(18.50 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Tohle mi připadá absurdní a skoro mi to připadá, jako by si z nás tvůrci toho zákona v tom dělali legraci. Přece není možné souhlasit s tím, aby tady někdo hospodařil s vyrovnaným rozpočtem v situaci dnešní recese. To je podle mě pro tu ekonomiku zničující.
Takže já si myslím, že ta debata o ústavním zákoně a o způsobu, jak vytvořit nějakou poslední záchrannou brzdu, že touto podobou zákona pro mě nekončí, protože já si myslím, že tak jak je to nyní předloženo, je to prostě neakceptovatelné. Je to skoro až kuriozita, to, co bylo předloženo. A jak jsem řekl, že se nebráníme debatě o fiskální dohodě v Evropě, protože cítíme, že to Evropa potřebuje, tak budiž, bavme se o té záchranné brzdě ve chvíli, kdy selže ministr financí. Ale neudělejme opatření, které v podstatě ministra financí jednou provždy vyřadí. To mi připadá, že takovýmto způsobem vytvořit řekněme autopilota tohoto typu, tak tam už nikdy žádné piloty nemusíte mít. A tak tady nemusí být už ani ta Sněmovna, protože o čem se tady ta Sněmovna bude bavit, když hospodářská politika - bude dělat ji nějaká národní rada.
Takže já mám v tomto celou řadu výhrad a obavám se, že tak jak se to vyvíjí, tak to podpořit nemohu. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Paggio. Prosím, máte slovo.
Poslanec Viktor Paggio: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já zde vystupuji primárně jako člen výboru pro evropské záležitosti a i já bych rád upozornit na absolutní rozpor v chování ČSSD vzhledem k fiskálnímu kompaktu a vzhledem k tomuto návrhu finanční ústavy. Já jsem velmi překvapen a nelze ho nazvat jinak než couvajícím projevem místopředsedy Zaorálka. Vraťme se poněkud v duchu do doby, kdy jsme tu debatovali o fiskálním kompaktu a kdy byla vládní koalice velmi tvrdě atakována a kritizována za to, že k němu nepřistoupila. Přitom drtivá většina připomínek a výhrad, které pan místopředseda zde měl, lze je aplikovat i na fiskální kompakt, pouze se posuneme o tu úroveň výš.
Já jsem samozřejmě zaznamenal usnesení rozpočtového výboru, ten tisk 821/2, a všechna ta zjemnění, kterých doznala finanční ústava, tady ta naše česká verze, ať už jde například o to zjemnění z původních 45 % HDP na 50 %, snížení platové základny představitelů veřejné moci, nebo všechny ty další ukazatele, které se nějakým způsobem zjemnily a rozvolnily.
My v České republice - náš veřejný dluh se blíží, valem se blíží a rychle se blíží 50 procentům a nelze než nedodat, že fiskální kompakt znamená brutální škrty. My máme, pokud bychom tedy přistoupili k fiskálnímu kompaktu, ten obsahuje, ano máte pravdu, pro země, které platí eurem, ale vy se tomu musíte velmi rychle začít blížit, zadlužování méně než procento strukturálního schodku, případně polovina procenta, půl procenta strukturálního schodku. Ono vůbec není jasné, co bychom vlastně museli plnit, protože i ta smlouva je nejasná. Tam se mluví o tom, že ten poloviční strukturální deficit, půl procenta, se aplikuje, pokud je daná země zadlužená výrazně pod 60 %. Nikdo nevíme, co to znamená výrazně, a je to dlouhodobě udržitelné. O tom rozhodne Evropská komise mimochodem. To se vracím ke slovům pana Zaorálka, že o tom rozhodne někdo mimo Sněmovnu. O tomto by rozhodla Evropská komise.
Také přesně nevíme, jakým způsobem určit strukturální schodek. I nyní probíhají debaty o samé metodice určení strukturálního schodku. V tomto je ta smlouva o fiskálním kompaktu velmi nejasná a velmi mlžná.
V roce 2012 se do toho polovičního strukturálního schodku vešlo 7 ze 27 členských států. Minulý rok se do procentního strukturálního schodku vešlo 10 ze 27 členských států. Jinými slovy, fiskální kompakt není plněn, fiskální kompakt by dle mého názoru ani neměl být plněn, protože já jako polokeynesiánec říkám, že one size does not fit all. Že jedno řešení není vhodné pro všechny země. A také zde souhlasím s panem místopředsedou Zaorálkem a jsem rád, že si to sociální demokracie uvědomila. Není správné šít jedno řešení pro všechny země v Evropské unii, které mají různý stupeň ekonomického rozvoje, mají různé problémy.
