Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

89.
Ústní interpelace

Interpelace jsou určeny předsedovi vlády České republiky neboli vládě České republiky a ostatním členům vlády.

Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Bohuslava Sobotku či na vládu České republiky, které budou ukončeny po jejich vyčerpání. Vzhledem k nepřítomnosti předsedy vlády budou bezprostředně poté zahájeny ústní interpelace na ostatní členy vlády, na což upozorňuji jak interpelující poslance, tak i příslušné ministry. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Dávám slovo paní poslankyni Haně Aulické-Jírovcové, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku ve věci těžebních limitů na Mostecku. Připraví se paní poslankyně Alena Nohavová. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická-Jírovcová: Děkuji, pane předsedo. Dovolte mi přednést moji interpelaci. Když pan premiér tu bohužel není, tak jen načtu.

Vážený pane premiére, dovolte mi interpelovat vás ve věci rozhodnutí vlády o finanční podpoře Dolu Paskov, a prodloužit tak možnost těžby uhlí v Moravskoslezském kraji o další tři roky. Toto vládní rozhodnutí vede k otázce, jaké budou také další kroky v otázce prolomení limitů pro těžbu uhlí na Dole Československé armády na Mostecku, kde by byla těžba zajištěna zhruba na dalších 60 let. Ústecký kraj se dlouhodobě potýká spolu s Moravskoslezským krajem s nejvyšší nezaměstnaností v České republice. Vaše vláda deklaruje, že chce a připravuje kroky ke snížení těchto drastických čísel. Jak tedy vláda v současné době přistupuje k otázce prolomení limitů? Nejedná se přece pouze o problematiku zaměstnanosti, ale i ekonomické a energetické stability České republiky, která se neustálým prodlužováním řešení v této oblasti zhoršuje i za podpory dalšího politického vývoje v zahraničí, např. na Ukrajině.

Některá ekologická sdružení zásobují veřejnost nepravdivými údaji a daty. Snaží se i bagatelizovat celou situaci. Ústecký kraj již několik desítek let ekonomicky podporuje celou Českou republiku, a je tedy opravdu nutné vrátit tuto podporu alespoň částečně zpět.

Já vám děkuji za vaši písemnou odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, pan předseda vlády je omluven, tak obdržíte odpověď na svoji interpelaci v době stanovené jednacím řádem.

S další interpelací vystoupí paní poslankyně Alena Nohavová ve věci církevních restitucí, připraví se pan poslanec Stanislav Polčák. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, má interpelace je na pana premiéra ohledně porušení zákona o církevních restitucích.

Vážený pane premiére, obdržela jsem informaci nasvědčující podezření, že Ministerstvo zemědělství pod vedením pana mistra Jurečky nebude nestranným vykonavatelem restitucí, ale bude činit kroky k prosazení restitucí i nad rámec zákonného zmocnění daného zákonem č. 428/2012 Sb. Konkrétně jsem obdržela informaci, že Ministerstvo zemědělství vydalo a poskytlo všem svým pracovištím závazný metodický pokyn, který v rozporu s ustanovením § 8 písm. f) tohoto zákona a i v rozporu se stavebním zákonem zúžil protizákonně rozsah schválené územně plánovací dokumentace, kterou je třeba zohledňovat v rámci vydávání majetků na závaznou část schváleného územního plánu. Protizákonně tak Ministerstvo zemědělství vyloučilo z řízení o vydání či nevydání majetku řadu institutů, které do územně plánovací dokumentace patří, např. i vydaná platná a účinná územní rozhodnutí, vydané a platné regulační plány a řadu dalších podobných rozhodnutí, která pochopitelně na otázku, zda může být, či nemůže být konkrétní majetek vydán, mají vliv. Takže několik otázek:

1. Skutečně Ministerstvo zemědělství takovýto metodický pokyn vydalo, a pokud ano, byl jste o tom informován?

2. Kdo z ministerstva, pokud byl pokyn vydán, za takovýmto pokynem stojí?

3. Jaké kroky, pane premiére, podniknete k nápravě tohoto zjevně protiprávního postupu ministerstva?

Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji, i za dodržení času. Dále vystoupí pan poslanec Stanislav Polčák ve věci nákladů na personální výměnu ve státní správě, připraví se paní poslankyně Markéta Adamová. Pan poslanče, prosím.

 

Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji. Má interpelace na pana premiéra, který je bohužel nepřítomen, má název "ve věci nákladů personálního zemětřesení ve státní správě" a mám trochu takový dojem, že toto zemětřesení se projevuje i ve vládě, protože bohužel zde z ministrů je přítomno velmi málo členů vlády, což musím kvitovat s velkou nelibostí, a to za situace, kdy minulé dva čtvrtky byly státní svátky. Myslím si, že je to trochu pohrdání parlamentní republikou a parlamentní demokracií.

Nicméně. Vážený pane premiére, moje interpelace je velmi jednoduchá a věřím, že stejně jednoduché bude pro vás poskytnout mi jasnou odpověď. V nedávné době se objevily informace o tom, že po nástupu vaší vlády probíhá masivní personální výměna na úřednických postech. Nechci zde spekulovat o konkrétních číslech, ta byste konečně nejlépe znát vy sám. V této souvislosti by mě ovšem zajímalo, a proto se na vás obracím, jaké náklady si nedávné a dost možná ještě stále probíhající personální zemětřesení vyžádalo a vyžaduje. Jistě půjde o informaci zajímavou nejen pro mě. Děkuji vám za odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dále vystoupí paní poslankyně Markéta Adamová ve věci přijímání uprchlíků, připraví se paní poslankyně Jana Fischerová. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, ráda bych pana premiéra i přes jeho nepřítomnost požádala o odpověď na dle mého názoru velmi závažný problém s mnoha dalekosáhlými důsledky.

Vážený pane premiére, již v počátcích konfliktu na Ukrajině jsem upozorňovala na možný příliv uprchlíků z této země k nám. Konflikt na Ukrajině od té doby značně eskaluje. Česká republika by v případě vypuknutí války, válečného konfliktu, byla pro řadu ukrajinských uprchlíků logickou cílovou destinací. Ačkoliv jste spolu s ministrem vnitra v počátku tuto situaci spíše bagatelizoval, později jste sám přiznal, že na případný příliv uprchlíků z Ukrajiny není Česká republika připravena. Konkrétně jste o tom hovořil začátkem března v pořadu TV Prima Partie. Dříve, předtím, jste také prohlásil, že pokud by se situace na Ukrajině nezklidnila či dále vyhrocovala, jste připraven svolat Bezpečnostní radu státu. Od té doby byla Bezpečnostní rada státu svolána dvakrát. Bohužel se mi v záznamu schůze nepodařilo mezi projednanými body nalézt žádný bod, který by se vztahoval k problematice právě uprchlictví. Pokud se mýlím, omlouvám se a budu ráda, když mě opravíte. Pokud ne, tak to považuji za alarmující a dovoluji si vás požádat o vyjádření, kdy se hodláte problematikou uprchlíků z Ukrajiny k nám zabývat, jak bude na tuto situaci Česká republika připravena. Děkuji předem za odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Jana Fischerová ve věci zaměstnavatelnosti mladých lidí. Připraví se pan poslanec Vácha. Prosím.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný předsedo vlády, obsahem mé interpelace je dotaz, zda vaše vláda stále ještě tvrdí, že vzdělání, vzdělanost jako předpoklad pro úspěšný život jedince, je stále prioritou vaší vlády. Tento dotaz činím, neboť jako poslankyně jsem velmi často dotazována při setkání s mladými lidmi, jaká je čeká budoucnost. Víme, že to není jednorázová aktuální situace, ale přesto bych velmi ráda věděla, zda plánujete pro ně nyní např. zjednodušení pro vstup do podnikání, protože víme, že mladí lidé, kdyby měli i lepší podmínky a mají motivaci založit si firmu, budou jistě prospěšnější pro celou naši společnost než ti, kteří jsou odkázáni na dávky.

Čili chci se zeptat, máte-li ve svém programu, který jsem četla, programové prohlášení vlády, ale tam jsem detaily nenašla, nějaký konkrétní program, tak aby mladí lidé, absolventi škol, měli motivaci pro svou budoucnost svou poctivou prací. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji paní poslankyni. Prosím pana poslance Františka Váchu ve věci postoje vlády k Tibetu a Číně a připraví se opět pan poslanec Polčák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane předsedo vlády, ať jste kdekoliv, já bych asi sám od sebe tady nevystupoval, protože stejně mi odpovíte tak, jak mi odpovíte, nicméně nedávno za mnou přišla moje třináctiletá dcera a ptala se mě, jak je to s tou vládou v Praze a že jsme odepsali Tibeťany. Musel jsem jí udělit malou lekci z občanské výchovy, na které asi nedávala pozor, a vysvětlil jsem jí, co je parlament, co je vláda a že i tady v parlamentu určitě sedí lidé, kteří s postojem vaší vlády nesouhlasí. Řekl jsem jí, ať napíše dopis, že vám ho tady přečtu.

Takže cituji: "Pane premiére, jak to myslíte s tou Čínou a proč jste se pro peníze vykašlali na Tibeťany? Prý souhlasíte s tím, že Čína obsadila Tibet a dělá si tam, co chce. Vždyť to je, jako kdybyste šel kolem člověka, kterého někdo mlátí. Co byste udělal? Pomohl byste mu a možná dostal přes hubu, nebo se na něj jen tak díval a strachy nedělal nic? To je přece to samé. Pane premiére, mně se to nelíbí, co jste udělali a myslím si, že je to špatně."

Musím říct, že mě to tedy překvapilo, že třináctileté dítě za mnou přijde s takovouhle věcí. Možná že to probírali ve škole, nicméně je zvláštní, nad čím takovéhle holky přemýšlejí. Nicméně mám radost a jsem rád, že jsme s manželkou naši dceru vychovali dobře, a vás bych prosil o odpověď tak, aby tomu rozumělo i třináctileté dítě. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Dalším přihlášeným je pan poslanec Stanislav Polčák ve věci privatizace OKD a připraví se opět paní poslankyně Fischerová. Nyní má tedy slovo pan poslanec Polčák.

 

Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane nepřítomný premiére, dovolte, abych vás oslovil kvůli informacím o privatizaci OKD, které před nedlouhou dobou rozvířily vody české politiky. To, co jsme měli možnost se dočíst, je podle mého soudu velmi závažné.

Před deseti lety, kdy jste byl ministrem financí, došlo k privatizaci OKD, a to údajně za značně nevýhodných podmínek pro Českou republiku. 4,1 mld. korun, které tehdy přitekly do státní pokladny jako protihodnota za 46procentní podíl v OKD, je považováno za zcela neodpovídající sumu. Podle Evropské komise je tomu ale jinak, z pohledu České republiky shledala podmínky transakce jako vyhovující. K opačnému hodnocení se nicméně před několika týdny přihlásil současný ministr financí, který uvedl, že stanoviska Evropské komise vycházela z neúplných podkladů, a proto je, jednoduše řečeno, nelze brát vážně.

Vážený pane premiére, situace, kdy ministr financí vaší vlády na tuto otázku nahlíží diametrálně odlišně než vy, je velmi nešťastná už proto, že v případě, kdyby se potvrdilo, že Česká republika v důsledku nepodařené privatizace skutečně utrpěla škodu, není zaručen jasný postoj vlády k jejímu vymáhání. Jistě se mnou přitom budete souhlasit, že až 20 mld. korun, o které měl stát podle některých zdrojů přijít, nejsou malé peníze. Ať už se podezření potvrdí, či nikoli, stávající nepřehledná situace mě v každém případě naplňuje značným neklidem a budu jen rád, když se vám jej podaří rozptýlit. Rovněž bych poprosil o odpověď, kterou pochopí i třináctileté dítě. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Fischerová má slovo, tentokrát ve věci podpory pro začínající podnikatele.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Moje druhá interpelace bude velice stručná, budu opět mířit slova na nepřítomného pana premiéra. Vážený pane premiére, vznáším dotaz, který se týká lidí, kteří se snaží proniknout do podnikání, chtějí začít pracovat jako osoby samostatně výdělečně činné, ale i pro ty, kteří již pracují a svou prací zaměstnávají další ve své firmě, a vím, že to nemají, neměli a myslím, že pořád ještě nebudou mít jednoduché. Ten dotaz tedy zní, jaké kroky chystá současná vláda, aby se lidem vyplatilo pracovat a nepobírat sociální dávky. Stačí mi body. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Paní poslankyně Fischerová byla poslední přihlášenou k interpelacím na pana předsedu vlády. Nyní tedy budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády.

Prosím, pana poslance Polčáka, aby přednesl interpelaci na ministra Jiřího Dienstbiera, a tím zahájil blok interpelací na členy vlády. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane předsedo. Já chci říci, že původně moje interpelace byla směřována na pana ministra vnitra, ale vzhledem k tomu, že zde pan ministr není, tak k tomu torzu vlády, které zde zbylo v rámci interpelačního bloku, mi přišlo vhodné se na tuto otázku dotázat člověka, který je ve vládě odpovědný i za lidská práva. Ta interpelace není nikterak myšlena zle, ale skutečně bych byl rád za informace, které se vztahují právě k reakci státu na činnost extremistických politických stran.

Vážený pane ministře, obracím se na vás v souvislosti se závažnými informacemi o činnosti politické strany Ne Bruselu - Národní demokracie, které v poslední době přinesla média. Z nich je zřejmé, že aktivity představitelů této strany se jeví jako velmi problematické, a řada pozorovatelů dochází k závěru, že jsou dokonce v rozporu s českým právním řádem. Rád bych z tohoto místa zdůraznil, že sestavování seznamů českých Židů, které k těmto aktivitám patří, ale i další jasné antisemitské aktivity, kterými se tato partaj prezentuje - vzpomeňme jen na volební spot, který Česká televize odmítla vysílat - jsou prostě a jednoduše hanebné a zcela nepřijatelné. Přestože mám s ohledem na judikaturu nejvyšších soudů v podobných případech určité pochybnosti o tom, že by mohl uspět návrh vlády na přímé rozpuštění politické strany Ne Bruselu - Národní demokracie, nemyslím si, že to je důvod složit ruce do klína. Mírnějším opatřením, které přichází do úvahy, je pozastavení její činnosti a zde by měla být ta kritéria, která je třeba splnit, mírnější. Dosud patřilo k hlavním důvodům pozastavování činnosti politických stran nedodání formálních výročních zpráv a já jsem přesvědčen, že antisemitská vystoupení jsou tím důvodem nesrovnatelně závažnějším.

Vážený pane ministře, dovolím si vás vyzvat, abyste v této věci neprodleně podnikl potřebné kroky. Demokratický stát nesmí být státem slabým, už vůbec ne tehdy, když má chránit práva svých občanů (upozornění na čas), kteří se počínáním pana Bartoše a jeho souputníků mohou cítit oprávněně ohroženi. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano a prosím pana ministra, aby ve vymezeném čase zareagoval.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, pane poslanče Polčáku, já sdílím vaši obavu z rostoucí nenávisti ve společnosti, ať už jde o antisemitismus, nebo jakékoli jiné formy xenofobie, nebo vyvolávání zášti vůči jakýmkoli skupinám obyvatel nebo jakékoli menšině. Z tohoto hlediska i mě zarazila a znepokojila informace o tom, že vychází na webových stránkách jakýsi seznam Židů, což považuji za velmi pochybnou aktivitu, mimochodem i z hlediska věrohodnosti podkladů, které jsou tam uváděny.

Nepochybně je povinností vlády dbát o to, aby byla posilována tolerance ve společnosti, a k tomu se také vláda i ve svém programovém prohlášení zavázala. Konkrétně ke krokům, které jsou tady možné, které přicházejí v úvahu. Já bych chtěl zdůraznit, že tak jak jsem si zjišťoval informace, seznam, na který jste odkazoval, pravděpodobně není přímo aktivitou žádné konkrétní strany, i když je zřejmě aktivitou předsedy jedné konkrétní strany, které jste přičítal xenofobní jednání. Já předpokládám a mám i nějaké naprosto kusé informace, neb nemám pravomoc si cokoli v tomto směru blíže zjišťovat, že toto jednání je prověřováno policií nebo obecně orgány činnými v trestním řízení.

Co se týče možnosti rozpustit politickou stranu, vy sám jste tady vyjádřil značnou skepsi k tomu, že ty podklady, které jsou k dispozici dnes, by na základě judikatury Nejvyššího správního soudu mohly vést k rozpuštění té konkrétní strany, kterou zde úmyslně nebudu jmenovat, abych jí nedělal jakoukoli propagaci.

Nepochybně je ovšem povinností vlády, v tomto případě spíše konkrétně Ministerstva vnitra, takové informace vyhodnocovat a v případě, že dojde k závěru, že přičitatelnost protiprávních kroků je dostatečná k tomu, aby vláda mohla podat návrh na rozpuštění této nebo kterékoliv jiné strany, tak aby tak učinilo. Já nemám aktuální informace, nemohu mluvit za Ministerstvo vnitra, nevím, do jaké míry tyto informace shromažďují nebo už shromáždily. Ale v případě, že by se tak stalo, že by ty důvody byly zjevné, tak vás mohu pouze ujistit, že bych takový krok ze strany vlády České republiky podpořil.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec si nepřeje položit doplňující otázku, tím tedy tato interpelace končí. Dalším bude pan poslanec Hovorka, který interpeluje pana ministra Němečka ve věci Nemocnice Na Homolce. Pan ministr Němeček je omluven.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, já jsem nevěděl, že pan ministr je omluven, přesto si dovolím přečíst svoji interpelaci.

Vážený nepřítomný pane ministře, Nemocnice Na Homolce je zvláštní tím, že zřizuje tři dceřiné firmy, a sice Holte Medical, a. s., Holte, s. r. o., a Homolka Premium Care, a. s. Tato nemocnice je také výjimečná tím, že nemá vlastní účetnictví, ale její účetnictví zajišťuje firma Bialešová, s. r. o., nemá ani vlastního ekonomického ředitele. Kolem hospodaření Nemocnice Na Homolce se vedlo hodně diskusí v minulé době, a pokud vím, tak minulé ministerstvo pana ministra Holcáta nechalo zpracovat hloubkový audit těch dceřiných společností a já si vás dovolím požádat o předložení tohoto auditu a také, protože mi bylo sděleno, že vlastně ten systém outsourceování kompletního účetnictví firmy Bialešová, s. r. o., byl pokládán za pilotní projekt, alespoň tak mi to sdělila paní ministryně Jurásková, tak vás prosím o vyhodnocení tohoto projektu a o předložení vlastně výsledku tohoto outsourcingu účetnictví, jestli byl přínosem pro nemocnici v celkovém čase. A chtěl bych také zjistit, kdo na ministerstvu byl zodpovědný za kontrolu hospodaření této nemocnice v době před vámi i v současné době a jakým způsobem se projevilo a osvědčilo fungování dceřiných společností Nemocnice Na Homolce. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Odpověď vám doručena v zákonem stanovené lhůtě.

