Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

5.
Návrh poslanců Romana Sklenáka, Jeronýma Tejce a dalších na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních
zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců
a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon)
/sněmovní tisk 71/ - prvé čtení

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 71/1. Prosím tedy zástupce navrhovatelů pana poslance Romana Sklenáka... pan kolega Jeroným Tejc. A zároveň žádám zpravodaje pana poslance Jana Chvojku, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Pan zástupce navrhovatelů Jeroným Tejc se ujme slova. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane předsedající a zbylí členové vlády, dovolte mi, abych vás za skupinu navrhovatelů seznámil s poslaneckým návrhem na změnu služebního zákona, mnohdy také nazývaného zákona o úřednících.

Cílem novely zákona, která byla předložena 23. prosince loňského roku do legislativního procesu, je jednoznačné odpolitizování státní správy a zvýšení kvality, kvalifikovanosti jednotlivých úředníků v centrálních správních úřadech. Chtěl bych podotknout, že na rozdíl od předchozích vládních návrhů, které jsme tady měli v minulém volebním období, se tento zákon vůbec nijak nedotkne místních samospráv, tedy obcí a krajů, a právě proto, že k tomu není důvod, a myslím, že se většina z nás shodne, že zákon, který platí pro obce a kraje, je fungující, tak není důvod, abychom do něj zasahovali způsobem, který by spíše přinesl škodu než užitek.

Chtěl bych na začátku odmítnout výtky, které jistě přijdou a které přišly už včera při projednávání programu této schůze, že zákon účelově reaguje na současný stav - tvorbu vlády v tom smyslu, že by jakkoliv změkčoval lustrační zákon, že by jakkoliv vycházel vstříc změně lustračního zákona. Zákon, který jsme předložili, jsme předložili ve stejné verzi, v jaké byl předložen v srpnu loňského roku, a myslím, že v srpnu loňského roku nikdo nemohl tušit, kdo se stane členem Poslanecké sněmovny, i když průzkumy už něco naznačovaly, ale nikdo rozhodně nemohl tehdy podezřívat sociální demokracii, že by předkládala ještě před volbami zákon, který by umožňoval komukoliv jinému vstup do vlády za jiných podmínek. To je podle mého názoru důkaz o tom, že návrh, tak jak je předložen, není účelově podán, nemá za cíl a nemůže mít za cíl změnit lustrační zákon, protože se jej nedotýká, a jediné, na čem tento zákon trvá, nebo kde se s lustracemi protíná, je to, že lustrační zákon zůstává platný a účinný pro všechny úředníky. A je logické, že pokud se nevztahuje na ministry a jeho kabinet, tak tedy nemůže ani pro ministry a jeho kabinet cokoliv zavádět jako podmínku a cokoliv jako podmínku rušit. Tolik tedy k této námitce, která tady zazněla včera a jistě bude zaznívat i nadále.

Naším cílem je zabránit do budoucna takovým případům, kterých jsme byli svědky v minulosti, a nechci teď jmenovat jednotlivé premiéry a jejich vlády, za kterých to bylo nebo nebylo horší či lepší, ale vždy docházelo po změně vlády k výrazné obměně úředníků a mnohdy obměna nebyla dána tím, že by přicházeli kvalitnější úředníci, ale spíše úředníci, kteří byli buďto povolnější nové garnituře, anebo na ni politicky navázaní. To je věc, kterou chceme změnit, a změnili bychom ji systémově. Pokud přijmeme tento návrh zákona a novelu, kterou navrhujeme, tak do budoucna nebude možné, aby byly prováděny noci dlouhých nožů, nebude možné, aby byly prováděny účelové reorganizace, kdy se ministr dokázal zbavit vedoucího odboru tím, že buď odbor zrušil, nebo dva účelově sloučil a vypsal, byť po formální stránce, výběrové řízení na nového vedoucího odboru. A většinou, jaká to náhoda? Už neuspěli lidé, kteří tu kvalifikaci měli mnoho let předtím, ale uspěli lidé, kteří například přišli na ministerstvo před několika dny před výběrovým řízením anebo přímo tím výběrovým řízením.

Nově tedy nebude možné, aby ministr rozhodl o reorganizaci svého ministerstva. Vždy návrh bude muset zpracovat státní tajemník, tedy nejvyšší úředník na ministerstvu. Bude jej muset předložit generálnímu ředitelství a toto generální ředitelství bude tento návrh za všechna ministerstva předkládat vládě, ale vláda nebude moci návrh měnit a bude s ním moci buďto souhlasit, nebo nesouhlasit. To, že tento návrh bude připravován generálním ředitelstvím za všechny instituce, které pod něj budou spadat, bude mít za cíl i to, že budou jednotlivé agendy vždy posuzovány z pohledu komplexního, a tedy pokud dojde například k přesunu kompetencí z jednoho úřadu na druhý, nebude možné, aby na jednom úřadě při nových kompetencích byl zvýšen počet státních úředníků a naopak neubyl, jak se to někdy dělo v minulosti, pokud kompetence z úřadu zmizí, počet úředníků na tom úřadu prvním.

Myslím si, že nový zákon povede i k tomu, že se bude muset nová vláda zamyslet nad tím a zpracovat analýzu po dohodě s generálním ředitelstvím, jak se promítlo předání kompetencí jednotlivým krajům zejména v oblasti školství, zdravotnictví na ministerstvech a zda například počet úředníků na těchto centrálních úřadech odpovídá skutečné potřebě poté, co velká část těchto kompetencí byla převedena na kraje, kde k tomu byla logicky vytvořena nová úřednická místa.

Chtěl bych se vyjádřit také k návrhu, který doprovází legislativní proces, tj. k návrhu vlády pana premiéra Rusnoka. Já jsem přesvědčen, že návrh je projednáván méně řádně z hlediska legislativního procesu než ten návrh poslanecký právě proto, že všechny lhůty pro projednání tohoto návrhu, zejména připomínkové řízení, byly výrazně zkráceny. A chtěl bych říct, že určitě ten návrh, jak by podán, má svou hodnotu zejména z hlediska legislativní přípravy a provázanosti. A tady určitě budeme rádi, když tento návrh využijeme jako další podklad pro zpracování komplexního pozměňovacího návrhu.

Ale v čem se liší návrh vládní, je především to, že přidává nové bonusy státním úředníkům. Přidává paušální náhradu za ošatné, přidává paušální náhradu za dopravu a přidává také poměrně vysoké částky odškodného v případě smrti zaměstnance pro jeho rodinné příslušníky. Není to tak, že bychom nepřáli státním úředníkům lepší zabezpečení, ale kdykoli se tady objevil zákon o státní službě a kdykoli jeho hlavním cílem bylo přidat nové benefity státním zaměstnancům nebo jim zvýšit plat, tak zákon logicky nebyl přijat Poslaneckou sněmovnou s hlavní výhradou, že Česká republika, její státní rozpočet, si v tuto chvíli nemůže dovolit zatížit rozpočet dalšími výdaji ve výši 6 až 7 miliard korun. A zákon, který měl zlepšit systém, spadl pod stůl jenom proto, že vyžadoval další a značné finanční výdaje.

Proto jsme se jako předkladatelé poslaneckého návrhu, který má pozměnit současný služební zákon, zaměřili na to, že nejen že nepřidáváme nové benefity, ale některé také rušíme. Jsme přesvědčeni, že není správné zavádět systém výsluh tak, jak je dnes u policie, u hasičského sboru, a není správné, aby úředníci poté, kdy odejdou ze služby, ještě pobírali ke svému důchodu či platu kdekoli jinde další výsluhu. Že pokud chceme úředníky motivovat, měli bychom je motivovat stabilním zaměstnáním, slušným platem, který bude zakotven v zákoně, a tedy bude úředník placen dobře po tu dobu, kdy slouží státu, nikoliv poté, kdy už státu neslouží a pracuje třeba proti státu v nějaké soukromé společnosti.

Pokud se týká výtek, které zazněly k tomuto návrhu zákona ze strany vládní administrativy, první výtka byla, že se jedná o neústavní návrh, protože zákon nemá v sobě zahrnut platový mechanismus a odkazuje na rozhodnutí vlády formou nařízení. Chtěl bych říct, že se ztotožňuji s touto připomínkou v tom smyslu, že budeme pracovat na komplexním pozměňovacím návrhu ve spolupráci s ministerstvy, aby nově platový mechanismus byl obsažen již v zákoně. Ale chtěl bych odmítnout, že bychom tím, co bylo navrženo, snad chtěli zakotvit jakýsi protiústavní stav. My jsme pouze navrhli prodloužit systém odměňování tak, jak je teď, na dobu jednoho až dvou let, než vláda, ať už to bude jakákoli vláda, připraví systém odměňování do zákona. Protože to je věc, která rozhodně nemá a nesmí být řešena poslaneckým návrhem. A pokud teď k tomuto přistoupíme v té 90denní lhůtě, tak pak jen v souladu s vládou a s jednotlivými ministerstvy, která budou garantem správného hodnocení.

Druhá námitka údajné protiústavnosti našeho návrhu spočívala v tom, že zatímco zaměstnanci podle zákoníku práce odpovídají za škodu do výše čtyřapůlnásobku svého měsíčního platu, my navrhujeme, aby úředníci odpovídali za škodu způsobenou státu svým jednáním osminásobkem svého platu. Myslím si, že není podstatné, jestli to bude osminásobek nebo šestinásobek nebo sedminásobek, ale důležité je, že nelze srovnávat podle mého názoru kupř. pozici úředníka ministerstva, který bude mít nově podle zákona stabilní kariérní postup, bude chráněn před politickým tlakem, bude mít větší jistotu zaměstnání než jakýkoli jiný zaměstnanec, ale měl by také odvádět daleko kvalitnější práci, a pokud se dopustí jednání, které způsobí státu škodu, např. bude mít garanci nad výběrovým řízením, za které Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže bude uložena pokuta, není důvod, aby se takový úředník nepodílel na úhradě této pokuty, této škody, která vznikla tomu konkrétnímu ministerstvu, do výše šestinásobku nebo osminásobku svého platu, protože jeho ochrana je vyšší, jeho plat je obvykle také vyšší, než je průměrný plat. Myslíme si, že by tedy bylo správné, aby i jeho odpovědnost byla vyšší. A nemyslím si, že by to byla věc, která by byla sama o sobě protiústavní. (Trvalý hluk v sále.)

Jak jsem již říkal, z hlediska benefitů žádné nové nezavádíme. Rušíme výsluhy, ale ponecháváme odchodné, tedy odstupné, podle zákoníku práce odchodné, ve výši pěti platů pro případ, že konkrétní zaměstnanec odchází jako úředník po více než deseti letech z konkrétního úřadu a v posledních pěti letech, to je nová podmínka, se nedopustil žádného kárného prohřešku. Tedy odměnu ve výši pěti platů získávají pouze ti, kteří sloužili více než deset let a především v posledních pěti letech se ničeho z hlediska kárné oblasti nedopustili.

Byli bychom rádi, aby zákon jasně stanovil vazby mezi úředníky a politiky. Proto by měla vzniknout pozice generálního ředitele státní služby. Jeho hlavní náplní bude koordinace vzdělávání, příprava a systemizace oněch reorganizací na jednotlivých ministerstvech, ale také personální politika ve vztahu ke státním tajemníkům, tedy k těm, kteří budou nejvyššími úředníky na daném ministerstvu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane poslanče, já vás na chvilku přeruším a důrazně požádám kolegy, vzhledem k tomu, že projednáváme jeden z nejdůležitějších zákonů tohoto volebního období, o klid. V případě, že máte cokoli, co chcete sdělit svým kolegům, nebo potřebujete telefonovat, prosím, běžte mimo sál. Děkuji. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji. Ten zákon samozřejmě dozná určitých změn. A právě otázka vztahu generálního ředitele, státního tajemníka, tzv. odborných náměstků, já jim raději říkám vrchní ředitelé sekcí, určitě může doznat změn v Poslanecké sněmovně v debatě jednotlivých stran. Ale měla by být zaručena jedna zásadní věc, a na tom se, věřím, shodneme všichni, že se změnou vlády, se změnou ministra, přichází - odchází ministr, jeho političtí náměstci, kterých bude nepochybně méně, než je tomu dosud, kabinet ministra, ale neodcházejí ředitelé sekcí, neodcházejí vedoucí odborů a neodchází státní tajemník. To jsou věci, které by měly do budoucna zajistit kvalitnější státní správu. A myslím si, že má smysl debatovat např. u státních tajemníků o principu rotace, tak aby tento vrcholný manažer nestrávil celý svůj kariérní život na jednom ministerstvu, aby určitým způsobem musel projít např. rotací na jiná ministerstva či jiné úřady. Ale to je věc, o které určitě budeme diskutovat v rámci jednání ve výborech.

Chtěl bych také za navrhovatele požádat o to, aby Sněmovna prodloužila lhůtu k projednávání o 30 dnů, tedy na 90 dnů, tedy lhůtu mezi prvním a druhým čtením, kdy bychom o této věci diskutovali v jednotlivých výborech, a to proto, že určitě návrhů na změny poslaneckého návrhu bude řada a bylo by správné, abychom se jimi zabývali nejen uvnitř výborů, ale diskutovali také s odbornou veřejností, s neziskovými organizacemi, odbory a samozřejmě jednotlivými ministerstvy.

Zaznívala včera výtka, že ten návrh je předkládán už s tím, že bude změněn, a že všichni víme, že je nekvalitní. Tak já bych chtěl upozornit na to, že sociální demokracie ten návrh považuje za kvalitní, jenom vnímáme to, že každý z nás může mít různý pohled na to, jak ta věc má být upravena. A já samozřejmě jsem vnímal v minulých dnech závažné připomínky ze strany koaličních partnerů, ale vnímal jsem i připomínky ze strany opozice a určitě budeme rádi, když v ústavněprávním výboru nebo v jakémkoli jiném budeme schopni nalézt shodu na komplexním pozměňovacím návrhu, který získá větší podporu než koalice v této sněmovně, tak aby do budoucna, ať už tady bude jakákoli vláda, zákon doznával pouze drobných změn, a nikoli změn zásadních, které by popíraly jeho smysl.

Tolik tedy na úvod. Určitě se rád pokusím zodpovědět vaše případné dotazy či připomínky, které tady mohou zaznít. A všechny vás samozřejmě srdečně zvu na seminář, který se bude konat už zítra odpoledne v Poslanecké sněmovně. Samozřejmě ty, kteří mají zájem diskutovat podrobněji o tomto problému. Je to první krok k tomu, abychom nalezli nějakou shodu napříč politickým spektrem s cílem skutečně vytvořit kvalitní zákon, který tady přetrvá nikoli jedno, ale alespoň tři volební období.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji zástupci navrhovatelů panu poslanci Jeronýmu Tejcovi. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jan Chvojka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré dopoledne, dámy a pánové. Na úvod bych chtěl říct, že jsem rád, že pan místopředseda Gazdík uznal, že máme zde na dnešním dnu na Sněmovně zákon, který je jedním z nejdůležitějších v tomto období. To potěší od zástupce TOP 09. Jsem rád, že TOP 09 došla k takovému názoru.

Myslím, že pan navrhovatel řekl v zásadě všecko potřebné, co se týče konkrétností toho zákona, a já to nechci opakovat. Spíše začnu drobnou osobní vzpomínkou. Já jsem někdy o vánočních prázdninách v roce 2002, když jsem byl studentem čtvrtého ročníku Právnické fakulty v Brně, studoval učebnici správní vědy, ze které jsem dělal na začátku ledna zkoušku ze správní vědy, a už tenkrát jsem se učil služební zákon, který už byl platný, nicméně nebyl účinný. A máme o jedenáct let později, uteklo jedenáct let a ten služební zákon až na některá ustanovení stále není účinný. A myslím si, že určitě to, že je dán do legislativního procesu, není tím, že by mělo jít o nějaké lustrace či podobně, ale prostě důvody jsou stále stejné, jako byly před jedenácti lety.

České republice chybí zákon, který by nějakým solidním způsobem upravoval poměry státních zaměstnanců, resp. zaměstnanců v ústřední státní správě, protože zaměstnanci - nebo pracovní poměr úředníků v samosprávě je upraven zákonem 312 z roku 2002.

Důvody toho, proč by ten zákon měl být účinný, jsou jasné. Prostě státní správa potřebuje lepší organizaci, potřebuje lepší řízení, potřebuje více kontroly a potřebuje to, aby byl oddělen politický vliv, to znamená, aby byl oddělen vliv politiky od úřednického místa. To, že toto tady chybí, to znamená není dobrá organizace, není dobré řízení, není velká kontrola, není oddělen politický vliv, znamená, že zde máme nestabilitu odborného aparátu, je zde málo vyvozována odpovědnost, je zde špatné rozdělení odpovědnosti. Samozřejmě zde máme i další důvody, také ty právní. Myslím si, že by měl být úřednický poměr řešen nejenom na základě soukromoprávního vztahu, tak jak vyplývá ze zákoníku práce, ale i na základě spíše veřejnoprávního poměru.

Takže bych chtěl jenom říct, že jsem rád, že navrhovatelé ve své důvodové zprávě jasně řekli, že sledují otevření parlamentní debaty o obsahu platného služebního zákona, to znamená, že nestojí rigidně na těch ustanoveních tak, jak je předkládají, ale jsou otevřeni diskusi. Ta diskuse bude určitě potřeba a změny budou také potřeba, protože ten návrh samozřejmě není dokonalý a je potřeba nějakého širšího politického kontextu a širší politické shody - a je potřeba nicméně, aby ten zákon nabyl účinnosti co nejrychleji.

Takže si myslím, že jsem řekl všecko. Možná to nebyla úplně tak zpravodajská zpráva, spíše zpráva s nějakým názorem. Ale pan navrhovatel v zásadě řekl všecko, co bylo potřeba. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji pro prvé čtení panu poslanci Chvojkovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji 14 přihlášených. Jako první přihlášený s přednostním právem je pan předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany, pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. To bylo včera. Netušil jsem, že budeme projednávat ještě dneska, když si koaliční poslanci nezajistili projednávání po 19. hodině. Díky kvalitě mého hlasu bude moje vystoupení velmi krátké a nechám vystoupení za náš klub svým kolegům.

Použiji k tomu, že bych velmi polemizoval s vaším výrokem, pane místopředsedo, že se jedná o jeden z nejdůležitějších zákonů. Možná podle názvu. S tím souhlasím. Nebo jeden z nejdůležitějších úkolů, které před námi stojí, abychom ho přijali.

Byl jsem na ministerstvu pouhých sedm měsíců a vždycky není pravda, že vždycky přijde ministr, který vyhodí všechny úředníky a přivede si tam svoje kamarády z politické strany. To je taková pohádka, kterou tady vykládal pan předkladatel Jeroným Tejc. Možná to někteří dělají, možná že ne a je třeba se když tak dívat konkrétně, kdo to udělal.

My, kteří máme zkušenosti ze samosprávy, jsme zvyklí na to, že v čele úřadu stojí tajemník, který má na starosti veškeré personální věci včetně různého odvolání, a je to normální. Nicméně když jsem se snažil prosadit tento názor, který mají mnozí starostové a starostky, tak zkuste vyjednávat s odbory státních zaměstnanců, protože si myslím, že ten zákon se relativně osvědčil a že ho stačilo de facto přepsat směrem ke státním úředníkům. Přál bych nové koalici, aby to tak bylo. Bylo by to jenom dobře. Mým osobním názorem vždycky bylo, že by bylo dobré, kdybychom měli jeden zákon. Že úředníci slouží nebo dělají veřejnou službu ať už v samosprávě, nebo na ministerstvech či v jiných orgánech státní správy. Přece výkon státní správy dělají i radnice. Občan absolutně nerozeznává, když přijde na radnici, jestli mluví s úředníkem, který má na starosti samosprávné věci, nebo mluví či jedná s úředníkem, který má na starosti přenesený výkon státní správy. A je to v pořádku. Není třeba tím občana zatěžovat. Nicméně dlouhodobě se chystají jiné podmínky pro státní úředníky a úředníky územně samosprávních celků. Myslím si, že to není dobře.

Proč polemizuji i s názorem, že je to nejdůležitější zákon obsahově. Tak schválně, schovejme si toto znění sněmovního tisku 71 a porovnejme ho se zněním, které odejde do Senátu za pár měsíců. A pak si musíme říct, zda dneska ta schůze byla seriózním pokusem hledat shodu na dlouhodobém řešení, které bude prospěšné pro úřednictvo, ale i pro občany a voliče, protože bude kvalifikovaný výkon veřejné správy. Nic takového není. Všichni víme, že se scházíme včera a dneska proto, abychom splnili podmínku pana prezidenta. Sám jeden z předsedů koaličních stran to tady včera říkal. Já si cením otevřenosti, protože říkal: Dostali jsme tu podmínku a buď ji splníme a bude nová vláda, anebo ji nesplníme a bude vláda Jiřího Rusnoka.

Chci říct, že my jsme nikdy nehlasovali pro důvěru vládě Jiřího Rusnoka. Myslíme si, že je špatně, když vládne vláda bez politického mandátu. A že i pro opozici je dobře, když vznikne vláda s politickým mandátem z voleb. Na tom se určitě shodujeme i s těmi, kteří vytvořili vládní koalici.

My tady nejednáme proto, aby byla jmenována vláda. My tady jednáme proto, aby jeden konkrétní člověk mohl být jmenován do té vlády. Vy jste jako koalice na tu podmínku přistoupili, my si myslíme, že takové věci se dělat nemají. Že mají platit obecná pravidla pro všechny a má se postupovat a měřit všem stejně. My tomu říkáme naprosto zaslouženě Lex Babiš. Zajímavé je, že pan poslanec Babiš se jednání neúčastní, nevystupuje k tomu, nekomentuje to. Přitom jsme se včera i dneska sešli jenom kvůli jeho osobě. Protože až dneska pošlete, vy, kteří budete hlasovat pro, až pošlete návrh do dalšího čtení, tak pan prezident řekne: Byla splněna podmínka. Mohu jmenovat ne vládu - to neřekne, protože to nebyla podmínka. Ale řekne: Mohu jmenovat pana Babiše ministrem financí.

Takže to není podmínka pro to, aby byla jmenována vláda. Je to podmínka pro to, aby byl do vlády jmenován jeden konkrétní člověk. Podmínka, kterou stanovil pan prezident a kterou vy jste akceptovali. Já rozumím té souvislosti, že pokud byste postupovali a předseda jedné koaliční strany by nemohl být členem vlády, že to vyrobí politické komplikace a ohrozí vznik celé vlády. Ale to je politická souvislost a politické dohody, ne věcné.

Včera jsme jasně ukázali souvislost tohoto návrhu a souvislost služebního zákona se zrušením povinnosti pro ministry předkládat negativní lustrační osvědčení. Ne předkládat lustrační osvědčení, jak někteří říkají, ale negativní lustrační osvědčení. Už včera jsem říkal, že kdo čte dobře ten lustrační zákon, tak ví, že tam je několik kategorií lidí, kteří nejsou schopni získat negativní, to znamená, že získají pozitivní lustrační osvědčení. A nejsou to zdaleka pouze spolupracovníci StB, ale jsou to mnohem širší skupiny. Je třeba si uvědomit, že tisíce a desetitisíce pracovních pozic jsou chráněny lustračním zákonem a tisíce a desetitisíce nejen těch, kteří tam dělají, ale i uchazečů o tu pracovní pozici musí to lustrační osvědčení negativní předložit, aby měli šanci na tu pozici.

Řekl tady včera náš předseda Fiala, že tady zavádíme privilegia pro určitou skupinu lidí. Ano, počet členů vlády může být 15, 16, 17, 18, zhruba v těchhle těch číslech se pohybovala velikost veškerých vlád, které tady byly po roce 1992. Tak pro tyto lidi vytváříte vy, kteří jste připraveni pro to hlasovat, a souhlasím s tím, že základ k tomu byl položen v roce 2002, kdy tady z nás málokdo seděl, s tím já souhlasím. Nicméně my, kteří jsme s tím nesouhlasili, jsme odložili alespoň účinnost a předložili jsme v minulém volebním období jiný návrh zákona, který mohl řešit kvalifikovanou veřejnou službu a přitom nerušil lustrační osvědčení. Pak je poctivější, když říkáte, že to nemá platit pro ministry, aby to neplatilo pro nikoho. My jsme zásadně proti. Zásadně proti tomu, aby neplatil lustrační zákon, a proti tomu, abychom tam dělali výjimky.

Dovolte, abych procedurálně navrhl zamítnutí tohoto zákona v prvním čtení. Poprosím... Poprosím - požádám vládní koalici o to, až dokončí činnost její expertní komise, o které tak rádi v médiích mluví, že už na tom zákoně pracuje pracuje pracuje, aby to předložili mnohem lépe jako vládní návrh zákona, aby to, co stvoříte, prošlo řádným legislativním procesem, aby veškeré věci, které se změnily v České republice v legislativě od roku 2002, to je takřka dvanáct let, týmy odborníků legislativců odchytaly, prověřily souvislosti, aby v tom nebyly zbytečné chyby.

Když jsem poslouchal vystoupení některých řečníků ať už tady včera, nebo teď v médiích, tak mám pocit, že ti ministři nejsou ani důležití na tom ministerstvu. Hlavně aby to ministerstvo fungovalo a hlavně aby do toho ten ministr moc nemluvil. No já nevím. Přeji vám všem, kteří budete na ministerstvu, aby se vám nestalo to, že ministr bude něco chtít a úředníci řeknou: ne, to je nekvalitní, pane ministře, to je politicky motivované, to se nám nelíbí, my máme jiný, odborný, nezávislý, nestranný výklad či názor. To přece takhle není. Ministerstva mají soužit kvalifikovaně, pokud možno efektivně, ale mají sloužit k plnění politického programu vlády. Pokud někdo říká něco jiného, tak lže. Nic takového není. Nebo si myslíte, že na těch radnicích je jedno, kdo je starostou? Že ten úřad funguje stejně, ať je starosta sociální demokrat, nebo občanský demokrat, nebo křesťanský demokrat? Myslím, že to tak není. Ten úřad má poskytovat servis zvoleným zástupcům lidu, ať už na radnicích, krajích nebo ministerstvech.

Já souhlasím s tím, že nemají být velké čistky, a pokud to někdo dělá, tak není rozumný ministr nebo rozumný starosta. Přece nejlepší, co se může stát člověku, který přijde na radnici, na kraj nebo na ministerstvo, že zdědí kvalifikovaný úřad, který ví, zná a umí plnit politické zadání ministra či starosty. Pokud to někdo nedělá, rozvrátí takto kvalifikovaný úřad, dosadí si tam své kamarády, ať už stranické, politické, osobní, rodinné či firemní, tak prostě pracuje sám proti sobě a dřív nebo později ho to doběhne.

Z vlastní osobní zkušenosti říkám, že je dobře, aby vznikli státní tajemníci jako hlava úřadu. My z radnic tu zkušenost máme a máme pozitivní zkušenost. Vidím tady mnoho současných či bývalých starostů či primátorů a věřím, že je jedno, v jakém politickém dresu tady jsme, že ta zkušenost je stejná.

Nicméně proč zase zřídit nový úřad? Největšího sira Humphreyho v české res publicae? A jak bude vybrán? No politicky, když ho vybere vláda. Myslíme si, že model, kdy třeba státního tajemníka jmenuje premiér nebo vláda na návrh ministra, je lepší, nevytváří speciální úřad, nevytváří nadúředníka, který může být silnější než ministři či premiér či celá vláda.

Slyšeli jsme tady od navrhovatelů, že je třeba zabránit účelovým reorganizacím ministerstva. Já s tím souhlasím. Ale kdo posoudí, co je účelová reorganizace ministerstva? Co když přijde ministr a řekne: "Tady je příliš mnoho lidí. Potřebujeme to zefektivnit, tady můžeme 50, 70, 90 pracovních míst ušetřit." Ne proto, ne vyměnit těch 90 lidí za své kamarády firemní, politické, stranické, ale proto, že by ten úřad mohl být efektivní. Nebude mít šanci, pokud necháme ten návrh zákona tak, jak je předložen. Protože jenom úředníci budou rozhodovat o tom, zda se změní organizační struktura ministerstva.

