(14.40 hodin)
(pokračuje Seďa)
Vážený pane premiére, uvedu konkrétní případ, který se opakovaně vyhlásil. Jedná se o dodávku 30 tisíc kusů munice typu 40x46 LV cvičná Impact Maker s termínem dodání do 30. 11. 2013. Pominu-li vlastní změnu specifikace v prvním tendru, jeho zrušení a nové vypsání, mám podezření, že se jednalo o upřednostnění jednoho výrobce, a to zejména dodatečnými požadavky na nutnost uvedení NATO Stock Number a na doložení předešlých dodávek.
Proto mám tři dotazy, pane premiére. Za prvé, proč se pro výcvik poptává nejdražší cvičná munice a v takovém počtu. Za druhé, zda došlo, či nedošlo k vyřazení některých nabídek z důvodu nedodání NSN či nedoložení předešlých dodávek. Za třetí, proč armáda utrácí obrovské peníze bez ohledu na finanční možnosti resortu a bez ohledu na metodiku výcviku. Děkuji za vaše odpovědi.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Další interpelaci na premiéra vznáší kolega František Novosad ve věci vyjednávání víceletého finančního rámce EU. Připraví se pan kolega Paroubek. Prosím.
Poslanec František Novosad: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený nepřítomný pane premiére, minulý týden jsme díky vašemu vyhrožování vetem byli opět svědky vašich pěti minut slávy v Bruselu v rámci summitu Evropské rady, kde se vyjednával víceletý finanční rámec pro léta 2014 až 2020. Výsledky summitu ovšem ukazují, že pro Českou republiku se nejedná o žádný úspěch. Naopak proti minulým letům jsme, co se týká objemu finančních prostředků, značně ztratili. Sledoval jsem tuto důležitou agendu dlouhou dobu a hlavně v posledních dnech, kdy se na evropské úrovni a mezi členskými státy intenzivně vyjednávalo. Sledoval jsem vaši aktivitu jako premiéra, který měl během nejdůležitějších jednání na minulém summitu poslední slovo. Proto mi dovolte zmínit některé události.
Za prvé. 31. ledna byla v Senátu na programu jednání informace vlády o svém mandátu před nadcházejícím summitem Evropské rady 7. a 8. ledna. Místo vás tam přednesl referát připravený Úřadem vlády ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který pouze uvedl, jaké body budou na agendě summitu. Nedozvěděli jsme se nic o pozicích, nic o strategii a ani nic o preferencích České republiky. Týden poté, tedy 6. 2., jste přišel na výbor pro evropské záležitosti v Poslanecké sněmovně, kde jste nás ve stručnosti informoval o tomtéž co ministr Blažek v Senátu. A to v době, kdy již týden probíhala intenzivní jednání mezi jednotlivými členskými zeměmi. Na výboru jste uvedl, že informace o návrzích a další fakta nejsou k dispozici. Dokonce jste pronesl, že celkově Česká republika nemůže získat v budoucím finančním rámci tolik prostředků jako v tomto.
Proto vás, pane premiére, žádám, abyste nás alespoň zpětně informoval o tom, jaká byla přesná pozice České republiky a její preference pro dané kapitoly, tedy konkrétně čísla. Jaká byla její vyjednávací strategie a jak je možné, že proti Slovensku či Polsku jsme získali tak málo. (Předsedající upozorňuje na čas.) Nebo byla nakonec vaše vyjednávací taktika odejít v noci z budovy, kde se summit odehrával, jak o tom informovala některá média? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Dalším interpelujícím je pan poslanec Jiří Paroubek ve věci záměru na zavedení pojistného systému. Připraví se paní kolegyně Váhalová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane nepřítomný předsedo vlády, mám vážné podezření, že po krachu druhého pilíře důchodového pojištění se určité finanční skupiny pokoušejí narušit současný systém státem garantovaného solidárního zdravotního pojištění. Existující princip přerozdělování je postaven právě na principu povinného solidárního pojištění při přerozdělování 100 % vybraného pojistného. Jistě, pouze 10 % pojištěnců spotřebuje ve finančním vyjádření více než 90 % zdravotní péče, ale to je přece právě vyjádření solidárního pojistného systému. Cokoliv jiného zavání zaváděním sledováním rizikových skupin, rizikových oblastí, tedy pojmů blízkých komerčním matematickým modelům sledujícím nikoliv zájmy pojištěnců, ale majitelů pojišťoven.
