(10.10 hodin)
(pokračuje Koníček)
Nebudu komentovat jednotlivé části návrhu, k tomu bude určitě projednávání ve výborech a druhé čtení, jak říká pan ministr Blažek. Jen mi dovolte upozornit na zkušenost ze sedmi let kontrol výročních finančních zpráv politických stran a hnutí, protože po tuto dobu procházejí mýma rukama všechny výroční finanční zprávy. Dnes ta nejtlustší výroční finanční zpráva má nějakých 5, maximálně 10 cm, co se týká tloušťky. Tak jak je tento návrh napsán, bude znamenat, že tloušťka jednotlivých výročních finančních zpráv vzroste odhadem na nějakých 40 až 50 cm, protože tak podrobný je výčet toho, co má strana dokládat ve výroční finanční zprávě. Takže na to jenom upozorňuji a o tom bude diskuse ve druhém čtení.
V návrhu zákona je zmíněna vyhláška, kterou má vydat Ministerstvo financí a má obsahovat formulář se vzorem výroční finanční zprávy. Když o návrh této vyhlášky nepožádal organizační výbor, který je k tomu jednacím řádem zmocněn, chtěl bych já teď tady požádat pana ministra financí, aby ještě před jednáním ve výborech doručil Poslanecké sněmovně návrh takové vyhlášky. Právě ze zkušeností projednávání výročních finančních zpráv v kontrolním výboru mohu prohlásit, že na znění vyhlášky velmi záleží. Možná předejdeme nějakým nejasnostem, když budeme mít na stole návrh konkrétní vyhlášky od pana ministra Kalouska.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Přihlásila se do ní paní místopředsedkyně vlády Karolína Peake. Pan kolega Jeroným Tejc bude hovořit poté.
Místopředsedkyně vlády ČR Karolína Peake: Dámy a pánové, nechci příliš dlouho hovořit. Bude ještě čas na jednání o tomto návrhu ve druhém čtení a hlavně v jednotlivých výborech a předpokládám, že nejenom ve výborech, ale i v pracovních skupinách zástupců jednotlivých poslaneckých klubů. Je to zákon, který se týká každé politické strany, nejenom všech zastoupených v Poslanecké sněmovně a v Senátu, ale pochopitelně i všech ostatních, a považovala bych za vhodné, aby se tímto návrhem právě proto zabývaly nejenom výbory, ale případně i vytvořená pracovní skupina zástupců poslaneckých klubů, jak jsme ji již jednou, ne-li dvakrát svolali k otázce dohledu nad financováním politických stran. Jsou určitě i další věci, které je třeba v rámci druhého čtení projednat. Ráda bych se vrátila právě i k oné otázce dohledu.
Tak jak Ministerstvo vnitra předložilo návrh zákona, který je od původního návrhu značně okleštěn nejenom právě po oněch již zmiňovaných politických jednáních, která nenašla konsensus nad otázkou dohledu nad financováním politických stran, ale také třeba po jednání Legislativní rady vlády, která navrhla zcela dohled, resp. ukládání sankcí prostřednictvím správního soudnictví z návrhu zákona vyloučit, je namístě, abychom se o otázkách dohledu a ukládání sankcí znovu na této půdě bavili.
Návrh nepochybně přináší větší transparentnost. Pan zpravodaj zde mluvil o až možná přílišné podrobnosti. Obávám se, že jakkoli se ta podrobnost může zdát být zbytečná, tak v případě, že zůstane - doufám, že tomu tak nebude - skutečně pouze u veřejné kontroly, asi nic jiného než ta podrobnost nezbývá vzhledem k tomu, že politické strany jsou v podstatě jedinými subjekty v tomto státě, které jsou významně navázány na státní rozpočet a nepodléhají žádné externí kontrole, pouze kontrole politické konkurence a veřejnosti, voličů, což je samozřejmě pro politické strany kontrola nejdůležitější. Nemluvím o finančních úřadech, které samozřejmě mohou jednotlivé výroční zprávy také projednávat a kontrolovat.
Já chci avizovat, že bych rozhodně chtěla, aby společná pracovní skupina zástupců politických stran připravila pozměňovací návrh, resp. spolupracovala se mnou na přípravě pozměňovacího návrhu. Ráda bych se bavila o navrácení některých částí do tohoto návrhu zákona, ať už přitvrzení nároků na auditory, vyúčtování volebních kampaní, nebo právě onen zmiňovaný dohled.
