Čtvrtek 19. června 2014, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Petr Gazdík)

109.
Ústní interpelace

S první interpelací na premiéra je připraven pan poslanec Ladislav Šincl, který pana premiéra bude interpelovat ve věci minimální mzdy a jejího zavedení. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Já bych jenom tady k této rozpravě uvedl, že náměty k interpelacím často pocházejí od občanů, kteří se obracejí na své poslance. V mém konkrétním případě v našem kraji existuje mnoho, mnoho občanů, kteří žijí z minimální mzdy, a proto moje interpelace je na téma minimální mzdy. Tak mi dovolte tady přednést svou interpelaci a neokrádat poslance o čas zneužíváním vašeho přednostního práva.

Vážený pane premiére, bohužel lidé pracující za takzvanou minimální mzdu v současnosti stále nemají dostatečný příjem na důstojný život. Současná výše této minimální mzdy 8 500 hrubého nepokrývá ani jejich základní životní potřeby. Ti, kteří pracují za tuto mzdu, jsou tak paradoxně závislí na sociálních dávkách. Jen pro porovnání: sousední Německo zavádí od 1. 1. 2015 minimální mzdu ve výši 233 korun za hodinu, což vychází něco přes 39 tisíc korun měsíčně. Ve Francii je minimální mzda 39 458 korun. A existují i státy s daleko vyšší minimální mzdou. Čistá minimální mzda jednotlivce 7 565 korun je v České republice dle mezinárodní metodiky v současnosti o 2 118 korun nižší než hranice příjmové chudoby, která činí 9 683 korun. Toto se týká odhadem 120 tisíc občanů České republiky. Existuje tedy paradoxní situace, že ten, kdo pracuje za minimální mzdu, má menší příjem než ten, který nepracuje a žije jen ze sociálních dávek. Je jasné, že to je špatně. Pracovat se prostě musí vyplatit.

Vaše vláda se snaží o sociální smír a věnuje se i sociálním otázkám. Zásadním tématem této oblasti je podle mého i problematika zavedení minimální mzdy. Proto bych se vás rád zeptal, v jaké fázi je nyní slib deklarovaný vládou, že bude zvýšena minimální mzda. (Upozornění na čas.) A také, jaké dopady bude mít zvýšení této mzdy na ekonomiku a na trh práce. Nebojíte se negativních dopadů, na které upozorňují kritici tohoto zavedení? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šinclovi. Prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji panu poslanci. Skutečně mě mrzí, že první poslanec, který se dostává k interpelacím, se k nim dostává až 25 minut po zahájení tohoto bodu v rámci dnešního jednání Poslanecké sněmovny.

K čemu tady v minulých letech došlo? To, že minulé vlády, kde shodou okolností byla ODS a byla tam shodou okolností TOP 09, z ideologických důvodů odmítly valorizovat jakýmkoli způsobem minimální mzdu, a to, že ta doba trvala od roku 2007 fakticky do roku 2013, to znamená, že se v naší zemi šest let nezvedla minimální mzda ani o korunu, vedlo k paradoxu, který jste, pane poslanče, popsal ve své interpelaci. Protože se v těch šesti letech nezvyšovala minimální mzda, ale několikrát se v rámci zvýšení životního minima zvyšovaly sociální dávky. To znamená, že došlo k paradoxu, kdy lidé, kteří pracují za minimální mzdu, mají nižší životní úroveň než lidé, kteří pracovat nemohou z nejrůznějších důvodů, přišli o práci a jsou závislí na sociálních dávkách. To je myslím paradox, který je naprosto demoralizující z hlediska fungování společnosti. A cílem vlády není, abychom snižovali sociální dávky, ale cílem vlády je, abychom postupnými kroky zvýšili minimální mzdu. A jestliže se tady šest let minimální mzda z ideologických důvodů vůbec nezvyšovala, tak je potřeba, aby vláda v tom něco reálného podnikla.