Myslím, že to je ode zdi ke zdi. Bavme se o rozumných limitech, o rozumných termínech, o rozumné četnosti takovýchhle změn. Bavme se o tom, že ministr by měl mít podle mne jiné nástroje po nástupu do funkce a jiné nástroje potom v průběhu celé funkce, protože i ten ministr si musí přivést svoje lidi. A teď to říkám jako opoziční politik, jako člověk, který nebude mít starost s tuto vládou, a ani moje kolegyně a kolegové nebudou mít tuto starost. Ale představa, že tam přijde ministr a ten úřad se nezmění, on si nikoho si přivede, je podle mne prostě buď naivní, nebo nebezpečná. Nevím, co je horší.

Takže ty cíle jsou podobné. My jsme připraveni vést kvalifikovanou debatu o tom, jak zabezpečit na jedné straně silnější postavení zaměstnanců státní správy, aby se nebáli každých voleb, každé změny ministra, že vymění úplně všechny od náměstka po posledního vrátného. Na druhé straně si myslím, že okruh politicky jmenovaných osob nemusí být v řádu jednotek. Myslím si, že náměstci jsou politické figury. Podle našeho názoru je třeba rozhodovat mezi náměstky ministrů a státním tajemníkem - státní tajemník není politická figura, náměstci by měli být. Kabinet ministra je bezesporu politický orgán, jsou to politické funkce. Jenomže když řekneme, že kabinet ministra nepadá do státní služby, ještě nic neříkáme o tom, co všechno a kdo všechno může být uvnitř kabinetu, a začneme se o tom, a podle mě legitimně, dohadovat a přít. Poradci? Ano. PR oddělení? Ano, nebo ne? Je to složité, protože má propagovat nejenom ministra, ale má informovat o činnosti celého ministerstva. Někde to byly i personální věci apod.

Myslím, že nejlepší, co dnes můžeme udělat, je ten návrh zákona zamítnout, případně ho vrátit předkladatelům. Mnohem lepší by bylo, kdyby vládní koalice přišla se svým vládním návrhem zákona, na kterém jsme připraveni spolupracovat, už jsem to říkal včera, ne proto, že nám z Bruselu někdo prstem vyhrožuje, že když to nebudeme mít, nepošle nám peníze, na které máme nárok. A současně - nenašli jsme žádnou oporu v evropském právu k tomu, že bez toho, že přijmeme služební zákon, by nám někdo mohl zastavit přísun evropských peněz. Ale my ho potřebujeme kvůli sobě samým, kvůli tomu, abychom ty cíle, o kterých mluvíme, splnili, kvůli tomu, aby ministři ať této vlády, nebo některé z následujících vlád přišli na úřad, který profesionálně funguje.

A protože podmínka, kterou dal pan prezident, která byla formulována, že parlament v prvním čtení schválí služební zákon, nic takového není, protože to není navrženo v devadesátce, tak si myslím, že když budete chtít argumentovat s panem prezidentem, tak bezesporu parlament projednává v prvním čtení tento návrh zákona. Ale vy sami říkáte, že to, co je tam napsáno, razantně a výrazně změníme.

Takže aby se z toho stal normální služební zákon, aby z toho nezůstal lex Babiš, tak si myslím, že je nejlepší dneska ten návrh zamítnout, a vy přijďte jako nová vláda, ať už cestou poslanecké iniciativy, nebo vládního návrhu, s vlastním návrhem služebního zákona. Pak to nebude žádný lex Babiš, nebude to účelové kvůli jednomu člověku, ale bude to věc, kterou opravdu Česká republika potřebuje. Děkuji. (Potlesk poslanců ODS a TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi a poprosím pana předsedu poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové pana poslance Miroslava Kalouska. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré ráno, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Já bych chtěl uklidnit svého předřečníka pana předsedu Stanjuru, který pochyboval o kvalitě svého hlasu. Byť slyšitelně chraptěl - přeji mu brzké uzdravení -, byla kvalita jeho hlasu na výrazně vyšší úrovni než předloha, která dnes před námi leží a kterou projednáváme. (Pobavení.)

Dámy a pánové, k tomu textu, který je předložen a který je údajně projednáván, se vyjádří mí kolegové z poslaneckého klubu. Mně prosím dovolte jako předsedovi klubu, abych sdělil zásadní stanovisko poslaneckého klubu a zdůvodnění, proč budeme všichni hlasovat pro zamítnutí.

My totiž neprojednáváme služební zákon. I předkladatelé uznávají, že bude zpracován komplexní pozměňovací návrh, tedy že před námi bude ležet úplně jiný text, než který teď leží na stole a který jakoby projednáváme jenom proto, že ve skutečnosti děláme něco úplně jiného. Ve skutečnosti dnes schvalujeme lex Babiš. A já připouštím, že ono lex není úplně přesné, protože lex znamená, že byla schválena nějaká legislativa. Ono se v právním řádu nezmění ani písmenko, ale spoluprací poslanců ANO, ČSSD, strany lidové a pana prezidenta Zemana se změní 23letá ústavní zvyklost, podle nás začne docházet k cynickému a účelovému porušování právního řádu, protože povinnost předkládat lustrační osvědčení je podle našeho názoru zcela jistě dána zákonem, nicméně pokud byste se chtěli držet jiného právního výkladu, začne být cynicky porušována dlouholetá, zatím do dnešního dne nezměněná ústavní zvyklost. Ta začne být porušována od zítřka. Ministry jmenuje prezident republiky, to znamená, jedině prezident republiky má právo požadovat předložení negativního lustračního osvědčení. Pan prezident vám slíbil, že pokud tento text - já si nedovolím říct ani návrh služebního zákona - projde do druhého čtení, on přestane ta negativní lustrační osvědčení vyžadovat.

Kdyby se to týkalo pouze pana předsedy ANO, pokud bychom tady dnes schválili - tedy samozřejmě bez našich hlasů, ale pokud by dnes Poslanecká sněmovna schválila paragraf, že se lustrační zákon nevztahuje na Andreje Babiše, bylo by to výrazně méně nebezpečné, protože by se to týkalo pouze pana Andreje Babiše. To, co vy dnes ve spolupráci s panem prezidentem republiky děláte, není nic jiného, než že otevíráte širokou cestu všem bývalým agentům Státní bezpečnosti, ale i všem důstojníkům Státní bezpečnosti, prostě každému, koho si pan premiér, dokud bude tato vláda a dokud bude tento prezident, usmyslí jmenovat ministry, prostě proto, že pan prezident přestane vyžadovat negativní lustrační osvědčení. To ve skutečnosti děláte. A já bych si dovolil, předpokládám, že marně, ale přesto si dovolím apelovat na poslance strany sociálně demokratické i na poslance strany lidové jako poslance dvou historických, státotvorných a bezpochyby demokratických stran, abyste to nedělali, protože otevíráte Pandořinu skříňku a připouštíte širokou možnost, že formálně poražení sametovou revolucí stanou se po 25 letech skutečnými vítězi, tak jak si to vždycky plánovali a tak jak o to vždycky usilovali.

Já bych se rád zeptal prostřednictvím pana předsedajícího pana poslance Hermana - on ještě před rokem s velkou odvahou a velmi kompetentně řídil Ústav pro studium totalitních režimů -, jak se cítí, když ty, jejichž činnost před listopadem 1989 dokumentoval on a jeho kolegové v Ústavu paměti národa Slovenské republiky, jak se cítí, když těmto exponentům dnešním hlasováním ve spolupráci s prezidentem republiky otevírá širokou cestu do vládních funkcí, a jak se cítí designovaný ministr, který je s těmito exponenty připraven rameno vedle ramene spolupracovat stejně ochotně jako oni kdysi spolupracovali s bývalým režimem. Já vlastně ani nechci odpověď, byť se ptám, protože neexistuje věrohodné a přitom zveřejnitelné zdůvodnění. V tomto případě buď jedno, nebo druhé. Obojí se vylučuje.

Dámy a pánové, prosím, vzpamatujte se! Poslanecký klub bude hlasovat pro zamítnutí této dohody. (Potlesk poslanců TOP 09 a ODS.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi a nyní už řádně přihlášený jako první je pan poslanec... Pardon, ještě s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ČSSD. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, přihlásil jsem se na poslední chvíli, neměl jsem to v plánu, ale bohužel pan předseda klubu Kalousek se tři dny už opakuje, tři dny přednáší nějaké argumenty, dostává na ně odpovědi. Dnes opět říká to, co jsme tady diskutovali včera před zahájením schůze. (Z pléna: Nezklamal.) Nezklamal, ano. A já asi tedy musím, byť jsme si to vysvětlili už několikrát, opět reagovat alespoň na některá slova, která zde řekl.

Za prvé. To, že připouštíme už v tuto chvíli, že bude zpracován komplexní pozměňovací návrh, přece vůbec neznamená to, že bychom připouštěli, že náš návrh je nějaký nekvalitní a je potřeba ho spravit. To, že bude zpracován komplexní pozměňovací návrh, vyjadřuje vůli najít širokou shodu, tudíž neprotlačovat naši vizi, naši představu, ale zpracovat návrh, na kterém bude široká shoda. Nevím, co je na tomto nepochopitelného.

Druhá věc. Slova o tom, že otevíráme cestu spolupracovníkům a exponentům minulého režimu. Opět, my o lustračním zákonu vůbec nehovoříme, neupravujeme ho a není možné tedy argumentovat tím, že po přijetí této novely bude otevřena cesta spolupracovníkům Státní bezpečnosti. A už jsem to zde říkal včera a opakuji to, a zejména tedy, pane kolego - prostřednictvím předsedajícího - Kalousku, pokud vy tady kladete otázky, jak se cítí pan Herman, tak já si to nemohu odpustit a musím se zeptat, jak se cítíte vy, který nás tady moralizujete, vyzýváte k tomu, abychom se vzpamatovali, a byl jste to vy, který tady v roce 2002 hlasoval pro to, aby ministři už nemuseli mít lustrační osvědčení! Vy jste tady ten zákon schválil a teď nás tady moralizujete! (Potlesk zejména poslanců ČSSD a ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi poslaneckého klubu ČSSD. S přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Miroslav Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Promiňte, ale cítím povinnost odpovědět. My jsme si to, pane předsedo, včera nevysvětlili. Vy jenom úporně vysvětlujete nevysvětlitelné a my se vám snažíme říct, že to bohužel není pravda. Kéž byste měl pravdu. Kdyby k odstranění povinnosti předkládat negativní lustrační osvědčení došlo po schválení zákona, a říkáte, že tam nic takového není, to znamená, nic takového nehrozí. Ono k tomu dojde dnes vaším dnešním hlasováním! Znovu opakuji, dvě ústavní instituce: většina Poslanecké sněmovny, tedy Poslanecká sněmovna, a prezident republiky se spolu dohodly... To není moje interpretace. Já interpretuji veřejný slib pana prezidenta, který zaznívá ve sdělovacích prostředcích. Já, prezident republiky, který jmenuji členy vlády, pokud projde tento text do druhého čtení, to znamená, aniž se cokoliv změní v právním řádu, tak já, prezident republiky, přestanu vyžadovat negativní lustrační osvědčení.

To znamená, ten lustrační zákon sice bude - ta písmenka ta tam zůstanou, ale budou k ničemu! Ten lustrační zákon se stane nefunkčním. Na tom se snad, proboha, shodneme! Protože když pan prezident republiky lustrační osvědčení přestane vyžadovat, tak prostě ten lustrační zákon bude nefunkční. Tuto dohodu vy uzavíráte a v dnešním hlasování ji posvětíte a lex Babiš bude schválen dnes, aniž by se v legislativě změnilo jediné písmenko. A my říkáme, že nebezpečné je to o to víc, že se to netýká pouze pana Babiše, ale dle vyjádření pana prezidenta republiky jako jediné ústavní instituce, která má právo negativní lustrační osvědčení vyžadovat, se to prostě bude týkat každého dalšího ministra, který bude navržen ke jmenování. To znamená, vy odhlasováním této dohody sice nerušíte lustrační zákon, to já s vámi souhlasím, on zůstane v platnosti, ale bude úplně k ničemu, protože ho nikdo nebude aplikovat. Prostě, stane se nefunkčním. Proto se ptám pana poslance Hermana, jak se při tom cítí.

A vám odpovím stejně, jako jsem odpověděl včera - no, kdybych se mohl s čistým svědomím a bez uzardění podepsat pod všechna hlasování, která jsem v tričku KDU-ČSL prodělal, tak jsem z té strany neodcházel, pane předsedo. Obojaké pokrytectví KDU-ČSL k vyrovnání se s minulostí bylo jedním z hlavních důvodů, proč řada z nás v roce 2009 tu stranu opustila a založila politický subjekt, kde se něco takového nesmí. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. S přednostním právem dále pan předseda poslaneckého klubu ANO pan poslanec Faltýnek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké dopoledne, dámy a pánové. Já se moc omlouvám panu předsedovi Kalouskovi, ale mám pocit, že to má trošku popletené. Já jsem chtěl vznést dotaz, na který už v podstatě odpověděl, a ten dotaz - prostřednictvím pana předsedajícího na pana předsedu poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska - měl znít: v čem konkrétně a jak přijetí služebního zákona ruší lustrační zákon, či jeho účinnost. Ale protože už na to vlastně odpověděl, tak tento dotaz klást nebudu a všichni jsme tu odpověď slyšeli.

Ale já jenom jednu technickou poznámku k tomu, co tady říkal pan bývalý ministr dopravy Stanjura. Víte, pane předsedo klubu ODS, já jsem zažil - (Předsedající. Mým prostřednictvím prosím.) Omlouvám se - prostřednictvím pana předsedajícího - já jsem zažil na vlastní kůži tzv. online působení jednoho z vašich ministrů na ministerstvu zemědělství. Byl to váš jeden z největších odborníků na zemědělství pan ministr Gandalovič. A pan ministr Gandalovič, když přišel na ten úřad, tak si s sebou přivedl 35 - 35 lidí z ministerstva pro místní rozvoj. A já a možná někteří z nás, kteří jsou v této Sněmovně, jsme měli možnost s těmito lidmi diskutovat. To byli nejbližší spolupracovníci pana ministra - v kabinetu, poradci na úrovni ředitelů odborů, o náměstcích ani nemluvě. A mohu vám říct, že bohužel nemáte pravdu v tom, že to dožene toho ministra, když si tam vezme tyto lidi. Ono to dožene ten resort. Ono to dožene ten resort. A ty škody, které se tam napáchaly, se spravovaly dalších poměrně hodně let.

Takže v této souvislosti s touto konkrétní zkušeností bych apeloval na to, aby se v dalším procesu té debaty, ať už to jednání dneska dopadne jakkoliv, a předpokládám, že kolegové z potenciální opozice budou stále opakovat to, co tady zaznělo, a nepřinesou nic nového a budou se točit pouze v té politické rovině, tak až potom nastane odborná debata, tak abychom potom společně byli schopni předložit takovou upravenou normu, která by zajistila, aby se nedělo to, co tam předvedl pan ministr Gandalovič. To je moje prosba na nás na všechny. Mně je to líto, že musím zmiňovat konkrétní osobu, ale já mám osobně tuto zkušenost a myslím si, že bychom si měli z toho vzít všichni poučení. Pokud má někdo zájem, můžu potom mezi čtyřma očima říci konkrétní příklady. Děkuji. (Potlesk v části sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Faltýnkovi. O slovo požádal pan zpravodaj tisku, pan poslanec Chvojka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já mám dneska takovou nešťastnou úlohu, že jsem zpravodajem tohoto tisku, to znamená, že tady budu muset celý ten čas sedět a poslouchat ještě dalších 14 kolegů řádně přihlášených a plus asi ti, co budou přihlášeni s přednostním slovem. Myslím si, že se ta vystoupení budou asi dost opakovat, protože my opravdu nic jiného neslyšíme, než že jde o lex Babiš. Není tady zodpovězeno to, proč se za několik let, kdy vládla bývalá koalice, neudělalo nic se služebním zákonem, proč se neudělalo nic se státními úředníky, proč je dneska v zásadě tato sféra zu grunt, ale budeme poslouchat něco o Babišovi. Já jsem začal svoje zpravodajské vystoupení tím, že jsem se v roce 2002 o Vánocích učil na správní vědu a už tehdy byl služební zákona neplatný, nebyl účinný. Máme o jedenáct let později a stále služební zákon není platný - je platný, ale není účinný až na některá ustanovení.

Já bych chtěl zodpovědět jednu jedinou otázku, já už se pak hlásit nebudu, protože to nemá cenu. Ale co v roce 2002 na Vánoce, když jsem se učil na tu správní vědu a ten zákon už byl přijat, měl společného Babiš se Sněmovnou, respektive s politikou nebo dnešní vládní koalicí? Prostě ten zákon platil, měl nějakým způsobem lépe upravovat státní správu. Státní správa, respektive fungování těch úředníků ve státní správě není upraveno dodnes. Mělo by to tak býti jak po právní stránce, tak na základě nějakých požadavků EU a prostě ta státní správa upravena není. Tak co má s tím společného Andrej Babiš, proč já to tady musím jako zpravodaj poslouchat, a budu to poslouchat celý den. Vždyť tenkrát Andrej Babiš možná počítal kuřata ve Vodňanech, ale neměl nic společného s politikou. Takže bude se to opakovat, budu to poslouchat celý den, já to chápu, jsem zpravodaj, musím to vydržet. Ale zkuste to nějak zkrátit, protože nic jiného - já neslyším žádný jiný kompetentní argument, než že jde o Babiše, o lustrační zákon. Děkuji. (Potlesk v části sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: S faktickou poznámkou, prosím, paní poslankyně Chalánková.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Takže sleduji, že nová koalice nám nese také nové pořádky. A chci odpovědět na otázku, co má společného služební zákon z roku 2002 s cestou pana Babiše do vlády. Já myslím, že jste to slyšeli zcela jasně a je to vůbec důvod svolání této schůze a požadavek pana prezidenta, který si žádá o projednání prvního čtení. Kdo ví, co bude dál, kdo ví kdy, ale to mu bude stačit. A jenom proto, aby pan Babiš se stal ministrem - prostřednictvím pana předsedajícího -, a k tomu chci říct to, že zákonodárce (smích zprava) - že zákonodárce v roce 2002 zcela jistě nepředpokládal, že někdo, kdo nemůže přinést negativní lustrační osvědčení, bude vůbec do vlády chtít jít. Časy se mění, to máte pravdu, ale v té době si asi myslel, že by mu v tom zabránila čest a svědomí. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. A chtěl bych ctěnou paní kolegyni ujistit, že mým prostřednictvím se rozhodně pan Babiš ministrem nestane.

S další faktickou poznámkou pan poslanec Volný. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Volný: Dobrý den, zdravím pana předsedajícího, členy vlády, kolegy a kolegyně. Mně se tady nelíbí, že po všech veškerých úvahách a diskuzích jednoznačně kolegové předjímají rozhodnutí soudu, který je dneska v chodu, a prostě staví to tak, jako že je to fakt. Prosím vás, jednak počkejme na toto rozhodnutí a jednak ještě, když už mám slovo: prosím vás, já jsem neslyšel v posledních dvou měsících, že by pan prezident Zeman spojoval žádost o projednání tohoto zákona s nějakým dosazením pana Babiše jako ministra. (Potlesk části poslanců.) Možná má strach, aby se tento zákon opět nedostal pod stůl, a chce, aby se aspoň rozjelo jeho projednávání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Volnému. S další faktickou poznámkou pan poslanec Adolf Beznoska z Občanské demokratické strany. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já jenom velmi krátce, protože jsem přihlášen v obecné rozpravě, tak jenom krátce zareaguji na svého předřečníka jednou citací, citací pana prezidenta. " Přijměme tedy služební zákon," říká pan president, "a já, jako gesto dobré vůle vůči panu Babišovi, v případě, když tento zákon projde v prvním čtení, to budu považovat za dostatečnou garanci, abych jmenoval pana Babiše ministrem financí." Tolik citace pana prezidenta. Vrátím se. (Potlesk poslanců pravice).

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. A teď už s řádnou přihláškou pan poslanec Klán. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Já se pokusím trošičku tady uklidnit tu atmosféru, že se vrátím vlastně k věcnému návrhu toho zákona.

Takže dobrý den, pane předsedající, vážení členové vlády v demisi, dámy a pánové. Dovolte mi, abych zde řekl několik poznámek k předloženému poslaneckému návrhu zákona o státní službě.

V současné chvíli vnímám předložení tohoto zákona jako účelové, jelikož jeho projednáváním v prvním čtení podmínil prezident Miloš Zeman jmenování Andreje Babiše ministrem financí, jak už zde bylo několikrát řečeno. Ať se nám to líbí, nebo ne, tak to pan prezident řekl v průběhu měsíce prosince minulého roku. Nicméně jsem si sám vědom toho, že státní službu je nutno odpolitizovat a zároveň i zprofesionalizovat.

V předloženém návrhu zákona kritizuji, že není řádně vypracována analýza dopadu regulací, která by u takto důležité normy měla být vypracována velice detailně. Návrh zákona navíc neprošel řádným připomínkovým řízením jako nyní předložený vládní návrh o státní službě. A neprošel vlastně připomínkovým řízením mezi resorty. To vnímám jako veliké minus. A to i přesto, že v minulém volebním období při přípravě tehdejšího vládního návrhu zákona o úřednících veřejné správy byl tento poslanecký návrh, který tady nyní projednáváme, brán jako velice dobrý protinávrh a i řada neziskových organizací se k němu klonila velice pozitivně. Nicméně se stalo to, že předkladatelé tohoto návrhu zákona zákon vůbec nezdokonalili a pouze okopírovali stejný zákon z roku 2013.

Sám osobně očekávám, jak už zde bylo mnohokrát také řečeno, že bude předložena řada pozměňovacích návrhů, a to včetně těch komplexních, které budou celý zákon měnit. Může se tedy stát, že z původního zákona zbude pouze název a obsah se zcela změní. Navíc může dojít k legislativnímu chaosu, protože se ve Sněmovně budou projednávat dva totožné návrhy zákonů, a to jeden poslanecký a druhý vládní. K legislativnímu chaosu zároveň přispívá i to, že existuje služební zákon z roku 2002, který ale není účinný, naposledy byla účinnost odložena do roku 2015, a zákon o úřednících veřejné správy, který předložila v minulém volebním období vláda Petra Nečase, ale bohužel se tento zákon z dílny tehdejší vicepremiérky Karolíny Peake nestihl vůbec projednat.

Nyní přejdu k tomu, že sdělím několik kritických výhrad přímo ke zde předloženému návrhu zákona o státní službě.

Jak už jsem řekl, předložený návrh zákona vnímám jako velice účelový, a to bez patřičné provázanosti na platné právní předpisy. Je zde sporný například soulad s Ústavou nebo s právním řádem a dalšími zákony.

V návrhu mi však chybí to podstatné a tím je periodické ověřování odbornosti úředníků. Když si vezmeme, že když se člověk stane úředníkem a nebude po určité době přezkušován, tak při frekvenci změn našich zákonů, které tady v Poslanecké sněmovně plodíme, bude po třech až pěti letech bez dalšího odborného vzdělávání zcela mimo realitu.

Diskutabilní jsou i různé příspěvky, například na dopravu, nebo odměňování pomocí benefitů. To je potřeba žádně dopracovat, protože vládní návrh s nimi počítá, protože v rozpočtu na to vyčlenil 6 miliard, a tady předložený poslanecký návrh s tím nepočítá. Ale myslím si, že nad tímhle tím je potřeba vést řádnou diskusi.

Značně problematická je i část týkající se platu státních úředníků. V návrhu zákona není k dispozici návrh platových tarifů. Z toho plyne, že nedokážu odhadnout, jaký bude mít úředník plat. Nedokážu říci svým voličům a dalším lidem vůbec nic. S tím souvisí i finanční analýza návrhu zákona, která je provedena velice ledabyle.

Další spor vidím ve jmenování vrcholného úředníka, takzvaného generálního ředitele státní správy. Je zde faktický problém, kdo ho bude jmenovat nebo odvolávat, respektive potvrzovat v jeho funkci. V návrhu rovněž není jasné, jak to bude vypadat s výběrovým řízením v takzvaném přechodném období, které návrh počítá na dva roky, v letech, myslím, 2014 - 2016 nebo 2015 - 2016. Záleží na tom, kdy ten návrh nabude účinnosti. Může se tak stát, když ta výběrová řízení nebudou jasně stanovena, tak nedojde k odpolitizování státní správy, protože mezi těmi dvěma lety, která budou v tom přechodném období, se na ta pracovní místa ve státní správě mohou dostat lidé, kteří tam budou politicky dosazeni, a po uplynutí onoho přechodného období je nakonec nebudu moct odvolat. Takže to bude taky velice zajímavé a bude to velice diskutabilní. Takže o tom se budeme muset na výborech nebo i ve druhém čtení řádně pobavit.

Na závěr bych řekl, že z toho je taková zajímavá bramboračka, lidově řečeno, kterou je potřeba pořádně dokončit. A k tomu musíme napnout své síly zejména ve výborech nebo ve druhém čtení. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klánovi. S faktickou poznámkou se přihlásil pan předseda ústavněprávního výboru pan poslanec Tejc.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Jenom velmi krátce na připomínky, které tady zazněly.

Ten zákon samozřejmě prochází řádným legislativním procesem. Je to poslanecký návrh, tedy vláda má právo se k němu vyjádřit a také se vyjádřila. A důvod, proč není potřeba, abychom teď složitě ten zákon od počátku procházeli celým tím vládním procesem, je jednoduchý. My pouze navrhujeme změnu, drobnou novelu toho zákona, který z 90 % zůstane stejný, a ten prošel legislativním procesem v roce 2002. Byl to řádný vládní návrh, projednaný na všech ministerstvech, takže v tomto smyslu ta výtka podle mého názoru neobstojí.

Pokud se týká vzdělávání, my chceme skutečně to, aby úředníci byli vzděláváni. A tady souhlasím. Určitě musí být každý proces vzdělávání v tom zákoně precizován. Jsem přesvědčen, že jsme docela daleko v dohodě v rámci zatím koaliční pracovní skupiny. Naším cílem je, aby stát garantoval zkoušky, a samozřejmě vedeme debatu o tom, jak má probíhat ono vzdělávání. Určitě už je dohoda na tom, že ten základní proces nastaví generální ředitelství, a musíme najít shodu na tom, jakým způsobem bude to vzdělávání prováděno. Ale shodujeme se všichni, a určitě se shoduji s panem předřečníkem, že je správné a je vhodné, a s tím také zákon a ten návrh počítá, aby probíhalo celoživotní vzdělávání jednotlivých úředníků, protože bez toho samozřejmě kvalitní veřejnou správu mít nebudeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Tejcovi. Poprosím ctěné kolegy o snížení hladiny hluku, zejména kroužek kolem designovaného pana premiéra. Prosím, aby se ztišil, v podstatě ho nekárám.

S další řádnou přihláškou pan poslanec Seďa. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji pane místopředsedo. Vážení ministři, vážené kolegyně, kolegové, poslanecký návrh o službě státních zaměstnanců vychází, jak už bylo řečeno, z dříve přijaté předlohy. Osobně se domnívám, že cílem zákona by neměla být pouhá stabilizace a odpolitizování státní správy, ale zejména vytvoření transparentního, funkčního, výkonného a jednotného systému správy jako veřejné služby občanům. Musíme si přiznat, že se nám to doposud nepodařilo, a je to velký deficit transformace naší společnosti po listopadu 1989.

