Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

58.
Ústní interpelace

Pan předseda vlády je bohužel nepřítomen. Proto ti, kteří žádají o interpelování pana premiéra, svůj dotaz přednesou a bude jim odpovězeno písemně.

Jako první vylosovaná interpelace je paní poslankyně Jitka Chalánková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Vážený pane premiére, chci obrátit vaši plnou pozornost na zcela konkrétní případ závažného porušování lidských práv. Lidských práv malých dětí, osmiletého Denise a šestiletého Davida, občanů České republiky, a jejich rodičů v Norsku. Na základě iniciativního, podle všech záští k českým rodičům motivovaného udání učitelky z mateřské školky byli otec dětí a následně i matka obviněni z pohlavního zneužívání. David a Denis byli okamžitě odebráni rodičům... (Poslankyně se odmlčela kvůli vyrušujícím kolegům.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, děkuji pánům, že přerušili svoji debatu. Prosím, paní poslankyně, pokračujte.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: David a Denis byli okamžitě odebráni rodičům, odděleni od sebe a umístěni každý do jiné pěstounské rodiny, údajně pro nedostatek pěstounských rodin ochotných vychovávat dvě děti. Přestože se matka s otcem dětí na nátlak norských speciálních služeb Barnevernet rozvedla, následující vyšetřování obvinění velmi záhy vyvrátilo. Oba chlapci zůstávají již dva roky v náhradních rodinách, soudy matce nakonec přiznaly právo na styk s nimi jen dvakrát do roka po dvou hodinách. Tato setkání probíhají pod dozorem, matka má přísně zakázáno mluvit s dětmi česky, česky se děti neučí a svůj rodný jazyk postupně zapomínají, přestože jak ony, tak jejich rodiče jsou výlučnými občany České republiky. Na matku je dokonce činěn nátlak, aby dala u českých úřadů dětem vystavit vlastní pasy a v rozporu s českým právem je odevzdala norským úřadům. Tomu matka zatím odolává, přestože je jí vyhrožováno, že pokud tak neučiní, bude zbavena jakékoli možnosti stýkat se se svými dětmi. Dětmi je manipulováno až tak, že na setkáních stále opakují, že jako dárek od maminky chtějí pas. (Upozornění na čas.) Zrychlím to.

Jistě uznáte, pane premiére, že něco takového není z vlastní hlavy osmiletého chlapce. Vše je doložitelné. Pane premiére, české úřady neudělaly pro matku dětí, která usiluje o jejich vrácení, nic.

Vážený pane premiére, táži se vás, zda jste ochoten ode mne nyní převzít text stížnosti, kterou česká advokátka matky a obou dětí podala u soudu ve Štrasburku, a s celým případem se podrobněji seznámit. Upozorňuji, že se jedná o citlivá data. Zda jste ochoten vy osobně se zasadit o nápravu tohoto zjevného justičního přehmatu norského státu, našeho spojence, jehož obětí jsou čeští občané, zasadit se o to, aby děti mohly dál vyrůstat společně, ideálně s matkou nebo alespoň u svého českého dědečka. Ptám se, zda jste ochoten případně i diplomatickou cestou se zasadit o to, aby české děti nebyly násilně a proti vůli svých českých rodičů asimilovány Norskem. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Chalánkové. Bude odpovězeno písemně. Nicméně k této konkrétní věci se přihlásila, pokud proti tomuto postupu nebude námitka, paní ministryně práce a sociálních věcí, která chce k té věci říct několik slov. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci, mrzí mě, že jsem to nevěděla dopředu, protože svým způsobem je to interpelace na mě. Vím, že tuto kauzu a ještě několik podobných, které se týkají Velké Británie, řeší Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Vím, že mi pan ředitel říkal, že k tomu informace má. Protože mi to říkal asi před měsícem, v tuto chvíli nemám bohužel podrobné informace, ale slibuji, že vám je dám zřejmě prostřednictvím interpelace pana premiéra, protože to bude to podklad, který budu vypracovávat já. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni za jasnou a efektivní odpověď.

Přistoupíme k druhé interpelaci. Paní poslankyně Marta Semelová má dotaz na nepřítomného pana premiéra. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marta Semelová: Vážený pane nepřítomný premiére, s podivem jsem si přečetla před několika dny v tisku zprávu o setkání dvou členů vaší vlády, konkrétně místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka a ministra kultury Daniela Hermana, s německými křesťanskodemokratickými poslanci, které doprovázel také Peter Barton, tedy šéf pražské kanceláře sudetoněmeckého landsmanšaftu. Podotýkám, že toto setkání se uskutečnilo dokonce v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Nezpochybňuji právo jednání členů KDU s poslanci jim blízké strany, nicméně skutečnost, že jako představitelé české vlády jednají, navíc v utajení před médii, která se tuto informaci dověděla až po čtrnácti dnech, s představitelem sudetoněmeckého landsmanšaftu, považuji za varující. Není divu, že to vzbuzuje oprávněné obavy občanů, kteří se na mě v té souvislosti obrátili. Je nemálo těch, jimž utkvělo v paměti po celý život to, jak museli opouštět své domovy v pohraničí a čeho se sudetští Němci dopouštěli na českém obyvatelstvu. Zmínit je třeba i snahy některých kruhů o zrušení Benešových dekretů či fakt, že v hlavním městě působí kancelář sudetoněmeckého landsmanšaftu.

Chci se vás proto jako předsedy vlády zeptat, zda za prvé vicepremiér a ministr kultury jednali z pověření vlády. Za druhé, pokud tomu tak není, zda předem informovali o tomto jednání vás jako předsedu vlády, případně ministra zahraničí. Za třetí, jestli vás zmínění členové vlády zastupující KDU-ČSL informovali o tom, co bylo obsahem tohoto jednání. A za čtvrté, zda souhlasíte s tím, aby se vrcholní představitelé české vlády setkávali a jednali se sudetoněmeckým landsmanšaftem, navíc v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Odpověď vám bude zaslána písemně, přesně tak.

Další v pořadí je Petr Gazdík. Máte slovo, pane poslanče.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane nepřítomný premiére, obracím se na vás s interpelací ve věci odpovědnosti policistů a státních zástupců za své jednání, přičemž za vzorový příklad této problematiky bych vzpomněl dá se říci několik let se táhnoucí kauzu Vidnava. Jak známo, obviněnými v kauze byli Luděk Kula, toho času ředitel Vězeňské služby České republiky, a náměstek ministra spravedlnosti Radek Steiner. Jejich údajně protiprávním jednáním měl být pro stát nevýhodný nákup objektu v obci Vidnava a jejich stíhání a obvinění bylo soudem zrušeno v plné šíři. Jenže - kolik ale času mezi začátkem řízení a tímto rozhodnutím uplynulo? Ti lidé byli velmi závažným způsobem poškozeni osobně, kariérně, finančně a bezesporu vážně utrpěla i jejich dobrá pověst. A takových příkladů se zejména v poslední době děje celá řada.

Pan Kula i Steiner i ostatní nespravedlivě stíhaní po státu sice mohou a jistě budou žádat odškodnění a daňové poplatníky to bude stát nemalý finanční obnos. Neexistuje však ale takové odškodnění, kterým by dotčeným osobám a rovněž jejich rodinám v tomto i v ostatních podobných případech byly vráceny ony ztracené roky života, profesní uznání i kompenzace psychického zdraví a o pohodě ani nemluvě.

Ptám se vás tedy, pane premiére, jaká konkrétní odpovědnost bude vyvozena u těch, kteří případ vyšetřovali a dozírali, jaká opatření vaše vláda chystá, aby k obdobným případům v budoucnu nedocházelo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Taktéž děkuji, pane poslanče. Další v pořadí s interpelací je paní poslankyně Věra Kovářová. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážený pane premiére, médii před několika týdny proběhla informace o aktuální výši nezaměstnanosti. Aniž bych měla ambici tuto statistiku analyzovat, ráda bych v této souvislosti upozornila na dlouhodobě existující problém v podobě vysoké nezaměstnanosti žen. Velmi palčivě se týká mj. těch, které se na trh práce vracejí po mateřské dovolené. Podle loňských údajů dosahuje zaměstnanost žen s dětmi do šesti let v České republice pouze 35,8 %, což je druhá nejnižší hodnota v Evropské unii. Průměr zemí EU je téměř 60 %. Je zjevné, že jde o problém, se kterým je bez zbytečného otálení třeba něco dělat. Jednou z cest, jak umožnit zaměstnatelnost maminek, a tím i jejich zdárný návrat na trh práce a rozvoj jejich potenciálu, je usnadnění práce na částečný úvazek. Toho lze dosáhnout např. prostřednictvím snížení odvodů na zdravotní pojištění. Pevně věřím, že takové opatření by pomohlo jak jejich osobní, pracovní a rodinné spokojenosti, tak by mohlo být velmi přínosné pro Českou republiku jako celek, a to nejen ekonomicky.

Vážený pane premiére, jaké kroky v této oblasti hodlá vaše vláda učinit? Jaká opatření, která budou zaměstnavatele motivovat k přijímání maminek na zkrácené pracovní úvazky, se chystá vláda realizovat? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. To byla poslední interpelace na nepřítomného pana premiéra. Než přejdeme k ústním interpelacím na jednotlivé členy vlády, dovolte mi, abych omluvil ty, které tu mám. Dnes se od 14.30 do 16 hodin omlouvá pan ministr Marcel Chládek, dále se z dnešních interpelací omlouvá pan ministr zdravotnictví pan Svatopluk Němeček, pan poslanec Stanislav Pfléger se omlouvá dnes od 14.30 hodin, pan poslanec Herbert Pavera se omlouvá z dnešního odpoledního jednání, dále pan poslanec Petera se omlouvá z dnešního jednání, pan poslanec Karel Fiedler se omlouvá z dnešního odpoledního jednání a následně pan poslanec Pavel Šrámek se omlouvá z dnešního odpoledního jednání.

Nyní přistoupíme k první ústní interpelaci na členy vlády. Pan poslanec Josef Zahradníček bude interpelovat pana ministra financí Andreje Babiše ve věci toku peněz obcím. Prosím, pane kolego, máte slovo.

 

Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji. Příjemné dobré odpoledne, vážený pane ministře, vážená vládo, vážený pane předsedající, dámy a pánové.

Velice si vážím každého, kdo se vrhne do komunální politiky a vykonává něco navíc nejen pro svoji obec, ale i pro okolní obce, např. v různých sdruženích, svazcích či mikroregionech. Vy, pane ministře, pokud vím, jste nikdy nepracoval v komunální politice a hned jste se vrhl do vrcholové politiky. Máte na to sice ještě necelé čtyři roky, abyste se z vaší nové funkce nejvyššího pokladníka celé naší krásné vlasti podíval a reagoval společně s vašimi novými spolupracovníky na velice důležitou věc pro obce, pro obecní zastupitelstva i pro občany, a to že existují různé druhy toku peněz do obecních pokladen a s tím, jak asi také tušíte a víte, jsou další problémy. Přesto je třeba tento problém řešit urychleně, aby nově zvolení členové zastupitelstev obcí v podzimních komunálních volbách a starostové měli pocit, že žijí v právním státě.

V naší vlasti jsou dána určitá pravidla, např. pro placení daní do státní pokladny, ale nejsou pravidla pro to, aby z jejich výnosů měli rovnoměrný prospěch všichni občané naší vlasti v jednotlivých obcích, i když mají dle Ústavy České republiky nárok na určitou standardní životní úroveň. Moje otázka zní: Měl jste čas nebo budete mít zájem a chuť, a to do jakého termínu se budete moci tímto problémem zabývat, aby tzv. toky peněz do obecních pokladen byly transparentní a aby bylo více nárokových položek do obecních rozpočtů a ne nenárokových. Mám na mysli např. různé dotační tituly, různé vypisované granty, které jsou nesmyslně a účelově vypisované, a dále toky peněz od fondů od místních akčních skupin, od mikroregionů atd. atd. Mám za to, že státní rozpočet je také částečně vysáván nesmyslným způsobem různých dotačních a kontrolních orgánů a na konkrétní projekty v obcích jde tím méně a méně peněz. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím pana ministra financí o jeho odpověď.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Dámy a pánové, děkuji za dotaz. Je pravda, že jsem nepracoval v komunální politice, do vrcholné politiky jsem se dostal asi omylem, nicméně můj systém práce je takový, že se snažím vždycky najít lidi, kteří jsou šikovnější než já, a získat informace.

Takže ohledně toku peněz z Ministerstva financí do krajů a obcí, samozřejmě tam je vícero věcí, které nejsou dořešeny, má to vazbu na státní pokladnu. My jsme se dohadovali, kde leží peníze, protože stát potom, co přidělí peníze přes kraje a obce, vlastně ztrácí přehled. Dnes dokonce ani veškeré obce nemají účty u ČNB a nemají ani povinnost zasílat tato čísla. Nicméně hlavní problém asi je v tom, že systém financování rozpočtového určení daní doznal nějakých změn a určitě to není úplně ideální. Já jsem o tom mluvil s panem poslancem Gazdíkem a s dalšími hejtmany z krajů a vlastně jsme se domluvili, že to budeme spolu řešit. Pan Gazdík přišel s nějakým návrhem ohledně toho, aby se také přihlédlo při rozdělování k počtu osob, které se zaměstnávají v dané obci, takže my jsme určitě otevření debatě. Nemám problém s kýmkoli o tom vést debatu a samozřejmě to ztransparentnit.

Ohledně kontrol. Samozřejmě, dnes jsme je tu řešili s kolegyní Berdychovou, která je starostka obce, jak tam byla kontrola a jak jí tam dali pokutu 300 000 Kč za nějaký formální problém. Takže bohužel, naši zástupci státu, teď mluvím o strukturálních fondech a o dotacích z Bruselu, místo toho, aby pobízeli státní instituce nebo soukromé a vlastně jim říkali "tady jsou ještě možnosti na čerpání", tak často spíše v tom vystupují negativně. To bychom určitě také chtěli změnit. Teď došlo ke změně, že operační programy do nového období se budou více centralizovat, neboť je jich méně, a v současnosti probíhá debata, jak je určit a přidělovat. Takže to jsou určitě věci, které bychom také chtěli měnit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Ptám se pana starosty, jestli má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji panu ministrovi. Já bych neměl otázku, ale spíše takový dovětek. Mám za to, že na jednotlivých ministerstvech a krajských úřadech je dostatek schopných pracovníků, kteří by dokázali zpracovat a zprůhlednit nárokové toky peněz pro obce, aby těch nenárokových bylo co nejméně, a pokud budou, aby byly účelově a věcně a systémově vynakládány.

Nechtěl jsem záměrně hovořit také o evropských penězích, protože to je kapitola sama pro sebe, ale chtěl jsem hovořit pouze o národních financích. Nechtěl jsem hovořit ani o rozpočtovém určení daní, protože vím, že panu ministrovi to před rokem prakticky nic neříkalo. Proto pokud by měl zájem, mohu se podílet na jeho informovanosti, protože mám za to, že moje působnost v komunální politice více jak třicet let, takže o tom něco vím a můžeme se potom domluvit dále, jak by se to dalo řešit. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane kolego. Poprosím pana ministra o doplňující odpověď.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já se určitě rád nechám poučit. Já mohu jen říci, že žiju v Průhonicích, že jsem opravil sokolovnu, koupil dům důchodců a udělal z něho Alzheimer centrum, koupil fabriku a při změně územního plánu dostane obec 35 mil. korun. Takže tam, kde bydlím, se snažím a trošku ty obce také znám, jaké mají problémy, ale rád se poučím i z jiného soudku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za odpověď i za to, že se chce poučit. Ještě než přejdeme k další interpelaci pana poslance Michala Kučery, tak bych chtěl přítomné kolegyně a kolegy upozornit, že se z dnešního jednání omluvili páni ministři: pan ministr Němeček, pan ministr Jurečka, pan premiér Sobotka, pan ministr Chovanec, paní ministryně Jourová, do 16 hodin se omluvil pan ministr Chládek a do 15 hodin se omluvil pan ministr Zaorálek, abyste počítali s tím, jestli na vaše interpelace bude nebo nebude odpovězeno.

Teď už poprosím pana poslance Michala Kučeru, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra Mariana Jurečku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, vážený pane nepřítomný ministře, chtěl bych vznést zásadní připomínku ke stanovení záplavového území a jeho aktivní zóny významného vodního toku Ohře-Louny-Stekník, kilometr 51 až 80. Aktualizace aktivní zóny byla provedena vámi řízeným Povodím Ohře, a to i přes výrazný nesouhlas dotčených měst Louny a Postoloprty i dalších obcí na toku řeky Ohře. Rozšíření aktivní zóny má zásadní a negativní vliv na zákonná práva vlastníků nemovitostí v dotčeném území, ochranu vlastnického práva a znehodnocení majetku občanů i obcí. Rozšíření aktivní zóny řeky Ohře nezohledňuje, že existují i jiné zákonné možnosti pro realizaci protipovodňových opatření.

My jsme jako lounští zastupitelé pozvali v loňském roce na zastupitelstvo města Louny ředitele Povodí Ohře, kde jsme chtěli vysvětlit, jakou roli hraje vodní dílo Nechranice a jeho manipulační řád v záplavách, které pravidelně postihují obce na dolním toku řeky Ohře. Ředitel Povodí Ohře a jeho kolegové nám na zastupitelstvu sdělili, že vše je v naprostém pořádku, že Povodí Ohře postupuje na vodním díle Nechranice přesně podle předpisů a manipulačních řádů. V čem je tedy problém? Problém je v nastavení priorit, podle kterých je odpouštění vodního díla Nechranice realizováno a podle kterých jsou vytvořeny předpisy a manipulační řády. Před ochranou obcí a majetku při povodních má totiž přednost například zásobování průmyslových podniků vodou. Proto také jsou zaplavovány obce na dolním toku Ohře.

Pane ministře, chtěl bych vás tímto požádat, abyste se zasadil o přehodnocení priorit vodního díla Nechranice, změnu manipulačního řádu vodního díla Nechranice a také zejména o přehodnocení rozšíření aktivních zón záplavového území významného vodního toku Ohře na kilometru 51,5 až 80 Louny-Stekník, a usnadnil tak život občanům a obcím na dolním toku řeky Ohře. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Bude mu odpovězeno písemně ministrem zemědělství.

S další interpelací paní poslankyně Fischerová na pana ministra Milana Chovance. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já využiji i ten čas a budu interpelovat pana ministra Chovance. Velmi ráda se spokojím s písemnou odpovědí. Takže já nyní promlouvám k panu ministrovi Chovancovi a tímto ho zdravím.

Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci reformy veřejné správy, kterou plánuje Ministerstvo vnitra České republiky. Moji bývalí kolegové a kolegyně z řad starostů a starostek mě často oslovují, mimo jiné právě i s dotazem, jak a zda se připravuje třetí fáze reformy veřejné správy. Já myslím, když se tak rozhlížím po těch poloprázdných lavicích, tak je zde nás přesto mnoho, kteří máme zkušenosti právě v samosprávě. A já jsem ráda, že i pan ministr vlastně přišel z Plzeňského kraje jako hejtman, čili k tomu má určitý vztah kladný a je dobře, že tímto nám všem v tom bude moci pomáhat, zejména občanům, na které má reforma veřejné správy dopad.

Byla jsem starosty informována, že obdrželi v minulém měsíci dopis z Ministerstva vnitra a v tom byl materiál pod názvem Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky, takzvaně 2014 plus. Nyní už přicházím ke svému dotazu. Ten zní, jaká je vize vlády pana premiéra Bohuslava Sobotky ohledně třetí fáze reformy veřejné správy.

Moc děkuji za odpověď a přeji brzké uzdravení a návrat k nám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Odpovězeno jí bude písemně.

Dalším interpelujícím je pan poslanec Petr Bendl, který bude interpelovat pana ministra Andreje Babiše ve věci ČEB. A já a mnozí další se konečně dozvíme, co je to ČEB.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. To byste měl vědět, že to je Česká exportní banka. Dobře, pro ty, kteří to nevědí.

Děkuji za možnost se vás zeptat, pane místopředsedo vlády. Jsem rád, že jste tady na rozdíl od řady vašich kolegů, kterým už ta práce tady v parlamentu tolik nevoní, aby tady zůstali sedět a čekali na interpelace.

Já jsem se chtěl zeptat, protože se samozřejmě dočítáme množství informací o České exportní bance, kterou Česká republika zřídila jako řeknu možná nestandardní nebo standardní nástroj státu, země, která je významně proexportní, pomoci podnikatelům v tom, aby se dostali i do riskantních oblastí, do oblastí, kde je riskantní dělat obchody, a samozřejmě čtu v novinách, že Policie České republiky řadu věcí šetří. Myslím si, a o tom se tady přesvědčovat nemusíme, že platí padni komu padni, přijde-li se tam na cokoliv, nechť ten, kdo za něco nesl odpovědnost a pochybil, za to zaplatí.

Nicméně vás jsem, pane místopředsedo vlády, tady slyšel říkat na mikrofon, že Česká exportní banka je hyperprůser, říkal jste, co všechno je tam za problémy a podobně, a přitom jste také říkal, že chcete se v české politice chovat, jako kdyby Česká republika byla vaše vlastní firma. Ve firemní kultuře bývá zvykem, že když někdo něco zkazí - a myslím si, že řešíte ve svých firmách řadu významných problémů -, pak si toho dotyčného vezmete, potrestáte ho v rámci možností, stát má řadu nástrojů jak potrestat své úředníky, ale určitě nikam nechodíte do novin, abyste všude říkal o tom, co špatného se děje ve vašich firmách. Ty lidi potrestáte (upozornění na čas) a pak případně zveřejníte, že se něco takového dělo.