Prosím paní poslankyni Kovářovou, která interpeluje pana ministra Dienstbiera ve věci přijímání služebního zákona.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, s politováním musím konstatovat, že harmonogram přijímání nového služebního zákona je nastaven tak nešťastným způsobem, že výsledkem bohužel nemůže být kvalitní právní předpis. Sněmovní tisk číslo 71, jehož jsem zpravodajkou, prošel prvním čtením v druhé polovině letošního ledna a poté zamířil do výborů, v nichž je jeho projednávání přerušeno. Čeká se na komplexní pozměňovací návrh, který vzniká pod vaším vedením. Podotýkám, že taková situace je sama o sobě nestandardní, ale budiž, stává se to. Co ale považuji za zcela nepřijatelné, je skutečnost, že do dnešního dne, tedy do poloviny května, se s textem komplexního pozměňovacího návrhu tato komora neměla možnost seznámit. Přitom podle harmonogramu, který přijala vláda toto pondělí, se předpokládá, že by návrh ve znění komplexního pozměňovacího návrhu měla Poslanecká sněmovna už v červnu schválit. A já se ptám: Považujete jako ministr pro legislativu tento zbrklý a neprofesionální způsob přijímání tak významné legislativy za případný? Nemyslíte, že chvat, ve kterém se návrh bude projednávat ve výborech a ve druhém a třetím čtení, přispěje k jeho kvalitě? A považujete tento přístup moci výkonné představitelů moci zákonodárné za korektní? Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já požádám pana ministra, aby odpověděl.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, k dotazu, který byl vznesen, bych rád uvedl, že postup, který jsme zvolili, je opravdu motivován právě snahou o to, aby nový služební zákon byl co nejkvalitnější. Chtěl bych zdůraznit, že my připravujeme spíše na koaliční úrovni, ale i s podporou vládní legislativy a legislativy některých dalších ministerstev, které s tou tematikou mají co do činění, pozměňovací návrh k poslaneckému návrhu zákona. To doopravdy možná není úplně ten nejšťastnější a nejstandardnější způsob, ale jak jsem naznačil, snažíme se maximálně zajistit kvalitu. Proto při Úřadu vlády byla vytvořena legislativní skupina z řad legislativců jak Úřadu vlády, tak Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva vnitra a tato skupina legislativců dbá na to, aby ten návrh byl v patřičné kvalitě a aby jakékoliv případné vady byly pokud možno odstraněny.

Co se týče harmonogramu, který vláda na předminulém jednání schválila, ten počítá s tím, že do konce května by mělo být zahájeno projednávání komplexního pozměňovacího návrhu zde, v Poslanecké sněmovně, jinými slovy, s jistým předstihem by měl být předložen. Formálně samozřejmě bude tento návrh předkládán poslanci a nikoliv vládou, protože se nejedná o vládní návrh. Tady bych chtěl zdůraznit, že to je doopravdy nadstandardní podpora, kterou vláda poskytuje k tomu, aby právě maximální legislativní kvalitu zajistila.

Uvědomujeme si, že tuto věc projednáváme pod určitým časovým tlakem, protože kromě toho, že potřebujeme kvalitní služební zákon pro naše vnitřní potřeby, že to je v našem zájmu obecně, tak rovněž schválení a implementace služebního zákona nejpozději k 1. lednu příštího roku je také jednou ze dvou hlavních kondicionalit pro čerpání evropských dotací. V případě, že bychom tento harmonogram nenaplnili, tak nám zcela bez milosti Evropská komise zastaví čerpání evropských dotací, a to jak v končícím období, tak i pro celé další sedmileté období, je tedy ohroženo čerpání přibližně až v rozsahu 700 miliard korun. S ohledem na to vláda stanovila ambiciózní harmonogram, který, jak už jsem zmínil, počítá do konce května s předložením komplexního pozměňovacího návrhu a do konce června s projednáním v Poslanecké sněmovně a samozřejmě během dalších 30 dnů od postoupení Senátu, jak Ústava stanoví, v Senátu. Ten harmonogram je nastaven tak, aby se právě stihla plná účinnost zákona k 1. lednu 2015.

Tady bych zdůraznil, že má-li být plná účinnost k 1. lednu 2015, musí být s předstihem několika měsíců dílčí účinnost ve vztahu k ustanovením týkajícím se generálního ředitelství a k ustanovením, která mají zajistit výběr státních tajemníků na jednotlivé úřady, kteří musí být jmenováni nejpozději k 1. lednu 2015. Proto tedy v tomto čase, jak jsem říkal, poskytneme maximální legislativní podporu. Budeme poskytovat podporu i v průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně, tedy k tomuto poslaneckému návrhu, s tím, že jsem byl informován, aniž by organizace parlamentní práce jakkoliv záležela na mně nebo na vládě, že snad 30. května by měla být schůze u obou dvou výborů, které by tuto věc měly projednávat, kde se nepočítá s tím, že by celý návrh byl projednán na úrovni výborů, ale proběhlo by tam jakési představení celého návrhu s tím, že by v následujících týdnech měly proběhnout další schůze výborů tak, aby všichni poslanci měli dostatečný prostor návrh posoudit, případně uplatnit pozměňovací návrhy.

Dále, tak jak jsme o věci jednali, tak jsem byl informován, že je tady zvažována varianta i mimořádné schůze Poslanecké sněmovny koncem června, tak aby naplnění harmonogramu, který, jak jsem zdůrazňoval, potřebujeme i ve vztahu k Evropské komisi, bylo zajištěno.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně si přeje položit doplňující otázku. Má k tomu samozřejmě prostor. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Ráda bych se v této souvislosti také zeptala, zda v té době, kdy ten návrh bude předkládán do výboru, bude už známa výše nákladů, které tato právní úprava přinese, a zda už bude zřejmé, kolika úředníků se tento návrh bude týkat. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana ministra, aby odpověděl.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Oba dva dotazy, které byly položeny, spolu souvisí. Vláda svým usnesením uložila všem úřadům, kterých se má služební zákon týkat na základě institucionální působnosti, která je v něm navrhována, aby předložily do konce června informace o tom, kterých úředníků, v jakém počtu a v jakém platovém zařazení se tento návrh zákona má týkat, kteří by tedy měli být ve služebním poměru v případě, že už by se dnes uplatňovala pravidla podle služebního zákona. Ten odhad počtu úředníků se pohybuje někde mezi 65 a 80 tisíci. Data budeme přesně znát, nebo víceméně přesně, začátkem července tohoto roku, s tím, že co se týče rozpočtových nákladů, tak zadání, se kterým je připravován komplexní pozměňovací zákon, zní, že v zásadě by mělo být překlopení ze stávajícího pracovního poměru do služebního vztahu rozpočtově neutrální, s tím, že je zjevné, že nebude toto garantovat zcela stoprocentně vzhledem k tomu, že plánujeme i posílit tarifní složku platů a omezit takové otázky, jako jsou smluvní platy nebo naprosto neomezená výše odměn, která velmi často byla uplatňována. A pokud se zavedou ta pravidla odměňování plošně ve všech úřadech, kde je to dnes často velmi rozdílné, tak samozřejmě stoprocentně tu rozpočtovou neutralitu garantovat nelze. Dá se předpokládat, že v řádu stovek milionů mohou vzrůst náklady na odměňování ve státní správě. Opět tady na to odkazuji, že dopočítat to budeme schopni poté, co budou sebrána do konce června data z příslušných úřadů. Ale to znamená, že náklady na zavedení státní služby jsou zcela jistě zvladatelné a řádově jsou téměř zanedbatelné ve srovnání s těmi 700 miliardami čerpání fondů, o kterých jsem mluvil, a se škodami, které z nefungující státní správy tady dlouhodobě máme.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To tedy byla interpelace číslo 3. Nyní má slovo pan poslanec Klučka, který se obrátí na paní ministryni Válkovou ve věci Vězeňské služby a Generální inspekce bezpečnostních sborů. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane předsedo. Projevuji velkou lítost nad tím, že paní ministryně Válková je z dnešního jednání omluvena, protože jsme si mohli ty věci vyřešit a mohli jsme si vysvětlit některé problémy, které já v určitém kontextu k jejím odpovědím na otázky, které byly položeny ve výboru pro bezpečnost 11. dubna, mám.

Já se přiznám, že se mi ani moc nechce věřit tomu, že paní ministryně předtím, než ty odpovědi odeslala, to všechno četla, protože ona by tam přece poznala jednu věc, která je nepravdivá, a já ji hned teď osvětlím. Paní ministryně na výboru jasně, zřetelně, a máme to na zvukovém záznamu, řekla, že Generální inspekce bezpečnostních sborů nekonala v mnoha případech tak, jak by konat měla, že případy odložila, případy nedokončila a že to asi v pořádku tedy není. S tím souhlasím. Tohle určitě v pořádku není. Tak jsem ji požádal, aby mi ty případy sdělila, a slíbil jsem jí, že v kontrolní komisi pro činnost Generální inspekce bezpečnostních sborů provedeme tento rozbor a pokusíme se ty věci osvětlit, a pokud Generální inspekce bezpečnostních sborů nepracovala tak, jak má, zjistit tuto skutečnost a provést nápravu. A já jsem dostal odpověď, že tedy k plnění úkolů Generální inspekce bezpečnostních sborů se nemohu dále vyjadřovat, jelikož tato složka nespadá do řídicí kompetence mnou řízeného resortu.

Má prosba je jediná. Paní ministryně, dejte mi ty případy.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, to je zcela jasná prosba. Uvidíme, jak paní ministryně zareaguje.

Nyní tedy paní poslankyně Putnová na pana ministra Chládka, který je přítomen, takže osobně odpoví. Prosím.

 

Poslankyně Anna Putnová: Děkuji, pane předsedo. Dobré odpoledne, dámy a pánové.

Vážený pane ministře, když jste nastupoval do funkce, avizoval jste, že máte zájem o zvýšení platů učitelů. Je to nepochybně aktivita, která je chvályhodná, a také se ji snažíme podporovat. Vy jste to dokonce vyčíslil a říkal jste, že si představujete, že by učitelé měli v průměru brát 28 až 32 tisíc. Upozorňovala jsem tehdy, že je to očekávání poměrně nerealistické, které bude vyžadovat řadu systémových opatření a vzbuzuje to ve výsledku frustraci učitelů, protože jsou hodně vzdáleni od tohoto nabízeného přislíbeného platu.

Můj dotaz ovšem směřuje ke konkrétním datům. Abychom mohli vůbec vyčíslit požadavky na zvýšení rozpočtu, je nutné, abychom vycházeli ze společných dat. Protože jsou různé statistické údaje a přepočty pedagogů a úvazků, chtěla bych vás požádat o to, zda můžete sdělit, z jakých dat vycházíte pro počty učitelů. Pokud to nemáte k dispozici, bude mi to stačit písemně. Vím, že je to dynamický proces, tak řekněme k 31. 12. 2013. Jaký je průměrný plat učitele a jaký je průměrný plat ředitele. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr má nyní prostor pro odpověď. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, pane předsedo. Vážená paní poslankyně, dotaz je samozřejmě velmi komplikovaný, ale na to, co budu vědět teď spatra, se pokusím odpovědět a samozřejmě můžeme poté doplnit i písemně, protože údaje jsou zprůměrované a je jiný plat v regionálním školství v průměru, jiný pro střední školy, jiný pro školy základní.

Já se vrátím úplně k začátku vašeho vystoupení. Mým zájmem je - a jsem rád, že to je náš zájem společný napříč politickým spektrem - zvýšit platy učitelů v českém školství a zároveň nepedagogických pracovníků, protože ty také jsou velmi tristní. Já mám propočteno na příští rok - a budu rád, pokud se zvýší rozpočet českého školství o 3 až 5 miliard, tak je propočteno, že minimálně 1,9 mld. budeme potřebovat na růst výkonů. Růst výkonů znamená, že se nám zvedá počet dětí v mateřských školách a v základních školách a vzhledem k tomu, že školství je financováno takzvaně na hlavu, to znamená za počet studentů nebo žáků, tak proto se zvedne i počet finančních prostředků, kterým budeme muset sanovat tento nárůst. Takže to je 1,9 mld. Dále bych k tomu chtěl 1,5 mld. na platy učitelů a minimálně 0,5 mld. na platy nepedagogických pracovníků. Nárůst vzhledem k tomu, že máme 270 tis. zaměstnanců v českém školství, bude v průměru asi o 500 Kč, takže nebude tak razantní.

Ke druhé části vaší otázky - údaje čerpáme ze statistických údajů P1-04. Vyplývají z evidence jednotlivých škol a školských zařízení. Využíváme údaje za rok 2013 a srovnáváme s rokem předchozím, to znamená s rokem 2012.

Těch 28 tis. hrubého je moje představa, jaký by podle mého osobního názoru měl být průměrný plat učitele v regionálním školství. Zatím je 26 659 Kč, ale musíme se podívat do té struktury, protože například průměrný plat učitele v mateřské škole je 23 300, v základní škole 27 tisíc a na gymnáziu například 28 tisíc, na střední odborné škole 27 tisíc a na vyšší odborné škole 29 tisíc.

Samozřejmě čísla se nám pohybují. Musíme od toho ale odečíst právě ředitele, protože vycházíme i z toho průměrného platu včetně ředitelů. Pokud to očistíme od platů ředitelů, tak se dostáváme někde k částce 22-23 tisíc hrubého, což samozřejmě v základním školství není nijak výrazný plat jako takový.

Určitě pokud budete chtít nějaké další doplňující údaje, tak jistě i písemně vám to doložíme i s tabulkami, ale počítejme s tím, že průměrný plat opravdu znamená to, že když jeden řekne, že jsme snědli každý půl kuřete, že to opravdu může být tak, že jeden má celé a druhý žádné. Průměrný plat je spíše číslo, které je orientační, a stoprocentně nesplňují všichni učitelé kritérium, že mají tento plat, o kterém hovoříme, že je průměr v České republice.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně má zájem položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Anna Putnová: Děkuji. Skutečně bych požádala o písemnou statistiku počtu učitelů. Učitelů, nikoli úvazků. A strukturu, abychom dále mohli potom propočítávat případná navýšení.

Doplňující otázka by spočívala v odměňování v návaznosti na kariérní řád, protože jak koaliční smlouva, tak programové prohlášení obsahují jednoznačný závazek, že zvyšování platu učitelů půjde ruku v ruce se zavedením kariérního řádu od roku 2015. Chtěla jsem se zeptat, jestli plánované navýšení počítáte skutečně se zavedením kariérního řádu od roku 2015. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan ministr má možnost odpovědět.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, pane předsedo, už pouze opravdu v krátkosti. Máme k tomu i celou výroční ročenku, kde je to opravdu popsáno velmi podrobně. Můžeme si na to i sednout, můžeme podebatovat i o záležitostech jiných, které se toho týkají, ale kariérní řád se nyní dopracovává. Pracuje na něm národní kulatý stůl a zcela jednoznačně nemá cenu zavádět kariérní řád, pokud nedostaneme peníze na platy učitelů. Pokud bychom byli v reálu, v opravdovém reálu, a chtěli bychom kariérní řád spustit, tak jak by měl vypadat, tak bychom potřebovali na platy učitelů 5 mld. navíc. Počítáme s tím, že zavádění kariérního řádu bude postupné, ale pokud by se slovutná Sněmovna rozhodla, že navýší Ministerstvu školství jenom na platy učitelů 5 mld., tak já budu velmi rád a navýšíme platy učitelů a budeme mít kariérní řád v plné podobě již od roku 2015.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Jakkoli paní poslankyně by se určitě ještě chtěla na něco zeptat, tak už to nejde, tak pouze mimo mikrofon vpravo ode mě v lavici.

Nyní tedy pan poslanec Seďa interpeluje pana ministra Stropnického ve věci průzkumného radarového čidla RVR. Prosím.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane nepřítomný ministře, velmi rád jsem si vyslechl informaci, že armáda nakoupila průzkumné radarové čidlo RVR pro strakonickou brigádu s dosahem 30 km a je součástí modulu V-SHORAD. Podle veřejných informací má mít protiletadlový raketový pluk celkem 4 čidla, která armádu přijdou na 356 mil. Kč. Podle náčelníka Generálního štábu je toto čidlo plně kompatibilní s našimi partnery z NATO.

Informace o nákupu potřebných radarových čidel by byla v pořádku, pokud by tam nebylo několik čertových kopýtek. Tím prvním je, že toto čidlo neumožní identifikovat letouny vlastní či nepřátelské, protože zřejmě nemá funkční zařízení IFF pro mód 4. Tudíž ani nemůže být součástí modulu V-SHORAD, jak je proklamováno. Důvodem je skutečnost, že neobsahuje funkční dotazovač AN/TPX-56, protože do něj chybí kryptomoduly KIV-16, bez kterých ten dotazovač nemůže pracovat.

Pane ministře, pokud jsou mé informace správné, pak tolik mediálně vychvalované čidlo je na dvě věci. Podotýkám, že tyto dotazovače jsou americké provenience, byly zaplaceny, ale nebyly dodány. Údajně se tyto kryptomoduly již nevyrábějí a dokonce za ně neexistuje náhrada. Takže pokud se potvrdí tyto informace, může si armáda dotazovače strčit za klobouk. Raketové komplety RBS-70 sice obsahují také identifikační zařízení, ale mají příliš krátký dosah. Proto byla vyvinuta a vyrobena čidla RVR.

Pane ministře, nechtěl jsem od vás tady a teď odpověď, ale prosím, prověřte si tyto informace. Děkuji za vaši odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Havlová, interpelace na pana ministra Brabce ve věci novely zákona o elektroodpadech.

 

Poslankyně Olga Havlová: Pane předsedo, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v současné době je ve Sněmovně projednáván návrh novely zákona číslo 185/2001 Sb., o odpadech, tzv. elektronovely, který byl jejím sněmovním předkladatelem prezentován jako pouhá transpozice směrnice Evropského parlamentu. Návrh však obsahuje takové změny, které ve směrnici Evropské unie vůbec uvedeny nejsou a jsou navíc v rozporu s platnou legislativou, Ústavou a principy hospodářské soutěže, jako např. - za prvé, veškerá vysloužilá elektrozařízení sebraná v České republice by se automaticky stala majetkem kolektivních systémů, které by za jejich převzetí původcům nemusely nic platit. Nebo za druhé - sbírat a zpracovávat elektroodpad by směly pouze ty subjekty, se kterými by provozovatelé kolektivních systémů uzavřeli smlouvy. Bylo by tak tím zamezeno vzniku konkurenčních kolektivních systémů, které by mohly pozitivně ovlivnit výši vybíraných recyklačních poplatků, úroveň sběru a kvalitu recyklace. Schválení změn by přineslo profit pouze stávajícím soukromým firmám, tzv. provozovatelům kolektivních systémů.

Ptám se, jaký důvod mělo doplnění změn, které nebyly ve směrnici EU, do novely zákona. Od srpna 2005, kdy tyto firmy obdržely od Ministerstva životního prostředí monopolní oprávnění ke své činnosti a od Ministerstva financí daňové úlevy, protože již vybraly na recyklačních poplatcích, jejichž výši samy stanovují, miliardy korun. Recyklace je přitom většinou samofinancována. Zpracovatelé za elektroodpady -

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Čas, paní kolegyně.

 

Poslankyně Olga Havlová: Ano, tak ještě otázku naposledy. Víte o tom, že tak již došlo k likvidaci řady zpracovatelských firem včetně chráněných dílen, a tím pádem i k likvidaci tisíců pracovních míst? Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Budete mít samozřejmě prostor ještě pro doplňující otázku. Pane ministře, prosím, odpovězte.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Dobrý den, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Jsem rád, vážená paní poslankyně, samozřejmě v rámci toho, jsem rád, že jsem se konečně dneska dostal k jednomu dotazu, který se týká mého ministerstva.

Samozřejmě vím, znám ty připomínky, které jste vznesla, protože my jsme zavaleni celou řadou dopisů různých lobbistických organizací, a to říkám ne v negativním smyslu toho slova, protože samozřejmě je celá řada organizací, která lobbuje za různé zájmy. To, o čem jste hovořila, je obsaženo např. v dopise, který mi poslalo Sdružení výkupců druhotných surovin a některé další subjekty.

