(13.10 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Stomatologové ve svém prohlášení zcela zapomněli na všechny ty, kteří se o svůj chrup řádně starají, přesto mají s kazy nemalé problémy. Tyto kazy jsou totiž zapříčiněny minulými stomatologickými zásahy. Tím nemyslím zásahy z nějaké dávné minulosti, ale i ze současnosti. Zapomněli na každého, teď se dopustím odborného výrazu, protože plomba je prý hodně neodborně, tedy zapomněli na všechny ty, u kterých použili amalgámovou výplň. Úhradová vyhláška totiž doposud rozlišovala dva druhy amalgámových výplní - nedózovaný a dózovaný amalgám. Hrazen je však pouze nedózovaný. Zde se pokusím prostřednictvím stanoviska stomatologické komory z roku 2008 velmi stručně vysvětlit podstatu problému.
Tak tedy když v roce 2008 některé evropské země přistoupily k zákazu používání amalgámu, zveřejnila Česká stomatologická komora stanovisko, ve kterém uvádí, že - cituji: "Nedostatek času na provedení výplně v kombinaci se zastaralým materiálem vede k nekvalitnímu provedení výplně s vysokou pravděpodobností její nízké trvanlivosti, a tím i vzniku dalších kazů." Dále stomatologové ve svém stanovisku uvádějí, že největším rizikem pro zdraví pacienta a životní prostředí je amalgámová výplň z nedózovaného amalgámu, hrazená z veřejného zdravotního pojištění, protože archaickou přípravou s nepřesně odměřovaným množstvím rtuti a amalgámových pilin přímo v ordinaci vzniká nekvalitní výplňový materiál.
Pokud to shrnu, stomatologové přiznávají, že každému, u koho byla použita amalgámová nedózovaná výplň kdykoli v minulosti, tak bylo potenciálně zaděláno na další zdravotní problémy. To znamená, že titíž stomatologové dnes po pacientech chtějí, aby platili za něco, co zcela jasně nezpůsobili. A zde se ptám: Máme základní záruční dobu stanovenou zákonem dva roky. Proč není taková, či ještě spíše delší doba vztahována i na výkony, které si u stomatologů platíme ze svého? Že nejde o něco neznámého, o tom svědčí skutečnost, že záruka na zubní výplně byla zcela běžná i v dobách první republiky.
Zpět k zubním výplním z pohledu moderního zdravotnictví tohoto století. Jedinou skutečnou odpovídající léčbou zubního kazu lege artis je použití estetického výplňového materiálu, tedy použití tzv. bílé výplně. Dokonce i kapslovaný, jinak řečeno dózovaný amalgám, který minimalizuje manipulaci se rtutí, garantuje výrobcem přesně nastavený optimální poměr prášku a kovu pro vznik kvalitní slitiny, je řešením jen pro ty sociálně nejslabší skupiny obyvatelstva.
Dámy a pánové, můžeme zabránit velmi vážnému problému, se kterým se v budoucnosti celá naše země bude muset vypořádat. To není problém této vlády, ale problém všech dalších budoucích vlád. Vyzývám proto ke konsensuálnímu dialogu a diskuzi. Právě teď máme možnost výrazně ušetřit nejen prostředky vynakládané na péči a zdraví, ale co je hlavní, především ochráníme zdraví a životy naše i našich občanů. Jsme rozvinutou evropskou zemí, nemůžeme dopustit, aby nás v roce 2014 změna úhrad za stomatologickou péči srazila na úroveň rozvojových zemí. Musíme tomu předejít a už teď nás dostat alespoň o jeden stupínek výš, než jsme doposud. A tento náš současný stav, tak to je skutečný zubařský středověk.
Proto navrhuji zařazení mimořádného bodu jednání na konci tohoto zasedání.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pan poslanec Marek Benda. Prosím.
Poslanec Marek Benda: Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedo vlády, vážené dámy, vážení pánové, já bych si dovolil navrhnout zařazení jednoho nového bodu a je to odvolání člena dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury. To je problém, který si, řekněme, ODS řeší v rámci své kvóty, ale poprosil bych, aby tento bod byl zařazen před volební body. To by byl jeden návrh.
A druhý návrh zní, abychom po volebních bodech a po schválení bodu 179 zařadili pevně body 1, 3, 4, 5, 6, 7. Jsou to všechno zákony vrácené ze Senátu, resp. zamítnuté Senátem, kromě bodu 2. A poté bod 127, což je vládní návrh zákona o transparentnosti akciových společností ve třetím čtení.
Současně avizuji, že pokud by se nám podařilo tyto body takto projednat, tak posléze navrhnu přerušení, resp. ukončení schůze a vyřazení ostatních bodů. Pokud bychom se náhodou blížili k 19. hodině a nebyly by body ještě projednány, tak navrhnu případně prodloužení jednání, protože určitě chceme transparentnost akciových společností udělat ještě dnes.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Pan poslanec Jan Vidím. Prosím.
Poslanec Jan Vidím: Děkuji pěkně. Vážená paní předsedkyně, paní a pánové, dovolte mi, abych na základě návrhu jednoho z poslaneckých klubů Poslaneckou sněmovnu požádal o vyřazení z pořadu schůze bodu Návrh na volbu zástupce veřejného ochránce práv.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pan poslanec Vít Bárta.
Poslanec Vít Bárta: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, dovolte mi jménem poslaneckého klubu Věcí veřejných požádat o zařazení nového bodu a tím jest Uzavření smluv o finančním vyrovnání s církvemi v rámci církevních restitucí.
Na poslední chvilku jsme se dověděli, že zítra vláda Petra Nečase chce projednávat, resp. schválit smlouvy o finančním vyrovnání s církvemi a tyto smlouvy v pátek by pan premiér chtěl podepsat. Dovoluji si upozornit, že podpis těchto smluv znamená vznik závazků vznikajících ze zákona o církevních restitucích, na které jsou v tuto chvíli dvě ústavní stížnosti u Ústavního soudu - jedna stížnost je ústavní stížnost Věcí veřejných za účasti osmnácti senátorů, druhá ústavní stížnost je stížností sociální demokracie. Uzavření smluv o finančním vyrovnání s církvemi předtím, než bude vyjádření Ústavního soudu k tomu, jestli bude, či nebude zákon o církevních restitucích v této podobě platit, považujeme za zásadní hazard, za riziko vzniku dalších závazků pro Českou republiku v případě soudních tahanic mezi církvemi a Českou republikou, pokud Ústavní soud zákon o církevních restitucích zruší nebo nějakým způsobem omezí, a přesto tyto smlouvy budou uzavřeny.***