Já si myslím, že Česká exportní banka je významnou institucí navenek, v zahraničí ji sledují, že by stálo za to být nápomocen orgánům činným v trestním řízení řešit ty věci, ale řeknu nejdříve jednat, potom mluvit a zachovat firemní kulturu v této věci.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím pana ministra financí o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Kolegyně, kolegové, já nevím, v čem je ta kultura. Ten průšvih v České exportní bance je vlastně důsledek managementu, který tam dosadil pan Topolánek. To je všeobecně známo. Jsou všeobecně známa i jména managementu, který je vyšetřován a který se tam pravděpodobně obohatil. A samozřejmě Česká exportní banka vlastně ani nikomu nepatří, protože Ministerstvo financí tam má kousek, průmysl tam má kousek a vlastně, jak se to už stalo zvykem v našem státě, tak tady nikdo netuší, co je to výkon akcionářských práv. Tady jsme si zvykli, že většinou ty státní firmy vlastně řídí naše politiky, popřípadě jim něco přihrají.

Takže já nevím, co jsem udělal špatně. Vůbec nechápu, jak Česká exportní banka mohla schvalovat případy jako výstavbu apartmánů v Tunisu, kde není ani česká cihla, ani malta, ani cement, ani dělník. Vůbec celý systém - já rozumím tomu exportu, protože vím, co to je export, ale ten systém, že exportér vlastně vybere toho klienta, český exportér, a ručí za to jenom 2,5 %, to já považuji za absurdní. A to si myslím, že by asi dokázal každý takhle exportovat, aby v podstatě ten problém padl potom na stát. Takže podle mého názoru Česká exportní banka potřebuje zásadně změnit.

Stávající ředitel je nominant, tam ho doporučil pan Nečas. Ten samozřejmě za to asi nemůže, ale ta banka nemá žádnou strategii. Nikdo nekontroluje exportéry, kolik skutečně nakoupili českých surovin a proč jsme stavěli minihuť na Slovensku za 5 miliard a proč jsme nechtěli nějaké zásadní garance od těch exportérů. Tak když někdo chce exportovat, tak by měl asi ručit více než 2,5 %. Měl by možná ručit podstatně více. A stejně on by měl být příjemce těch peněz, a ne nějaký subjekt cizí, kde Česká exportní banka vlastně jen analyzuje na základě nějakých papírů, protože Česká exportní banka nemá síť nějakých zástupců.

A samozřejmě je tam problém s těmi sklárnami, kde byl nějaký hloupý nápad prodávat pohledávky, a ta nabídka byla úplně směšná. Naštěstí se to zrušilo. Místo toho, aby to exportní banka měla ošetřeno tak, abychom se například k těm aktivům mohli dostat, protože jedna ta sklárna vyrábí. Takže nevím, proč jsme ji nepřevzali a proč ji například neprovozujeme. Je tam vícero problémů a já si myslím, že celkem rozumím tomu, co jsou to exporty a co jsou to úvěry, a tohle je jeden z příkladů, jak špatně se stát stará o své kapitálové účasti. Proto je tam dneska 16 miliard nedobytných úvěrů. Je to samozřejmě garantováno EGAPem, ale já si myslím, že exportní banka musí zásadně změnit svou strategii a musí jasně definovat, komu ty peníze bude dávat. A když jsem poprvé požádal pana ředitele, aby mi dal nějaké podklady, tak mi dal ty zahraniční příjemce, kteří mi nic neříkají. Ale potom, když jsem požádal o ty exportéry, tak div se světe, je jich strašně málo, těch hlavních. Jsou to stále stejné firmy.

Takže si myslím, že je to velké téma, a bohužel občas se u nás stává, že když je státní banka, vzpomínáme si na ČKA, když to tedy řídí kvazizástupci, kteří možná na to úplně nemají kompetenci, nebo zasahují do toho politici, tak to tak dopadá. Takže jenom tolik.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec Bendl s doplňující otázkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Já s vámi v tomhle, pane místopředsedo vlády, velmi souhlasím. Pojďme diskutovat o změně parametrů. Máte k tomu řadu kompetencí a podobně. Otevřeme tu debatu, jak pomoci českým exportérům. Ale takhle to zatím spíš vypadá, že pořadí je fakt, že Česká exportní banka nikdy nepodporovala příliš zemědělský sektor.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S doplňující odpovědí pan ministr financí.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já jsem skutečně nepochopil, co to má se zemědělským sektorem. Mimochodem, Agrofert je čtvrtý největší exportér, i když jsem si říkal, že o tom nebudu mluvit. A nikdy v České exportní bance neměl úvěr. A taky jsem investoval v Číně z vlastního miliardu. Podvedli mě, okradli mě, ale byly to moje peníze, ne státní. Takže nevím, co tu pletete do toho, pane Bendle, zemědělství. V úterý v 17.30 tady sedíme pan ministr Mládek, já, pan Klumpar a další zástupci České exportní banky, tak jste srdečně zván k této debatě o nové koncepci.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. S další interpelací na paní ministryni Helenu Válkovou pan poslanec Josef Šenfeld ve věci veřejné zakázky průchozí detektor. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Šenfeld: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, děkuji vám za obdrženou odpověď na svou písemnou interpelaci z 5. února tohoto roku k veřejné zakázce malého rozsahu nazvané průchozí detektor kovu a rentgen zavazadel, zadavatel Česká republika, Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou, dále jen zadavatel.

Z vašeho sdělení ze dne 6. 3. tohoto roku vyplývá, že zadavatel smlouvu uzavřenou v rozporu se zákonem již nemůže ukončit, a tudíž nemůže realizovat nové výběrové řízení. Avšak ze zveřejněné dokumentace, pořízené v e-tržišti dne 26. února tohoto roku, Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, konkrétně z oznámení o zrušení výše uvedeného zadávacího řízení ze dne 21. února tohoto roku, číslo jednací OSPR 1652014, vyplývá, že zadavatel z výskytu důvodů hodných zvláštního zřetele, pro které nelze v zadávacím řízení pokračovat, 14 dní před vaší odpovědí na mou interpelaci toto výběrové řízení zrušil, neboli smlouvu neuzavřel.

Vážená paní ministryně, byla tedy smlouva uzavřena, nebo nebyla? A bude, či nebude výběrové řízení opakováno? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a prosím paní ministryni spravedlnosti o její odpověď. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Děkuji, a hlavně děkuji za interpelace tohoto druhu, protože jsem tak přinucena se seznamovat se stavem, pokud jde o správu těch oblastí, které mám ve své pravomoci, působnosti, mimo jiné i soudy. A já vám tedy, pane poslanče, zodpovím tu vaši otázku velice jednoduše. Protože v době zjištění těch pochybení bylo již zadávací řízení ukončeno a bylo to ukončeno podepsáním smlouvy 10. února 2014, Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou bylo doporučeno ukončení této smlouvy a řádné vypsání nové veřejné zakázky. Jenže Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou namísto toho, aby ukončil smlouvu, zcela chybně a neplatně zrušil zadávací řízení, což vůbec nemohl udělat. Ten akt je neplatný, ukončené zadávací řízení již nelze zrušit. A on ho ukončil i tím, že předtím podepsal smlouvu 10. února 2014. Systém e-tržiště zrušení veřejné zakázky zadavateli ani neumožňoval. Naopak z tohoto systému jasně vyplývá, že veřejná zakázka byla tomu uchazeči již i zadána. Uzavřená smlouva je také v e-tržišti k dispozici.

To znamená, v současné chvíli není možné realizovat nové zadávací řízení, neboť na základě uzavřené smlouvy je již plněno. Ministerstvo spravedlnosti v důsledku závažného pochybení zadavatele, konkretně toho Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, přijalo takové opatření, že u něj udělá mimořádnou finanční kontrolu, která bude právě zaměřená na zadávání veřejných zakázek. A samozřejmě že o tom informujeme i nadřízený soud, Krajský soud v Hradci Králové. Současně jsem nařídila i audit na příslušném odboru Ministerstva spravedlnosti, do jehož kompetence veřejná zakázka spadá.

Kdybych měla ten celý případ shrnout: Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou namísto toho, aby postupoval podle instrukcí, které obdržel a které jasně řekly, že jeden z těch stěžovatelů má pravdu a jeho námitky jsou opodstatněné, aniž bych šla do detailů, aby okamžitě ukončil smlouvu v době, kdy ještě to bylo možné, tak tu smlouvu nechal běžet a namísto ukončení smlouvy zrušil něco, co v té době už zrušit nemohl, to zadávací řízení. Takže všechno bylo špatně. Konkrétní odpovědnost bude vyvozena i vůči konkrétním osobám.

Děkuji za to upozornění a opět je mi jasné, že je třeba zaměřit pozornost kontrolní nejenom na Vězeňskou službu, státní zastupitelství, ale i na samotné soudy, což je zjištění o to smutnější. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Má pan poslanec Šenfeld doplňující otázku? Nemá. Děkuji paní ministryni i panu poslanci.

S další šestou interpelací se přihlásila paní poslankyně Nina Nováková na pana ministra kultury Daniela Hermana ve věci chaty Libušín. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dámy a pánové, samozřejmě vážení členové vlády, mohlo by se zdát, že taková záležitost, jako je možný zánik jedné národní kulturní památky, není událost, která by měla hýbat příliš našimi životy. Já se však domnívám, že pan ministr Daniel Herman právě při téhle příležitosti má možnost ukázat své postoje při obnově této národní kulturní památky.

Pro ty z vás, kteří to třeba ne příliš registrovali, nebo jsou to už přece jenom tři neděle, v noci z 2. na 3. března vyhořela chata Libušín na Pustevnách. Architektura a výzdoba chaty byla velice cenná, protože tam byly dokonce fresky Mikoláše Alše a architektem je pan Dušan Jurkovič, opravdu vynikající architekt. Pro oblast Valašska je to velice citlivá záležitost. Víme, že Rožnov pod Radhoštěm vyhlásil sbírku, hned se k tomu postavilo jak Valašské muzeum, tak obec Rožnov pod Radhoštěm. A i když ta situace, ta událost není příjemná, je smutná, zanikla jedna památka, kterou my vlastně zachránit nemůžeme, my ji můžeme jenom opravdu obnovit, ráda bych vyzvala pana ministra, aby nám právě vzhledem k tomu, na jakém místě ta památka byla zničená, řekl, jakou akci udělá na podporu nejen ministerstvo jeho resortu nejen za obnovu této chaty, ale zároveň na jakousi podporu pospolitosti a určité identifikace lidí s našimi památkami. Domnívám se totiž, že národní kulturní památky bychom měli považovat za součást našeho životního prostředí.

Současně jsem zjistila, že ve sbírce už je už asi 1 300 000 korun, ovšem ta obnova bude stát desítky milionů. Někde jsem zjistila údaj dokonce osmdesát milionů. (Upozornění na časový limit.) Možná že tady je někdo z kolegů blízko, že přijde s pokladničkou a budeme moci vybírat, abychom my také prokázali svou sounáležitost s touto národní kulturní památkou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím pana ministra o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji paní poslankyni za tento dotaz, protože chata Libušín je národní kulturní památkou, je ve správě Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a památka byla dokonce v 90. letech minulého století zevrubně zrekonstruována, takže je to opravdu velmi významný objekt. Jedná se o jednu z beskydských dřevěných staveb, které se dokonce staly symbolem Pusteven. Jak už tady zaznělo, je to stavba z konce 19. století ve stylu takové lidové secese.

Jak paní poslankyně říkala, v časných ranních hodinách 3. března zachvátil Libušín požár, tedy především jídelnu, která byla nejcennější součástí této stavby, zcela zdevastoval a starou Poustevnu poničil. Pro vaši informaci mohu uvést, že při požáru zasahovalo dvanáct jednotek hasičů Zlínského a Moravskoslezského kraje, celkově asi v počtu sedmdesáti osob. Od té chvíle situaci samozřejmě pečlivě sleduji a chci i touto formou poděkovat všem, kteří se podíleli na vlastní záchraně areálu Pusteven, i těm, kteří přispívali do sbírky na obnovu Libušína. Opravdu tam šlo v podstatě o minuty, aby nebyla zachvácena i vedlejší stavba Maměnka, která je - já nevím - pět metrů od této shořelé stavby Libušín. Takže kdyby nedošlo k tomu zásahu a i kdyby nedošlo k velice aktivní službě občanů, tak pravděpodobně byla ohrožena i druhá stavba.

Chci zrekapitulovat současný stav, protože minulou neděli, tedy 16. března, jsem to místo navštívil a podrobně jsem se s celou situací seznámil. Způsobená škoda je skutečně velkého rozsahu. Dokonce přesahuje tu uvedenou částku a pohybuje se rámcově kolem jednoho sta milionu korun.

Příčinu požáru stále vyšetřuje Policie České republiky. Ředitel Valašského muzea komunikuje s pojišťovnou i s policií. Objekt, nebo respektive zbytky objektu jsou vyklizeny a provizorně ohrazeny a staticky zajištěny.

Ředitel Valašského muzea jedná s odborem kultury a památkové péče Zlínského kraje o návrzích možných postupů na dočasném zajištění stávajícího stavu a následné obnově. Ministerstvo kultury už před mou návštěvou provedlo na místě zjištění situace a na ministerstvu proběhla i schůzka ve věci finančních dopadů požáru na rozpočet Valašského muzea. Náklady na tento rok na zajištění objektu proti povětrnostním vlivům a dalšímu chátrání dosáhnou cca deseti milionů korun. Pro vaši představu, je prostě potřeba zbytky té stavby, asi 20 % té stavby zůstalo, zastřešit a zabránit dalším devastujícím povětrnostním vlivům.

Jak už zde také zaznělo, Valašské muzeum uspořádalo veřejnou sbírku a ta částka už se skoro dotkla dvou milionů korun.

A teď harmonogram na příští období. Do konce května tohoto roku si naše ministerstvo vyžádalo od Valašského muzea předložení detailní zprávy s návrhem postupu při sanaci škod, následné obnovy chaty, finančními náklady, a to v termínu do 26. března, tento jeden bod. Zástupci Valašského muzea a Ministerstva kultury budou samozřejmě společně ruku v ruce jednat s pojišťovnou. Dojde k provedení odborných analýz a průzkumů na místě požářiště, protože do toho vstupují takové věci, jako že třeba některé ty trámy, z kterých objekt byl postaven, které pocházejí z 19. století, reagovaly na požár jinak než trámy, které pocházejí ze 40. let 20. století, a může to vést potom ke zlepšení ochrany proti požáru u dalších objektů. Takže se to vlastně bude využívat k vědeckým účelům tohoto typu. Bude dořešeno zabezpečení, a jak už jsem uvedl, dočasné zastřešení objektu a bude připravena celková projektová dokumentace na obnovu objektu. Je tedy velké štěstí, že ta dokumentace skutečně existuje velmi detailní, takže bude možné provést takzvanou vědeckou rekonstrukci, bude možné ten objekt opět vybudovat. Do turistické sezóny 2017 bychom rádi, aby obnova národní kulturní památky Libušín byla úplně hotová.

A to nejdůležitější chci říci nakonec. Já jsem po své návštěvě okamžitě jednal s paní ministryní Jourovou a je vysoká pravděpodobnost, že dosáhneme v plné výši na evropské fondy, z kterých by tato národní kulturní památka, její obnova, mohla být financována. (Upozornění na čas.) To je dobrá zpráva nakonec.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Ptám se paní poslankyně, jestli má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo. Nechci být vůbec nepříjemná, ale přece jenom. Před nedávnou dobou jsme se tady bavili o tom, že naši mladí lidé mají velmi mladou povědomost o našich dějinách atd. Přece jenom bych se přimlouvala u pana ministra, abychom toho využili jako určité osvětové akce, už zejména proto, že architekt Jurkovič byl typický člověk, který ctil vazby mezi Čechy a Slováky. My tou sbírkou můžeme posílit vazby mezi Čechy a Moravany, a zejména u mladší generace by bylo dobré, kdyby se dozvěděli, nejen kdo je Dušan Jurkovič, ale možná aby se seznámili s tím, jak ta chata vypadala, a s dílem autora Mikoláše Alše.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Pan ministr doplňující odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji paní poslankyni za tuto připomínku. Je to určitě velmi důležité. A jak jsem řekl i v souvislosti s požární ochranou, myslím si, že i v souvislosti s edukací je možné opravy tohoto objektu využít. Děkuji ještě jednou za tento impuls. Určitě ho zohledním.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za pozitivní zprávy. S další interpelací se přihlásil pan poslanec Lukáš Pleticha a bude interpelovat opět pana ministra kultury Daniela Hermana ve věci výpůjčního řádu NTM a spolupráce při péči o sbírky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Pleticha: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci jednání Národního technického muzea zastoupeného jeho generálním ředitelem Bc. Karlem Ksandrem v otázce půjček a pronájmů historických kolejových vozidel ze sbírek této instituce dobrovolnickým spolkům, soukromým společnostem a organizacím, které se zabývají též železniční nostalgií.

Subjekty, které mají zájem spolupracovat s Národním technickým muzeem na opravách, údržbě a prezentaci železniční sbírky, mají dnes jen malou šanci dostát podmínkám, které byly nově nastaveny ve výpůjčním řádu Národního technického muzea. Příspěvková organizace Ministerstva kultury - nevím, jestli úmyslně, spíš si myslím, že nešťastně - pod záminkou maximální ochrany sbírkových vozidel zabraňuje jejich zhodnocení ze soukromých prostředků. Myslím si, že to je postup, který moc nemá obdoby v obdobných institucích ve světě, jak je znám. Ona totiž péče o historická železniční vozidla je finančně nesmírně náročná a personálně rovněž. Nemůže to dělat kdokoliv. Pouze ten, kdo má celkem velmi vysoké odborné znalosti, jak co se týče provozu na železnici, tak i dalších řemesel, jako je zpracování kovů, restaurování apod.

Nyní proč o tom hovořím. Konkrétní příklad - ale netýká se to pouze našeho volebního kraje, týká se to i několika dalších subjektů po republice. V mém volebním obvodu se nachází významná technická památka, je to i kulturní památka, a sice ozubnicová trať mezi Tanvaldem a Kořenovem. Od roku 1988 na ní působí organizovaně dobrovolníci, kteří již opravili - zachránili před sešrotováním několik modernějších vozidel, která jsou dnes rovněž prohlášena za kulturní památky, a pečují i o další starší a historická vozidla. (Předsedající upozorňuje na čas.) Ano.

Jedná se o to, že stav, jaký je dneska podle výpůjčního řádu, umožňuje zapůjčit tato vozidla, pouze pokud budou pojištěna na cílovou hodnotu, a to v případě, kdy je podle metodiky oceněna historická parní lokomotiva na 65 mil. a s opravou za 10 mil. se dostane na částku 95 mil., tak vůbec než se začne o tom jednat, ten subjekt, který to dostane zapůjčeno, musí buď pojistit ten předmět na 95 mil., nebo se zaručit vlastním majetkem v dvojnásobné hodnotě. A to jsou, prosím pěkně, podmínky, které jsou pro naprostou většinu těchto subjektů úplně mimo jakékoli možnosti.

A já se tedy ptám, pane ministře, zda považujete za správné, aby Národní technické muzeum nastavovalo svým interním výpůjčním řádem takřka nesplnitelné podmínky pro spolupráci s organizacemi, které chtějí vlastními silami a z vlastních finančních prostředků pomoci s péčí o náročný sbírkový fond železničního muzea. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím pana ministra kultury Daniela Hermana o jeho odpověď.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Pane předsedající, kolegyně, kolegové, pane poslanče, dovolte, abych vám poděkoval za vaši interpelaci ve věci výpůjčního řádu Národního technického muzea a možné zápůjčky parní ozubnicové lokomotivy ze sbírek Národního technického muzea Železniční společnosti Tanvald.

Jsem si plně vědom úsilí různých železničních spolků a jejich členů, kteří napomáhají k záchraně železničních technických památek po celé republice. Těchto iniciativ si samozřejmě hluboce vážím. Na druhou stranu však musejí i tyto dobrovolnické aktivity mít svá jasná a pevná pravidla, neboť majetek České republiky, kterým jsou i železniční vozidla Národního technického muzea, musí být dostatečně chráněn.

Na základě zkušeností, které má muzeum z 90. let minulého století, však mohu konstatovat, že se od různých spolků či institucí vrátily zapůjčené lokomotivy, které z muzea odjely v celku, v rozebraném a nekompletním stavu. Jedná se celkem o čtyři stroje, z nichž připomenu aspoň lokomotivu 534.027, tzv. Kremák, která byla vrácena muzeu v rozebraném a nekompletním stavu, a to na třech vagonech. V letech 2005 až 2007 muzeum tuto lokomotivu rekonstruovalo do původního neprovozního vystavovatelného stavu, a to za částku 4 347 tis. korun.

Dále je také nutné počítat s tím, že při provozování historických kolejových vozidel může dojít k vážné nehodě, jak např. dokládá nehoda historického vlaku u Jihlavy z 29. července 2011, při které byl vážně poškozen exponát osobní vůz CI 40595, na kterém vznikla škoda 1 600 tis. korun. Do dnešního dne vypůjčitel, tedy ani po 2,5 letech, opravu tohoto exponátu po nehodě stále nedokončil.

V neposlední řadě bych chtěl také konstatovat, že nepokládám za správné, aby exponáty našich muzeí byly rekonstruovány nepřiměřeně dlouho, tak jako např. lze konstatovat u lokomotivy 411.019 Conrad Vorlauf. Tato lokomotiva byla zapůjčena před 21 lety občanskému sdružení, které ji v lednu 1993 začalo rozebírat a k dnešnímu dni ji má stále nedokončenou v rozebraném stavu.

