(13.30 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Já netvrdím, že přechod této pravomoci na předsedu vlády v případě neobsazení funkce prezidenta je něco, na čem bych trval. Ten přechod není nutný. To je podle mě věc, o které si myslím, že je možné hovořit dál. Já ji nepokládám za něco, co je automatické. Nevylučuji možnost, že by ty pravomoci, ty milosti, přecházely, že by se to takto přenášelo v souvislosti s článkem 66. To je věc, která je podle mě řešitelná, to nepokládám za výhradu nebo námitku, na kterou by nebylo možné zareagovat.
Jinak si myslím, že ve stanovisku vlády nevidím opravdu silný argument proti této změně. To jsem se snažil ukázat, a proto bych vás chtěl požádat, abyste diskusi nad touto změnou ústavního zákona umožnili a abychom se tím mohli zabývat i v dalším čtení.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Dále budeme pokračovat v obecné rozpravě. Předtím než dám slovo paní zpravodajce, je zde faktická poznámka pana poslance Víta Bárty. Pane poslanče, máte slovo. Pan bude paní zpravodajka Kaslová a pak je přihlášen pan poslanec Paggio v obecné rozpravě. Nyní faktická. Prosím.
Poslanec Vít Bárta: Já si dovolím jen fakticky položit otázku, jestli přímá volba prezidenta a posílení v tomto směru mandátu prezidenta v konečné fázi nás paradoxně nepovede k tomu, že Sněmovna začne kompetence prezidenta omezovat. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Faktická reakce - pan poslanec Zaorálek.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já jenom připomenu, že tento návrh jsem podal už před rokem a něco, takže to nesouvisí s přímou volbou, dokonce ještě dřív, než byla přímá volba schválena tady ve Sněmovně. Já se domnívám, že to s přímou volbou nesouvisí. Opakuji - v sousedním Rakousku mají přímo voleného prezidenta a všechny tyto kompetence jsou kontrasignované premiérem.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Ještě jednou faktická - pan poslanec Bárta.
Poslanec Vít Bárta: Já si dovolím jen fakticky poznamenat, že právě naopak to, že současná situace je obhajována právě posledními kroky prezidenta v prosinci tohoto roku, a naopak v tomto kontextu přímo zvolený prezident v tomto směru podle mne dostává jaksi legislativu do konfliktu s tím, že pokud došlo k přímé volbě prezidenta, a tedy k posílení mandátu prezidenta, tak by bylo logické spíše posilovat jeho kompetence než je omezovat. To je čistě teoreticko-právní přístup.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Ještě faktickou má pan Zaorálek, pak má faktickou pan poslanec Grospič.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Možná to tak vcelku vyzerá, ale já jenom připomínám, že nově zvolený prezident dokonce sám říká, že on nehodlá tady té kompetence milostí využívat podobně jako Václav Klaus. Já teď nevím přesně, jak on si představuje spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti, ale rozhodně jsem z jeho vyjádření pochopil, že chce tu roli výrazně zvýšit. Takže to, co já navrhuji, je spíše potvrzení toho trendu, který vidím i u nově zvoleného prezidenta. Ten na mě rozhodně nepůsobí dojmem, že by se teď chtěl v milostech vyřádit. Já si nemyslím, že to, co říkám, je ve sporu. Nemyslím si, že to je nějaká reakce na něco. Naopak mám dojem, že tady jsem dokonce s nově zvoleným prezidentem docela v souladu. Akorát se prostě jeho tendence spolupracovat s vládou, s Ministerstvem spravedlnosti, stvrdí dokonce i ústavně tím, že to bude premiér kontrasignovat.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Teď je další faktická - pan poslanec Grospič. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Já si myslím, že to je velký kus pravdy, který tady zazněl, protože ono by se to nemělo personifikovat, ta diskuse o pravomocích prezidenta a případné kontrasignace vlády, a neměli bychom se asi nechat unášet emocemi, jestli máme dnes v Ústavě přímou volbu nebo nepřímou volbu prezidenta. Zcela určitě se ukazuje, že ten způsob, jakým byla promítnuta přímá volba do Ústavy, ponese sám o sobě řadu komplikací, ale na druhou stranu i z hlediska ústavněprávního pořádku České republiky, různých ústavněprávních úprav ze zahraničí a koneckonců i tradice v České republice si myslím, že návrh, který tady dnes je předložený, má svoje hluboké opodstatnění a zcela určitě by si zasloužil diskusi na půdě ústavněprávního výboru a jeho racionální zvážení.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Nevidím žádnou další faktickou, tedy dostává slovo zpravodajka, paní poslankyně Kaslová. Prosím. Pak vystoupí pan poslanec Paggio.