Zákon by měl také vycházet z veřejnoprávní úpravy, tak jak je tomu například v severských zemích. Proto postrádám stanovení vztahů mezi politickými a úřednickými funkcemi. Schází mi jednotná systematizace uspořádání a jednotný systém dohledu. Návrh také nezavádí dostatečnou ochranu proti šikaně nadřízených a je v něm problematické dovolání se spravedlnosti.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem dlouholetým zastáncem toho, aby v naší zemi byl zaveden jednotný systém odměňování, založený na výkonu a na objektivním hodnocení práce úředníků. V naší zemi totiž doposud existuje několik navzájem neprovázaných systémů odměňování, což odporuje nejen principu transparentnosti, ale i zásadám rovného zacházení. Služební zákon sice může vyřešit tento základní problém pro úředníky, ale neřeší jej komplexně s ohledem na soulad s články 78 a 79 platné Ústavy České republiky.

Dále předkládaný návrh ruší proti platnému, ale neúčinnému zákonu institut státní správy, ruší příspěvek k důchodu, odměny za příkladnou službu, naopak rozšiřuje platné platové třídy z 12 na 16, a ve druhém čtení bude zřejmě nutno doladit způsob jmenování a odvolání generálního ředitele a jeho zástupce, výše limitu pro institut ukončení služebního poměru z důvodu vazebního stíhání. V zákoně mi také schází řešení souběhu platu zaměstnance ve služebním poměru s výsluhovými náležitostmi osob, dříve pracujících v bezpečnostním sboru či ozbrojených silách.

Zákon o službě státních zaměstnanců zavádí odlišnou výši náhrady škod, než je tomu u jiných složek, což je podle vlády a vládního stanoviska protiústavní. Já si to sice nemyslím, ale zároveň pléduji pro sjednocení této náhrady pro všechny zaměstnance státní správy.

To, co je dle mého názoru nutné a je nutné také blíže specifikovat a jednoznačně ujasnit, je rozsah a délka přechodného období pro zavedení tohoto zákona do praxe. Je nutno si uvědomit, že státní správa po přijetí tohoto zákona bude podle něj fungovat až možná za jednu generaci, kdy dojde k vytvoření moderní a profesionální státní služby, služby pro občany, nikoliv proti občanům.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi. Dále se přihlásil pan poslanec Martin Novotný. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Novotný: Pane předsedající, dámy a pánové, já začnu tak trošku od lesa, možná z hodně vzdálené reality.

Když česká společnost reflektovala v době roku 1968 pokryteckou epochu, kterou měla v tu chvíli čerstvě za sebou, vznikla v české kinematografii řada děl, která se zamýšlela nad podstatou této epochy. Jedno z mých oblíbených je film Bílá paní. Nevím, jestli ho znáte. Je to film, který končí takovou zapamatovatelnou scénou, kde obyvatelé města s radostnými úsměvy, s radostnými výrazy ve tváři, kráčejí po novém mostě, který tomuto městu vybudovala Bílá paní, zázračná postava tohoto filmu. Kráčejí radostně po tom novém mostě, usmívají se a naprosto ignorují fakt, že tento most neexistuje, že se brodí vodou a že jsou v téhle vodě až po uši. Mně ta dnešní situace připomíná tuto scénu z tohoto filmu. Je v ní jakási zázračná postava, v tomto případě prezident republiky, který na základě právního aktu, který nemá žádnou relevanci, to je projednání nějakého zákona v prvním čtení, říká, že nastává nová epocha vykládání reality lustrací v České republice. Tou druhou analogií jsou radostné úsměvy a občas i radostné výkřiky našich kolegů z jednoho politického subjektu, kteří mají dojem, že to je scéna, při které se lze dobře bavit a mít z ní v podstatě legraci.

Když jsme začínali tohle volební období Poslanecké sněmovny, tak na začátku byly velké deklarace a velká slova: začneme všechno dělat jinak. Když jsem se včera díval na webové stránky jednoho politického subjektu, našel jsem tam dvě ze tří jeho hlavních politických priorit. Jedna zní: stejná práva pro všechny, stejná pravidla pro všechny. Takže začínáme toto nové období tím, že se místo tohoto hezkého a na billboardech krásně znějícího vyjádření vydáváme vstříc realitě, která je spíš z rodiny orwellovských výroků, to je, že někteří jsou si rovni, ale jiní jsou si rovnější.

Pak se tam hodně mluví o tom, že bychom měli novou realitu budovat tak, aby v ní chtěly žít i naše děti. Společnosti kolem nás, nejsme jedinou výjimkou, státy typu Německo, země, ke kterým se občas upínáme z hlediska kvality jejich právního řádu, ale také jejich politické kultury a zvyklostí, vedly o záležitostech typu lustrací, jejich platnosti, skončení platnosti, uchování, prodloužení velmi kultivovanou veřejnou diskusi, do které se zapojovali nejenom politici, ale i odborné vědecké ústavy, kulturní autority těch zemí, intelektuální autority těch zemí. Mimo jiné v Německu se nedávno rozhodli, že platnost prodlouží tuším až do roku 2019. My v té nové realitě nové politické kultury děláme akt, kterým rozhodujeme o výkladu lustračního zákona prostřednictvím politické dohody, jakýchsi podmíněných výroků mezi prezidentem republiky a nově vznikající vládní koalicí. Já bych byl rád, abychom se spíše drželi v politické kultuře v regionech od nás na západ a abychom takové kroky nedělali, protože ona velmi často z takových kroků není cesta zpět.

V české mytologii k českým pohádkám, které poslouchají naše děti, když se učí a když si vytvářejí svůj charakter, patří také jakýsi motiv sudiček. Ty říkají, co si dává ten, kdo chce budovat novou éru, do vínku. Já se obávám, že ti, kteří přišli do Sněmovny v tomto volebním období s velkými slovy, jak chtějí měnit svět kolem nás k lepšímu, si hned na začátku prvními kroky, které dělají, dávají do vínku něco, co může tu epochu v budoucích letech ovlivnit velmi negativně.

Já jsem v příštích čteních tohoto zákona připraven jako primátor diskutovat k tomuto zákonu věcně a ukazovat, že ta mince má dvě stránky. Jak je na jedné straně důležité, aby všichni, kteří pracují ve veřejné správě a pracují tam jako odborníci, pracovali ve stabilním, jistém a průhledném prostředí, které jim samozřejmě definuje zároveň i nějaké jistoty. Zároveň jsem jako primátor mnohokrát zažil situace, kdy bylo velmi obtížné realizovat kvůli některým rigiditám současného stavu politickou vůli politické reprezentace. Zachování jakéhosi elementárního prostoru pro politickou reprezentaci, aby mohla formovat personálně svět kolem sebe, považuji za velmi důležitý princip. K tomu se chci ale vyjádřit až ve druhém čtení. Dnes mě zajímá spíše symbolické vyznění dnešního aktu. Myslím si, že sudičky, které vymyslely dnešní akt, nám nic dobrého do vínku nedávají.

Děkuji. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Novotnému. Prosím pana poslance Grebeníčka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, není to tak dávno, co budoucí Sobotkova vláda adoptovala státní rozpočet Rusnokovy vlády, jenže jen mírnou korekcí návrhu, který připravili lidé kolem exministra Kalouska. Stalo se to údajně proto, že nebyl čas ani politické podmínky tento rozpočet zásadně přepracovat. A navíc prý hrozilo rozpočtové provizorium.

Nedělám si tedy o dalším vývoji České republiky velké iluze. Mimo jiné i proto, že zde stále ještě převládá politika, v níž dominuje konfrontace, skandály, zpolitizovaná státní správa a nekompetentnost vládnutí. Češi, Moravané a Slezané mnohdy nevědí, co si se svým státem počít. V nefunkčním státě, kterým vlastní občané v podstatě pohrdají a který nejrůznější mafiáni okrádají, vyznívají pak zcela jalově nejen všechny polemiky o národních zájmech či o pozici naší republiky v Evropě, ale i debaty o její minulosti.

Když tedy některé politické i nepolitické subjekty v poslední době zdůrazňují, že jejich hlavním cílem je vytvořit fungující stát, tak jim docela dobře rozumím. Nebylo by ovšem nic horšího než narychlo přijmout nějaký právní paskvil, jako je ten právě projednávaný o státní službě.

Dámy a pánové, pokud bychom dnes jednali o dobře připraveném a odbornou veřejností i všemi zainteresovanými partnery prodiskutovaném návrhu zákona, bylo by naše rozhodování snadné. Tak tomu ale bohužel není. Podle důvodové zprávy předkládaného návrhu navrhovatelé prý sledují otevření parlamentní debaty o obsahu platného služebního zákona, dosažení politické shody o jeho změnách a umožnění nabytí plné účinnosti služebního zákona v co nejkratším čase. Podle stanoviska vlády k tomuto návrhu jde ale o předlohu špatnou, která se místy dostává do rozporu s platnou Ústavou a která navíc není připravena tak, aby byla realizována v souladu s platným legislativním rámcem.

Chápu, že Evropská unie při zkušenostech s korupcí a politickým zneužíváním státní správy v České republice naléhá na urychlené přijetí zákona o státní službě. Dnes ale jsme v situaci, kdy kvalitní předloha na stole není. A mimořádná schůze byla svolána ne proto, že si to žádá zájem republiky. Mimořádná schůze byla svolána, ne abychom prospěli republice, ale abychom si cosi narychlo, bez řádné přípravy projednali proto, že to chce a potřebuje nově vznikající vláda s politickým či podivným důvodem, že si to u ní objednal prezident výměnou za souhlas se jmenováním jednoho z koaličních ministrů. Takže údajné odpolitizování státní správy by mělo vlastně začít přímo politickým obchodem ve stylu "já vám něco dám, když mi přijmete zákon, jedno jaké kvality, ale co nejrychleji". To rozhodně nemohu považovat za odpovědný nástup vládní koalice. Spíše to připomíná snahu navázat na styl, který tu předváděli jejich předchůdci a který skončil takzvaným restitučním paskvilem a trafikantskou aférou.

Jistě, jde o nově se formující vládní uskupení, o novou vládu. Ale kdybych adoptoval či toleroval tento účelový nedodělek a ignoroval handl, kterým se nám dostává na stůl, předjímalo by to mnohé další. Má dnešní tolerance by mohla zavdávat předkladatelům důvod se domnívat, že tento starý styl je nadále možný a vhodný i pro jejich vládnutí.

Odmítám žít ve státě - cituji právě v této souvislosti Andreje Babiše - kde nějací veksláci a pumpaři řídí stát a kradou daně. Do veřejné správy jdu kvůli tomu, že stát je v úplném rozkladu a že ho nikdo neřídí. Politici se proměnili na organizovaný zločin a země funguje setrvačností. Kdybych měl dnes porovnat Františka Mrázka s některými našimi politiky, tak to byl ještě slušný člověk. (Hlasité zasmání z levé strany.)

I Andrej Babiš považuje projednávaný zákon o státní službě za účelový paskvil. Prezident prý řekl, že po něm nebude chtít negativní lustrační osvědčení, když Sněmovna zákon v prvním čtení, jak jste to tady mnozí připomínali, schválí. Ale děje se to i proto - cituji opět Andreje Babiše - že ANO řeklo, že bez Babiše do vlády nepůjde. A pak bylo na výběr, že bude vláda se mnou, anebo nebude. K tomu pak kategoricky dodal: Za prvé - žádné lustrační osvědčení nepotřebuji. Za druhé - lustrační zákon měl být dávno zrušen. (Zabušení do lavic zprava.)

Tak tomu rozumím. Tak tomu rozumím. Tomu rozumím, to je přímočaré a svým způsobem i poctivé. Zrušme lustrační zákon, který odporuje mezinárodním úmluvám o lidských právech a Ústavě České republiky. Tam není třeba složitých procedur. Netřeba zástupných manévrů a předkládání legislativních paskvilů. V případě zrušení lustračního zákona stačí jednoduše rozhodnout, že se norma, která na principu kolektivní viny a bez důkazů lidi diskriminuje, denuncuje a skandalizuje, ruší. A všichni, jak jsme zde, neobcházejme kolem horké kaše, ale nalijme občanům, dámy a pánové, čistého vína.

V uplynulých dnech jistý člen lidové reprezentace, či lidovecké, jestli chcete, s exkluzivním přístupem ke zdrojům někdejší Státní bezpečnosti, nevyloučil možnost pozitivní lustrace svého koaličního kolegy z hnutí ANO. Vy dnes ovšem chcete podle přání prezidenta republiky udělat úhybný manévr, aby oba vedle sebe a spolu zasedli v jedné vládě, a tímto postupem chcete dál pokračovat v nedemokratickém stylu vládnutí, v rozdělování lidí na vyvolené, pro které se i zákony dají obracet naruby, a na ty druhé, s kterými budete podle potřeby nakládat jako s kusem hadru.

Dámy a pánové, nutně si kladu otázku, jakým nebezpečím pro současný stát může být například člověk, který před půlstoletím, ale třeba i před čtvrtstoletím podepsal závazek, že bude chránit ekonomické zájmy Československé republiky a že oznámí po návratu ze služební cesty pokusy zahraničních služeb získat jej pro poškození hospodářských zájmů republiky. V čem je takový člověk horší oproti různým Koženým, kteří připravili stát svým politickým nebo ekonomickým postupem, případně sprostým protistátním lobbismem a korupcí, o desítky či stovky miliard korun?

Mladší snad nevědí, ale je tu dost těch, kteří to vědí a nemohou popřít, od počátku silná politizace státní správy a její propojování s Občanskou demokratickou stranou nebyla náhodná. Šlo o cílenou politiku. Podobně pro jistého lidoveckého premianta byla jeho vlastní politická strana podle jeho vlastních slov pouhou personální agenturou, jejímž prostřednictvím lidovci všude dosazovali své lidi. Když personální agentura začala být příliš profláknutou, založil si jinou.

Výsledkem je bezbřehá korupce, rozdávání trafik a postupná degradace státní správy do role servisní organizace stran u moci a jejich kmotrů a klientů. Namísto toho se vyráběly zástupné kampaně, hlásala fiktivní rizika. Ti, kdo o tom rozhodovali, se s tím ostatně ani netajili. Je známou věcí, že od počátku předsedovi vlády Václavu Klausovi a ministru vnitra Janu Rumlovi byly samotné lustrační zákony takřka k smíchu. Oba se jimi navenek zaštiťovali ku prospěchu své strany v politickém boji, oba pak ale ve svých vlastních funkcích naopak lustrované odborníky zaměstnávali, využívali a pověřovali je významnými funkcemi nebo prací na mimořádně důležitých pozicích týkajících se ekonomické i vnitřní a vnější bezpečnosti státu. Zlé jazyky ovšem tvrdí, že odborníci vydíraní lustračním zákonem se svým politickým patronům museli odvděčit za ochranu tím, že mlčeli k politickému a kriminálnímu tunelování našeho státu. Václav Havel, jak je vám jistě známo, odmítal lustrační zákony podepsat, když zjistil, že dosahují i na jeho nejbližší spolupracovníky a přátele. Tehdy také začal mluvit o lidských tragédiích, které tyto právní paskvily způsobují. Byli nebezpečím pro stát a kuponové akcionáře přátelé premiéra Klause Dušan Tříska a Ivan Kočárník? Nesporně ano. Ale ne pro nějaký záznam v nějakém registru. Je rizikem, jak to mnozí naznačují, podnikatel Andrej Babiš? Možná ano, možná ne, ale s žádným záznamem v nějakých starých registrech to nesouvisí. Nejmenším rizikem pro stát a peněženky občanů totiž podle dosud uplatňovaných lustračních norem byl zřejmě Viktor Kožený, protože ten se k ochraně zájmů republiky nikdy nikomu nezavázal.

Dámy a pánové, jestliže si dnes prezident republiky dělá legraci z nově jmenovaného předsedy vlády a ukládá mu legislativní úkol, který je třeba splnit do rána a nejlépe už včera, rozumím tomu. Je to ze strany Hradu mimořádně vtipné připomenutí toho, že je to právě předseda sociální demokracie a jeho strana, kdo mají z minulosti máslo na hlavě. Prezident republiky svými požadavky de facto jen naznačuje, že to byli i sociální demokraté, kdo v minulosti měl možnost skoncovat s politizací státní správy. Připomíná, že to byli i sociální demokraté, kdo měl možnost jak zrušit protiústavní lustrace, tak také přijmout kvalitní služební zákon. Ani jedno, ani druhé dobrovolně a z vlastního odpovědného rozhodnutí neudělali. Obému se vyhnuli. Nyní předkládaný návrh o cestě k odpovědnosti ale opět nesvědčí. Jak kvalitou zpracování, tak i způsobem předložení jde o docela obyčejný účelový handl. Poslanecká sněmovna je dnes opět manévrovaná do rozhodování o trafikách a zájmu vládních trafik namísto respektu k Ústavě a ke skutečným potřebám občanů. Namísto snahy o skutečné zkvalitnění státní správy a odstranění klientelismu opět jen účelový mezikrok. Troufám si s plnou odpovědností říci, že nevidím sebemenší důvod tuto maškarádu tolerovat, nebo ji dokonce podporovat.

Ano, patřím k těm, kteří podepsali návrhy iniciované uskupením s názvem Rekonstrukce státu včetně přijetí služebního zákona. Neměl jsem s tím žádné problémy, neboť zmíněné návrhy jsou součástí volebního programu Komunistické strany Čech a Moravy. Co mi ovšem vadí, je skutečnost, že máme posuzovat něco, co rozhodně nelze nazvat legislativním fešákem. Ano, existuje zde něco, co jsme si zvykli nazývat zpětvzetím a dopracováním posuzované předlohy. Takový krok předkladatelů zatím nepříliš kvalitního služebního zákona bych pochopitelně přivítal.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Svoboda a pan poslanec Schwarzenberg. Prosím, pane poslanče Svobodo, jako první.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Pane předsedající, dámy a pánové, jsem natolik dospělý, že svým věkem patřím k doyenům tohoto sboru. Vyslechl jsem slova, která mi osvětlila to, o čem budeme dneska hlasovat. Pan kolega Grebeníček nám sdělil, že naší povinností je zrušit lustrační zákon. Je to totiž čisté. Pamatuji rok 1947 a 1948, znám slova, která komunisti dovedou říkat a skrývat je za právní a čisté aspekty. Připomínám to nejenom vám, ale připomínám to všem našim občanům.

V tuto chvíli nejednáme o zákoně o úřednících. Jednáme o lustračním zákoně! To je věc, pro kterou já nikdy, nikdy ruku nezvednu. Mám na to příliš mnoho životních zkušeností a jsem už příliš starý, abych se ohýbal před kýmkoliv, ať si říká jakákoliv iniciativa! (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: S další faktickou poznámkou pan předseda TOP 09, pan poslanec Schwarzenberg. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Schwarzenberg: Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěl bych prostřednictvím pana předsedajícího poprosit vyslovit svoje blahopřání Komunistické straně Čech a Moravy k překonání třídního boje. Že jejich prominentní poslanec pan Grebeníček se tady urputně zastává miliardáře pana Andreje Babiše, k tomu srdečně blahopřeji. (Potlesk zprava.) To bylo opravdu něco, co jsem nečekal. Blahopřeji. Ovšem přiznávám, sympatie pro Státní bezpečnost v tom hraje jistou roli, ale to už je typický český úkaz.

Musím říci, že bych dále poblahopřál k druhému, a sice, že zase zástupce Komunistické strany Čech a Moravy tady horoval a vyčítal sociální demokracii, že nezačala odpolitizování státní správy. Ze strany komunistické vyčítat sociální demokracii, že neodpolitizovala státní správu, to je to, co se normálně nazývá chucpe. Totiž když zavraždíte matku a otce a potom požádáte o milost, neboť jste sirotek. Děkuji mnohokrát. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: S další faktickou poznámkou - předseda poslaneckého klubu KSČM pan poslanec Kováčik.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedající, paní a pánové, čas se nám pomalu naplňuje k obědu a zřejmě už tady vládne předobědová nervozita. Já bych chtěl v této chvíli vyslovit jenom takovou drobnost. Nevím, jak u vás, pane kolego Schwarzenbergu prostřednictvím pana předsedajícího, nebo kdekoliv jinde dělíte své členy poslaneckého klubu na prominentní a ostatní. U nás tomu tak skutečně není. A to ani v případě pana kolegy Grebeníčka, který zajisté pro Komunistickou stranu Čech a Moravy vykonal obrovský kus práce a zajisté by si zasloužil býti prominentním poslancem, ale u nás skutečně takové dělení neexistuje.

Chápu některé z vás, kterým jeho hodnocení polistopadového vývoje příliš nevoní, protože on to nazval tak, jak to lidé vidí, myslím lidé v prostoru, lidé v České republice, lidé ve městech a obcích, lidé, kterým se právem nelíbí to, co se tady dělo, a nemá to nic společného se Státní bezpečností a s čímkoli jiným. Takže to je druhá poznámka.

A třetí poznámka. Ano, Komunistická strana Čech a Moravy má v této Sněmovně předložený návrh zákona, který je zařazen z organizačního výboru na příští schůzi Poslanecké sněmovny a který navrhuje zrušit lustrační zákon. A myslím si, že i problém, o kterém se tady již druhý den bavíme a který se tu vykládá tu tak, tu onak, by byl tím do značné míry a navždy vyřešen. Místo toho tady bojujeme minulé války a to si myslím, že občané po nás nechtěli, když kohokoli z nás, odprava doleva, volili do Poslanecké sněmovny.

A poznámka k překonání třídního boje se mi zdá velmi úsměvná. My se samozřejmě nezastáváme kohokoli. My se zastáváme práva a spravedlnosti. Dokud není něco prokázáno, tak se má pohlížet na člověka (upozornění na čas) jako na nevinného.

V této chvíli bych chtěl požádat, abych zamezil dalším diskusím z hladu, o přestávku na poradu klubu KSČM v délce trvání 9 minut. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Na základě této žádosti přerušuji jednání schůze do 14.30 hodin s pauzou na oběd. Přeji vám dobrou chuť.

 

(Jednání přerušeno ve 12.52 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych pokračoval v našem přerušeném jednání. Dle seznamu, který mám před sebou, tu mám faktickou poznámku paní poslankyně Marty Semelové. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marta Semelová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, ono je to už víceméně trošku pasé, protože od té vzrušené diskuze, která tady byla, uběhla více než hodina a půl, takže já bych jenom stručně dvě poznámky k těm předcházejícím vystoupením, která reagovala na mého kolegu Miroslava Grebeníčka.

Co se týká bývalého pana primátora Svobody, který tady mluvil o paradoxu, když komunisté mluví o čistotě, morálce atd. atd. Mně se zdá spíš trošku pikantní či paradoxní to, když s prominutím bývalý primátor, který je společně s dalšími bývalými radními trestně obviněný kvůli opencard, a jsou za nimi další věci, které jsou velmi podezřelé, tak když nás jako komunisty napadá. To je jedna poznámka.

Druhá věc, kterou bych chtěla říci. Nepřekvapuje mě, že ODS, TOP 09, prostě poslanci vládní koalice, reagují tak podrážděně na slova pana Grebeníčka o tom, že je třeba si spíš vážit těch lidí, kteří se zapsali k tomu, že budou chránit ekonomiku této země. Je mi jasné, že poslanci ODS a TOP 09 jako bývalá vládní koalice ekonomiku této země, ale nejenom ekonomiku, určitě nechránili a dali k tomu jasný názor i občané. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: S další faktickou poznámkou pan poslanec Grebeníček. (Nechce vystoupit.) Odmazávám, a pak k faktické poznámce byl přihlášen pan předseda poslaneckého klubu ČSSD. (Také nechce vystoupit.) Jasně, to bylo před obědem, je po obědě. Tím se nám to zrychluje. Nicméně s faktickou poznámkou či s přednostním právem pan zpravodaj tohoto tisku. Prosím pana poslance Chvojku.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Já už jsem nechtěl mluvit, ale musím. Chtěl bych kolegy upozornit, zvláště ty nové - takhle to tady ve Sněmovně vypadá. My projednáváme služební zákon, zákon, který by měl nějakým způsobem vylepšit fungování státní správy, a myslím, že všem jde o to, aby ten zákon byl kvalitní, aby státní správa fungovala lépe, než funguje doposud, a je to samozřejmě i požadavek Evropské unie, ale jak je zvykem v této Sněmovně, komunisté mluví o 90. letech, Havlovi, Klausovi, Koženém atd., ODS mluví o roce 1948. Takže já bych apeloval na to, abychom se zabývali právě jenom tím služebním zákonem. Myslím si, že Havel, Klaus, Kožený, ani rok 1948-1949 atd. s tím zákonem nemají nic společného. Já jsem zastánce toho, aby se nezkracoval čas, který má jednotlivý poslanec na svůj proslov na plénu, nejsem zastáncem všech změn v jednacím řádu, ale po zkušenosti z dneška bychom o nich opravdu mohli uvažovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji a s faktickou poznámkou pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Kdybychom byli slušně vychovaní, tak bych sem nešel. Já jsem si už včera všiml, že pan zpravodaj, když mluví o prezidentovi republiky, říká Zeman. A dneska říká Havel a Klaus. Na to, kolik mu je let, je mimořádně odvážný. Tak příště prosím, pane zpravodaji prostřednictvím pana místopředsedy, pan prezident Havel a pan prezident Klaus. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji a tím jsme se vypořádali s faktickými poznámkami, pakliže nikdo nemá další. Poprosím s řádnou přihláškou paní poslankyni Miroslavu Němcovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a vážení pánové, musím, ač nerada, navázat na slova pana zpravodaje, který ty, kteří jsou ve Sněmovně nováčky, tady poučuje, jak by to mělo být a jak to bylo v minulosti a kdo by se tady jak měl chovat. Tak jestliže jste, pane zpravodaji, v úvodu svého, nebo dnes v jednom z vašich vystoupení sám sebe politoval - ach jo, musím být zpravodajem k tomuto návrhu zákona, tedy nezbývá mi nic jiného, než si to tady odtrpět a všechny ty řeči, které se tady povedou, odposlouchat - tak vy přece, pane poslanče, jako my všichni ostatní máme na výběr. Vy nejste z donucení zpravodajem k tomuto návrhu zákona, prostřednictvím pana předsedajícího. Vy jste tuto roli jistě dobrovolně a rád přijal a jistě ji, když jste ji dobrovolně a rád přijal, také chápete jako jisté privilegium, protože v Poslanecké sněmovně je vždy pouze jeden vybraný, kdo je zpravodajem ke konkrétnímu zákonu, ten tento zákon provází od jeho kolébky až po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Ten je tím, kdo může veřejnosti vysvětlovat všechny záludnosti jak věcného obsahu, tak také procedurálně, tedy to, jak byl projednáván, jaká k němu byla stanoviska, být nějakým mediátorem směrem k veřejnosti. Z tohoto pohledu si myslím, že to je velmi privilegovaná role, a myslím, že v minulosti si většina poslanců, ne-li všichni, toho, že byli parlamentními zpravodaji, této role, velmi vážila. Mně se zdá, že by bylo dobré, kdybychom v této dobré tradici pokračovali, a pokud někdo přece jenom nemíní tady jako zpravodaj sedět, argumenty poslouchat, tak má jednoduchou možnost - této role se vzdát.

Nyní, dámy a pánové, k tomu, co tady vlastně provádíme, proč tady jsme. Já si myslím, že celá ta mimořádná schůze je naprostým matením veřejnosti. Té laické veřejnosti se snaží rodící se koaliční většina dát najevo, že pečuje o blaho státu a že tedy vlastně účelem této schůze je projednávání zákona služebního, nebo zákona o úřednících, jak chcete. Pro tu zasvěcenou veřejnost se ujal již název tohoto zákona, který projednáváme, lex Babiš. Já bych skoro řekla, že je to vůči panu Babišovi nefér, protože on tvůrcem tohoto zákona není, on je pouze tím, kvůli kterému se to všechno musí dělat. Já bych ten název zákona změnila na lex Zeman, protože to je podmínka pana prezidenta Miloše Zemana, aby tento zákon byl přijat. Je to podmínka pro koalici, které říká: jestli mi nevyhovíte, žádnou vládu mít nebudete. A to nechám v závorce pouze to, že prezident žádnou zákonodárnou iniciativu z Ústavy nemá. Ten nemůže stát na počátku nějaké legislativní práce se svým nějakým návrhem, který tady bude prosazovat jakoukoli většinou nebo jakoukoli menšinou v Poslanecké sněmovně. Prezident republiky z Ústavy stojí na konci legislativního procesu, z Ústavy mu vyplývá možnost, pakliže se zákonem nesouhlasí, jej vrátit Poslanecké sněmovně a Sněmovna jako zákonodárce z Ústavy má pravomoc i takový názor prezidenta republiky přehlasovat.

