(14.50 hodin)
(pokračuje Votava)
Určitě se s vámi neshoduji v tom, že nějaká optimalizace, jak vy říkáte, což tomu rozumíte jako rušení, nebo se tomu dá rozumět jako rušení, povede k nějakému komfortu, nebo zvýšení komfortu, pro občany, tedy fyzické osoby, nebo právnické osoby. Myslím si, že to v žádném případě. A dnes vidíme už i na tom, jak se centralizují úřady práce, nebo centralizovaly úřady práce, živnostenské úřady, stavební úřady atd. Takže to není nic, co by se přiblížilo občanovi a co by určitě zvyšovalo komfort našich občanů.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan premiér si přeje reagovat? Ano. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já chci v prvé řadě zdůraznit, že myšlenka centralizovat systém stavebních úřadů, přestože na úřední úrovni pořád žije, je v politickém slova smyslu mrtvá. Prosím, nestrašme se tím. Žádný centrální systém stavebních úřadů včetně redukce stavebních úřadů na jednotlivých pověřených obecních úřadech nebude probíhat. Je to dominantní, převažující názor ve vládě České republiky a koneckonců je to názor velmi vydiskutovaný se starosty pověřených obcí.
Na druhé straně jsem tady řekl, že není přijato žádné rozhodnutí ohledně redukce úřadů práce, ale protože chci vystupovat korektně, tak chci říci, že samozřejmě ty úvahy a analýzy tady běží. Co se týče konkrétně uspořádání pro Plzeňský kraj, tak tam jsou tyto věci projednávány se zaměstnanci řídicích územních pracovišť a jsou posuzovány jednotlivé náměty. Je zpracováno, velmi korektně uvedu, několik variant, které se dají shrnout do dvou takových balíků. První varianta - a znovu opakuji, ve stadiu úvah a analýz, nikoli ve stadiu rozhodnutí, ale já považuji za férové to tady uvést - by se týkala zrušení pracovišť v Nepomuku, v Horšovském Týně a v Horažďovicích s tím, že je to zdůvodňováno zefektivněním a zkvalitněním procesu jako kroky, které by tedy vedly k větší účinnosti tohoto systému, s tím, že se jedná o pracoviště bývalých finančních úřadů. V Horšovském Týně se dříve jednalo o 16 zaměstnanců, nyní o 8 zaměstnanců, v Horažďovicích bylo dříve 14 zaměstnanců, nyní po centralizaci vymáhání a kontroly 8 zaměstnanců. (Předsedající: Čas, pane premiére.) A poslední věc, v Nepomuku finanční úřad do konce roku 2012 nebyl, jednalo se o odloučené pracoviště finančního úřadu v Blovicích.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: To byla interpelace pana poslance Votavy. Třetím v pořadí je pan poslanec Miroslav Váňa ve věci pohrdání lidmi. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Váňa: Děkuji. Vážený pane premiére, já se chci v rámci své interpelace vás zeptat, proč vědomě vaše vláda pohrdá našimi občany. Proč tak tvrdím nebo co mě vede k této úvaze. Lidé se od prvních dnů letošního roku mohli setkat s dopady vládního stabilizačního balíčku a s dopady udělené prezidentské amnestie, kterou jste vy jako předseda vlády bez předchozího projednání ve vládě podepsal.
Vážený pane premiére, díky vaší vládě naše země se pro naše lidi stala téměř nejdražším státem Evropy. Jsou to naši občané, kteří díky nesmírně hloupému zdražení spotřeby zvýšením snížené sazby daně, a to až na úroveň 15 %, jezdí věci, které potřebují každým dnem, nakupovat ke svým sousedům do Německa, Rakouska, do jiných zemí. Tam velmi uvážlivě posuzují zdražování spotřeby. Pane premiére, musím říct, že kvůli nesmyslnému zdražování se do velkých problémů dostávají zejména rodiny našich seniorů. Právě jsou to senioři, kteří už nedokážou ze svých chudých důchodů platit zvyšující se náklady a ceny energií, vodného, stočného, topení, plynu. Jsou to právě senioři, kteří kvůli vašemu nesmyslnému zdražování už nedokážou uhradit náklady na udržení svého zdraví, nákup zdravotních a lékařských pomůcek. (Předsedající: Čas, pane kolego.) Pane premiére, připadá vám to normální?
