(15.20 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Když se teď dívám na to, jak se lehce mění účinnost u některých daňových změn a posouvá se z roku 2015 na rok 2014, tak mám velmi obdobný pocit, jaký jsem měl u zmatků u daně z přidané hodnoty. Prostě permanentní rozsáhlé daňové změny, ve kterých se podle mého názoru kromě několika specializovaných úředníků na Ministerstvu financí už není schopen orientovat vůbec nikdo.
Myslím si, že by bylo také dobře, kdyby pan ministr financí, až přijde a bude se účastnit debaty nad tímto návrhem zákona, řekl Poslanecké sněmovně jasná čísla o tom, jaké budou rozpočtové dopady daňových změn, které vláda navrhuje. Já jsem tady totiž z jeho úst neslyšel jediné číslo. A jestliže tahle vláda o sobě tvrdí, že je vládou rozpočtové odpovědnosti, tak by přece při předkládání každého takového návrhu měla jasně říct, jestli bude mít pozitivní, nebo negativní dopad na veřejné rozpočty. A pokud dopad bude negativní, tak by měla jasně vyčíslit, jak rozsáhlý bude a kde vezmeme finanční prostředky, o které díky těmto daňovým změnám přijdeme. A já jsem nic takového neslyšel.
Takže mi dovolte, abych vyzval ministra financí Miroslava Kalouska, který je jakýmsi Mao Ce-tungem naší permanentní daňové revoluce v uplynulých letech, aby Poslanecké sněmovně sdělil, jaké dopady budou mít jím navrhované daňové změny.
Nezlobte se na mě, že jsem skeptický vůči tomu, co se tady teď odehrává, protože my jsme s touto vládou zažili jen samé omyly, chyby a nápravu omylů. Prostě permanentní vlastností této vládní koalice je to, že ona prosadí nějaké reformy, za několik málo měsíců dospěje k názoru, že je potřeba je změnit, a za dva roky se rozhodne je zrušit. Tentýž ministr financí, který nám tady teď předkládá tyto rozsáhlé komplikované daňové změny, nás tady přesvědčoval o tom, že superhrubá mzda je ten nejlepší systém, jak můžeme danit příjem v České republice, a přitom tentýž ministr tady v Poslanecké sněmovně navrhl a prosadil, že se od roku 2015 konstrukce superhrubé mzdy zruší.
A pokud tady pan ministr financí Kalousek odůvodňoval předsunutí některých daňových změn snahou spustit některé fáze jednotného inkasního místa dříve než v roce 2015, pak se ho chci také zeptat na něco, na co mi neodpověděl minulý týden ve čtvrtek na interpelacích, a dodnes jsem nedostal žádnou reakci ze strany Ministerstva financí na otázku, kterou jsem tady minulý čtvrtek položil a na kterou mi pan ministr neodpověděl, protože na interpelacích nebyl přítomen. Jestliže vláda takto pečlivě připravuje jednotné inkasní místo, pak se ptám, proč současně Ministerstvo financí připravuje zrušení 30 pracovišť krajských finančních úřadů v trojkových městech po celé České republice. Co to vlastně bude jednotné inkasní místo? Bude to znamenat zlepšení dostupnosti daňové správy pro občany a podnikatele? Bude to znamenat možnost, aby se otázky týkající se zdravotního pojištění, sociálního pojištění a daní vyřešily na jednom místě? Pokud ano, tak je to jistě v pořádku. Ale jaké to bude místo? Dnes máme systém pracovišť finančních úřadů, který v zásadě pokrývá okresní a takzvaná trojková města. Ale objevila se informace, že Ministerstvo financí chce ještě teď, předtím než se spustí celý systém jednotného inkasního místa, takzvaného JIMu, zrušit ve 30 trojkových městech stávající pracoviště finančních úřadů. Mně to připadá jako něco, co jde absolutně proti smyslu reformy, kterou se do této chvíle vláda chlubila. A zejména mi to přijde paradoxní v situaci, kdy jedna z vládních stran, ODS, tady zahajuje volební kampaň, tvrdí, že se snaží pomáhat živnostníkům, a současně jim zruší finanční úřad, který mají za rohem, tak aby museli všechno vyřizovat až v okresním nebo krajském městě.