Já bych chtěl říct, že návrh, tak jak je dneska předkládán, debata se samozřejmě vede ve výboru pro životní prostředí a bude se nesporně vést i ve Sněmovně, jenom zpřesňuje stávající ustanovení zákona o odpadech, protože ten návrh de facto dneska upřesňuje, že odpadní elektrozařízení nesmějí odebírat či vykupovat např. tzv. výkupny druhotných surovin, což ale v současnosti už zakazuje třeba i vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady z roku 2001. Předání odpadních elektrozařízení přímo zpracovateli není návrhem nijak dotčeno a zpracovatelům bude toto nadále umožněno. Pro zpracovatele elektrozařízení návrh tedy nepřináší žádné změny. Ono jde totiž trochu - musím říct, že ne trochu, ale hodně - o to, že se stávalo, i když to vlastně bylo ilegální, že ten elektroodpad, především velký elektroodpad, pračky, ledničky, atd., byly ve výkupnách druhotných surovin, právě z nich byly vytěženy cenné věci, a potom zbývající odpad byl znehodnocen a někdo se o něj musel postarat. Dneska zpracovatel i v rámci toho kolektivního systému samozřejmě má tu povinnost komplexní a není dobré, když si někdo z toho vyzobne třešničku a ten suchý pišingr dortu pak zůstane na někoho jiného. To je dneska ten hlavní problém

Ale já bych chtěl říct, že máte pravdu v tom, že gros opravdu je transpozice evropského práva do našeho zákona o odpadech. Ale v tomto konkrétním případě je to opravdu zpřesnění dnes již existující legislativy.

Pokud jde o ztrátu pracovních míst. My jsme se o tom bavili, budeme o tom samozřejmě vést jednání i se Sdružením výkupců druhotných surovin, budeme tam hledat nějaké cesty. Ale já si myslím, že v této věci bude daleko větší zásah - vlastně dneska senátní návrh výrazně omezuje vůbec výkupy kovů a dalších věcí právě výkupci druhotných surovin.

Takže já bych chtěl zdůraznit, že konkurenční prostředí, na rozdíl od některých jiných kolektivních systémů, na čemž také dneska intenzivně pracujeme, konkurenční prostředí v této oblasti už dnes funguje, ale je jasné, že to dneska nevyhovuje Sdružení výkupců druhotných surovin právě z toho důvodu, že v některých případech - a já neříkám, že ve všech - využívali systému si vyzobnout z toho to cenné a ten zbytek už pak nechat na zpracovatelích. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně má zájem položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Olga Havlová: Ale tady jde přece i o ten monopol a o hospodářskou soutěž. A pokud říkáte, že vyrubali z toho to nejlepší a o zbytek se nestarali, tak přece tam jde udělat něco, aby museli z toho, co vykoupí, zpracovat úplně všechno. A ne aby to potom řešil nějaký monopol nějakého sdružení a byli tím diskriminovaní ostatní, kteří chtějí také ten sběr likvidovat.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec On ten monopol v této oblasti, věřte mi, a já vám k tomu rád dám pak ještě nějakou trošku delší informaci, příp. se na tom můžeme potkat spolu i s mými lidmi, on ten monopol není, jak vy si myslíte. Monopol je v jiné oblasti. Ale ve sběru elektrozařízení skutečně je konkurenční prostředí zajištěno. V zahraničí právě běžně fungují tyhle kolektivní systémy sběru, resp. výkupců, právě podle příslušného zákona, výkupců elektroodpadu toho sběrného systému, toho celkového řekněme recyklačního systému, kdy se výrobce i kupující, tedy i zákazník, podílí určitou částkou na tom, že se stává součástí toho systému. Ale říkám, na rozdíl od jiných systémů v rámci odpadového hospodářství v České republice, na čemž teď momentálně také pracujeme, bude to také součást některé z příštích novel, tak v případě elektrozařízení ten monopol opravdu není.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Tím končí tato interpelace. Pan poslanec Fiala stahuje svou interpelaci na paní ministryni a bude tedy vystupovat pan poslanec Zahradník, který se ptá opět pana ministra životního prostředí, tentokrát na odvolání ředitele Národního parku Šumava.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já bych se vás chtěl zeptat, jak hodláte rozptýlit obavy o budoucnost vašeho resortu, když provádíte podle mého názoru neuváženou personální politiku. Příkladem je odvolání ředitele Správy Národního parku Šumava Jiřího Mánka. Muže, který nejen zastavil kůrovcovou kalamitu, ale který se významně zasloužil o dosažení široké shody na Šumavě. Tento krok se setkal s nesouhlasem u velké většiny obyvatel, kteří na Šumavě žijí.

Jiří Mánek je schopen dát dohromady různé názory a zájmy, které se na Šumavě uplatňují, ať už se jedná o obce, na jejichž katastrech národní park leží, oba kraje, radu národního parku i podnikatele, kteří se na Šumavě pokoušejí podnikat. Nejvýznamnějším jeho výsledkem je pak zákon o Národním parku Šumava, který v současné době projednává Senát, který jej významnou většinou schválil v prvním čtení a který nám bude do Sněmovny předložen jako senátní návrh.

Jedinými, kteří se ke zmíněnému konsensu nepřipojili a kteří odvolání Jiřího Mánka nadšeně uvítali, jsou ekologičtí aktivisté a jim naklonění vědci. Tomu se není možné divit, protože jim jakákoli dohoda na Šumavě brání v dosažení jejich cíle, kterým je rozšíření tzv. divočiny na co možná největší území Šumavy. Tito aktivisté naopak uvítali jmenování Pavla Hubeného do čela správy parku. Nemůžete se proto divit, vážený pane ministře, že na Šumavě sílí názor, že hnutí ANO v čele s panem Andrejem Babišem Šumavu prodalo ekologickým aktivistům za to, že páně Babišovo impérium bude mít od nich klid ve svých jiných aktivitách.

Chci se vás tedy zeptat, vážený pane ministře, jednak na důvody, které vás vedly k odvolání Jiřího Mánka z funkce ředitele Správy Národního parku Šumava, a dále na to, co vás vede k tomu, že odmítáte (upozornění na čas) senátní návrh zákona o Národním parku Šumava, který má na Šumavě širokou podporu. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pane ministře, prosím odpovězte panu poslanci.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane poslanče, děkuji vám za ten dotaz. Já ho vítám proto, že kolem této věci se samozřejmě rozpoutala úplná, řekněme, bouře. A pro mě a pro ostatní taková perlička - nebylo lepší vyjádření té určité emoce, obrovské emoce a - odpusťte mi to slovo - demagogie, která se kolem toho rozpoutala, než obrázek holčičky asi tak sedmileté z demonstrace v Horní Plané, která třímala transparent: Brabcův kůrovec = Babišovy zisky. Takhle nevypadá spontánní demonstrace Šumaváků. Takhle vypadá připravená akce, nevím, jakou společností organizovaná. Jedna mě tedy napadá.

Ale známe se již nějakou dobu. Víte, že jsme o té věci již hovořili a budeme ještě hovořit, o tom vás chci ubezpečit v tom nejlepším slova smyslu, že opravdu budeme hovořit určitě ještě nějakou dobu.

Já jsem pana bývalého ředitele Mánka odvolal z důvodů - byť jsem dostával celou řadu informací z jedné či z druhé strany, a já jsem, jak víte, to rozhodnutí neudělal rovnou. Zatímco celou řadu svých personálních rozhodnutí jsem udělal rychle v prvních dnech, tak tohle rozhodnutí jsem poměrně dlouho promýšlel. A ty důvody - a vy je znáte, já jsem tady minulý nebo tento týden, mně to nějak splývá, s panem Mánkem seděl 1,5 hodiny ještě ve sněmovně a myslím si, že jsme se rozešli velmi korektně, a věřím, že i on to takhle potvrzuje - byly čistě manažerské.

Já jsem asi staromilec nebo konzervativní v tomto, ale já si prostě myslím, že jako vysoký státní úředník, za kterého se pokládám a za kterého pokládám samozřejmě i pana Mánka v pozici ředitele Správy Národního parku Šumava, tak státní úředníci by měli dodržovat zákon. A stalo se v několika případech - a vy to víte, že ten zákon byl porušen, ať už to bylo kácením na Ztraceném nebo používáním pesticidů. My jsme ty soudy prohráli, pak tam došlo k černým stavbám, které se bagatelizují. A říkalo se - nikdo nevěděl, že se potřebuje k tomu řekněme povolení od stavebního úřadu. Ale potřebuje. A já jsem říkal: Jak máme návštěvníky národního parku nebo občany tohoto státu nutit, resp. vyžadovat od nich dodržování zákona, když ho sama státní správa nedodržuje? Těmi dalšími důvody byl rozdílný názor na některé manažerské postupy.

Ale zdůrazňuji, pane poslanče, a vy to dobře víte, hovořili jsme o tom, tím důvodem ani náhodou nebyl třeba rozdílný názor na rozsah bezzásahovosti. A tím důvodem, věřte - nevěřte, nebyl ani rozdílný názor na zákon o Národním parku Šumava, resp. jiné legislativní řešení. Tím důvodem bylo třeba to, že komunikace s panem ředitelem Mánkem nám opravdu nefungovala. My jsme se domlouvali na nějakých postupech z hlediska schvalování investic. On se poměrně svévolně rozhodoval o některých věcech, na které já jsem citlivý, např. rozhodování o investicích typu vimperského zámku nebo určitých dalších velkých programů, kde by se investovaly desítky milionů peněz daňových poplatníků. A já jsem na to měl jiný názor.

A když jsem se o tom bavil s obcemi, tak obce mi vyčítaly některé věci a já je rád přiznám, ale nevyčítaly mi manažerské rozhodnutí. Řekly mi: "Pane ministře, toto je vaše právo a my plně akceptujeme, že jste se takto rozhodl a vybral jste si svého člověka." Pan Hubený, kterého já jsem pověřil, a také to víte, vedením národního parku, tak ač někteří říkají, že to je nejzelenější člověk z vedení, tak já jsem se s těmi samými starosty, se kterými hovoříte i vy, bavil a oni se s ním dlouhodobě znají a uznávají ho jako odborníka. A vy jste říkal na jedné straně Šumava, Šumaváci a na druhé straně zelení aktivisté a vědci. Není to pravda. Já jsem se na Šumavě setkal s mnoha desítkami lidí a desítky mi píšou a nejsou to ani ekologisté nebo aktivisté, nejsou to ani vědci, jsou to Šumaváci, kteří žijou v těchto obcích a mají jiný názor, než má třeba pan starosta Šubrt nebo jiní starostové, například pan starosta Hůlka.

Ale to není tolik podstatné. Věřte mi. Tím pádem odpovídám i dalším kolegům, kteří se ptali na totéž. A vy jste zmínil i otázku - (Předsedající upozorňuje na čas.) Pardon. Možná to nechám na další dotaz, který se potom týkal zákona. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pokud si přeje pan poslanec položit ještě doplňující otázku, má nyní prostor.

 

Poslanec Jan Zahradník: Pane předsedající, pane ministře, jenom krátce několik reakcí k demonstraci, kterou jsme podle mě velmi nevhodně ztotožnil s tou dívenkou, která tam určitě byla. Bylo tam dětí víc. Ale daleko víc, zhruba 300 tam bylo lidí, Šumaváků, kterým na Šumavě záleží a kteří přišli dobrovolně vyjádřit svůj názor celkem naprosto jednoznačně. Takže nerad bych, aby se tady před veřejností prohlašovalo, že to byla nějaká nucená demonstrace, kam byli lidé nahnáni. To tak určitě nebylo.

K Mánkovi. Samozřejmě že se asi budete lišit ve svých názorech. To je jasné. Že jste ho odvolal, je vaše svaté právo. My máme zase svaté právo vaše rozhodnutí kritizovat a musím říct, že kritika není jenom kritika moje nebo Šubrta, to je kritika celé řady Šumaváků, kteří zase píší mně a kteří mají názor naprosto jednoznačný a podpořený. Já bych chtěl říct, že se znovu vracím k tomu, že odvolání Mánka nebylo správné. A myslím, že bohužel se na to Šumavě brzy projeví. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pane ministře, prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Ještě využiju ten čas. Budu velmi krátký.

Já bych vás chtěl ujistit, pane poslanče, bez jakéhokoliv klišé, protože jsem samozřejmě dotazy dostal i od poslanců ANO, Šumaváků, někteří tam bydlí, že mně záleží stejně jako vám na tom, aby Šumava byla zelená a ne suchá, jak jsem nesmyslně obviňován šumavskou chartou, že Babišovy firmy... My naopak uděláme všechno proto, aby tendry v rámci minitendrů, abychom pomohli zaměstnat místní lidi z místních obcí, co je dneska největší problém, s nedostatkem pracovních příležitostí, aby tendry byly rozděleny tak, aby je vyhrávaly především malé a střední firmy z regionu. To znamená rovnítko, že Brabec odvolal Mánka, aby tam dal jiného ředitele, kvůli tomu jsme rozšířili bezzásahové území, všechno to sežral kůrovec, přišly Babišovy firmy a vytěžily dřevo - nezlobte se, to je úplně za hranou. Já si troufám říct, že tohle je demagogie. A to už mi právě svědčí o tom, že s tím někdo umně manipuluje, protože takhle to ani náhodou není. A vy víte, že náš návrh bezzásahovosti, tedy toho území ponechaného na Šumavě spontánnímu vývoji, je velmi blízko návrhu, který podporujete asi i vy, nebo návrhu obcí a krajů. To je prostě relativně minimalistický návrh. S tím odvolání pana Mánka nesouviselo.

A věřte, že si budu velmi pečlivě sledovat, co se na Šumavě děje, co se děje v národním parku, co se děje samozřejmě ve vedení národního parku, jaké projekty tam jsou posuzovány, jaké projekty tam budou. A kdyby tam byly tlaky z té druhé strany, protože vám chci říct, že jsem velmi rezistentní vůči jakýmkoliv tlakům, vůči tlakům ekologických aktivistů samozřejmě, protože kdyby to tak nebylo, tak dneska už plán péče vypadá jinak -

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ale vůči času, pane ministře, rezistentní nejste. Bohužel.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Omlouvám se. I z druhé strany, takže věřte. Příští týden budu trávit další tři dny na Šumavě, budu hovořit se starosty a s kýmkoliv si o tom rád znovu popovídám. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Končím tuto interpelaci a prosím pana poslance Jiřího Štětinu, který interpeluje pana ministra Chovance. Ten je ovšem omluven.

 

Poslanec Jiří Štětina: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo.

Vážený pane ministře, v deníku Mladá Fronta DNES 9. 5. vyšel článek: drahé domy, úniky dat, ministr prověří rozvědku, v zahraniční rozvědce se prošetřují podezřelé zakázky a úniky informací, které způsobily státu škodu v řádu desítek milionů korun, ministerstvo potvrdilo, že je to vážný problém. Pokud kontrola hospodaření na ÚZSI vlastními kontrolními mechanismy v souladu se zákonem o finanční kontrole je nedostatečná nebo nebyla vůle kontrolovat, žádám, aby Nejvyšší kontrolní úřad provedl hloubkovou kontrolu koupě, rekonstrukce a prodeje objektů, které jsou údajně provozovány ÚZSI a jsou na listech vlastnictví Ministerstva vnitra. Již před dvěma lety uvedl server aktuálně.cz informace, které sdělil anonym ministru vnitra Kubicemu o novém objektu Praha na Pavím vrchu. Jednalo se o výběrové řízení ve prospěch firmy HOCHTIEF, nabídku, původní cenu, nárůst finančních nákladů a byly vzneseny pochybnosti o využitelnosti pro operativu zahraniční rozvědky.

Vážený pane ministře, dovoluji si vás požádat o vysvětlení, zda tyto údaje lze potvrdit nebo vyvrátit. Dále prosím o sdělení, jak byl prošetřován anonym, který jako první upozornil na nehospodárné využívání finančních prostředků na zahraniční rozvědce. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dalším vystupujícím bude pan poslanec Karamazov. Interpeluje paní ministryni Válkovou ve věci kontroly ve Vězeňské službě. Paní ministryně je rovněž omluvena. (Poslanec nesouhlasí.) Omlouvám se. Přehlédl jsem se o řádek. Je to pan ministr Chládek. Ten je přítomen a je to ve věci podpory technických oborů. Teď už to je správně. Prosím.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Vážený pane ministře školství, rád bych se zeptal na problematiku podpory technických oborů na českých vysokých školách. Je zřejmé, a to zvláště v poslední době, že míra nezaměstnanosti absolventů humanitních oborů je výrazně vyšší než u absolventů oborů technických. Po nich je spíše poptávka. Selektivní podpora technických oborů se diskutuje na mnoha úrovních: Česká konference rektorů, Rada vysokých škol a tak dále. Je zřejmé, že je to téma citlivé. V současné době se míra nezaměstnanosti a další faktory uplatňují zejména v takzvaném koeficientu kvality, který ovlivňuje financování vysokých škol, ale nikoliv dostatečně.

Moje otázka tedy zní. Uvažujete o přímé selektivní a adresné podpoře technických oborů na českých vysokých školách? Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pane ministře, prosím, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji za dotaz. Uvažuji o podpoře technických oborů od předškolního vzdělání, protože problém nezačíná na vysoké škole, ale problém je někde mnohem dříve a důvod, proč naše děti nechodí tolik na technické školy, je, že nemají vztah k technice, nemají vztah i k takovým věcem, jako - dřív byly zvyklé chodit do dílen. Dnes řada škol tyto dílny zrušila.

Máme několik projektů, které se tím zabývají. Já začnu od předškolního vzdělávání, kdy chceme rozšiřovat technické vzdělávání od předškolního zařízení formou, jak je běžné ve světě, kdy mají stavebnice Lega, pokud tady mohu jmenovat konkrétní firmu, u nás zase máme Merkur, a díky těmto výukovým programům si zvyknou na práci a na technické obory. Zároveň podporujeme technické vzdělávání na základní a střední škole. Končí projekt Pospolu, který podporuje spolupráci škol a firem, a dokonce podporujeme výměnnou spolupráci mezi konkrétními vysokými školami, jako je třeba ČVUT, a gymnázii, aby studenti z gymnázií viděli, jakým způsobem se vyučuje na vysokých školách technického směru, jaká je to perspektiva. Protože to je největší problém technických škol, že se jim tam hlásí málo studentů, kteří jsou nadaní pro tuto oblast.

No a největší problém, který je, je problém matematiky v České republice. Já jsem dnes prezentoval výsledky matematiky. Je to vůbec nejhorší výsledek ze všech předmětů. Úspěšnost v českém jazyce je asi 97 %, cizího jazyka 96, ale matematiky jenom 75. A to byl jenom didaktický test. A dokonce ty výsledky nám ukázaly, že tam nejsou základní triviální znalosti z tohoto oboru. Pokud se nenaučíme pořádně matematiku a nenaučíme se matematiku učit, tak velmi těžko budeme potom selektivně podporovat vysoké technické školy.

