(16.10 hodin)
(pokračuje Polčák)
K duplicitám - možná úplně poslední poznámka, protože jsem na to zapomněl ve svém vystoupení, duplicity kontroly, které jsou argumentem pro to, aby na úrovni obcí nedocházelo ke kontrolám Nejvyššího kontrolního úřadu - chci říci, že povaha kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu je úplně jiná než ta, která probíhá vlastně dnes ze strany jak finančních úřadů, tak krajských úřadů. Nejvyšší kontrolní úřad nemůže vyslovit žádnou sankci. Může pouze vyslovit nález, kterým konstatuje buď určité pochybení, nebo konstatuje výsledek své činnosti. Toto není klasická finanční kontrola, to je jenom veřejnosprávní postup, který je stanoven a opírá se o zákonnou proceduru. Jedinou sankcí, kterou Nejvyšší kontrolní úřad může udělit, je vlastně pořádková pokuta za neplnění součinnosti. Další sankcí je vlastně potom do jisté míry zveřejnění toho nálezu pro veřejnost.
Já si myslím, že zároveň je jasné, že z kontrolního plánu bude nepochybné, že subjekty, které budou kontrolovány i na úrovni obcí, budou v řádu desítek ročně. Není možné si myslet, že kapacity Nejvyššího kontrolního úřadu mohou sloužit na prověření 6 300 obcí, což je teď cca počet obcí a měst v České republice. Bude to tedy určitě kontrola namátková podle kontrolního plánu, ale zároveň tedy kontrola, která bude muset respektovat ústavní vymezení práva obcí, měst a krajů, které je už dnes zakotveno v platné Ústavě.
Já se těším na probíhající diskusi. Věřte, že kdybych na tom zákoně nepracoval poměrně zásadně i v minulém období, tak bych jej nepředkládal. Není to žádná Polčákova novela, je to prostě novela, která je vyžádána, měla být už dávno platná. Nestalo se tomu tak. Pokud se to podaří na základě tohoto návrhu, budu rád, ale nebudu si to připisovat jako nějakou zásadní zásluhu. Pokud se to tak nestane, to znamená, novela přijata nebude, bude na stávající vládě, aby připravila návrh nový. Já už se o žádný takový další návrh pokoušet nebudu, protože do jisté míry mám z probíhajícího procesu, kdy ještě v květnu ta novela byla oslavována a dnes ji mnozí strhávají kvůli jedinému ustanovení, na kterém se nezměnila ani řádka, tak to mě docela demotivovalo.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Polčákovi. Nyní poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Petr Kořenek.
Poslanec Petr Kořenek: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já provedu pouze krátké shrnutí.
Projednáváme sněmovní tisk 43 a 43/1, což je stanovisko vlády. Jedná se o novelu Ústavy České republiky, zákon 1/1993 Sb. Předmětem úpravy je rozšíření rozsahu ústavních kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu. Podle návrhu by Nejvyšší kontrolní úřad nově získal kompetenci ke kontrole hospodaření s majetkem územních samosprávných celků a příjmů a výdajů jejich rozpočtů, a to z hlediska souladu se zákony o hospodaření s majetkem veřejných institucí, o nichž tak stanoví zákon, a to v zákonem stanoveném rozsahu hospodaření s majetkem právnických osob, v nichž má Česká republika nebo územní samosprávný celek majetkovou účast, o nichž tak stanoví zákon. Tento tisk je doprovázen tiskem 44, který navrhované rozšíření ústavních kompetencí promítá do zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu a který budeme projednávat v následujícím bodu.
Projednávaný tisk je s drobnou úpravou totožný se sněmovním tiskem 969 z minulého volebního období, který však Sněmovna již neprojednala. Historie tohoto tisku ovšem sahá dále, neboť obdobný návrh byl v minulém volebním období rovněž projednáván jako sněmovní tisk 351. Tento tisk, jak již bylo konstatováno, ale nezískal podporu v Senátu.
