(15.50 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. S přednostním právem pan poslanec Sobotka. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Možná to, vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, koaliční poslance nezajímá. Já tady mluvím spíše za opozici. Nás to zajímá a já bych se rád zeptal na rozpočtové dopady. Už tady tuto otázku dnes opakuji potřetí, je mi to skoro trapné, ale nechápu, proč se pan ministr financí brání jasně tady říci, jaké konkrétní rozpočtové dopady to bude mít v roce 2014, v roce 2015 nebo v roce 2016. Přece při projednávání rozpočtu tady schvalujeme rozpočtový výhled, součástí rozpočtového výhledu jsou výdajové limity pro jednotlivé resorty, ale potom během jednotlivých let měníme daňové zákony, které mění příjmovou stránku veřejných rozpočtů. A mě jenom zajímá, jestli dopady tohoto návrhu zákona budou pozitivní, nebo negativní pro příjmy veřejných rozpočtů a v jakém rozsahu je můžeme očekávat. Jestli to budou stovky milionů, nebo jestli to budou miliardy výpadku nebo navýšení příjmů veřejných rozpočtů. Tuhle základní informaci by nám přece pan ministr financí tady měl verifikovat v rámci rozpravy před prvním čtením. Já si myslím, že debatu nelze zjednodušit pouze na to, jestli jsme pro účinnost občanského zákoníku od příštího roku, nebo ne. Je důležité, co všechno tyto návrhy a tyto změny přinesou pro stát jako takový.
Pokud jde o vazbu na rušení pracovišť krajských finančních úřadů, vždyť to přece souvisí s jednotným inkasním místem! Byl to pan ministr financí, který tady ve svém úvodním vystoupení zmínil jednotné inkasní místo, zmínil onen formulář, který bude v rámci zavádění systému fungovat už v ročním předstihu, zmínil také, že by jednotné inkasní místo tady mělo být od roku 2015, a já na to navazuji jednoduchou otázkou, jestli má skutečně Ministerstvo financí a vláda vše dobře rozmyšleno, pokud se teď chystá zrušit pracoviště krajských finančních úřadů v trojkových městech. Ano, i v minulosti se v některých obcích rušily finanční úřady, ale byly to obce menší a byly to obce, které neměly statut trojkového města. Když jsme v naší zemi realizovali reformu veřejné správy, když jsme zřídili kraje, když jsme rušili okresní úřady, tak cílem této reformy bylo přiblížit výkon veřejné správy občanovi. Proto Parlament schválil takovou reformu veřejné správy, která počítala s důležitou rolí tzv. trojkových měst z hlediska výkonu státní správy a přenesené státní správy. Dnes je systém pracovišť finančních úřadů takový, že v zásadě pokrývá strukturu trojkových měst a v zásadě na linii trojkových měst končí. V menších sídlech už v zásadě finanční pracoviště finančních úřadů nefungují. Ale ten zásah, který tady pan ministr financí nepřímo potvrdil, se začíná dotýkat už trojkových měst. V Jihomoravském kraji, který tady zastupuji v Poslanecké sněmovně, se to může týkat Slavkova u Brna, Bučovic, Moravského Krumlova nebo třeba Mikulova. A já si myslím, že občany a podnikatele v těchto regionech zajímá, jestli tam bude, nebo nebude pracoviště finančního úřadu, zejména v situaci, kdy by finanční úřady na sebe měly převzít také agendu České správy sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven z hlediska výběru sociálního a zdravotního pojištění. Čili tady je přece jasná návaznost na reformu, která se týká jednotného inkasního místa, a na to, co to přinese nebo vezme občanům.
Stát není firma, tak jak tady zmínil nepřímo pan ministr financí. Cílem státu je přece poskytovat veřejné služby. Hlavním cílem státu není zajišťovat zisk tak, jako je to u firmy, jako je to u soukromé společnosti. A když se tady bavíme o zákonech, které upravují podmínky pro poskytování veřejné služby, tak nám jde také o to, jestli ta veřejná služba bude dostupná. Proto se tady ptám a budu se opakovaně ptát na to, jestli se budou rušit pracoviště finančních úřadů ve 30 městech v rámci ČR, nebo ne. Pro občany je to důležitá otázka a já jsem tady od toho, aby ji za ně panu ministrovi položil.
A znovu připomínám rozpočtové dopady. Řekněte nám rozpočtové dopady návrhů, které tady chcete v Poslanecké sněmovně protlačit při navrhovaném zkrácení lhůt! (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Prosím, pane kolego. Pan kolega Svoboda.
Poslanec Miroslav Svoboda: Děkuji za slovo. Já se přiznám, že pana ministra miluji. Financí. (Pobavení, potlesk.) Samozřejmě platonicky. Protože bavíme se o návrhu zákona, který má odhadem 1 500 změn, a on dokáže jednou holou větou říci: Jestli jste pro nový občanský zákoník, tak musíte být pro. Pokud ne, tak ne. Takže to se mi líbí, takhle zjednodušit tu problematiku!
Nicméně já jsem si vzpomněl na odbornou diskusi, která se vedla k tomu, jestli odložit účinnost občanského zákoníku, či nikoliv. Apolitickou, věcnou a velmi mě zajímala, protože mě zajímaly ty argumenty. Akorát jsem přesvědčen o tom, že kdyby diskutéři především z oblasti akademického světa tušili, že bude následovat novela, která bude říkat, že tu je 1 500 změn, které ještě následně občanský zákoník doprovázejí, tak ta diskuse by se asi velmi zjednodušila.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Takže to byla faktická poznámka kolegy Svobody. Pan ministr Kalousek. Prosím.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Ponechám stranou poznámku pana poslance Svobody, že mě miluje. (Změněným hlasem:) Netušil jsem, že k našemu coming outu zvolíš takovéto prostředí, Mirku! (Pobavení.)
Dobrá. V každém případě bych rád zopakoval, že každý zákon má tři čtení. V tom prvním se řeší zásadní politický přístup, v tom druhém se řeší odborné podrobnosti a v tom třetím potom legislativně technické a konečné rozhodnutí. ***