Mám za to, že nyní je i vám zřejmé, proč současné vedení Národního technického muzea nehodlá již opakovat chyby bývalého vedení. Z těchto příkladů je také jistě zřejmé, že požadavky Národního technického muzea na pojištění či jiné majetkové záruky jsou zcela oprávněné a muzeum ani nemůže postupovat jinak, neboť by postupovalo v rozporu se zákonem.

Postup muzea pokládám proto za zákonný, a to i v případě výpůjčky parní ozubnicové lokomotivy, o které jste se zmiňoval, v celkové hodnotě 66 mil. korun. Nicméně tím neodpovídám na váš dotaz. Pokud se se mnou shodnete v tom, že výpůjční řád Národního technického muzea odpovídá platným předpisům, je cesta ke změně právě v těchto předpisech, jimiž je muzeum vázáno. V letošním roce budu vládě předkládat ke schválení návrh koncepce účinnější péče o movité kulturní dědictví na léta 2015 až 2020. Tam je prostor pro nalezení řešení toho, aby nadšenci z řad občanů nebyli deprimováni postoji státních institucí a zástupci státních institucí nebyli trestáni za porušování předpisů. Vážený pane poslanče, uvítám při tom rozhodně vaši spolupráci. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Prosím o doplňující otázku pana poslance Pletichu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Lukáš Pleticha: Děkuji, pane ministře, za odpověď. Já tyto čtyři smolné případy, které jste jmenoval, znám, vím o nich. Vedle toho je ovšem řada dalších případů, kdy se to povedlo, kdy to proběhlo bez problémů, kdy ze soukromé sféry do výstavních předmětů natekly desítky milionů korun a vše proběhlo, jak mělo.

Samozřejmě rozumím, že při provozování jakési jistoty musí být. Ale tady jde o to vůbec připravit to. Samozřejmě to nejsnazší, aby se to nikdy nerozebralo, je pustit se do opravy až v momentě, kdy je celá finančně zajištěna. Ovšem tomu předchází vždycky poměrně dlouhý čas, kdy je potřeba opravu připravit, smluvně zajistit, a to zas podle současného výpůjčního řádu nelze. A samozřejmě jiná rizika jsou v době, kdy lokomotiva stojí v depozitáři národního muzea, to ji prakticky nic nehrozí, ale už je potřeba mít připravené smlouvy, připravovat dokumentaci pro zadávání různých zakázek na dílčí opravy. Jiná rizika jsou v momentě, kdy probíhá samotná oprava. Na to jsou zase jiné druhy pojištění. A zase zcela jiná rizika nastupují na ten předmět v momentě, kdy by se s ním mělo jezdit po trati. V současné době je to všechno řešeno paušálně jedním pojištěním na cílovou hodnotu, která vznikne, až teprv všechno proběhne. Ale podle tohoto by se muselo platit to pojištění už dneska (upozornění na čas), kdy vlastně rizika nejsou. Takže k tomu směřuje má poznámka. Byl bych rád, kdyby se podařilo v tomto směru něco změnit. A pak myslím, že tento problém se vyřeší a nebude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan ministr s jeho doplňující odpovědí. Prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji a rozhodně je to důležitá poznámka a zpřesnění, které pan kolega řekl. Znovu zopakuji, že koncepce účinnější péče o movité kulturní dědictví na příští období, tedy roky 2015 až 2020, je připravována a tam je určitě ten prostor, abychom jasně definovali potřeby, které jsou, a cesta ke spolupráci je otevřená. Takže děkuji za připomínky. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho doplňující odpověď a nyní poprosím pana poslance Jana Zahradníka, který bude interpelovat pana ministra životního prostředí Richarda Brabce ve věci zákona o Národním parku Šumava. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, já bych se se svou interpelací chtěl obrátit na pana ministra životního prostředí.

Vážený pane ministře, v Národním parku Šumava se vždy jednalo, a já mám obavu, že v současné době stále jedná o zásadní střet dvou přístupů ke světu kolem nás. Ekologičtí aktivisté jsou nevývratně přesvědčeni o tom, že mají lidské právo na neomezené prosazování svých idejí o tom, že přírodu je nejlépe ponechat jejímu samovolnému vývoji. Když ne všude, tak alespoň ve státem chráněných územích. Na Šumavě byla tato ideologie zhmotněna v pojmu divočina, který popisuje stav, ke kterému prý dospěje příroda ponechaná samovolnému vývoji. Proti tomuto fundamentalistickému pojetí soužití přírody a lidské společnosti stojí naprosto početně převažující, avšak v podstatě mlčící většina lidí, kteří si myslí, že člověk má přirozenou odpovědnost za přírodu na území, které lidská společnost po staletí obývá, a má se o ni starat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

S příchodem nové vlády dochází ke změnám ve vedení resortu a já bych si proto dovolil položit vám následující tři otázky, pane ministře. Za prvé: V jakém stavu je na Ministerstvu životního prostředí příprava zákona o Národním parku Šumava? Zda ministerstvo vůbec hodlá takový zákon připravovat a předložit, a pokud ano, zda jeho součástí bude zonace národního parku. Za druhé: Jak na Ministerstvu životního prostředí probíhá projednávání plánu péče o Národní park Šumava? Kdo jsou jeho oponenti, jakou roli bude v jeho projednávání hrát Rada Národního parku Šumava, Svaz obcí Národního parku Šumava a Plzeňský i Jihočeský kraj? A za třetí: Jak bude naloženo s návrhem zonace Národního parku Šumava, který byl připraven v široké shodě se správou parku, ministerstvem, obcemi a Radou Národního parku Šumava?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci za jeho otázky. Poprosím pana ministra životního prostředí o jeho odpovědi. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Vážený pane předsedo, já bych především chtěl poděkovat panu poslanci Zahradníkovi za jeho dotaz. Není to klišé, protože já vím, že on se o tu záležitost dlouhodobě zajímá, je v ní skutečně už expertem řadu let, a koneckonců i moje formální i neformální diskuse s panem kolegou byly pro mě určitým korelativem a budou určitě i korelativem některých kroků.

Chtěl bych vás, pane kolego, ujistit, že i pro mě je člověk v rámci Národního parku Šumava i v první zóně tvorem, který tam má své místo. A když říkám pojem "šetrný turismus", tak to není fráze. Já jsem ho teď několikrát použil, možná že i k nelibosti některých nevládních organizací, ale chtěl bych vás ujistit, že v těch krocích, které momentálně připravujeme, tenhle princip rozhodně bude zakotven.

K vašim dotazům. Já začnu s dovolením možná trochu od konce nebo zprostředka, tedy k plánu péče, kdy návrh plánu péče Národního parku Šumava dohodnutý správou národního parku se zástupci obcí byl schválen Radou Národního parku 20. června loňského roku. Potom byly projednávány vzešlé rozpory s obcemi Prášily, Modrava a městem Kašperské Hory a bylo rozhodnuto o těchto rozporech. Následně byl 20. prosince návrh plánu péče zaslán příslušným obcím a krajům a termín podání připomínek byl stanoven do 28. února. V zákonné lhůtě bylo ministerstvu doručeno celkem 26 připomínek k plánu péče, sedm pocházelo z obcí, dvě připomínky od krajů, dále správa Národního parku Bavorský les, dále vlastníci nemovitostí, nevládní organizace a zástupci vědecké obce.

Momentálně Ministerstvo životního prostředí podané připomínky projednává. Uskutečnila se některá jednání. Shodou okolností příští týden, 25. března v úterý, bude jednání se zástupci obcí. Bude tam celkem sedm obcí. A následně myslím ve čtvrtek nebo v pátek bude jednání s hejtmany Plzeňského a Jihočeského kraje, tak abychom hovořili o jejich připomínkách. První týden v dubnu bude potom připraven návrh protokolu, kterým Ministerstvo životního prostředí plán péče schválí a v souladu se zákonem vypořádá námitky obcí, krajů i vlastníků nemovitostí. Tento plán péče, pokud bude vydán, schválen, tak vzhledem k tomu, že dosud nebyla schválena nová zonace ani zákon o národním parku, tak tento plán péče, říkám znovu, pokud bude vydán a schválen, bude schválen na dobu kratší, maximálně tři roky. Další plán péče bude již v souladu s novou zonací, případně se zákonem o Národním parku Šumava.

Teď mi dovolte krátký komentář k návrhu zákona, resp. k legislativě, to bych chtěl zdůraznit, protože Ministerstvo životního prostředí momentálně zvažuje několik variant, jak formou právního předpisu zakotvit zonaci tak, aby tam byly dlouhodobě nastaveny metody a způsoby ochrany národního parku. Podle současného znění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, mají být zóny ochrany přírody vymezeny vyhláškou Ministerstva životního prostředí vydanou po projednání s obcemi. To vy dobře víte. Ministerstvo zároveň uvažuje o novelizaci zákona č. 114/1992 Sb., kde by základní pravidla zonace byla nově zakotvena pro všechny národní parky. Diskutována je i varianta nového zákona o Národním parku Šumava a varianta nového zákona o národních parcích. Těch variant je opravdu momentálně více a já bych si dovolil odhadnout, že definitivní rozhodnutí, jakou legislativní cestou půjdeme, protože všechny cesty mají svá pro a proti a zjevně v minulosti nebyly zvažovány všechny kroky, bychom chtěli udělat do konce dubna tohoto roku a budu o nich určitě informovat všechny dotčené strany.

A jenom krátkou informaci ještě k zonaci. Návrh zonace národního parku pocházel z roku 2012 a potom byl předložen, byl projednáván ve výborech a v podstatě následně, měl být ve výborech projednán 5. září minulého roku, ale v důsledku rozpuštění Sněmovny k tomuto již nedošlo. S ohledem na situaci, kdy byl legislativní proces zákona ukončen rozpuštěním Sněmovny, ministerstvo pokračovalo projednáním rozporů o návrhu zonace s dotčenými obcemi a momentálně upravený kompletní návrh zonace Ministerstvo obdrželo 31. ledna 2014. Správa národního parku byla vyzvána k uvedení návrhu do souladu s platnou právní úpravou a rozhodnutím o řešení rozporů z několika důvodů. (Upozornění na čas.) Už budu velmi krátký. A poté co ministerstvo obdrží upravený návrh, což je konec dubna 2014, bude zahájen proces projednání návrhů zonace národního parku podle příslušného paragrafu. Očekávaný termín potom je, že v průběhu května seznámíme všechny dotčené strany s tímto návrhem a budeme pokračovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec Zahradník s doplňující otázkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych chtěl také poděkovat panu ministrovi za jeho přístup, za vždycky naprosto jasnou ochotu k jednání. Také bych mu chtěl nabídnout spolupráci těch sil, které na Šumavě myslí tím, řekněme a doufejme, podobným způsobem jako on. Tedy obcí, rady národního parku a všech nás, kterým na srdci Šumava výrazně leží.

K tomu logickému propojení tří dokumentů, o kterých jsme tady mluvili, tak samozřejmě, že logicky nejpřístupnější je tedy proces, zákon o národním parku, jako jeho součást zonace vymezující první bezzásahové zóny. A logický důsledek toho potom plán péče, jak o toto území pečovat. Na tomto postupu je výrazný souhlas všech Šumaváků. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan ministr nemá doplňující odpověď. Děkuji oběma pánům, panu poslanci i panu ministrovi.

Nyní s devátou interpelací přichází pan poslanec Jiří Petrů a bude interpelovat pana ministra dopravy Antonína Prachaře ve věci obchvatu Břeclavi. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Petrů: Děkuji. Vážený pane ministře, má interpelace má upozornit na dlouhodobě neúnosnou dopravní situaci v městě Břeclavi. Břeclav je významným silničním uzlem, jehož kostru tvoří dálnice D2 Brno-Bratislava, silnice I/55 Břeclav-Olomouc státní hranice s Rakouskem, silnice I/40 Břeclav-Mikulov a II/425 Rajhrad-Lanžhot. Centrem Břeclavi projíždí tisíce kamionů ze směru Olomouc - Uherské Hradiště - Hodonín směrem na Valtice a Mikulov ke státním hranicím, aby se vyhnuly mýtným branám na dálnici D1 a rychlostní komunikaci R52, tedy trase Olomouc-Brno-Pohořelice-Mikulov. Přitom doprava středem Břeclavi je možná pouze jediným mostem přes řeku Dyji. To způsobuje dopravní zácpy, nehody a desítky zraněných cyklistů i chodců na přechodech. Řešením tohoto stavu je vybudování obchvatu, který připravuje investor Ředitelství silnic a dálnic již od roku 2001. Výsledkem téměř třináctileté práce je územní rozhodnutí, kterému končí platnost v roce 2016. Nejsou vykoupeny pozemky a dořešena trasa přes území Natura. To bylo mimochodem vyhlášeno bez projednání s obcemi a dotčenými subjekty, a to až v době po vydání územního rozhodnutí pro stavbu břeclavského obchvatu.

Vážený pane ministře, občané Břeclavi po letech stagnace prací na obchvatu města vkládají do nové vlády i do ministra dopravy poměrně velké naděje a očekávají zvýšení intenzity na přípravě a realizace této akce. Můžete prosím potvrdit, že obchvat Břeclavi je také vaší prioritou? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra dopravy Antonína Prachaře, aby nám sdělil, zdali obchvat Břeclavi je i jeho prioritou. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Děkuji panu poslanci Petrů za tento dotaz. Chtěl bych nastínit časovou osu, jak s touto záležitostí chceme pokročit dál.

Je pravda, že k uvedené stavbě bylo vydáno územní rozhodnutí v právní moci a jeho platnost končí v dubnu 2016, takže z tohoto pohledu, kdy máme platné územní rozhodnutí, které je v souladu s územním plánem, tak když se podíváme v dnešním stavu, jak máme jiné trasy, například R52, tak to považujeme za vítězství, byť nám to trvalo 12 let. Cena stavby je zpracovaná dle aktualizace v projektu a činí celkem 1,26 mld. a délka stavby představuje 11,3 km, z toho 800 metrů jen na mostních objektech. Stavba je formálně rozdělena na tři etapy, předpokládá se však, že realizace všech etap musí jít současně, protože dílčí etapy není možné realizovat odděleně. Cesta by na nic nenavazovala, byla by odnikud nikam volně položená v prostoru.

V současné chvíli je třeba dokončit z úrovně ŘSD veřejnou zakázku na zajištění majetkoprávní přípravy a poté proběhne vložení geometrických plánů do katastru nemovitostí a zahájí se jednání o výkupech. V případě nesouhlasu vlastníků o vyvlastnění nedokážeme tento časový úsek specifikovat. Musím říci, že velmi zvažujeme návrh technické novely zákona č. 416 o výkupu pozemků, abychom vytvořili takovéto prostředí a tento proces dokázali urychlit.

Stavba byla vyhodnocena v rámci dopravních sektorových strategií jako prioritní a zahájení stavby předpokládáme v roce 2017-2018. Vhodnější se ukazuje financování z národních zdrojů právě pro zařazení této oblasti do Natura 2000 a zde by mohlo být schválení projektu s úrovní Evropské komise pro OPD II problematické. Otázka zajištění finančních prostředků pro realizaci je v této chvíli předčasná vzhledem k roku 2017-2018 a financování z národních zdrojů, to znamená ze státního rozpočtu, případně zdrojů ŘSD. Příprava pro letošní rok je alokována ze SFDI a je tam částka 16 mil., takže proces přípravy bude pokračovat dál.

Co se týká zařazení do územní soustavy Natura 2000, to samozřejmě vyvolává nutnost realizace kompenzačních opatření za území dotčené stavbou. Z ustanovení zákona 114 o ochraně přírody a krajiny vyplývá, že lze kompenzační opatření realizovat až po jejím stanovení formou rozhodnutí vydaného orgánem ochrany přírody na základě dožádání příslušného stavebního úřadu ve stavebním řízení. Stavební řízení není započato, protože nemáme pozemky, nemůžeme požádat o stavební povolení. Předpokládá se, že v rozhodnutí orgánů ochrany přírody budou stanoveny mimo jiné časové podmínky po dobu nástupu funkčnosti kompenzačních opatření a v návaznosti na to i doba možného zahájení stavby, což je v této chvíle výsledek konzultační schůzky na odboru životního prostředí ze dne 22. 11. 2013. V současné době naprosto reálně nemá smysl usilovat o vyjmutí předmětného území z Natura 2000, neboť toto vyjmutí je de facto neprojednatelné s Evropskou komisí, pokud je předmět ochrany na území stále přítomen. Celý proces by to jen prodloužilo. V současné chvíli je vhodnější akceptovat realizaci kompenzačních opatření.

Musím říci, že tato stavba je samozřejmě velmi důležitá, máme územní rozhodnutí, ale musíme se prokousat celou mašinérií, kterou jsem se snažil nastínit. Jsme připraveni to sledovat a v okamžiku, kdy by měly být jakékoliv negativní signály, tak přímo na místě řešit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec nemá doplňující otázku.

S desátou interpelací se přihlásila paní poslankyně Květa Matušovská, která bude interpelovat pana ministra kultury Daniela Hermana, dnes velmi oblíbeného, ve věci historické budovy nádraží v Ústí nad Orlicí. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové. Vážený pane ministře, ráda bych se vás zeptala na historickou budovu vlakového nádraží v Ústí nad Orlicí, která se složitým řízením stala kulturní památkou a byla zapsána do ústředního seznamu kulturních památek České republiky. V roce 2011 se uskutečnila společná návštěva představitelů Ministerstva kultury a Ministerstva dopravy v Ústí nad Orlicí a byla učiněna dohoda, že oba resorty v rámci možností přispějí k záchraně a obnově kulturní památky a vyřeší její budoucí využití. Tato výpravní budova v současnosti přestává sloužit svému účelu a nikdo neví, co s ní bude dále. Proto se ptám, pane ministře, jak budete tuto situaci řešit, samozřejmě společně s Ministerstvem dopravy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím o odpověď pana ministra Daniela Hermana. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Pane předsedající, kolegyně, kolegové, paní poslankyně, Ministerstvo kultury na základě svého zákonného zmocnění vedlo správní řízení o prohlášení historické budovy železniční stanice Ústí nad Orlicí za kulturní památku a po složitém řízení se v roce 2010 tato historická nádražní budova skutečně stala kulturní památkou a byla zapsána do ústředního seznamu kulturních památek České republiky pod č. 104023. Díky složitosti problematiky, kdy na jednu stranu bylo argumentováno špatným stavebně technickým stavem budovy a nutností realizace železničního koridoru a na stranu druhou historickou a architektonickou hodnotou věci, se zájem o budoucí osud této kulturní památky přenesl také na širokou veřejnost.

Čtvrtého března 2011 se na této železniční stanici uskutečnila společná návštěva představitelů Ministerstev kultury a dopravy a byl zde učiněn příslib, že oba resorty v rámci svých možností přispějí k záchraně a obnově kulturní památky a prověří možnosti jejího budoucího využití. Za účelem zajištění obnovy této kulturní památky byla zřízena neformálně meziresortní pracovní skupina složená ze zástupců Poslanecké sněmovny, ministerstev dopravy, pro místní rozvoj a kultury, Českých drah, Správy železniční dopravní cesty, Národního památkového ústavu, Pardubického kraje a města Ústí nad Orlicí. Ministerstvo kultury může vlastníkovi kulturní památky poskytnout podle svých možností kompenzaci, která plyne z omezení vlastnických práv vzniklých v důsledku památkové ochrany. Ministerstvo nabídlo vlastníkovi věci možnost odborné pomoci při obnově památky, a to prostřednictvím Národního památkového ústavu, a možnost čerpání finančního prostředku z památkových programů Ministerstva kultury.

Odborná pomoc již byla realizována, když Národní památkový ústav v roce 2011 zpracoval jak předběžný, tak podrobný stavebně-historický průzkum této železniční stanice. České dráhy doposud nepožádaly o podporu z památkových programů Ministerstva kultury. Výše zmíněná neformální meziresortní pracovní skupina se věnovala prověření všech možností získání finanční podpory z evropských fondů a otázce budoucího využití nádražní budovy. Skupina nedospěla k jednoznačnému návrhu řešení.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Ptám se paní poslankyně - nemá doplňující otázku.

Přistoupíme k jedenácté interpelaci. Pan poslanec Zdeněk Ondráček má dotaz na nepřítomného pana ministra Milana Chovance ve věci nečinnosti či činnosti policejních orgánů. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Hezké odpoledne, pane předsedající, kolegyně, kolegové, členové vlády. Dotaz na nepřítomného ministra vnitra, resp. žádost. Obec Štěpánovice, okres České Budějovice, podala v únoru 2012 trestní oznámení na svého bývalého starostu, a to v souvislosti s jeho působením ve funkci a zneužíváním jeho postavení. Věc dosud prověřuje policejní orgán odboru hospodářské kriminality služby kriminální policie a vyšetřování v Českých Budějovicích.