Ale vzhledem k tomu, že samozřejmě to chápu také a asi předpokládám, že společně to chápeme stejně, že je nutné podporovat především vysoké školy, kde najdou uplatnění na trhu práce, tak to v našem záměru je, ale není to jenom na nás, ale je to i na debatě s rektory jednotlivých vysokých škol s tím, že dnes například jsem byl na jednom projektu ČVUT, který je z operačního programu VaVpI, a tady to jsou postupné kroky, jakým způsobem my podporujeme technické obory. To znamená, směřujeme tam i více prostředků z evropských peněz, směřujeme tam i více prostředků z rozpočtu jako takového, ale kardinální problém, to znamená vztah k technickým oborům, musíme řešit dříve než na školách vysokých. Ale ano, počítáme s tím, že chceme touto pozitivní formou podporovat tyto typy škol, ale nechceme to dělat na úkor například Karlovy univerzity.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec si přeje položit ještě doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji vám, pane ministře, za odpověď. Naprosto souhlasím, že je třeba podporovat technické vzdělávání už od předškolního věku. Souhlasím i s tím, co jste řekl o matematice, velmi s tím souhlasím. Nicméně přece jenom bych se vrátil na půdu vysokých škol. Zeptal bych se tedy konkrétněji, zda například různým koeficientem pro různé obory, což už dneska je, ale je to poměrně dost ekvivalentní, zda se třeba hodláte takto přímo podílet nebo zasadit o to, aby technické obory byly podporovány.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr má dvě minuty na reakci.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Co se týče této záležitosti, tak teď máme pracovní skupinu, která připravuje nový vysokoškolský zákon, a součástí samozřejmě je i způsob financování. Samozřejmě řada škol bude hovořit o tom, že chtějí navýšit tento koeficient. Mluví o tom všechny vysoké školy, že to nutně potřebují. Ale proto jsme chtěli do debaty zatáhnout zástupce České konference rektorů a Rady vysokých škol. Upravujeme ten systém tak, a není to jenom směrem k technickým oborům, ale na základě analýzy potřeb trhu práce a její dlouhodobé predikce chceme přizpůsobit financování celého systému českého školství včetně vysokých škol. Analýza je již hotová a na základě této analýzy budeme, a předložíme ji na stůl k diskusi, budeme chtít, aby byl navýšený rozpočet tam, kde absolventi těchto vysokých škol najdou uplatnění na trhu práce. To se samozřejmě týká i technických oborů. Nechci cíleně říkat, že budeme podporovat jenom tyto obory, protože řada i humanitních oborů má uplatnění na trhu práce, proto záměrně hovořím o tom, že využijeme analýzu potřeb trhu práce, která nám jasně řekne uplatnitelnost absolventů těchto vysokých škol, protože opravdu musí skončit doba, kdy někdo vystuduje jednu nejmenovanou vysokou školu a jde okamžitě na rekvalifikaci, protože nenajde s tím vystudovaným oborem práci. Takže jestli takto stačí tato odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, tím končí tato interpelace a nyní je prostor pro interpelaci na paní ministryni Válkovou, ale bude od pana poslance Bezecného. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Bezecný: Vážený pane předsedo, paní ministryně, páni ministři, kolegyně a kolegové, já jsem původně to, co budu nyní interpelovat, měl připraveno jako dotaz na jednání výboru 6. května. Ten výbor nakonec vlastně ani neproběhl, nebyl schválen program. Čekal jsem tedy na interpelace. Paní ministryně tady bohužel není, ale protože jsem člověk trpělivý, tak počkám na písemnou odpověď.

Interpelace se týká kontroly, která proběhla na Vězeňské službě ve dnech 3. března až 1. dubna tohoto roku. Byla to tematická veřejnoprávní kontrola výkonu spisové služby a správy dokumentů. Údajná zjištění z této kontroly se stala součástí důvodů k odvolání generálního ředitele Vězeňské služby. To odvolání proběhlo 4. dubna roku 2014. Je k zamyšlení skutečnost, že závěrečná zpráva z této kontroly byla vydána až 29. dubna roku 2014, tedy v době, kdy uplynula lhůta pro podání námitek proti kontrolovanému zjištění ze strany Vězeňské služby.

Podle zmíněné závěrečné zprávy možnosti podat tyto námitky Vězeňská služba nevyužila a já se táži, zda tomu tak opravdu bylo. Podstatnější je však otázka, podle kterého zákona byla kontrola nařízena a jak probíhala. Vězeňská služba České republiky je ve smyslu zákona o archivnictví a spisové službě veřejnoprávním původcem dokumentů a vykonávat kontrolu by tedy mělo na úseku archivnictví a spisové služby Ministerstvo vnitra, případně národní archiv. (Upozornění na čas.) Jaký byl důvod vést tuto kontrolu na základě zákona č. 255/2012 Sb., kontrolního řádu, resp. zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole? Otázka je, zda takto provedená kontrola byla i v minulosti běžná, zda probíhaly kontroly v minulosti podle zákona o archivnictví a spisové službě a s jakým výsledkem. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji a budeme pokračovat další interpelací. Tou je interpelace pana poslance Kučery na pana ministra Prachaře, který je přítomen. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, se zděšením jsem sledoval, jak se ředitel Českých drah projíždí v salonním voze arcivévody d´Este s připnutým odznakem totalitní komunistické Severní Koreje. Vše zdokumentovaly kamery České televize. Chtěl bych se zeptat, jak je možné, že státní zaměstnanec nosí byť jen jednu vteřinu symboly, které propagují totalitní režim stalinistického typu. O to více mě překvapila reakce mluvčí Českých drah, která nám vysvětlila, že ředitel Českých drah, státní zaměstnanec, si odznak stalinistické Severní Koreje nechal připnout na předchozí akci, na které ho hrdě nosil.

Chci se vás zeptat, pane ministře: Jaké závěry jste vyvodil ze skandálního chování ředitele Českých drah? Toto chování státního zaměstnance totiž nelze přejít jen strohým a navíc podivným prohlášením tiskové mluvčí. My ho už bohužel musíme vnímat v souvislostech s vyjádřením ministra zahraničí o podpoře komunistické Číny a její okupace Tibetu, v souvislosti s vyjádřením ministra obrany o odmítání pobytu vojsk NATO na území České republiky a s dalšími vystoupeními vlády České republiky.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr má nyní možnost odpovědět. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Vážený pane předsedo, vážený pane poslanče, v této interpelaci bych si dovolil vám poslat písemnou odpověď. Dozvěděl jsem se o ní dneska a měla být otázka personálního vedení Českých drah. Já jsem se samozřejmě o této záležitosti dozvěděl z tisku, nebyl jsem v Severní Koreji a dovolím si vám na to poslat písemnou odpověď. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec si nicméně přeje ještě položit doplňující dotaz a má na to podle jednacího řádu právo. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Pokud tedy bude písemná odpověď, já bych ještě doplnil, aby byla ta odpověď rozšířena. Co by se podle vás, pane ministře, stalo s ředitelem Československých drah v roce 1936, kdyby si na klopu připnul hákový kříž nacistického Německa a mluvčí by ho ještě omlouvala, že si ho zapomněl sundat na jiné akci?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr chce reagovat. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Vážený pane předsedo, vážený pane poslanče, já bych skutečně nechtěl vést diskusi na úrovni Poslanecké sněmovny, jaký symbol má jakou větší či menší hodnotu. Pro mě to není nic příjemného. Já vám pošlu příjemnou odpověď a samozřejmě budu to detailně probírat s generálním ředitelem Českých drah, co ho k takovému činu vedlo.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím paní poslankyni Aulickou, aby přednesla interpelaci na paní ministryni Válkovou.

 

Poslankyně Hana Aulická-Jírovcová: Děkuji, pane předsedo. Vy mi ubíráte příjmení!

Vážená paní ministryně, v souvislosti s interpelacemi mého kolegy Josefa Šenfelda a jeho upozorněním v dubnu tohoto roku vám předkládám tuto interpelaci. Kolega vás upozornil na další, podle něho nehospodárný požadavek při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu nazvané GŘ OL - pořízení detekčních rámů 2014 zadavatele Vězeňské služby ČR se sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4. Součástí požadovaných parametrů zadavatele bylo rozlišení umístění předmětů podle minimálně 30 detekčních zón. Tento specifický parametr podle mého názoru nesmyslně dopředu vylučoval zadavatele zařízení s 20 detekčními zónami. Vyhodnocení nabídek mělo proběhnout dne 11. dubna 2014, avšak na profilu zadavatele jsem se o průběhu zadávacího řízení dozvěděla pouze tu skutečnost, že zakázka byla zadána, systémové číslo mohu dát k dispozici. Protokol z otevírání a hodnocení nabídek včetně uzavřené smlouvy ale uzavřeny nebyly.

Vážená paní ministryně, bylo by možné uvedené dokumenty dodatečně na profilu zadavatele zveřejnit? Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pokud jste měla pocit, že jsem zkomolil vaše příjmení, tak se omlouvám, ale četl jsem ho tak, jak je zde uvedeno. (Posl. Aulická-Jírovcová: V pořádku.) A je zde uvedeno správně. Takže omlouvám se za případné komplikace, ale snažil jsem se, aby to znělo správně.

Nyní tedy paní poslankyně Semelová - interpelace na pana vicepremiéra Babiše.

 

Poslankyně Marta Semelová: Vážený pane nepřítomný vicepremiére, moje interpelace se týká přípravy státního rozpočtu na rok 2015 ve vztahu k oblasti vzdělávání. Informace, které proběhly médii, jsou značně rozporuplné a zvedly vlnu nevole jak u pracovníků školství, tak u školských odborů. Nejdříve jsme se dozvěděli, že platy ve školství mají být zmrazeny. Ve středu bylo řečeno, že tyto informace nejsou pravdivé a že Ministerstvo financí počítá s růstem platů o 1 %. Poté zpřesnění, že plánujete pro příští rok navýšení rozpočtu školství o 83 mil. Kč. Protesty však ani poté neutichají a já se tomu vůbec nedivím. Zmíněná částka vzhledem k dlouhodobému podfinancování oblasti vzdělávání je naprosto nedostatečná. Stačí zmínit nízké platy učitelů, které jsou hluboce pod průměrem platů ostatních vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců České republiky, platy nepedagogických pracovníků škol - ti berou v průměru 14,5 tis. hrubého, chybějící asistenti na školách pro žáky zdravotně postižené, nedostatečné kapacity mateřských škol, chybějící finance na vybavení, na pomůcky a učebnice používané i 14 let. Jen zvýšení počtu žáků vzhledem k demografickému vývoji si vyžádá 1,9 mld. Kč.

Z těchto důvodů považuji požadavek na navýšení rozpočtu na 3-5 mld. Kč za naprosto oprávněný. Ostatně potřebu výrazně navýšit finance pro školství si vzala za své i současná vláda ve vládním prohlášení. V něm zdůraznila, že - cituji: vzdělání je základním pilířem vládní politiky, podpoří předškolní vzdělávání, bude usilovat o zvyšování prostředků na mzdy pedagogických i nepedagogických pracovníků (Předseda PSP J. Hamáček: Čas, paní kolegyně!) a na modernizaci škol.

Dovolte tedy tři dotazy:

1. S jakou částkou pro resort školství v návrhu počítáte?

2. Budete jednat o navýšení částky na platy ve školství se školskými odbory?

3. Platí dosud vládní prohlášení vaší koalice, ve kterém jako jednu z priorit zmiňujete právě oblast školství?

Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Pan poslanec Korte bude dalším interpelujícím, a to na paní ministryni Helenu Válkovou, která je omluvena. Prosím.

 

Poslanec Daniel Korte: Vážená paní nepřítomná ministryně, dne 8. dubna 2014 se stálá komise pro kontrolu použití odposlechů atd., dlouhý název, věnovala plnění povinnosti vyplývající z § 88 trestního řádu, totiž že orgán, který ukončí řízení, je povinen sdělit osobě, na kterou byl nařízen odposlech, že byla odposlouchávána. V našem případě, v případě vašeho resortu, jsou to státní zastupitelství a soudy. Zástupci ministerstva, kteří byli vámi na jednání komise delegováni, komisi sdělili, že ministerstvo tyto případy neeviduje. To znamená, že nekontroluje, zdali tato povinnost je plněna. Proto, jelikož mám indicie, že tato povinnost je obcházena, ignorována, ba porušována, požádali jsme o údaje a přijali jsme v tomto smyslu usnesení s datem, na kterém jsme se dohodli se zástupci komise, že dodá údaje do konce června 2013. Minulý týden jste mi však napsala poměrně arogantní dopis, v němž mi sdělujete, že údaje nemá k dispozici, a proto kladu ty otázky, na které jste měla odpovědět:

1. Kolika osob se tato povinnost oznamovat odposlechy týkala v roce 2013?

2. Kolik z nich bylo informováno?

3. Kolik informováno nebylo a proč?

Závěrem pouze podotýkám - kdybyste nebyla arogantní, měla jste na odpověď čas do konce června. Takto máte v souladu se zákonem o jednacím řádu čas 30 dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Děkuji panu poslanci Kortemu. Na jeho interpelaci bude odpovězeno písemně, bohužel, díky nepřítomnosti paní ministryně.

A my se budeme zabývat další interpelací a je to interpelace paní poslankyně Niny Novákové na pana ministra školství Marcela Chládka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Nina Nováková: Vážený pane nepřítomný ministře, dámy a pánové, moje interpelace se týká dlouho očekávaných vzdělávacích standardů pro vzdělávání na základních školách. Některé standardy jsou v platnosti už od září 2013. Týká se to českého jazyka a literatury, matematiky a jejích aplikací, anglického jazyka, francouzského jazyka a německého jazyka. Ukázalo se, že zavedení standardů nepřináší žádné problémy ani školním vzdělávacím programům, ani ředitelům a ani učitelům. Mimo jiné také doporučila zavedení standardů zpráva OECD v roce 2012.

Já si tedy dovolím zeptat se pana ministra Chládka, jak pokračují práce na standardech dalších vzdělávacích oblastí. Proč tolik jaksi fandím standardům? Protože se domnívám, že jsou dobrým vodítkem nejen pro práci pedagogů, ale také pro žáky a jejich zákonné zástupce. Protože se jedná o minimální cílové požadavky na vzdělávání, které jsou ale závazně formulovány v rámcově vzdělávacím programu, tak tyhle standardy konkretizují obsah nějakých očekávaných výsledků a stanovují, znovu zdůrazňuji, minimální úroveň. Víme - jistě i pan ministr -, že ačkoliv už se školními vzdělávacími programy a s rámcově vzdělávacím programem pracujeme už řadu let, tak naše veřejnost se nicméně zcela neztotožňuje s přemýšlením o výsledcích vzdělávacího a výchovného procesu na školách v modelu tzv. kompetencí. (Mpř. P. Gazdík: Čas, paní poslankyně!) Jen málokdo má totiž konkrétnější představu o tom, co to vlastně znamená a co se vlastně pod tím skrývá. Proto se domnívám, že standardy, které skutečně stanovují minimum, od něhož nelze ustoupit, mohou pomoci také třeba žákům, kteří často zažívají pocit neúspěchu a tímhle jasně stanoveným a dosažitelným cílem mohou být motivováni.

Protože je třeba standardy implementovat i formou opatření do rámcově vzdělávacích programů, ráda bych se pana ministra zeptala, zda mohou školy počítat s tím, že standardy dalších předmětů vzdělávacích oblastí vejdou v platnost už v následujícím školním roce, čili 2014/2015. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Dobrou zprávou je, že pan ministr je přítomen a neprchl před vámi, paní poslankyně, a rád vám odpoví na vaši interpelaci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, pane místopředsedo. Odpověď bude jednoduchá: Ano, mohou. Nadále pracujeme na standardech a asi nemá cenu opakovat to, co říkala paní poslankyně, protože se s tím naprosto ztotožňuji. Vzhledem k tomu, že ten rozvolněný systém šel z těch striktních osnov do rámcových vzdělávacích programů a ne všechny školní vzdělávací programy si s tím poradily stejně, tak standardy by měly dát určitý návrat k nějaké, nechci říct jednotnosti, ale určitému standardu, který by čtyři a půl tisíce např. základních škol měl podávat v celém českém školství plus minus stejně.

Standard, o kterém jste hovořila - nyní pracujeme na návrhu pro jazyky, jako je španělština, italština, ruština, to by mělo být hotovo v červnu. Odborná diskuse bude probíhat od června do září, poté připravujeme schvalování dalších předmětů a ve finále chceme standardy pro všechny vzdělávací obory a plánujeme dopracování těchto standardů do září roku 2015. (Poslankyně Nina Nováková hovoří z pléna: Takže následujícího roku?)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pardon, paní poslankyně, ještě pořád to tu řídím. Děkuji. Paní poslankyně si přeje doplňující otázku? Zjevně ano. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji pane ministře za odpověď, ale jestli jsem to pochopila správně, tak vlastně se pokračovalo jen v rozšíření v oblasti jazyků, což je, samozřejmě to chápu, určitým způsobem snazší, protože je tam model angličtina, francouzština, němčina a pokračujeme dále, ale od příštího roku tedy ne. Čili od přespříštího roku. Ano?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně, za doplňující otázku. Prosím pana ministra o doplňující odpověď.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Ano, kromě jazyků je to ještě matematika a český jazyk, takže to nejsou jen cizí jazyky, a budeme pokračovat ve vzdělávacích oborech dalších. Jestli mám správnou informaci od úřadu, tak standardy ostatních vzdělávacích oborů by měly být od září 2015, vejít v platnost v září 2015, měly by mít doporučující charakter.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi i paní poslankyni za otázky.

S další interpelací, 18., poprosím pana poslance Jana Farského, připraví se pan poslanec René Číp. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážená paní ministryně, v článku v Hospodářských novinách dne 6. května 2014 se objevily informace o změnách v zákoně o veřejných zakázkách. Zpočátku jsem si myslel, že jde o nedorozumění, ale po prostudování věcného záměru už bohužel vidím, že to skutečně je plánované. Dovolím si tvrdit, že pokud by se plánované změny staly skutečností, zákon o veřejných zakázkách by se stal normou, která bude jen obtěžovat slušné a nebude překážet zlodějům.

Jako základní recept na zjednodušení a zrychlení veřejných zakázek spočívá ve zvýšení možných víceprací na zakázce z 20 % na 50 % původní ceny. To je zcela nesmyslné a absurdní prokorupční opatření podporující šlendrián při investování veřejných prostředků. Proč si to myslím? Jakékoli vícepráce vznikají v absolutní většině případů z důvodu nekvalitního projektu a projekt je nejen základem dobře provedené stavby, ale i nezbytným podkladem pro každou veřejnou zakázku. Zadavatel musí přesně vědět, co chce, a toto také specifikovat, protože jen s kvalitní projektovou dokumentací může dostat kvalitní nabídku k realizaci. Limit 20 % je v případě kvalitně zpracovaného projektu zcela dostatečný a to si dovoluji tvrdit i z pozice starosty města Semil, kteroužto funkci vykonávám osm let. Zvýšení limitu pro vícepráce až na 50 % je úprava s obrovským korupčním potenciálem a povede k neskutečnému plýtvání.

Chtěl bych se paní ministryně zeptat, jestli skutečně toto opatření považuje za to, které zajistí efektivní nakládání s veřejnými prostředky a které zajistí kvalitní investování. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a prosím paní ministryni pro místní rozvoj Věru Jourovou o její odpověď. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Věra Jourová Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, vážený pane kolego, samozřejmě že informace v Hospodářských novinách byla předběžná. Byla to informace o tom, že skutečně připravujeme nový zákon na základě nové směrnice, která vícepráce do výše 50 % připouští, a to opakovaně, zjistí-li se během realizace projektu, že jsou objektivní důvody pro navýšení objemu.

Abych vám vysvětlila, v jaké fázi jsme s přípravou zákona a jaké nás k tomu vedou důvody: My jsme připravili na základě nové směrnice, která už byla publikovaná ve Věstníku, jakési základní principy nebo teze, které obsahuje směrnice, od nichž se můžeme odchýlit pouze zpřísněním. To znamená, my teď vycházíme z dikce směrnice, která tam skutečně má 50 %, a vedeme v rámci odborného kolegia a pracovní skupiny a poměrně širokého fóra různých odborníků debatu na téma, zda český národ snese takovouto míru důvěry a zda českým zadavatelům můžeme nechat tento prostor, nebo zda bychom měli od samého počátku zpřísnit. Takže tato debata se zatím vede. Máme nějaké teze pro nový zákon, který by měl být účinný od ledna 2016, připraveny a v tyto dny, do příštího týdne, probíhá analýza dopadů zákona, včetně dopadů na případnou korupci. Takže věci nejsou hotovy, publikace v Hospodářských novinách a potom ostrá reakce v Mladé frontě byla předčasná, protože my zatím ještě právě děláme analýzy.

