(11.00 hodin)
Poslanec Josef Novotný st.: Dobrý den, vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych v obecné rozpravě chtěl přiblížit situaci, která nastala během dvou let, která jsou spojena s tím, kdy zákon vznikal, a s tím, co se na loterijní scéně mezitím stalo.
Veřejný ochránce práv sdělil vládě již počátkem roku 2012, že zjistil dlouhodobou nezákonnou rozhodovací praxi Ministerstva financí při povolování provozu sázkových her podle kolegou Šenfeldem zmíněného § 50 odst. 3, kdy dochází k naprosto podivným výkladům úředníků, jak tento paragraf využít. Jde především o to, že tzv. interaktivní videoterminály, budu používat zkratku IVT, ministerstvo povoluje v rozporu s loterijním zákonem, s herními limity, které jsou o tisíce procent vyšší než ty, které jsou v zákoně exaktně uvedeny v § 17 pro výherní hrací přístroje - zase zjednoduším na VHP. Přitom i podle nálezu Ústavního soudu existuje mezi VHP a IVT účelová shoda a vizuální podobnost podle § 2 odst. 2 správního řádu, a proto je správní orgán, kterým je v této věci Ministerstvo financí, povinen dbát, aby při rozhodování o podobných záležitostech nedocházelo k neodůvodněným rozdílům. Přesto ministerstvo povoluje na IVT limity sázky výhry, kumulované výhry a hodinové prohry o tisíce procent vyšší, než stanoví paragraf tohoto zákona na výherní hrací přístroje.
Vláda nejprve ombudsmanovu požadavku vyhověla a uložila ministrovi financí svým usnesením č. 156/2012, aby ministerstvo zahájilo správní řízení o snížení limitů na IVT, aby tyto limity snížilo na takové výše, které stanoví § 17 loterijního zákona pro VHP, diferencovaně podle toho, zda je jejich provoz povolen do kasín nebo herny nebo mimo tato herní prostředí, tak jak je to definováno exaktně v zákonu 202/90. Poté ministr financí neočekávaně, asi po měsíci, navrhl vládě změnu té části usnesení vlády, ve které vláda uložila ministrovi financí zahájit řízení o snížení limitu sázkových her pro IVT na tu výši, kterou stanoví tento zákon pro VHP. Ministr financí se v tomto návrhu ani nepokusil oponovat názoru veřejného ochránce práv, který vycházel z nálezu Ústavního soudu o nezákonnosti dotčené nebo napadené práce Ministerstva financí. Vláda ovšem, to bylo po puči č. 2 ve Věcech veřejných, změnila stanovisko a tomuto návrhu ministra financí vyhověla usnesením 347/2012, v němž vyjádřila svůj nesouhlas s nápravou nezákonné praxe Ministerstva financí, jak na to upozorňovaly naše nejvyšší ústavní instituce. Vláda se při změně svého rozhodnutí, které nastalo jeden měsíc po tom prvním rozhodnutí, ani nepokusila zdůvodnit, proč takto postupuje.
Ministr financí dokonce fakticky souhlasil s ombudsmanovým hodnocením, neboť napsal premiérovi v květnu 2012, že praxe ministerstva bude změněna tak, jak žádá ombudsman, avšak že se to stane až po účinnosti zákona o provozování sázkových her. To je nový zákon, kterým chce vláda nahradit dosavadní loterijní zákon. Avšak účinnost tohoto zákona měla nastat 1. 1. 2013. A jak víte, nenastala. Ministr financí to očekával. A zatím se zdá, že možná nastane až za rok, až od 1. 1. 2014. A kdoví jestli. Takže také proto je neúnosné dále ponechat shora uvedenou nezákonnost Ministerstva financí v té podobě, v jaké je, další rok a proto se snažíme navrhnout pozměňovací návrh, který tuto situaci řeší a vtahuje aktivně Sněmovnu do nezákonnosti Ministerstva financí, aby Sněmovna zasáhla.