Mám informace z obvykle dobře informovaných zdrojů, že se u nás uvažuje o zavedení přerozdělování pojistného systémem PCG a že se o to pokouší stejná soukromá společnost, která to provádí na Slovensku. A také, že jí byla předána data ze zdravotních pojišťoven. Můžete mi sdělit, vážený pane premiére, jaký rozsah dat byl této společnosti předán a jak je zabezpečeno, že je nezneužije? A zda se má informace o zavedení pojistného systému PCG zakládá na pravdě?
Vážený pane nepřítomný premiére, já myslím, že průběh interpelací v poslední době, a zejména na této schůzi Poslanecké sněmovny, ukazuje, že tento systém v této podobě asi fungovat nebude, a to máme ještě více než rok a čtvrt do konce volebního období. Myslím, že bychom měli, vláda, opozice a celá Poslanecká sněmovna, debatovat na toto téma, tak abychom třeba po vzoru britské Dolní sněmovny hledali řešení, které by bylo zábavné jak pro politiky, tak také pro veřejnost. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Dalším interpelujícím je paní kolegyně Váhalová, která interpeluje opět ve věci víceletého finančního rámce EU. Připraví se paní kolegyně Drastichová. Prosím.
Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové a také vážený nepřítomný pane předsedo vlády. Na oficiálním webu české vlády jsem se dozvěděla, že vláda hodnotí dojednaný víceletý finanční rámec na léta 2014 až 2020 jako svůj úspěch. Tento víceletý finanční rámec údajně splňuje většinu požadavků České republiky. V rámci kohezní politiky tak budou moci české a moravské regiony v příštím rozpočtovém období získat celkem 20,5 miliardy eur, přes 517 miliard korun. V cenách roku 2011. Tato sebechvála mi jistým způsobem připadá neopodstatněná. Pro připomenutí: V současném období 2007 až 2013 může Česká republika čerpat na kohezní politiku zhruba 26,7 miliardy eur. To znamená, že dojde ke snížení o 23 % proti stávajícímu období. Přitom celkový dlouhodobý rozpočet se snižuje jenom asi o 3 %. Některým zemím, jako například Polsku, se podařilo i přes úsporný rozpočet EU dokonce navýšit příjem z EU přibližně o 4,5 miliardy eur. Jinými slovy, získalo skoro o tolik peněz navíc, kolik Česká republika ztratí. I sousední Slovensko má dostat více financí než v předcházejícím období.
V této souvislosti bych se vás chtěla zeptat, proč se naší české vládě nepodařilo získat alespoň stejný objem peněz z EU jako v období 2007 až 2013. Není to proto, že vaše vláda na rozdíl od Poláků nebo Slováků nemá ucelenou evropskou politiku? Jinými slovy, často vystupuje až protievropsky, a tudíž je přece jenom tak trochu na slepé koleji?
Zároveň bych vás chtěla požádat o zaslání přehledu víceletého finančního rámce EU na léta 2014 až 2020 pro přehled, kolik jednotlivé země EU přispějí a současně dostanou financí z evropského rozpočtu. Děkuji za odpovědi.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, paní kolegyně. Další interpelují je paní poslankyně Drastichová ve věci těžby na Karvinsku. Připraví se pan kolega Paroubek. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Drastichová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, v dnešní interpelaci reaguji na vaši písemnou odpověď týkající se těžby na Karvinsku. Vyslovil jste se, že obyvatelé Karvinska díky svým představám o čistém životním prostředí chtějí dosáhnout zastavení všeho, co běží, ekonomicky funguje, a tím nic nového nebude povoleno. Tím by nabourali chod hospodářství ČR a dle vašich slov docela sobecky a nezodpovědně, ať již se jedná o zajištění energetické bezpečnosti ČR, tak zaměstnanosti v regionu. ***