(13.20 hodin)
Zbývá nám poslední bod, kterým je
34.
Návrh poslanců Vlasty Bohdalové, Ivana Ohlídala, Ivany Levé
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb.,
o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon
č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 875/ - druhé čtení
Tento bod byl přerušen, takže se k němu vracíme. Prosím, aby u stolku zpravodajů za navrhovatele zaujala místo paní kolegyně Vlasta Bohdalová a zpravodajka paní poslankyně Chalánková. Připomínám, že předložený návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku a výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisk 875/2 a 875/3. Zpravodajem výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu byl určen pan kolega Rykala.
Nyní budeme pokračovat v obecné rozpravě, protože v obecné rozpravě byl tento bod přerušen. Paní kolegyně Bohdalová. Prosím.
Poslankyně Vlasta Bohdalová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, doufám, že vás nezdržím příliš dlouho. Minulý týden jsme přerušili tento bod z toho důvodu, že tady byl pan kolega Bernášek, načetl pozměňovací návrh, který zpřesňuje jména škol nebo i školy, kde se bude moci vykonávat denní studium jazyků tak, aby byl zachován statut studenta.
Pokud tento zákon přijmeme, Ministerstvo školství bude muset k tomu vypracovat prováděcí vyhlášku. A aby tuto vyhlášku mohlo vypracovat pregnantně, přesně, podávám pozměňovací návrh, který jsem dala do systému, má číslo 6722, který se týká zmocnění toho, co všechno školy musí ovládat a umět, aby u nich mohli studenti absolvovat denní pomaturitní studium cizích jazyků. To je celé, co jsme potřebovali ještě s Ministerstvem školství doladit.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Hlásí se někdo další do rozpravy? Protože nikoho nevidím, rozpravu končím. (K řečništi přišla poslankyně Marta Semelová.) Tak nekončím. Paní kolegyně, prosím, máte slovo.
Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážené kolegyně a kolegové, já vás nechci zdržovat dlouho, vím, že je to poslední bod. Nicméně zazněly tady některé výhrady při minulém jednání o této novele zákona a já bych k tomu chtěla říci pár slov.
Smyslem této novely je napravit legislativní chybu, kvůli které zhruba 5 000 studentů jazykového pomaturitního studia přichází o statut studenta patřící do stejné kategorie jako žáci středních a vysokých škol se vším, co k tomu náleží - neplacení zdravotního pojištění a další výhody.
Dále jde o to obecně stanovit, které formy studia budou primárně považovány za studium z pohledu státní sociální podpory a důchodového pojištění. A právě jednoleté intenzivní kurzy cizích jazyků s denní výukou byly podle původní vyhlášky Ministerstva školství za soustavnou přípravu na budou povolání považovány. Myslím, že je naprosto oprávněné, neboť si tito čerství maturanti zvyšují šanci na uplatnění na trhu práce. Přitom právě nezaměstnanost absolventů škol, a dnes už jsme při jiné příležitosti zde o tom jednali také, je jedním z vážných problémů, který je třeba řešit. Úřad práce České republiky ke konci března evidovat celkem 35 438 nezaměstnaných absolventů škol a mladistvých. Meziročně to je o 6 513 více, na celkové nezaměstnanosti se tato skupina podílí 6 procenty.
Vím, že nejde o jedinou skupinu občanů, které nezaměstnanost vážně ohrožuje. Stejně ohroženou skupinou jsou mladé matky s dětmi či po mateřské dovolené, občané po 55 letech života a další skupiny obyvatel. Nicméně nezaměstnanost absolventů je přece jen do určité míry specifickým problémem. Pokud se mladý člověk nezapojí po škole okamžitě do dalšího studia či do pracovního procesu a stoupne si do už tak dlouhé fronty na úřadu práce, těžko si zachová studijní návyky a neosvojí si ani potřebné pracovní návyky. Neuplatní zároveň znalosti a dovednosti získané v průběhu svého studia. Následuje pocit rozčarování, zbytečnosti, poflakování se po ulicích, náchylnost k různým negativním jevům, ke gamblerství, užívání alkoholu, drog apod. Pokud najde nějakou práci, bývá to mimo obor, který studoval, a je nucen rekvalifikovat se na něco často zcela jiného. Peníze, které stát dal do jeho středního vzdělání a přípravy na povolání, jsou znehodnoceny, další peníze se musí dát do zmíněné rekvalifikace. V žádném případě nechci význam rekvalifikací snižovat, pro mnohé občany je to významná pomoc při hledání pracovního místa, ale v případě mladého člověka, který právě opustil školní třídu a absolvoval maturitní zkoušku, mi to připadá poněkud zvláštní. Je pravda, že někteří absolventi řeší tímto způsobem situaci, kdy se po maturitě nedostanou na vysokou školu a chtějí to zkusit po roce znovu. Jiní si chtějí zvýšit kvalifikaci, aby měli větší možnost sehnat práci. Následující školní rok se proto věnují zmíněnému intenzivnímu studiu cizích jazyků.
Myslím, že není od věci připomenout, že Česká školní inspekce, Národní ekonomická rada vlády a mnozí odborníci i sociologové neustále zdůrazňují, že jedním z nezbytných předpokladů lepšího uplatnění českých absolventů u nás i ve světě je jejich jazyková vybavenost. Znalost další cizí řeči vždy zvyšuje jejich konkurenceschopnost i osobní rozhled.
Průzkum mezi 237 firemními personalisty a zaměstnavateli dokazuje, že je skutečně největším problémem uchazečů o zaměstnání znalost cizích jazyků na komunikační úrovni. Z údajů Eurobarometru vyplývá, že jsou Češi ve znalosti cizích jazyků na 19. místě ze 27 členských států Evropské unie.
Dosažená úroveň ze základních a středních škol je naprosto nedostačující, na rozdíl od výsledků intenzivního denního pomaturitního studia cizích jazyků. Absolventi středních škol, kteří se do nich zapisují, jsou z 60 procent na úrovni začátečníků či mírně pokročilých, ale končí je s certifikátem pro středně- nebo více pokročilé. Za deset měsíců se tak v průměru zlepší o jednaapůl až dvě jazykové úrovně a jsou schopni v cizím jazyce komunikovat. Lépe tak najdou uplatnění na trhu práce a nebudou muset pobírat dávky sociální podpory, jejichž vyplácení by znamenalo v konečném důsledku negativní dopad do státního rozpočtu.
Z uvedených důvodů bych vás, vážené kolegyně a kolegové, chtěla požádat o podporu tohoto návrhu zákona. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Nikdo se již nehlásí, obecnou rozpravu končím. V obecné rozpravě žádný návrh nezazněl. Zahajuji podrobnou rozpravu. Kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Žádnou přihlášku neeviduji, ani nevidím, že by se někdo hlásil z místa.
Paní kolegyně Vlasta Bohdalová. Prosím. ***