Návrh zákona, jak je okleštěn po již proběhlých politických jednáních, jednáních Legislativní rady vlády a vlády jako takové, je velká otázka, zdali splňuje skutečně plně všech devět závazků, které jsme si v rámci skupiny státu pro boj s korupcí GRECO v rámci Rady Evropy dali. Spíše se obávám, že nikoliv. Byli jsme za to již na počátku tohoto roku kritizováni a je potřeba se na to v rámci druhého čtení ještě jednou podívat. Prosím proto zástupce politických stran o spolupráci. Doufám, že to bude spolupráce neideologická, směřující k takovému závěru, kterým se budeme moci všichni, jako celá Poslanecká sněmovna, na konci projednávání tohoto návrhu zákona pochlubit. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Prosím pana poslance Jeronýma Tejce.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem rád, že se vláda odhodlala k tomu, že předložila podobný návrh zákona, který by měl upravovat financování politických stran. Jsem však smutný z toho, že je ten návrh málo ambiciózní a zřejmě nemožností dohody na půdě vládní koalice si klade velmi malé cíle. Podle mého názoru, a myslím si, že nejen podle mého názoru, nevyřeší téměř nic. Bude sice odškrtnuta další položka v programovém prohlášení vlády s tím, že se řeší ona situace, nebo že je snad přijetím zákona vyřešena, ale rozhodně tomu tak nebude.
Já jsem nedávno interpeloval pana předsedu vlády s tím, že bych rád dostal informace o tom, jakým způsobem byla využita studie, která stála 6 milionů korun a která byla zpracována právě na toto téma. Já sice jsem sám osobně přesvědčen, že ta studie cenu 6 milionů rozhodně nemá, že má možná cenu 100 tisíc, možná 200 tisíc, rozhodně ne 6 milionů, ale když už stála 6 milionů, očekával bych, že poznatky a návrhy budou využity. Koneckonců nemusíme vycházet jenom z této studie. Když jsem si přečetl materiál tuším Ekologického právního servisu na toto téma, tak jsem přesvědčen, že ten daleko lépe popisuje jak stav, tak nutnost změny. Kdybychom se více inspirovali tímto materiálem, udělali bychom daleko více pro transparentnost financování politických stran.
Největší problém podle mého názoru spočívá v tom, že tento návrh zákona nestanoví zákaz přijímání darů od právnických osob, ať už jsou zahraniční, nebo domácí, a že nestanoví limit daleko nižší pro dary od osob fyzických, protože ten limit je pro všechny 2 miliony korun. Logicky, pokud nebude firmám, podnikům a jiným zakázána ve velké míře možnost obdarovávat strany, nebude tady stále vykořeněno ono podezření, že tyto sponzorské příspěvky jsou stranám dávány proto, aby ovlivnily jejich rozhodování. Nejsem proti tomu, aby existoval určitý limit, jestli to bude 100 tisíc, 200 tisíc nebo 500 tisíc korun pro dary od fyzických osob za rok, nicméně nepovažuji za možné a dlouhodobě udržitelné, aby bylo možné přijímat dary od právnických osob, tedy od firem. Koneckonců máme zde stále spoustu firem, které mají anonymní vlastníky, zejména firem, které mají anonymní vlastníky a jsou formálně zahraničními, byť se domníváme a možná u některých jsme i přesvědčeni, že mají vlastníky české, a proto si myslím, že jako minimum, pokud tady nebude panovat v Poslanecké sněmovně shoda na tom, že zakážeme přijímat dary od právnických osob jako celku, musí být shoda alespoň na tom, že bude zakázáno přijímat dary od právnických osob se zahraničním vlastníkem, případně od anonymních společností.
Stejně tak si myslím, že zákon rozhodně neřeší otázku financování stran právě proto, že neobsahuje přesnou definici ceny obvyklé a to, co se bude dít ve chvíli, kdy někdo získává právě například určitá plnění, billboardy či jiné, za cenu nižší, než je cena obvyklá, a myslím, že s tím měly zkušenosti téměř všechny strany v této Sněmovně, sociální demokracii nevyjímaje. Proto si myslím, že na základě těchto zkušeností bychom měli přistoupit k tomu, že bychom přesně definovali, co je cena obvyklá, jaká plnění nejsou přípustná, a plnění, která by se vymykala této ceně obvyklé, by byla považována za dar, který by ve svém objemu byl limitován. To jsou podle mého věci, které v tom návrhu zákona chybějí. ***