Dokud mám chvilku času, tak bych chtěla říci, že je to naprosto zásadní norma, která je zhusta kritizována, protože má přes ni protéct 600 miliard ročně, a přitom víme, že tato regulace jako procesní norma, která hodně způsobuje chybovost tím, jak je komplikovaná, resp. jak předjímá komplikované zadávání, tak nás také ročně stojí dost peněz, když jen zmíním evropské fondy, kde právě chyby v zadávání, které vůbec nezpůsobilo korupční jednání, ale prostě složitost, která potom vede zadavatele k chybovosti, tam už dnes můžeme vyčíslit, kolik nás to stojí. Takže je to základní procesní norma.

My se budeme při práci na novém zákoně, kterému ještě bude předcházet technická novela stávajícího zákona, pohybovat ve dvou základních omezeních, resp. principech či cílech. Na jedné straně novela musí zajistit transparentnost a nediskriminativnost zadávání. Tam si myslím, že pomůže souběh s dalšími legislativními novinkami, jako je např. registr smluv. To si myslím, že jsou věci, které musí jít ruku v ruce. Na druhé straně musíme dosáhnout opravdu zásadního zjednodušení použití normy, protože skutečně ta věc si žádá řešení a statistiky tomu odpovídají. My se tedy pohybujeme v těchto dvou pólech a máme kolegium, které právě pracuje na novém zákoně, velice široce koncipované, jsou tam zadavatelé, dodavatelé, jsou tam zastoupeny všechny klíčové protikorupční iniciativy, jsou tam zástupci ministerstev, kteří se zabývají legislativou. Takže já věřím, že se nám podaří zákon připravit tak, aby se dostal do správné míry v plnění transparentnosti a protikorupčních opatření a zároveň aby zákon umožnil zadávat jednodušeji, flexibilněji a rychleji. Faktor rychlosti je tu samozřejmě také velmi důležitý.

Nakonec se musím velmi ohradit před kritiky, kteří říkají, že chystáme normu, která nebude bránit korupci. Samozřejmě zákon o zadávání zakázek patří k těm částem legislativy, které mají omezovat korupci, ale musíme říci svůj osobní názor, že zákon není samospasitelný a že v zájmu omezení korupce nesmíme úplně zašifrovat a zkomplikovat zadávání tak, abychom na tom potom ztráceli.

Osobně mě mrzí, že nemůžeme udělat analýzu nákladů a přínosů a vypočítat objem zabráněné korupce ve finančním vyjádření a ten objem peněz, které jsme např. ztratili tím, že platíme sankce za chyby v zadávání nebo prostě nestíháme zadávat, a tím necháváme v Bruselu nevyčerpané peníze.

Takže pohybujeme se v těchto limitech a já věřím, že i na půdě Sněmovny, až sem novela nebo nový zákon přijde, budeme svědky zásadních debat mimo jiné o té národní povaze a o té míře důvěry, kterou si můžeme dovolit v České republice dát. Osobně jsem přesvědčena, že legislativa má být šita na míru v dobré víře těm, kteří jsou slušní, a neobtěžovat kvůli tomu, že tady je určitá skupina lidí, kteří zneužívají ty, kteří chtějí skutečně poctivě zadávat a chtějí kvůli tomu naprosto správně strpět (upozornění na čas) i značné požadavky na transparentnost, zase s odkazem na registr smluv. Myslím si, že toto máme dobře podchyceno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Viděl jsem u pana poslance radost v očích, nicméně ptám se, jestli si přeje doplňující otázku. Nepřeje, takže to byla opravdová radost. Děkuji paní ministryni a panu poslanci.

Další řádně přihlášený je pan poslanec René Číp. Prosím, pane poslanče. Připraví se pan poslanec Karel Šidlo.

 

Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, dovoluji si vás interpelovat ve věci rychlostní silnice I/11, konkrétně v její části týkající se obchvatu městského obvodu Ostrava-Poruba. Tato komunikace je stěžejní pro tuto část Ostravy a dotýká se asi 90 tisíc jejích obyvatel. Do doby jejího dokončení dochází stále k přetěžování komunikací a k nepříznivému vlivu na životní prostředí v obvodu a na snižování kvality života jeho obyvatel. Z médií se dnes dovídáme mnoho i rozdílných informací a mnohé z nás by zajímal aktuální skutečný stav. Na tuto stavbu v Porubě čekají již mnoho let. Zakonzervování její výstavby ministrem Bártou ji značně opozdilo. Bylo by také velmi zajímavé informovat občany o nákladech, které si ono zakonzervování stavby vyžádalo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a prosím pana ministra dopravy Antonína Prachaře o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Pane předsedající, vážený pane poslanče, stavba silnice I/11, prodloužená na hranice okresu Opava, je v realizaci. Jedná se o jeden z úseků na spojnici mezi Ostravou a Opavou, který prochází zkapacitněním na čtyřpruhové uspořádání. Základní kategorie této silnice jsou S22,5/100. To znamená 22,5 metru je šířka koruny silnice a 100 je předpokládaná rychlost. Délka činí 6,7 km a cena podle dokumentace je 20-45 mld. Předpokládané zprovoznění je plánováno na osmý měsíc 2015. To jsou základní údaje.

A teď k vaší otázce. Problémy: Chybí stavební povolení na cca 400 metrů silnice v katastrálním území Poruba v Ostravě. Důvodem je nedokončené majetkoprávní vypořádání. Vlastník již vyvlastněného pozemku podal žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě proti vyvlastnění, kde nesouhlasí s výší náhrady a rovněž s cenou za znalecký posudek. Bez předmětného úseku nelze stavbu zprovoznit. Bez znaleckého posudku nelze vůbec ten pozemek vyvlastnit. Pokud nebude problém vyřešen do tří měsíců, nebude splněn předpokládaný termín zprovoznění v osmém měsíci 2015. Krajský soud si nejprve vyžádal stanovisko Vrchního soudu v Olomouci k problematice výše znaleckého posudku. Vrchní soud dosud nerozhodl. Teprve následně potom to bude řešit Krajský soud v Ostravě. Až na základě jeho pravomocného rozsudku může vést Krajský úřad v Ostravě stavební řízení pro zbývající část stavby. Zcela jistě zde dojde k posunu termínu zprovoznění předmětné stavby.

V části stavby, kde již bylo majetkoprávní vypořádání dokončeno, požádali vlastníci o zřízení věcného břemene chůze a jízdy přes pozemky stavby. Bohužel katastrální úřad bez vědomí Ředitelství silnic a dálnic tato věcná břemena zapsal. Ředitelství silnic a dálnic požádalo katastr o opravu chyby, a jelikož se jedná o věcná břemena pro jedenáct různých osob, bude se jednat o časově náročnou záležitost. Ředitelství silnic a dálnic s cílem urychleného vyřešení situace připravilo několik variant. Již výše uvedená žádost na katastrální úřad o opravu chyby zápisu do katastru, ale zde lze předpokládat podání odvolání oprávněných z věcného břemene, protože oni jsou součástí (nesrozumitelné) a jsou zároveň odpůrci této stavby. Snaha o dohodu s oprávněnými z věcného břemene, a jelikož se jedná o odpůrce stavby, tak dohoda patrně není pravděpodobná. Třetí nejschůdnější varianta je zajištění práva chůze a jízdy vybudováním lávky v uvedené lokalitě. Tato lávka už v projektu původně byla a je pro ni územní rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že nedošlo k vypořádání pozemků pro lávku z důvodu odporu vlastníků pozemků dotčených stavbou lávky, proto byla lávka vypuštěna. Nyní Ředitelství silnic a dálnic navrhuje opravené řešení lávky tak, aby nezasahovala do pozemků odpůrců. Předpokládaná cena činí 8 mil., cena přístupové komunikace ke zmíněné lávce 2,5 mil.

Takže závěrem chci říct, že zcela jistě dojde k posunu termínu zprovoznění stavby a konkrétní délka posunu závisí na rychlosti vyřešení obou zmíněných problémů, to znamená soudního řízení a záležitosti vybudování lávky. Financování stavby bylo zajištěno z národních zdrojů a předpokládáme následné financování z úhrady Operační program 2. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Ptám se pana poslance, má-li doplňující dotaz. (Ne.) Děkuji panu ministrovi i panu poslanci.

Přikročíme k další, dvacáté interpelaci, kterou přednese pan poslanec Karel Šidlo na nepřítomného ministra obrany Martina Stropnického, připraví se pan poslanec Václav Horáček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře, při projednávání tisku 57 v prvním čtení zazněla ve vašem závěrečném slově informace, že existuje kalkulace nákladů na odstranění munice z pozemků vojenského výcvikového prostoru Brdy, jejichž výši jsem v důvodové zprávě předloženého návrhu zákona nenašel. Vojenský újezd Brdy slouží déle než 90 let armádě a vojákům nejrůznějších armád. Kromě našich vojáků zde cvičili také Němci, Rusové či příslušníci armád Varšavské smlouvy a později i NATO. Všichni v prostoru zanechali velké množství munice, která je z velké části stále funkční a může ohrozit zdraví a životy lidí. Tato nevybuchlá munice se nenachází jen na cílových plochách, které jsou jí doslova zamořeny, ale i v dalších částech újezdu. Dokonce i podél komunikací a lesních cest. Svědčí o tom i články v místním tisku, naposledy v Příbramském deníku v pondělí 17. března 2014, které o nálezech ztracené munice pravidelně informují.

Území vojenského újezdu Brdy není připraveno na otevření veřejnosti. Budoucím návštěvníkům hrozí bezprostřední nebezpečí, pokud na tuto munici narazí a budou s ní neodborně manipulovat. Proto je nutné před opuštěním tohoto prostoru armádou provést jeho důkladné vyčištění.

Nyní mi dovolte položit dvě otázky. Jaká je výše nákladů pro armádu na vyčištění vojenského výcvikového prostoru Brdy od munice? Druhá - jaký bude časový harmonogram pro jeho provedení? Děkuji za vaši písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci, to se dnes bohužel nedozví, až z písemné odpovědi, jak sám naznačil.

Poprosím tedy pana poslance Václava Horáčka o interpelaci na stejného pana ministra. Prosím, pane poslanče. Připraví se pan poslanec Karel Šidlo, opět.

 

Poslanec Václav Horáček: Děkuji, pane místopředsedo. Já jen doufám, že pan ministr někde nevyšetřuje těžký detektivní případ, takže doufám, že mi bude moci písemně odpovědět. Ale jsem rád, že je tady třeba Tonda Seďa nebo Václav Klučka, které skutečně armáda a obrana zajímá. Teď už k dotazu.

Vážený pane nepřítomný ministře, 19. března 2014 jsem vás písemně žádal o krátké setkání ve věci pomoci jednomu z těch, který za naši vlast bojoval v několika zemích světa a hájil naším jménem demokracii i životy místních obyvatel. Chápu, že máte mnoho práce, přesto si myslím, že prioritou každého ministra obrany by měli být i veteráni a péče o ně. Jako stát, který zde v této funkci zastupujete, od vás očekávám, že jim proaktivním přístupem dokážete, že si jejich nasazení vážíme, že si vážíme jich samých. Bohužel jsem od vás dodnes nedostal žádnou odpověď po dvou měsících. Chápu to nikoliv jako nezájem o dotaz od jednoho z poslanců z opozice, ale bohužel - a to mě opravdu mrzí - především jako nezájem o problém jednoho z našich veteránů, ke kterému se naše armáda nezachovala správně, a nyní se k němu zády točíte i vy.

Psovod nadrotmistr Martin Nývlt se stal obětí, se kterou česká armáda nejednala správně, což nakonec v soudním sporu uznal i soud. Bohužel se veterán nadrotmistr Nývlt nedočkal satisfakce, ale místo toho díky byrokracii a nezájmu ze strany Armády České republiky a mnoha jejím chybám přišel po šesti misích v Iráku, Kosovu, Bosně a Afghánistánu a po dvaceti letech služby o právo na výslužné, které si právě člověk nasazený v první linii bojových akcí zaslouží o mnoho více než mnozí z těch, kteří nikdy neopustili bezpečí kanceláří v Praze, a přesto jej bez problémů dostávají. Pro Nývlta jednání Armády České republiky navíc znamenalo velkou osobní krizi. Stalo se tedy nejen důvodem ke ztrátě výslužného, ale i mnoha osobním komplikacím. Přesto se dodnes nedočkal ani omluvy ani nápravy stavu. Věřil jsem, že je možné mu pomoci. Stačilo by jedno rozhodnutí ministra obrany, stačilo by projevit zájem o problém jednoho z vašich, vlastně našich vojáků. Věřil jsem, jak jsem vám ve svém dopise z počátku března 2014 psal, že spolu můžeme napravit chybu, kterou Armáda České republiky udělala, a vyslat tím jasný vzkaz nejen všem dalším veteránům, kteří hájí zájmy svobody a demokracie po celém světě, ale také široké veřejnosti. Bohužel, opak se stal pravdou. Máme zde hrdinu, který nasazoval vlastní život v misích, kam jsme jej vyslali, ale najednou se k němu a jeho problému nikdo nezná. Je to smutné.

Stále věřím, že nadrotmistru Nývltovi bylo ukřivděno a jen proto následně přišel o výslužné. Ptám se vás, jak se k této věci postavíte, jak se zachováte, a děkuji za písemnou odpověď. Prosím o logickou odpověď - jak říkal můj kolega Vácha, aby to pochopilo i třináctileté dítě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Snad vám takovou odpověď pan ministr poskytne, pane poslanče.

Nyní poprosím pana poslance Karla Šidla, připraví se pan poslanec Stanislav Polčák.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, před zhruba třemi měsíci vám byl odeslán dopis bavorského ministra vnitra, stavebnictví a dopravy Joachima Hermanna, který kromě blahopřání k vašemu jmenování obsahoval také výzvu ke spolupráci v oblasti dopravy mezi Svobodným státem Bavorsko a Českou republikou. Dopis se snaží navázat na společné aktivity nadnárodní výstavby dopravních cest, které obsahuje společné komuniké po návštěvě bavorského ministerského předsedy v Praze 20. prosince 2010. Konkrétně se jedná o osu B85, B20 jako přivaděč k hraničnímu přechodu Furth im Wald - Folmava, který je druhým nejvýznamnějším přechodem mezi Bavorskem a Českou republikou. Dopravní zatížení představuje cca 10 tisíc vozidel denně, z toho 1 200 nákladních. Na bavorské straně byl v roce 2013 zprovozněn tříproudový úsek mezi Chamem a Furth im Waldem a také obchvat Furth im Waldu. Na české straně je pokračování silnice 1/26, kde neprobíhá ani zkapacitnění trasy, bohužel ani není zařazeno do priorit Ministerstva dopravy. Podobně se vyvíjí situace v železniční infrastruktuře. Na německé straně se stalo zkapacitnění a rekonstrukce železničních tras prioritou a na české straně zatím nedochází k žádným krokům směřujícím k rozvoji naší železniční dopravní cesty mezi Českou Kubicí a Plzní jako součástí evropského koridoru Donau-Moldau-Bahn.

Nyní mi dovolte položit otázky. Pane ministře, bude probíhat z vaší strany komunikace s ministrem vnitra, stavebnictví a dopravy Svobodného státu Bavorsko? Bude zkapacitnění silnice 1/26 zařazeno do sektorové strategie Ministerstva dopravy České republiky? A poslední: Jak bude pokračovat příprava a realizace rychlostního železničního koridoru mezi Českou Kubicí a Plzní, který je součástí projektu Donau-Moldau-Bahn. Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci za jeho otázku. Poprosím pana ministra dopravy o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Pane předsedající, vážený pane poslanče, k první vaší otázce. Seznámil jsem se s žádostí bavorského ministra vnitra, stavebnictví a dopravy ve věci jeho žádosti o spolupráci v oblasti dopravy. Máte pravdu, dostal jsem jako jeden z prvních blahopřejný dopis po svém nástupu do funkce a nevyhýbám se žádnému setkání. Bohužel, jak ze strany zaneprázdnění pana ministra Svobodného státu Bavorsko, tak ze strany mé k takovému setkání zatím nedošlo. Bylo plánováno asi 14 dní zpět, ale byl jsem zde, v Poslanecké sněmovně, omluvil jsem se panu ministrovi a budeme hledat vzájemný termín, který bude vyhovovat oběma stranám. Není vyloučeno, že bych se mohl s panem ministrem Bavorska potkat i při své cestě příští týden, kdy budu s ostatními ministry zemí Evropské unie na jednání v Lipsku.

Co se týká vaší druhé otázky, silnice 1/26 Staňkov, obchvat. Dopravní sektorové strategie jako prioritní projekt pro krátkodobý horizont zařazena stavba 1/26 Staňkov, obchvat, veřejná zakázka s předpokládanou hodnotou stavebních nákladů 276 milionů byla ze strany Ředitelství silnic a dálnic České republiky vyhlášena 8. 4. 2014 a dne 20. 5. uplyne lhůta pro předložení nabídek. Jedná se o podlimitní stavbu, proto nebyla schvalována vládou České republiky a předpokládáme, pokud nedojde k procedurálním záležitostem, k odvolání a dalším standardům v rámci konkurenčního boje stavebních společností, její vyhodnocení a zahájení někdy na podzim 2014.

Silnice 1/26 byla v rámci dopravní sektorové strategie vyhodnocena jako důležitá, byť jako hlavní spojnici do Bavorska je nutné vnímat primárně dokončenou dálnici D1. Množství finančních prostředků na realizaci silnic první třídy mimo síť TNT všeobecně i z dlouhodobějšího finančního výhledu je značně omezené. Na toto nemůžeme použít evropské finanční prostředky, ale můžeme to brát pouze z národních zdrojů. Národní zdroje primárně používáme na kofinancování čerpání z OPD, případně z OPD 2. Navíc připravenost jednotlivých dalších opatření v rámci záměru modernizace silnice neumožňuje zahájení dalších staveb v krátkodobém horizontu. Tato sektorová strategie, s kterou pravidelně pracujeme, první aktualizaci předpokládáme ve třetím měsíci 2016 po skončení současného OPD na období 2007 až 2013 a bude průběžně hodnotit potřeby a finanční možnosti pro možnost realizace jednotlivých staveb. V přípravě se pokračuje na stavbě 1/26 obchvat Babylonu. V nejproblematičtějším úseku u Plzně, který byl dlouhodobě neřešen, jsme zahájili zpracování technickoekonomické studie na úseku Nýřany, mimoúrovňovou křižovatku s dálnicí D5 Stod, čímž zahájíme přípravu stavby, která v budoucnu vytvoří obchvaty čtyř obcí Líně, Zbůch, Chotěšov a Stod - které jsou dnes nejvíce zatíženy dopravou a jsou nejblíže u Plzně.