Já jsem rád, že Rusnokova vláda, která zde byla v loňském roce, poprvé zvýšila mzdu o 500 korun po šesti letech. My jsme se dohodli a proběhlo jednání v rámci Rady hospodářské a sociální dohody. Já bych rád uvítal fakt, že se zaměstnavatelé a zástupci odborů dohodli. Dohodli se na návrhu na zvýšení minimální mzdy, a to o 500 korun od 1. ledna příštího roku. To znamená, že ze stávajících 8 500 korun hrubého se minimální mzda od 1. ledna příštího roku zvýší na 9 000 korun hrubého. A je to dohoda sociálních partnerů. Ministryně práce a sociálních věcí v tuto chvíli připravuje příslušné nařízení vlády. To prochází připomínkovým řízením. Předpokládám, že ještě do vládních prázdnin vláda toto nařízení projedná a schválí v souladu s názory sociálních partnerů.

My jsme se dostali dokonce do tak paradoxní situace, že nedávno zveřejněná analýza potvrdila, že Česká republika má dokonce nižší minimální mzdu, než má Polsko, Slovensko a Maďarsko. To znamená, dostali jsme se do situace, kdy i státy, které mají nižší životní úroveň z hlediska hrubého domácího produktu na hlavu, mají vyšší minimální mzdu, než pobírají pracující v České republice. To je něco, co vláda rozhodně bude chtít změnit postupnými kroky.

My jsme se dohodli v rámci koaličního programu na tom, že by se minimální mzda měla přiblížit zhruba 40 procentům průměrné mzdy v naší zemi. K tomu nám ještě něco chybí. Očekávám, že příští rok znovu proběhne diskuse mezi odbory a zaměstnavateli, a předpokládám, že tripartita doporučí vládě další krok postupného zvyšování minimální mzdy. A já bych byl velmi rád, kdybychom každý rok byli schopni přistoupit k postupnému zvýšení minimální mzdy, abychom se dostali na těch 40 procent mzdy průměrné.

Tolik tedy velmi stručně reakce na vaši interpelaci.

Možná co stojí za to ještě připomenout, jak jsem mluvil o tom, že byla ve vládě ODS a TOP 09, v těch letech 2007 do roku 2013 se nezvýšila minimální mzda ani o korunu, tak je zajímavé, že když se podíváte do historie, kdy to období bylo stejné, tak bylo v letech 1992 až 1996. V té době tady také vládla Občanská demokratická strana a opět došlo ke zmrazení minimální mzdy. Potom po volbách v roce 1998 vláda vedená sociální demokracií se snažila tu situaci napravit a došlo během těch osmi let k dalšímu postupnému zvýšení minimální mzdy.

Já si myslím, že nelze předpokládat, že by zvýšení minimální mzdy mělo jakékoliv negativní dopady na otázku uplatnění lidí na trhu práce, zejména vzhledem k tomu, že za těch šest let, kdy se minimální mzda vůbec nezvýšila, se reálně díky inflaci výrazně snížila její kupní síla. A postupné zvýšení nebude mít negativní dopady na zaměstnatelnost lidí s omezenou kvalifikací. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Ptám se pana poslance, zdali má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Když jsem řekl v našem kraji, kde je opravdu spousta lidí, kteří pracují za minimální mzdu, proto se na to dotazuji a velice mě to zajímá a také samozřejmě ty občany, kteří se na mne v této věci obrátili, abych vás interpeloval.