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, prostor pro pana premiéra, pět minut reakce.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pan poslanec Váňa tady tradičně svým patetickým tónem přednesl interpelaci, která ani konkrétní dotazy nekladla, ale byla spíše jakýmsi svěžím literárním dílkem na téma opoziční kritika vládní politiky. Takto bych ji hodnotil, jakkoli mi to možná nepřísluší, protože jsem tam marně hledal nějaký konkrétní dotaz. Nicméně mi dovolte zareagovat na několik, jak jsem již řekl, svěžích myšlenek ve vystoupení pana poslance Váni.
V prvé řadě řekl, že jsme nejdražší zemí v Evropě. Nemá pravdu. Nemá pravdu minimálně prostě proto, že existují naprosto důvěryhodné údaje, které ukazují, že z hlediska parity kupní síly, z hlediska konkrétního srovnání např. cen potravin, kde mimochodem Česká republika patří mezi zhruba šest zemí s nejnižšími cenami potravin v celé Evropské unii, to zkrátka neodpovídá faktům. To, že v současné době existuje větší konkurenční tlak na maloobchodní ceny např. v Rakousku a Německu než u nás, to je skutečností. Že se například snížil počet tržně významných subjektů na našem obchodním nebo maloobchodním trhu, to je také skutečností. Že se potom tato snížená míra konkurence obrací tak trochu proti spotřebiteli, je faktem. Nicméně není pravda to, co řekl pan poslanec Váňa, že jsme nejdražší zemí v Evropě. Ani zdaleka ne. Žádné konkrétní údaje, žádná konkrétní čísla tomu, pane poslanče Váňo prostřednictvím pana předsedajícího, neodpovídají. A já bych přece jenom očekával od poslance, člena zákonodárného sboru, že bude svá vystoupení více zakládat na faktech, nikoli na dojmech.
Mimochodem, vaše kritika zvýšení sazby daně z přidané hodnoty je velmi zajímavá právě v kontextu vystoupení čelných představitelů vaší politické strany v posledním období, kteří přesto, že v minulých týdnech a měsících velmi tvrdě toto zvýšení daně z přidané hodnoty kritizovali, nyní přiznávají, že s tím vlastně hýbat nebudou, že s tím nepůjdou dolů, že se nebude snižovat sazba snížené sazby daně z přidané hodnoty, že je nezbytné z hlediska stability veřejných financí ji udržet. A my jsme dodnes přesvědčeni o tom, že pokud se má již jít cestou zvyšování daňových sazeb, což, musím říci, já osobně dělám s krajní nechutí a pouze tehdy, jestliže to považuji za nutný krok z hlediska např. koaličního politického kompromisu nebo z hlediska vývoje veřejných financí, tak považuji za nutné a správné jít cestou nepřímých daní, které zdaňují spotřebu, nikoliv cestou zvýšení přímých daní, které naopak zdaňují výkon. A musím říci, že Česká strana sociálně demokratická žádnou takovou filozofii nemá - to by mě nepřekvapovalo, protože mluvit o souvislosti slov filozofie a Česká strana sociální demokratická by skutečně bylo velmi odvážné. Nicméně skutečnost, že Česká strana sociálně demokratická navrhuje zvýšení některých přímých daní, především korporátních, a některých velmi výrazně, a současně říká, že ponechá sazbu daně z přidané hodnoty na stávající výši, tak tím říká, že by ho s vysokou pravděpodobností, kdyby nedošlo k tomuto kroku ze strany stávající vlády, zřejmě provedla sociální demokracie tak jako tak.***