K vaší otázce modernizace železničního spojení Plzeň - Domažlice - Česká Kubice -Mnichov. V současné době je dokončována studie proveditelnosti, jejíž pracovní výsledky jsou z pohledu ekonomické efektivity pozitivní na rozdíl od mnoha dříve zpracovávaných studií s návrhem velkorysých řešení, která v minulosti se nepodařilo z pohledu vložených finančních prostředků obhájit. Prověřované varianty spočívají ve zlepšení parametrů tohoto železničního spojení kombinací opatření typu novostaveb a optimalizačních opatření současné praxe. Předpokládá se vybudování staronového výjezdu z Plzně. Cílem je zkrácení jízdních dob, které umožní postupně nastavení víceefektivního provozního konceptu než v současnosti. Z krátkodobého výhledu budeme usilovat o dohodu s bavorskou stranou na dvouhodinovém taktu expresu Praha-Mnichov proti dnešnímu taktu čtyřhodinovému po dokončení stavby třetího koridoru Rokycany-Plzeň a dokončení hlavního stavebního uzlu Plzeň, který se nyní realizuje. Tato stavba je součástí TNT a je předpoklad její financování z operačního programu Doprava. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře. Prosím pana poslance, má-li doplňující otázku.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Ani ne tak doplňující otázku jako připomenutí jedné věci. Já jsem se snažil v té interpelaci, pane ministře, upozornit na jednu zásadní věc. Já jsem pochopil, že národní prostředky nebudou těmi dostačujícími pro to, abychom hovořili o celém zkapacitnění silnice 1/26 v reálném čase, ale na druhé straně vidím velké nebezpečí toho, co se bude dít přímo na státní hranici, resp. v těch nezkapacitněných úsecích. Hovoříme o obchvatu Babylonu. Sám jste říkal, že to je pouze v úrovni nějaké studie, resp. přípravy. Já si myslím, že to jsou všechno úseky, které budou těžce poznamenány způsobem dopravy, který bude probíhat z německé strany po přivaděčích, o kterých jsem hovořil, ať už je to silnice první třídy 85, nebo silnice 20.

Co se týká železnice, byl bych velice rád, kdybyste setkání s panem ministrem dopravy Bavorska využil k tomu, že budete hovořit o projektu Donau-Moldau-Bahn, protože ta železnice je určitě důležitá i ve vztahu k regionální dopravě, nejen k mezinárodní TNT.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím pana ministra, má-li zájem o doplňující odpověď. Nemá.

S další interpelací prosím pana poslance Stanislava Polčáka, který bude interpelovat pana ministra Richarda Brabce. Připraví se paní poslankyně Semelová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo. Já si dovolím vrátit se k tématu, které už zde zaznělo a zřejmě možná ještě zazní, pokud jsem viděl seznam dalších vystupujících, a to se týká odvolání ředitele správy Národního parku Šumava. Nejsem spokojen s tím, co řekl pan ministr na interpelaci pana kolegy Zahradníka, a myslím si, že by bylo vhodné explicitněji se s tímto problémem vyrovnat, protože personální zemětřesení, které proběhlo na nejrůznějších úřadech po nástupu nové koaliční vlády, si v některých případech jako jistou daň vybralo i to, že byli odejiti lidé, jejichž kvalita dosavadní práce pro takové opatření nezavdávala podle mého přesvědčení žádnou příčinu. Nejsem schopen posoudit, zda do této kategorie patřil i bývalý ředitel správy Národního parku Šumava Jiří Mánek, ovšem zjevně si to myslí celá řada lidí, kteří i před několika dny proti jeho odvolání demonstrovali. Myslím, že tu demonstraci nelze shazovat tak, jak to učinil zde pan ministr.

Já se nehodlám stavět na tu ani na druhou stranu, jen bych rád upozornil na jeden důležitý aspekt Mánkova případu. Jeho odvolání totiž nebylo podle mého pevného přesvědčení srozumitelně a především přesvědčivě vysvětleno. V médiích se jako odůvodnění tohoto kroku objevila zmínka o tom, že správu území vnímáte každý jinak. To cituji. Takové nekonkrétní vysvětlení se mi však nejeví jako postačující a u veřejnosti může vyvolávat oprávněné pochybnosti o skutečných motivech vašeho kroku, tím spíš, že od starostů šumavských obcí vím - byl jsem s nimi v minulém týdnu -, že s prací a přístupem pana Mánka byli velmi spokojeni. Považovali jej za člověka na svém místě.

Vážený pane ministře, z výše uvedených důvodů se domnívám, že veřejnosti skutečně dlužíte obšírnější a přesvědčivé odůvodnění tohoto personálního kroku, který může mít pro budoucnost Národního parku Šumava významné důsledky. Proto vás prosím, abyste to vysvětlení podal tedy alespoň dodatečně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a prosím pana ministra o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Vážený pane poslanče, já jsem tady ty důvody říkal a řeknu je znovu. Pan Mánek v některých svých rozhodnutích nerespektoval zákon. To je pro mne dost zásadní důvod na odvolání. Zopakuji to znovu. Byla to některá rozhodnutí z hlediska kácení v první zóně, která soud následně vyhodnotil svým rozsudkem jako nezákonná, bylo to použití pesticidů, proti kterému protestovala Česká inspekce životního prostředí, opět to správa národního parku prohrála. Bylo to několik rozhodnutí ohledně černých staveb v rámci národního parku, opět proti zákonu.

Dnes shodou okolností proběhlo tady jednání rady v rámci operačního programu Životní prostředí, kde bylo oznámeno, že v několika případech byl zamítnut projekt Národního parku Šumava, protože prostě nebyly splněny veškeré náležitosti. Lišili jsme se, ano, máte pravdu, i v některých strategických věcech ohledně investic.

Takže já si myslím, že těch důvodů bylo celkem dost. A věřte, že já nejsem typ sekerníka. Když jsem vedl poměrně stejně velkou firmu, jako je dneska ministerstvo, a vždycky když jsem dělal personální změny, tak jsem tyto věci měl velmi rozmyšlené. Mám to rozmyšlené i v tomto případě a to, co se kolem toho rozpoutalo, máte pravdu - bývalý ředitel pan Mánek měl dobré vztahy s obcemi, s některými obcemi, ne se všemi, ale zato se třeba přerušily vztahy s Národním parkem Bavorský les, se kterým se úplně přestalo komunikovat, přestalo se komunikovat v některých aspektech i s dalšími organizacemi. Hrozí nám infringement Evropské komise z hlediska některých postupů v rámci Národního parku Šumava.

Já odmítám tvrzení, že blaho Národního parku Šumava a Šumavy jako takové rovná se jedna osoba. Věřte, že tomu tak určitě není. A dokáže se to nesporně v příštích měsících. Já jsem tam pověřil člověka, který je dvacet let velmi úspěšným ředitelem Chráněné krajinné oblasti Šumava, takže jsem vyměnil Šumaváka za Šumaváka a žádný chaos na Šumavě prostě není. Je to rozehrávaná hra určité skupiny lidí. Ta skupina lidí je navázána hodně na ODS. Vlastně i pan Mánek byl členem ODS, ale věřte mi, že ani náhodou to nebyla ideologizace té věci. Já mám i jiné členy ODS a jiných politických stran, kteří jsou v různých resortních organizacích, a nikdy jsem to neřešil a řešit nebudu. To mi věřte. To znamená, že toto tam nehraje roli. Koneckonců z mého životopisu si můžete přečíst, že já jsem ODS v roce 1991 spoluzakládal nebo byl jsem také jedním ze členů. To znamená, že toto není žádný důvod, i když to možná někdo takhle používá.

Ta pochybení byla opravdu manažerská a měli jsme zásadně rozlišné názory na věci, které já považuji za zásadní i z hlediska loajality k vedení. A troufám si říci, že já mám odpovědnost jako ministr za všechny své resortní organizace, nesu ji i za národní park a pak k tomu potřebuji lidi, kterým bych zase mohl věřit já.

My jsme si s panem Mánkem řekli, že budeme velmi korektně dodržovat nějaké dohody, řekli jsme si některé věci. My teď znovu prověřujeme některé projekty. Já jsem mu slíbil a on slíbil mně, že mediálně na sebe nebudeme střílet. To je ten důvod, proč já jsem možná některé věci neříkal úplně natvrdo do novin, protože jsme se takhle s panem Mánkem domluvili, že prostě oba budeme akceptovat, že to bylo moje manažerské rozhodnutí. A on říkal "prosím, takhle to, pane ministře, berme, nechci, abychom si říkali přes noviny, abyste vy říkal, co vlastně za tím bylo". Já jsem mu to slíbil a já to dodržuji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Poprosím pana poslance Polčáka o doplňující otázku.

 

Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane ministře, za to poměrně konkrétní vyjádření i osvětlení těch důvodů. Skutečně v médiích to takto nezaznělo. Nicméně jednu větu, kterou vy jste tady řekl, já mohu rozporovat už nyní. Vy jste řekl, že pan Mánek nespolupracoval s bavorskými protějšky, a já mám informace přesně opačné. Po odvolání pana Mánka například došlo ke zrušení právě společného cvičení ve věcech přípravy na mimořádnou krizovou situaci právě proto, že chybí tento partner. Bavorská strana toto společné cvičení právě v minulých dnech odvolala a působí to docela velké potíže, protože do toho byly zapojeny různé složky. Tudíž nevím, kdo vám co tedy třeba v těchto věcech konkrétně říká, ale třeba toto je zrovna jeden z těch důvodů, který podle mého názoru není pravdivý, alespoň jsem o něm byl takto já informován i ze strany starostů, s nimiž jsem se potkal.

Za druhé je nutno říci, že kroky, které by měly vést k odvolávání toho nejvyššího vedení, by podle mého názoru měly být konzultovány i s místními partnery. To není jenom o vaší důvěře k tomu vedení, ale také o tom, že ti lidé působí v určitých vztazích v určitém území. Takže tam byste to měl, myslím, konzultovat také. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím o doplňující odpověď pana ministra.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Já z pohledu té spolupráce - věřte, že mám informace přímo od ředitele Národního parku Bavorský les, protože s ním komunikuje můj náměstek Dolejský, který tam nedávno byl na návštěvě v Bavorském lese a o tomto se právě bavili. Předpokládám, že to zrušení, nebo nepředpokládám, jsem si jist, že zrušení této akce právě souviselo s tím, že se teď čekalo na nového ředitele, a nesporně to navážeme. O tom já jsem si skutečně docela jist, že to probíhalo opravdu takto.

Není náhodou, že Národní park Šumava nemá jako jediný národní park České republiky - máme celkem čtyři - mezinárodní spolupráci tak, jako to mají ostatní, česko-polskou nebo česko-rakouskou, velmi dobrou např. u kombinovaných hlídek, společných akcí atd. Jediný park, který toto nemá s Němci, je právě Národní park Šumava, protože se to nepodařilo dotáhnout. A bylo to opravdu bohužel i personálně. I když neříkám, že to všechno bylo za panem Mánkem, ona ta spolupráce nebyla valná úplně asi ani předtím. Ale rozhodně se to nerozvinulo. A to je myslím škoda, protože zrovna Národní park Šumava a Národní park Bavorský les jsou opravdu velmi blízcí partneři a to spojení česko-německé, tu spolupráci česko-německou naopak teď chceme velmi intenzivně rozjet.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho jasnou, konkrétní odpověď, děkuji i panu poslanci.

Nyní prosím paní poslankyni Martu Semelovou, která by ráda věděla něco o preventivních prohlídkách. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane ministře, nedávno jste zveřejnil svůj záměr obnovit preventivní lékařské prohlídky na základních školách, které by měly být určeny všem dětem školního věku. Podle vašich slov tak chcete přispět ke zlepšení zdravotního stavu dětí, což je jistě chvályhodné. Ostatně podporují to lékaři i učitelé. Připomínám, že dříve byly běžně na školách jednoduché ordinace a lékařské preventivní prohlídky probíhaly dvakrát ročně. Stejně tak dvakrát ročně děti docházely k zubaři. Zubařská ordinace byla buď přímo na školách, nebo v blízkém okolí, kam chodily vždy celé třídy. Obojí je dnes výjimečná záležitost. Spíš se jedná o výhradní záležitost rodičů a bohužel, jak je známo z některých proběhlých anket na školách, je dětí, které chodí na preventivní prohlídky, značně poskrovnu. Ještě horší je to s návštěvou zubaře, kam řada dětí školního věku nepřijde vůbec, přičemž stav jejich chrupu je, jak by určitě potvrdili dentisté, ale i učitelé, alarmující. Mimochodem, podepisuje se na tom i skutečnost, že na mnoha místech je vůbec obtížné sehnat dětského zubaře.

Z těchto důvodů považuji návrh za oprávněný. Chtěla bych se proto zeptat v této souvislosti, jak by měl systém fungovat. Dále, jestli jste již podnikl konkrétní kroky k realizaci tohoto projektu, jaký je konkrétní termín pro spuštění projektu a jestli zvažujete i obnovení pravidelných povinných zubařských prohlídek na základních školách.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Martě Semelové. Poprosím pana ministra školství Marcela Chládka o jeho odpověď, zda naše děti budou preventivně prohlíženy.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, tam bude hrát opravdu velkou roli jeden významný faktor a to je jiná legislativa, než která byla předtím, kdy opravdu preventivní prohlídky měly mimořádný význam. Zatím jsem jednal s Českou lékařskou komorou a zároveň i se zubaři a shledali jsme opravdu nutné, abychom vytvořili podmínky pro preventivní prohlídky na českých školách. Zatím hledáme cestu, je to ve formě záměru vzhledem k tomu, že současná legislativa není nastavena na to, abychom to dávali nějakým způsobem povinně. Ale jedna z alternativ je vytvořit např. některé ordinace, které budou otevřené v určitý čas právě k preventivním prohlídkám.

Bude tam jeden významný problém, a to ten, že dříve byl jeden lékař na školu, kdežto teď v té třídě budete mít několik dětí, které budou chodit k různým lékařům. S tímto problémem se budeme muset nějak vypořádat. Chceme to dát zatím opravdu v té preventivní dobrovolné rovině, ale opravdu s tím musíme něco dělat, protože zdravotní stav českých dětí se výrazně zhoršuje a vracejí se nám dokonce i nemoci, které v České republice před několika lety vůbec nebyly, a je to také z důvodu, že některé děti nejsou očkovány proti těmto chorobám.

Zatím opravdu je to ve formě záměru. Je vytvořena pracovní skupina, která bude tvořit i možnosti změny legislativy, a jsou tam přizváni opravdu odborníci z České lékařské komory i zástupci zubařů.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Poprosím o doplňující otázku paní poslankyni Semelovou.

 

Poslankyně Marta Semelová: Já bych se ještě zastavila u těch zubařů. Vím, že na některých školách existují stále ještě ordinace, nebo spíš místnosti, kde dětský zubař prohlídne dětem zuby. Nicméně závisí to také na dobrovolnosti. Řada rodičů dává dětem potvrzení, že mají svého lékaře, nechtějí, aby dětský zubař ve škole prohlížel děti. Na druhou stranu se učitelé mnohdy dozvídají, že to, že mají svého zubaře, je pouze záminka, prostě dítě se bojí k zubaři nebo rodiče to odmítají. Počítáte s nějakou preventivní kampaní, která by rozšířila právě tu prevenci, osvětu, i mezi rodiči např. ve spolupráci Ministerstva školství a Ministerstva zdravotnictví?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni a poprosím pana ministra o doplňující odpověď.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Tak ze strany Ministerstva školství budeme dělat především prevenci mezi dětmi. Ta už mimochodem probíhá v některých předmětech, protože opravdu je to trochu širší problematika. Naše děti nemají jenom nezdravý chrup, ale zároveň patří mezi nejtlustší v Evropě a nejvíce pijí alkohol a nejvíce kouří. S ministrem zdravotnictví jsme dohodnuti, že opravdu to přesahuje rámec školství a musíme se dostat i do té roviny prevence i mezi rodiči. Ale to bude samozřejmě mnohem složitější. Znovu se vracím k té legislativě, která dnes neumožňuje uchopit tuto problematiku tak, jak to bylo možné v minulosti.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi i paní poslankyni. Nyní se s interpelací číslo 25 přihlásil pan poslanec Ludvík Hovorka ve věci čerpání fondů Evropské unie. Připraví se pan poslanec Daniel Korte. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážení členové vlády, já si dovoluji požádat pana ministra o informaci o postupu prací a vyjednávání s Evropskou komisí o čerpání prostředků v novém programovacím období. Existuje totiž zásadní rozpor mezi informacemi, které má výbor pro zdravotnictví. My jsme dostali zásadní informaci na výjezdním zasedání od pana Bodnára, že dohoda o partnerství je v Bruselu a v podstatě nelze již nic měnit. Ale v naprostém rozporu s tímto tvrzením jsme získali další informaci z Evropské komise z 19. března v tom smyslu, že Evropská komise není vůbec ztotožněna se správností návrhu Ministerstva zdravotnictví v dohodě o partnerství.

Vážený pane ministře, žádám vás tedy o vysvětlení těchto rozporů a informaci o tom, jak probíhá koordinace přípravy budoucího čerpání prostředků z operačního programu Zaměstnanost s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Myslím, že to je zásadní věc a že čas velmi běží. Záležitost je urgentní a je třeba ji vyřešit do konce června. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Vzhledem k nepřítomnosti pana ministra mu bude snad odpovězeno písemně. Poprosím pana poslance Daniela Korteho, který bude interpelovat pana ministra dopravy ve věci dodatkových tabulek dle zákona číslo 30/2001 Sb. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, ve vyhlášce Ministerstva dopravy číslo 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava řízení provozu na pozemních komunikacích, se v § 15 odst. 3 uvádí dodatková tabulka s nápisem: Mimo dopravní obsluhy. Jedná se o hrubou gramatickou chybu, za niž by již zmíněné třináctileté dítě dostalo na základní škole pětku, jelikož předložka mimo se v češtině - přičemž já, pane ministře, připouštím, že v babišovině to může být všelijak - pojí pouze a výhradně se čtvrtým pádem. Čili text té tabulky by měl znít: Mimo dopravní obsluhu.

Vážený pane ministře, jak je možné, že ústřední orgán státní správy ve svém legislativním aktu ve všeobecně závazném právním předpisu, takto hrubě porušuje úřední jazyk státu? A za druhé, co hodláte učinit pro nápravu? Přičemž, aniž bych si vynucoval nějakou odpověď, říkám rovnou, že zde nechci slyšet, že nic, protože by to bylo drahé. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra dopravy o jeho odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, já bych si dovolil na vaši interpelaci citovat přesné znění § 15 odst. 3 vyhlášky č. 30/2001, kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úpravách řízení provozu na pozemních komunikacích, která stanoví: dodatková tabulka č. E13 s nápisem "jen dopravní obsluha" omezuje platnost značky, pod kterou je umístěna, na vozidla zajišťující zásobování nebo lékařské, opravárenské, údržbářské, komunální a podobné služby pro oblast za značkou na vozidla s označením č. O1, vozidla taxislužby, a na vozidla, jejichž řidiči, popřípadě provozovatelé mají v místech za značkou bydliště, sídlo nebo garáž. Pro tato vozidla neplatí značka, pod kterou je umístěna dodatková tabulka s nápisem "mimo dopravní obsluhy". Vadí vám užití gramaticky nesprávného tvaru. Domníváte se, že text by měl znít "mimo dopravní obsluhu". Ministerstvu dopravy je tento překlep znám, nicméně uvedená drobná chyba sama o sobě nepředstavovala natolik závažný problém, aby kvůli němu samotnému byla vyhláška novelizována. Odbor agend řidičů ministerstva proto tento překlep zamýšlí opravit při nejbližší novelizaci předmětné vyhlášky, jež se předpokládá ve druhém pololetí tohoto roku v souvislosti s potřebou změnit provedení některých značek ze skupiny informativní dopravních značek směrových. Takže toto bude napraveno do konce letošního roku v souvislosti s některými změnami informativních dopravních značek, které přikazují směr.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Amen, staniž se. Pan poslanec Korte s doplňující otázkou.