O kvalitách policejního prověřování cosi vypovídá skutečnost, že po 15 měsících byla věc odložena, aby na základě stížnosti oznamovatele a přezkoumání vlastního rozhodnutí v rámci autoremedury bylo v prověřování pokračováno až do vydání dalšího rozhodnutí se stejným závěrem. Z postupů i odůvodnění rozhodnutí je však patrné, že mohlo dojít k nedodržení § 2 odst. 4 a 5 trestního řádu, kterým má policejní orgán věci projednávat urychleně, bez zbytečných průtahů, bez ohledu na to, zda okolnosti svědčí ve prospěch či neprospěch, ale vždy takovým způsobem, aby byl náležitě zjištěn skutkový stav věci, který je nezbytný pro jeho rozhodnutí. Z jednostranného hodnocení důkazů vyvstává pochybnost, proč policejní orgán nekoná nestranně a v uvozovkách chrání podezřelého exstarostu, který je mj. činný i jako soudní znalec při oceňování podniků před konkurzy a likvidacemi, především pak byl likvidátorem a konkurzním správcem desítek společností v regionu, a to i velmi významných. Mnoha občany z regionu, kteří kauzu znají a sledují, je celá věc již dnes vnímána jako mafiánské propojení jihočeských zájmových skupin, což jistě nabourává obecnou důvěru v policii a ve spravedlnost obecně. Představitelé obce Štěpánovice již nevědí, na koho se obrátit, a zkusili i Generální inspekci bezpečnostních sborů.

Ptám se vás, pane nepřítomný ministře - ale dotaz by mohl být i stejně směřován na ministryni spravedlnosti: Bude tato vaše vláda bojovat i proti těmto zájmovým skupinám? A pokud ano, jak si takový boj představujete a co doporučujete oznamovatelům, jak se domoci spravedlnosti? Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Bude mu odpovězeno písemně.

S dvanáctou interpelací se přihlásil pan poslanec Bohuslav Svoboda, který bude interpelovat pana ministra financí Andreje Babiše ve věci financování zdravotnictví. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vážení členové vlády. Vážený pane ministře, moje otázka směřuje k vašemu vyjádření do tisku, pro české deníky, které si dovolím přesně citovat: "Problémem jsou poplatky v nemocnicích, kdy jsme z hlediska pobytu udělali chybu. Zpětně to hodnotím jako špatné. Teď je to argument, aby se nalily větší peníze." Já samozřejmě vím, že zrušení poplatků bylo pouhým populistickým gestem. Opakovaně jsem tady na to upozorňoval, že tato věc ohrozí zejména malé nemocnice, psychiatrické léčebny, léčebny dlouhodobě nemocných, hospice. Nikdo na to nereagoval

Já jsem, když jsme u toho populismu, musel celý život makat tak, jak si málokdo v této zemi možná dovede představit. A když makáte, pane ministře, musíte makat také dobře, protože má praxe chirurga mě naučila, že některá rozhodnutí, chybná rozhodnutí, nemají opravné termíny. Proto si vás dovoluji zeptat, kde se objeví těch téměř 200 mil. korun, které každý den chybí nemocnicím. Kde se objeví 2,2 mld. celoročně? Z jakých zdrojů to bude kryto? Ale hlavně kdy? Jste správce státní pokladny, je to vaše zodpovědnost a já jenom upozorňuji, že jak říká staré latinské přísloví hora ruit, čas pokročil natolik, že malé nemocnice v tuto chvíli už nemají z čeho vařit a velké nemocnice začínají vařit jenom z vody. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra financí o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Kolegyně, kolegové, pokud něco bylo populistické, tak to bylo právě vystoupení pana Svobody. Skutečně mě ODS vždy baví. Já bych doporučoval, abyste si koupil dnešní právo. (Ukazuje příslušné noviny.) Tady se píše o českém zdravotnictví a o tom, jak jsme tady měli za pana Julínka a Šnajdra, o kterém se mluví jako o tom Richelieu, a tady píšou, jak Šnajdr ještě dneska má zásadní vliv na VZP. Určitě by nemocnice měly dost peněz, pokud by nám VZP konečně ukázala všechny smlouvy s poskytovateli o poskytování úhrady zdravotní péče, včetně dodatků a úhradových ujednání. Stačí tu transparentnost! A z hlediska makání, pane kolego, já myslím, že byste mohl ke mně chodit na školení, jak se maká. Já s tím nemám problém! (Pobavení a potlesk v řadách poslanců ANO.)

Pan ministr Němeček předložil nějaký program a říká, že chce 27 mld. za roky 2014-2017. A já říkám: Jo, já nemám problém teď uvolnit 2,1 mld. Ano, ty poplatky byla chyba. Byl to požadavek ČSSD, byl to deal-breaker, tak jsme to odsouhlasili. A také nejsme neomylní všichni. V tom není problém. Já říkám Němečkovi: Máte tam 3,5 mld. rezervy a máte na SÚKLu na účtu 2,1 mld., tak si je vezměte! SÚKL, který v roce 2007 vzal Kalousek a Julínek a převedli to na Ministerstvo zdravotnictví. A div se světe, do tehdy se Česku dařilo držet ceny léků o 40-60 % levněji než celé Evropě. A potom na SÚKL přišel první náměstek Šnajdr, bývalý dlouhodobý váš nominant, vrcholový pracovník nadnárodní firmy Pfizer. A potom najednou už jsme neměli nejlevnější léky, protože jsme redukovali jenom na tři země porovnání.

Takže já jen říkám: Ano, my určitě vyřešíme nemocnice, ale konečně by měli občané se dozvědět a pojištěnci, kam těch 260 mld., které tečou ze zdravotní pojišťovny, tečou. To je všechno. Já určitě nebudu tomu bránit. Na druhé straně nejsem ochoten už dopředu dávat bianco šek. Proč? My jsme řekli, že budeme transparentní, že budeme šetřit. Stejně je to s pohledávkami. Nechť mi někdo ukáže, za kým jsou ty pohledávky. Proč bychom je měli teď nakupovat? Nechť to vymáhá pojišťovna VZP! Teď znovu jdou kupovat údajně nový portál. IZIP už jsme zapomněli, teď bude nějaký nový portál. Nechť to rozkryjí! Nechť konečně víme, co tam je! A vy, ODS, tam máte toho svého Kabátka, tak mu řekněte, kde jsou ty prachy! (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a poprosím o doplňující otázku pana poslance Svobodu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Já se snažím, vždycky spravedlivě tleskám, když je tleskat čemu. Děkuji panu ministrovi za to, že prvně připustil nějakou chybu a do novin napsal, že to byla chyba. To je věc, která je hodná pochvaly.

Na druhou stranu bych byl rád, kdyby články, ze kterých cituje, napsal sám, aspoň věděl, o čem mluví. Protože informace, které nám sdělil, skutečně zavánějí tím, že buďto si to nepřečetl nebo neseznámil se s tím dobře, nebo že ten tým expertů, kterým se ohání, neví, o čem mluví. A mně je skutečně úplně jedno, já jsem tady nebyl v předcházejícím období, já určitě nejsem ten, který utratil nebo zašil někam nějaké peníze. Já sem tu ze stejného důvodu: Já chci, aby zdravotnictví fungovalo. Ale na rozdíl od vás, pane ministře, mám zájem na pacientech. Nedovedu si představit, že jim já odpovím - odpovězte jim vy. A ptám se vás, jestli jim to řekněte: Nebudete teď půl roku jíst, protože mezitím bude někdo vymáhat nějaké peníze, protože já jsem zrušil možnost, abyste jídlo dostali. Ptám se, jestli jste ochoten těm pacientům říct, že mají počkat na to, až to někdo vyřeší!

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: S doplňující odpovědí pan ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vím, že mluvím blbě česky, ale budu se snažit to říct znovu. Peníze pro státní pojištěnce uvolníme, ihned, ve výši ztráty poplatků, pane Svobodo. Uvolníme to. Tak tady neříkejte - populisticky se odvoláváte na pacienty. Pacienti vědí, jak to funguje v českém zdravotnictví. Takže my to uvolníme na rok 2014! A na příští léta chceme jasně vědět, jak ty peníze do zdravotnictví jsou rozdělovány. To je všechno.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Třináctý v pořadí byl v interpelacích vylosován pan poslanec Karel Šidlo. Interpeluje pana ministra Jana Mládka ve věci cenové regulace tepla v České republice. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, od roku 2012 platí v Evropské unii přesnější a přísnější pravidla veřejné podpory pro služby obecného hospodářského zájmu včetně výkladu neslučitelné veřejné podpory. Základním kritériem pro vyrovnávací platby za služby obecného hospodářského zájmu je relace mezi mírou rizika neseného poskytovatelem příslušné služby a výší jeho přiměřeného zisku. Současné znění cenového rozhodnutí při cenové regulaci tepelné energie v České republice nepočítá s úrovní rizik jako kritériem pro stanovení výše zisku regulovaných subjektů. Cenová regulace a kontrola je pouze formální a nezajišťuje vyloučení nákladů, které s danou službou nesouvisí. Neefektivní náklady či zisk, které jsou dle evropských standardů nepřijatelné, ovlivňují konečnou cenu těchto služeb poskytovaných často v prostředí lokálního přirozeného monopolu. Dle stávající cenové regulace monopoly odůvodní jakékoli cenové navýšení.

Rozsah veřejných služeb pro každého z nás, a to nejen v energetice, znamená platit měsíčně stovky až tisíce korun navíc jen proto, že jejich cenová regulace není prováděna dle standardních evropských pravidel. Toto selhání je také příčinou postupného rozpadu soustavy centrálních zdrojů tepla. Na veřejných službách jsou nejvíce závislé sociálně slabé skupiny obyvatelstva, kterých se nejvíce dotýkají vyšší ceny za služby. Velcí odběratelé se v důsledku nehorázných cen tepla připojí k jiným zdrojům a fixní náklady zůstanou pouze na malých odběratelích.

Nyní tři otázky. První: Jakým způsobem Ministerstvo průmyslu a obchodu zajistí zlepšení hospodářské soutěže v teplárenství, která nefunguje? Druhá: Jak ministerstvo zlepší transparentnost cenotvorby tepla a zajistí dodržování závazné metodiky Evropské unie pro služby obecného hospodářského zájmu? A třetí: Jak ministerstvo zabrání rozpadu centrálních zdrojů tepla jako velkých soustav? Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan ministr Mládek.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte, abych zodpověděl tři položené otázky.

První otázka: Jakým způsobem MPO zajistí zlepšení hospodářské soutěže v teplárenství, která nefunguje? Teplárenství je z hlediska hospodářské soutěže poněkud specifické podnikání, neboť teplárenské soustavy jsou pouze územně příslušné podnikatelské subjekty, které si mezi sebou nemohou přímo konkurovat. Konkurenci pro teplárenství představuje v jejich geograficky daném území použití alternativních způsobů zajištění tepelné energie. Jedná se např. o výstavbu domovních kotelen při využití běžných kotlů na různá paliva, případně kotelen spojených s instalací malých kogenerací či využitelně obnovitelných zdrojů energie či zajištění tepelných nároků samotných bytů instalací individuálních vytápěcích systémů. K využití obnovitelných zdrojů pro dodávku tepla existují podpůrná schémata a u mikrogenerací chystáme zjednodušení přístupu k síti. Jinak v tomto sektoru hlavní úlohu v ochraně zákazníka musí sehrát spíše účinná regulace.

Druhá otázka: Jak se zlepší transparentnost cenotvorby tepla a zajistí dodržování závazné metodiky EÚ pro cenotvorbu pro služby obecného hospodářského zájmu? Cena tepla patří v naší zemi mezi věcně usměrňované ceny v souladu se zákonem o cenách, kterým jsou stanoveny podmínky pro závazný postup při tvorbě ceny nebo při tvorbě kalkulace ceny včetně zahrnování přiměřeného zisku do ceny. Podle § 17 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, byl zřízen Energetický regulační úřad, jemuž je určeno zejména chránit oprávněné zájmy zákazníků a spotřebitelů v energetických odvětvích. Dle zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, je Energetický regulační úřad oprávněn vykonávat působnost při regulaci cen, vydávat právní předpisy pro regulaci cen a vydávat rozhodnutí o regulaci cen včetně pravidel pro klíčování nákladů, výnosů a hospodářského výsledku regulovaných a neregulovaných činností. Lze apelovat na vedení ERÚ, aby zvýšil pozornost při zajišťování ekonomicky oprávněných nákladů zahrnutých do ceny tepelné energie během kontrol cen předložených dodavateli tepla.

V současné době je též připravována novela energetického zákona, která mimo jiné upřesní ochranu spotřebitelů v energetických odvětvích v návaznosti na novou evropskou legislativu a metodiky. Novela bude předložena do konce tohoto pololetí.

Třetí otázka: Jak se zabrání rozpadu CZT soustav a ochrání drobní spotřebitelé? Koneční spotřebitelé jsou chráněni podle energetického zákona, § 77 odst. 5, který uvádí, že změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s územní energetickou koncepcí. MPO se účastní přípravy prováděcího předpisu MŽP, kterým se nastaví ekonomické podmínky pro případná odpojování od soustav CZT. Teplárenské podniky si však musí uvědomit situaci, která by mohla vést až ke konci jejich podnikání, zvláště uvážíme-li, že část těchto podniků je částečně vlastněna i obcemi.

Součástí aktualizace státní energetické koncepce, která je nyní dokončována, je též řada legislativních i metodických úkolů pro MMR a MPO, které směřují k vyšší úrovni závaznosti územních energetických koncepcí a posílení ochrany stanoveného způsobu dodávky tepla v území ve stavebním řízení.

Shrnuto a podtrženo - ochránění centrálního zásobování tepla nevede přes konkurenci jiných zdrojů, to spíše zvyšuje riziko, že dodavatel tepla zbankrotuje. Řešení je buď v tom, že je hlubší a lepší regulace, případně že to vlastní obec, která nemá jako hlavní cíl svého podnikání maximalizaci zisku, ale službu pro své občany.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Chci se zeptat pana poslance Šidla, zda bude mít doplňující otázku. Máte prostor, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za odpovědi panu ministrovi. V podstatě se dá říct, že jsem s nimi spokojen, protože zejména odpověď na druhou a třetí otázku, kdy hovořil o tom, že je připravována novela energetického zákona, já po zkušenostech v Poslanecké sněmovně bych byl velice rád, kdybychom touto novelou vyřešili ty problémy, o kterých zde bylo hovořeno. Protože věcné usměrňování cen je velice důležitým momentem a chápu, že je to také jeden z velmi významných regulačních prvků, který může ovlivnit koncovou cenu pro zákazníka. Pokud se toto promítne do energetického zákona a bude předložen v termínu, který říkal pan ministr, myslím si, že můžeme být spokojeni všichni.

Co se týká centrálních zdrojů tepla, vnímám tam jeho návrh jako ten první a myslím si, že je to v současných podmínkách i reálné, hlubší a lepší regulace, usměrňování cen a regulace vůbec teplárenství jako takového. Byl bych ale velice rád, kdyby i ve státní energetické koncepci centrální zdroje tepla našly tu pozici, kterou by si zasloužily. Myslím si, že to je tradiční síťové hospodářství v České republice, které garantuje právě tyto služby ostatního veřejného zájmu. Děkuji mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dále byla vylosována na čtrnáctém místě paní poslankyně Kateřina Konečná. Interpeluje pana ministra Richarda Brabce. Připraví se paní poslankyně Anna Putnová.

 

Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, vážení páni ministři, pane ministře životního prostředí, Česká inspekce životního prostředí je odborný orgán státní správy a její působení se dotýká všech minimálně pětisložkových zákonů v životním prostředí. Dozírá nad dodržováním vyhlášek, rozhodnutí správních orgánů a má celou řadu jiných činností. Má celostátní působnost. Je to prostě takový základní stavební a kontrolní kámen vymáhání zákonů z dílny vašeho ministerstva.

Uznávám, že šetřit se musí, ale přiznávám také, že by se mělo šetřit tam, kde to má smysl. V roce 2008 vývoj běžných provozních výdajů bez mimorozpočtových zdrojů byl u české inspekce 73,5 milionu korun. V roce 2013 již to bylo o 20 milionů méně. Přitom se počet lidí české inspekce snížil o 29 na 571. Abychom vzali porovnání, jak je to s jinými inspekcemi, ať je to Česká obchodní inspekce, kde pracuje 419 lidí a ostatní běžné výdaje jsou ve výši 81 milionu korun, nebo dalších inspekcí, které se běžně pohybují v období běžných výdajů kolem 100 milionů korun, tak si myslím, že nám tady něco kulhá. Přibývají zároveň české inspekci zákonné povinnosti. Jen v loňském roce v zákoně o integrované prevenci musela česká inspekce přijmout další lidi a byly uloženy další, velmi důležité úkoly.

Protože se chystá rozpočet ministerstva na rok 2045, chtěla jsem se vás, pane ministře, zeptat, zda máte v plánu konečně docenit důležitost tohoto státního orgánu, docenit činnost jeho lidí, kteří jsou i v průměrných tabulkách platů na většinou úplně nejnižší pozici, a co hodláte dělat s tím, aby Česká inspekce životního prostředí nadále mohla vykonávat svou zákonnou povinnost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Poprosím pana ministra Richarda Brabce o odpověď. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážená paní poslankyně, kolegyně, chtěl bych vás ujistit, že si uvědomuji, že Česká inspekce životního prostředí je nezbytnou součástí fungování systému ochrany životního prostředí v České republice. Když jsem přišel na resort a seznamoval jsem se s jednotlivými organizacemi, samozřejmě jsem hovořil se všemi klíčovými řediteli. Musím říci, že především v této chvíli, a souhlasím s vámi, že omezení, které šlo plošně, tzn. desetiprocentní omezení nákladů, včetně osobních nákladů, které bylo v roce 2013 z rozhodnutí vlády, tak samozřejmě tyto plošné škrty také neschvaluji. Nicméně průměrný plat, jestli se nemýlím, myslím, že máme stejná čísla, je přibližně 26 nebo 27 tisíc korun. Pravda je, že většina, asi 75 %, zaměstnanců ČIŽP má vysokoškolské vzdělání a tam se shodujeme, že průměrný plat je nízký. Na druhou stranu vy jako znalkyně v oblasti životního prostředí i resortu dobře víte, že např. v oblasti chráněných krajinných oblastí je průměrný plat dokonce snad kolem 20 tisíc korun a tam je také většina vysokoškolsky vzdělaných lidí. Tím nechci říct, že bych s tím byl spokojen, tím jen říkám, že ČIŽP na tom není nejhůře.

Mně tam ještě více než průměrný plat, a souhlasím s tím, že určitě fluktuace, která momentálně je v rámci České inspekce životního prostředí, především v případě mladších lidí, je neudržitelná. Ta je prostě neudržitelná, tak jako byla inflace, resp. obrovská výměna lidí a fluktuace na vlastním resortu, na Ministerstvu životního prostředí.

To znamená, já bych především chtěl i v rámci projednávání nového rozpočtu slyšet od stávajícího vedení České inspekce životního prostředí jasnou strategii dalšího fungování, protože já ji tam zatím postrádám. Postrádám jasnou koncepci, jakým způsobem dál, postrádám i koncepci o počtu zaměstnanců nezbytných pro výkon služby v jednotlivých krajských pracovištích. Toto, věřte, bude základní bod, který bude pro rozpočet a přípravu rozpočtu na příští rok, 2015, klíčový. Je jasné, že to není jen o lidech, ale je to např. o investičních záměrech, o kterých vím, že prostě šly pryč. Bohužel minulé vedení ministerstva, myslím, že i předminulé, na celkem oprávněné snahy zavést např. centrální informační systém pro správní řízení tam silážovalo tyto žádosti a dnes jsme ve stavu, kdy Česká inspekce životního prostředí má opravdu reálný problém třeba i s touto zásadní informační podporou, která je nezbytná pro její činnost.

Už budu velmi stručný. Chci vás ujistit, že v rozpočtu na příští rok, nejenom pro Českou inspekci životního prostředí, budu určitě chtít, aby oprávněné investice, které si vedení zdůvodní, a samozřejmě případně i záležitost osobních nákladů, které si vedení zdůvodní, tzn. nechci tam určitě zvýšení všech platů, ale budu opravdu chtít, aby i vedení si zdůvodnilo kvalitu jednotlivých lidí, jednotlivých pracovišť, a to si myslím, že tam dneska chybí. To znamená, je to pro mě celková, záležitost nebo záležitost komplexní, nejenom záležitost platová, ale je to záležitost strategie České inspekce životního prostředí, kterou dnes neberu jako represivní orgán, ale i jako orgán prevence, a dnes vidím i poměrně velký rozdíl kvality mezi jednotlivými krajskými pracovišti. A i to je pro mě důležité zjištění, které rozhodně budu chtít s vedením resortní organizace diskutovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Budete mít doplňující otázku, paní poslankyně? Ano, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Konečná: Ne doplňující otázku, možná jen konstatování. My jsme se o Agentuře ochrany přírody a krajiny bavili ne tak dávno, že tam jsou platy vůbec nejnižší. Možná je zvláštní, že platy na ministerstvu jsou ve výši zhruba v průměru 34 až 35 tisíc. Teď nechci snižovat hodnotu lidí, i na ministerstvu pracují vysokoškoláci, ale ve chvíli, kdy ti lidé dělají v terénu, mají velmi složité úkoly, dělají státní správu a jsou vlastně podhodnoceni proti lidem z ministerstva, tak si myslím, že to není úplně dobrá cesta a nevytváří to dobré prostředí.

Chtěla bych vám, pane ministře, poděkovat. Věřte mi, že vaše snahy budu sledovat, protože si myslím, že bychom českou inspekci neměli nechat padnout, a určitě budu ráda, pokud, jak jste říkal i o informačních technologiích a o řadě dalších věcí, které se v české inspekci dlouhodobě nerealizovaly z politické vůle, bude normálně jednáno a srozumitelně jednáno. Věřte, že budete mít mou podporu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Další v pořadí je paní poslankyně Anna Putnová. Interpeluje pana ministra Marcela Chládka. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové. Koncem loňského roku Ministerstvo školství zveřejnilo katalog požadavků ke společné části státní maturity, tak jak mu to ukládá § 78 školského zákona. Na základě těchto zveřejněných katalogů budou koncipovány společné části státní maturity od roku 2015. Od té doby se také hovoří o tom, že je nutno, abychom dále vedli diskusi, která bude prohlubovat prestiž společné části státní maturity, jak nám to ministerstvo v minulosti opakovaně přislíbilo.