Nicméně dovolte mi ještě doplňující otázku. V případě minimální mzdy jde rovněž o konkurenci ohledně nákladů práce mezi zeměmi. Kritici zvyšování minimální mzdy, jako je třeba pan Kalousek a pan Stanjura, kteří zde vystupovali, tvrdí, že rostoucí minimální mzda vytlačí pracovní místa za hranice. Jak jsem již zde uvedl malý příklad z Německa a Francie, a jistě existují i další země, které mají minimální mzdu v úplně jiné výši než Česká republika. Máte přehled o situaci v Evropské unii, v okolních zemích a bere se při přípravě zvýšení minimální mzdy ohled na tento faktor? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šinclovi. Pan premiér doplní svoji odpověď. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane poslanče, institut minimální mzdy je skutečně rozšířený v zemích Evropské unie a zpravidla v zemích Evropské unie je zaveden. Z těch 28 členských států Evropské unie 21 z nich má legislativu, která stanoví výši minimální mzdy, to znamená v zásadě 2/3 členských zemí Evropské unie pracují s institutem minimální mzdy, 1/3 členských zemí v zákoně institut minimální mzdy zavedený nemá. Teď se chystá změna v Německu. Na základě minulých voleb do německého Bundestagu tamní sociální demokracie vyjednala v rámci koaliční smlouvy zavedení minimální mzdy i v Německu na plošné úrovni.

Ale u těch zemí, které nemají minimální mzdu, ten systém funguje jinak, protože jsou to vesměs země skandinávského typu, kde je rozvinutý sociální dialog. V těchto zemích se minimální mzda stanoví v jednotlivých odvětvích na základě kolektivních dohod vyššího stupně. To znamená, např. ve stavebnictví nebo ve strojírenství se dohodnou zaměstnavatelé a odbory a stanoví v rámci své dohody úroveň minimální mzdy pro zaměstnance v těchto odvětvích. To znamená, nedefinují to v těchto zemích národní legislativy, ale vždycky se na tom dohodnou odbory a zaměstnavatelé a vtělí to do vyšších kolektivních smluv.

Čili to, co se dnes odehrává v České republice, to, že máme zakotvenu v zákoně minimální mzdu, to, že se snažíme tu minimální mzdu postupně zvyšovat, tak je hlavní proud v rámci zemí Evropské unie.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Dostáváme se k druhé interpelaci. Pan poslanec Petr Bendl bude interpelovat pana premiéra Bohuslava Sobotku ve věci zadržovaných dětí v Norsku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Pane premiére, dámy a pánové, já budu velmi stručný. Poslanecká sněmovna se minulý týden i dnešního dne zabývala interpelací na řadu ministrů ve věci podle mého hlubokého přesvědčení neoprávněně a protiprávně zadržovaných dětí v Norsku. Už jsou tam tři roky. Pan premiér se v debatě a v diskusi k této věci vyjádřil a vyjádřil se tak, že se tomu bude věnovat. Chtěl bych slyšet od pana premiéra, co tedy konkrétního premiér České republiky udělá pro to, aby se děti navrátily rychle do České republiky a nemusely dále pobývat v zemi mimo své rodiče. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já bych chtěl na úvod poděkovat za to, že to téma bylo otevřeno na půdě Poslanecké sněmovny v rámci písemných i ústních interpelací, protože si myslím, že vůbec není špatně, pokud se provede celková revize toho, co může vláda České republiky ve všech oblastech podniknout k tomu, aby se pokusila maximálně této rodině pomoci.

Tato rodina bohužel od roku 2011 prochází velmi těžkými zkouškami. Je to rodina, která žije v Norsku už řadu let, jsou to lidé, kteří tam žijí a pracují. Dvě děti, o které se jedná a které byly odňaty této rodině, se v Norsku také narodily, ale jsou to čeští občané, to znamená je povinností české vlády, aby se starala o jejich osud.

Na základě diskuse, která tady byla minulý týden v Poslanecké sněmovně, jsem požádal příslušná ministerstva, tzn. všechny odpovědné úřady, které v té věci měly cokoli do činění nebo mít do činění mohly, aby Úřadu vlády poskytly písemnou informaci o všech aktivitách, které proběhly, o plánovaných záměrech nebo návrzích, které k tomu jednotlivé resorty mají. Já bych rád připravil ucelenou zprávu, která pak bude předložena na příští schůzi Poslanecké sněmovny. Myslím si, že už to, že jsme o tom zahájili diskusi, a to, že se Úřad vlády obrátil na jednotlivá ministerstva, vedlo k tomu, že začal určitý pohyb, a já jsem tomu rád.