Tedy Ústava Sněmovně dává jednoznačnou pravomoc. My, poslanci, jsme zákonodárci a my jediní máme vliv na to, jak budou zákony v naší zemi vypadat. Nemůže tu být nikdo, kdo nám bude klást svými podmínkami, předběžnými podmínkami, průběžnými podmínkami své požadavky tak, abychom my uzpůsobili legislativu tak, aby on byl spokojen, ať už se to týká otázek personálních, nebo věcných.

Asi je to trochu mlácení prázdné slámy, ale právě proto, že tato schůze je takovou zástěrkou pro veřejnost, má budit zdání toho, že vlastně běží normální legislativní proces, že se všechno rozeběhlo, že Poslanecká sněmovna funguje, že rodící se koalice má bohulibý záměr a ten už okamžitě spouští, tak kvůli tomu je nutné zopakovat, že to prostě pravda není. Že jsme se tady sešli na mimořádné schůzi kvůli něčemu, bez čeho by nemohla vzniknout vládní koalice, a ta by nemohla vzniknout pouze v případě, kdyby si Česká strana sociálně demokratická nenechala takovou podmínku vnutit. Nebudu se vracet do roku 1948, ale vrátím se do roku 2013, do debaty, která vedla k rozpuštění Poslanecké sněmovny. Tehdy, víte dobře, že Česká strana sociálně demokratická podlehla nátlaku prezidenta republiky, vyslovila důvěru vládě Jiřího Rusnoka a to bylo na počátku zmatků, do kterých se sama tato strana jako jedna ze státotvorných stran dostala. (V sále je rušno.)

Já nevyčítám nikomu, že má preferenci v prezidentské volbě, jakou má. Jsem svrchovaný demokrat a tohle mohu, tohle to umím a chci tolerovat vždycky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, paní poslankyně, ale dovoluji si požádat ctěné kolegy o klid.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Mě to neruší, pane místopředsedo. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nejenom že řešíme závažnou problematiku, ale mluví k nám také dáma, pánové. Prosím o klid, děkuji.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji, ale neruší mě to.

Já jsem tím jenom chtěla říci, že tehdy si sociální demokraté nechali vnutit vůli prezidenta a vrátilo se jim to hned poté, kdy byly vyhlášeny výsledky voleb. Jestli tato strana nepochopila, že bude-li tímto směrem i nadále pokračovat, že se nechá stále znovu tlačit do kouta požadavky prezidenta republiky, vědomě přispívá k destrukci parlamentního charakteru České republiky.

K té režii schůze jsme si už také leccos řekli, ale já jako parlamentní matador mohu připomenout to, že v roce 2002 Občanská demokratická strana nehlasovala ani pro zákon o úřednících, ani pro zrušení lustračního zákona. Byla jsem tady tehdy a můj záznam na hlasování si prosím můžete najít. Z tohoto pohledu zastávám naprosto konzistentní názor a členové Občanské demokratické strany byli těmi, kteří se věcně vymezili tehdy proti návrhu zákona, a mají chuť diskutovat nad zákonem, který je nový. Pokud bychom samozřejmě měli a bylo by nad čím diskutovat, kdyby zde nebyla ta zástěrka se jménem Andrej Babiš.

Mě nikdo nepřinutí, ani tady, ani v médiích, abych vedla pseudodebatu na téma, co všechno je obsahem tohoto poslaneckého nebo vládního návrhu zákona. Jsou tady dva a ani jeden není způsobilý k tomu, abychom se jím vážně a seriózně zabývali, pokud sami sebou nechceme pohrdnout, jako těmi, kteří naběhli na to zdání, na to matení, na to vyplachování mozků. Přece ten poslanecký návrh jednoznačně říká - je tak špatný, že si na něj sedneme a celý ho předěláme - prokristapána, a proč bychom o něm teď měli diskutovat? Co to tady vytváříme za mlhu? Jestli bude generální ředitelství, nebo nebude. Bude-li ho volit vláda, nebo bude-li ho volit prezident. Přece se úplně všechno změní! Ta debata bude úplně nad jiným textem! Ten úplně jiný text, nad kterým se koalice shodne, ví bůh kdy, je teprve tím textem, který má být podroben věcné a normální debatě tady v Poslanecké sněmovně. Já nebudu plýtvat vůbec svým časem na to, abych to pročítala a abych spoluvytvářela to zdání, že se vlastně jedná o normální legislativní proces. Ten tady, dámy a pánové, v žádném případě neběží! Nemůže běžet ani v případě návrhu, který předložila Rusnokova vláda. Ta je v demisi a posílá sem zákony jako na běžícím pásu.

Včera zasedal organizační výbor, který schvaloval program schůze, která má začít 4. února. Na jeho programu je 40 - pardon, 78 bodů a z nich je velká část zákonů v prvém čtení. Z této velké části - více než 40 zákonů - více než polovina jsou zákony, které předložila Rusnokova vláda. Připadá vám tohle všechno normální? Připadá vám normální, abychom vedli debatu nad zákony vlády, která je v demisi, která je v demisi už od srpna 2013, a my tady budeme vytvářet iluzi, že je to normální, že do legislativního zákonodárného procesu to není zásadní vadou, a budeme tady sedět a budeme věcně jednat? Já tedy v žádném případě nebudu takto postupovat.

Nebudu se podílet na matení veřejnosti, nebudu vytvářet dojem, že kvůli tomu, že má vzniknout konečně vláda - a já říkám konečně, dámy a pánové, abyste mě slyšeli, ze sociální demokracie. Já chci, aby vznikla vláda, která získala legitimitu z voleb. Já tady nestojím proto, abych obhajovala prodlužování toho umírání, které tady nastavil prezident Zeman svým nerespektováním oněch idiotských ústavních zvyklostí. Já tady nestojím proto, abych bránila vzniku vaší vlády. Já ctím výsledky voleb, myslím si, že už jste dávno měli být jmenováni panem prezidentem a vaše vláda už se dávno měla ujmout své role. Asi by se tomu tak stalo, kdyby tady nebyla překážka se jménem Andrej Babiš. Jestli to je jenom záminka prezidenta pro to, aby udržel Rusnokovu vládu co nejdéle v pozicích, které jim slíbil, to já nevím, já nejsem od toho, abych zkoumala v hlavě hnutí pana prezidenta Miloše Zemana. Ale že se mi jeho počínání nelíbí, to tady chci říci jednoznačně a zcela zásadně.

Chci vás všechny poprosit, abyste nepřidávali k té frustraci české veřejnosti, abyste nepřilívali oleje do ohně. Česká veřejnost byla zklamána tím, co se odehrávalo i na půdě Poslanecké sněmovny, našimi drastickými spory na které, ano, doplatila tehdejší vládní koalice v podobě volebního výsledku, ale pánové ze sociální demokracie, kteří proti nám vedli tak urputné letité opoziční boje, na tomto sporu, na tomto způsobu války, nevydělali vůbec nic.

A poslední slovo. Když jsem začala panem zpravodajem, tak také panem zpravodajem končím. Volá-li po tom, že bychom se měli chovat nějak věcně, nějak normálněji v Poslanecké sněmovně, tak škoda, že jste toto volání tady neuplatnil v době, kdy tady bylo ono týdenní obstrukční zasedání dnem i nocí, kdy tady vaši představitelé četli všechna možná literární díla, vymýšleli si texty, anebo dokonce četli ty předem připravené, které jim připravil váš aparát. Já to všechno mám v hlavě. Vy si to najdete všechno ve stenozáznamech.

Dámy a pánové, já vám chci říci, že Občanská demokratická strana se tady nebude podílet na věcném projednávání zákona, který žádnou věcnou podstatu nemá. Jeho podstatou je ryzí politika. Jeho podstatou je, že pod záminkou tohoto zákona a dalších se má vytvořit iluze, že jsou udělány faktické, praktické, užitečné kroky směrem k veřejnosti, aby vznikl zákon, který bude nastolovat lepší praxi ve zvládání správy země. Tak tomu v žádném případě není. Jde o to, že se má otočit a zmrzačit legislativní proces pouze proto, že tuto nesmyslnou podmínku klade prezident republiky, a jde o to, že vy to všichni dobře víte, ale samozřejmě ohýbáte hřbet a na tuto podmínku přistupujete.

Děkuji za pozornosti. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Němcové. S faktickou poznámkou předseda poslaneckého klubu České strany sociálně demokratické, pan poslanec Sklenák. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Generální ředitelství bude, generálního ředitele bude nominovat vláda, jmenovat premiér. To je na otázky paní poslankyně Němcové, že je v tom nejasno.

Ale já jsem se přihlásil proto, abych navrhl jménem poslaneckých klubů sociální demokracie a KDU-ČSL, abychom dnes jednali i hlasovali po 19. i po 21. hodině.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Beru to jako procedurální návrh, o kterém se hlasuje ihned bez rozpravy, a proto zahajuji hlasování o tomto návrhu, abychom dnes jednali i po 19., i po 21. hodině. Zahajuji hlasování (číslo 22), teď. Kdo je pro, prosím, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti? Kdo se zdržel?

Pro 108 poslanců (z přítomných 172), proti 2, 62 se zdrželo. Považuji tento návrh za přijatý. Budeme tedy dnes jednat i po 19., i po 21. hodině.

Dalším přihlášeným do diskuse je pan poslanec Adolf Beznoska. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, dovolte, abych i já vyjádřil zásadní nesouhlas s takto účelově projednávaným prvním čtením navrženého zákona. Se služebním zákonem počítala Ústava České republiky už v roce 1993. Samozřejmě ve Sbírce zákonů potom vyšel až v roce 2002, měl původně platit od 1. ledna 2004, postupně byl odkládán, teď tedy jeho účinnost by měla nastat od 1. ledna 2015.

Bohužel musím říct, že ten zákon, a dotknu se té věcné stránky, je velmi špatně připraven. Nesouhlas s ním dokonce vyjádřila i stávající Rusnokova vláda, kdy pan premiér Rusnok označil, že tato novela je podle něj nepoužitelná, protože nereflektuje změny, které nastaly od roku 2002, což je poměrně dlouhé časové období.

Osobně říkám, že tento zákon je i protiústavní. Navrhuje totiž, aby úředníci byli potrestáni až do výše osminásobku platu, přičemž zákoník práce i pravidla pro státní zaměstnance určují výši maximálně do čtyřapůlnásobku platu. Tímto je jednoznačně porušena zásada rovného zacházení. Tady musím zmínit i to, co říkal pan navrhovatel poslanec Tejc. Na rozdíl od něj si nemyslím, že toto je správně. To není správně. Druhá věc, kdy se příčí Ústavě, že zákon stanoví, že tarify a odměňování se stanoví vládním nařízením. Zákon ho ale nijak nevymezuje, což by dělat při legitimitě musel. Dále jsou tam věci, jako že zákon navrhuje ukončit služební poměr zaměstnanci ve vazbě po devíti měsících. Tím samozřejmě, protože když je někdo ve vazbě, ještě není odsouzen, a toto prolamuje presumpci neviny. Dále zákon navrhuje, aby veškeré uznání vinným ze správního deliktu bylo důvodem pro skončení jeho pracovního poměru, což se jeví některým právním výkladům jako velmi příkré. Je tam prostě celá řada věcí, které uvádím jenom jako příklad, které zabraňují, abychom označili tu předlohu za dobrou. Je to prostě právní paskvil.

Proč tedy tento právní paskvil byl naší Sněmovně předložen? No protože měl zastřít, měl vytvořit kouřovou clonu pro prostý politický handl. Totiž jediným důvodem je, aby bylo vyhověno podmínce prezidenta republiky pana Miloše Zemana, aby pan premiér Sobotka v tomto případě za každou cenu mohl sestavit vládu. A proč říkám, že to je právní paskvil? Já si tady dovolím použít i slova jednoho z koaličních předsedů, pana Pavla Bělobrádka, který říká, že konečná podoba tohoto zákona se musí změnit. Bude muset být předložen komplexní pozměňovací návrh, na kterém se shodnou všechny strany koalice. A jako dovětek říká: nesouhlasíme s tím, že by měl být zrušen lustrační zákon. To jsou všechno argumenty pro to, abych označil tento návrh zákona za nedobře připravený.

Samozřejmě, a bavíme se tady o tom, jak se vztahuje služební zákon k lustračnímu zákonu? Dovolím si vám tuto souvislost naznačit. Zaprvé. Společně se zákonem číslo 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech, to je onen služební zákon, byl v roce 2002 schválen takzvaný prováděcí předpis ke služebnímu zákonu. Zákon číslo 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a odměňování těchto zaměstnanců. Prováděcí zákon číslo 309/2002 Sb. pak prostřednictvím svého článku 47 novelizuje § 1 odst. 2 zákona číslo 451/199 Sb., který stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí v České republice. Současné znění lustračního zákona obsahuje i obecnou generální klauzuli v § 1 odst. 1 písm. a), které říká, že potřeba čistého lustračního osvědčení se vztahuje mimo jiné na výkon funkcí obsazovaných volbou, jmenováním nebo ustanovováním v orgánech státní správy České republiky. Novelou odstavce 1 paragrafu 1 odstavce 2 lustračního zákona prostřednictvím onoho článku 47 prováděcího zákona pak dojde k upřesnění této obecné formulace tak, že funkcemi v orgánech státní správy, pro které je potřeba čisté lustrační osvědčení, se rozumí služební místa takzvaných představených podle služebního zákona. Služebními místy představených podle služebního zákona jsou následující: vedoucí oddělení, zástupce vedoucího oddělení, vedoucí zastupitelského úřadu, ředitel odboru a zástupce ředitele odboru, ředitel sekce, zástupce ředitele sekce, státní tajemník a zástupce státního tajemníka, vedoucí služebního úřadu a zástupce vedoucího služebního úřadu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, pane poslanče, nevím, čím to je, ale vždycky když se pan designovaný premiér objeví v sále, tak se zvýší hladina hluku. Nevím, jestli je to dobrou, nebo špatnou zprávou pro tuto Sněmovnu, ale přesto vás poprosím o klid.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Ani mně to nevadí, přidám na hlase.

Na základě výše popsané novely lustračního zákona prostřednictvím prováděcího zákona ke služebnímu zákonu se tedy již nebude muset vztahovat potřeba čistého lustračního osvědčení na ministry ani náměstky ministra, ale jen na pozice považované za služební místa představených podle služebního zákona. A to je celé to kouzlo. Proto se tady spojuje služební zákon a lustrační zákon. Samozřejmě tedy i já se přidám k tomu, že se jedná o účelovou věc, účelové předložení, a že opravdu probíráme účelové zavedení zákona kvůli jednomu konkrétnímu případu, kvůli jednomu konkrétnímu člověku. Tohle snad nemá být prosím nová politická kultura, tak jak jsem to slýchával od představitelů hnutí ANO.

Víte, původně to zavedení lustračního zákona mělo dvě roviny. Zaprvé, byla to snaha zabránit infiltraci agentů Státní bezpečnosti do státní správy, a za druhé tam byly prosté morální důvody, které poukazovaly, co už je neakceptovatelné chování. Můžeme předkládat zákony, můžeme je opravovat, můžeme si dosazovat lidi podle libosti, ale co nemůžeme a neumíme, je restartovat charakter. Tohle byl účel toho lustračního zákona a tohle je účel, který lustrační zákon musí plnit, aniž bych to vztahoval na konkrétního člověka. Proto byl lustrační zákon přijat.

Ano, v této Sněmovně zcela jistě je protilustrační koalice. Komunisté, socani - to mě velmi překvapuje, že sociální demokraté jako standardní politická strana chce udělat tento krok. Jsou tady lidovci. U nich jsem překvapen velmi, protože jsem se domníval, že tři roky mimo Sněmovnu jim posloužily k tomu, aby překročili svůj stín. Aby nedělali věci za každou cenu. Už dopoledne tady pan předseda Kalousek říkal něco o tom a ptal se pana Hermana, jak on se cítí, jak on bude hlasovat. A já bych se k tomu přidal. Protože když byl v minulém roce veden puč proti Ústavu pro studium totalitních režimů, tak se Občanská demokratická strana postavila na jeho obranu.

Ano, lustrační zákon ztratí časem svůj význam. Ale ne dříve, než do státní správy budou chodit lidé narození nejdříve v roce 1972. Do té doby totiž, byť by jediný představitel Státní bezpečnosti, toho zločinného režimu, který představovala, mohl vykonávat jakoukoliv funkci, ten zákon bude mít své opodstatnění. A je velmi půvabné, že takto tuto inscenaci ve Sněmovně provádíme v týdnu, kdy si aspoň někteří z nás připomínáme 25. výročí takzvaného Palachova týdne.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S přednostním právem se přihlásil pan místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip. Než přejde ke stolku, tak si dovolím omluvit z dnešní schůze pana předsedu Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka z důvodu oficiální návštěvy Slovenské republiky, pana poslance Pavla Blažka z osobních důvodů a pana ministra Františka Koníčka z důvodu jiných neodkladných pracovních záležitostí.

Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, já se vrátím k předmětu jednání. Nebudu tady polemizovat o politických souvislostech této schůze. Byla prostě svolána na podpisy, jak to činily všechny vládní koalice, všechny opozice v minulosti i v současnosti. Nemyslím si, že to je něco nenormálního v parlamentním systému demokracie. Prostě jenom někteří v tom vidíme něco víc, než to je.

Pokud jde ještě o jednu připomínku před samotným zákonem, víte, samotný lustrační zákon by se mohl jmenovat zákon Rita Klímová. Protože někdo měl zájem při přijímání tohoto lustračního zákona odvolat Ritu Klímovou z pozice velvyslance v Kanadě a nahradit ji někým jiným, tak je tam prostě jedna věta, jeden odstavec, jedno písmeno, které to řešilo. Prostě ano, všechny politické síly po listopadu, ale i před ním, i za první republiky, dělaly zákony, které měly nějaký účel. Prostě chtěj nechtěj, právo je pouze vůle vládnoucí třídy povýšená na zákon.

Já se vrátím ke služebnímu zákonu. Zákon č. 218/2002 Sb. je už dvanáct let platný a dosud neúčinný. Možná, že bychom se měli více zamyslet nad tím, proč je neúčinný a proč žádná z vládních koalic, ať byla vedena sociální demokracií, ODS, ať v ní byly KDU-ČSL nebo Strana zelených, která také slibovala jiný směr, nebo TOP 09, která také slibovala v roce 2009 jiný směr stejně jako Věci veřejné, k účinnosti toho zákona nikdy nesáhly, přestože při každé návštěvě Bruselu tvrdily, že tak učiní.

A ta účelovost je z toho vidět vždycky, a mě to velmi mrzí, protože tak nedojde nikdy ke stabilizaci státní správy a státní služba bude vždycky postavena jakoby služba, která je svým způsobem preferovaná a svým způsobem odmítaná.

Já bych byl rád, abychom se vypořádali s tím, že ani návrh, který teď projednáváme, ale ani návrh, který vznikl ve vládě, v podstatě neřeší to, co řešit má, protože buď nevypořádal připomínky jednotlivých resortů, jak je tomu ve vládě, i když k tomu dala souhlas předsedkyně Legislativní rady vlády asi z dobrého důvodu, aby se tady vůbec objevila jakási norma, která bude akcentovat to, že přece jen tak jednoduché řešení, které tady předkládá skupina poslanců, to není, ale ani tento návrh nevznikl tak, že by se vypořádal se všemi připomínkami jednotlivých resortů.

Dovolte mi to ukázat na jedné prosté věci. Jestliže máme mít nezávislý Úřad pro hospodářskou soutěž a má předsedu úřadu a jeho místopředsedy jmenovat generální ředitel státní služby jako toho posledního úředníka, tak se ocitáme někde, kde se ocitnout nechceme. A prosil bych, abyste příště nepodceňovali vy, kteří šijete zákon, ty, kteří jsou buď v koaličních lavicích, nebo v lavicích opozičních, ale nepodceňujte ani českou veřejnost. Ta vám to vždycky sečte, protože na něco takového přijde. Já si dovedu představit, kolik věcí před Úřadem pro hospodářskou soutěž bude ať už ve věci fúzí, prodejů, ať už ve věcech dalších, a takto ponížit Úřad pro hospodářskou soutěž bych si nedovolil.

Ve mně to spíš vyvolává dojem, že k novele ústavy, kterou jsme si tady dali, o Nejvyšším kontrolním úřadu, bych připojil něco o tom, jaké jsou v ústavě další nezávislé úřady, jak se k nim máme chovat, abychom si tady obyčejným zákonem nepřipustili deformaci českého právního řádu do stavu, který by byl něco mnohem horšího než je spor, vedený možná mediálně mezi prezidentem republiky a nastupující vládou.

Víte, mně to připadá, jako kdybychom chtěli poškodit sami sebe, protože nebudeme schopni reagovat na to, že v každé slušné parlamentní demokracii chodí designovaný předseda vlády za prezidentem, nebo za monarchou v evropských monarchiích, a dohaduje se, kdo bude ve vládě. Nikdy to není vůle jednoho nebo druhého, vždycky to musí být vůle společná. Jenom my si tady hrajeme na toho, kdo se lépe přetlačí. Já si myslím, že už to sebepoškozování došlo do stadia, kdy bychom se ho měli minimálně vyvarovat.

Proto mi dovolte říci svoje stanovisko, které se opírá právě o to, že si nepřeju, abychom si tady dál protahovali nějakou situaci, která vznikla díky tomu, že muselo dojít k mimořádným volbám, a to nezavinila tehdejší opozice, ani si nepřeju, aby nevznikla nová vláda, ať už jsou důvody jakékoliv pro setrvání vlády současné, ale v každém případě si přeju, aby zákon o službě státních zaměstnanců vznikl v podobě, která bude odpovídat potřebám České republiky, aby ti, kteří budou sloužit státu, České republice opravdu sloužili, abychom tady neřešili korupční kauzy, které byly předmětem každodenních sporů v této Sněmovně do roku 2013. Neexistoval jediný týden, kdy bychom něco takového neřešili a policie neměla čím dál víc práce, byť byly rozmetány specializované útvary bývalým ministrem Ivanem Langrem. Toho jsme tady byli svědky. A já si to nepřeju.

Proto i na této zmatečné normě chci odvést poctivou práci, kterou jsme tady odváděli jako poslanci nad řadou návrhů ať už poslaneckých, senátních, z krajských zastupitelstev nebo z vlády, a konečně dospět do stadia, kdy takový zákon bude nejen platný, ale bude i účinný. To je moje vyjádření. A jednu připomínku z těch mnoha, které tady mám k návrhu zákona, které si nechám na projednávání ve druhém čtení, případně ve výborech, jsem uplatnil. Uplatnil jsem ji na plénu proto, abychom věděli, že jednáme nad normou, která je nanejvýš potřebná, ale žel nemá podobu, která odpovídá potřebám České republiky v roce 2014.

Děkuji vám. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu místopředsedovi. Máme tady smršť faktických poznámek. S první faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Bronislav Schwarz. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bronislav Schwarz: Dobrý den, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já jsem tady nový. Já to tady pozoruji, levou, pravou stranu i sebe, a přišel jsem na to, že si každý říká, co se mu zrovna hodí. Tak mně se také hodí teď něco říci. Hodí se mi říci jedna důležitá věc. Váš hejtman z vaší strany Ústeckého kraje si jako vedoucího kanceláře přinesl přímo pracovníka státní policie pana Konopáska. Říkalo se mu kaprál. A váš (pozn. sten.: myšleno nejspíše náš) hejtman dodržel zákonnost a vyhodil ho.

Tak to se mi hodilo říct. To je všechno, co vám chci říct. To je všechno. (Potlesk z levé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S další faktickou poznámkou pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Miroslav Kalousek. Připraví se pan poslanec Martin Novotný.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Vy byste si, pane poslanče Schwarzi prostřednictvím pana předsedajícího přál, aby pan prezident v případě pana Babiše se choval zákonně jako komunistický hejtman, nebo nezákonně jako ódéesácký hejtman? (Smích a potlesk zprava.)

Ale to nebyl smysl mé faktické připomínky. Já jsem se chtěl obrátit na pana předsedu Filipa a říci mu, že bychom neměli být tak sebemrskačští.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, mým prostřednictvím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Vaším prostřednictvím bychom neměli být tak sebemrskačští, neboť není pravda, že by v České republice rozhodoval jenom monarcha. Již několik týdnů je tu pevná dohoda a o budoucí vládě rozhoduje společná vůle monarchy a oligarchy.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: S další faktickou poznámkou pan poslanec Novotný. Prosím.

 

Poslanec Martin Novotný: Pane předsedající, dámy a pánové, já nechci být chytlavý na každé slovo, které tady dneska zazní, ale jednoho slůvka jsem si všiml v projevu pana místopředsedy Sněmovny, a to bylo to vyjádření, že o zákonech této země rozhoduje vládnoucí třída. Tak já pevně věřím, že my všichni ostatní - a trošku mě mrzí, že se tak necítí místopředseda Sněmovny - se cítíme jako reprezentanti svobodných občanů bez ohledu na třídy, pohlaví, politické názory a cokoli jiného a že zákony této země považujeme nikoliv za produkt vůle vládnoucí třídy, ale produkt svobodných občanů této země. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Já jenom doufám, že pan poslanec Novotný myslel pana místopředsedu Filipa. Děkuji, pane poslanče.

S další faktickou poznámkou pan poslanec Opálka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení zástupci vlády, kolegové, kolegyně, tak jsem si připomněl při té poslední poznámce jeden billboard. Střední třído, braň se! To byl třídní boj! (Smích, potlesk.) Ale to nebyl ten důvod, proč jsem se přihlásil.

Víte, probírá se to ze všech stran. Já jsem v Poslanecké sněmovně svědkem tohoto problému už od roku 2002. Nikdo zde neřekl, že v těch nešťastných letech před rokem 1989 byl v České republice poměr jeden úředník na téměř 150 občanů, dneska je to jeden úředník na 40 občanů. Nejde totiž jenom o státní správu, ale o veřejnou správu, která má obrovský podíl na tom, že má přenesenou působnost. Tady toho se nikdo nedotkl. Víte, řešit jenom státní správu bez veřejné správy, respektive bez přenesené působnosti, je polovičatost. Když si vzpomeneme na rok 2000 a ustavení krajů, kdy jeden má počet obyvatel jako město Ostrava a čtyři více než milion 200 tisíc obyvatel, tam byla ta příčina nárůstu úředníků v České republice. Pak zrušení okresních úřadů a vytvoření trojkových obcí, a když si spočítáte v každém okrese, kolik tam narostlo úředníků, a ti žijí úplně jinak než ti na té státní správě. A když jsme zrušili - nebo vytvořili nové krajské úřady, tak jsme na ně převedli působnost především v dopravě, školství, zdravotnictví, životním prostředí, ale kupodivu na ministerstvech, která do té doby za tuto činnost zodpovídala, se nesnížily počty úředníků. (Předsedající upozorňuje na čas.) To je vše, co jsem chtěl říct. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Dále se o slovo přihlásil zpravodaj tohoto zákona pan poslanec Chvojka. Ten svoji přihlášku stahuje. Pokračujeme tedy v řádných přihláškách a na řadě je pan poslanec Radim Holeček. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, hned na začátek bych chtěl zareagovat prostřednictvím pana předsedajícího na pana poslance Opálku. Ano, před rokem 1989 bylo méně úředníků. Rozhodně. Protože řadu úředničiny zvládla operativa StB. (Ironický smích a potlesk zleva.) Já si myslím, že se tady všichni shodneme na tom, nejspíše s výjimkou teď tleskajících komunistů, kterým tímto blahopřeji k včerejšímu výročí 90 let od úmrtí V. I. Lenina, že lustrační zákon v podobě, v jaké existuje, je v rámci Ústavy přijatelnou formou ochrany před nedemokratickými prvky z doby před listopadem 1989. Jeho význam jako učitel vidím dnes především v morální rovině. I když tu politickou také nelze zanedbat. Ten význam je přece nad slunce jasnější. Ti, kteří morálně a politicky pochybili za minulého komunistického režimu, totalitního režimu, musí z toho vyvodit za toto pochybení svou odpovědnost. A já to takhle učím i své děti.