Můj dotaz směřuje tedy na pana ministra školství, pana ministra Chládka. Chtěla bych vědět, zda připravujete změny ve společné části státních maturit od roku 2016, protože pokud by tomu tak bylo, je zřejmé, že by se tyto změny měly promítnout i do katalogu předmětů a katalogu požadavků, které by musely být nutně zveřejněny do konce dubna. Pokud změny plánujete, chtěla bych vědět, kteří odborníci, resp. asociace, byli k diskusi přizváni. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Poprosím pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy Marcela Chládka o odpověď. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, ano, je pravda, že připravujeme změny, především se to ale týká zjednodušení procesu státní maturity ohledně administrativy. Dále chceme zefektivnit a zlevnit celou státní maturitu. Moje oblíbené srovnání se Slovenskem, kde rok státní maturity stojí 10 mil. korun, v České republice jsme se stále nedostali pod 200 mil. korun.

Začala pracovat pracovní skupina, která dělá audit prostředků státních maturit a prověřuje je. Prověřuje i podepsané smlouvy, které podle mého osobního názoru byly jednoznačně nevýhodné pro stát. Ale zároveň k vašemu dotazu - otevřeli jsme národní kulatý stůl, který se zabývá komplexněji podobou státní maturity i obsahové stránky jejich složení. Jsou tam zástupci jak Cermatu, Ministerstva školství, České školní inspekce, Národního ústavu vzdělávání, Školské rady Asociace krajů, dále zástupci ČŠI, Asociace ředitelů gymnázií, experti na vzdělávání z akademické sféry, dále zástupce Jednoty českých matematiků a fyziků, Sdružení metodiků cizích jazyků, Asociace středoškolských češtinářů. Jednání již nastartovala, ale já mám jednu nabídku pro paní poslankyni a pro všechny zástupce školského výboru. Kdokoli z vás by se chtěl těchto jednání zúčastnit a být součástí tohoto národního kulatého stolu, který vyřeší státní maturitu do budoucna tak, aby měla jednu konečnou podobu, tak jste jistě zváni.

Pak ještě probíhá pokusné ověřování matematika plus. O tom určitě paní poslankyně ví. Cílem je zvýšení úrovně matematické gramotnosti, protože se počítá, tuším od roku 2020, že bude zavedena povinná matematika u státní maturity jako takové.

A jak jsem již říkal, od roku 2016 klademe především důraz na efektivitu snížení nákladů a zjednodušení organizačně technického zabezpečení státní maturity.

Se státní maturitou je jeden zásadní problém, a to ten, že předchůdci mě zavázali díky podpisu některých smluv a díky tomu, že tam nalili evropské peníze a musí tam být udržitelnost, že určitou část podoby musíme držet i po období, kdy skončí tyto smlouvy, abychom nemuseli vracet peníze do Evropské unie.

Možná ještě pro vaši informaci, pilotní ověřování, které bude probíhat, u integračních systémů bude probíhat již v tomto roce a poté se připravuje certifikace škol a průběžná certifikace, která bude nabíhat na možnost rozvíjet testovací část ne tou papírovou podobou, ale překlopit to do té elektronické podoby, to znamená tak, aby tam byl jednotný systém. Pokud máme elektronické testování žáků 5. a 9. tříd, tak abychom toto samé měli v testové podobě v testové části státní maturity.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Ještě paní poslankyně Putnová bude mít doplňující otázku.

 

Poslankyně Anna Putnová: Já chci poděkovat za výčet osob, ať už jsou to právnické, nebo fyzické osoby, které se podílejí na koncepci katalogu požadavků. Nicméně bych se chtěla zeptat, jestli hodláte koncem dubna zveřejnit nový katalog požadavků, který by umožňoval také jinou formu maturity od roku 2016, protože pokud se tak nestane, zůstává katalog požadavků dál v platnosti a pojedeme podle starého jízdního řádu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Tak již jen v krátkosti navážu na předchozí vystoupení. Jedním z témat toho kulatého stolu právě byl i katalog požadavků, ale tam se teď momentálně odborníci baví o sladění s tím způsobem státní maturity tak, jak probíhá, a změnou státní maturity tak, abychom neohrozili finanční prostředky z Evropské unie. Takže ano, katalog požadavků byl tématem posledního jednání kulatého stolu, ale výsledek budeme mít v průběhu tohoto měsíce. Takže pokud vám to takto postačí, na konci tohoto měsíce bych vám třeba na školském výboru podrobněji představil i změnu katalogu požadavků, pokud bude možná.

Znovu podotýkám, že prověřujeme vůbec způsob změny státní maturity, a důvod je, že cca asi byť jenom v uvozovkách 80 mil. korun bylo z Evropské unie, ale ta nás zavazuje k tomu, že musíme tu část projektu držet v nějaké podobě.

Možná, jestli mohu požádat školský výbor, zařaďme to na projednávání třeba na konci března nebo začátkem dubna a můžeme vám tam představit vlastně celý koncept těch změn.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Šestnáctý v pořadí byl vylosován pan poslanec Ludvík Hovorka. Také interpeluje ministra školství, mládeže a tělovýchovy Marcela Chládka. Připraví se pan poslanec Radim Holeček. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, Mladá fronta Dnes uveřejnila článek Masarykova univerzita koupila předražené přístroje za 100 milionů korun. Já jsem četl pozorně tento článek a získal jsem nějaké další informace, ze kterých je patrné, že Masarykova univerzita zadala veřejnou zakázku na dodávku dvou kusů 3T experimentálních lidských celotělových magnetických rezonancí, tomografů Siemens Magnetom Prisma pro CEITEC Masarykovy univerzity, zřejmě v univerzitním kampusu. Toto zadání veřejné zakázky tedy proběhlo v jednacím řízení bez uveřejnění s odkazem na unikátnost technické specifikace výrobku, která není dostupná u žádného jiného výrobce. Hodnoticí komise rozhodla o dodavateli zakázky v lednu 2014 a zadání firmě Siemens za 102 mil. korun. Zakázka tedy byla zadána v režimu bez uveřejnění. Dle zmíněného článku to bylo 102 mil. korun, což neodpovídá běžné ceně za dva 3T MR systémy, a v regulérním výběrovém řízení by ta cena mohla být kolem 70 až 80 mil. korun. Zadavatel však tvrdí, že uvedené magnetické rezonance jsou unikátní a že postupovali v souladu s metodikou CEITEC. Nechal si zpracovat celkem čtyři znalecké posudky, které sestávaly z odůvodnění unikátnosti, z odůvodnění, že není možné použít jiná obdobná řešení a ocenění pořizované věci.

Dovoluji si vám tedy položit několik otázek:

1. Kdo všechno se podílel na schvalování uvedeného projektu?

2. Kdo je autorem uvedené metodiky CEITEC pro zadávání veřejných zakázek?

3. Kdo je autorem znaleckých posudků?

4. Jedná se o znalecké posudky vypracované v souladu se zákonem o znalcích? (Předsedající upozorňuje na čas.)

5. Obsahují tyto posudky řádné a přezkoumatelné ocenění pořizované věci a je možné prokázat, že všech šest unikátních vlastností uvedených v odůvodnění použití jednacího řízení poskytuje pouze vybraný dodavatel?

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Poprosím o odpověď pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy Marcela Chládka.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, pane předsedající. Uvedený článek Mladé fronty jsem nečetl, nicméně pozorně jsem poslouchal. Obávám se, pane poslanče, že úplně na všechny podrobné otázky nebudu schopen teď, v tuto chvíli, odpovědět. Pokud bych něco vynechal, jsme schopni vám dodat ještě odpověď písemně, s tím, že podotýkám, že odpovědnost za veřejnou zakázku na nákup magnetické rezonance má příjemce dotace, to znamená Masarykova univerzita.

Co se týká požadavků Ministerstva školství, tak před schválením této technologie v tomto projektu, ne tedy - podotýkám znovu - samotné zakázky, ministerstvo neschvaluje zakázku, ale co se týká té technologie, tak Masarykova univerzita, jak se již jste zmínil, předložila jeden znalecký a tři expertní posudky s tím, že tři z těchto posudků byly vypracovány zahraničními experty z Francie, Nizozemí a Spojených států amerických a jeden tuzemský znalecký posudek byl vypracován profesorem z ČVUT. Jméno - teď nedokážu odpovědět, jestli můžu, nebo nemůžu říct na mikrofon, ale pro jistotu vám, pane poslanče, to jméno pak sdělím po skončení svého vystoupení.

Ministerstvo školství si dále vyžádalo další posudek expertního hodnotitele, protože samozřejmě bude kontrolovat tuto celou záležitost, s tím, že - a to asi je zásadní informace - výdaj na nákup ještě nebyl ze strany Masarykovy univerzity Ministerstvu školství předložen. Takže ty údaje k tomu, které potřebujeme, ještě nebyly předloženy, ale pak samozřejmě bude ten logický proces: jakmile je Masarykova univerzita předloží, tak to samozřejmě v těchto, tak jako v jiných podobných případech, projde kontrolou a kontrola bude obsahovat i oprávněnost užití jednacího řízení bez uveřejnění, o kterém jste hovořil. Je to již z toho zmiňovaného projektu operačního programu vzdělávání pro vývoj, inovace. VaVpI je samozřejmě v obrovském problému, který jsem zdědil. Jeden z těch velkých problémů se dotýká i tohoto projektu.

Pokud jde o unikátní zařízení, tak zpravidla se vždy používá argument, že na to nelze použít klasické výběrové řízení, když to vyrábí například jenom jeden jediný v republice. To vše ale samozřejmě bude prověřováno ze strany Ministerstva školství.

V závěru si dovolím ještě jednou vypíchnout informaci, že za veřejnou zakázku zcela plně zodpovídá příjemce dotace Masarykovy univerzity, ale Ministerstvo školství to samozřejmě prověří. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Chci se zeptat, zda bude doplňující otázka. Bude. Tak, pane poslanče, pojďte položit doplňující otázku.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Ano, děkuji za odpověď. Vážený pane ministře, mně se jedná o to, jestli je systém kontroly nad zadáváním podobných zakázek na Ministerstvu školství a na příslušné vysoké škole, protože, zdá se, že třeba v rámci tohoto programu ty kontroly nejsou příliš dobré. A není to jenom na Ministerstvu školství, ale i v dalších případech, kdy se poskytují peníze v rámci tohoto programu.

Já si jenom dovolím ocitovat jednoho experta. Petr Kneppo z pražského ČVUT připouští, že Siemens Prisma není naprosto unikátní. Existuje jeden srovnatelný přístroj. Upozorňuje však, že pro univerzitní experty byl důležitý jeden detail. Siemens Prisma údajně nabízí extrémně výkonný gradientní systém, který dokáže rychleji než ostatní přístroje měnit takzvané úhly zobrazení. Nevysvětlili ale, k čemu takovou vlastnost potřebují, krčí rameny pan Kneppo. Čtvrtý expert na dotazy Mladé fronty neodpověděl. Je otázka, že ani pan Ivan Rektor, vedoucí výzkumné skupiny, která si přístroje vyžádala, nedokázal popsat vědecké záměry, které se bez gradientu od Siemensu neobejdou. (Upozornění na čas.)

Já jenom poslední věc, že bych prosil a chtěl bych vyžádat ty znalecké posudky, které byly zpracovány, jestli skutečně se jedná o relevantní znalecké posudky podle zákona o soudních znalcích. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji. Jen s dovolením krátká reakce. Já osobně nedokážu posoudit, jestli všechny údaje, které jsou uvedeny v denní tisku, odpovídají realitě. Ale nabízím vám, pane poslanče, pojďme - protože Ministerstvo školství bude samozřejmě tuto zakázku prověřovat, tak jako to prověřovalo v minulosti. Já mám většinou spíš ale opačnou vazbu, že si stěžují ti koneční uživatelé, že naopak kontroly jsou příliš přísné a někdy až zbytečně puntičkářské, více, než například jsou požadavky Evropské unie. Teď na tom pracujeme. Ale já vám nabízím, pojďme se na to podívat společně, protože já osobně na základě i této interpelace si chci tento projekt prověřit a můžeme se podívat přímo, pokud mi odpustí slovutná Poslanecká sněmovna tento výraz, podívat se i do střev celého toho projektu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za odpověď. Sedmnáctý v pořadí byl vylosován pan poslanec Radim Holeček, který interpeluje vicepremiéra vlády a ministra financí Andreje Babiše. Takže pane poslanče, máte své dvě minuty.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, dovolte mi upozornit na rozpor mezi vašimi předvolebními sliby a dnešní realitou. Sliboval jste, že podpoříte aktivní občany. Nyní však přicházíte s návrhy, které jsou k pracovitým lidem vyloženě nepřátelské.

Chci se proto zeptat, proč hodláte omezovat výdajové paušály pro živnostníky. OSVČ nemají nárok na dovolenou, na nemocenskou, nejsou chráněni zákoníkem práce, nemají jisté příjmy. Pro řadu lidí je živnostenské povolání jedinou možností, jak si zajistit zaměstnání, a poskytnout práci i ostatním. Proč jim chcete takovou nesnadnou situaci ještě ztěžovat?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Poprosím o odpověď pana vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Dámy a pánové, náš velký problém jsou média. Často něco napíšou, nebo možná neumíme dobře číst. My jsme neřekli, že jdeme něco omezovat. My jsme řekli, že chceme vést debatu o některých paušálech. O například nějakém právníkovi, který může vydělat ročně 80 milionů a odečte si 60 % paušál, například. Nebo o nějakých konzultantech. Takže vůbec se to netýká těch skutečných živnostníků a řemeslníků, to je mylná informace. Nic takového nezaznělo. Jenom samozřejmě celkově živnostníci přispívají do rozpočtu, platí daně jenom 14 %, a my chceme o tom vést debatu. A já jsem se potkal s různými zástupci živnostníků a budeme pokračovat v konzultacích. Jste vítán v debatě. Nikdo nic nerozhodl. Řekli jsme, chceme vést konzultace a debatu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chci se zeptat, zda pan poslanec Holeček bude mít doplňující otázku. Je tomu tak. Poprosím o otázku.

 

Poslanec Radim Holeček: Jenom spíše doplnění. Ty paušály jsou pouze do dvou milionů korun.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, bylo to pouze doplnění, nebyla to otázka. V tom případě další v pořadí byl vylosován pan poslanec Václav Zemek, který interpeluje pana ministra Antonína Prachaře. A připraví se pan poslanec Daniel Korte.

 

Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, má interpelace se týká výstavby železničního koridoru v úseku Votice-Tábor, a konkrétně se to týká výkupu pozemků.

Obrátili se na mě moji voliči, nebo respektive starostové z dotčených obcí, kde tento koridor probíhá. Není tam problém se samotnou trasou. Problém je s výkupem pozemků, a sice ta výkupní cena je hluboce podhodnocená, co jim bylo nabízeno, a samozřejmě to vzbudilo velikou nevoli a veliký odpor i přesto, že tam tito občané s tím koridorem souhlasili. Nemusím zdůrazňovat, že tam došlo k znehodnocení jejich pozemků a ten koridor jim k ničemu nepomůže, protože tam bude vysokorychlostní trať, která tam v těch obcích ani nebude zastavovat. Proběhlo tam několik dotazů právě ze strany starostů obcí na možnost navýšení výkupní ceny. Jen tak pro zajímavost, bylo jim nabízeno 7 korun za metr čtvereční, přičemž při výkupu na dálniční koridor se nabízelo 80 korun. Jen taková zajímavost, někteří ti dotčení vlastníci pozemků, a podotýkám, že to nejsou spekulanti, ale starousedlíci, kteří tam žijí po generace, některé ty své polnosti pronajímají družstvu za 20 korun za metr čtvereční. Takže i ta nabízená cena byla hluboko pod tímto, což si myslím, že není úplně dobré.

Ta situace je tam prostě zablokovaná a má interpelace směřuje na vás s tím, aby se tam provedlo asi nějaké řešení ve smyslu jednání o nové ceně nebo o odblokování té situace, a proto bych se s tímto na vás obrátil.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám za otázku, pane poslanče. Poprosil bych pana ministra Antonína Prachaře o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Pane předsedající, pane poslanče, opravdu musím moc poděkovat za takovéto dotazy. Přál bych si, aby jich bylo víc, protože je potřeba říct, kde ten problém skutečně je.

V průběhu posledních deseti let vzrostl objem staveb dopravní infrastruktury v majetku státu. Jedním ze základních problémů, které přispěly k opožďování přípravy staveb, byly právě majetkoprávní problémy, především však problémy s výkupy pozemků. Odprodej pozemků a staveb investorům byl v řadě případů předmětem spekulací - což vy říkáte, že v tomto případě není. Ale je třeba se o tom také zmínit, protože tento stav reálně byl a možná ještě existuje, směřující k získání majetkového prospěchu. Hned se nakupovaly pozemky, když se vědělo v rámci územního plánu, že tam povede nějaká infrastruktura, a kupovaly se za bonitu zemědělské půdy a čekalo se na jejich zhodnocení. Byl to nádherný krásný příklad slušného byznysu, lepší než investiční společnosti. To je realita.

Ke spekulacím přispívala i právní úprava umožňující právě netransparentní stanovování ceny nemovitostí a s tím související prodražování staveb. Na tento nešvar bylo v minulosti poukazováno jak odbornou, tak širokou veřejností. Reakcí na tento stav bylo přijetí zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Bohužel tady Poslanecká sněmovna, která přijímala tento zákon, šla zase úplně na druhou stranu ode zdi ke zdi a dneska to vypadá tak, že my podle tohoto zákona můžeme vykupovat pozemky v bonitě stávající, nikoliv v bonitě, která by tam mohla být, a pouze za cenu, která té bonitě odpovídá. V podstatě jestli se jedná o ornou půdu, tak bonita orné půdy je pět korun a za to to můžeme vykoupit s účinností podle tohoto zákona. Dříve se část pozemků, která se nakupovala, vykupovala za tzv. tržní cenu v čase a místě obvyklém. Toto nám současná právní úprava neumožňuje. Hledali jsme řešení, a dokonce jsme se zabývali možností - vyhláškou ministra financí o tzv. věcně usměrněné ceně, která by se dala použít v tomto případě na nápravu tohoto stavu. Bohužel když jsme zjistili celý legislativní proces, tak žádná vyhláška nemůže jít nad úroveň zákona. To znamená, vyhláška ministra financí by nám v ničem nepomohla a mohla by být zase předmětem dalšího napadnutí. Takže tento zákon platí. Je to právní norma, která je závazná pro Ministerstvo dopravy, resortní investory, vlastníky stavbou dotčených pozemků i dotčené obce.

Právě vzhledem k opakujícím se výhradám - neslyším to poprvé - vlastníků pozemků a starostů obcí k nízkým výkupním cenám chce Ministerstvo dopravy v co nejkratší době nalézt přijatelné řešení. Jediné přijatelné řešení je předložit Poslanecké sněmovně rychlou krátkou technickou novelu zákona 416, abychom napravili stav, který nám dneska brání ve výkupu pozemků. Naprosto rozumím tomu, že občané nebo instituce, obce před účinností tohoto zákona prodali státu část pozemků za nějakou hodnotu, dnes zákon říká, že ta hodnota je možná na úrovni 10 %. Rozumím tomu, že se občané brání podle tohoto postupovat. Skutečně uděláme všechno pro to, abychom tento stav se snažili zákonnou cestou napravit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Chci se zeptat - chcete položit doplňující otázku? Je tomu tak, v tom případě...

 

Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo. Já bych ještě doplnil. Samozřejmě oceňuji snahu pana ministra situaci řešit, nicméně asi to není příliš uspokojivá odpověď pro obyvatele těch dotčených úseků. Těžko se vysvětluje to, že oni mají dostat nějakou nízkou částku, když třeba například v rámci církevních restitucí náhrada byla mnohem vyšší.

Ještě bych podotkl, že samozřejmě je tady spousta spekulantů, ale braňme i ty občany, kteří spekulanty nejsou a jsou prostě dotčeni tou stavbou. A řekněme to na rovinu, i jejich ostatní pozemky byly znehodnoceny tou stavbou, která je ve veřejném zájmu. Stát se jim vlastně odvděčí tím, že jim to nějakým způsobem nekompenzuje.

Já vás, pane ministře, beru za slovo, že to budeme řešit. Doufám, že se k tomu ještě nějakým způsobem potkáme a uděláme k tomu nějaké jednání. Jinak díky za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Devatenáctý v pořadí byl vylosován pan poslanec Daniel Korte, který interpeluje... Pardon, omlouvám se. Ještě prosím o reakci pana ministra. Omlouvám se, pane poslanče Korte.