Tohle mi nedává žádnou logiku a já se ptám ve své druhé otázce pana ministra financí, co je pravdy na tom, že ještě před spuštěním jednotného inkasního místa chcete zrušit veškerá pracoviště daňové správy v cca 30 městech v rámci České republiky.
A třetí otázka, kterou bych rád položil panu ministrovi financí, se týká onoho spuštění účinnosti občanského zákoníku v příštím roce. Já jsem v médiích zaznamenal debatu a polemiku, která se odehrávala na vládní úrovni, a zaznamenal jsem i výhrady ministra financí vůči tomu, aby byl občanský zákoník skutečně účinný od roku 2014, s tím, že to může přinést řadu vážných ekonomických komplikací. Tato koalice, ODS a TOP 09, převzala veškerou odpovědnost za problémy spojené se zrychlením účinnosti občanského zákoníku na sebe. To znamená, trvá na tom, aby byl občanský zákoník účinný už od příštího roku. Já se ale ptám, jestli nám nejsou zamlčována některá podstatná rizika a problémy v argumentaci, která je vedena, jestliže sama vláda o věci vedla diskusi a na půdě této vlády k tomu existovaly rozdílné postoje a názory.
Moje třetí otázka na ministra financí tedy je: Pane ministře, jaké byly důvody, ze kterých jste kritizoval účinnost občanského zákoníku při jednání vlády už od roku 2014? Jsou tady nějaká rizika, o kterých v Poslanecké sněmovně nejsme informováni a o kterých jste vedli debatu na půdě Nečasovy vlády?
To jsou tedy tři základní otázky, které chci položit ministrovi financí. A také jasně říkám, že bez toho, aniž bychom na tyto otázky dostali uspokojivou odpověď, nemůžeme v žádném případě hlasovat pro to, aby tento zákon prošel do dalšího projednávání. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Dále v rozpravě vystoupí pan kolega Svoboda. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Miroslav Svoboda: Vážený pane premiére, vážená vládo, vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych i já řekl pár slov k tomuto tisku.
Já se přiznám, že jsem, ironicky řečeno, poděkoval svému kolegovi Fredymu Michalíkovi za to, že mě pověřil tímto tiskem, protože jsem netušil, co jsem dostal do ruky. Když jsem se snažil o víkendu studovat tento tisk, abych si mohl udělat názor a popřípadě se spojit se svými odborníky a kolegy, kteří v těchto legislativních změnách jsou doma, tak jsem s hrůzou zjistil, a předpokládám, že nikdo v této Sněmovně to nečetl dopodrobna, protože jen pro vaši informaci, tento tisk má 1358 stran. Jenom v první části je návrh na 862 změn, částí je více. Druhá část má 313 návrhů, z čehož jsem tak troufalý, a dovolím si tvrdit, že nikdo neměl šanci se s tímto tiskem podrobně seznámit. Měli jsme tady jiné zákony, které obsahovaly setinu těchto návrhů, a přesto v průběhu druhých čtení, v průběhu jednání ve výborech jsme dostávali kaskády pozměňovacích návrhů, které byly samozřejmě zahaleny jménem toho či onoho poslance, samozřejmě vládního poslance či poslankyně, ale byly to ve skutečnosti návrhy z Ministerstva financí, které umravňovaly předložený návrh, protože byl samozřejmě šitý horkou jehlou. Podle toho kvalita také vypadala a teprve v průběhu doby, času a místa se tento návrh umravňoval do podoby, aby z toho nebyl zmetek a abychom nebyli jako Poslanecká sněmovna či zákonodárci peskováni a ironizováni v médiích.
Jsem přesvědčen o tom, jak řekli někteří mí předřečníci, že toto čeká nás všechny i v případě této novely. Samozřejmě bych vám mohl říct i nesrovnalosti, na které jsem narazil, ale jsem přesvědčen o tom, že to je jen zlomek skutečnosti, která by nás čekala v okamžiku, kdy bychom měli šanci změnu po změně si zanalyzovat a zkritizovat.
Proto za těchto okolností dávám návrh na zamítnutí tohoto tisku již v prvním čtení. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.) ***