Učím to děti formou pohádky o kůzlátkách a zlém vlku. Ta pohádka je zajímavá v tom, dámy a pánové, že má dvě varianty konce. Jedna varianta bylo to, že se toho zlého vlka zbavíme tak, že ho hodíme do studny. Tuto variantu řešení problému s komunisty a estébáky jsme nezvolili, a proto saháme k té humánní, k té skvělé variantě, a to je ta, že potrestaný vlk má v břiše kameny. A tím, že má v břiše kameny, tak je jednou provždy diskvalifikován páchat nedobroty.

Nový služební zákon v tom chápání jeho předkladatelů má umožnit to, co je nepřístupné na nižších úrovních. Jak mám, prosím vás, svým dětem vysvětlit, a nejen dětem, že potřebují čisté lustrační osvědčení pro zvolení do akademického senátu univerzity, ale pan ministr ho mít nemusí? Přivede nám opravdu pan premiér Sobotka do vlády vlka s kameny v břiše? Toho vlka, ke kterému se váže jiný příběh, který se teď dobře vypráví.

Je to příběh z jednoho masopustního odpoledne roku 1982 z jedné bratislavské vinárny U Obuvníka. V tom roce mi bylo právě tolik, kolik je dneska mému synovi. V tom příběhu byli tehdy také tři vlci, dva ostřílení, jeden byl nováček. A já vám ocituji veřejně přístupný zdroj. Trochu se v tomto případě omlouvám za svoji čechoslovenčinu, ale zvykejme si:

Po privítaní a krátkom spoločenskom rozhovore boli v krátkosti rozobrané rodinné pomery menovaného s cieľom overenia si správnosti získaných poznatkov k rodinným příslušníkom menovaného z hľadiska aktuálnosti. Kandidátovi bol opätovne zdôraznený význam spolupráce v boji proti vonkajšemu, ako aj k vnútornému nepriatelovi a bol vyzvaný, aby sa ke spolupráci s orgánmi ŠtB vyjadril. Kandidát uviedol, že plne chápe potrebu boja proti činnosti vonkajšieho a vnútorného nepriatela, zameraný proti záujmom ČSSR. Kandidát bol ďalej vyťažený s ohľadom na úmrtie súdruha Brežněva, o čom je spracovaný samostatný záznam. Potom bol kandidát vyzvaný, aby se vyjadril, či chce naďalej spolupracovať s orgánmi kontrarozvedky, s čím menovaný súhlasil. Po vyjadrení súhlasu bolo menovanému oznámené, že spĺňa predpoklady kladené na spolupracovníka československej kontrarozvedky, a bol mu predložený k podpisu písomný zväzok, ktorý bol zakamuflovaný v propagačnej brožúre. Kandidát zväzok po prečítaní podpísal bez ďalších otázok a súhlasil, aby bolo i nadialej používané krycie meno Bureš.

Z další části spisu: Heslo pro kontakt s iným operačným pracovníkom Nesiem vam materiály od pána Bureša.

Já se ptám pana Sobotky, jestli je tu, prostřednictvím pana předsedajícího: Vytěžovat - existuje vůbec nějaká morální šance, že nám bude někdo ministra financí někde vytěžovat? A prosím vás, kde?

Tady zaznělo, že tohle celé je pohádka a že my si máme počkat, až jak rozhodne soud. Já říkám: Ať si počká pan Babiš. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: A teď smršť faktických poznámek. První faktická poznámka pan předseda poslaneckého klubu KSČM, pan poslanec Kováčik. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Já budu velmi stručný. Slyšeli jsme nedávno, myslím, že to byl poslední víkend, že ODS bude jiná, lepší, nová. Vidíme, že nebude asi, když i nové, mladé tváře z ODS bojují dávno vybojované minulé války. Když - a podle mého soudu je mimo - ta rvačka, co tady probíhá, v okamžiku, kdy sám pan kolega předřečník právem poukazuje na to, jak paradoxní je, když i jeho děti musejí mít, chtějí-li být členy akademického senátu, lustrační osvědčení, i když se narodily po roce 1989. Je tady přece, přátelé, jedna velmi snadná cesta. To minulé volání po tom, že stačí pět let, eventuálně deset let platnosti lustračního zákona, vyslyšet podvakrát takové době, nebo třikrát takové době, a lustrační zákon na příští schůzi Poslanecké sněmovny zrušit. Bude mít i syn pana kolegy po problému.

Budeme mít po problému i řekněme my, kteří se teď snažíme vymyslet něco, abychom splnili, a teď myslím my jako Poslanecká sněmovna, nikoliv my jako komunistický klub, abychom splnili poměrně velmi jednoduchou podmínku pana prezidenta. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi poslaneckého klubu. Nyní s faktickou poznámkou pan kolega Jiří Zlatuška a připraví se pan kolega Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Dámy a pánové, chtěl bych pana předsedajícího požádat o vyřízení panu Holečkovi, že s těmi pohádkami si nemusí dělat velké násilí. Členové akademického senátu nemusí mít lustrační osvědčení. A chtěl bych zdůraznit, že v době Topolánkovy vlády v okamžiku, kdy se vysokým školám vnucovala reforma, která měla změnit řízení vysokých škol, tak na mezinárodním semináři nám to, jak se mají řídit instituce, přišel vykládat bývalý důstojník StB. Nikoli agent, ale důstojník StB. A byl tam na pozvání paní Kopicové tehdy v zastoupení Topolánkovy vlády.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Zlatuškovi. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda klubu ODS Stanjura. Připraví se František Laudát, už řádně přihlášený. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Myslím, že ta dnešní debata jasně odpoví na otázku, zda služební a lustrační zákon spolu souvisí. Mnozí z vás tady plamenně obhajují zrušení lustrací. My samozřejmě plamenně obhajujeme ponechání lustrací. A mohu komunisty ubezpečit, že ODS se určitě nezmění ve svém pohledu na komunisty a komunistickou minulost. A je jedno, jestli jsou mladí, starší nebo nejstarší členové ODS. V tom se skutečně nezměníme.

Vím, že byste to rádi relativizovali a měli pohádku o tom hodném režimu. Byl jsem osm let primátorem Opavy a na radnici máme pamětní desku na Heliodora Píku. Nechte toho. Nechte toho, nebudeme nikdy pro zrušení lustrací. Nebudeme pro to, aby se relativizoval váš komunistický režim. A podívejte se na seznamy důstojníků a spolupracovníků StB a to k těm úředníkům připočtěte! A to jsem zapomněl na důvěrníky domovní, uliční, Pomocnou stráž VB a všechny ostatní, kteří se aktivně podíleli na udržení a provozování komunistického režimu. Tak si ten váš počet úředníků nechte! Protože nejdřív byl soudruh generální tajemník a pak až byl soudruh prezident. Tak to přece bylo a my, co se pamatujeme, na to nezapomeneme a v tom se tedy nezměníme. (Potlesk z lavic ODS.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě před kolegou Laudátem pan předseda klubu KSČM Pavel Kováčik. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Kouzlo skutečné demokracie je v tom, že každý si nejen smí ponechat svůj názor, ale také ho smí svobodně hájit. A já to v žádném případě nechci kolegů z ODS upírat nebo brát. Ponechte si svůj názor, plamenně ho hajte. My si také ponecháme názor, že léta, která nedávno minula a která přinesla do dokonce světových jazyků nové pojmy jako tunel a tunelování, jako do českého prostředí kauzy typu ProMoPro a další, česká veřejnost také sledovala, také si je pamatuje a také je dá i svým dalším generacím. My proti těmto lumpárnám a zlodějnám, které se tady odehrávaly ve jménu bůhvíčeho, například svobodného trhu, například, ano, mělo to různé přívlastky, svobodného podnikání atd., taky nepřestaneme poukazovat a bojovat, protože prostě a jednoduše právě díky těmto praktikám, které sem nepřinesli komunisté, a dokonce ani ti bývalí ve vašich řadách nebyli takoví, tak občanská veřejnost mohla být také dál. Včetně vzdělávacího systému. Mohlo být víc peněz na školy, mohlo být víc peněz na sport, mohlo být víc peněz na rozvoj, na cokoliv jiného, kdybychom tady nemuseli desítky a stovky miliard a možná ještě větší řády snášet, přikrývat, nahrazovat větším úsilím anebo škrty a šetřením naší rozkradené ekonomiky. Děkuji. (Potlesk z lavic KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan kolega František Laudát, už řádně přihlášený. Připraví se paní poslankyně Anna Putnová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Dámy a pánové, plynule bych navázal na svého předřečníka. Myslím si, že tak jak byl obohacen slovník v 90. letech a v minulé dekádě našeho století, je slabý odvar toho, čím nás soudruzi oblažili předchozích 40 let před listopadem 89. Jenom bych připomněl: dělníci výrobní, dělníci nevýrobní a ti ostatní, či dělníci, rolníci a pracující inteligence atd., atd. Poručíme větru, dešti a nevím kde co. Ale o tom jsem mluvit nechtěl.

Já přece jenom, protože nemám pocit, že bychom tady dneska jednali o zákonu, o služebním zákonu, ale skutečně o nepřímé novele a paralyzaci lustračního zákona, tak přece jenom znova bych se vrátil k této problematice. Většina výhrad opozičních stran zde již zazněla a z důvodů redundance vás nebudu zdržovat.

V rozsáhlé diskusi se možná trochu ztrácejí některé mravní, ale i věcné důvody. Trváme na tom, že tento stát by neměli řídit estébáci. Dovolím si připomenout citát Margaret Thatcherové, která kdysi pronesla, byť to bylo k jedné válce: Nepotrestané zlo plodí další zlo. A to se v českých podmínkách myslím potvrdilo měrou vrchovatou. Zlo z éry reálného socialismu nebylo potrestáno. Hlavní protagonisté listopadu 89 se mylně domnívali, že levicové utopie všech odstínů včetně té extrémní jsou minulostí. Odpouštěli za oběti, aniž se těchto obětí ptali na jejich názor. Existuje zákon o protiprávnosti komunistického režimu. Je mně líto, že dnes už existuje aritmetická většina ve Sněmovně, které nebude vadit to, že nám budou vládnout nejhorší služebníci předlistopadového režimu.

Druhá poznámka se týká roviny zcela věcné. Lustrační zákon nebyl jenom o svědomí těch, kteří sloužili způsobem zvláště zavrženíhodným předlistopadovému režimu. Ono to má i zcela praktické dopady. A tomu se říká vydírání. Pokud by v prosinci 1989, lednu, únoru, březnu, možná dubnu, ne úplně si to pamatuju, nehořely tuny dokumentů Státní bezpečnosti, neztrácely se záhadně do vytvářených fondů, zvláštních, a neztrácely se materiály při stěhování archivů, bylo by možná docela dost objektivně možno stanovit, zda někdo v reálné rovině byl, či nebyl vinen. To však z výše uvedených důvodů není možné. Nikdo dneska nemůže říct, jakou kauzou následně, když ten člověk bude politicky zajímavý či exponovaný, někdo vytáhne, či horšího, nevytáhne a bude se snažit ho dotlačit do rozhodnutí podle svých představ.

Je mně líto, že dvě strany koalice a politické strany, kterých si jinak velice vážím a mají ve svém názvu slovo demokratické, si zahrávají s tímto ohněm. Sami můžete vidět, že nikdo není imunní. Můžeme si říct, že na rozdíl od Ukrajiny, kde dneska teče krev, se u nás nic podobného, že nějaké části společnosti dojde trpělivost, nemůže stát. Ale nikdo není prorokem.

Neobstojí podle mého ani tvrzení, že voliči zvolili do Poslanecké sněmovny a to, že koho sem poslali, je nejvyšší síla. Jestli se provalí nějaký skandál i následně, že se najednou někde něco dohledá, volič vám na to klidně řekne: Ale tohle jsme přeci nevěděli! Odpovědnost opět padne na vás.

Trochu nechápu proč ještě před vznikem vlády tady dochází ke kategorizaci. Jeden z kandidátů na ministra bude mít velké problémy, protože v nějaké fázi buď nedostal, nebo si přerušil žádost o prověrku, zatímco druhému projde asi úplně všechno. Je to myslím hlavně váš problém, budoucí koalice. Cokoliv uděláte, může to být zpochybněno i v případech, kdy budete rozhodovat fér. (V sále je velký neklid.)

My jsme si včera vzali volno na jednání poslaneckého klubu, abychom vám poskytli čas.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás přeruším. Požádám kolegy v levém rohu o to, jestli by přesunuli své debaty mimo jednací sál. Nechci jmenovat jednotlivě, ale bych byl rád, aby tady byl klid na přednes toho, kdo je vyzván ke slovu. Děkuji.

Pokračujte, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Dali jsme vám možnost, abyste znovu zvážili celou situaci, a chtěli jsme vás svým způsobem také trošičku ochránit před tím, abyste zcela ostudně na závěr při výročí takzvaného Palachova týdne přijali to, co se chystáte přijmout. Totéž udělala ráno další opoziční strana. Jak tak tady slyším z kuloárů reakce, nesetkává se to s úspěchem.

Nicméně nabízím ještě poslední řešení, abychom měli čisté svědomí, že jsme vyčerpali kromě účelových obstrukcí prakticky všechny možnosti. Proto nyní vznáším ve světle stanoviska Rusnokovy vlády k tomu, co jste tady dneska předložili, návrh, o kterém bych chtěl, aby se hlasovalo okamžitě, a to procedurální návrh, aby bylo přerušeno projednávání tohoto bodu do doby, než do Sněmovny přijde a budeme se moci zabývat návrhem, který projednala Rusnokova vláda s kladným výsledkem.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Ale samozřejmě o jeho procedurálním návrhu dám hlasovat, ale předtím ještě před hlasováním se přihlásil předseda klubu sociální demokracie Roman Sklenák. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Ano, děkuji za slovo. Já bych v prvé řadě požádal, jestli byste zagongoval, protože při minulých hlasováních tomu tak nebylo a někteří kolegové, kteří chtěli hlasovat, se nemohli dostavit. A za druhé bych rád navrhl pozměňovací návrh k tomuto vznesenému procedurálnímu návrhu, abychom přerušili tuto schůzi na 15 minut. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Teď vám, pane předsedo, nerozumím, jestli chcete, abych dal hlasovat o přerušení na 15 minut, jestli je to procedurální návrh jako takový, nebo jestli žádáte o přestávku na poradu klubu. (V sále je velký hluk.)

 

Poslanec Roman Sklenák: Já předpokládám, že v souladu s jednacím řádem je možné k návrhu, který byl vznesen, podat pozměňovací návrh. Pan kolega Laudát navrhl přerušení na nějakou dobu a já jsem k tomuto dal pozměňovací návrh přerušení na 15 minut.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji. Čili jste nevyužil svého práva, které vám dává jednací řád jako předsedovi klubu, ale dáváte pozměňovací návrh k návrhu procedurálnímu kolegy Laudáta. Dobře.

Nejdříve nechám hlasovat o pozměňovacím návrhu pana kolegy Romana Sklenáka o tom, abychom přerušili projednávání na 15 minut. Gongoval jsem. Ještě vás všechny odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

 

O přerušení na 15 minut rozhodneme v hlasování pořadové číslo 23, jakmile se ustálí počet přítomných poslanců v sále. Zdá se, že už to nepřibývá.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 23 a ptám se, kdo je pro přerušení na 15 minut. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 23 z přihlášených 147 pro 40, proti 53. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme hlasovat o návrhu kolegy Františka Laudáta, a to v hlasování pořadové číslo 24, teď prosím kolegu Františka Laudáta, aby mě dobře poslouchal, že přerušujeme projednávání tohoto bodu do předložení vládního návrhu zákona o službě státních zaměstnanců.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 24 a ptám se, kdo je pro procedurální návrh Františka Laudáta. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 24 z přítomných 159 pro 35, proti 85. Ani tento procedurální návrh nebyl přijat.

 

Proto budeme pokračovat. Jenom se zeptám. Pan kolega Pavel Ploc se hlásil k faktické poznámce? Ne. Děkuji. Takže řádně přihlášená paní poslankyně Anna Putnová. Připraví se paní poslankyně Věra Jourová. (Hluk v sále neutichá.) Ještě požádám o klid v sále! Opravdu, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, pokud chcete něco projednávat s designovaným premiérem, prosím, přesuňte tuto debatu mimo jednací sál! I ostatní debaty přesuňte mimo jednací sál, ať může paní poslankyně Anna Putnová řádně vystoupit v rozpravě, která je otevřena. Děkuji vám.

Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Anna Putnová: Děkuji vám, pane předsedající. Dobré odpoledne, dámy a pánové.

Během včerejška a dneška jsme vyposlechli řadu důvodů, skrytých důvodů i těch formálně deklarovaných důvodů pro svolání této mimořádné schůze. Chtěla bych obrátit vaši pozornost ještě k některým aspektům, o kterých tady nebyla řeč. Dovolte mi, abych shrnula data. Projednávaná novela přišla na posouzení vládě v demisi pana premiéra Rusnoka. Slovy pana premiéra Rusnoka: "Mimo správnou výrobní funkci jsme zařadili mimořádné jednání vlády, abychom posoudili tento služební zákon, a shledali ho jako zákon nevyhovující." Koneckonců dva členové vlády a současně dva členové vládní koalice jsou tady přítomni a mohou jistě toto stanovisko potvrdit. Tento nevyhovující, nezpůsobilý zákon jsme připravili k projednávání a rodící se koalice je připravena protlačit ho legislativním procesem. Současně připouští, že bude vyžadovat tak zásadní změny, že se připravují expertní skupiny, které budou a začnou teprve pracovat na jeho finální podobě. V danou chvíli můžeme říct, že tato novela je trojským koněm, kterého tlačíme do dalšího čtení. Nikdo z nás, a obávám se, že ani z poslanců koalice, vlastně neví, co bude tento trojský kůň vevnitř obsahovat.

Mluvila jsem také o tom, že jsou ještě některé další aspekty této mimořádné schůze, o kterých bych se chtěla zmínit. My jsme včera schvalovali a poslali jsme do jednání ve výborech také novelu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Slibovali jsme si od toho, že tato novela přinese transparentnější projednání a ve výsledku zkvalitní legislativní proces. Je skutečně ironií, že na stejné schůzi projednáváme zákon, který můžeme nazvat lex Babiš, já mu říkám trojský kůň, a to všechno pod záminkou, abychom dokázali a přesvědčovali veřejnost, že nám jde o urychlení a zkvalitnění zákonných procesů. Myslím si, že tato mimořádná schůze vejde do kroniky tohoto volebního období nejenom díky tomu, že byla mimořádně svolaná, ale i díky té zvláštní kombinaci, která ukazuje na to, že jakýkoliv dobrý úmysl, který celou dobu byl podporován řadou mladých idealistických lidí, voličů, může být prostřednictvím účelovosti zcela zhacen.

Je pravděpodobné, že tato novela bude posunuta do jednání ve výborech, a je pravděpodobné, že v tomto směru rodící se koalice bude oslavovat vítězství. Historie zná ale i jiná vítězství. A já jsem přesvědčená, že toto vítězství z hlediska parlamentní demokracie a z hlediska zkvalitnění procesu je Pyrrhovo vítězství. Děkuji vám. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Anně Putnové. Slova se ujme paní poslankyně Věra Jourová a připraví se pan kolega Martin Komárek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Jourová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, ať už ten zákon kolegové nazývají jakkoli, já jej nazývám návrhem služebního zákona. Zákona, který nespadl z nebe, který je platný, který novelizujeme, o kterém se hodně dlouho hovoří, že ho tato republika potřebuje. Domnívám se, že je potřeba zdůraznit, že tento zákon potřebuje Česká republika nikoliv proto, že to chce Brusel, protože ten zákon má přinést několik zásadních věcí pro naši státní správu a pro kvalitní fungování společnosti. Má přinést stabilitu, má přinést výkonnost, kvalitu výkonu státní správy a také, a na to se někdy zapomíná, kontinuitu. Není možné, aby při každé výměně politické garnitury docházelo k zásadní výměně administrativy na ministerstvech a na státních organizacích.

Já se nenechám vtáhnout do pokračování debaty o procedurálních okolnostech přijímání tohoto zákona, resp. jeho návrhu na puštění do dalšího čtení. Nenechám se vtáhnout do debaty o lustraci, protože si myslím, že bychom měli být schopni se tady dnes soustředit na tu materii, na služební zákon, tak jak je navržen. A prosím všechny, aby se aspoň na chvíli zamysleli nad tím, že je tady velká skupina lidí, kteří chtějí v rámci další práce na tomto návrhu přinést do dalšího čtení pozměňovací návrh, který bude pro praxi přijatelný a který splní kritéria dobrého služebního zákona. Já se k tomu procedurálnímu aspektu ještě vrátím závěrem své řeči.

Myslím si, že hnutí ANO by mělo v tuto chvíli mým prostřednictvím sdělit, jaké jsou naše návrhy, které budou projednávány během legislativního procesu, jaká je naše filozofie.

Především je to ta, že se nechceme dívat dozadu, nechceme se zabývat věcmi kolem lustrací. My chceme pracovat a chceme řešit problém, kterým je špatně fungující státní správa. Při práci na pozměňovacím návrhu, která probíhá na půdorysu koalice, tzn. s kolegy ze sociální demokracie a s KDU, se bavíme o několika modelech, které fungují v Evropě. Hnutí ANO se přiklání k modelu, tak jak funguje v Německu, tzn. že má vzniknout v rámci státní správy silná administrativa na resortech speciálně v čele se státním tajemníkem, který bude první mezi rovnými, pokud se postaví vedle odborných náměstků. (Hluk v sále.)

Vím, že tyto věci nejvíce fascinují i média a některé politiky, takže jenom velmi krátce k tomu, jak budou fungovat podle našeho návrhu ty zásadní figury, které vlastně instalujeme služebním zákonem do funkcí. Domníváme se, že velmi dobrou analogií, kterou můžeme používat z našeho právního řádu, je ta, o které tady mluvil pan předseda Stanjura, a to zákon o obcích a zákon o krajích. Je to něco, co tady funguje celá léta. Dovolte mi tu analogii představit.

Starosta je hlavou samosprávy a hlavou úřadu, ale přitom tam má tajemníka, který je v pracovněprávních vztazích a organizačních věcech nadřízeným pracovníkům úřadu. Starosta řídí samosprávné věci přímo nebo v rámci kolektivního orgánu, jako je rada a zastupitelstvo, a tajemník řídí úřad. My chceme tuto analogii přenést i na úroveň resortů a dalších institucí, na které má služební zákon dopadnout. Nechci teď zabíhat do dalších detailů. Myslím si, že je ale dobře, že se díváme do našeho právního řádu a do praxe, tedy na věci, jak fungují.

Ministr by nově neměl zasahovat do správního rozhodování. Bude tam státní tajemník, u kterého by např. měla končit odvolávání v režimu státosprávních rozhodování.

Co se týče dalších zásadních věcí v zákoně - a je jich tam celá řada, o některých se vůbec např. mediálně nemluví právě proto, že jsme fascinováni tím, jaké osoby a obsazení budou ve služebním zákonu mít jakou roli -, tak bych chtěla pohovořit o zcela zásadní věci, kterou je osobní působnost zákona, tzn. na koho dopadne. Tady se nějakou dobu diskutovala varianta, že dopadne pouze na ministerstva, což by bylo 17 tisíc zaměstnanců státu. My se domníváme - a tímto směrem pracujeme v expertní skupině - že by to mělo dopadnout na státem zřizované organizace, na které může být aplikována definice státní služby. Tato definice bude obsažena v zákoně. Myslím si, že toto bude ta křižovatka nebo ten pevný bod, kterým můžeme pohnout státní správou v tom smyslu, že na základě definice, co to je státní služba, se podíváme na státem zřizované organizace a můžeme udělat inventuru, které mají a nemají právo na další existenci pod hlavičkou státu. Možná vás to už některé obtěžuje, že je to příliš technické, ale pevně věřím, že si tohoto povšimnete, že my chceme skutečně udělat inventuru na základě pevného kritéria, co to je státní služba a co to má být státní služba. Takže to je osobní působnost.

Je tam zásadní oblast vzdělávání. To tady nikdy nebylo, aby pro funkce a pro odborné pozice ve státní správě byly stanoveny kvalifikační předpoklady a aby v těchto předpokladech se vzdělávali ti konkrétní úředníci. Ale taky aby na základě těchto předpokladů byly vedeny konkursy na výběr lidí do funkcí.

Já teď na sebe řeknu jednu nepříjemnou věc. Teď možná zpozorníte. Já se etabluji dlouhá léta jako odborník na regionální rozvoj. Pracovala jsem v různých funkcích a můžu vám říct, že se mě málokdy někdo u konkursu ptal, co vím o regionálním rozvoji. Zkoušeli mě z angličtiny, zkoušeli mě z toho, jestli budu mít čas na funkci. Zažila jsem i sexistické konkursy, kdy se mě ptali, co na to řekne manžel. Nikdy jsem ale nebyla dotazována na odborné otázky z oblasti evropských fondů regionálního rozvoje atd. O ty jsem si musela říct, protože si troufám tvrdit, že tu materii znám. Myslím si, že pokud toto je aplikováno na celou státní správu, tak je to špatně a je nutné tady zavést praxi, aby se lidé do vedoucích funkcí etablovali a dostali se do těchto funkcí přes svou odbornost.

Takže vzdělávání by mělo být ve znamení určení kvalifikací akreditovaných vzdělávacích programů u vysokých škol. Neměli bychom tam připustit nějaké divoké poskytování vzdělávacích a různých obskurních vzdělávacích akcí mnohdy pro státní úředníky. Měl by to být řízený proces a měla by tady být jasně stanovena kritéria pro zkoušky pro úředníky.

Odměňování. Naprosto citlivá a ostře sledovaná oblast, kterou má zákon řešit. My budeme hledat takový systém odměňování, aby byli kvalitní a vzdělaní lidé motivováni jít do státní správy, aby systém odměnování nebyl zneužíván na nějaké nerovnoměrné odměňování pracovníků ve státní správě a zároveň abychom byli schopni odměnit ty nejschopnější. To znamená, ano, já to považuji za nejcitlivější a možná nejnáročnější část služebního zákona.

Počítáme s tím, že bude přechodné období. Zatím hovoříme o dvou letech, kdy by měli úřednici ve vedoucích funkcích projít výběrovými řízeními. To znamená ten argument, že schválením služebního zákona, resp. jeho uvedením v účinnost zafixujeme stav, který tam je nyní, je lichý. My budeme chtít, aby i náměstci, kteří nyní budou nastupovat na své pozice, prošli výběrovými řízeními. Nepočítáme tedy s nějakým automatickým překlopením. Já osobně, pokud se stanu ministryní, svoje budoucí náměstky, které jsem si vybrala a se kterými jednám, na to jasně upozorňuji. Věřím tomu, že tak dělají i kolegové. Během toho přechodného období tedy proběhnou konkursy a proběhne taky přezkoušení úředníků, zda jsou způsobilí vykonávat kvalifikovaně své práce.