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Já ne přímo k dotazu pana poslance, ale chtěl bych jenom upřesnit, nebo doplnit. Co se týká výkupu pozemků obecně, co se týká dopadu ceny pozemků do ceny díla, tady se bavíme o podílu investičních nákladů v rozměru 1,5 až 2 %. Skutečně jestliže cena pozemků dneska činí v rozmezí 1,5 až 2 % hodnoty díla, tak v nabídkovém řízení dosahujeme dnes slev zhruba okolo 25 až 35 %. A problém výkupu pozemků je skutečně potřeba řešit velmi rychle. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. A nyní pan poslanec Korte interpeluje pana ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka. Připraví se pan poslanec Leoš Heger. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Daniel Korte: Vážený pane ministře, na pozadí událostí na Ukrajině, kdy Rusko svou agresí, okupací a anexí Krymu porušuje mezinárodní právo, jakož i své vlastní smluvní závazky, vyvstává tato otázka: Velvyslancem České republiky u Ruské federace je Vladimír Remek, kovaný komunista promoskevského ražení, hrdina Sovětského svazu, který dokonce neváhal, když šel předávat své pověřovací listiny prezidentu Putinovi, připnul si toto vyznamenání na klopu, a jehož loajalita vůči České republice je tudíž více než pochybná. Domníváte se, že je to za těchto okolností člověk na svém místě? (Poznámky z lavic nalevo.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Poprosím o odpověď pana ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Přeji vám příjemné odpoledne. Dovolil bych si říci v úvodu, že pokud by byl někdo kovaný komunista, což si netroufám v této chvíli o někom tvrdit, pokud by byl kovaný komunista, nemyslím si, že by mu to v Rusku současném otevíralo nějak moc dveře, protože pokud si vybavuji správně, tak komunistická strana není žádnou významnou silou. Myslím si, že Rusko je dneska tvrdě kapitalistický stát. Dokonce mi připadá, že je to stát, který předvádí kapitalismus tak tvrdého střihu, že dokonce i Západu se tají dech. A není náhoda, že jsem si nedávno v maďarských novinách, takových krajních, přečetl nadšené volání, že Putin, to je ten pravý představitel pro tvrdou extrémní pravici v Maďarsku. Takže otázka je, jestli skutečně někdo, kdo byl komunista, jestli někdo takový má dnes v Rusku otevřené dveře. Ale to já nechci posuzovat.

Pro mě je zásadní něco jiného. Já si pana Remka pamatuji - on pracoval na Ministerstvu zahraničí, na zastupitelském úřadu v Moskvě v letech 2002 až 2004. Já si ho pamatuji z té doby jako zaměstnance moskevské ambasády. A pokud mohu, nebyl jsem tam samozřejmě dlouho a mám ty informace, nebyly úplně systematické, ale všechno, co vím, je svědectvím toho, že pan Remek tam pracoval velmi zodpovědně a tu práci dělal prostě tak, že o něm neznám žádné výhrady, které by vůči němu byly. A když si to spojím s tím, že pamatuji také pana Remka za ta léta působení poslance Evropského parlamentu, a to bylo, tuším, v letech 2004 až 2013, to je poměrně řada let, dokonce jsem se v té době s panem Remkem i kvůli některým konkrétním věcem, shodou okolností spíš, potkal, tak můj dojem je, že to byl a je člověk, který ať byl na tom obchodním zastoupení, nebo pracoval jako poslanec v Evropském parlamentu, tak poměrně jasně vždy hájil zájmy České republiky.

Říkám vám to jako svoje osobní přesvědčení, dojem, který jsem si udělal. A přiznávám, že dneska jsem se za ta léta naučil, že se snažím hodnotit lidi skutečně podle toho, co vidím, že dělají. A neznám nikoho, kdo by mi v těch posledních letech řekl o panu Remkovi něco, co by naznačovalo, že snad slouží nějakým jiným zájmům nebo že to není člověk rovný. Já vám osobně řeknu, že mi připadá, že to je poměrně přímý člověk. Nezdá se mi, když jsem s ním kdy mluvil, že by mě nějak manipuloval. Připadá mi, že to je poctivý člověk, že dělá práci nejlépe, jak umí. Já jsem samozřejmě - tohle rozhodnutí o tom, že bude velvyslanec, bylo v době, kdy já jsem ještě nebyl ministr zahraničí. Já ale v podstatě dnes nemám vůči této nominaci nějakých žádných zvláštních důvodů nesouhlasit nebo proti ní protestovat, protože to, co o něm vím, tak je to člověk, který skutečně vždy se choval solidně.

A opravdu nevím o tom, že by někdy v těch funkcích veřejných, ve kterých byl, nebo na ministerstvu zahraničí, nehájil zájmy českého státu. Takže on v tomhle smyslu má mou důvěru. A já neříkám, že nás nemá zajímat vůbec minulost lidí. Ale prostě v téhle věci nemám pocit, že je to něco, co by mělo pana Remka diskvalifikovat. Můžeme se dlouze bavit o tom, do jaké míry mu dnes skutečně bývalé členství v komunistické straně - a je známý příběh pana Remka jako prvního kosmonauta tehdejšího socialistického Československa - může pomáhat v Rusku. Někteří si myslí, že značně. Je pravda, že v určitých kruzích to může znamenat otevřené dveře. Já se domnívám, že to dnes platí omezeně, že Rusko je dneska jinde. Pro mě už dneska Rusko skutečně není komunistické Rusko, ale opakuji, je to tvrdě kapitalistický stát. A včerejší komunistická legitimace podle mě už tam často mnoho neznamená.

Ale to není podstatné. Podstatné je to, že skutečně nemám informace, které by pana Remka diskvalifikovaly. A já si přeji, aby ta mise byla mise, na které on osvědčí to, co jsem o něm prozatím slyšel a věděl. Takže bych byl v soudech o lidech opatrný. Myslím si, že pokud nemáme nic konkrétního, tak bychom měli být opatrní všichni. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pan poslanec Korte bude mít doplňující otázku.

 

Poslanec Daniel Korte: Vy sám, vážený pane ministře, jste se k situaci na Krymu vyjádřil na své poměry nebývale kriticky a já tuto pozici oceňuji. Neuvažoval jste o odvolání velvyslance z Moskvy ke konzultacím, což je v diplomatické řeči minimalistický projev kritiky a nesouhlasu? (Domluva mimo mikrofon ministra Zaorálka a poslance Korteho.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Tak já vás poprosím, mluvte na mikrofon, aby i ostatní věděli, o čem si povídáte. (Úsměv v sále.) Dobře. Pan ministr odpoví.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Ano. Možná bude dostatečná odpověď, že pan Remek přijede do Prahy a já zítra, tuším v 11 hodin, s ním mám schůzku. Takže zítra v 11 hodin se s panem Remkem setkám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dvacátý v pořadí byl vylosován pan poslanec Leoš Heger, který interpeluje vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše, a připraví se pan poslanec Jiří Valenta. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Vážený pane vicepremiére, dámy a pánové, moje interpelace byla předejita interpelací pana kolegy Svobody, který zde to téma 2 mld. chybějících v nemocnicích rozvedl a dostal odpovědi, které některé věci objasnily. Tak já si dovoluji pokračovat ještě trošku dále.

Pane ministře prostřednictvím pana předsedajícího, vy jste před chvílí slíbil, že peníze pro nemocnice budou uvolněné, a uznal jste svoji chybu, že jste souhlasil s požadavkem ČSSD rušit regulační poplatky. To lze uznat za chlapské a férové, podobně jako jste tady říkal o svých podnikatelských problémech v zahraničí a špatné investici jedné miliardy. To se v podnikatelské sféře stává, nelze se tomu vyhnout. Já toto vaše prohlášení oceňuji. Ale musím se zeptat, nemáme-li snad také rozumět tomu tak, že chyba souhlasit se zrušením poplatků byla chyba, která vlastně uznává argumenty pravice, že neefektivity v našem zdravotnictví jsou, a že když jsme se my v roce 2010 ujali vedení zdravotnictví, a to myslím pravice včetně pana exministra Kalouska, tak jsme dokázali zdravotnictví udržet a najít rezervy 30 mld. bez ztráty kvality. Tak jestli to neznamená, že jsme měli pravdu, že v tom zdravotnictví rezervy jsou? (Upozornění na čas.) Nebo snad tomu máme rozumět také tak, že bylo vůbec chybou uzavřít koaliční smlouvu?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Poprosím pana vicepremiéra a ministra financí o odpověď na tyto otázky.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Kolegyně, kolegové, ta debata o 2,1 mld., které je potřeba nahradit za ty zrušené poplatky, je jenom o tom, že každý resort nechce čerpat své peníze, ale chce vždycky ze státních rezerv. A přesně na účtě SÚKLu v této chvíli je 2,1 mld. korun. A taky je s podivem, že příjem SÚKLu nejde do státního rozpočtu. Takže pokud pan Němeček chce, tak si je zítra vezme z toho účtu a okamžitě to může zaplatit. Potom tam má taky 3,5 mld. rezerv. Takže to je debata mezi ministrem financí a resorty, které vždycky chtějí něco navíc, přitom tam mají rezervy. A samozřejmě taky nechtějí moc šetřit.

A debata o pravici. No, já jako bývalý volič ODS (s úsměvem) a my jako hnutí středopravé... Ten souboj o tu pravici... Nevím, jestli tady mám číst všechno, co má ODS za sebou, zdravotnictví... Už jsem to tu naznačoval. Já se jenom zeptám pana ministra Hegera: Jak jste řídil ty nemocnice, když na té Homolce si vytvořil ředitel tu dceru, kterou pan ministr Holcát ani nemohl zkontrolovat? A když tam finanční úřad dělal kontrolu, tak tam vyměřil velkou pokutu a údajně Rittig tam měl v nějaké plechové skříni distribuční sklad na léky jako dodavatel léků. Tak já nevím, jak jste ty nemocnice řídili. Že do této chvíle vlastně nevíme, jak to teklo. Takže já bych se skutečně tím jako pravice tady vůbec nechlubil.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pane poslanče Hegře, doplňující otázka. Máte slovo.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji. Já bych si jenom dovolil komentovat ten SUKL. Ty peníze na SÚKLu jsou, to my jsme také věděli. Ale jenom bych si dovolil informovat, že bez změny zákona si na ty peníze opravdu nelze sáhnout. To by možná bylo možné v jiném sektoru, ale tady ne.

Jinak ředitele Homolky jsme odvolali. Ne úplně se to povedlo dotáhnout do konce, to uznávám. Odvolali jsme ředitele IKEMu, kde se výrazně věci zlepšily. Takže ty věci nejsou s nemocnicemi tak úplně jednoduché.

Já bych se možná ještě nakonec zeptal, jestli je pravdou to, co se říká, že chcete znát informace o zdravotnictví, kam ty peníze tečou. Já si myslím, že je to jasné. Peníze tečou do tří milionů našich nemocných. A na to těch 250 mld. je poměrně málo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Poprosím pana vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše o doplnění odpovědi.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já bych hlavně rád, aby zdravotní pojišťovny konečně začaly dodržovat zákony. To znamená, aby zveřejňovaly všechny smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče, včetně všech dokladů a úhradových ujednání. Díky tomu konečně budeme znát ceny, za které pojišťovny hradí služby zdravotnickým zařízením za státní peníze. Dosud pojišťovny tyto informace odmítaly poskytnout, ačkoliv soudy opakovaně rozhodly, že veřejnost na ně má nárok! Zatajování smluv umožňuje pojišťovnám zákulisní jednání se zdravotnickými zařízeními. Pokud pojišťovny smlouvy zveřejní, poprvé uvidíme, kolik platí pojišťovna za tutéž operaci dvěma různým zařízením. A pojišťovna bude muset tyto rozdíly racionálně zdůvodnit.

Některá média píšou, že některá zdravotnická zařízení jsou oproti jiným bezdůvodně finančně zvýhodňována. A zde hraje roli korupce. Objevují se dokonce fámy o tom, že pojišťovna řízeně nechává některé nemocnice vyhladovět, např. jsem mluvil o tom s majitelem nemocnice Brandýs nad Labem, kterou skvěle zprivatizoval pan Bendl, a pak je mohli převzít spříznění investoři. Takže VZP nechá vyhladovět cíleně a potom někdo... Uvidíme, jak to dopadne s tou svatou Annou a s klinikou Mayo, kde jsou i fondy, a nějaké ty buněčné investice tam na severu atd. Já jsem strašně zvědav, kdy se to rozkryje, co bude na to říkat pravice.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dvacátý první v pořadí byl vylosován pan poslanec Jiří Valenta, který interpeluje pana ministra Antonína Prachaře. Připraví se pan poslanec Adam Vojtěch. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře dopravy, dovolte mi, abych vás na tomto místě interpeloval v otázce kvality příjmu telefonního signálu a mobilního internetu ve vlacích Českých drah na hlavních železničních tratích České republiky. Tento příjem je nejen podle mých aktuálních zjištění mnohde například na jedné z páteřních spojnic, trati č. 170 Praha-Plzeň stále absolutně nedostatečný. Zmíněný fakt ostře kontrastuje s přístupem jiných drážních přepravních společností, které poskytují svým klientům například bezplatné připojení WIFI. Pro vaši informaci: České dráhy poskytují wi-fi pouze u pendolina, a to ještě často v nedostatečné kvalitě.

České dráhy tvrdí, že služby v otázce mobilních komunikací poskytují operátoři a regulaci za stát zajišťuje Český telekomunikační úřad. A k tomu ve svém stanovisku dodávají, že pokud je příjem signálu v dané lokalitě dostatečně kvalitní, pak není žádný problém telefonovat do a z jedoucího vlaku, a to bez ohledu na jeho konstrukci. Tvrdí tedy něco zcela úplně jiného než například společnost Vodafone, v jejímž komentáři zaznívá, že o nízké kvalitě signálu mobilních telefonů probíhala s Českými dráhami dlouhodobá jednání, která však zhatila realita výrazné spletitosti firem a institucí navázaných na České dráhy. Také Telefónica vedla jednání s Českými dráhami, a dokonce nabídla instalaci repeatrů, opakovačů, to alespoň do prémiových souprav InterCity a EuroCity, přičemž byla ochotna tato zařízení, jedno bratru za 1,5 mil. korun, i zaplatit. Ke společné dohodě nakonec nedošlo. Ptejme se proč.

Jestliže Ministerstvo dopravy v roce 2012 zareagovalo na celý problém vyjádřením, že jeho cílem je železnice se všemi standardními parametry 21. století, proč si tedy České dráhy stále stojí na svém a prezentují názor, že zmiňovaný problém pro ně neexistuje a že samotní operátoři nemají zájem? Opakuji však znovu, že operátoři svůj zájem deklarují, a naopak upozorňuji na technické bariéry ve vlacích Českých drah, jako jsou například pokovená skla vagonů a také na to -

(Upozornění na čas. Poslanec chce přednést jen dvě věty.)

- že se s Českými dráhami přes veškerou snahu domluvit nedá a že kromě nich musíme také složitě a neúspěšně vyjednávat ještě i se SŽDC a dalšími subjekty.

Vážený pane ministře, pokládám vám tedy jasnou otázku: Kdy se alespoň na páteřních tratích, a to alespoň v rychlících společnosti České dráhy, konečně dočkáme kvalitního mobilního signálu, jenž je v dnešní době v civilizovaných zemích již skutečně běžným standardem? Děkuji vám za pozornost a odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. To byly opravdu dlouhé dvě věty. Poprosím pana ministra dopravy Antonína Prachaře o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Pane předsedající, pane poslanče, tato interpelace je z úplně jiného soudku, než na kterou jsem byl dosud interpelován. Nicméně pokrytí železničních tratí telefonním signálem je čistě komerční záležitost mobilních operátorů a dopravců, kteří se cestujícím snaží nabídnout odpovídající telefonní služby, přenosy dat. Je to na železnici, je to na silnici stejné. Mnozí určitě taky zaznamenáváte, že vám v autech na dálnicích vypadává signál. To je realita. V minulosti, máte pravdu, probíhala jednání mezi Českými dráhami a jednotlivými mobilními operátory ohledně doplnění pokrytí páteřních tratí signálem, nicméně tato jednání nevedla k pozitivnímu výsledku, protože mobilní operátoři vyhodnotili pokrytí chybějících míst na železniční síti jako ztrátové. Některé linky jsou naplněny lidmi, některé linky nebo některé vlaky jsou nenaplněné. Vzhledem k tomu, že je čistě na obchodním uvážení daného operátora, zda dané území svým signálem pokryje, nebo ne, resort dopravy v tomto ohledu nijak nefiguruje. Nicméně v té vaší interpelaci bylo dotazů víc a já vám na to připravím písemnou odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Ještě bude doplňující otázka.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji vám, pane ministře, za odpověď, a jak jste správně řekl, budu požadovat písemnou interpelaci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, písemnou odpověď dostanete.

Další v pořadí je přihlášen pan poslanec Vojtěch Adam a následuje ho potom pan poslanec Ivo Pojezný. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Adam: Vážený pane ministře dopravy, všichni, co trávíme život na dálnici D1, víme, jak je situace nesmírně složitá. Nejde o dlouhodobě plánované rekonstrukce na několika úsecích současně, ale o další, nikým neplánované uzávěrky, které situaci na D1 komplikují daleko více. A o těch v podstatě nevědí ani informační servery ani Global Assistance. Jde o to, že přijedou pracovníci Ředitelství silnic a dálnic, uzavřou libovolné úseky dálnice se zúžením na jeden pruh, a hned nastává velký problém, protože i značení je nedokonalé. Nejhorší je, že v jednopruhovém zúžení se vyskytuje zpravidla minimum pracovníků a mnohdy vůbec není jasné, co tam dělají.

Má otázka je tedy, zda by tyto jevy nešlo v současné situaci komplexní generální rekonstrukce dálnice D1 omezit a neztěžovat život řidičům více, než je nutné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Je to interpelace, která směřuje také za ministrem dopravy, takže poprosím pana ministra Antonína Prachaře o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Děkuji, pane předsedající. Pane poslanče, co se týká uzávěrek na dálnici D1, akce modernizace dálnice D1 se začala realizovat počátkem května 2013 a ve stavební sezóně 2013 byly na všech uvedených úsecích realizovány přípravné práce a provizorní rozšíření dálnice o 3/4 metru, na úsecích 05, 09, 14 byly realizovány práce ve středním dělicím pásu. Na úseku 21 nabraly práce značný skluz již v průběhu léta 2013 a s tímto skluzem budou práce pokračovat i v letošním roce. V sezóně 2014 se tedy nedá předpokládat, že by byla na úseku 21 modernizace dálnice dokončena etapa III. Jsou tam určité starosti s dodavatelem, který vyhrál výběrové řízení, veřejnou zakázku, společnost ŽS OHL. A Ředitelství silnic a dálnic bude trvat na tom, aby ŽS OHL plnily dodávky podle smlouvy.

Je třeba zdůraznit, že až na výjimečné situace se tím nenaplnily mediální obrazy kolapsu dopravy mezi Prahou a Brnem, jak uvedlo iDNES 8. 5. 2013, "Na D1 začíná peklo", "Auta z dálnice D1 skončí na rozbitých okreskách" a další mediální výstupy. Doprava po dálnici probíhala po celou stavební sezónu 2013 plynule a osvědčilo se i snášení a výstavba nadjezdů během nočních uzavírek.

Co se týká koordinace uzavírek. V roce 2014 bylo vydáno stavební povolení pro úseky 03 Hvězdonice - Ostředek, Měřín - Velké Meziříčí západ a úsek 25 Ostrovačice-Kývalka. Proti těmto stavebním povolením na úseky 03 a 18 však podalo sdružení Děti Země rozklad k Ministerstvu dopravy ve věci požadavků EIA a tento rozklad budeme ve velmi krátké době řešit. Lze tedy důvodně předpokládat, že ve stavební sezóně 2014 by mohly být nově zahájeny práce pouze na úseku 25 Ostrovačice-Kývalka.

K vlastní koordinaci uzavírek. Existují v podstatě dva typy, a to jsou dlouhodobé, nad 48, které koordinuje Ministerstvo dopravy jednotlivě a ohlašuje je dopředu. Krátkodobé, které provádí správce komunikace sám na základě obecného každoročního povolení a má ke koordinaci těchto krátkodobých uzavírek zřízeného vlastního koordinátora. Rozhodování o tom, kde a v jakém rozsahu jsou prováděny, leží na bedrech jednotlivých vedoucích středisek správ a údržby dálnice. Krátkodobé uzavírky nesmí být prováděny v čase předvíkendové špičky, to znamená v pátek, a nesmí být prováděny blíž než dva kilometry od jiné uzavírky. Tento systém funguje několik let a v loňském roce byl zpřísněn a byly stanoveny jasné kompetence v tom, kdo je za co zodpovědný.

Veškeré uzavírky na dálnicích jsou uveřejňovány na stránkách www.dopravniinfo.cz, a to včetně informace, zda se jedná o krátkou, či dlouhodobou akci nebo mimořádnou událost, nehody nebo jiné neplánované místo. V loňském roce se tento systém osvědčil. Podařilo se snížit relativní nehodovost na dálnici při současném nejvyšším objemu prací. Uzavírky v okolí kilometru 160 směr Praha na dálnici D1 166 až 162 provádí Správa silnic a údržby Domašov. Krátké uzavírky za účelem opravy cementobetonového krytu, které jsou nutné k udržení provozuschopnosti dálnice.

V současné době od příštího týdne probíhají další uzavírky na dálnicích a doprava bude svedena pouze do jednoho pásu. Já jsem dneska na tiskové konferenci informoval, že zde samozřejmě hrozí vznik blokád a soustředění dopravy. Bohužel se tomuto nevyhneme. Nemáme možnost, pokud chceme pokračovat dle harmonogramu s modernizací D1, abychom tuto uzavírku udělali. A šíře dálnice nám neumožňuje vytvořit dva plus dva pruhy. Informace byla dnes podána. Všechny informace jdou do Národního dopravního informačního centra, NDIC, do Ostravy. Víc pro to v této chvíli udělat nemůžeme. Vedli jsme diskuse s Ústředním automotoklubem, aby tyto informace dával do médií ještě prostřednictvím svých korespondentů.

