(14.50 hodin)
(pokračuje Drastichová)
Chci vám sdělit, že sobecky a nezodpovědně se chovají těžební společnosti, které těží jen v zájmu svých zisků a akcionářů, a ne v zájmu České republiky. Těží se nehospodárně. V podzemí na Karvinsku zůstávají tisíce tun uhlí, které se netěží, protože to není ekonomicky zajímavé. Místo toho chtějí poddolovat obydlenou část města Karviná, která není zatím bezprostředně hornickou činností zasažena. Byly uzavřeny doly Dukla, František, kde v podzemí zůstaly miliony tun nevytěžených zásob. A já se ptám: Proč se nevytěžily? Proč mají občané Karviné a Orlové trpět za šlendrián, navíc možná cílený, v těžebním průmyslu, který tady vládl a vládne. Proč při povolování zavřít činné doly na Karvinsku nemyslela vláda České republiky na energetickou bezpečnost? Teď bude vláda tímto argumentem vydírat občany, kteří žijí v nejhorších podmínkách k životu v celé České republice.
Mluvíte o nabourání hospodářského chodu České republiky. Tím myslíte skutečnost, že se strategická surovina, kterou zajisté černé uhlí je, z 60 % vyváží z naší republiky? Nabouráním hospodářského chodu České republiky myslíte zisk půl procenta z vytěžené tuny uhlí? (Upozornění na čas.) Až se rapidně změní tyto poměry, myslím, že potom můžeme vůbec mluvit v tomto smyslu o hospodářském chodu České republiky a jeho nabourání.
Žádám vás, pane premiére, abyste mi na tyto otázky odpověděl. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji vám. Poprosím o další interpelaci pana kolegu Paroubka, který interpeluje ve věci koncepce využití peněz v rámci evropské finanční perspektivy 2014 až 2020. Prosím, pane kolego.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane premiére, když jste se vrátil o víkendu ze zasedání Evropské rady, dozvěděli jsme se, že jste v rámci evropské finanční perspektivy let 2014 až 2020 dojednal částku 20,5 miliardy eur. Před sedmi lety jsem jako český premiér dojednával s britským předsednictvím, konkrétně Tony Blairem, evropskou finanční perspektivu na léta 2007 až 2013. Tehdy jsme získali 26,7 miliardy eur plus 4 miliardy eur na zemědělskou politiku. Tedy tentokrát, pokud jde o kohezní politiku, je to zhruba o čtvrtinu méně, v korunách o 150 miliard korun méně. To považuji za neúspěch vaší vlády. Tehdy, před sedmi lety, jsme byli v přepočtu dotací na prvním místě v Evropské unii. Dnes jsme na místě čtvrtém. V rámci EU se rozděluje v souhrnu v té následující finanční perspektivě 900 miliard eur. Před sedmi lety to bylo 864 miliard eur. Země ve střední Evropě v podobné situaci jako my, Polsko a Slovensko, si však výrazně polepšily. My jsme se propadli. Vše se v politice sčítá. I činy vlád. Polská a slovenská vláda hledají s administrativou Evropské unie, s Evropskou komisí vždy cestu úzké spolupráce. To se naprosto nedá říci o vládě pod vaším vedením. V poslední chvíli jste zaharašil vetem - 900 milionů eur bylo naše. Ale 6 miliard eur jsme oproti předchozí finanční perspektivě ztratili.
Má otázka je, jak bude vláda postupovat dále. Jakou strategii zvolí. Co jsou cíle této vlády v delším časovém horizontu. Jaké zvolí priority. Bude na dohadování priorit spolupracovat s opozicí, která se po sněmovních volbách velmi pravděpodobně stane stranou vládní? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Dalším interpelujícím je pan poslanec Miroslav Váňa ve věci "vládní úspěch". Prosím, pane kolego. Připraví se pan kolega Klučka.