Nyní k tomu, o čem je tady řeč primárně dnes, a to k procedurálním okolnostem. Jsme si vědomi toho, že takto zásadní zákon, a já použiji ten termín, se snažit protlačit jako poslanecký návrh, je velmi odvážné, ale prosím pojďme uvážit aspekt času. My potřebujeme, aby zákon byl v plné účinnosti k 1. 1. 2015, a kdybychom nechali přípravu zákona na vládu, na tu, která přijde, tak bychom se dostali do skluzu a zcela jistě by se nám tenhle cíl nepodařil.

Když jsem konzultovala věc kolem služebního zákona s odborníky z MPSV, bylo mi řečeno, že tento zákon bude vyžadovat ještě tak čtyřměsíční přípravu v rámci ministerstva. To byla informace, se kterou jsem zacházela v prosinci, takže mě samotnou překvapuje, že Rusnokova vláda ten zákon vlastně dala do projednávání, resp. schválila. Bylo to překvapení a myslím si, že bychom měli se nad tím pozastavit.

Služební zákon bude vyžadovat velmi širokou veřejnou a odbornou diskusi. Už zítra bude k tomu seminář na půdě ústavněprávního výboru. My bychom velmi stáli o to, aby i opozice se zapojila do přípravy služebního zákona. Rádi bychom iniciovali vytvoření pracovní skupiny na půdorysu celé Sněmovny, aby všechny strany nominovaly své experty, a samozřejmě musíme do debaty vtáhnout všechny dotčené instituce, takto resorty a státem zřizované organizace. Čeká nás v tomto obrovská práce nejenom na poli legislativní přípravy, ale zejména na poli komunikace a vysvětlování. Takže my jsme si tohoto vědomi, bereme na sebe tímto obrovskou odpovědnost jako trojkoalice, ale znovu opakuji, považujeme za zásadní, aby zákon co nejdříve vešel v účinnost a aby nastal začátek onoho přechodného období, kdy se kvalita státní správy bude postupně měnit, a jak já doufám, k lepšímu.

Dámy a pánové, poslední poznámka k tomu časovému aspektu a k procesním věcem kolem zákona, proč to děláme takto narychlo. Já se domnívám, že pokud to neuděláme brzo, neřkuli hned, tak už to půjde velmi těžko. Myslím si, že služební zákon představuje především výraznou míru sebeomezení politické garnitury a předání poměrně velké pravomoci státní správě, která má být stabilní, kvalitní, neúplatná. Záměrně neříkám nezávislá. V tom souhlasím s panem Kalouskem ze včerejší televizní debaty, že nezávislost nemůže být dosažena. My nemůžeme dosáhnout absolutní státní správy bez chuti a bez zápachu. Vždycky tam bude vnášen ten politický směr, který bude přinášet ta která vláda.

Řekla jsem, že už to bude poslední, ale přece jenom ještě jednu věc. Osobně mám inspiraci pro práci na služebním zákoně z Velké Británie, kde jsem hodně stážovala v době, kdy jsem pracovala jako tajemnice na Městském úřadu v Třebíči. Velmi mě zaráželo a překvapovalo a toto jsem do sebe chtěla vstřebat, že ve Velké Británii na úřadech, kde jsem pracovala během stáže, politici, tedy volení představitelé, operovali termíny, jako byla strategie, vize, principy, kritéria. U nás politici operují termíny individuální schválení projektu, výjimka, protlačení nějakých pobídek atd. Prostě u nás mají politici neustále tendenci ingerovat do rozhodování úředníků, kteří mají jet podle nastavených not a mají tak dělat vlastně neutrálně. A to je to, co vadí Evropské komisi a proč bije na poplach a chce schválení služebního zákona, aby právě toto bylo odděleno a aby pro evropské fondy byly stanoveny strategie a kritéria a aby potom ta samotná administrace byla na úřednících, kteří nemají žádné politické zájmy a kteří jenom spolehlivě administrují. Já jsem si neodpustila tenhle závěr své řeči, přestože jsem si říkala, že neustále hovořím o evropských fondech, že už můžu působit jako fachidiot, který nic jiného nezná, ale myslím si, že i otázka tlaku Bruselu nebo důvod tlaku Bruselu na nás, abychom služební zákon (měli), je právě tato, aby strukturální fondy byly administrovány nestrannou a kvalitní státní správou.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Jourové. Slova se ujme pan poslanec Martin Komárek, připraví... Pardon, kolega Komárek ještě počká. S faktickou poznámkou, pane předsedo? (Ano.) Tak s faktickou poznámkou pan poslanec Petr Fiala. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych mohl reagovat na spoustu věcí, ale aby nezapadlo to nejpodstatnější, řeknu jenom jednu poznámku a vrátím se ke svému včerejšímu příkladu, který byl, jak jsem pochopil, pro většinu z vás srozumitelný.

Paní poslankyně Jourová po nás chce, abychom se věnovali tomu, jaký je objem motoru jednotlivých aut, ale my se tady máme věnovat dopravním předpisům. Ty jsou důležité pro bezpečnost lidí, ty jsou důležité pro to, abychom někam dojeli. Takže my odmítáme v tuto chvíli se soustředit pouze na materii, jak jste řekla, ale budeme připomínat politické souvislosti, které jsou pro politickou kulturu v této věci nebezpečné. My se s vámi rádi budeme bavit o služebním zákonu, ale až tehdy, až bude jasné, že účelem debaty není jenom to, aby se jeden konkrétní člověk dostal do vlády. Tohle nemůžete po nás v tuto chvíli chtít. To, co nyní předkládáte, a v podobě, v jaké to předkládáte, a v čase, v jakém to předkládáte, má jeden jednoduchý cíl: dostat pana Babiše do vlády a splnit absurdní podmínku pana prezidenta. Nic jiného v tom není a my to budeme připomínat! (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní tedy řádně přihlášený... Ještě pan předseda klubu ODS. S faktickou poznámkou, pane předsedo, nebo s přednostním právem? Dobře, s přednostním právem. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Paní poslankyně Jourová tady kritizovala, že politici používají ve svém slovníku výjimka. Já s tím souhlasím, neměli bychom to používat. Ale celý včerejšek a dnešek je kvůli tomu, že potřebujete vyrobit výjimku pro vašeho šéfa, jak říkáte. Vy ani neříkáte předseda. Pro vašeho šéfa. Takže jsme se sešli, abychom vyrobili výjimku, a vy pak současně kritizujete, prostřednictvím pana předsedajícího, že někdo jiný říká výjimka. A nesuďte nás podle vás! Před chvilkou tady stál předseda Občanské demokratické strany. Řekněte nám, kolik vyměnil úředníků, když přišel na Ministerstvo školství, a kolik tam přinesl stranických nominantů a svých kamarádů! Řekněte mi, když jsem byl na Ministerstvu dopravy, kolik jsem vyměnil úředníků a kolik jsem tam přivedl buď stranických, nebo osobních kamarádů! Takové ty obecné... Vy jste říkala, jestli jsem to dobře pochopil, že nějaká personální agentura vám bude vybírat náměstky?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, prosím, mým prostřednictvím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Prostřednictvím pana předsedajícího, moc se omlouvám. Nic špatného jsem tím nemyslel.

Ten návrh na pracovní skupinu je opravdu pokrytecký. On by byl vážně míněný, kdyby to bylo předtím, než třeba společně podáme poslanecký návrh zákona. Tomu já rozumím. A myslím si, že bychom se toho i účastnili. Ale my dneska se tváříme, že něco projednáváme, vy zejména, vy jste se zase pokusila odvést pozornost tím, že tady jsme šli: detail, detail, detail, a současně jsme tady slyšeli včera i dneska, že existuje nějaká expertní koaliční skupina, čemuž rozumím, která už to přepisuje. Ale už ode dneška nám poběží čas, kdy máme návrh zákona projednat ve výborech a kdy nejpozději se tím musíme zabývat znova na plénu. A my nevíme, kdy vaše expertní skupina... Takže pokud to myslíte vážně, tak to spolu s námi zamítněte, vytvořme pracovní skupinu. Když se shodneme, v té pracovní skupině může být společný poslanecký návrh, nebo přijde vládní návrh, který půjde standardně přes výbory, ke kterému budeme dávat - takhle nevíme, k čemu tu debatu máme vést, co platí a co neplatí z toho, co máme ve svých počítačích.

A jestli jste si všimla, my jsme stejně razantně odmítli návrh Rusnokovy vlády. Není to tak, že jsme si vybrali jeden z těch dvou a o jednom říkáme, to je výborné, že za tři dny už bude možné projednávat. To je špatně. Souhlasím s tím, že neproběhl řádný legislativní proces ani v jednom, ani ve druhém případu, ale případ Rusnokovy vlády vy kritizujete a ten svůj materiál hájíte. Takže buď myslíte vážně nabídku na nějakou spolupráci s opozicí, pak to má smysl před podáním návrhu, a ne až vy se domluvíte, a pak nás přizvete, abychom to vzali buď na vědomí, nebo připomínkovali. My ten materiál chceme vidět a pak na něm můžeme spolupracovat. Takhle to prostě fakt nejde a já to hodnotím, nebo my to hodnotíme jako pokryteckou nabídku. Takových pracovních komisí se nezúčastníme.

Úplně stejně jste rozhodli, že nebude komise pro práci Poslanecké sněmovny. Legitimní rozhodnutí většiny, abych pak dostal dopis jednoho z místopředsedů Poslanecké sněmovny, že vzhledem k tomu, že jsme se rozhodli zrušit komisi, ustavuje si svůj poradní sbor, abych do tehdy a tehdy oznámil nominanta za ODS. Tak takhle to fakt nejde, to je další příklad toho pokrytectví.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě požádám pana kolegu Komárka o strpení, protože mám dvě faktické poznámky - nejdříve pan kolega Daniel Korte a připraví se pan poslanec Jiří Zlatuška. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedo. Paní kolegyně Jourová zde mluvila jako kniha, jenže na mě to přesto působí jako zapřahání koně za vůz, z jednoduchého důvodu. Město Tokio má bezmála 20 milionů obyvatel, obhospodařuje ho 50 tisíc úředníků. Česká republika má 10 milionů obyvatel a máme půl milionu státních zaměstnanců. Já se domnívám, že veškeré úvahy o případném služebním zákonu, o státní službě, by měly začít od úvahy, zdali tento poměr je adekvátní.

Nebudu navrhovat redukci. Dnes se tady chystá koalice, to je její práce. Přeji vám mnoho zdaru.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kortemu. S faktickou poznámkou pan poslanec Zlatuška. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Nevystupoval bych s tím, kdyby pan poslanec Stanjura nedal přímou otázku. Takže bych si dovolil, pane předsedající, vás poprosit o vyřízení odpovědi panu Stanjurovi. V okamžiku, kdy byl pan současný předseda ODS na Ministerstvu školství, tak na ty úředníky, kteří byli bráni bez výběrového řízení - stačí se podívat na to, kteří s ním odešli, zejména první náměstek Nantl, neúspěšný student, bez výběrového řízení. To je příklad obsazovaných postů, které by neměly být v rámci služebního zákona. Ptal jste se, máte odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zlatuškovi. Aniž bych mohl jakkoli ovlivnit odpověď, tak to přišlo samo. S faktickou poznámkou pan poslanec Fiala. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Fiala: Pane předsedající, dámy a pánové, budu reagovat vaším prostřednictvím přímo na pana poslance Zlatušku. Zaznělo tu jméno Jiřího Nantla, který se nemůže bránit. Jiří Nantl byl náměstkem na Ministerstvu školství v době, kdy jsem já nastoupil, a já jsem ho v této funkci ponechal. Není to neúspěšný student, já jsem ho znal jako svého studenta a jsem rád, že moji studenti jsou úspěšní i ve státní správě a že si je i jiní politici vybírali do tak odpovědných funkcí, jako jsou náměstci. Nevystupoval bych na svou obhajobu, ale zdálo se mi to nekorektní vůči panu kolegovi Nantlovi, proto jsem se takto ozval.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fialovi. Pan poslanec Stanjura stahuje svoji žádost o faktickou poznámku. S faktickou poznámkou pan poslanec Zlatuška. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Já bych jen řekl, že v okamžiku, kdy se taková věc připraví s mírným předstihem, tak to potom může vypadat, že už tam pan Nantl jako náměstek byl. V tom případě vezmu jiný příklad z působení vlády premiéra Nečase. Odborná skupina organizace výzkumu Jednoty českých matematiků a fyziků bombardovala zhruba dva roky všechny ministry dotazy, jak je možné, že se místa ve vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace obsadila zčásti v rozporu se zákonem. Zákon říká maximálně dvě funkční období, v předsednictvu je dneska jeden člověk, který je tam třetí funkční období, druhá členka, výkonná místopředsedkyně, dokonce páté funkční období. Tohle je nedodržování zákona, které na jedné straně nevadí, na druhé straně se zde vybírají údajné věci, které jsou více než 25 let staré a které vadit mají.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zlatuškovi. Už tu nemám další faktickou poznámku a poprosím řádně přihlášeného pana poslance Komárka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Komárek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já tu nestojím proto, abych týral pana zpravodaje, který skutečně působí smutně z těchhle řečí. Možná není sám, protože dost často odbíháme od tématu. Já jsem trošku nerad, že se mezi paní poslankyni Jourovou a mě vklínilo několik řečníků. Byla to velice zajímavá debata o Ministerstvu školství, ale já jsem chtěl navázat tak trošku na její věcný obsah.

Ale z té druhé stránky. Já jsem dneska vůbec nechtěl vystupovat, kdyby se mě v průběhu jednání pár lidí neptalo s tím, že přijalo určitou zkreslenou interpretaci tohoto jednání, kterou tu opakovaně slyšíme. Ona nejen opakovaná lež se stává pravdou, ale opakované zkreslení se stává tím, jak se to šíří - já nebudu kritizovat média, to po mně nechtějte - ale šíří se to tady a stává se to jakousi pravdou. Čili já beru námitky opozice, budoucí opozice, protože je tu budoucí koalice, budoucí opozice, možní budoucí ministři atd., já beru tu námitku velmi vážně a vůbec si myslím, že opozice a koalice v takto malé zemi, kde se nerozhoduje o nesmrtelnosti chrousta, ale jenom o tom, aby se tu lidi měli pokud možno dobře, abychom byli takovou tou normální zemí, jakou chtěl pan prezident Václav Havel, že opozice a koalice by se neměly tolik zuřivě hádat.

Čili já taky nejsem rád, že Sněmovna reaguje na podmínku pana prezidenta Miloše Zemana. Jsem přesvědčen, že jsme parlamentní demokracie, a prezident má pravomoci, které vyplývají z ducha Ústavy. Leč tu podmínku tu máme, a jak se říká - "zde je Rhodos, zde skákej". Já to nebudu říkat latinsky, abych si nehrál na chytrého, ale my té podmínky se můžeme zbavit jak? Máme možnost spolu se Senátem omezit pravomoci prezidenta, donutit ho jmenovat vládu a bohudík, nebo bohužel, jak chcete, zprava nebo zleva nebo ze středu, je to jediná možná vláda, která dává po volbách smysl. Čili můžeme jít do střetu s prezidentem Zemanem, můžeme se ho pokusit nějakým způsobem ponížit.

Druhá možnost, a já neříkám, že ideální, je vyhovět této podmínce. A když už jí vyhovujeme, tak rovnou schválit nebo připravit zákony, které po nás lidi skutečně chtějí. Já jsem si naprosto jistý, že služební zákon nebo zákon o registru smluv je v zájmu voličů. A nejen v zájmu voličů ANO, kteří si o to říkali na všech mítincích. Je to v zájmu občanů této země.

Prosím vás, pojďme si postesknout, že pan prezident klade podmínky suverénní Sněmovně, a já toto postesknutí pronáším, ale dělejme to, co děláme, a to, co řekněme věcně shrnula Věra Jourová: pojďme pracovat na služebním zákonu a dalších. Těch možností, jak je v prodloužené lhůtě upravit tak, aby byly skutečně funkční, je mnoho. A nepodceňujme sami sebe, že nedokážeme za tři měsíce udělat dobrý zákon. My těch zákonů musíme udělat pro to, abychom opravili špatné fungování této země, ještě mnoho. Takže pokud to bude rozmyslný spěch a práce sice kvapná, ale platná, tak je to dobře. Čili pojďme přestat ideologizovat, pojďme, prosím vás, se bavit věcně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: S přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Promiňte, že zdržím, ale opravdu jenom chvilku. Já jsem chtěl trochu pomoci panu kolegovi Komárkovi, protože on se tady snažil věcně a poctivě říct, jaké jsou varianty vůči podmínce pana prezidenta. Myslím si ale, že na tu třetí jste zapomněl a že by bylo potřeba, aby ten výčet byl úplný.

Ta třetí možnost je, že vládní koalice navrhne prezidentu republiky pouze takové kandidáty na ministry, kteří budou schopni předložit negativní lustrační osvědčení. Takto to totiž tady bylo celých dvacet čtyři let. Pak takové podmínky nejsou, ten problém neexistuje a již druhý den bychom tady mohli řešit skutečnou práci, a nikoliv problém bývalého agenta Státní bezpečnosti. To je skutečně něco nového. Takže prosím, kolegové, já vám do toho nesmím mluvit samozřejmě, ale zkuste se nad tím zamyslet a uvažte a řekněte si: My, hnutí ANO, zkusíme navrhnout do vlády pouze ty, kteří mohou předložit čisté lustrační osvědčení. To je ta třetí možnost, pane poslanče, a neměla by být opomenuta. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: S faktickou poznámkou pan poslanec Volný. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Volný: Prosím vás, já dneska znovu zopakuji a prostřednictvím pana předsedajícího bych chtěl k panu Kalouskovi. Kde bere právo předjímat rozhodnutí soudu? A kde bere právo říkat estébák a ministr financí? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec Gabal s další faktickou poznámkou.

 

Poslanec Ivan Gabal: Nerad musím vaším prostřednictvím osvěžit kolegovi Kalouskovi paměť. Připomenu jméno Jana Kavana. (Hlasy z pléna.) Jana Kavana.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Jestliže není žádná další - je faktická poznámka pana předsedy poslaneckého klubu pana Kalouska. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já myslím, že je to správné připomenutí a pojí se se stejným jménem: Miloš Zeman. (Potlesk několika poslanců.)

Hovořil jsem znovu o té podmínce a panu poslanci Volnému to osvěžím, že pokud by zaznělo: My, hnutí ANO, předložíme pouze takové nominanty na členy vlády, kteří mohou disponovat negativním lustračním osvědčením, jak je v této zemi a v této demokracii zvykem, pak takový problém by nebyl. To je jenom ta třetí podmínka. Já jsem chtěl pomoci panu poslanci Komárkovi, protože on říkal pouze dvě varianty, a toto je nepochybně průchodná varianta třetí.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S další faktickou poznámkou pan poslanec Zavadil. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji. Dobrý den, dámy a pánové. Vážený pane předsedající, vážená demisní, nebo zbytku demisní vlády, kolegové a kolegyně. Víte, já když poslouchám některá čísla, protože čísla jsou mým oborem, tak se mi trošičku zvedá adrenalin. Tady bylo řečeno 500 tisíc že je vlastně úředníků, kteří řídí tento stát. První stupeň hlouposti je nevědomost. A já bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího napravit nevědomost pana poslance Korteho v tom smyslu, že bych mu řekl přesná čísla. Těch úředníků je zhruba 75 tisíc, z toho 18 tisíc je ve státních orgánech a ti všichni ostatní do těch 500 tisíc zhruba, to jsou hasiči, to jsou policajti, to je celní správa, to jsou nepedagogičtí pracovníci, to jsou pedagogičtí pracovníci, to jsou pracovníci ve zdravotnictví, to jsou pracovníci... a teď už mě nenapadá ani kdo všechno. Takže jenom aby bylo jasno, když používáme čísla, tak je používejme, prosím vás, přesně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Válková, připraví se pan poslanec Korte.

 

Poslankyně Helena Válková: Já bych ráda jenom reagovala na tu třetí variantu, kterou zde přednesl před chviličkou pan poslanec Kalousek.

On ještě existuje také jiný výklad právní, který umožňuje výklad toho příslušného ustanovení lustračního zákona tak, že se nevztahuje na ministry. Objektivně vzato, většina našich odborníků se spíše shoduje na opačném výkladu, to znamená, že lustrační zákon se vztahuje i na ministry právě s ohledem na ta správní řízení, která na příslušných ministerstvech mohou běžet. I to řeší potom ta budoucí právní úprava, o které se teď diskutuje. Nicméně v tomto ohledu asi právní výklad není tím podstatným, je to spíše výklad politický. A já se nemůžu ubránit dojmu, že se čím dál více odchylujeme od věcné diskuse k výměně různých politických invektiv.

Chtěla bych jenom pana Kalouska poprosit, aby si vzpomněl skutečně na to hlasování o zákoně v roce 2002, tuším, že to bylo na jaře, já jsem si našla i stenopis, i ten sněmovní tisk 794, a celá KDU-ČSL v čele s ním tenkrát hlasovala i pro změnový zákon shodně, čili hlasovala pro přijetí. Takže teď to odchýlení od původního stanoviska vyjádřeného hlasováním mi připadá velmi výrazné. Takže i v tomto směru zřejmě hraje politika větší roli, než se na první pohled zdá.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Válkové. Pan poslanec Stanjura s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak jedna věc je právní názor a souhlasím, že na všechno mohou být různé právní názory. Já myslím, že zejména ti, kteří jsou profesionálové v legislativě a v právu vědí, že důležité taky je, jak se postupuje, jaké jsou právní zvyklosti. Všichni ministři všech vlád v České republice předkládali negativní lustrační osvědčení. A možná má někdo jiný právní názor. Ale vy měníte zavedenou právní praxi. Nic víc, nic míň. A tvrdíte, že někdo má jiný právní názor.

Ta praxe byla úplně jednoduchá. V okamžiku, kdy jsem byl navržen do vlády, mi zavolali - ne premiér, ne předseda strany - z Úřadu kanceláře prezidenta republiky a říkali: Zítra, abyste mohl přijet v 15 hodin na Hrad, musíte dneska do deseti dodat tohle, tohle, tohle a taky negativní lustrační osvědčení. A protože jsem byl v Opavě a ne v Praze, tak jsem si ho ještě nechal vyřídit a přinesl jsem tam tak, abych to splnil. Nikdo o tom nedebatoval, bylo to normální, bylo to jasné. Vám to nevyhovuje, tak řekněte - všichni to měli, ale někdo má právní názor, že to všichni dělali špatně a nemuseli to mít. Jinak ale opravdu měníte právní zvyklosti. A je až úsměvné, jak se snažíte tohle to zamlžit, rozpliznout, vykládat tady úplně o něčem jiném. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Korte. Připraví se pan poslanec Schwarz. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Já jsem chtěl reagovat na pana kolegu Zavadila. Děkuji za poučení, jež se mi dostalo. Jsem velmi potěšen, že zjišťuji, že někdo tady v tom sále poslouchá, co se říká. Ovšem problém je, že slyší jenom to, co chce slyšet. Já jsem prosím neřekl, že máme 500 tisíc úředníků. Já jsem řekl, že je zde 500 tisíc státních zaměstnanců.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím pana poslance Schwarze.

 

Poslanec Bronislav Schwarz: Já jsem ještě koukal na hodinky. Dobré odpoledne, pane místopředsedo.

Kolegyně a kolegové, já se musím zeptat ve faktické poznámce. Prosím vás a k čemu bylo těm ministrům lustrační osvědčení, kam tu republiku dotáhli? Dotáhli ji tam, že tito doktoři, co tady sedí, nebo policajti bývalí, jako jsem já, nebo miliardáři, jak někteří říkáte, museli jít do politiky, museli udělat hnutí a voliči jim dali hlas. Nezlobte se, ale fakt se upřímně ptám, k čemu těm ministrům to bylo. Co udělali tak převratného? Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: S další faktickou poznámkou pan poslanec Chalupa. Prosím.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Jsem poslanec za hnutí ANO a nejsem zaměstnanec Agrofertu, jak to tady dva měsíce poslouchám. Takže prosím vás, nejsem zaměstnanec Agrofertu, jsem poslanec hnutí ANO a tamhle za oknem je deset milionů občanů, kteří koukají na to, co tady děláme. To je první.

Za druhé. Protože jsem pracoval asi deset let jako státní zaměstnanec na docela vysokých úřadech státní administrativy, ten zákon je potřeba schválit. Je potřeba posílit profesionalitu státních úředníků a potřebují to i občané.

A třetí věc: lustrace. Víme všichni, že se tady spálily desetitisíce svazků. Možná pan Mrázek měl někde nějaké svazky, které jsou relevantní. To, co je k dispozici a podle čeho vy posuzujete, kdo byl agent a kdo nebyl, je naprosto nerelevantní. Podle čeho to posuzujete? Navíc opravdu soud nerozhodl, tak prosím vás, vyvarujte se toho, je tady nějaká presumpce neviny.

A ještě poslední věc. Tady se furt mluví o Státní bezpečnosti. Lidi, kteří to dělali, tak berou dneska důchody. To vám nevadí? Byla tady nějaká vojenská kontrarozvědka, kde se mluví o lidech, kteří práskali v armádě a dělali zle. Ti opravdoví darebáci to už mají zlikvidované a vůbec nevíme, že tady mezi nám jsou. Děkuju. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuju, pane poslanče. S další faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura. Prosím. (Poznámka z pléna.)

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Můžete hodit, co chcete, stejně se přihlásím. Já jsem nemluvil ani o agentech, ani o žádných svazcích, já jsem mluvil o tom, jaké jsou zvyklosti a co se celou dobu České republiky vyžadovalo po všech adeptech na ministerskou funkci. Takže kritizujte, pokud budete kritizovat mě, to, co jsem řekl, a ne to, co jste slyšel. Ani slovo. Mluvil jsem o negativním lustračním osvědčení, nemluvil jsem o tom, jestli ten či onen poslanec byl či nebyl agentem. O tom nerozhoduji ani já, ani vy, ale nějaký soud. Nicméně jsou tady jasné zvyklosti a vy říkáte: nebudeme dodržovat tento zákon. Jestli to je to, o čem si myslíte, že to zlepšíte v České republice, tak já tvrdím, že ne. Pokud chcete zákon změnit, tak ho změňte, pokud ho chcete přitvrdit a chcete tam zahrnout i pracovníky a důstojníky vojenské kontrarozvědky, na tom se určitě shodneme. My jenom poukazujeme na to, že platí zákon, platí nějaké zvyklosti. Ten výklad byl naprosto stejný více než dvacet let u všech vlád, u všech ministrů. Nic víc, nic míň. A pokud to chceme změnit, je to legitimní, ale nejdřív se musí změnit zákon, a pak se může postupovat jinak. Ne že protože mi to nevyhovuje. Dneska to nevyhovuje proto, že někdo dal nějakou podmínku, a příště to může být úplně něco jiného se stejným důvodem: My jsme získali hlasy voličů, to nikdo nezpochybňuje, proto nemusí pro našeho šéfa platit zákon. No to je přece špatně!

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: S další faktickou poznámkou pan poslanec Fiala. Prosím, pane poslanče. Připraví se pan poslanec Chalupa.

 

Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedající, já skutečně musím reagovat na slova pana poslance Schwarze a vaším prostřednictvím bych mu chtěl říct následující věc. Já bych se tedy neodvážil ani ve vládách, ani vůči vládám, které mi nebyly sympatické, takto paušálně hodnotit činnost všech ministrů. To je opravdu dehonestující.