Vláda ve svém stanovisku vyslovila s projednávaným návrhem zákona souhlas, doporučila však v dalším legislativním procesu zohlednit několik připomínek. Za prvé, zpřesnění návrhu v souvislosti s jeho dopadem na oblast hospodaření veřejných vysokých škol. Za druhé, vláda rovněž navrhuje změnit pojem veřejná instituce za pojem, který se objevil v původních návrzích, totiž právnická osoba veřejnoprávní povahy. Za třetí, dle vlády také není vhodné omezit kontrolní pravomoci ve vztahu k územně samosprávným celkům pouze na přezkum zákonnosti.
Mé stanovisko jako zpravodaje je, že se domnívám, že tento sněmovní tisk by měl být propuštěn do druhého čtení, tak aby mohla proběhnout odborná debata nad jeho zněním a byl zároveň vytvořen prostor pro jednání se Senátem nad podobou návrhu, který bude přijatelný pro obě komory Parlamentu České republiky. Zároveň doporučuji přikázat mimo ústavněprávní výbor také výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a výboru kontrolnímu. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji Petru Kořenkovi. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan prezident Nejvyššího kontrolního úřadu jako host. Pane prezidente, prosím, máte slovo.
Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, především vám chci poděkovat za možnost vystoupit k projednávaným tiskům 43 a 44, to je návrhu změn Ústavy a návrhu změny zákona 166/1993 Sb.
Považuji za nutné na úvod říci, že NKÚ není iniciátorem myšlenky rozšířit svoji působnost, kompetence nebo postavení. Na četné dotazy, které dostáváme, odpovídáme, že doporučujeme respektovat mezinárodní doporučení dané především Limskou deklarací. To zní: "Všechny finanční operace s veřejnými rozpočty mají podléhat kontrole příslušného účetního dvora, bez ohledu na to, zda a jakým způsobem se to odráží ve státním rozpočtu."
Tato myšlenka se ostatně stala součástí volebních programů některých stran. Dovolte namátkou některé z nich citovat: "Rozšíříme pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu tak, aby mohl kontrolovat veškeré výdaje veřejných rozpočtů." Nebo: "Podpoříme novelu Ústavy a zákonů o NKÚ, která rozšíří kontrolní pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu ve vztahu k samosprávě, majetkovým účastem státu, veřejnoprávním institucím, jako jsou pojišťovny, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace územních samosprávných celků, Česká televize, Český rozhlas, veřejné vysoké školy, Česká národní banka a další." Tyto předvolební proklamace se koneckonců promítly i do koaliční smlouvy, v níž výslovně stojí "rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu tak, aby mohl kontrolovat veškeré výdaje veřejných rozpočtů při současném odstranění duplicit kontrolních systémů".
Návrh, který teď projednáváme, nenaplňuje závazek, který jste dali svým voličům. Do značné míry se sice překrývá s návrhem projednávaným Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky v jejím předchozím volebním období. Ten jsme považovali za krajní kompromisní řešení. Když ovšem říkám do značné míry, narážím na jeden velmi podstatný detail. Předložený návrh výslovně zakazuje kontrolu hospodárnosti a účelnosti nakládání s majetkem obcí, měst a krajů, tedy zakazuje něco, co nyní NKÚ u státních a evropských prostředků kontrolovat může. Navrhované omezení působnosti NKÚ pouze na kontrolu souladu se zákonem pokládám proto nejen za nedostatečné, ale odporující Limské deklaraci i slibům, které jsem v úvodu své řeči citoval. Nejedná se tedy o rozšíření, ale o omezení současných pravomocí NKÚ.
Dovolte mi toto tvrzení blíže vysvětlit. Jak jsem řekl, podle navrhovaného znění ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) a § 4 odst. 2 návrhu má NKÚ provádět kontrolu hospodaření s majetkem územních samosprávných celků a příjmů a výdajů jejich rozpočtů pouze z hlediska souladu se zákony. Tento přístup je předkladateli odůvodňován zejména odkazem na článek 101 odst. 4 Ústavy České republiky, podle kterého může stát zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, pouze vyžaduje-li to ochrana zákona a jen způsobem stanoveným zákonem. ***