Případnou podrobnější písemnou odpověď na vaši interpelaci jsem vám připraven zpracovat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Doplňující otázka zde nebude. Dalším v pořadí je pan poslanec Ivo Pojezný. Interpeluje pana ministra Milana Chovance, který se ze zdravotních důvodů omlouvá, takže vás poprosím o načtení interpelace a bude odpovězeno písemně.

 

Poslanec Ivo Pojezný: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v posledních měsících slýcháme často o státním podniku Česká pošta. Ovšem není to proto, že by byly nějaké problémy s posíláním dopisů, ale slýcháme často o zaměstnancích České pošty, kteří prostě už nemohli mlčet o pracovních podmínkách, které v tomto státním podniku panují. Snad pomyslnou poslední kapkou bylo, že na přepážkách pošty a v terénu museli zaměstnanci nabízet cigarety a mnoho dalších produktů takzvaných aliančních partnerů - od stíracích losů přes úvěr, pojištění až po čokoládovou tyčinku. Na tom by nemuselo být nic špatného, ale pokud se po pracovnících vyžaduje, aby mechanicky produkt každému přímo nutili, zdá se mi, že je něco v nepořádku. Nemluvě o nárocích kladených na zaměstnance, které jsou v běžné pracovní době nezvládnutelné, a tak jsou zaměstnanci nuceni často pracovat až desítky hodin přesčas zdarma. Na situaci pracovníků České pošty dlouhodobě poukazuje například Federace výkonných zaměstnanců České pošty, se kterou se však vedení tohoto podniku odmítalo dlouhou dobu bavit, nebavilo se ale ani s dalšími odborovými sdruženími zaměstnanců pošty.

V listopadu loňského roku proběhlo v Senátu veřejné slyšení v souvislosti s peticí, která upozorňovala na některé neduhy související s Českou poštou, a kde také zazněly konkrétní podněty. Zajímalo by mě, zda se někdo těmito podněty skutečně zabýval a zda byly učiněny kroky, popřípadě jaké, k jejich nápravě. Chci se zeptat, vážený pane ministře, zda myslíte, že jsou takové poměry ve státním podniku Česká pošta v pořádku. A pokud vidíte, stejně jako pracovníci pošty i spousta občanů naší země, že tomu tak není, co hodláte podniknout pro nápravu stavu, o kterém jsem právě hovořil. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Jako 24. byla vylosována paní poslankyně Marta Semelová, která interpeluje ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Budu pokračovat v podmínkách zaměstnanců. Rekordní nezaměstnanost a strach o pracovní místo způsobují to, že se mnozí zaměstnanci, kteří jsou doslova šikanováni ze strany zaměstnavatelů, bojí ozvat. Jedním z míst, kde jsou pracovní a mzdové podmínky velmi špatné, jsou obchodní řetězce. Za zhruba polovinu průměrné mzdy v České republice musí často vykonávat velmi těžkou práci, dělají o sobotách a nedělích, kolikrát pozdě do večera. Dalším nešvarem obchodních řetězců jsou stále častější zkrácené pracovní úvazky, na které jsou zaměstnanci nuceni kývnout, i když je to pro ně platově značně nevýhodné, protože jinak by ztratili práci. V současnosti se to týká kolem 70 % z celkového počtu zaměstnanců, přičemž ještě před dvěma lety to nebyla ani polovina. Někomu by se mohlo zdát, že je to výhodné pro matky s malými dětmi. Opak je pravdou. Zaměstnanec na plný úvazek si v obchodním řetězci vydělá kolem 14 tisíc, z toho lze odvodit, kolik dostane za úvazek zkrácený. Taková matka samoživitelka objektivně nemůže být schopna sebe a děti uživit. Proti špatným pracovním a mzdovým podmínkám a hrubému chování nadřízených vůči zaměstnankyním, a to dokonce před zákazníky, se přednedávnem ozvali zaměstnanci karlovarského Makra. Ale obdobná situace je v mnoha obchodech po celé České republice.

Chtěla bych se proto zeptat, jak budete jako ministryně práce a sociálních věcí, případně ve spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu, tuto situaci řešit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za otázku. Poprosím o odpověď paní ministryni Marksovou.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Dobrý den. Vážený pane předsedající, paní poslankyně a páni poslanci, jedna z oblastí, ve které může být Ministerstvo práce aktivní a je, je používat klasickou kontrolu, tedy Státní úřad inspekce práce, kde byla v roce 2013 zvýšená pozornost věnována právě obchodním řetězcům, ale i jiným oblastem, restauracím, stánkům a hotelům. Jedna věc, pro kterou jsou obchodní řetězce kontrolovány, se týká také toho, že ony velice často zaměstnávají právě agenturní zaměstnance, což je taková skupina pro sebe, velmi poškozená. A tady se pravidelně schází nějaká pracovní skupina založená na tripartitním základě, kdy teď věnujeme zvýšenou pozornost tomu, aby to, když už agenturní zaměstnanci, byly agentury, které jsou opravdu v pořádku, které dodržují zákoník práce, a nebyly to pseudoagentury. To je jedna oblast.

Co se týče toho, kolik bylo vykonáno inspekcí, mám tady nějaká souhrnná čísla. Možná by bylo trochu zbytečné je číst. Já jsem v časovém rozsahu, který je na interpelace dán, bohužel z toho nezískala ta, která byla věnována speciálně obchodním řetězcům. To bych vás chtěla požádat, zda byste pak neakceptovala písemnou odpověď, protože asi bude trvat trošku déle, než to z toho vytahají.

Jinak mohu říci, že dvě třetiny celkových kontrol byly shledány jako oprávněné. Zbytek byl neoprávněný nebo neprokázaný, ale to jsou celkové kontroly. Na co se chystám zaměřit, je se i pak sejít se zaměstnavateli, se řetězci, a aspoň s nimi začít o této problematice mluvit, aby věděli, že se to nějakým způsobem sleduje.

Jinak co se týče investorů budoucích, tak se snažíme udržet nějakou rovnováhu mezi tím, abychom sem investory nalákali, ale zároveň vždycky, když se hovoří o nových, tak hovořím o tom, že je potřeba dbát na to, aby se tady dodržoval zákoník práce.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za odpověď. Bude ještě doplňující otázka. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Ani ne tak otázka, spíše vyjádření toho, že budu ráda, když dostanu písemnou odpověď. Protože problémy se rozrůstají a nakonec i investoři, které jste zmínila, otázka například Amazonu, o kterém se teď diskutuje znovu, je opravdu potřeba to hlídat. Myslím, že by bylo určitě záhodno, aby to šlo napříč resorty. Mám teď na mysli spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, ale nakonec i s odbory, aby zaměstnanci přece jenom měli i další možnost, jak chránit své pracovní podmínky.

Tolik jsem chtěla dodat. Budu ráda za písemnou odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Budete reagovat, paní ministryně? Také děkuji.

Další v pořadí, 25., je paní poslankyně Alena Nohavová, která interpeluje pana ministra Svatopluka Němečka, který se dneska omlouvá, takže vás poprosím o načtení interpelace a bude vám odpovězeno písemně. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Alena Nohavová: Vážený pane ministře, můj dotaz se týká oboru stomatologie. Již delší dobu se v jednotlivých regionech projevuje nedostatek stomatologů a stav se stále zhoršuje. Na jedné straně lékaři končící svou praxi nemají za sebe nástupce, a tím se část našich spoluobčanů ocitá bez svého stomatologa. Na druhé straně v německém či česko-rakouském pohraničí rostou stomatologické ordinace jako houby po dešti, ale bohužel české pacienty tito čeští lékaři na českém území neošetřují. Zahraniční klientela je pro ně výhodnější. Například Vyšší Brod či Dolní Dvořiště má počtem zubařů pokrytí možná lepší než krajské město, ale většina občanů z těchto sídel musí přesto dojíždět za zubařem do Českého Krumlova, Kaplice, či dokonce do Českých Budějovic. Objednací doby se značně prodlužují a není už výjimka ani šest měsíců.

Jaká přijmete opatření k nápravě tohoto tristního a dlouhodobě neudržitelného stavu, kdy se český pacient stává pacientem druhé kategorie? Neuvažujete, pane ministře, za této dlouhodobě neudržitelné situace o možnosti administrativně zajistit povinnost přijetí alespoň určité procentní části českých pacientů ze spádové oblasti, ve které si lékař zřídí ordinaci? Další otázka je, zda také neuvažujete o opětovném zavedení preventivní stomatologické péče pro děti, protože prevence je přece jen levnější než řešení následků. Mám tím na mysli především opětovné zavedení dětských zubních lékařů na školách. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Odpověď dostanete písemně.

Další v pořadí je pan poslanec Ladislav Šincl, který interpeluje paní ministryni práce a sociálních prací Michaelu Marksovou. Máte slovo, pane poslanče. Další v řadě se připraví pan poslanec René Čip.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, problémů z minulosti a souvisejících s vaším resortem bylo a zůstalo hodně. Přemýšlel jsem, který si vybrat, zda situaci na úřadu práce, vyplácení dávek atd. atd. Jste ve své funkci jen krátce, a tak vás budu dnes šetřit a budu na vás hodný.

Jako téma jsem si vybral takzvané dětské skupiny. V Česku by mohly začít fungovat už od září jako alternativa mateřských školek. Zavedení této nové služby, tzv. dětských skupin, by mělo být odpovědí na nedostatek míst v mateřských školkách. V návrhu zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině není totiž zmíněno financování dětské skupiny např. tak, jako je tomu u mateřských škol. Mám proto na vás několik otázek.

Jakým způsobem tedy budou služby péče o dítě v dětské skupině financovány? Jak chcete zajistit financování dětských skupin tak, aby péče o děti byla dostupná? Dále. Předpokládáte, že rodiče budou schopni tuto péči v dětských skupinách zaplatit? Dále. V návrhu zákona řešíte slovy "pro rodiče". Jak je konkrétně tato sleva koncipována a je koncipována jen pro oblast dětských skupin? V rámci návrhu zákona též navrhujete daňové úlevy pro zaměstnavatele. Jak jsou tyto daňové úlevy řešeny? Domníváte se, že budou poskytovateli služby péče o dítě v dětské skupině využívány? A paní ministryně, vztahují se tyto úlevy jen na provoz zařízení, či také na zřízení dětské skupiny? Prosím o konkrétní odpovědi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. To bylo opravdu velké množství otázek. Poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, co se týká financování, služby péče o dítě v dětské skupině jsou poskytovány na nekomerčním základě. A protože se nejedná o předškolní zařízení, které by bylo - pan ministr už tady není -pod ministerstvem školství, nejsou tady vlastně žádné dotace. Od toho se odvíjejí další věci. Náklady nese poskytovatel služby a záleží na něm, jakou výši úplaty pro rodiče stanoví. Je možné také říci, že je to zejména pro děti ve věku dva až čtyři let a že v současné době máme rodičovský příspěvek, který se také může použít na úhradu těch služeb, protože je dnes koncipován tak, že si rodič může neomezeně přivydělat a stále nárok na rodičovský příspěvek neztrácí. Další zdroj financování se předpokládá také z nového programovacího období z evropského sociálního fondu. Už ty pilotní projekty, které běží v současné době, jsou z něj financovány, protože je to podpora aktivit, které směřují k podpoře služeb péče o děti a které souvisí s uplatněním a účastí rodičů, zejména matek na trhu práce.

Co se týká slevy na dani, ano, to jsme v zákonu o dani z příjmů. Tam je nově zaváděna sleva na dani z příjmu pro rodiče, který využije služby péče o děti maximálně do sedmi let. Je to také včetně dětské skupiny. Týká se to všech zařízení péče o děti předškolního věku.

Ještě je zde sleva na dani pro zaměstnavatele, kteří zřídí dětskou skupinu. Tam se zavádí daňová uznatelnost nákladů na provoz zařízení péče o děti.

Co se týká nákladů na pořízení zařízení, tedy na pořízení hmotného majetku včetně případných objektů sloužících na provoz dětské skupiny nebo na úpravu, ty nejsou jednorázovým daňovým nákladem, ale budou nákladem, který bude uplatňován ve formě daňových odpisů.

Děkuji za pozornost. Věřím, že je to všechno. Ráda to také poskytnu v písemné formě, protože toho bylo hodně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, budete mít doplňující otázku? Je tomu tak, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Vážená paní ministryně, mám dvě malé děti, jedno z nich v současné době má to štěstí, že se dostalo do mateřské školky. Proto to vidím trochu osobně. Znám ale spoustu rodičů, kteří takové štěstí neměli a mají velké potíže. Chtěl bych poděkovat za vaše slova o tom, že tuto situaci řešíte, aby tito rodiče měli možnost uplatnění svých dětí v dětských skupinách nebo v mateřských školkách. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Budete na to reagovat, paní ministryně? Nebudete. Dobře

Vylosován jako 27. byl pan René Číp, který interpeluje ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka. Připraví se paní poslankyně Gabriela Pecková. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec René Číp: Vážený pane ministře, podle informací z médií byl na Ukrajinu již dvakrát vyslán letecký speciál, aby zajistil odvoz několika zraněných na ošetření a léčení do České republiky. Můžete mi říci, dle jakých kritérií byli tito ranění vybíráni a zda mezi nimi byli pouze demonstranti, či zda tam figurovali i zástupci bezpečnostních složek, kteří při demonstracích také utrpěli zranění? Jednalo-li se o humanitární důvody - předpokládám, že tomu tak samozřejmě bylo. Dále by nebylo od věci nám představit kompetentní osobu či tým osob, který výběr prováděl, a s jakým tedy zadáním. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Poprosím vás o odpověď, pane ministře.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji za poměrně zajímavý dotaz. Pokusím se nyní říci fakta výběru.

Na začátku by mělo být řečeno, že výběr zraněných prováděl tým paramediků vyslaných společností Člověk v tísni společně s naším zastupitelským úřadem v Kyjevě. To byly ty osoby, které se dají přesně identifikovat. Konečné slovo ale, kdo bude vybrán, měli, jak jsem si to ověřoval vlastně na místě, lékaři Armády České republiky. Ti nakonec rozhodovali, protože oni odpovídali za uskutečnění převozu. Pro informaci řeknu, že naše ambasáda v Kyjevě se obrátila s nabídkou přijmout zraněné i na ukrajinské oficiální orgány, na Ministerstvo zahraničních věcí a prezidentskou kancelář, ale v obou těchto případech nabídka zůstala bez odpovědi. Tyhle dvě instituce nereagovaly.

Kritériem, podle kterého vybírat zraněné, jsem se dost zabýval, protože mě zajímalo, jakým způsobem se vybírali, a musím říci, že to nebylo jednoduché, protože tam šlo o to, posoudit u zraněných, jestli ta pomoc, ten transport bude skutečně pomoc, jestli to nebude naopak ohrožení života. Posuzoval se typ zranění, jak jsou vážná, a muselo se nějak odhadnout, kde je zřejmé, že by na Ukrajině nebylo možné poskytnout podobný typ pomoci. Tato posuzování byla velice komplikovaná, protože těžko říkat lékařům na Ukrajině, že neposkytnou určitý typ pomoci. Nechci teď posuzovat úroveň zdravotnické péče, nakonec naši lékaři mi řekli, že pokud by naše nemocnice byly zavaleny stovkami zraněných s některými tak vážnými úrazy, by to také nezvládaly. To znamená hodnotit úroveň pomoci v podmínkách, které trochu připomínaly válečný stav, je obtížné. Také si nemyslím, že bychom si mohli v těchto podmínkách dávat najevo ukrajinským partnerům, že máme třeba lepší vybavení. To byly dost choulostivé věci, a tudíž výběr a posuzování byly velmi obtížné, nebylo jednoduché jednat s partnery na ukrajinské straně. Někdy bylo dokonce i těžké je najít a posuzování toho, kdo nakonec pojede, bylo dokonce nejasné do poslední chvíle. Někdy se to rozhodlo prostě tím, že pacient zemřel, dokonce v posledních hodinách, takže tam byly případy, že někteří vlastně zemřeli třeba noc před příletem, takže byli na seznamu a zjistilo se, že už nežijí, když se přiletělo.

Já jsem shodou okolností přiletěl v letadle, které tam bylo, tak jsem to tam vlastně na místě měl možnost sledovat a mluvit s lidmi. Když jsem se zajímal o to, jak je ten výběr, tak jsem zjistil, že se výběr měnil do poslední chvíle. A že se měnil do poslední chvíle třeba i podle toho, kdo byl zrovna v jakém stavu, protože stav se mohl zhoršit nebo zlepšit.

Takže připouštím, že to byla docela komplikovaná situace, která tam vznikla. Rozhodování i v poslední chvíli bylo poměrně dost nejednoduché. Je třeba říci, že atmosféra, jemně řečeno, stísněná, protože si představte atmosféru lidí dost těžce... Už jsem vyčerpal svůj čas? (Předsedající: Ještě máte zhruba jedenapůl minuty.) Aha. Atmosféra tam byla samozřejmě nejednoduchá. Co mohu říci, že se to rozhodovalo často na poslední chvíli podle momentálního vývoje situace. Lékařská rozhodování byla mimořádně obtížná, a dokonce i pro lékaře někdy bylo obtížné říci, jestli tento případ skutečně je dobré a vhodné převést a pokusit se léčit, a posoudit, jestli skutečně je v Česku lepší šance nebo jsou možnosti vyléčit.

Není na to jednoduchá odpověď a já bych spíš řekl, že jsem rád, že v této zemi můžeme mít snad určitou hrdost na to, že jsme poskytli pomoc 38 lidem. Jednomu z nich zachránili nohu před amputací, jednomu vrátili zrak, u dvou zraněných se stav zlepšil natolik, že odcestovali zpět domů. Mluvil jsem tam s člověkem, který měl v hlavě čtyři gumové projektily, který kouřil cigaretu a bavil se se mnou, a jiní mi tam říkali, že jsou tam někteří, kteří mají projektilů v hlavě ještě více. Bylo to skoro neuvěřitelné a i pro mne to byla velmi zvláštní zkušenost, která nebyla vůbec jednoduchá. Nebylo to něco, co by bylo podle nějakých psaných pravidel, připouštím, že se to dělo na místě, často podle toho, jak se to na místě posuzovalo. Poučit se v tomto do budoucna je něco, co -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Teď už jste svůj čas vyčerpal, pane ministře. Chci se zeptat, zda pan poslanec René Čip bude mít doplňující otázku. Není tomu tak. Dobře.

Dále je zde paní poslankyně Gabriela Pecková, která interpeluje pana ministra Svatopluka Němečka, ten se omlouvá, takže vás poprosím o načtení interpelace.

 

Poslankyně Gabriela Pecková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já dnes z tohoto místa interpeluji pana ministra Němečka, protože je to on, kdo má v gesci paliativní péči.

Včera z obrazovky televize interpelovala celou naši společnost svým seriálem Život se smrtí, protože smrt bohužel máme v gesci my úplně všichni. Výkonná rada WHO přijala na svém lednovém zasedání rezoluci o paliativní péči, která vyzývá všechny členské státy, aby zpracovaly a zavedly do praxe opatření pro plnou integraci paliativní péče do národních zdravotních systémů. V této interpelaci se tedy chci ptát, jak Ministerstvo zdravotnictví plánuje v této věci postupovat.

Minulý podzim provedla agentura Stenmark spolu s organizací Cesta domů za podpory MPSV výzkum postojů české společnosti, tedy jak veřejnosti, tak odborné lékařské veřejnosti, ke smrti a umírání, z níž mj. vyplývá i to, jak se v Česku umírá. Informaci o tom, že jsme nevyléčitelně nemocní, se dozvíme zpravidla během desetiminutového rozhovoru v nemocničním pokoji za přítomnosti ostatních pacientů. Každý pátý z nás se potom pravdu o svém zdravotním stavu nedozví vůbec právě pro naše dobro, údajně. Ze studie také vyplývá, že 80 % lidí by si přálo dožít svůj život doma, mezi svými. Prakticky nikdo si nepřeje zemřít v nemocnici nebo v léčebně pro dlouhodobě nemocné, a přesto je to právě těch 80 %, kteří nakonec v nějakém lůžkovém zařízení nebo ústavu zemřou. Systém veřejného zdravotního pojištění nepočítá s domácí paliativní péčí. (Předsedající: Omlouvám se, paní poslankyně, čas.) A nemocné odkazuje na návštěvní službu praktického lékaře, která, jak víme, existuje jen na papíře.

V některém ze šuplíků na Ministerstvu zdravotnictví leží od minulého období rozpracovaná koncepce paliativní péče. Můj dotaz tedy zní, jestli počítá ministerstvo s obnovením práce na tomto dokumentu, a pokud ano, kdy a jak. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Poprosím pana poslance Martina Novotného, který interpeluje vicepremiéra vlády a ministra financí Andreje Babiše, o jeho interpelaci. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Novotný: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády. Vážený pane ministře, v posledních dnech jste informoval veřejnost o záměru zřízení a vzniku centrálního registru bankovních účtů. Připomenu, asi všichni víme, že v tuto chvíli zákonná úprava přesně definuje, které orgány a za jakých podmínek mají, právo prolamovat bankovní tajemství. Jsou to samozřejmě správci daně, orgány činné v trestním řízení apod. A hlavní argument, který se objevuje v této souvislosti, je komplikovanost nutnosti řešit situace v oslovování jednotlivých bankovních ústavů.