Ale to podstatné jsem vám chtěl říct. Já nevím, jaké byly motivy, že jste šli do politiky. Nevím, jaké byly motivy hnutí ANO. Ale když vás tady pozoruji, tak mám dojem, že ten jeden motiv je jasný. A to je, aby pan Babiš obsadil Ministerstvo financí. Podle toho se totiž chováte! (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pan poslanec Bohuslav Chalupa s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně. My tady nejsme proto, abychom tady obhajovali pana Babiše. Jsme tady proto, protože jsme něco nabídli občanům, ti občané nás zvolili, a vy tady mluvíte o nějakých pořádcích a zavedených věcech, které jste tady dvacet let dělali. Uvědomte se, že pravděpodobně tohle to dvacetiletí nebo dvacetičtyřleté období skončilo a teď to budeme dělat my podle toho, co nám dali voliči hlas a k čemu nám dali mandát.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuju panu poslanci. S další faktickou poznámkou pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Pane místopředsedo, dámy a pánové, děkuji, pan Schwarz tady řekl, o co jim jde. Měl byste se stydět a omluvte se těm lidem, kteří seděli v kriminále, měli zničené kariéry! Kde berete vůbec prostřednictvím pana předsedajícího tu drzost tady tohle to říkat! Že se nestydíte! (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: S další faktickou poznámkou paní poslankyně Němcová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Já jdu také ještě napovědět panu kolegovi Schwarzovi. Protože když se ptá, na co všechna ta lustrační osvědčení byla, tak kupříkladu proto, aby bylo zjevné, že mezi těmi, kteří budou řídit náš stát, nebudou ti, kteří se podíleli na akci, kterou si můžete najít, čtyřicetiletou akci na obnovu našeho národa, která se jmenovala komunistická éra.

A tady na Petříně najdete desku Olbrama Zoubka, kde je přesně napsáno, co ta éra znamenala. Tak pánové: 205 486 odsouzeno, to jsou oběti komunismu. 248 popraveno, 4 500 zemřelo ve věznicích, 327 zahynulo na hranicích, 170 938 občanů emigrovalo. Tak proto tam nemůžou být, aby nebyli spojeni s tím, co postihlo naši zemi v té naprosto nešťastné etapě, která nám zničila - mým rodičům celý život, mně dvě třetiny. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: S další faktickou poznámkou se připraví pan poslanec Schwarz. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bronislav Schwarz: Tak ještě jednou dobrý večer. Já vím, pane místopředsedo, já vím, že je to ztráta času, ale já musím říct, že přesně se opět hodilo to, co jsem řekl. A na tom trvám. I pro vás, prostřednictvím pana místopředsedy paní poslankyně Němcová. K čemu jim bylo to lustrační osvědčení, jsem se zeptal, myslím v práci. Pokud ten ministr odvedl práci, tak má každý svoje svědomí. A je škoda, že jste si nezjistili, že také nejsem z Agrofertu jako kolega. To je jedna věc.

A proto se opět zeptám. Přesně se vám hodilo to, co je. Já mám zkušenost, paní Němcová, že z vaší strany - (Předsedající připomíná: Mým prostřednictvím prosím.) Ano, vaším prostřednictvím - že váš hejtman opravdu si takového člověka přivedl, řídil náš kraj Ústecký ten člověk a to vám nevadilo.

Mně teď opravdu nejde o to, jestli bude pan Babiš, nebo kde bude. Mně jde o tu věc, o to, co prostě si tady každý říká. Tak já vystupuji jenom z toho důvodu, aby lidi věděli, jak to tu ve skutečnosti je a že si každý nedělá pro lidi, jenom polovina nebo větší polovina pro štěstí těch lidí se to snaží udělat. To je všechno, děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S další faktickou poznámkou předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové, pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já zkusím panu poslanci Schwarzovi odpovědět neemotivně. Lustrační osvědčení jim bylo k tomu, aby dodrželi zákon. Půjčím-li si příklad pana kolegy Fialy, chci-li řídit auto, musím mít řidičský průkaz, abych dodržoval zákon. Chci-li být ministrem, podmínka nutná, nikoliv však dostačující, souhlasím, podmínka nutná je, abych měl negativní lustrační osvědčení, protože podle současného zákona mě nelze jinak jmenovat. Vy tady dnes ve spolupráci s panem prezidentem odsouhlasíte, že tato podmínka nutná, byť je zákonná, přestane platit. A to je ten problém.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Jestliže nikdo nemá další faktickou poznámku, tak můžeme pokračovat v řádně přihlášených. Prosím poslance Petra Bendla o jeho příspěvek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové. Já bych chtěl v první řadě poděkovat panu poslanci Grebeníčkovi za jeho projev zde. Ne snad za to, že pochválil pana Andreje Babiše a zastával se ho. To by měl umět sám, i když jsem ho tady dneska neviděl. Ani jednou nevystoupil, přestože se o něm bavíme 90 procent času. Ale za co bych mu chtěl poděkovat, že férově přiznal, že bojuje proti lustračnímu zákonu. Osobně si ale třeba neumím představit, že by v Německu 25 let po válce rehabilitovali fašisty nebo nacisty. A nevidím nejmenší důvod, proč my bychom měli rehabilitovat lidi, kteří byli motorem komunistického režimu před rokem 1989. Nevidím jeden jediný důvod.

Argumenty, které tady ještě nepadly k tomu služebnímu zákonu jako takovému. Myslím si, že je potřeba, aby když jsem zde slyšel řadu lidí z vládní nebo budoucí vládní koalice, nebo už existující vládní koalice, kteří mají pocit, že zlepšíme výkon státní správy, když budou naši úředníci nezávislí, tak bych tím chtěl upozornit na několik věcí. Jednak že tím významným způsobem do budoucna můžeme diskvalifikovat standardní politický demokratický souboj politických stran, protože to je systém, který u nás v České republice máme, kde jednotlivé politické strany, subjekty a hnutí kandidující ve volbách nabízejí občanům svá řešení na jejich problémy a slibují jim, že tak či onak s tou zemí naloží. Dostanou mandát a mohou pak rozhodovat o tom, kterým směrem si občané vybrali, aby země šla. Mohou samozřejmě potom konkrétního politika vinit z toho, že třeba dělá některé chyby a podobně.

V okamžiku, kdy se stanou státní správa nebo úředník absolutně nezávislými na těchto, řeknu, politických rozhodnutích, považuji to za obrovsky nebezpečné, a to nejen směrem - může někdo říci, že politici a politická reprezentace je jedna banda ošklivců, nicméně oni se mohou stát i nezávislými vůči občanům jako takovým. Zůstanou tam zakuklení a nebudou se muset bavit téměř s nikým, pokud bychom z toho udělali absolutní nezávislost, a měli bychom si toho být vědomi. To je jedna poznámka.

Druhá. Téměř každý zákon, který je projednáván Poslaneckou sněmovnou, je poznamenán tím, co si přeje Brusel. Bruselští úředníci nám vnucují a my přijímáme a zvedáme ruce pro řadu legislativních návrhů přijatých uvnitř Evropské unie. Učiníme-li významně nezávislým úředníka na občanech, stane se nám, že se staneme více závislými na úřednících Bruselu. To já nepovažuji za dobrou cestu. Varoval bych před tím, protože jsem sám zažil řadu debat absolutně ztracených, kdy nám Evropa vnucovala a vnucuje věci, které považujeme za zcela nadbytečné, omezují konkurenceschopnost naší země, komplikují nám život zcela zbytečně. V tento okamžik, budeme-li posilovat funkci úředníka, oslabujeme tím demokracii v této zemi a vystavujeme se nebezpečí, které nám Brusel občas přináší.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Máme tu dvě faktické poznámky. Pan poslanec Matěj Fichtner. Prosím, pane poslanče. Připraví se paní poslankyně Semelová s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Matěj Fichtner: Dobrý den, dámy a pánové. Já bych jenom chtěl sdělit, že toto jednání je strašně neproduktivní. Já už tady sedím v podstatě od rána a neudělali jsme v podstatě nic. Argumenty, které tady zazněly, zaznívají stále pořád dokola.

Slyšeli jsme tady několik poznámek o tom, jak to funguje v Německu. Dovolte jenom velice krátce, myslím, že to stihnu možná jen za minutu. Já jsem se podíval na program jednání německého Bundestagu ze 16. prosince 2011. Tak například od 15.25 do 16.05 hodin se projednával zákon o dětech. Dále například zákon o zbraních je od 20.10 do 20.50 hodin. Prosím, srovnejme produktivitu práce českého a německého parlamentu. Jistě nemůžeme obviňovat německý parlament z toho, že přijímá nekvalitní zákony, protože pokud by tomu tak bylo, tak by Německo muselo být někde na chvostu Evropy, což není. Je vepředu, je to jedna z ekonomicky nejvýkonnějších zemí, prakticky možná po Lucembursku nejvýkonnější země.

Takže prosím, buďme produktivní a mluvme pokud možno k věci. Děkuji. (Potlesk ze středu sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím paní poslankyni Semelovou s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marta Semelová: Já bych chtěla pana poslance Bendla prostřednictvím předsedajícího vyzvat a požádat ho, aby nesrovnával fašisty a komunisty. Vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, urážíte ty lidi, ty komunisty, kteří tady bojovali proti fašismu, kteří šli do koncentráku, kteří byli pověšeni a mučeni. Já vás upozorňuji, že to byli komunisté, kteří v prvé řadě byli v protifašistickém odboji, že to byli oni, kteří vybudovali tuto zemi, kterou vy jste rozkradli. To je jedna poznámka.

Druhá poznámka. Mluvíte tady neustále o lustračním zákonu jako o podmínce pro to, aby šli nějací ministři do vlády. Já si myslím, že v prvé řadě by to měla být podmínka odbornosti a vy se na lustrační zákon akorát vymlouváte. (Potlesk z řad komunistických poslanců.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: S faktickou poznámkou pan poslanec Bendl.

 

Poslanec Petr Bendl: Dvě poznámky. Já jsem mluvil důsledně o komunistickém režimu, o komunismu jako takovém, a za tím je víc mrtvých než za fašisty a nacisty. Ad 1.

Ad 2. Pro pana kolegu, který pravděpodobně ještě v Bruselu nikdy nebyl - v bruselském parlamentu někteří poslanci ani nesmějí k jednotlivým zákonům vystupovat. Je předem určeno, kteří mohou vystupovat, mají předem dané minuty, kolik mohou vystupovat apod. Toto si přejete? Tak to řekněte nahlas.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: S další faktickou poznámkou paní poslankyně Semelová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marta Semelová: Vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, naučte se dějepis! (Potlesk z levé strany.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Jestliže není žádná další faktická poznámka, žádnou nevidím, tak prosím pana poslance Daniela Hermana, řádně přihlášeného. Připraví se pan poslanec Jiří Koubek. Prosím, pane poslanče Hermane, máte slovo.

 

Poslanec Daniel Herman: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, pan místopředseda Kalousek dnes dopoledne vyslovil určitou otázku, kterou adresoval mně. Já chápu pozici pana místopředsedy, který je v roli opozičního politika a naplno ji rozehrává. Tomu rozumím.

Děkuji rovněž za uznání mé práce na Ústavu pro studium totalitních režimů. Je to poprvé, co z úst pana místopředsedy takovéto hodnocení slyším. Vážím si toho, ale ještě více bych jej býval ocenil zhruba před rokem, kdy jsem marně pana místopředsedu Kalouska opakovaně žádal o audienci, abych mu mohl vysvětlit turbulence, které tehdy kolem Ústavu pro studium totalitních režimů panovaly. Čas si tenkrát bohužel nenašel. Z řad TOP 09 to byl jedině pan předseda Schwarzenberg, který se k mé práci pozitivně vyjádřil. Z této strany zůstal bohužel osamocený. Mnohem větší podporu jsem tehdy našel u některých politiků ODS, ČSSD a samozřejmě i u vlastní KDU-ČSL.

K jeho otázce, jak se cítím, panu místopředsedovi Kalouskovi prostřednictvím pana předsedajícího rád odpovím. Vždy jsem si vážil toho, když za mnou jako za ředitelem ústavu přicházeli lidé a chtěli společně číst svou vlastní minulost. Jak asi předpokládáte, rukama mi prošla řada svazků. Je to většinou dost smutné čtení. V Archivu bezpečnostních složek je uchováváno zhruba 20 km materiálů z provenience bývalé Státní bezpečnosti. Jen na základě těchto svazků se ale životopis člověka psát nedá. Teprve ve chvíli, kdy vám dotyčná osoba sama otevře svůj život a sděluje svoje zkušenosti s tím, jak bývalý komunistický režim lámal páteře a charaktery, se vám začíná skládat celková mozaika života. Sám jsem ještě zažil estébácké vyhrožování, vyšetřování pohraniční stráží pod namířeným samopalem nebo pod hlavní pistole vojenské kontrarozvědky. Bylo to velmi nepříjemné. A jsem vděčný, že jsem se nedostal do těžších situací, než které bych byl schopen zvládnout.

Rozhodně nejsem zastáncem nějakých tlustých čar za minulostí, ale také se mi líbí jedno indiánské přísloví, které říká: nevyjadřuj se k cestě druhého, dokud neujdeš určitý počet mil v jeho mokasínech.

Lustrační zákon pokládám za důležitý prvek našeho právního řádu, který má zabraňovat tomu, aby bývalí příslušníci a vědomí tajní spolupracovníci Státní bezpečnosti, jakož i vysocí funkcionáři Komunistické strany Československa, pracovali v řídících funkcích naší země. Jako klub KDU-ČSL jsme jasně deklarovali, že lustrační zákon pro nás je nedotknutelný, a pro jeho zrušení ruku nezvedneme. Naše angažmá v trojkoalici má mimo jiné za cíl právě udržet v politice hodnoty, jako je slušnost, etika a morálka, to je hodnoty, které stojí nad veškerými rozpočtovými opatřeními či finančními toky.

Nechci se vyjadřovat k věcem, o kterých zatím nejsem dostatečně informován. Vítám proto možnost osobního rozhovoru s panem předsedou Babišem. Sice v tuto chvíli nevím, co se při našem rozhovoru dozvím, ale na základě svých dosavadních zkušeností mohu říci, že když je někdo ochotný o své minulosti mluvit, byl to vždy dobrý signál. Větší problémy se skrývaly většinou tam, kde tato ochota nebyla.

Různost politických názorů nesmí být na překážku lidské komunikace a snaze pochopit se navzájem. I když spolu nemusíme zdaleka ve všem souhlasit. Neustálými útoky a vzájemným osočováním se pouze prohlubují příkopy, které dovedly politickou kulturu v naší zemi až k pádu vlády a k předčasným volbám. Volební výsledky ukázaly, jak lidé smýšlejí, a je na nás, vážené kolegyně a kolegové, abychom s těmito výsledky odpovědně pracovali. Jestli se nám to podaří, ukáže teprve budoucnost.

Udělám všechno pro to, aby politické klima v naší zemi bylo více přívětivé a umožňovalo sčítat síly ve prospěch lidí, kteří nás zvolili. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hermanovi. S přednostním právem pan poslanec Kalousek. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já chci panu poslanci Hermanovi moc poděkovat za odpověď svého dotazu, byť jsem zdůraznil, že tu odpověď nevyžaduji, protože jsem se domníval, že není možné, aby byla věrohodná a zveřejnitelná současně. Je mi docela líto, že jsem se nemýlil.

Dámy a pánové, dovoluji si navrhnout přerušení tohoto bodu do začátku řádné schůze 4. února.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Jedná se o procedurální návrh. Přivolám naše kolegy z předsálí. Je tady žádost o odhlášení. Pan poslanec Seďa.

 

Poslanec Antonín Seďa: Jako místopředseda poslaneckého klubu sociální demokracie dávám protinávrh k předloženému návrhu - přerušit na 15 minut.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Máme tady dva návrhy. Já vás všechny odhlásím. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Dávám hlasovat nejprve o protinávrhu, o tom, aby naše jednání bylo přerušeno na 15 minut, pana poslance Sedi.

Zahajuji hlasování (číslo 25). Kdo je pro, aby naše jednání bylo přerušeno na 15 minut, ať zvedne ruku. Kdo je proti?

Přihlášeno je 137 poslanců, pro 20, proti 42. Tento návrh byl zamítnut.

 

Přikročíme k dalšímu hlasování, to je návrh pana předsedy poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Kalouska, aby jednání bylo přerušeno do 4. 2.

Zahajuji hlasování (číslo 26). Kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Přihlášeno je 155 kolegů, pro 31, proti 92. Tento návrh nebyl přijat.

 

Dalším v pořadí přihlášeným je pan poslanec Jiří Koubek. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poprosím o klid v jednacím sále a o sledování pana poslance. Prosím, pane poslanče, Sněmovna se už snad uklidní.

 

Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády v demisi, dámy a pánové, jako nováček také pozorně poslouchám tuto debatu. Jsem také zvyklý nějakým způsobem pracovat, ať už jako starosta městské části, nebo i v minulosti v jiných funkcích. A pozorně tady poslouchám i dobré rady případně pana zpravodaje, které nám nováčkům tady udílí, aby nás varoval, nebo aby nás upozorňoval na to, jak to zde chodí. Děkuji. Zas tak hrozné to není, chtěl bych vás ubezpečit.

Z dosavadní diskuse je naprosto zřejmé, že tento zákon je podmínkou jmenování vlády, respektive jmenování pana kolegy Andreje Babiše. Projednávání tohoto zákona. Zazněla tu dokonce i citace slov pana prezidenta z prosince loňského roku, kterou nám tady citoval kolega poslanec za ODS a kterou myslím, že pochopili naprosto všichni, vyjma snad sociálně demokratických poslanců, kteří vytrvale odmítají to, že by mimořádná schůze byla svolána za účelem získání podpory pana prezidenta pro jmenování Andreje Babiše do vlády.

Já musím ocenit prostřednictvím pana předsedajícího pana kolegu Komárka za hnutí ANO, které do této chvíle v podstatě zarytě mlčelo k tomuto, a on byl první, který přiznal, že ano, dneska se tady scházíme a jednáme proto, aby se kolega Andrej Babiš mohl stát ministrem, neboť nemá šanci dosáhnout na čisté lustrační osvědčení. Děkuji za tuto upřímnost. Od rána jsem na to čekal.

Mě osobně včera zaujala i slova předsedy KDU-ČSL pana Pavla Bělobrádka, dovolte mi odcitovat: Je to podmínka pana prezidenta a my máme dvě možnosti: respektovat ji, nebo ji nerespektovat. V případě, že ji respektovat nebudeme, tak nám tady dál bude vládnout vláda pana premiéra Rusnoka. A pokud to chceme, tak je potřeba si uvědomit, že kdo nebude hlasovat pro návrh v prvním čtení tohoto zákona, tak prostě říká, že je lepší, aby tady dále vládla Rusnokova vláda. Přestože je tady nějaká většina. Takže podle mě je to zcela jasné. Podmínka je tady a my máme dvě možnosti. Buď ji splníme a bude pokračovat situace, která tady je, nebo ji nesplníme. Tolik citace kolegy Pavla Bělobrádka. Takže údajně máme pouze dvě možnosti: Rusnokova vláda, anebo schválení zákona v prvním čtení, byť celá koalice, nebo alespoň někteří přiznávají, že ten zákon je tak špatný, že se bude muset v celé šíři přepracovat.

Já si dovolím položit jednu řečnickou otázku: Rodící se vládní většino, a kde máte jistotu teď, v tuto chvíli, že to je podmínka první a poslední? Dneska si pan prezident zve jednotlivé kandidáty k sobě, a jak jsem měl možnost se před malou chvilkou podívat na zpravodajské servery, pan kolega Andrej Babiš do médií řekl: Pan prezident je tvrdohlavý, Stropnického stále nechce. Kde máte jistotu, že si pan prezident, až dokončí kolečko s kandidáty na ministry, nestanoví nějakou novou podmínku? Že třeba neřekne, že ještě chce, aby mu někdo v lednu přinesl čerstvé jahody. Nebo aby mu vládní koalice zatančila častušku, jak tady včera také zaznělo. To se opět dočkáme toho, že vystoupí předseda koaliční strany Pavel Bělobrádek a z tohoto místa pokrčí rameny a opět řekne jako včera "no, když to pan prezident chce, tak my tu podmínku prostě splníme"?

Chtěl bych si dovolit upozornit, že do této šlamastyky jste se dostali sami. Situaci na dvě varianty, buď Rusnokova vláda, nebo schválení zákona v prvním čtení, služebního zákona v prvním čtení, to jste si vymysleli vy, vážená rodící se koalice. Sami jste si zúžili svůj manévrovací prostor. Ty varianty nejsou opravdu jenom dvě, a jak už tady zaznělo z úst mých předřečníků, a omlouvám se, že se budu opakovat, ale mám to napsáno už od včerejšího večera, takže nemluvím tady na základě toho, že bych od někoho opisoval, ale aspoň to dokazuje to, jaká je tady společná nálada. Existuje i ta třetí varianta a ta je taková, že budete jmenovat do vlády takové ctěné kandidáty, jako je třeba pan kolega Daniel Herman, kteří prostě jsou schopni se prokázat negativním lustračním osvědčením. Vždyť je to velice jednoduché.

Pokud byste tak učinili, tak na tuto podle mého soudu naprosto nelogickou a nesouvisející podmínku pana prezidenta můžete odpovědět slušně a důrazně ne, nesplníme vám tuto podmínku. A tento návrh zákona, se kterým se nejste schopni ztotožnit v této podobě, jak jej předkládáte, můžete stáhnout, připravit novou, lepší verzi hned od samého začátku a můžete předložit takovou variantu, se kterou se tady bude alespoň moci vládní většina ztotožnit. Dnes toho schopni nejste. A nutno podotknout, že na tom vydělají úplně všichni. Občané získají vládu, o kterou si ve volbách řekli. Sociální demokracie bude mít svého premiéra. Členové KDU-ČSL, kteří si za minulého režimu hodně vytrpěli, nebudou muset dneska křivit páteř. Pan prezident nebude mít prostor vymýšlet si nesouvisející podmínky, anebo ty podmínky budou tak hloupé, jako jsou například ty jahody, a bude moci konečně naplnit ústavní povinnost, před kterou dnes stojí, a to je jmenovat vládu většiny tohoto parlamentu.

Malou poznámečku k produktivitě práce, která tady dneska zazněla. Myslím si, že velice úzce to souvisí s tím, že právě předkládáte zákon, se kterým se ani vy sami nejste schopni ztotožnit. Ty dva zákony, které jste, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, citoval, pokud se nemýlím, z německého parlamentu, byla pravděpodobně předloženy v takové variantě, že tam nikdo nevystupoval z vládní většiny a neříkal: My to ale musíme totálně přepracovat. To asi v tomto případě nebylo. Prostě do té sněmovny přišel takový návrh, který pak bylo možné projednat a bylo ho možné projednat svižněji.

Vážené kolegyně a kolegové z hnutí ANO prostřednictvím pana předsedajícího, dovolte mi, abych se tímto k vám obrátil. Slíbili jste opakovaně, že nebudete lhát a krást. Já vám to věřím. Nemám důvod vám to nevěřit. Mnozí z vás jste přišli s čerstvým větrem, se svými zkušenostmi a chcete opravdu této zemi pomoci. Nemám důvod to jakkoli zpochybňovat. Prosím, tak buďte alespoň féroví. Když už nemůžete být úplně pravdiví, buďte féroví. Tak prostě souhrnně přiznejte, že jste tady kvůli této podmínce dneska, že jste kvůli tomu svolali mimořádnou schůzi. Že jste to, v uvozovkách, ještě zaplevelili nějakými návrhy zákonů, které s tímto vůbec nesouvisely. Mimořádná schůze, která ovšem určuje čtení těchto zákonů nebo dobu projednání ve výborech, natahuje se to, jako bychom toto nemohli projednávat až od 4. nebo 5. února. Za tu produktivitu práce, která tady dneska je, vážení kolegové a kolegyně z hnutí ANO prostřednictvím pana předsedajícího, si můžete úplně sami.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S faktickou poznámkou pan poslanec Fichtner. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Matěj Fichtner: Děkuji. Já to jenom v rychlosti opět do několika sekund dopřesním. To, co jsem citoval, byl plán práce Bundestagu. To znamená, tam je vždycky k tomu zákonu k rozpravě určena předem doba, která se nějakým způsobem podle nějakého klíče rozdělí mezi jednotlivé parlamentní frakce, a následně probíhá diskuse. Diskuse je přesně časově omezena. To znamená, argument, že zákon je, nebo není kvalitní, s tím nemá nic společného. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: A jsme zpátky u jednacího řádu, který jsme probírali včera. Nicméně teď je řádně přihlášený pan poslanec Herbert Pavera. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Herbert Pavera: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády v demisi, vážené kolegyně a kolegové, i já jsem tady nováček a nebudu vás dlouho zdržovat, protože chci jenom pár postřehů.

Nevím, jestli služební zákon je důležitý, nebo nedůležitý. Jsem starostou obce Bolatice se 4 400 obyvateli už šestnáctým rokem. Dělal jsem tam i místostarostu i člena rady. Žádný zákon k tomu, aby tam úředníci pracovali dobře, a je jich tam celkem deset, jsme nepotřebovali. Možná ve státní správě musí být dána nějaká pravidla. Pokud se na tom shodneme, že služební zákon ano, tak samozřejmě rádi se na tom budeme podílet i my z TOP 09 a Starostové.

Ale co mě velice mrzí a co je mi strašně líto, protože jsem sem šel s nějakým odhodláním, že se tady bude čestně pracovat, ale musím se zklamáním říct, že spousta řečníků, které znám a kterých si vážím a myslím si, že jsou čestní lidé, tady vědomě nebo nevědomě nějakým způsobem nemluvila pravdu. Neříkám, že lhali, ale nemluvili pravdu. Protože když už musíme projednávat rychle služební zákon, tak to klidně šlo počkat do 4. září (myšleno února), kdy je řádné zasedání Poslanecké sněmovny, a nemuselo to být v mimořádném jednání. A mám za to, jak už tady zaznělo, že to je jenom z jednoho prostého důvodu. Oceňuji pana Bělobrádka i pana Martina Komárka, že otevřeně řekli, z jakých důvodů to je. A mám obavy, velké obavy, i když neznám až tak dalece vysokou politiku, setkávám se s tím poprvé, že nová vláda pod novým premiérem bude velice slabá, když si už nechá diktovat od pana prezidenta podmínky, za jakých bude jmenována nebo nebude jmenována vláda. To jenom tady takovou informaci.

A pak bych chtěl prostřednictvím pana místopředsedy jenom vzkázat panu kolegovi Faltýnkovi, který včera říkal, že se i díky Rekonstrukci státu rychle projednávají zákony, že zrovna včera jsme dostali mail od Rekonstrukce státu, že se ohrazují proti rychlému projednávání zákonů, že to není z jejich popudu, ale že všechny zákony se mají řádně a důkladně připravit.

A jenom poznámku k lustračnímu zákonu. Možná že někteří už ho považují za vyčpělý. Souhlasím s tím, že některé ryby díky skartování osobních spisů asi utekly z toho seznamu, ale myslím si, že lustrační zákon je i takovou úctou ke všem těm, kteří za minulého režimu zemřeli, byli mučeni, týráni a perzekvováni.

A poslední dvě jenom informace, které se už netýkají toho: Moc vás prosím, milí kolegové, asi jste si všimli, že ve foyer jsou odpadkové koše na třídění odpadu. Zkusme jej třídit, ať jsme trošku kulturnější.

A úplně poslední na odlehčení. Dneska kvůli mimořádnému zasedání nemohu slavit se svou manželkou její narozeniny, takže ji tímto zdravím a přejí jí všechno nejlepší. Děkuji. (Potlesk a oživení v sále.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a paní poslancové přejeme také vše nejlepší.

Další řádně přihlášený je pan poslanec Zlatuška. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Prosím o klid v jednacím sále a pečlivé naslouchání panu poslanci Zlatuškovi!

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jsem tady taky nováček stejně jako můj předchozí kolega, ale mám jistou zkušenost ze dřív, ze Senátu. A tady bych si připomněl to, co jsem tam zažil 18. září roku 2008. Tam vystupoval tehdy za Topolánkovu vládu ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas, který sliboval, že ještě Topolánkova vláda připraví nový služební zákon, a tímto odůvodňoval další odkládání účinnosti toho zákona, který je dodnes platný, nicméně nikoli účinný. Toho zákona, kde v doprovodném zákoně k němu i pan poslanec Kalousek hlasoval pro zrušení lustračního zákona pro tyto pracovníky.