Poslanec Miroslav Váňa: Vážený nepřítomný pane premiére, vládní úspěch. Interpelace by se spíše měla nazývat série vládních neúspěchů. Vaše vláda se sama potácí ve svých vlastních problémech. Celá práce je o tom, že jedna skupina vlády a jedni členové připravují a mažou schody těm druhým, takže my jsme dennodenně svědky vládních šarvátek, ústrk a intrik. Je totiž, pane nepřítomný premiére, velká škoda, že z toho celého vládního blázince se vytrácí zájem o lidi. Zájem o pracující, zájem o běžného občana. A tak vládní politici kromě svých šarvátek, afér, kauz, skandálů jsou pohlceni zejména nesmyslnými vládními škrty, a to bez ohledu, že tyto škrty posílají na zem a na kolena běžné, obyčejné lidi. Ve společnosti se výrazně mění atmosféra. Je to atmosféra pod rouškou vládní arogance, je to atmosféra strachu, lidé se bojí o to, že přijdou o práci, a tak sociální neklid přerůstá v otevřený ne neklid, ale otevřenou obavu o existenční přežití. Lidé se pohybují a žijí v režimu od výplaty k výplatě. Lidé nemají peníze na to, aby spořili, a dokonce lidé se dennodenně děsí, zdali je nepotká jednorázová investice, kde investice už v rozsahu sedmi tisíc může vyvolat vážné ohrožení ekonomické stability našich rodin. A tak podle průzkumu přibývá neustále lidí, kteří chtějí vládu opravdu - (Poslanec je předsedajícím upozorňován na čas.)
Pane premiére, co uděláte pro zlepšení této neblahé situace?
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. O další interpelaci prosím pana kolegu Klučku, který interpeluje ve věci "vláda a Poslanecká sněmovna". Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Václav Klučka: Vážený nepřítomný pane premiére, já jsem dlouho přemýšlel nad názvem této interpelace. On ten název ne úplně vystihuje to, co budu moci ve dvou minutách říct. Ale vztah mezi vládou a Poslaneckou sněmovnou já sám musím hodnotit jako vztah krajně nedobrý. To není jenom tím, že existuje jednací řád Poslanecké sněmovny, existují usnesení Poslanecké sněmovny, kupříkladu takové, ve kterém se říká, že premiér písemně pověřuje člena vlády tím, aby ho zastupoval v případě jeho nepřítomnosti, nebo aby zastupoval vládu jako jediný člověk v případě nepřítomnosti a projednávání bodu na Poslanecké sněmovně. Prosím pěkně, co s tím máme udělat? Máme vyžadovat plnění těchto usnesení tak, abychom se nedostali vůbec do aktivní práce? Pak se používají metody, že se vypínají poslanci, že zabrání dalšímu jednání Poslanecké sněmovny, vyžadují si tím přestávky v jednání Poslanecké sněmovny. Ministři, kteří jsou tzv. pověřeni, třeba o té armádě nevšdí vůbec nic. Takže úloha ministra spočívá pouze v odprezentování toho materiálu, který mu někdo připraví.
Prosím vás pěkně, nezdá se vám, pane premiére, že to je pohrdání prací Poslanecké sněmovny? Nebo si myslíte, že ti poslanci si tohle to v dané situaci opravdu zaslouží. Proto tady na těch interpelacích sedí pár lidí, a proto tady není naplněna Sněmovna, protože to ty lidi už nezajímá. A proto jsou pryč. Pane premiére, co s tím chcete jako vláda taky provést?
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji, pane kolego. Další interpelaci vznáší pan poslanec Antonín Seďa ve věci problému Všeobecné zdravotní pojišťovny. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Připraví se paní kolegyně Drastichová.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, jsem rád, že jste u této ústní interpelace přítomen.
Vážený pane premiére, vaše vláda projednávala zprávu ministra zdravotnictví týkající se finančních problémů Všeobecné zdravotní pojišťovny, kdy hrozí odchod dalších 80 tisíc pojištěnců, čímž se mají snížit příjmy o 2,3 miliardy korun. Zároveň ji zasáhne zvýšení daně z přidané hodnoty v tomto roce. Celkem by se mělo jednat o ztrátu ve výši až 6 miliard korun. Sama Všeobecná zdravotní pojišťovna ve své analýze dokonce mluví až o deficitu ve výši 11 miliard korun. Tím ovšem dojde ke zpoždění v platbách nemocnicím a lékařům.
Vážený pane předsedo vlády, jakým způsobem bude řešit vaše vláda tuto obří krizi ve VZP? A teď nemyslím vydání nové úhradové vyhlášky, ale koncepční ve vztahu k celému systému zdravotních pojišťoven. Připraví a předloží vaše vláda ještě do konce funkčního období nějaké legislativní změny či navýší platby zdravotního pojištění za státní pojištěnce tak, aby zažehnala tuto finanční krizi? Děkuji za vaše odpovědi. ***