Moje otázka směřuje někam jinam, tj. ve vašem dosavadním uvažování o tomto návrhu, jaké pro změnu vidíte možné kontrolní mechanismy tak, aby centrálního registru pro změnu nebylo právě zneužíváno k narušování onoho soukromí občanů. Vždycky každý takový systém má dvě stránky: Může pomoci efektivitě boje s trestnou činností a zároveň, když se to přežene, tak nás všechny může dostat do situace, že se ocitneme v systému velkého bratra. Podotýkám, že moje otázka je naprosto věcná, směřuje k tomu, jakou máte představu o regulační či ochranné části tohoto záměru. V tom smyslu vás prosím o věcnou odpověď, nikoli o vracení se k tomu, co bylo, kdo co kdy v minulosti. Spíše o představu, jak by systém mohl fungovat z hlediska ochrany soukromí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Poprosím pana vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše o odpověď na tuto interpelaci.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Kolegyně a kolegové, centrální registr účtů se tu navrhuje už léta, podobně jako zákon o státní službě. Dokonce to už bylo na stole na vládě a údajně to zamázl pan Kubice. Nevím proč. To znamená, centrální registr účtů slouží, nebo má sloužit, vyšetřovacím orgánům, finančnímu úřadu hlavně, když chtějí zabránit, aby organizované skupiny neokradly Českou republiku z hlediska spotřební daně a DPH, protože tam ony přímo jdou na účty. Minule jsme měli zásah, celníci měli zásah s firmou, která dlužila na dani asi 180 milionů, a samozřejmě v té chvíli je potřeba, aby viděli - oni měli jeden účet, ale potřebují, aby viděli na všechny účty.

Není to nic nového, bylo to už víckrát doporučeno a v podstatě se navrhuje, aby to bylo u České národní banky. Bankovní asociace tvrdí, že má nějaký podobný produkt. Naši zaměstnanci finančního úřadu a celního úřadu říkají, že to není to, co oni potřebují, protože samozřejmě pokud někdo páchá nebo je podezřelý z páchání trestné činnosti a příslušný policista nebo zástupce finančního úřadu se dotazuje, tak se občas stává, že finanční poradce banky upozorní toho podezřelého. Takže jde o to, aby ty orgány, když jde o čas, se mohly dívat na účty.

Přiznávám, určitě je to nepříjemné, chceme o tom vést debatu, jestli se to má týkat fyzických osob. Já bych spíše řekl že ne, že by se to mělo týkat právnických osob, kde by tedy neměl být problém. Je to v jednání. Budeme mít schůzku s Českou národní bankou za účasti Ministerstva vnitra a Ministerstva financí. Není to náš nápad, je to oprášený projekt, který by skutečně pomohl při vyšetřování páchání trestné činnosti.

Ještě využiji příležitosti, že bych rád dal školení ODS, která znovu vyzývala FAÚ, a možná že pan Kalousek jim také může dát školení, že bych znovu zopakoval, protože novináři stále píší dezinformace o FAÚ. A FAÚ zasahuje v 90 % případů na základě oznámení banky. Banka hlásí podezřelou transakci, nebo nějaká jiná veřejná instituce, a na základě toho FAÚ vyšetřuje. Takže ty nesmysly, které stále píší v novinách, že FAÚ se dívá na každý účet, koho chce, je lež, není to pravda. Byl bych rád, kdyby to všichni pochopili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Chci se zeptat pana poslance, zda bude doplňující otázka. Bude, takže ji pojďte položit.

 

Poslanec Martin Novotný: Já nevím, jestli to bude otázka. Já jsem jenom chtěl konstatovat, že jsem se na FAÚ neptal. Ptal jsem se na tu záležitost, která se týká pro změnu druhé stránky mince, té ochrany. V jiné oblasti se mně samotnému stalo, když jsem před mnoha a mnoha lety půjčil jednomu člověku mobilní telefon na olomouckém náměstí, poté co mu ten jeho vlastní ukradli, že mně potom čtyři měsíce sledovali můj vlastní mobilní telefon a dodnes jsem se nedozvěděl, z čeho jsem byl podezřelý. Patrně z ničeho.

Já chci jenom zdůraznit a poprosit, abyste v té legislativní iniciativě skutečně velmi vážně přemýšleli nad tím, že jakýkoliv systém je také zneužitelný a že oprávněná ochrana soukromí našich spoluobčanů je klíčový faktor.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chci se zeptat, pane vicepremiére - budete reagovat? Ne, necháte to bez reakce. Dobře.

Jako třicátý byl vylosován pan poslanec David Kádner. Každopádně ten svoji interpelaci stáhl.

Třicátá první je paní poslankyně Věra Kovářová, která interpeluje paní ministryni pro místní rozvoj Věru Jourovou. Připraví se pan poslanec Karamazov. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážená paní ministryně, obracím se na vás s dotazem na způsob rozdělení prostředků přidělených České republice pro příští programovací období 2014 až 2020. Konkrétně jde o to, že v únoru letošního roku bylo zveřejněno memorandum organizací hájících zájmy venkovského prostoru, územní dimenze, pro rozvoj venkova 2014 plus. Pod tímto memorandem jsou podepsány Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv a Spolek pro obnovu venkova. Na počátku března pak k memorandu přistoupila Asociace krajů České republiky. V tomto materiálu je vysloven požadavek, aby z prostředků kohezní politiky EU bylo v rámci územní dimenze alokováno pro mechanismus LEADER CLLD na realizaci projektů a implementováno prostřednictvím všech certifikovaných místních akčních skupin 35 mld. korun. Tento požadavek je podle mého názoru rozumně odůvodněn. Řada argumentů mimochodem zazněla na semináři, který proběhl letos v lednu v Poslanecké sněmovně.

Vážená paní ministryně, ráda bych se vás zeptala, zda vláda vyslyší volání organizací reprezentujících český a moravský venkov a akceptuje rozdělení 35 mld. korun prostřednictvím místních akčních skupin, a pokud nikoliv, jaké důvody ji k tomu vedou. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, paní poslankyně. Poprosím paní ministryni Věru Jourovou o odpověď na tuto interpelaci.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Věra Jourová Vážené dámy, vážení pánové, dobrý den. Jsem dotazována na způsob rozdělení budoucích evropských fondů, tedy fondů pro léta 2014 až 2020, a konkrétně na rozdělení peněz mezi takzvané místní akční skupiny.

Já bych chtěla předeslat, že ty takzvané MASky považuji za dobrý nástroj, nástroj, který se osvědčil, lidé, kteří v nich pracují, v tom starém období celkem bez problémů a s úspěchem rozdělovali poměrně velké peníze a přispěli tak ke komunitnímu rozvoji a vůbec spolkovému životu a rozvoji infrastruktury ve venkovském prostoru, takže MASky jsou pro nás jak jako osvědčený nástroj, tak jako řekněme nějaká personální kapacita velmi silným partnerem při jednání právě o rozdělení budoucích peněz.

Obdržela jsem memorandum od zmíněných organizací a spolků a sama jsem už jednala s řadou z nich. Vlastně už od prosince jsem navštěvována a slýchám požadavky na konkrétní částku. V prosinci to bylo 50 miliard, požadavek nyní v memorandu je 35 miliard. S každým, s kým jednám, argumentuji, že jedna věc je přidělení té takzvané alokace a druhá věc je ta, kterou nemůžeme úplně nechat stranou, to je to, co se za ty peníze má vytvářet, to znamená měřitelné ukazatele, které mají vzniknout působením těch prostředků. Myslím si, že ta jednání jsou velmi korektní a že partneři jak z MASek, tak ze Svazu měst atd. vidí snahu se dohodnout na nějakém rozumném modelu.

Je samozřejmé, že rozvoj venkova je podstatný aspekt místního rozvoje nebo regionálního rozvoje, takže počítáme s tím, že na venkov půjdou nejen peníze prostřednictvím MASek, protože toto je vlastně nástroj vytvoření pro financování určitých typů projektů, ale i z dalších možností prostřednictvím individuálních projektů.

Chtěla bych říci, že momentálně čísla jsou takováto. Z té celkové sumy, která je přes 500 miliard korun pro období 2007 až 20013, jednáme o tom, že by pro takzvanou územní dimenzi bylo vyčleněno minimálně 200 miliard, s tím, že pro MASky uvažujeme a jdeme do jednání, která teď budou finalizována, s návrhem na minimální částku 20 miliard z kohezní politiky a 7 miliard ze zemědělské politiky. To je tedy celkem 27 miliard, které by měly protéci přes těch konkrétně 178 takzvaných MASek, o kterých je tady řeč. Takže kdybych to porovnala s minulým obdobím, tak pokud bychom uvažovali o čísle 27 miliard, tak je to celkem 130 až 150 milionů korun na jednu takzvanou MASku, zatímco v minulém období to bylo 35 až 55 milionů korun na jednu MASku. Myslím, že to je velký nárůst prostředků a že MASky mají naši důvěru, že budou schopny administrovat a dobře investovat vymezené peníze.

Závěrem bych chtěla připomenout, že skutečně to číslo 20 miliard z kohezní politiky chceme po dohodě s partnery uvést v dohodě o partnerství pro jednání s Bruselem jako číslo minimální. To znamená, chceme to zastropovat dole. Je to minimální částka, kterou budou moci MASKy čerpat, která bude garantována. A já se netajím tím, že budu chtít neustále, průběžně, pokud u té agendy budu, vyhodnocovat, jakým způsobem se čerpá, a někdy v roce 2017 budeme přehodnocovat jednotlivé programy a jednotlivé nástroje. A pokud budou MASky úspěšně čerpat a budou mít poptávku po dalších penězích, tak je možné, že se ta částka bude navyšovat. Momentálně nemohu garantovat 35 miliard. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní ministryně. Chci se zeptat - budete mít? Takže doplňující otázka nebude.

A 32. v pořadí byl vylosován pan Simeon Karamazov, který interpeluje pana ministra Marcela Chládka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Vážený pane ministře školství, moje interpelace se týká implementace operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Z oficiálních údajů o čerpání OP VaVpI bylo k lednu 2013 vyčerpáno 56,3 miliardy korun z celkové alokace 61,2 miliardy korun. To znamená, že existuje volná alokace ve výši 4,9 miliardy korun. Při současném kurzu eura je to dokonce více než 5,3 miliardy korun. K této částce můžeme připočíst další desítky až stovky milionů vzniklých úsporami při realizaci projektu, nebo tím, že některé velké projekty, například ELI, nestihnou prostředky vyčerpat na základě pravidla N + 2. Řádově tedy zbývá až 6 miliard korun volné alokace v rámci OP VaVpI, které, pokud to dokážeme, můžeme ještě vyčerpat na smysluplné projekty.

Možností, jak využít tyto volné prostředky, bylo podpořit pražské vysoké školy v rámci nové výzvy ve výši 2 miliardy korun a další výzvy na posílení VaV kapacit mimopražských institucí zhruba ve výši jedné miliardy korun. Protože Praha je regionem, který nemohl z definice čerpat prostředky OP VaVpI, bylo nutné vyjednat s Evropskou komisí výjimku. Evropská komise s výjimkou souhlasila za podmínky, že budou financovány dosud nepodpořené projekty, které byly doporučeny k financování a zůstaly v takzvaném zásobníku. Tyto vyřazené projekty byly pro jejich kvalitu explicitně doporučeny k financování, mohou být velice rychle zahájeny, a vzhledem ke své rozumné velikosti kolem 100 milionů korun také úspěšně realizovány ještě před koncem roku 2015. Jejich financování je koneckonců i podmínkou Evropské komise.

Moje otázka tedy zní, zda budou tyto projekty financovány. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za interpelaci, pane poslanče. Poprosím pana ministra Marcela Chládka o odpověď. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, pane místopředsedo. Moje odpověď: budou. Ale samozřejmě budu trochu delší s tou odpovědí. Ta částka se dokonce týká více než 7 miliard, blíží se k 7,5 miliardy. A to jsou prostředky, které jsou teď momentálně ohroženy s tím, že těch důvodů je celá řada. Můžu začít například vůbec zpožděním při schvalování toho programu, který vznikl někdy v druhé polovině roku 2018 (?), pak destabilizace celého úseku, který měl na starosti evropské fondy, dlouhé schvalování velkých projektů, dlouhé správní lhůty na ÚOHS, novela zákona o veřejných zakázkách, která bohužel ne zcela jde naproti vědeckým projektům, a takto bych mohl pokračovat i včetně fázování projektu ELI, o kterém jste také hovořil.

Máme připravený akční plán a jeden z těch bodů je právě podpora zásobníku projektů, a to u těch projektů, které dosahovaly takové kvality, že splní veškeré požadavky, ale nebyly uspokojeny. Zároveň tam ale máme celý balík přípravných opatření. Kromě tohoto je to ještě daleko větší tlak na příjemce, co se týče chybovosti, pomoc ze strany Ministerstva školství odstraňovat tyto chyby, metodická pomoc, dále nová výzva ve výši 3 miliard ve zrychleném režimu tak, abychom mohli stihnout hodnocení a vydávání rozhodnutí tak, aby tyto prostředky nebyly nenávratně ztraceny. Dále se snažíme u těch individuálních projektů, u kterých mimochodem je problém i s udržitelností, o urychlené čerpání, nápravu chyb a nastavení těch projektů tak, aby došlo k čerpání a udržitelnosti projektu.

Personální stabilizace, tak to už je, myslím, jasná záležitost. Pokud během roku vyměníte sedm náměstků v této oblasti a osm ředitelů, tak to samozřejmě fungovat nemůže. Já jsem se rozhodl, že personálně do této oblasti zasahovat již nebudu, protože za mých předchůdců těch změn tam byla celá řada a nepřispělo to ke kvalitě fungování ze strany Ministerstva školství.

A pravidelně, a to je úkol z vlády a to je poslední má informace k tomuto bodu, máme za úkol z vlády pravidelně předkládat monitorovací a vyhodnocovací zprávu, která bude čtvrtletně informovat vládu o aktuálním stavu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Takže se chci se zeptat, jestli bude doplňující otázka. Tak, pane poslanče Karamazove, položte otázku.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Pane ministře, děkuji za jasnou a konkrétní odpověď. Přesto se zeptám na doplňující otázku. Nevím, jestli je moje informace zcela správná, ale myslím, že zásobníky byly zrušeny, možná i neoprávněně. Otázka je tedy: budou tyto zásobníky obnoveny?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Já mám informaci, že zásobníkové projekty jsou k dispozici. Pokud byly zrušeny, nemám tuto informaci, takže to prověřím. Ale informaci, kterou mám z tohoto úseku, tak je, že bude jeden z bodů, a je to napsáno i v tom materiálu do vlády, jeden z bodů bude právě čerpání ze zásobníkových projektů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře, za odpověď. Vzhledem k tomu, že poslední interpelaci na člena vlády České republiky je možné podat do 17.55... (Šum v sále.) Takže chci se zeptat - souhlasíte s tím, že bude položena poslední otázka? Dobře bude položena poslední otázka paní poslankyní Černochovou.

 

Poslankyně Jana Černochová: Vážený pane ministře, včerejší Mladá fronta Dnes mě přinutila k otázce, jaká je vlastně politika nové vlády při prodejích nepotřebného majetku v jednotlivých resortech. V posledním měsíci média zaplnila informace o prodeji kasáren v pražském Karlíně za minimální kupní cenu 581 milionů ve výběrovém řízení, kde tato minimální cena byla určena znaleckým posudkem. Soutěž vyhrála společnost GRIVA ART, která nabídla o více než 8 milionů víc, než byla minimální cena, a která chtěla objekt zrekonstruovat na univerzitní kampus. Tři společnosti soutěžily a ve dvou měla mít nějak neskrývanou majetkovou účast paní Ivana Tykač. Od pana ministra obrany zazněla silnější slova - dovolím si citovat: "Výběrové řízení bylo zrušeno kvůli pochybnému tendru. Podezřelé bylo již stanovení ceny kasáren za 581 milionů na základě jediného znaleckého posudku. Struktura vlastnická je poměrně nepřehledná." Ovšem včerejší Mladá fronta velmi podrobně popisovala prodej domu v Divadelní ulici, kde znalecký posudek byl také jeden a aukce se zúčastnili pouze dva zájemci. Ministerstvo dopravy, pod které spadá státní podnik Řízení letového provozu, však veřejnosti stále tají, kdo vyhrál, čímž teoreticky nelze vyloučit podezření, že dva zájemci jsou také majetkově propojeni a jak transparentní je jejich majetková struktura. V tendru na kasárna pan ministr označil za zvláštní, že rozptyl nejvyšší a nejnižší nabídky tří firem je jen 8 milionů. U kasáren byla nabídka GRIVA ART o jedno a půl procenta vyšší než minimální cena. V případě Divadelní byla cena anonymního zájemce vyšší pouze o 0,05 %. Přesto se nad transparentností tohoto tendru nikdo nepozastavuje. (Hovoří sále rychleji.)

Dva ministři stejné vlády z hnutí ANO postupují při prodeji nemovitého resortního majetku zcela odlišným způsobem. Chtěla bych proto od pana ministra Stropnického ubezpečení, že jeho zásah do výběrového řízení není motivován příjmením někoho, kdo veřejně podal nabídku, nikde se neschovává, a jestli věta takzvaně pravicového politika (upozornění na čas) "pak si říkáte, kdo tak asi v téhle zemi má tak asi 589 milionů cash" byla míněna vážně, nebo hnutí ANO zavádí nový třídní boj. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. To bylo skutečně předneseno s velkou energií. Poprosím vás, pane ministře, o odpověď. Děkuji za vaše džentlmenské chování.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, jsem rád, že na mě došlo.

Chtěl bych vás, paní poslankyně, ujistit prostřednictvím pana místopředsedy, že to bylo jedno z nejtěžších rozhodnutí, které jsem musel asi osmý nebo desátý den svého pobytu na Ministerstvu obrany - čímž už jsem se nestal tedy tím nejkratším ministrem obrany - přijmout. Nebudu tady opakovat asi ty důvody nebo ty pochybnosti, které to vyvolalo, které jste tady relativně vyčerpávajícím způsobem uvedla. Nemůžu dost dobře komentovat ten druhý případ, protože ho slyším prvně.

(Poslankyně Černochová reaguje z místa bez mikrofonu - nesrozumitelné.)

Ano, ale věřte mi, že -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Chtěl bych upozornit, že otázky se kladou pouze na mikrofon - pro stenografy. Respektujte to.

Prosím, pokračujte, pane ministře.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický - že jsem v tom časovém presu učinil z mého pohledu všechno, co bylo v silách, aby se ten názor pokud možno co nejvíc objektivizoval. Můžu vás ujistit, že není úplně samozřejmě snadné - a já si to uvědomuji - se takzvaně zbavit kupce v tomto objemu. Ale ona ta zakázka celá představuje zhruba 75 % toho, s čím počítá Ministerstvo obrany, že se letos zbaví. Proto navíc se mi zdálo velmi zvláštní, že samo ministerstvo v té přípravě tomu dalo tak strašně malý prostor a zanedbalo tolik důležitých detailů, které když se nasčítají, tak ta pochybnost prostě je.

Paní Tykač, a já ji nepřechyluji, protože ona to prý vyžaduje, docílila toho, že jeden víkend Mladá fronta nepsala o ničem jiném než o jejím dopisu. Já se před žádným dopisem neschovávám, on prostě opravdu nedošel. Byla to technologická chyba, jak jsme potom zjistili, a budu mít v pondělí schůzku s mým prvním náměstkem. My nemáme vůbec žádný důvod se jí vyhýbat. Mimochodem je to i důkaz toho, myslím si - Mladá fronta za nás nějakým způsobem v uvozovkách nekope. Spíš naopak.

Čili my jste teď - abych řekl něco dopředu, je sestaven tým Karlín na ministerstvu, který připravuje nové výběrové řízení. Je připraven harmonogram všech kroků. Považujeme za striktní nutnost, aby byly minimálně dva posudky u takhle rozlehlé nemovitosti. Ten harmonogram, který jsme si stanovili, držíme. Soutěž bude avizovaná dřív, než bude vypsaná, protože v takovém objemu by investor měl mít šanci si to pořádně rozmyslet. Je tam to pohádkové břemeno, vůbec to není snadné. Ale věříme, že do konce kalendářního roku to stihneme, a doufáme, že docílíme lepší ceny. Těžko budeme stanovovat nějakou základní podlahovou cenu. I to se nám zdá chyba u takového projektu.

Já vás skutečně nechci zdržovat. Mohl bych o tom mluvit daleko déle, ale pro tuto chvíli bych se omezil na toto. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Máte ještě možnost doplňující otázky, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Černochová: Já moc děkuji. Jenom bych možná poprosila, jestli by tedy mohl pan ministr Stropnický si s jiným kolegou z ANO sednout a vyjasnit si, jak je možné, že na každém resortu postup při prodejích resortního majetku je jiný.

Můj druhý dotaz směřoval v tom samém režimu na pana ministra Prachaře. Bohužel jsem neměla příležitost, protože je to ta interpelace číslo 36. Ale je tady skutečně s podivem, že dvě nemovité kulturní památky nacházející se v hlavním městě Praze, u každé je volen jiný postup, jiný přístup, jiný znalecký posudek, jiné počty uchazečů a někde je zpochybňována transparentnost a někde se o tom taktně mlčí, což ve mně vyvolává pocit, že tam ta transparentnost v žádném případě nemůže být, pane ministře Prachaři.

Děkuji, pane ministře Stropnický, za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Budete na to reagovat? Nebudete. Dobře. Takže končím dnešní interpelace. Děkuji vám.

Přerušuji jednání Poslanecké sněmovny do zítřejších 10 hodin dopoledne. Na základě žádosti sociální demokracie a domluvy předsedů klubů zasedání bude pokračovat zítra v deset dopoledne. Děkuji vám. Přeji příjemný zbytek dnešního dne.

 

(Jednání skončilo v 18.04 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.