(17.00 hodin)
(pokračuje Zahradník)
Multiplicita kontrol. Nejenom duplicita, ale multiplicita je také velkým problémem. Případy, kdy jedna, druhá kontrola dopadnou dobře a třetí kontrola naopak zjistí tak závažné nedostatky, že na jejím základě jsou stanoveny sankce vůči územně samosprávnému celku, nejsou ničím neobvyklým.
A ještě na závěr bych chtěl říci něco k těm nákladům na kontrolní činnost. Byl tady zmiňován aspekt, že by se při stávající kapacitě na obec dostalo jednou za 300, nebo jiná teorie říká, že jednou za 150 let. Když tady pan senátor Miloš Vystrčil vysvětloval záporné stanovisko Senátu v minulé Sněmovně v minulém roce, tak zmínil číslo, že když tento zákon, tu kontrolu obcí, zavedli na Slovensku, přibylo v jejich nejvyšší kontrolní instituci 120 úředníků. Prostou úměrou vychází, že u nás by bylo potřeba 240 úředníků, o které by úřad měl svou kapacitu navýšit, aby regulérně stihl tak, jak asi je úmyslem, obce kontrolovat.
A konečně na závěr spíš taková otázka řečnická - já znám odpověď. Když tedy Nejvyšší kontrolní úřad má kontrolovat kde co, tedy včetně obcí, kdo kontroluje Nejvyšší kontrolní úřad? Ano, kontrolujeme jej my. Budeme mít kapacitu zkontrolovat jeho kontrolní činnost? Budeme schopni být tím hlídačem NKÚ, bude-li mít tak obrovský záběr své činnosti, o jaký se tady před námi uchází? Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. A poslední přihlášenou je paní poslankyně Černochová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Černochová: Dobrý podvečer, dámy a pánové. Předložený návrh o změně pravomocí NKÚ chci komentovat citacemi jeho prezidenta pana Miloslava Kaly, aby zde nedošlo k případnému nedorozumění, že nechci jako starostka rozšířit pravomoci NKÚ i na sebe. Tímto oznamuji něco, čemu se říká tzv. konflikt zájmů. A věřím, že i to se stane dobrým bontonem v této Poslanecké sněmovně a že tak budou činit i ostatní kolegové v případech, kdy se bude jednat i o jiné resorty, jiné návrhy zákonů než tento.
Podle jednoho z předkladatelů dokonce tento návrh je jakousi úlitbou levicovému Senátu, který by jinak neschválil znění Ústavy. Takže já bohužel tento návrh považuji za jakýsi politický handl, nikoliv za boj o nějakou spravedlnost či transparentnost, když protikorupční boj je vzdáván předem, pouze důvodová zpráva o tom bohužel mlčí.
Doufám, že prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu nikdo v tomto sále ani nikdo z těch, kdo se na to případně budou dívat ze záznamu, nebude podezřívat, že by nechtěl šetřit a kontrolovat, že by z toho neměl radost, že by byl v nějaké kolizi zájmů. Podle jeho slov totiž jde o přesný opak toho, čím se honosí předkladatelé, tedy nikoliv o rozšíření pravomocí, ale o jejich okleštění.
Územně samosprávní celky navíc za současného stavu podléhají celé řadě kontrol. Pro příklad uvádím: Přezkoumání hospodaření. Kontroly výkonu přenesené působnosti. Finanční kontroly ze strany Ministerstva financí České republiky, ze strany finančních úřadů, ze strany jiných nadřízených orgánů. Jako v případě mojí městské části hlavního města Prahy máme naše vlastní interní auditory, které jsme si také museli na základě zákona zřídit. Takže v průměru se roční objem těchto kontrol ve větších organizacích, ve větších samosprávách pohybuje okolo 10 až 12 kontrol za rok. U menších organizací, např. příspěvkových organizací, které zřizujeme, jako jsou základní školy, mateřské školy nebo různé knihovny, centra sociálních služeb, tam se kontroly pohybují kolem tří čtyř kontrol za rok. Za této situace se zavedení nového druhu kontroly, které já aspoň vnímám, že ze své povahy naopak omezuje tuto kontrolu a komplikuje tuto kontrolu, jeví jako zcela bezúčelné. Matematika je v tomto ohledu neúprosná. Pokud NKÚ v současné době realizuje 40 kontrol do roka, pokud by zcela rezignoval na kontroly, které realizuje dnes, a kontroloval pouze obce, každá obec by byla zkontrolována jedenkrát ne za 300 let, ale za 156 let.