Dostal jsem informaci, která je součástí reakce na vaši interpelaci, kterou jste podal, pane poslanče, že se 17. června letošního roku uskutečnilo meziresortní jednání všech zainteresovaných úřadů a ministerstev na Ministerstvu zahraničí. Pořádala ho vrchní ředitelka sekce právní a konzulární Ministerstva zahraničí k dalšímu postupu v případu. To znamená, dochází k určité koordinaci postupu všech složek státní správy. Předpokládám, že na základě souhrnné informace, kterou předložím do Poslanecké sněmovny, bude zřejmé, jaké postupy teď jednotlivé státní úřady koordinovaně zvolí k tomu, abychom prověřili všechny možnosti, jak pomoci.

Já teď nemohu na základě informací, které mám k dispozici, slíbit, že Česká republika už našla nějaký konkrétní nástroj, kterým bude schopna ve své kompetenci a ve své pravomoci zasáhnout. V každém případě budou odpovědně prověřeny všechny možnosti. Obrátíme se na všechny úřady, aby nám daly svá odborná doporučení, svá stanoviska. Předpokládám, že ten postup by byl koordinován i nadále na půdě Ministerstva zahraničí a že by o této věci také informoval ministr zahraničí na příští schůzi Poslanecké sněmovny spolu se zprávou, kterou bych podal jako předseda vlády. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Chci vám poděkovat, pane premiére, za to, že se té záležitosti věnujete. Chci vás ujistit o dvou věcech. Pokud uděláte revizi přístupu České republiky k ochraně práv českých občanů žijících v jiných zemích, můžete si být jist tím, že já osobně zcela určitě a věřím, že poslanecký klub občanských demokratů, podpořím jakékoliv aktivity vedoucí lepší ochraně občanů České republiky žijících v zahraničí. Za druhé vás chci ujistit, že tu záležitost budeme sledovat, a věřím, že nebude důvod k další interpelaci a že se věci pohnou tak, aby se děti vrátily do České republiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Pan premiér nemá doplňující odpověď. Děkuji.

Přistoupíme k třetí interpelaci. Pan poslanec Petr Kořenek bude interpelovat premiéra Bohuslava Sobotku ve věci podpory investic a investorů. Připraví se pan poslanec Petr Fiala. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, vláda neustále mluví o podpoře investic, lákání nových investorů atd. Jaká konkrétní legislativní i nelegislativní opatření vláda chystá v této oblasti? Zvláště bych si pak dovolil upozornit na problémy Zlínského kraje, protože jsem z tohoto kraje, a v této souvislosti pak na špatnou dopravní infrastrukturu a samozřejmě i problémy se získáváním investorů, zvláště pak na Valašsku. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kořenkovi a poprosím pana premiéra o odpověď na tuto interpelaci.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče vláda může pro zlepšení investičního prostředí v České republice podniknout několik naprosto konkrétních kroků. Snažíme se teď v rámci i diskuse o tom, jak podpořit hospodářský růst, identifikovat slabá místa, která existují v naší legislativě.

První úkol, který máme, je připravit novelu zákona o investičních pobídkách tak, abychom reagovali na úpravy podmínek ze strany Evropské komise. Chceme ale také ten zákon novelizovat tak, abychom se zaměřili na příliv investic s vysokou přidanou hodnotou zejména do strukturálně postižených regionů, které trpí vysokou nezaměstnaností. Rádi bychom také, abychom se zaměřili na takové výroby, u kterých je potenciál využití výsledků vědy, výzkumu a inovací zde v České republice, abychom byli schopni využít ten velký vědecko-výzkumný potenciál, který v naší zemi reálně máme a který je také silně podporován z veřejných rozpočtů.

