(13.10 hodin)
(pokračuje Petr)
Dalším důvodem pro odebrání majetku v období padesátých let byl také zákon 71/1959, který hovořil o tom, že pokud majitel nemá dostatek finančních prostředků, aby udržoval nemovitost v řádném pořádku, tak mu byla odebrána. Majitelé za prvé neměli možnost, protože nebyly žádné soukromé stavební firmy, a také v roce 1953 jim byly sebrány peníze. Na základě tohoto zákona bylo odebráno zhruba 15 tisíc kusů nemovitého majetku, čili dohromady bylo odebráno kolem 90 tisíc nemovitostí, z nichž, jak jsem hovořil s organizacemi, které doposud sdružují tyto poškozené, je asi 8 tisíc žádostí nevyřízených.
Moje vystoupení směřuje k jednomu - položit otázku panu ministrovi: Když převedeme 180 milionů do fondu Ministerstva financí, z čeho budeme posléze odčiňovat ty, kterým doposud soudy až dvacet let od podání nerozhodly o tom, že mají nárok na odčinění? Čili já si dovolím položit vaším prostřednictvím panu ministrovi otázku, co uděláme s těmi, o kterých soudy rozhodnou, že se jim dostane odčinění, že jim majetek byl nezákonně zabaven, když ve fondu prakticky nebudeme mít žádné peníze. Zda je odčiníme z jiné kapitoly Ministerstva financí, nebo jim řekneme: litujeme, ale soudy rozhodly pozdě a nemáme peníze na to, abychom vám vrátili, co vám bylo ukradeno.
Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: O slovo se hlásí ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím, máte slovo.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo. Já jenom velmi stručně odpovím panu poslanci Petrovi. Ta druhá varianta samozřejmě nepřipadá v úvahu. V okamžiku, kdy soud rozhodne o odškodnění, stát odškodňuje v takovém případě ze státního rozpočtu.
Vzhledem k tomu, že příjmy z malé privatizace fungovaly jako kontinuální zdroj pro poměrně rychlou agendu odškodňování, tak to mělo svůj smysl v dobách transformace. Nyní již několik let se na tomto účtu nepohnula ani koruna a my nevidíme důvod, aby tam byly prostředky dále umrtveny, což ale neznamená sebemenší snížení šance pro kohokoliv, kdo se dnes před soudem domáhá svých ať již oprávněných, nebo domnělých práv.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě nějaká reakce nebo vystoupení v rámci obecné rozpravy? Pokud se už nikdo nehlásí, obecnou rozpravu ukončím. Otevřeme rozpravu podrobnou. Do podrobné rozpravy se nikdo nehlásí, takže ji také končím. Zřejmě tedy ukončím celé projednávání bodu 22.
Máme tu bod 23. Vážení kolegové, bod 23 je zákon 565 o místních poplatcích. Tady je ale, pane ministře, jeden problém. Návrh usnesení, který byl podán z výboru, ještě nemá uběhlou lhůtu 24 hodin. Mám informaci, že bohužel lhůta ještě neuběhla, takže mi nezbývá, než to odložit zřejmě na konec jednání, ale už to tedy ani projednávat nebudeme.
Dalším bodem je
26.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb.,
o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 777/ - druhé čtení
To je už návrh pro pana poslance Petra Bendla. Požádal bych ministra zemědělství Petra Bendla, aby se nyní ujal slova k tomuto návrhu zákona č. 77 o státním podniku. Je to tisk 777. Máte slovo, pane ministře.
Ministr zemědělství ČR Petr Bendl Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, vládní návrh zákona je v podstatě krátkou novelou zákona, kterou se umožňuje zřízení fondu zakladatele, ze kterého se prostředky alokované na tomto fondu mohou se souhlasem vlády převést do státního rozpočtu. O zřízení fondu zakladatele rozhoduje zakladatel podniku, který rozhodne o výši finančních prostředků alokovaných v tomto fondu na základě ekonomické situace.
Vládní návrh zákona projednal 10. dubna 2013 na své 41. schůzi hospodářský výbor, který jej doporučuje beze změn schválit. Návrh rovněž projednal dne 9. dubna 2013 na své 43. schůzi zemědělský výbor, který k němu přijal pozměňovací návrh spočívající v legislativně technické úpravě ustanovení o nabytí. S tímto pozměňovacím návrhem souhlasím.
Doporučuji pustit do třetího čtení a v rámci třetího čtení tento návrh zákona odsouhlasit. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře, děkuji. Teď bych požádal Ladislava Skopala, protože on to projednal mezitím zemědělský výbor a máme ze zemědělského výboru tisk 771/3. Prosím, pane poslanče, můžete se k tomu vyjádřit.
Poslanec Ladislav Skopal: Děkuji, pane předsedající. Usnesení zemědělského výboru ze dne 9. dubna 2013 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 777. Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny po úvodním slově náměstka ministra zemědělství Hladíka, zpravodajské zprávě poslance Skopala a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 777, schválit ve znění tohoto přijatého pozměňovacího návrhu: V článku 3 Účinnost se slova "dnem 1. prosince 2012" nahrazují slovy "prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení". Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Nevím, jestli může také vystoupit v této chvíli Milan Urban, protože také hospodářský výbor se zabýval tímto zákonem o státním podniku, takže ho požádám, aby se také vyjádřil ke sněmovnímu tisku 777/3. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já nejdříve sdělím závěr projednávání tohoto bodu v hospodářském výboru.
Usnesení zní: Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny po vyslechnutí úvodního slova zástupce Ministerstva zemědělství a vrchního ředitele Jiřího Havlíčka, zpravodajské zprávě a po obecné i podrobné rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu projednat a schválit sněmovní tisk 777 ve znění předloženého vládního návrhu zákona.
Teď bych si dovolil říci, jestli mohu, pár slov nad toto usnesení. Já si myslím, že této normě je potřeba věnovat větší pozornost, než jak by se mohlo zdát, neboť státních podniků, které hospodaří s veřejnými prostředky, je mnohem více, než by se mohlo zdát na základě této normy, která se týká více Ministerstva zemědělství než řekněme Ministerstva průmyslu a obchodu či jiných resortů. Já bych byl nerad, aby tento návrh zákona spustil nějakou lavinu, která bude znamenat drancování státních podniků hlava nehlava tak, že by mohlo dojít řekněme k omezení jejich případných investic a nějakého dalšího rozvoje.
Já vám řeknu příklad. Máme tady také státní podnik DIAMO, který se stará o likvidaci starých důlních škod. Tento podnik hospodaří také poměrně s velkým objemem finančních prostředků a mohlo by to být lákavé pro tuto a možná i jinou vládu sáhnout si do toho podniku pro peníze a lepit tím nějaké díry v rozpočtu. Tak bych mohl pokračovat. Já tedy varuji před tím, aby tento zákon nevyvolal chuť jednotlivých vlád vybírat kasičky těch státních podniků, které mají sloužit účelům, které buď jsou dány jednotlivými zákony, nebo nějakými evropskými závazky apod. ***