Fiskální kompakt byl pouze telegram finančním trhům, který naprosto ztratil smysl, byl to pouhopouhý telegram finančním trhům, který měl uklidnit. Fiskální kompakt vychází z té zcela mylné myšlenky, že one size fits all. Není tomu tak. A vidíme to v Řecku každým dnem.
Panu kolegovi Doktorovi. On ten socialistický parní válec v Evropě možná funguje, ale naše sociální demokracie rozhodně není jeho součástí. Protože ta jde téměř ve všem proti evropským socialistům a například proti francouzským socialistům. Samozřejmě že prezident Hollande ve chvíli, kdy se ujal funkce, začal vystupovat proti fiskálnímu kompaktu, který byl dítětem konzervativního Sarkozyho a paní Merklové.
Česká republika - a já už končím. Strukturální saldo měla 1,7 % za minulý rok. My bychom měli dost problémy se do toho vejít. Já prostě vidím a cítím zásadní rozpor mezi tím postojem sociální demokracie, že české škrty, nebo škrty vymyšlené na české půdě jsou špatné, ale evropské škrty, škrty vymyšlené na evropské půdě, jsou dobré. Tento rozpor prostě nechápu a přátelsky žádám představitele sociální demokracie, aby mi ho vysvětlili.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Než pustím ke slovu pana poslance Laudáta, tak se zeptám, zda ještě někdo z kolegyň a kolegů má ambici vystoupit. Pokud ne, tak druhá otázka míří na pana zpravodaje, zda bude chtít závěrečné slovo. Nebude. Tak tím pádem to asi zvládneme ještě dnes, pokud se pan kolega Laudát vejde do čtyř minut. Prosím, máte slovo.
Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, jenom několik poznámek, já tady nebudu nic předčítat.
Za prvé jenom připomínám, že dneska podle parametrů máme den daňové svobody, takže asi vám přijde normální, že téměř půl roku všichni občané, zprůměrováno, platí na služby, které podle mého názoru jsou rok od roku horší a horší. Myslím veřejné služby. Domnívám se, že jakékoliv zastropování politické nezodpovědnosti shora je lepší než žádné zastropování. Evropská unie - nebo země Evropské unie k tomu přistoupily proto, protože prostě v systému demokracie se stala jedna velká lapálie, že vlastně politické reprezentace postupně, aby byly voleny, populisticky slibovaly, a výkon ekonomiky na plnění jejich slibů prostě nestačí. Je mi líto, že sociální demokracie tahá někoho tři roky za nos a neustále říká, že je potřeba dát nějaké omezení. Zase na druhou stranu nejsem negativista a připomněl bych, že jste se vysmáli kdysi premiérovi Václavu Klausovi v roce 1995, když navrhoval, že chce, aby vlády předkládaly vyrovnaný rozpočet. Možná že kdybychom k tomu tehdy, byť s nějakou korekcí nebo změkčením, přistoupili, nebo naši předchůdci, tak jsme nemuseli toto řešit.
Já na rozdíl od vás nevěřím na státem řízené fiskální pobídky, je mi líto, a nevím, jestli se tady s vámi potkám v budoucnu, abychom si například v roce 2015 nebo 2016 řekli, zda skutečně vaše pobídky nastartovaly ekonomiku, pomohly jí, anebo jenom zatnou další a další sekeru, která bude znamenat pro naše nástupce o to větší kocovinu. Vy sami víte, jak velkoryse fiskální pobídky skončily v resortu dopravního stavitelství či jak končí fiskální pobídky státní v oblasti energetiky, v některých oblastech životního prostředí, ochrany životního prostředí.
Pokud se týká toho, co to způsobí v ekonomice. Spojené státy mají také poměrně silné brzdy, víte, že se tam odehrávají ročně každý rok tanečky, zda tedy navýšit definovaný státní dluh, nebo nenavýšit. Na druhou stranu vždycky potom pod tlakem reality dojde k cuknutí a výsledkem je, že Spojené státy mají dneska 16 bilionů oficiální deficit, ten skutečný se započítáním sociálních, zdravotních systémů je 106 bilionů dolarů. Takže se můžeme akorát dohadovat, kdy to všechno jednou rupne.***