Proč to má dělat Sněmovna? Proč to nedělá vláda? Řeknu proto, že 23 let od vzniku loterijního zákona veškeré úpravy citlivé oblasti loterií dělá pouze Poslanecká sněmovna s lobbovanými návrhy, které si hazard přeje. Za 23 let je to už 21krát takto provedeno, kdy byl novelizován loterijní zákon. A v současné době jste o této praxi informováni, aktivně jste do toho vtaženi, máte tady normu, která je nosičem možných změn. A opírá se to nikoliv o má stanoviska nebo klubu Věcí veřejných, ale o nálezy Ústavního soudu a stanoviska ombudsmana. Takže Sněmovna, pokud svévolně, vědomě bude postupovat tak, jak si to přeje ministr financí, tak jak neustále slibuje vláda, že až někdy se stav změní, tak je spolupachatelem trestného činu zneužívání loterijního zákona na výjimku, kterou si tam v roce tuším 1998 prolobboval § 50 odst. 3 hazard.
Vláda se teď tím novým zákonem, který má všechno vyřešit - to je argument, který by tady jistě řekl ministr financí, že už to mají nachystáno -, snaží v podstatě pokrýt povolovací podvody svých úředníků tím, že chce řádově zvýšit všechny limity provozování her na tu vyšší úroveň, tzn. měkký hazard, výherní hrací přístroje, chce posunout směrem výš. To je záležitost, která mně připadá úplně neuvěřitelná. Tím by dosáhla samozřejmě rovnosti všech provozovatelů a neměl by si kdo stěžovat.
Aby k tomu došlo, potřebovala by přesvědčit vás, zákonodárce, kteří jste zodpovědní za situaci v hazardu. Znovu připomínám - vždycky jste to byli vy, kteří hazard někam posouvali. Vláda by vás musela přesvědčit, že je společensky, sociálně atd. potřebné, aby se limity hazardu zvýšily. K tomu byste ale potřebovali - předpokládám, že nejste natolik poslušní loterijnímu průmyslu - nějakou sociostudii, která by tuto společenskou potřebu nějakým způsobem definovala.
Nedávný pokus vytvořit sociostudii o šesti stránkách, kterou zaplatil hazard, že vlastně problematika hazardu v České republice není vůbec žádný problém, tu už ministerstvo stáhne, už o ní ani nemluví. Čili v České republice jako v jediné zemi na světě neexistuje. V zemi, která má hazard. Jsou země, které hazard nemají, nepotřebují ani sociostudii, třeba islámské země. Ale v ostatních zemích je hazard vždycky těmi dopady sociostudií a různých zjištění limitován ve svém rozvoji. U nás tomu tak není a vláda dosud takovouto sociostudii nemá. Čili pokud chce předložit novou loterijní normu bez této studie, tak bych považoval za úplně neuvěřitelnou chybu Poslanecké sněmovny, kdyby na to opět vládě skočila.
Považuji tedy za nanejvýš společensky žádoucí využít návrhu Ústeckého kraje, který zde velice pěkně představil kolega Šenfeld. My jsme ho zde dva roky zametali pod koberec. Abychom tohoto nosiče využili a v krátké době provedli změny, které představím v podrobné rozpravě, jak tohoto nosiče využít a rychle napravit to, co po nás chtějí uvedené ústavní instituce.
ěkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byl pan poslanec Josef Novotný st., děkuji vám. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy ve druhém čtení k tomuto návrhu zákona. Nehlásí se nikdo. Obecnou rozpravu končím a zahajuji rozpravu podrobnou. Tam mi avizoval své vystoupení zpravodaj výboru rozpočtového pan poslanec Pavel Svoboda. Prosím, také pan kolega Šenfeld.
Poslanec Pavel Svoboda: Děkuji. Dámy a pánové, přestože rozpočtový výbor doporučil Poslanecké sněmovně zamítnutí tohoto návrhu zákona, já se taktéž v tomto duchu připojuji a sám za sebe navrhuji zamítnutí tohoto návrhu. Děkuji. ***