Vláda se soustředí na rychlé zlepšení fungování CzechInvestu. CzechInvest je agentura, která ještě před deseti lety patřila k nejlepším v regionu, to znamená, byla tím lídrem mezi ostatními agenturami, které shánějí investice do jednotlivých zemí. Bohužel ta agentura prošla potom určitou transformací, prošla velkou personální nestabilitou, zasahovala tam tuším i policie, to znamená, někteří její představitelé byli v minulých letech vyšetřováni a to všechno se podepsalo na schopnostech CzechInvestu reálně investice získávat. Já jsem rád, že po nástupu nové vlády se podařilo také, aby vedení CzechInvestu výrazně zintenzivnilo svoji činnost. Já jsem byl tento týden osobně přítomen na Týdnu investic, který pořádá tento týden právě agentura CzechInvest. Měl jsem možnost tam mluvit s celou řadou investorů, se kterými tato agentura spolupracuje, a musím říci, že jsem k fungování CzechInvestu v posledních měsících ze strany investorů neslyšel žádné výhrady, což si myslím, že je dobrá známka pro současné vedení této agentury.

To, co vidíme jako velký problém a bariéru z hlediska rozvoje investic, a to se určitě bude týkat také vašeho kraje, je fakt, že tuším za Nečasovy vlády se dramatickým způsobem zvýšily poplatky za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Provedlo se to plošným způsobem, bohužel to byla reakce na fakt, že se řadu let ty poplatky nezvyšovaly, čili to byla také chyba. Ale my jsme přešli z jednoho extrému do druhého. To znamená z extrému, kde ty poplatky nominálně dlouhá léta stagnovaly, jsme přešli do druhého extrému, že se plošně zvýšily, a to dramatickým způsobem. To znamená, že i v těch průmyslových zónách, kde máme volné pozemky, ale nebyly vyňaty ze zemědělského půdního fondu, tak dneska do těch zón přicházejí zájemci o investice, a jakmile se dozvědí, kolik by museli platit za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, tak ztrácejí zájem. A my tady ztrácíme konkurenceschopnost vůči Slovensku. A teď se znovu vracím ke Zlínskému kraji. Za hranicemi platí méně, než zaplatí u vás za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu.

Já jsem požádal ministra životního prostředí a vláda o tom opakovaně neformálně jednala, aby Ministerstvo životního prostředí připravilo novelu zákona o poplatcích o vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, abychom v průmyslových zónách, které už jsou připraveny, které jsou součástí územních plánů, čili nechceme vytvořit jakýkoli prostor pro spekulanty, ale v těch připravených průmyslových zónách bychom byli rádi, kdyby se ten poplatek výrazně snížil. Bude se moci k tomu vyjádřit i Poslanecká sněmovna. Doufám, že ještě v polovině roku, nejpozději počátkem podzimu by novela přišla sem do Poslanecké sněmovny a v konečném důsledku to budou poslanci a poslankyně, kteří rozhodnou o míře toho, jakým způsobem poplatek bude ve stávajících průmyslových zónách snížen. Já bych se za to velmi přimlouval, protože objektivně mohu konstatovat, že zvýšení tohoto poplatku v tuto chvíli brání vzniku tisíců nových pracovních míst, brání rozšíření kapacity stávajících výrobních podniků, které tady v naší zemi podnikají. A myslím si, že odstraněním této bariéry bychom pro podporu hospodářského růstu udělali konečně něco konkrétního.

A poslední poznámka - už toho času mnoho není. Musíme zkrátit dobu povolovacích procesů pro nové investory. To je samozřejmě velký úkol pro Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí, ale nejsme konkurenceschopní, pokud jde o délku povolovacích procesů. Když chce někdo umístit továrnu v České republice, trvá to déle než v Polsku, než na Slovensku, než v Maďarsku a to nám samozřejmě také odrazuje investory.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Ptám se pana poslance - nemá doplňující otázku.

