(15.10 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Nicméně kolegové, já bych tuhle diskusi neotevíral zde v této Sněmovně, která si prosadila, že vaše náhrady, které jsou bezpochyby pouze příjmem, ničím jiným, jsou zdaňovány úplně stejným režimem. To znamená, nejsou zatíženy veřejným pojistným, jsou zatíženy pouze daní z příjmu fyzických osob. Nechte mrtvé býti jejich mrtvými - moje doporučení.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Další faktická poznámka - pan kolega Chlad. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Rudolf Chlad: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já jenom krátce k tomu pojištění nebo k hasičům dobrovolným. Víte, že jsem srdcem i duší záchranář, ale toto je opravdu nesystémové. Je spousta dobrovolníků, kteří nasazují svůj život, a nejsou to jenom dobrovolní hasiči, takže bych poprosil opravdu pokud něco, tak systémového. Ale tento návrh by byl nesystémový. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Dolejš, připraví se pan kolega Svoboda. Prosím.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo, pane předsedající. No, už dlouho jsme neměli ve Sněmovně tak vydatnou masivní, nevím jestli výživnou materii, jak rádi říkáváme, a možná proto se o ní zatím tak málo diskutuje. Protože předřečník kolega Opálka je tedy pilník a nastudoval své pasáže, ale zdá se, že ostatní to zatím nechává v klidu. A přitom tento návrh není jenom nějaká automatická formalistická reakce na to, že jsme tady přijali občanský zákoník, ale je to počin vlády, který se dál valí tím širokým řečištěm daňových zákonů a daňových nápadů naší vlády, který se rozlévá do krajiny kalný jako Mississippi, a bohužel se stále na této politice a na tomto řečišti nic nemění. Vše kalně plyne dál, jako kdyby tady nebyla diskuse, že by se daňová politika vlády měla v některých konkrétních momentech revidovat, a že samotná vláda je zmítána rozpaky, jestli náhodou, když před třemi lety cosi slibovala občanům, jestli neudělala špatně už při rozhodování o daňových zákonech, ale o jakémsi supersystému, o kterém jsme rozhodli, jednotném inkasním místě, tak vznikly pochybnosti, jestli je to řádně připraveno, jestli tento megasystém a megaúřad neskončí jako nějaká sKarta. A i z těchto důvodů ten JIM byl opakovaně diskutován a posouván. A dneska se to celé bude realizovat až v novém volebním období, tedy od roku 2015. Původně ty projekty mluvily o termínu leden 2013 dokonce, jestli si to dobře pamatuji.
Takže zcela logicky se nabízí otázka, jaká že to filozofie se skrývá za těmi kalnými vodami tohoto supermateriálu. No, když to dobře přečtete a když pominete ty věci, které souvisí pouze s jazykem zákona, vycházející z novely občanského zákoníku, s tou rekodifikací, tak se dovídáme, že i nadále budou osvobozeny dividendy, že i nadále nebudou zdaněny majetkové převody, že možná zrušíme tedy zaměstnanecké paušály, protože to byl omyl. Pan ministr nevyhrál tu bitvu nad benefity a v tom zápase se podařil pravý opak, tedy místo abychom benefity zrušili, tak jsme je ještě přifoukli. Ale to přece není rozumná a promyšlená reakce.
Já si obecně myslím, že když už máme před sebou tu tisícistránkovou materii, tak ji lze na první přečtení - přiznávám, že i já nemám tu stránku každou barevně proškrtanou, ale to, co jsem přečetl, tu podstatnou část, tak z toho dělám závěr teď v prvním čtení a zároveň vyslovuji obavu, co se stane ve druhém čtení.
Takže to prostě žádným výrazem polepšené daňové politiky vlády není. Tato vláda prostě není ochotná svoje daňové nápady zkorigovat a nabízí nám do svého vládního finále nějaká drobná šidítka, takové to marketingové hraní, aby to vypadalo, že pan správce se snažil. No, pan správce se zřejmě bude snažit v tom, že nám v září dodá k tomuto tlusťochu ještě deregulační balíček, takže budeme řešit takové ty drobnosti jako zrychlení odpisů, že dáme daňové úlevy na naše studenty, kteří půjdou do praktického cvičení ve firmách atd., což nám nepochybně zvedne hospodářský růst o hodně procent. Já nejsem proti těmto dílčím nápadům, ale v tom, že chybí, neustále chybí filozofie daňové politiky, pokud tedy je a vy ji nesdělujete, tak je vedoucí někam úplně jinam. To mi na tom vadí.