S ohledem na tuto skutečnost nelze ujištění z důvodové zprávy, že se novela nepromítne do navýšení rozpočtové kapitoly NKÚ, brát opravdu vážně. Náklady NKÚ by narostly podstatným způsobem. Víme, že jsme po schválení státního rozpočtu, takže by se samozřejmě prodražil i vedle přijímání nových a nových kontrolorů i chod této instituce jako takové. A já bych chtěla vědět, o kolik finančních prostředků to bude, i s ohledem na neefektivitu, kterou se vám tady snažím popsat. V tomto návrhu skutečně není cílem této novely rozšíření kontrol, ale naopak jejich omezení ve vztahu k subjektům, které této kontrole podléhají již dnes, a to mi na tom velmi vadí.
Návrh je Nejvyšším kontrolním úřadem hodnocen jako zmetek. Je považován dokonce za zneužití legislativního procesu. Máme ho i na mimořádné schůzi. A v jejich vyjádření skutečně najdete větu: To, co dělá skupina předkladatelů, je, že mění tento způsob definice toho, co kontrolujeme, na to, koho kontrolujeme.
Takže já bych velmi pěkně chtěla poprosit navrhovatele, aby zvážili to, jestli skutečně není lepší než přijímat legislativní zmetek návrh zákona přepracovat a předložit nám ho znovu a lépe. Já bych se za tento postup velmi přimlouvala. ODS je opoziční stranou, ale určitě mohu mluvit nejenom za sebe, ale i za své kolegy, že jsme připraveni se o návrhu tohoto zákona bavit. Není to o tom, že bychom nechtěli, aby se některé kontroly dělaly lépe a byly efektivnější, ale skutečně toto, co nám bylo předloženo, není tím, co bychom si od toho všichni slibovali.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Dalším přihlášeným, teď už snad opravdu posledním, je pan poslanec Blažek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Pavel Blažek: Dámy a pánové, když poslouchám tu debatu, tak mám takovou zásadní námitku, řekl bych, proti metodě uvažování mnohých z nás, naštěstí ne všech.
Při každé konstrukci každého zákona a při tvorbě každých pravidel musíme počítat s tím, že lidé nejsou andělé. Když ale poslouchám tu rozpravu tady, tak mám pocit, že mnozí z nás mají dojem, že jsme takový nějaký národ zločinců, které je neustále potřeba kontrolovat. Zastupitelů a starostů jsou nás tisíce a my pořád uvažujeme dopředu, že oni určitě něco ukradnou, že něco zatají, viz ten předchozí zákon.
Víte, tyhle úvahy jsou potřeba. Ale já bych tady rád připomněl, že v podstatě taková první racionální konstrukce nějakých právních pravidel byla tvorba americké ústavy. Tady odkazuji na krásné čtení, které se jmenuje Listy federalistů. Víte, ti Jayové, Hamiltonové a další, oni byli hluboce věřící a ty brzdy a vyvážení vytvářeli proto, že byli přesvědčeni a věřili tomu, že lidé jsou hříšní. Ale nikoliv že jsou všichni zločinci. Proto americká ústava byla vytvořena tak liberálně, jak vytvořena byla. A představme si, ono to 200 let funguje. Ty různé vlny, kdy v různých národech a státech se vzedme nějaká vlna, že je potřeba strašně moc něco kontrolovat... ***