Přikročíme ke čtvrté interpelaci. Pan poslanec Petr Fiala bude interpelovat pana premiéra Bohuslava Sobotku ve věci státního rozpočtu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, já jsem jeden z mála, který nevyužil svého přednostního práva v té úvodní diskusi, a musím konstatovat, že do značné míry souhlasím s obhajobou interpelací, kterou zde měl pan premiér. Myslím si, že pokud bychom se nedokázali shodnout na tom pořádku, že bude nutná skutečně dohoda předsedů poslaneckých klubů. Protože změnu zákona o jednacím řádu bych určitě nedoporučoval ani nepodporoval.

Doufám, že si nebudu muset dát přednostní právo, že stihnu v limitu položit svůj dotaz. Můj dotaz se týká státního rozpočtu.

Vláda v pondělí schválila rámce státního rozpočtu, jakési mantinely na další léta, a z toho vyplývá, že plánujete schodek státního rozpočtu ve výši 100 miliard korun v letech 2015 až 2016 a 95 miliard v tom následujícím roce. Přitom připomínám, že v době ekonomického poklesu skončil loňský rozpočet se schodkem 81,8 mld. korun. Takže se zdá, že v době, kdy všichni očekáváme růst hrubého domácího produktu někde mezi 1,7 až 2,5 % v jednotlivých letech, tak vy stejně jako v době vaší minulé vlády budete opakovat tu chybu, kterou jsme těžce napravovali, že v době růstu utrácíte víc, než je skutečně potřeba.

Vaše vláda v programovém prohlášení také zmiňuje opatření na lepší výběr daní, ale když se podívám na předložený návrh státního rozpočtu, tak ten počítá s nárůstem daňových příjmů zhruba o 10 mld. korun ročně, což je ale způsobeno růstem ekonomiky, nikoliv lepším výběrem daní.

Takže moje otázka je, proč vaše vláda rezignovala na snižování státního dluhu a plánuje budoucnost nás všech na dluh. A kolik očekáváte, že přibude ve státní pokladně peněz v příštím roce na základě vašich opatření, která mají zlepšit výběr daní?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fialovi. Prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane poslanče, i když prozatím součástí předběžného návrhu zákona o státním rozpočtu, a chci zdůraznit, že to je předběžný návrh, ten skutečný vláda bude schvalovat na přelomu srpna a září a pošle ho teprve v září do Poslanecké sněmovny a teď se ještě bude jednat mezi Ministerstvem financí a jednotlivými resorty, tak chci zdůraznit, ten schodek 100 mld. korun je zhruba o 20 mld. korun menší, než plánovala vaše koaliční vláda v době, kdy jste ještě byli u moci. Když se podíváme na rozpočtový výhled, který byl schválen v době vlády Petra Nečase, tak se předběžně počítalo s tím, že schodek se bude pohybovat někde kolem 120 mld. korun. Pak samozřejmě ještě do toho ale zasáhla Rusnokova vláda. Čili oproti střednědobému výhledu, tak jak byl předložen a my jsme ho zdědili po minulých vládách, dochází k nominálnímu snížení schodku o cca 20 mld. korun oproti číslům, která byla v rozpočtovém výhledu.

To samozřejmě nevytváří úplně jednoduchou situaci a výrazně to zvyšuje tlak na úspory ve státním rozpočtu. My jsme se skutečně rozhodli, že budeme úspory hledat tam, kde to nepodlomí hospodářský růst. A tak jak se v minulých letech neustále mluvilo o tom, že se sníží provozní výdaje státu, a místo toho se braly peníze důchodcům a rodinám s dětmi a státním zaměstnancům, jakoby snížení tempa valorizace penzí šetřilo provozní výdaje státu, no nešetřilo, tak my jsme se rozhodli zaměřit na skutečný provoz. To znamená: Výdaje na právní služby jdou na polovinu, meziročně. Výdaje na ostatní služby, outsourcing meziročně jdou na polovinu. Snižují se výdaje na cestovné na všech úřadech. To znamená, snažíme se skutečně zasáhnout zbytečné provozní výdaje a jdeme cestou velmi silné redukce.