Poslankyně Jana Kaslová: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vzhledem k situaci, která vyvstala po nešťastné amnestii udělené prezidentem Václavem Klausem, jak už tady bylo naznačeno, by se mohlo zdát, že je zapotřebí zejména kvůli tomuto případu zamezit samovůli prezidenta v takto závažné věci. Ráda bych pouze upozornila na to, co zde již také bylo zmíněno, že v mezidobí došlo ke změně Ústavy České republiky a přijetí přímé volby prezidenta, která podle mého názoru mění právě postavení a odpovědnost prezidenta v jeho funkci, a domnívám se, že každý další přímo zvolený prezident, odpovědný svými činy přímo svým voličům, bude zacházet s pravomocí udělování případných milostí snad s větší vážností a opatrností, než tomu bylo doposud. Zároveň se domnívám, že Ústava České republiky by měla projít komplexní revizí, nikoliv aby podobné závažné zásahy byly předkládány samostatně.
Nicméně zejména vzhledem k aktuální situaci se nebráním dalšímu případnému projednávání takto závažné otázky na půdě například právě ústavněprávního výboru, a proto nebudu za mě navrhovat zamítnutí návrhu v prvním čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Dále vystoupí pan poslanec Paggio. Prosím, máte slovo.
Poslanec Viktor Paggio: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já mám dojem, že aktuální průběh událostí a to, co bylo v televizních novinách včera nebo předevčírem, by prostě nemělo jakkoliv ovlivňovat naše úvahy o Ústavě. Ústavní úpravy by se měly dělat po určité době a s chladnou hlavou. Obávám se, že tento návrh to nesplňuje.
Já se ztotožňuji se stanoviskem vlády, tedy aby agraciace i rehabilitace zůstala ve výhradní pravomoci prezidenta republiky.
Když jsem poslouchal pana kolegu Zaorálka - on tu mluvil o tom, že se rozšířila pověst, že lidi mají dojem. No dobrá, ale na základě nějaké rozšířené pověsti nebo dojmu přece nebudeme upravovat ústavu.
A poznámka na okraj. Ohánět se v důvodové zprávě zákona podezřením z korupce prezidentské kanceláře mi připadá jako docela silná káva.
Za druhé, já se domnívám, že ten návrh jde proti duchu milostí. Tady jsem skutečně jiného názoru než kolegové z ČSSD. Mně se ty milosti líbí, mně se líbí, že stojí zcela mimo systém, zvlášť uprostřed českého velmi těžkopádného a formalistně vykládaného práva. Zákon nikdy nepostihne rozmanitost životních situací a já se domnívám, že se vždy najdou případy, kdy je správné někomu odpustit, ačkoliv je to proti formálnímu právu. Zkrátka a dobře, slovy klasika - spravedlnost bez milosrdenství je krutost.
Konečně je tu další rozměr. Já myslím, že my skrze milosti věříme, že člověk je dobrý, protože věříme, že když se někdo dostane na tu nejvyšší metu a stane se prezidentem republiky, že bude jednat už jenom podle svého svědomí a uvážení, a já věřím, že v této tradici stojí za to pokračovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Pan poslanec Polčák se hlásí. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo, budu se snažit být krátký - nikoliv pan poslanec Krátký, ale krátký ve svém vyjádření.
Pokud jde o projednávanou materii, revizi Ústavy, tak je třeba se podívat na to, co nám svítí na tabuli, že se nám zde skutečně množí novely Ústavy jedna za druhou, tady jsou v pořadí tuším čtyři. To samozřejmě nepřispívá k tomu domnění, že ústavní text by měl být stabilní.
Na druhou stranu, chci říci na adresu toho, co zde říkal i kolega předkladatel pan poslanec Zaorálek: Když jsme se při přípravě novely Ústavy o přímé volbě prezidenta republiky bavili a diskutovali, tak je skutečností, že jak moje strana, tak ČSSD poměrně razantně tlačily na to, aby část již tehdy tedy milostí, která byla v plné gesci prezidenta republiky, byla přejata do kontrasignované části. To se stalo v jednom dílu. A já se přiznám, že osobně si myslím, že je vhodné, aby milosti za situace, kdy prezident podle Ústavy je v zásadě stále neodpovědný z výkonu své funkce, aby tato část prezidentských pravomocí byla podle mého názoru kontrasignována. Říkal jsem to již před rokem a nemám důvod na tom nic změnit ani teď, i když mi vadí takovéto parcelování Ústavy, kdy skutečně politická reprezentace vybírá ať zprava, či zleva jednu část ústavního problému. Místo toho, abychom se sešli a řekli si, na čem jsme schopni se ústavně domluvit, tak se vybírá, a Ústava je zde na této schůzi novelizována, myslím, už několikrát. ***