Pokud se říká: dalo se počkat do 4. září (února), nebo pokud se na tom shodneme, můžeme projednávat služební zákon, tak bych rád připomněl, že už tehdy se říkalo: ještě počkejme, už to připravíme. A shoda nad tím, že máme mít služební zákon, zde panuje od té doby, co jsme vstoupili do Evropské unie. Bylo to součástí našich podmínek vstupu do Evropské unie. Když mě tehdy toho 18. září 2008 v Senátu tehdejší ministr práce a sociálních věcí, pozdější premiér, odpovídal na otázku, proč znovu odkládá účinnost v okamžiku, kdy tvrdí, že napíší zcela nový zákon, tak odpovídal, že to je všechno kvůli Evropské unii, protože bychom za to byli trestáni, protože jsme to slíbili. Čili shoda nad tím, že potřebujeme služební zákon, tady byla, je, potřebujeme ho a potřebujeme ho proto, aby naše státní, veřejná správa byla kvalitní.

Domnívám se, že ani tento důraz není věcí, která by nějakým způsobem opravňovala vznášet v souvislosti s lustračním zákonem nebo s hodnocením rizika prostřednictvím lustračního zákona. Lustrační zákon byl přijat na začátku 90. let z toho důvodu, že nebyly k dispozici jiné nástroje. Dnes jsme v situaci, že podle tohoto přístupu člen vlády nebo vrcholný státní úředník musí mít lustrační osvědčení a čestné prohlášení, které se týká dávné minulosti, minulosti, která je více než 24 let stará, minulosti, která je od nás vzdálena delší dobu, než trvala celá první republika, ale přitom nemusí mít bezpečnostní způsobilost podle jiného zákona, podle zákona o utajovaných skutečnostech, protože všechno, oč se tady jedná, jsou jenom fiktivní hrozby minula, nikoliv reálné hrozby vyplývající z bezpečnostních rizik.

Když se podíváme na zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, tak v § 14 najdeme bezpečnostní spolehlivost, kde se říká, že podmínku bezpečnostní spolehlivosti splňuje fyzická osoba, u níž není zjištěno bezpečnostní riziko, a v bezpečnostním riziku se v odst. 3 také říká: a) zařazení do složky bývalé Státní bezpečnosti s rozvědným nebo kontrarozvědným určením atd. Čili není pravda, že v okamžiku, kdy nebudeme uplatňovat v rámci nového služebního zákona lustrační zákon, nemáme nástroje, jak toto zabezpečit. Jen jediný rozdíl je v tom, že to, co spadá do lustračního zákona v minulosti, nemusí být nutně pokaždé v okamžiku, kdy se to individualizuje podle tohoto zákona, bezpečnostním rizikem, protože na rozdíl od zákona z roku 1991 se jedná o individuální posouzení případu. Bezpečnostní rizika se zjišťují individuálně v příslušných termínech a mimo jiné se třeba zjišťují proto, když vysíláme naše zástupce do orgánů NATO. I člověk, který nemá lustrační osvědčení a čestné prohlášení, nebo je má negativní, nemusí být bezpečnostním rizikem a může být bezpečnostně způsobilým v přítomnosti. A to je stav, který platí dnes podle současného právního stavu. Máme nástroje, jak to dělat, a není pravda, že se je chystáme tímto zrušit.

Debata, která probíhá kolem uplatňování parametrů čisté evidence pro způsobilost vrcholných státních úředníků, a nedomnívám se, že je to záležitost kteréhokoliv ze současných ministrů, myslím si, že je to jenom koincidence jistých vyjádření, která padla na veřejnost, ale že primárně chceme, aby platil služební zákon, tak debata, která zda probíhá, mi těmi předpoklady, které jsou víceméně jen politické, populistické, připomíná starou debatu, která proběhla na přelomu 19. a 20. století v souvislosti s takzvanou hilsneriádou. Tomáš Garrigue Masaryk se tehdy střetl právě s uplatňováním předsudků, o kterých lidé měli naprosto jasno. Měli jasno, kdo je Žid, kdo jaksi čerpá krev nebohých panen. Byla zajímavá debata, která v té době proběhla mezi studenty a Tomášem Masarykem. Ta mi velice připomíná argumenty, pseudoargumenty a víceméně jen mediální klišé, která se používají dneska. Masarykův student, shodou okolností jménem Fiala, ale není to ten, co ho máme zde ve Sněmovně, říkal: "Namítáme Masarykovi, že v tak pohnutých dobách, kdy je nutné, aby národ stál sevřeně proti nepřátelské vládě, chce kvůli jednomu Židovi rozštěpit celý národ a oslabit ho tak. Pracuje do rukou expanzivnímu germanismu. Dále namítáme, že tvrdí: Musím mít pravdu, i když to, co tvrdím, není pravda. Z něho by žádný Hilsner nedostal ani kapku české krve."

Toto byly argumenty, které se opíraly o jasné vědomí toho, co Masarykovi protivníci považovali za morální, bezesporné a co nechtěli zkoumat korektními způsoby soudního procesy. Masaryk na to tehdy reagoval: "Tak pohnuté časy máme stále, protože zkorumpovaná žurnalistika vede do útoku část inteligence, která je líná myslet. Žádám fakta, ne fráze." Lenost myšlení mi připadá, že je to, co je za námitkami proti služebnímu zákonu, které se zde ozývají. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Martin Novotný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Pane předsedající, dámy a pánové, já se přiznám, nevím, jestli je to nějakým defektem mé inteligence, že tu analogii na hilsneriádu jsem nepochopil. Já skutečně musím říci, že existuje, a tím se vracím k historickému exkurzu pana profesora Zlatušky, ještě daleko starší a jednoznačně funkční analogie k tomu, co se tady dneska odehrává. Je to základní pravidlo práva, které stanovili staří latiníci už ve starém Římě a které odpoví na tu otázku i těm, kteří jsou odpůrci lustračního zákona. A to pravidlo říká: lex dura sed lex - špatný zákon, ale zákon. Protože zákon, ať už si o něm my myslíme, že je v pořádku, nebo vy si myslíte, že není v pořádku, je zákonem této země. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zatím posledním přihlášeným je pan poslanec Gabal. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, budu velmi stručný. Všechny poznámky k tomu, co udělat se služebním zákonem, aby k něčemu vypadal, si nechám do té komise a nebudu je tady přednášet. Chtěl jsem říct jenom jednu historickou poznámku. Patřím možná v tomto sále k jednomu z mála, kdo pomáhal lustračnímu zákonu na svět, a dokonce taky byl občas nucen ho uplatňovat. Chci říci, že lustrační zákon měl jednoznačný cíl, a to bezpečnostní ochranu státu, nikoliv postih jednotlivců nebo jejich morální posuzování.

Tady bych se vrátil k tomu, co říkal kolega Daniel Herman, protože jsem měl možnost několikrát vidět lidi, kteří v tom masivním vytlačování z ministerstev, ze zahraniční služby, zahraničního obchodu, policie a podobně rozprávěli o svých historiích, a nepovažoval bych to za úplně ideální. Předpokladem uplatnění lustračního zákona bylo, že bude co nejdříve přijat služební zákon, který ho nahradí, rozvine, dá pozitivní představu o tom, jak by lidé, kteří pracují pro stát, měli být kvalifikováni atd. Lustrační zákon jenom říká, na kterých pozicích nemají být lidé s některými vlastnostmi. On neříká, jak ty lidi máme morálně soudit. To je velmi důležité si uvědomit. A protože jsme mezitím nedokázali zákon o státní službě zpracovat, dodat a nahradit lustrační zákon, tak se nám stalo to, co se stalo, že jaksi volby předběhly jakoby morální hlediska, která jsou z lustračního zákona odvozovaná. Ten lustrační zákon nemá žádnou morální formuli a jeho uplatnění v tehdejší době bylo rozhodně bezpečnostní, nikoliv, řekl bych, individuální.

Poslední věc, kterou si dovolím říct - k efektivitě. Hodina jednání tohoto ctihodného sboru stojí 538 658 korun. Můžeme si spočítat, zda jsme za dnešních 7 krát 538 658 korun udělali pro ty státní zaměstnance a pro daňové poplatníky dost, anebo ne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S přednostním právem se hlásí předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vedli jsme dva dny usilovnou debatu. Můžeme se sami dohadovat o tom, jak moc byla či nebyla efektivní, ale určitě nebyla neužitečná. Někteří z nás se tady z tohoto místa snažili přesvědčovat veřejnost, že projednáváme služební zákon, někteří z nás jsou a byli přesvědčeni, že se tu nedělalo nic jiného, než že se naplňovala podmínka pana prezidenta, na základě které zítra přestane být aplikován platný a účinný lustrační zákon vůči ministrům české vlády.

V každém případě já si za těch mnoho let, co jsem v Poslanecké sněmovně, nepamatuji, že by se jednomu jejímu členovi nějaká diskuse věnovala tak dlouhou dobu. Jméno Andrej Babiš tady bylo skloňováno v každém druhém či třetím vystoupení. Já bych si proto na závěr této diskuse dovolil velmi zdvořile požádat pana předsedu hnutí ANO, pana poslance Babiše, samozřejmě prostřednictvím pana předsedajícího si dovoluji požádat pana poslance Babiše, zda by nevystoupil, zda by nás, Poslaneckou sněmovnu, neoslovil, zda by nám nesdělil své stanovisko. Jistě mu za to Poslanecká sněmovna, jejímž je členem, stojí. A my všichni si ho jistě rádi velmi pozorně vyslechneme. Děkuji. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Ptám se, jestli ještě někdo se chce přihlásit do rozpravy. Ano, s faktickou poznámkou pan poslanec Igor Nykl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Igor Nykl: Dobrý večer, pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, v této zemi se krade. To ví veřejnost, ví to každý a byl to i jeden z důvodů, proč jsme někteří z nás šli do politiky. (Velký smích a delší potlesk zprava.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím o klid v jednacím sále.

 

Poslanec Igor Nykl: A najednou se objevil člověk, který byl ochoten s tím něco udělat, a je to člověk, za kterým stojí už nějaké výsledky, na rozdíl od těch lidí, kteří tady vystupovali u pultíku. Dokonce tady vystupují u pultíku a moralizují lidé, kteří jsou třeba uvedeni Evropskou komisí jako symbol korupce, např. ve zdravotnictví. Mě fascinuje, že tito lidé dojdou sem k pultíku a budou nám kázat.

Čili já chápu oprávněné obavy kolegů z TOP 09 a ODS, že musí mít jakousi hrůzu z toho, že se tu objeví někdo, kdo s tím může něco udělat. A já věřím, že to tak půjde dál a že se skutečně podaří změnit tu situaci. A pak si za rok povíme úplně něco jiného. Děkuji. (Potlesk ze střední části sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Josef Hájek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, dámy a pánové, já jsem to vydržel dva dny. Jsem také nováček. Celý život jsem makal na šachtě. Já v době, kdy jsem měl pět tisíc horníků pod sebou a obrovské starosti, kdy jsem nespal, jsem si ve dvě ráno pustil ČT 24 a díval jsem se na zasedání Sněmovny. Říkám si: Kriste pane, za co ty lidi platí? To není možný! (Důrazně a velmi hlasitě:) Přece na šachtě je tým lidí, tým manažerů, kterým ti horníci věří. My se takhle chovat jako manažeři, tak nás ti horníci vyženou lopatama. Případně těma násadama zasunutýma do análních otvorů. (Reakce v sále.)

Já jsem šel do té politiky proto, protože... Opravdu já jsem si to už na té šachtě mohl dožít. Mohl jsem si to dožít. Ale opravdu mě ty televizní debaty, to sledování natolik namíchlo, že když jsem byl osloven a řekli odborníci: Pojďte tady do toho Parlamentu, abyste změnili tu kulturu, abyste opravdu začali dělat něco, na co ti lidi čekají... Já jsem za Moravskoslezský kraj. Ti lidé, horníci - jedu tam ve středu na Důl Paskov - ti horníci čekají, co my tady uděláme, kdy bude vláda, kdy začnete plnit ty předvolební programy, kdy nám dáte místa. A my tady teď řešíme pořád, jestli ano Babiš, ne Babiš atd. To ty lidi vůbec nezajímá!

Já vám řeknu takový příklad. Tady vzpomínáte ty pohádky atd. Já vám řeknu situaci ze života. Já jsem byl závodní dolů. Měl jsem havárii. Dole zasypaní horníci. Ti horníci čekali na pomoc. Oni se neptali, jestli ten doktor měl pionýrský šátek nebo neměl. Oni čekali na to, jestli přijde doktor a pomůže je zachránit. A to i ten náš národ. Ten národ čeká na nás, abychom my jim šli pomoci. Protože proto jsme šli my "AŇÁCI" do voleb. To je proto.

Jinak bych taky zareagoval... (Předsedající upozorňuje na čas.)

Moje manželka má taky dneska narozeniny, takže tím tě zdravím. Děkuji. (Burácivý smích a potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Gratulujeme paní poslancové.

S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Kalousek. (Šum v sále.) Prosím o klid!

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já nevyčítám panu poslanci Babišovi, že zjevně nevyslyšel moji zdvořilou prosbu. Oba dva mí předřečníci, kteří za něj zaskočili, byli důstojnou a věrohodnou substitucí. (Smích a potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: S další faktickou poznámkou se přihlásila paní poslankyně Chalánková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěla jsem zareagovat na předřečníka, který vystoupil již dvě vystoupení před.

Chtěla jsem se krátce představit. Jsem v politice již deset let a vzpomínám na mnohá přemýšlení, na mnohá rozhodování, na těžké chvíle, kdy bylo nutné vyřešit rozhodnutí ve prospěch těch nejchudších, při péči o děti apod. A dovolila bych si vyzvat prostřednictvím pana předsedajícího pana kolegu, který říkal, že my poslanci TOP 09 máme strach z toho, co přijde ze strany ANO. (Ticho v sále. Paní poslankyně pokračuje tichým a klidným hlasem.) Mohu vám říct, já se vás vůbec nebojím. A všechna svá rozhodnutí vám mohu a dokážu obhájit. Vůbec se vás nebojím. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni za faktickou poznámku. Dívám se v sále, jestli se ještě někdo hlásí. Jestli se nikdo nehlásí, tak končím obecnou rozpravu. (Potlesk ze střední části sálu.) Chci se zeptat pana zpravodaje či pana navrhovatele, jestli si přejí závěrečná slova. Pan poslanec Tejc. Prosím o jeho závěrečné slovo.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já věřím, že byste nebyli rádi, kdybych teď reagoval na všechna vystoupení a opět tu debatu zopakoval. Proto si to své vystoupení nechám spíše do druhého a třetího čtení a na jednání ve výborech, případně na zítřejší seminář.

Já bych chtěl k té debatě říct jediné. Mám pocit, že zejména ze strany TOP 09 je tady snaha vytvořit jakousi clonu, vypustit jakousi mlhu, která má zakrýt to, proč ten zákon skutečně má přijít a co má změnit. Do budoucna totiž nebude možné to, co se dělo zejména na ministerstvech pravicové vlády a zejména na ministerstvech TOP 09, konkrétně na Ministerstvu práce a sociálních věcí pana Drábka. Myslím, že už je legendární to, co se dělo z hlediska obsazování jednotlivých pozic a nakonec toho důsledku, že lidé, kteří byli politicky dosazeni na toto ministerstvo, nakonec skončili při vyšetřování orgánů činných v trestním řízení.

Možná kdyby tady platil služební zákon, nic takového by se nestalo. Pan náměstek Šiška by neměl vliv na personální obsazení ministerstva a úředníci, kteří by měli možnost se odvolat proti příkazům, které by nepochybně mohly být pochybné, by zabránili tomu, co se na Ministerstvu práce a sociálních věcí dělo.

To, co by se také nemohlo stát, je, že by jednotliví vysocí úředníci tohoto ministerstva získávali odměny a platy, které neodpovídaly jejich výkonu. Chtěl bych pouze poukázat na informace, které jsme získali přímo od Ministerstva práce a sociálních věcí v rámci interpelace z minulého období, a to na přehled vyplacených platů vybraných zaměstnanců Ministerstva práce v období od 1. 7. 2010 do 31. 12. 2010. Vrchní ředitel 2 měl tehdy plat včetně odměn měsíčně 150 tis. Kč, vrchní ředitel 3 - 131 tis. Kč, ředitel odboru 1 - 104 tis. Kč, ředitel odboru 5 - 89 tis. Kč, ředitel odboru 9 - 91 tis. Kč. Tohle by se v případě přijetí služebního zákona stát nemohlo, protože tohle je zákonem zapovězeno a odměňování musí probíhat podle standardních pravidel, tedy žádné smluvní platy, žádné nepřiměřené odměny.

Podle mého názoru strach z toho, že bude přijat tento zákon, vede TOP 09 a možná celou pravici k tomu, že vytváří pseudotéma, kterým chce zakrýt skutečný důvod přijetí tohoto zákona, protože podobné praktiky už do budoucna, pokud tento zákon přijmeme, a já vás prosím, abyste ho propustili do druhého čtení, možné nebudou. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD a ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím pana zpravodaje, jestli má zájem o závěrečné slovo. (Ano.) Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Byl to krásný den, bylo to krásné odpoledne. Slyšeli jsme spoustu zajímavých vystoupení, byla zde spousta dobrého humoru, dozvěděli jsme se, že dvě manželky mají narozeniny. Myslím, že ten den nebyl ztracený.

Já bych chtěl reagovat nejprve, protože jsem nechtěl rozvíjet tu debatu na to, co - prostřednictvím samozřejmě vás (obrací se k předsedajícímu) - na paní bývalou předsedkyni Sněmovny Němcovou, která nepochopila to, co jsem říkal. Já jsem ve svém úvodním vystoupení přece nemluvil o tom, že nerad dělám zpravodaje nebo že si toho nevážím. Vy jste mně tady dala takovou malou osobní přednášku o tom, jaká by to měla být čest. Pro mě to je čest. Já nedělám zpravodaje poprvé a věřím, že ani naposledy. Vážím si toho, že můžu dělat zpravodaje zrovna tohoto velmi důležitého zákona v oblasti, ve které vy jste, myslím tím pravicovou koalici, za sedm let neudělali vůbec nic. Takže to je snad první vyvrácení vašeho omylu.

A to druhé vyvrácení - pardon, teď jsem trošku pozapomněl, co chci říct. (Pobavení.) Už toho bylo dneska opravdu hodně. Omlouvám se.

Paní Němcová samozřejmě - i mě mrzí, že se přiznala, že ten zákon nečetla. To je vlastně to, co se stalo, co se dělo celý dnešní den. Poslanci ČSSD, poslanci ANO, poslanci KDU-ČSL, poslanci Úsvitu a poslanci KSČM mluvili o tom zákoně tak, jak byl předložen, mluvili o principech, na kterých by měl stát, a případně i reagovali na různé výtky a na to, že ten zákon samozřejmě není bez chyb a že by se měl upravit. Takže my jsme mluvili o voze, kdežto poslanci ODS a TOP 09 samozřejmě mluvili o koze, protože ti neříkali nic jiného, než že jde o změnu lustračního zákona, kdežto tady jde o změnu služebního zákona. Důvod, proč je předložen, je jasný. My chceme prostě kvalitnější státní správu, chceme, aby tady státní správa fungovala lépe, a já jsem neslyšel jediný konkrétní návrh poslance ODS nebo TOP 09, jak by měla státní správa vypadat lépe, co by se mělo udělat lépe. Slyšel jsem jenom celý den o lustračním zákoně, slyšel jsem o lex Babiš, ale neslyšel jsem jediný konkrétní návrh na to, jak by měla vypadat státní správa, jak by měla vypadat státní služba v tomto státě. A já se přiznám, že jsem ten návrh neslyšel ani za minulé funkční období, kdy jsem tady seděl také, v zásadě neslyšel jsem to ani za to minulé funkční období, kdy jsem parlamentní Sněmovnu sledoval jenom z televize jako politik ve městě Chrudim a čtenář novin. Takže mě by zajímalo, co vy chcete udělat, aby státní správa byla lepší, abychom se pohnuli z místa, aby nebyla závislá na politických vlivech a byla kompetentní. Neslyšel jsem toto od jednoho jediného poslance bývalé vládní koalice. Slyšel jsem jenom o lex Babiš a o lustračním zákoně. Já si myslím, že by stálo za to, kdybyste se vyjádřili nějak věcně k tomu zákonu. A mrzí mě, že někteří z vás dokonce řekli, že ten zákon nečetli. Prostě vy jste ten zákon nečetli, ale víte, o čem je! To je zajímavé! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Přestože obecná rozprava byla ukončena, tak s přednostním právem se hlásil nejprve pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Nezlobte se, já už opravdu nechtěl zdržovat, ale musím. Vyměňujeme si tady v diskusi někdy i pichlavé poznámky, někdy se sebou velmi ostře nesouhlasíme, ale děláme to v rámci obecné rozpravy. Poté, co je rozprava uzavřena a paní poslankyně Němcová nemůže reagovat na to, že ji někdo napadne, tak je to mimořádně nefér. A je to mimořádně nefér a odporné od zpravodaje, jehož úkolem, kterým jsme ho pověřili, není nic jiného, než přednést zpravodajskou zprávu, a ne nás tady mentorovat poté, co byla diskuse uzavřena.

To jste měl, mládenče poslanče Chvojko prostřednictvím pana předsedajícího (pobavení), učinit v rozpravě, když byla otevřena, aby bylo možné v rozpravě na vás reagovat! Zneužít pro to pozici zpravodaje je zbabělé a není pravda, že si této pozice vážíte! (Potlesk poslanců TOP 09 a ODS.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: S přednostním právem jménem poslaneckého klubu ODS místopředsedkyně poslaneckého klubu paní poslankyně Černochová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Černochová: Pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 řekl to, co jsem chtěla říci já. Prosím, aby se na této Poslanecké sněmovně nezneužívaly věci, které probíhají v politické rozpravě, a nemíchaly se se zpravodajskou zprávou. Vy jste tady řekl, prostřednictvím pana předsedajícího, že v této Sněmovně zasedáte už nějaký týden, takže vy byste to měl, pane kolego, vědět úplně z nás tady nejlépe! Pokud jste pyšný na to, že předkládáte tento zákon, tak se prosím chovejte podle jednacího řádu této Poslanecké sněmovny! (Potlesk poslanců ODS a TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: (O slovo se hlásí posl. Chvojka.) Podle § 58 jednacího řádu kdykoliv zpravodaj požádá o slovo, musí mu být uděleno. Uděluji slovo panu zpravodajovi. Prosím.

 

Poslanec Jan Chvojka: No právě, že jo! (Pobavení.) Prostě takový je zákon a je smutné, skoro bych řekl až drzé, že nejvíc se jednacím řádem ohánějí ti, kteří ho v minulém volebním období nejvíc poškozovali a nejvíc zneužívali. Tím mluvím o stranách bývalé vládní koalice TOP 09 a ODS.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nevidím nikoho dalšího přihlášeného, obecnou rozpravu jsme ukončili, závěrečná slova proběhla, a proto budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí předloženého návrhu, který předložil pan poslanec Stanjura z Občanské demokratické strany. Padl návrh na zamítnutí. Já o tomto návrhu... Přivolám kolegy poslance z předsálí. Je tady žádost o odhlášení, takže vás odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. Pan poslanec Kott se hlásí? (Ne.) V pořádku.

 

Takže zahajuji hlasování (číslo 27) o zamítnutí předloženého návrhu. Kdo je pro zamítnutí, ať zvedne ruku. Kdo je proti zamítnutí?

Přihlášeno je 166 poslanců a poslankyň, pro 36, proti 96. Návrh na zamítnutí byl zamítnut.

Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Prosím pana zpravodaje. Pane poslanče.

 

Poslanec Jan Chvojka: Omlouvám se, ale myslím, že to zaznělo jako návrh v obecné rozpravě, že by měla být prodloužena lhůta na projednání ve výborech na 90 dnů.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, to je pravda, pane zpravodaji, nicméně nejprve se budeme zabývat návrhem na přikázání a pak návrhem na prodloužení lhůty. Prosím, paní poslankyně, váš návrh?

 

Poslankyně Jana Černochová: Navrhuji přikázání do výboru pro veřejnou správu a do petičního výboru.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Takže do dvou výborů. Chcete o tom hlasovat najednou, nebo zvlášť prosím? Zvlášť, takže petiční výbor a výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Další návrh? Prosím pana poslance.

 

Poslanec Jan Klán: Navrhuji přikázat tento tisk rozpočtovému výboru.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Rozpočtový výbor. Prosím, paní poslankyně Chalánková.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Navrhuji přikázat tento tisk do výboru kontrolního.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Kontrolní výbor. Pan poslanec Laudát má návrh. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Navrhuji do hospodářského výboru.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hospodářský výbor. Má ještě někdo prosím nějaký návrh na přikázání? Pan poslanec Korte, prosím.

 

Poslanec Daniel Korte: Navrhuji přikázání bezpečnostnímu výboru.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Bezpečnostní výbor. Jestliže je to všechno, budeme hlasovat o přikázání. Nejprve návrh pana předsedy Poslanecké sněmovny.

 

Zahajuji hlasování o přikázání tohoto návrhu ústavněprávnímu výboru. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 28 je přihlášeno 167 poslankyň a poslanců, pro 167, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Dále tady padl návrh na přikázání tohoto zákona výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Zahajuji hlasování (číslo 29) o přikázání tohoto návrhu výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Kdo je pro? Kdo je proti?

Přihlášeno je 167 poslanců, pro 161, proti 3. Návrh byl přikázán výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

 

Dále padl návrh na přikázání petičnímu výboru.

Zahajuji hlasování (číslo 30) o přikázání petičnímu výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Přihlášeno 167 poslanců a poslankyň, pro 68, proti 74. Návrh nebyl přijat.

 

Dále máme návrh na přikázání rozpočtovému výboru.

Zahajuji hlasování (číslo 31) o přikázání rozpočtovému výboru. Kdo je pro? Kdo je proti?

Přihlášeno 168 poslanců a poslankyň, pro 75, proti 73. Návrh nebyl přijat.

 

Dále tu mám návrh na přikázání kontrolnímu výboru.

Zahajuji hlasování (číslo 32) o přikázání kontrolnímu výboru. Kdo je pro? Kdo je proti?

Přihlášeno 168 poslanců a poslankyň, pro 81, proti 76. Ani tento návrh nebyl přijat.

 

Dále máme návrh na přikázání hospodářskému výboru.

Zahajuji hlasování (číslo 33) o přikázání hospodářskému výboru. Kdo je pro? Kdo je proti?

Přihlášeno 168 kolegů a kolegyň, pro 57, proti 79. I tento návrh byl zamítnut.

 

Posledním návrhem na přikázání je návrh na přikázání bezpečnostnímu výboru.

Zahajuji hlasování (číslo 34) o přikázání bezpečnostnímu výboru. Kdo je pro? Kdo je proti?

Přítomno je 168 poslankyň a poslanců, pro 42, proti 106. I tento návrh byl zamítnut.

 

Přikázali jsme tedy tento návrh ústavněprávnímu výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

 

Dále ze strany navrhovatelů bylo navrženo panem předkladatelem Jeronýmem Tejcem prodloužení lhůty o 30 dnů. Dávám hlasovat o prodloužení lhůty pro projednání o 30 dnů.

Zahajuji hlasování (číslo 35). Kdo je pro, ať zvedne ruku. Kdo je proti?

Přihlášeno je 167 poslankyň a poslanců, pro 165. Tento návrh byl přijat.

 

Konstatuji tedy, že tento návrh jsme přikázali ústavněprávnímu výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, to byl poslední bod této schůze. Já vám přeji hezký večer a končím jednání této schůze.

 

(Schůze skončila v 17.36 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.