Takže koncepty zásadní korekce těch rozhodnutí, která jsme přijímali v letech 2011, 2012, tak tady v tomto materiálu nepochybně nejsou a já už skoro ani neříkám: pane správce, musíte se více snažit. Já už v to nevěřím. Ale bojím se, že v druhém čtení různí zlepšovatelé přijdou s dílčími nápady a už takto nedostatečná práce bude tak gulášovitá, protože upřímně řečeno, dneska se v těch zákonech a v těch návrzích nevyzná ani ten, kdo je za to placen, nějaký daňový poradce. A jsem si jistý, že pokud úředníci z jednotlivých částí Ministerstva financí nebo sbratřených úřadů se na to podívají, tak ani po měsíci nepochopí, co všechno v tom návrhu je skryto.
Tímto způsobem zásadně předefinovávat daňovou politiku asi nejde.Takže si přiznejme, že jste zabalili do tohoto návrhu pouze svoji vlastní neschopnost dělat daňovou politiku. Je to možná tvrdší konstatování, ale pokud se nestane něco dramatického v druhém čtení, tak se obávám, že tento kalný proud prostě poteče dál, ale bez podpory minimálně členů KSČM, protože ti mají představy o aktivním naplňování daňové politiky poněkud odlišné.
To, že překlápíte některé daňové tituly jako dary či dědictví do daně z příjmů, no to je hezké. Ale copak jste si neřekli, že majetkové daně v této zemi jsou mnohem nižší než ve všech ostatních zemích? Copak jsme neslyšeli opakovaně, že majetkové daně na sebe ani nevydělají? No a reakcí je, že budeme vybírat v rámci majetkových daní, teď už tedy v rámci daně z příjmů, ještě méně. A schová se to ve společné agendě, protože když to bude dělat ten jeden úředník, tak jako kdyby o nic nešlo.
Ale tou reakcí mělo být, že jako se diskutuje o progresi u daňových příjmů, tak by se mělo diskutovat o progresi nad majetkovými daněmi. Spojené státy, abych si nebral něco, co by vás mohlo dráždit třeba v opačném azimutu, Spojené státy mají poměrně vysokou progresi, pokud jde o zdanění majetku. Já nevidím jediný důvod, proč se tomu neustále vyhýbáme. Mně vcelku nevadí, jestli bych dědil po panu Suchánkovi nebo po panu Kalouskovi, ale vadilo by mi, kdyby to byly obrovské majetky s minimální daní. A jestliže někdo odkáže tetě nějaký malý záhumenek, který se ani nevejde do nějakého limitu, ať je nezdaněný, to je v pořádku. Ale ty obrovské majetky, které tady vznikly - nebudu komentovat jak, ale některé vznikly opravdu prazvláštně -, tak ty jsou i nadále bych řekl pod jakousi feudální kuratelou. To znamená, že kumulace majetku znamená kumulaci privilegií. Z toho jediného prostého důvodu se obávám, že tento tlustý zákon, a teď mluvím možná trošku s přesahem do tisku 2003 (?), nejenom 2004 (?), že je to promeškaná příležitost. Pokud chceme tuto příležitost nějak aktivněji naplnit, tak bychom si museli přiznat, že v tom druhém čtení nebudeme odstraňovat mouchy, které se tam v legislativním procesu dostaly, ale jestli bychom náhodou do toho neměli vnést podstatné návrhy, které jsou tady zatím ty tři roky odkládány. Jestliže uslyším "ne", inu dobrá, vyřeší to volby.
Děkuji. (Tleskají poslanci KSČM.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Dále se do rozpravy přihlásil s přednostním právem pan kolega Sobotka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, tohle je skutečně zajímavá chvíle, protože my si tady prožíváme s touto vládou v Poslanecké sněmovně každý rok minimálně aspoň dvakrát nebo třikrát - my totiž máme vládu permanentní daňové revoluce a každý rok tady provádíme zásadní daňové změny. Chci připomenout to, co jsme zažívali s křečemi kolem daně z přidané hodnoty a s tím, jak nejprve tato vláda na dlouhá léta dopředu naplánovala vývoj daně z přidané hodnoty, aby se vzápětí po půlroce rozhodla to celé hodit do koše a ten svůj daňový plán přepsat. ***