(15.00 hodin)
(pokračuje Drobil)
Jak již bylo řečeno, v oblasti daňové jde o to, že tento návrh zákona přináší změny terminologické, věcné, mnohdy současně terminologické a věcné. Je potřeba se s nimi vypořádat teď, protože nechat potom následně daňové poplatníky v nejistotě a aplikační praxi na soudech by bylo velmi nedůsledné a nezodpovědné.
Stejně tak jsou tady i výjimky. Jednou z těch výjimek, o nichž také hovořil pan ministr financí, tedy výjimky, kdy daňový zákon není novelizován, nebo nenovelizuje součást, nebo není součástí novelizace občanského zákoníku, není součástí rekodifikace soukromého práva, je zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, který se navrhuje zrušit.
Stejně tak tento zákon, nebo jeho specifikou kategorii představují změny, které lze označit jako realizaci první fáze jednotného inkasního místa, lze je označit za přípravnou fázi, která opět slouží k posílení vědomí všech dotčených subjektů, že s účinností od 1. ledna 2015 dojde k plné realizaci tohoto projektu.
V návrhu zákona nechybí ani úprava reagující na změny, ke kterým v nedávné době došlo či v současnosti dochází. Příkladem je novela občanského soudního řádu, která nabyla účinnosti k 1. lednu 2013, nebo návrh zákona o investičních společnostech a investičních fondech.
Součástí návrhu zákona jsou i legislativně technické úpravy či stylistické a systematické změny, ke kterým je přistupováno právě s ohledem na rozsah materie a skutečnost, že daná ustanovení jsou zásadním způsobem dotčena, a je tak možné využít možnosti ke korekcím a zpřesnění legislativního textu.
V této zprávě se skutečně objektivně nemohu pokoušet o faktický výčet jednotlivých změn, jež v předloženém návrhu zákona můžete najít. Proto si dovolím, stejně jako pan ministr, odkázat na předkládací a podrobně členěnou rozsáhlou důvodovou zprávu, která má dvacet devět stran, a jsem přesvědčen, že odpovídá na všechny otázky, které tady mohou v diskusi vyvstat.
Předpokládané nabytí účinnosti zákona je tedy odvozeno od nabytí účinnosti rekodifikace soukromého práva, tedy od 1. ledna 2014. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Jako první v obecné rozpravě vystoupí pan kolega Paroubek. Připraví se pan kolega Opálka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Paroubek: Dámy a pánové, já mám dost podrobně připravené vystoupení, ale je to k věcem, které jsou poměrně dosti detailní, a já bych se snažil dát některému z členů rozpočtového výboru tyto své připomínky, a teprve tehdy, pokud někoho takového nenajdu, tak bych se s vámi o ně tady podělil při druhém čtení tohoto návrhu zákona. Takže dnes to své poměrně obsáhlé vystoupení bych nepoužil. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan kolega Opálka. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, vážení členové vlády, projednáváme tisk číslo 1004, který má snad více stránek, než jeho číslo jest. Musím konstatovat, ač zpravodaj hovořil o přehlednosti, že v elektronické podobě ta přehlednost zas tak slavná není. Dal jsem si tedy velikou práci, abych porovnával i to, co se týká zákonů v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí, je jich celkem devět, a musím říci, že jsem dokonce našel rozpor mezi návrhem zákona na stránce 192 a jeho přenesením na stránku 381 v třetí příloze, kdy není zcela ten text identický. Mám to tady před sebou. To jenom ukazuje, že se tento materiál připravoval určitě v nějakém spěchu.
Nechci hovořit k tomu, co je doplněno nad rámec, snad jen to, že bude docházet k další kumulaci majetku, ale to je zřejmě i zájmem předkladatele. Mám dvě prosby, a proto jsem přistoupil i k tomuto řečništi.
Otevírá se zákon o nemocenském pojištění, ale také zákon o krajském a obecním zřízení a další zákony, a my jsme tady v minulosti zrušili docela složitě vyjednanou záležitost, a to aby dobrovolní hasiči byli při plnění svých povinností, pokud dojde k úrazu, to znamená, odejdou do nemocenského stavu, honorováni stejně jako ozbrojené složky, to znamená plnou mzdou. Situace po úpravě pravicové vlády dopadla tak, že se tito občané České republiky dostali do situace stejné jako každý jiný zaměstnanec. To znamená tři dny karenční lhůty a pak 60 % plnění, což platí zaměstnavatel, a pak stejné plnění z nemocenského pojištění. Je to docela složitá situace, vysvětlovat, když člověk s nasazením vlastního zdraví či života jde na zásah, kterým chrání majetek fyzické osoby či právnické osoby či veřejný majetek, a vlastně je za to potrestán.
Bylo řečeno, že zákon o nemocenském pojištění toto řešení nemůže učinit, protože je to nesystémové. Slíbeno bylo, že se to bude řešit v zákoně o úrazovém pojištění, který však připravilo Ministerstvo financí, kde se to zase nepromítlo, a navíc tento nový zákon zřejmě nenabude účinnosti tak, jak se předpokládalo.
V minulém roce by se toto opatření týkalo 122 úrazů a jednoho smrťáku.
Chtěl bych požádat pana ministra financí, pokud by byl schopen v nějaké koordinaci třeba i s paní ministryní práce a sociálních věcí, aby pro druhé čtení zvážili, jestli by prostřednictvím otevřeného zákona o krajích, případně o obcích, které zřizují ty jednotky, případně se zavřením očí zákona o nemocenském pojištění, neboť 122 případů určitě veřejné prostředky nezničí, připravili tento návrh.
A druhý můj námět je také nad rámec toho, ale v souladu s tím, co v podstatě zákon také přináší, to je oblast zdanění a oblast nemocenského pojištění prezidenta České republiky. Pan prezident se ujmul iniciativy, že bude 30 % svého platu odvádět na charitativní činnost nebo na umořování dluhu českého státu. Je třeba říci, že možná daleko víc než tu jednu třetinu by odvedl na daních a pojistných systémech. A když tady ta jeho vůle je, stačilo by i tady tuto oblast pořešit legislativně, to znamená zapojit i příjem prezidenta České republiky do stejného zdanění a odvodu jako každého jiného občana České republiky.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad KSČM.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí pan ministr Kalousek. Prosím, pane ministře.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Jen stručnou odpověď na pana poslance Opálku, protože zdanění náhrad a požitků ústavních činitelů je nožem v mé bolavé ráně. Já jsem tady kdysi prosadil cosi systémového, Sněmovna to potom zase otočila zpátky. Já jenom, když hovoříme o veřejných pojistných pro prezidenta republiky, tak by mělo být zřejmé, že chtít po něm sociální pojištění není fér, neboť zákon stanoví rentu prezidenta republiky, to znamená, že on sám nikdy to sociální pojištění čerpat nebude, a stejně tak již od dob prezidenta Masaryka je uzákoněno, že zdravotní pojištění za prezidenta platí Kancelář prezidenta republiky. To znamená, jeho platy jsou v jiném režimu. Pak nemá žádný smysl, aby byl zatěžován jeho plat, a proto plat prezidenta republiky je zdaňován ve stejném režimu jako příležitostný sběr borůvek, protože ten je zatížen pouze daní z příjmů fyzických osob, nikoli veřejnými pojistnými.***