(9.40 hodin)
(pokračuje Válková)
Proč je to tak důležité a proč jsme ten protokol zatím nepodepsali. Je to vždycky taková určitá obava, abychom nepodepsali něco, čemu ještě neodpovídá náš trestní zákoník i potažmo trestní řád. V současné době již veškeré relativně přísné požadavky splňujeme, jak pokud jde - a to zejména - o trestní zákoník, tak pokud jde o trestní řád. Čili pokud se týká postihu šíření rasistických a xenofobních materiálů, vyhrožování a urážení s rasistickou nebo xenofobní motivací, která je šířeji vymezena, postih hrubého zlehčování nebo popírání genocidy nebo zločiny proti lidskosti páchané za pomoci počítačových systémů. Zatímco cílem úmluvy je vždycky vytvořit určitý rámec, právní rámec, pro potírání toho kterého jevu, zde počítačové kriminality, prostřednictvím harmonizace prvků skutkových podstat v oblasti počítačové kriminality, aby bylo možné zajistit postih pachatelů, stanovení nezbytných vnitrostátních vyšetřovacích pravomocí v oblasti zejména zajištění důkazů například v elektronické podobě a při vyšetřování počítačové kriminality, zavedení pohotového a efektivního režimu mezinárodní spolupráce ve vztahu s trestným činem, které souvisejí zejména s těmi moderními informačními technologiemi.
Cílem dodatkového protokolu je harmonizovat trestní právo hmotné pro účely potírání šíření rasismu a xenofobie na internetu a zlepšit mezinárodní spolupráci v této oblasti. Čili v podstatě jde jak obecně o výměnu zkušeností, tak konkrétně o spolupráci na jednotlivých případech.
Jak jsem říkala v úvodu, všechny legislativní možné, potenciální, skutečné překážky odpadly, my ho můžeme s klidným svědomím podepsat - konečně. Takže tímto si dovoluji vás o ten souhlas požádat a myslím si, že pokud příznivě tento návrh posoudíme, jenom doplníme v oblasti trestněprávní ochrany před počítačovou kriminalitou již stávající vnitrostátní režim. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní ministryně. Prosím zpravodajku pro prvé čtení paní poslankyni Kateřinu Konečnou.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně a kolegové, já myslím, že paní ministryně řekla vše podstatné, také já jsem ráda, že se konečně po deseti letech dostáváme vůbec k projednání této smlouvy, která je velmi důležitá. Ale možná bychom si měli pogratulovat i za to, že už je implementována do našeho právního řádu. Tudíž mi nezbývá nic jiného, než podpořit její projednání na zahraničním výboru. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku, tak ji i končím. Závěrečná slova? Nikdo nepožaduje. Budeme tedy hlasovat. Já jsem svým rozhodnutím navrhl tento tisk přikázat zahraničnímu výboru, stejně tak učinila i paní zpravodajka. Jiný návrh nepadl.
Budeme tedy hlasovat o přikázání zahraničnímu výboru. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má číslo 50. Přihlášeno je 166, pro 138, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.
Konstatuji, že jsme návrh přikázali zahraničnímu výboru, a končím bod 43.
Otevírám bod číslo
44.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací změna Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě
Organizace spojených národů o změně klimatu, Rámcová úmluva
Organizace spojených národů o změně klimatu a Kjótský protokol
k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu
/sněmovní tisk 79/ - prvé čtení
Prosím pana ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby se ujal slova.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dobré ráno. Dovolte mi krátce okomentovat vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, Rámcová úmluva OSN o změně klimatu a Kjótský protokol. ČR je smluvní stranou úmluvy od 21. března 1994 a smluvní stranou protokolu od 16. února 2005. Změna protokolu byla přijata na 8. zasedání jeho smluvních stran, které se konalo ve dnech 26. listopadu až 7. prosince 2012 v Dauhá v Kataru.
Změna Kjótského protokolu spočívá především ve vymezení nových závazků ke snížení emisí skleníkových plynů pro ekonomicky vyspělé státy, které mají být splněny do roku 2020. Smyslem opatření je přispět ke stabilizaci koncentrace skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by umožnila předejít výrazně negativním dopadům na životní prostředí a obyvatele a snížila tak očekávané výdaje veřejného i soukromého sektoru. EU a jejích tehdy 27 členských států se zavázaly společně s Chorvatskem a Islandem do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o 20 % v porovnání se stavem v roce 1990.
Chci zdůraznit, že přijatý redukční cíl plně odpovídá cíli, který je dán předpisy EU v rámci tzv. klimaticko-energetického balíčku z roku 2009. Změna Kjótského protokolu v tomto smyslu tedy nebude vyžadovat změnu platné právní úpravy v uvedené oblasti a rovněž nebude mít dopad na státní rozpočet, veřejnou správu, ani podnikovou sféru.
Součástí vládního návrhu na přijetí změny protokolu je také návrh na dodatečnou ratifikaci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Kjótského protokolu přijatého k této úmluvě, původně schválených jako smlouvy vládní. Důvodem tohoto kroku je pouze formálněprávní sladění procesu sjednání těchto smluv s platnými ustanoveními Ústavy ČR, která u takovýchto smluv vyžaduje souhlas Parlamentu ČR a následnou ratifikaci prezidentem republiky.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Prosím pana zpravodaje pana poslance Václava Zemka, dnes již podruhé. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Zemek: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já to možná jen trošku shrnu. V podstatě se jedná o změnu Kjótského protokolu, který navázal na Rámcovou úmluvu o ochraně klimatu z Ria de Janeira v roce 1992. Naše závazky vyplývají z členství v EU, protože všechny strany EU, všechny země EU jsou signatáři této rámcové úmluvy a protokolu, a došlo k některým změnám, například v rámci změny závazků - byly tam přidány některé nové látky, které znečišťují klima, například oxid dusný apod. Co je podstatné, tak nedochází ke změně naší právní soustavy, protože tyto změny jsou plně pokryty stávající legislativou, a nebude to mít ani dopady na státní rozpočet.
Já bych si dovolil tento tisk přikázat k projednání výboru zahraničnímu.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Přikážeme to hlasováním, ale až po obecné rozpravě, kterou nyní otevírám. Nikdo se do ní nehlásí, tak ji i končím, a pokud není zájem o závěrečná slova, tak teď je ten správný okamžik na přikazování.
Organizační výbor navrhl přikázat k projednání zahraničnímu výboru, stejně tak i pan zpravodaj. Jiný návrh? Není tomu tak, takže budeme hlasovat o přikázání zahraničnímu výboru.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování má číslo 51, přihlášeno je 165, pro 136, proti nebyl nikdo. Konstatuji, že jsme tento tisk přikázali výboru zahraničnímu, a končím projednávání bodu 44.
Otevírám bod
45.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s přístupem České republiky Úmluva
o založení Evropského komunikačního úřadu (ECO)
/sněmovní tisk 93/ - prvé čtení
Prosím pana ministra průmyslu a obchodu. Prosím.