 

Poslanec Daniel Korte: Já musím poopravit pana ministra. Velice se omlouvám. Já se nedomnívám, že by to mělo býti mimo dopravní obsluhu. Já to prosím vím. Ono stačí nahlédnouti třeba do Slovníku spisovného jazyka českého nebo příručního Slovníku jazyka českého, patrně o existenci těchto knih nevíte, a nebo internetová jazyková příručka, kterou provozuje Ústav pro jazyk český. Beru na vědomí, co jste řekl. Prosím pouze upřesnění data nebo doby, kdy bude vyhláška novelizována, a prosím, abych, až se tak stane, byl o této skutečnosti informován. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan ministr chce ještě doplnit.

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Vážený pane poslanče, máte pravdu, že bychom měli používat spisovný jazyk český. Zřejmě tady došlo skutečně k překlepu při tvorbě této vyhlášky. Jak jsem uvedl, tato bude napravena v souvislosti s novelizací, kterou předpokládáme ve druhém pololetí letošního roku. Samozřejmě jsem připraven vám toto sdělení podat i v písemné podobě, abyste mohl sám kontrolovat, zda k tomu takto došlo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho jasnou odpověď. S další interpelací poprosím pana poslance Antonína Seďu, který bude interpelovat nepřítomného ministra Martina Stropnického ve věci vojenských škol. Připraví se pan poslanec Václav Klučka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo.

Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci chystaných a možná již zahájených změn na vojenských školách. Podle nařízení vlády se má jediná Střední vojenská škola v Moravské Třebové sloučit s civilním zařízením. Přitom roční rozpočet školy je něco přes 70 mil. korun a v současné době má tato škola 423 studentů a 31 pedagogů. Pane ministře, v rámci úspor se má šetřit i na Univerzitě obrany. Pouze připomenu, že tato má 1 944 studentů a 450 pedagogů a že náklady převyšují 760 mil. korun ročně. Údajně od tohoto roku má tato škola ušetřit 45 mil. korun za rok.

Vážený pane ministře, vojenské školství je nutné pro tolik potřebnou obměnu vojáků z povolání. Vždyť při zápisu na vojenskou školu podepisuje student kontrakt na službu v naší armádě. Kvalita našich vojenských škol je vysoká a je ceněna i v zahraničí. Proto se ptám, pane ministře: Jsou tyto informace pravdivé? A pokud ano, jaká konkrétní opatření chystá váš resort ve vojenském školství a kdy tuto záležitost projedná výbor pro obranu? Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi. Bude mu odpovězeno písemně.

Nyní poprosím pana poslance Václava Klučku, který bude interpelovat nepřítomnou ministryni Helenu Válkovou. Připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Já mám tu čest dneska podruhé paní ministryni vzkázat něco, co si myslím, že v daném okamžiku v pořádku není, a to je situace po odchodu generála Dohnala, nástupu nového generálního ředitele Vězeňské služby a po jeho konání týkajícího se odchodu náměstka Prokeše a nástupu dvou náměstků místo toho jednoho do vedení Vězeňské služby, přičemž z dostupných informací, které jsou i v médiích, se zdá být už dneska skoro jasné, že jejich platová třída je trošinku jiná než ta, která byla u pana Prokeše. Otázka zní: Jestliže se mluví a paní ministryně to řekla veřejně, že potřebuje zefektivnit činnost Vězeňské služby, potřebuje zefektivnit, zeštíhlit generální ředitelství, pak tedy kdo dneska platí generála Dohnala, když nemá v podstatě žádný statut, je skoro ve vzduchoprázdnu, do jiného funkčního místa prozatím nepřešel? Pokud jde o pana Prokeše, tak tam je to podle služebního zákona, tam byl dán do záloh, je to 80 % toho, co měl v platu, takže v zálohách je takto placen. Takhle je to ze služebního zákona. A ti dva noví náměstci, když to dám všechno dohromady, suma je daleko, daleko vyšší, než byla v době, kdy tam byl generál Dohnal.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klučkovi. Taktéž mu bude odpovězeno písemně.

Chtěl bych pogratulovat panu ministrovi Brabcovi, který jako poslední člen vlády tady musí být přítomen až do konce interpelací, jinak budu nucen interpelace přerušit. Vidím, že Kjótský protokol se i tady ujal. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, stál jste někdy frontu na poštovní pobočce? Nepochybuji o tom, že ano. Jistě proto se mnou budete souhlasit, že v neodůvodněných případech je třeba čekání minimalizovat. S jedním takovým případem bych vás ráda seznámila. Týká se města Berouna. Nepochybuji ale o tom, že k podobným situacím může docházet i v jiných městech. Důvodem nespokojenosti berounské veřejnosti s pobočkou České pošty nedaleko Husova náměstí je její nedostatečná kapacita, kvůli níž jsou klienti nuceni stát dlouhé fronty na odbavení. Od místních jsem se doslechla, že hodinové čekání není výjimkou. Nemyslím si přitom, že by se tato situace nedala jednoduše vyřešit, a o kroky vedoucí k nápravě současného neuspokojivého stavu vás prosím, a to i jménem vedení města, na které se obrací celá řada nespokojených občanů.

Neboť mi zbývá ještě nějaký čas, položím vám ještě jeden dotaz. Podle vaší odpovědi na moji interpelaci z počátku února jste měl přibližně do konce března v úmyslu seznámit Poslaneckou sněmovnu s prvním návrhem na stabilizaci České pošty. Je tento materiál již hotov? A pokud nikoli, kdy to lze očekávat? V případě, že by vyzněl ve prospěch změny legislativy, lze odhadnout, kdy budou příslušné návrhy předloženy Poslanecké sněmovně? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Kovářové. Odpovězeno jí bude písemně. To, co jí jistě mohu říct, že už není březen, ale květen.

K další interpelaci, číslo 30, byl přihlášen pan poslanec Karamazov, který svou interpelaci stáhl, takže v pořadí následuje paní poslankyně Olga Havlová, která bude interpelovat pana ministra životního prostředí Richarda Brabce. Který tím pádem nemůže utéct a přenechat štafetu panu ministrovi školství. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Havlová: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Budu velice krátká. Pane ministře, už tady toho bylo řečeno hodně ohledně té Šumavy. Bylo zodpovězeno několik mých otázek, které bych vám pokládala, ale už jste na ně odpověděl předtím. Chci se zeptat jenom na jednu věc. Byla založena Charta Šumavy jako reakce na vytvořený tzv. plán péče o národní park, kam byly údajně vpraveny změny neprojednané s regiony. Vy jste říkal, že jste tam projednávali ty změny, a dle mých informací budou obce proti tomuto plánu podávat žalobu. Víte něco o tom?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni za jasnou a stručnou otázku. Poprosím pana ministra o jasnou a stručnou odpověď.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za tu otázku, paní poslankyně. Tady jsou dva pojmy. Jeden je Charta Šumavy a druhý tzv. plán péče. Vy hovoříte o Chartě Šumavy, což je materiál, který sepsala skupina starostů pod vedením pana Šubrta. Já jsem několikrát řekl, že až na jednu výjimku jedné teze bych ten plán, tu Chartu Šumavy podepsal.

Vy hovoříte o tzv. plánu péče, tedy o základním koncepčním dokumentu, podle kterého se řídí správa Národního parku Šumava. K tomu plánu péče přišlo celkem 157 připomínek. Správa Národního parku, tedy ne ministerstvo, ale Správa Národního parku připomínky vypořádává. Od obcí přišlo, jestli se nemýlím, 15 připomínek a myslím, že tři nebo čtyři nebyly vypořádány. Takže z těch 157 připomínek bylo vypořádáno, jestli se nemýlím, asi 130 nebo 120 s tím, že daleko více připomínek nebylo vypořádáno z pera ekologických organizací. Daleko více než těch, které nebyly vypořádány ve prospěch obcí. Nicméně podle zákona, my jsme si na to samozřejmě nechali udělat i právní rozbor, podle zákona samozřejmě jde o to vypořádat připomínky, ale buď je akceptovat, nebo je vysvětlit, nebo je odmítnout. Takže to není o tom, že všechny připomínky, které přijdou ze všech stran, musí být akceptovány.

Takže nevím o tom, že by byla podána žaloba. Samozřejmě v případě, že by byla podána žaloba, tak je jasné, že bychom se k tomu i po právní stránce vyjádřili.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně si již nepřeje doplňující otázku.

S interpelací na nepřítomného ministra Jana Mládka pan poslanec René Číp. Připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec René Číp: Děkuji ještě jednou za slovo. Vážený nepřítomný pane ministře, interpeluji vás ve věci prováděcí vyhlášky k zákonu č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, konkrétně § 7 odst. 4 písm. a). V tomto zákoně se hovoří, že - cituji: Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou dále povinni vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie konečným uživatelům v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Konečný uživatel je povinen umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů. Povinnost má vzniknout k 1. 1. 2015 a prováděcí vyhláška dosud neexistuje. Prosím o vaše vyjádření k tomuto problému a děkuji předem za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Bude mu odpovězeno písemně, neboť pan ministr průmyslu a obchodu je nepřítomen.

A nyní poprosím poslance Jana Zahradníka, kterého tady nevidím. Pan ministr Brabec se tváří zklamaně, nicméně musíme tuto interpelaci zrušit. Další v pořadí je paní poslankyně Nina Nováková, která bude interpelovat pana ministra školství Marcela Chládka ve věci etické výchovy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, dámy a pánové, dovolím si nejprve krátce charakterizovat, jak vnímám etickou výchovu na školách. Ačkoli rámcově vzdělávací program pamatuje na mravní stránku osobnosti žáka v řadě vzdělávacích oblastí a prakticky ve všech průřezových tématech, vždy se jedná o ohraničený výsek žákovy osobnosti. Jednou v rámci pokroku v oblasti kognitivních schopností, jindy v nácviku dovedností. Pouze etická výchova si však klade za cíl pomoci žákům vnímat sám sebe jako komplexní osobnost s tělesným, duševním a sociálním rozměrem. Základním učivem v uvozovkách je pochopení vlastní důstojnosti a důstojnosti druhých. Základní dovedností je naslouchat druhým a snažit se je pochopit. Jen v etické výchově je čas mluvit o tom, že myslet a jednat pozitivně a rozhodovat se pro dobro se vyplatí nám samotným i všem ostatním, jakkoli je to v rozporu s tím, co vidíme kolem sebe.

Nechci dlouze rozebírat, čím jsou charakteristické projevy etické výchovy, je jich však akreditovaných několik. V minulé interpelaci jsem se také soustředila na podporu primární prevence rizikového chování a zdůrazňuji, že velký otazník visí nad sexuální výchovou na školách. Právě etická výchova je, domnívám se, tím správným zastřešením pro tyto dvě oblasti. Je na to však potřeba dobře připravený pedagog. Akreditované kurzy existují, učitelé však o nich nevědí nebo jsou pro ně finančně těžko dostupné.

Pane ministře, vím, že s otevřenou rukou se na vás obracejí subjekty se stovkami dobře míněných projektů. Přece jen bych chtěla upozornit, že oproti rozpočtu v loňském roce, kdy byla vyčleněna v rámci rozvojového programu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků částka pět milionů na implementaci etické výchovy do škol, jsme letos pouze na dvou milionech. Finanční prostředky tak umožňují, aby se jednotlivé školy alespoň seznámily s koncepcí etické výchovy. Letos - pro informaci - ze sta škol, které měly eminentní zájem seznámit se s tímto projektem, bylo uspokojeno jen třicet.

Další související otázka, pane ministře, prosím, se týká činnosti pracovní skupiny pro implementaci etické výchovy do škol, která, pokud vím, působila na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, a ráda bych se zeptala, zda tato skupina existuje a pracuje. Bylo by mi ctí osobně se připojit. Pokud ne, zda podpoříte její obnovení.

Pane ministře, dnes dopoledne jsme se všichni shodli na tom, že míra absence slušnosti, úcty k druhému, míra nárůstu agresivity, vyhrožování a sprostoty je už tak velká, že otřásla služebně nejstaršími členy tohoto zákonodárného sboru. Ačkoli jsem velký optimista a věřím, že nikdy není pozdě na nápravu sebe sama, větší garanci přece jen vidím ve výchovném působení na děti. Jsou oblasti, v nichž my dospělí jsme spíše antivzor. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím pana ministra školství o jeho odpověď. Prosím pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, pane místopředsedo. Co se týká vašeho dotazu, v podstatě zrekapituluji to, co jste tady říkala. Ano, v roce 2013 byla vyčleněna částka pět milionů korun, v roce 2014 částka dva miliony korun. Vzhledem k tomu, že rozpočet je, jaký je, tak ta částka samozřejmě nevystačí na všechny aktivity. Opět ale počítáme s vyhlášením rozvojového programu implementace etické výchovy do vzdělávání základních škol.

Co se týká druhé části otázky, té pracovní skupiny, tak podle mých informací činnost této pracovní skupiny byla zrušena nebo ukončena před dvěma lety. V současné době ministerstvo spolupracuje s Etickým fórem České republiky a s Etickou výchovou, obecně prospěšnou společností. Nebráním se znovuobnovení nějaké pracovní skupiny odborníků na úrovni Ministerstva školství, byť to budou funkce neplacené vzhledem k finančním prostředkům, které máme, a srdečně vás zvu do této pracovní skupiny.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Poprosím o doplňující otázku.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za odpověď, kterou si beru k srdci. Je povzbudivá. Já například vím, že třeba pan profesor Sokol nebo jiní by rádi dále spolupracovali. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni i panu ministrovi. S další interpelací na nepřítomnou ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou pan poslanec Daniel Korte, připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní nepřítomná ministryně, dne 4. 4. 2014 jste učinila personální opatření vůči řediteli věznice Rapotice plukovníku Ondráškovi. Pověřila jste ho řízením Vězeňské služby a stanovila mu složky služebního příjmu, přičemž jak zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů č. 361/2003 Sb., tak zákon o Vězeňské službě a justiční stráži č. 555/1992 Sb. explicitně - pro nepřítomného pana poslance Hájka překládám výslovně - konstatuje, že máte personální pravomoc pouze a výhradně vůči generálnímu řediteli Vězeňské služby. Plukovník Ondrášek byl po tzv. odvolání generála Dohnala v personální pravomoci prvního náměstka generálního ředitele plukovníka Prokeše a vy, paní ministryně, jste tímto svým rozhodnutím porušila jak subordinaci, tak i příslušné zákony. Jak prosím vysvětlíte toto porušení zákona, resp. zákonů? Jsou to dva zákony.

Na tento můj dotaz jste, když jsem ho položil v rámci projednávání bodu vymahatelnost práva během jednání Sněmovny, odpověděla - cituji: "Já nebudu na položené otázky vůbec odpovídat. Považuji to za obcházení jednacího řádu a myslím si, že to je i určitý projev naopak svévole a zvůle." Konec citátu. Tak já prosím tento projev považuji naopak za pohrdání parlamentem a snahu o blokování a znemožnění kontrolní funkce Poslanecké sněmovny. Takže vy na tyto otázky budete odpovídat v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Dnes to nebude, pane poslanče, bude to až písemně v souladu s jednacím řádem, tak jak pravíte. Děkuji.

S další interpelací, 36., poprosím pana poslance Ludvíka Hovorku, připraví se pan poslanec Stanislav Polčák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, já jsem si vás dovolil interpelovat na minulém zasedání Poslanecké sněmovny ve věci zakázky pro CEITEC Masarykovy univerzity, kdy vlastně Masarykova univerzita objednala dva kusy 3T experimentálních lidských celotělových magnetických rezonancí v jednacím řízení bez uveřejnění s odůvodněním, že se jedná o nějaké speciální zařízení, které jiná firma nevyrábí. Není to tak.

Já jsem vám tehdy položil několik otázek, kdo všechno se podílel na schvalování uvedeného projektu, kdo je autorem uvedené metodiky CEITEC pro zadávání veřejných zakázek, kdo je autorem znaleckých posudků, jestli se jedná o znalecké posudky vypracované v souladu se zákonem o znalcích, jestli obsahují tyto posudky řádné a přezkoumatelné ocenění pořizované věci, jestli je možné prokázat, že všech šest unikátních vlastností uvedených v odůvodnění použití jednacího řízení poskytuje pouze vybraný dodavatel a jaký je systém kontroly nad zadáváním podobných zakázek na Ministerstvu školství a na příslušné vysoké škole a kdo jsou konkrétní lidé, kteří za korektnost zakázek odpovídají. Současně jsem poprosil o poskytnutí kopií výše uvedených znaleckých posudků. Já jsem pochopil, že v době, kdy jsem vám předkládal tuto informaci a požadoval jsem odpovědi, jste nemohl být na tu záležitost připraven, ale domnívám se, že uplynula dostatečně dlouhá doba, abych tyto informace mohl obdržet. Takže předpokládám, že tyto informace již máte zajištěny a že mi je sdělíte a předáte. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra školství o odpověď na otázku pana poslance.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, pane poslanče. Co se týče mé odpovědi, tak co mám připraveno i z odboru, protože procházel celou zakázku. Dokonce mám informaci, že Úřad na ochranu hospodářské soutěže mezitím ve věci na základě podnětu jednoho z uchazečů společnosti 23. 4. 2014 rozhodl o tom, že návrh se zamítá, že nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Přesto ministerstvo zatím neschválilo podmínky pro další výdaje s tím, že následná kontrola, která by měla být, protože jedna z kontrol již probíhala řídicím orgánem Ministerstva školství na této zakázce, to znamená na výdaje, dokumentaci této veřejné zakázky, tak může být až po doložení všech účetních dokladů s tím, že jmenovitý seznam - omlouvám se, že ho nemám tady před sebou, protože jsem nevěděl, že otázka se toho bude týkat, ale nemám problém, že písemně vám odpovíme na všechny tyhle dotazy, i konkrétní jednotlivosti u této zakázky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Poprosím pana poslance o doplňující otázku.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za odpověď. Já jenom stručně, co k tomu proběhlo v tisku, že byly poptávány speciální přístroje a odůvodnění, že byl poptáván konkrétní přístroj konkrétní firmy, a tedy použito jednací řízení bez uveřejnění, bylo zdůvodněno tím, že se jedná o unikátní přístroj, který má určité zobrazování určitých gradientů, ale přitom dotázaní odborníci, kteří objednávali tento přístroj, nebyli schopni doložit, proč zrovna takovéto parametry potřebují. A přitom se tedy zjistilo, že podobný výrobce i dalšího zařízení existuje a přitom to zařízení je daleko levnější. Takže to je základní smysl mé interpelace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan ministr chce doplňující odpověď? Nechce. Děkuji.

Poprosím pana poslance Stanislava Polčáka s interpelací č. 37 na nepřítomnou ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou, připraví se pan poslanec Václav Klučka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená nepřítomná paní ministryně, trestní kauzy komunálních politiků se množí jako houby po dešti. Příklady je asi zbytečné uvádět. Optimista by tuto situaci mohl vykládat tak, že justici byly minulou vládou uvolněny ruce, a tak má nyní příležitost pracovat bez jakýchkoliv omezení. Ovšem vzhledem k tomu, že v některých i mediálně známých případech byly z hlediska trestního zákona posuzovány různými policejními orgány diametrálně odlišně, nabízí se otázka, zda v případě nárůstu počtu trestních kauz komunálních politiků nečelíme složitějšímu jevu, jehož příčinu bude nezbytné identifikovat a zabývat se jí.

Jeden z vážných důvodů je nasnadě. Současná situace a také i její mediální reflexe vytváří prostředí, v němž se jen těžko budou hledat odvážní jedinci, kteří by v nadcházejících komunálních volbách neváhali kandidovat a případně na sebe vzít odpovědnost při výkonu funkcí ve svých obcích a městech. Současná společenská atmosféra a právní nejistota pro tyto lidí, kteří chtějí vykonat něco dobrého pro své okolí, bezpochyby nepředstavuje vhodnou motivaci.

Vážená paní ministryně, vnímáte tento problém podobně závažně, jak jsem jej zde i nastínil, a pokud ano, co právě z pozice ministryně spravedlnosti hodláte v této věci udělat? A zároveň bych si dovolil paní nepřítomnou ministryni pozvat na pondělní seminář ústavněprávního výboru, který se věnuje otázce trestní odpovědnosti politiků obecních a městských rad a zastupitelstev, i když pokud paní ministryně nedorazila na interpelace, nepředpokládám, že by se tak stalo na seminář v pondělí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Bude vám snad odpovězeno písemně.

S další interpelací poprosím pana poslance Václava Klučku, připraví se pan poslanec René Číp.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, už v minulém vystoupení jsem v podstatě naznačil, že mám problém s tím, že v současné chvíli po odvolání, resp. po ukončení práce v pozici generálního ředitele Vězeňské služby pana Dohnala, je pan Dohnal v prostoru, který nemůžeme vůbec identifikovat. Není ani na jiném funkčním místě, není ani v zálohách, je prostě ve vzduchoprázdnu. A mě by zajímalo, paní ministryně, co s tím míníte konat, co s tím míníte dělat, jak se tato situace bude řešit.

Zároveň času využiji ještě k jedné záležitosti, protože vy jste výboru pro bezpečnost odpověděla na dotazy, které tam vznesli individuální členové v domnění, že individuálním členům dáte odpověď a pak ten souhrn se může někde na výboru objevit, ale my jsme tuto formu prostě nepoznali, my ji nemáme, my jsme dostali jakýsi souhrn jednotlivých odpovědí. Chtěl bych jen upozornit, abyste stejně nepostupovala v případě odpovědi na interpelace, protože tam je to jednoznačně, ale opravdu jednoznačně v jednacím řádu řečeno.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Snad paní ministryně spravedlnosti bude spravedlivá a nebude porušovat zákon o jednacím řádu Sněmovny.

Poprosím pana poslance Reného Čípa o jeho interpelaci na paní nepřítomnou ministryni Michaelu Marksovou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec René Číp: Děkuji ještě jednou za slovo.

Vážená nepřítomná paní ministryně, dovolte, abych vás interpeloval s problémem nedodržování zákoníku práce ze strany některých zaměstnavatelů a pracovních agentur. Z informací, které jsou nám médii předkládány, se nedomnívám, že by se jednalo o nějaké bagatelní problémy, ale spíše o často zavedený systém, který je využíván i jinde. Prosím vás tedy o vaše vyjádření, zda považujete média skutečně za kompetentní osobu, která je pověřena tento problém řešit. Já se spíše domnívám, že touto problematikou jsou pověřeny úřady práce, Státní úřad inspekce práce a v případě v poslední instanci soudní aparát. Mohla byste nám dále sdělit, jaký počet těchto oznámení byl v roce 2013 těmito úřady řešen a s jakými výsledky? Zaměstnanci jsou také často nuceni firmami či pracovními agenturami již při nástupu do zaměstnání podepisovat pracovní smlouvy v takovém znění, že z toho zůstává rozum stát. Jaké máte informace o tomto problému a co hodláte podniknout pro zlepšení stávajícího stavu? Děkuji vám za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci, jak sám řekl, bude mu odpovězeno písemně.

Poprosím paní poslankyni Věru Kovářovou, která bude interpelovat nepřítomného ministra Svatopluka Němečka. Připraví se pan poslanec Stanislav Polčák. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, problém, se kterým se na vás obracím, patrně není příliš znám ve velkých městech, ale podle mých informací je ve venkovských oblastech o to palčivější. Jde o nedostatek zubních lékařů, či snad lépe řečeno jejich nepříznivé rozmístění na území České republiky, které zásadním způsobem snižuje dostupnost jejich služeb, tedy specifického okruhu zdravotní péče. Důvody tohoto jevu jsou zřejmé. Absolventi stomatologie se na venkov příliš nehrnou a i jejich starší kolegové preferují zřizování svých ordinací ve větších městech. Zubní lékaři, kteří na venkově působí, stárnou a po jejich odchodu do starobního důchodu často není nikdo, kdo by je nahradil. Důsledky pro obyvatele menších obcí a měst jsou zřejmé. Jsou nuceni si hledat nového zubního lékaře, kterého často nenacházejí, a pokud ano, tak jsou nezřídka nuceni dojíždět do velkých vzdáleností. S ubíhajícím časem se problém prohlubuje.

Vážený pane ministře, věřím, že se shodneme na tom, že problém nedostatku zubních lékařů je třeba řešit, a to neprodleně. Ptám se vás proto, zda a kdy s jeho řešením počítáte a jaké prostředky přitom hodláte užít. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně, bude jí snad odpovězeno písemně. Pan poslanec Stanislav Polčák bude interpelovat nyní pana nepřítomného ministra Martina Stropnického a pak ještě deset z vás a tím interpelace ukončíme. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo i za sečkání času, vzal jsem si jiný papír. Nicméně ve věci, kterou zde mám na stole, bych chtěl oslovit nepřítomného pana ministra Martina Stropnického v souvislosti s informacemi, které se ke mně dostaly prostřednictvím zástupců klubů a spolků sdružujících majitele a provozovatele historické vojenské techniky.

V posledních dnech jsem byl jako host účasten hned několika akcí spojených s oslavami osvobození naší země a ukončení druhé světové války. Tyto akce bývají již tradičně spojeny s ukázkami historické vojenské techniky a jsou mezi občany velice oblíbené. Jsou vyhledávaným zpestřením jak pro nadšence historické vojenské techniky, tak pro celé rodiny s dětmi. Málokdo by si ovšem dokázal představit oslavy výročí bez spojeneckých vojáků ve starém džípu či starém obrněném transportéru, ale ovšem takováto může být realita následujících roků.

Byl jsem velice znepokojen, když jsem byl na téměř každé akci bez výjimky osloven zástupci těchto sběratelů a provozovatelů historické techniky, ale i širší veřejností a byl konfrontován s velice nepříjemnou skutečností, jakou je dopad zákona č. 229/2013 Sb., o nakládání s bezpečnostním materiálem. Měl jsem možnost se blíže seznámit s tímto právním předpisem a musím konstatovat, že tento zákon je ve svých důsledcích, patrně nezamýšlených, nicméně skutečně velmi zásadních důsledcích, navazujících vyhlášek, konstruován tak, že de facto znemožňuje provozovatelům historických vojenských prostředků tuto prezentaci na takovýchto setkáních. Dospěl jsem k závěru, že je bezpodmínečně nutné změnit tento zákon a předpisy, jelikož k historické vojenské technice a k právům jejích vlastníků, stejně jako k celé problematice soukromé prezentace historické vojenské techniky a jejího využití pro veřejné kulturní akce, přistupují vlastně likvidačně. Sběratelskou činnost, muzejní činnost, vlastnění a nakládání s historickou vojenskou technikou, pořádání historických vojenských akcí a renovaci nebo dopravu historické vojenské techniky rozhodně není nejen dle mého názoru vhodné vystavovat takovým represím, jak je možno nazvat tuto zákonnou úpravu, kterou jsem zde citoval. Naopak bychom měli v rámci zachování tradic tyto aktivity podporovat.

Vážený pane ministře, vyzývám vás, abyste v této věci neprodleně podnikl potřebné kroky, které povedou k úpravě zákona č. 229/2013 Sb. tak, aby novela již plně odpovídala skutečnému stavu věci na poli této historické vojenské techniky a zmírnila tak dopady stávající právní úpravy. Děkuji vám za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S další řádnou přihláškou pan poslanec Václav Klučka, který bude interpelovat nepřítomnou ministryni Helenu Válkovou, Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji, pane předsedající. Víte, když jsem psal přihlášku na tuto interpelaci, tak jsem ještě netušil v té době, že tu v dnešní interpelační den nebude ani nikdo coby parlamentní zpravodaj z Ministerstva spravedlnosti, takže ono by to možná bylo lépe napsat destabilizace na Ministerstvu spravedlnosti. Hned řeknu, v čem je problém.

Je tu dobrá a vžitá praxe, že jakmile nadiktujete interpelaci, tak parlamentní zpravodaj v momentě, kdy se to rozlosuje, za vámi přijde a ptá se, co chcete, co konkrétně chcete po paní ministryni nebo panu ministrovi, na jaké oblasti se má odpovídat, co všechno bude v interpelaci z vaší strany řečeno. Až takhle daleko to jde a ono to není špatné, protože aspoň jsme potom nachystáni z jedné i z druhé strany a interpelace mají svůj smysl. To, že tu dnes nikdo z Ministerstva spravedlnosti nebyl, vím, že parlamentní zpravodajka je na zahraniční cestě, je na dovolené nebo já nevím, na to má plné právo, já ji za to neodsuzuji. Ale proč tu nebyla žádná náhrada? Proč se nás nikdo neptal, proč nás někdo nekontaktoval a neřekl si o to, co má být obsahem třeba i odpovědi v jednotlivých oblastech? Destabilizace - sice říkáte, paní ministryně, že ona není, ale mně se zdá, že něco špatného tady je. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S další interpelací měl být pan poslanec Daniel Korte, ten ale interpelaci stáhl pro nepřítomnost pana ministra. Následuje interpelace pana poslance Ludvíka Hovorky, připraví se pan poslanec Stanislav Polčák, tentokrát na přítomného ministra Marcela Chládka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, já jsem dneska byl kontaktován z Ministerstva vnitra s tím, že pan ministr v té věci bude se mnou jednat a že dostanu od něho odpověď, ale přesto si dovolím tady tu interpelaci přednést, protože je to věc, která je poměrně závažná.

Já jsem zjistil, že Policie České republiky vypsala veřejnou zakázku na dodávku obuvi, která se jmenovala boty letní, boty zimní, boty polní, a stanovila kvalitativní a technické parametry té obuvi, ale potom vybrala obuv, která ty parametry nesplňovala. Pokud vím, tak dokonce celníci zasáhli ve skladech firmy, která byla vybrána jako vítězná, a zabavili 200 párů obuvi a zjistilo se, že je to obuv, která je dodávána Policii České republiky a vyráběna v Číně a ani zdaleka nesplňuje kvalitativně parametry, které byly stanoveny v té veřejné zakázce.

Já se chci obecně zeptat, kdo na Ministerstvu vnitra, případně na policii, odpovídá za kvalitu dodávek a za hlídání technických parametrů zboží, které se odebírá jako výzbroj a výstroj pro Policii České republiky. Dříve policie spolupracovala s Úřadem pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti nebo s Úřadem pro státní ověřování jakosti a bohužel, zřejmě to bylo asi nákladné, tak se od té spolupráce upustilo. Dneska je situace taková, že bohužel kvalitu nikdo nehlídá a doplácejí na to policisté. V té zakázce byl okopírován průmyslový vzor konkurenční firmy, nebyly dodány potřebné materiály, které měly splňovat určité izolační vlastnosti apod. A to všechno je ke škodě lidí, kteří pracují pro Policii České republiky. Takže doufám, že ve věci bude zjednána náprava a že se učiní systémové kroky, aby takovéto věci se neopakovaly jenom v zakázkách na obuv, ale na veškerou výstroj pro Policii České republiky. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi, kterému bude odpovězeno písemně.

Poprosím pana poslance Polčáka, který bude interpelovat přítomného pana ministra školství, připraví se opět pan poslanec Ludvík Hovorka.

 

Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji. Nejprve bych chtěl říci, že si vážím, že pan ministr zde zůstal i do této pozdější odpolední hodiny a že bude moci reagovat osobně na moji interpelaci, nicméně téma, kterého se chci dotknout, je poměrně ožehavé a myslím si, že zasluhuje skutečně zásadní vyjádření pana ministra. Týká se šikany, kterou on má uskutečňovat na jím řízeném pracovišti. Chci říci, že jsem se osobně seznámil zprostředkovaně s vyjádřením jeho bývalého řidiče, který odmítl porušovat dopravní předpisy při cestě s panem ministrem, kdy nestíhali program, a následně byl tento řidič odejit z ministerstva v důchodovém věku. Chci říci, že v kuloárech Poslanecké sněmovny kolují příhody lidí, kteří měli snad v poloze klečmo před panem ministrem jaksi prosit o odpuštění. Nevím tedy, co konkrétně provedli. Slyšel jsem rovněž o tom, že jsou na ministerstvu prokopnuté dveře atd.

Rád bych se tedy dověděl o tom, co je pravda na informacích, které přinesla média, o četných svědectvích skutečného nátlaku ze strany pana ministra. To si myslím, že jsou věci, které v jejich četnosti, jak jsou zde i prezentovány a jak jsem se mohl tedy aspoň s jedním případem já osobně seznámit, tak nemohou být všechny od základu vylhané. Domnívám se, že pan ministr nečelí žádnému komplotu ze strany svých podřízených, ale že naopak se tedy asi zjevně děje něco nekalého, možná že v jeho osobním chování a vystupování.

Chtěl bych panu ministrovi, který má na starosti školství, položit otázku, jestli si je vědom toho, že na vysvědčení se nedávají známky pouze z odborných předmětů, ale že je tam také jedna kolonka a to je chování. A domnívám se, že v tomto oboru, zdá se mi podle toho, jak toto svědectví mohu posuzovat, že by příliš nevynikal. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, o vaši odpověď.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, možná by bylo dobré, když již citujete nějaký článek, tak ho citovat přesně. Tam je napsáno, že se to blíží šikaně, ne že je to šikana. To je poznámka první.

Poznámka druhá. Možná by bylo dobré ty informace si ověřit a ověřit si je z obou zdrojů. Co se týká již zmiňovaného řidiče, tak já jsem nenutil pana řidiče k porušování předpisů a zákona, pouze jsem odmítl panu řidiči, aby použil maják. Řekl jsem, že nechci použít maják při jízdě z Prahy do Zlína. Vzhledem k tomu, že v tom autě jsem neseděl pouze já a řidič, ale je tam i svědek, tak je možné se toho svědka dotázat. Na základě toho pak poté pan řidič několikrát porušil právě dopravní předpisy tím, že bral telefon do ruky za jízdy a manipuloval s telefonem. Já jsem žádného řidiče v důchodovém věku i tak nevyhodil, pouze jsem požádal, jestli je možné, aby jezdil s někým jiným. Takže to je kauza řidič.

Kauza další - jestli někdo klečel na ministerstvu. V mé kanceláři přede mnou nikdo neklečel na kolenou, to je k druhé vaší poznámce. Pak jsem se dočetl někde v médiích, že jsem vytvářel nějaký tlak na nějaké dva zaměstnance. Je zajímavé, že ty dva zaměstnance jsem za celé své působení na úřadu osobně nepotkal. Osobně jsem s nimi ani nemluvil.

A ta poslední byla prokopnuté dveře. Nemyslím si, aspoň o tom nevím, že by mi někdo prokopl dveře na Ministerstvu školství, aspoň v mé kanceláři ne.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Poprosím pana poslance Polčáka, má-li zájem, o doplňující otázku.

 

Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji. Pane ministře, mobbing je podle slovníku rafinovaná šikana na pracovišti. Já si myslím, že toto je přesně ten případ, který možná souvisí i s vaším vystupováním na ministerstvu. Já vím a jsem si vědom toho, že ten řidič skutečně nepoužil ten majáček právě proto, že vy jste to nechtěl, a pokud vím, že on vám tedy sdělil, že za té situace není schopen dojet na místo jednání ve Zlíně včas, a od toho se potom odvíjel ten váš spor.To je přesně rafinované posouvání té reality, tak jak jste ji teď tady předvedl, a v tomto směru tohoto konkrétního případu, který jsem měl možnost si osobně ověřit, tak jednoznačně věřím té druhé straně poté, co jste tady teď předvedl.

A za druhé musím říci, že podle mého názoru není asi náhodné, že tolik lidí v tuto chvíli hovoří o tom, jak vy se chováte, a pan premiér Sobotka zřejmě asi měl důvod s vámi o té věci hovořit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra o doplňující odpověď.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek No tak nejprve ještě k té cestě. Takže já jsem řekl, že tam nemusíme být včas, ale asi nemá cenu tady o tom diskutovat, protože opravdu to považuji za marginálii, a nikdo nebyl vyhozen, že jel pomaleji nebo jakou formou vy to tady prezentujete. To je věc jedna.

Co je ale zarážející, pane poslanče, že vy tady evidentně lžete, já to vyvrátím a vaše reakce na to je, že věříte druhé straně. Já jsem vám tady evidentně řekl, že to je nepravda, řekl jsem vám důkazy. Mluvíte o nějakých prokopnutých dveřích, já jsem řekl, že tam žádné prokopnuté dveře nejsou, a vaše reakce je, že řeknete, že věříte druhé straně. Tak já vám nabízím, pane poslanče, pojďte se podívat na to ministerstvo, jestli tam jsou vykopnuté dveře. A pojďte se zeptat - tam je tisíc zaměstnanců, tisíc zaměstnanců. Tady někteří z nich i sedí, tak pojďte, pane poslanče, se jich zeptat. Já s tím opravdu, pane poslanče, nemám problém. A pokud budete mít jakýkoli jiný dotaz kdykoli, pane poslanče, já velmi rád vás uvítám, ať už budu kdekoliv, a můžeme, pane poslanče, o tom diskutovat. A pokud udělám někde chybu, tak si myslím, že i vaše kolegyně, které sedí za vámi, vám mohou dosvědčit, že když udělám chybu, tak ji přiznám. Ale v tomto případě nemáte pravdu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Já osobně mohu dosvědčit, že když pan ministr udělá chybu, tak ji přizná. Děkuji.

S další interpelací je připraven pan poslanec Ludvík Hovorka, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra Milana Chovance. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, ta interpelace je stručná. Dostal jsem informace na některých obcích, že se připravuje rušení matričních úřadů na menších obcích a přesun některých kompetencí z obcí směrem k obcím s rozšířenou působností, a nevím, jestli je to pozůstatek ještě z vlády minulé, anebo jestli je to nějaká koncepce současné vlády. Ale protože vím, že se připravuje novela zákona o obcích, tak bych skutečně rád věděl, jestli má dojít k nějakým zásadním změnám, kdy by měly být na obcích rušeny matriky, protože to pokládám za špatný krok a věřím, že taková to věc se nebude dělat bez řádného projednání a informace jednak obcí a jednak také Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Bude mu odpovězeno písemně. Teď tady mám šest interpelací pana poslance Václava Klučky. Pane poslanče, vaše sólo.

 

Poslanec Václav Klučka: Já vám děkuji za slovo, pane předsedající. Já to trošku zjednoduším. Na paní ministryni Válkovou bylo dnes podáno celkem 12 interpelací. Osm jich odeznělo, čtyři bych tady měl ještě přednést. Dost interpelací bylo na Martina Stropnického a i na Milana Chovance. Já se tedy v daném okamžiku, pane místopředsedo, vzdávám těchto interpelací. Ministři budou mít dost práce s odpověďmi, které budeme od nich očekávat, a umožním vám ukončit tuhle tu schůzi.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Václavu Klučkovi. Tím, že se vzdal šesti interpelací, jsme vyčerpali veškeré interpelace, které dnes byly na ministry, většinou nepřítomné, podány. Konstatuji tedy, že jsme ukončili projednávání ústních interpelací.

Končím dnešní jednací den Poslanecké sněmovny a končím 8. schůzi Poslanecké sněmovny. Děkuji vám. Přeji vám hezký večer.

 

(Schůze skončila v 17.43 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.