A pokud jde o opatření, která směřují ke zlepšení výběru daní, to samozřejmě vyžaduje čas. Je škoda, že když nastoupila vláda ODS, tak zrušila zákon o registračních pokladnách. My teď musíme ten systém připravit znovu. Samozřejmě v moderní podobě, tak jak dnes existuje v zemích, jako je třeba Chorvatsko. To znamená, chceme zavést elektronickou evidenci tržeb. Slibujeme si od toho výrazné zvýšení daně z přidané hodnoty. Ty zákony se ale musí nejprve napsat, musí se předložit a schválit a implementace nějakou dobu potrvá. Stejně tak potřebujeme, aby se zavedl elektronický výkaz daně z přidané hodnoty. I na to je potřeba přizpůsobit příslušné systémy.

Vláda tedy počítá s tím, že příští rok využije zejména jednorázové příjmy například ve formě zisků od státních nebo polostátních firem, a počínaje rokem 2016 a zejména počínaje rokem 2017 použije prostředky, které budou získány díky zavedení už konkrétních opatření proti daňovým únikům.

Samozřejmě ta opatření proti daňovým únikům se snažila zavádět i minulá vláda. Já chci poctivě říci, že například to, co se odehrálo za Nečasovy vlády ve vztahu ke kaucím na alkohol, byť to bylo vyvoláno a muselo to být vyvoláno metanolovou aférou, tak přesto to byla správná reakce a určitě to vedlo k tomu, že se trh do značné míry vyčistil. To samé správné opatření, které my jsme i v opozici podporovali, bylo zavedení kaucí pro prodejce pohonných hmot. Opět opatření, které evidentně mířilo a míří správným směrem.

To znamená, chceme pokračovat, rozvíjet ty věci tak, abychom maximálně omezili daňové úniky v příštích letech. A pokud jde o deficit státního rozpočtu, předpokládáme, že tento deficit by měl nominálně v příštích letech stagnovat. Pokud se podaří, aby se zvýšily daňové příjmy zlepšením výběru daní, tak by po dvou letech mohlo dojít ke snížení tohoto nominálního deficitu, který pro příští rok předběžně navrhujeme ve výši 100 mld. korun.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Fiala má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Fiala: Jenom velmi stručně. Pane premiére, samozřejmě není úplně korektní srovnávat rozpočtové výhledy. Já se ani nepamatuji, že by takový byl z období, kdy jsme čelili opravdu vážným ekonomickým problémům, a ze situací, kdy očekáváme růst hrubého domácího produktu a kdy bychom na to měli odpovídajícím způsobem reagovat. A ta odpovídající reakce je opravdu šetřit. A jestli jsem dobře poslouchal odpověď na moji druhou otázku, a to je, kde očekáváte, že se zlepší výběr daní, a kolik očekáváte, že ten zlepšený výběr daní přinese do státní pokladny, tak jsem se toho čísla nedočkal. Ale dozvěděl jsem se, že plánujete různé registry, a to podle mě, tak jak jste to popsal, znamená spíše zvyšování byrokracie a znamená to také určitě nové výdaje na zavádění těch opatření.

Takže jaké je to reálné číslo, které předpokládáte, že bude pozitivní pro státní pokladnu, a které vznikne z toho, že skutečně zlepšíte reálným způsobem výběr daní?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím pana premiéra o doplňující odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Když v Chorvatsku zavedli plošný systém elektronické evidence tržeb - tzn. zařízení, kdy pokladna, která vám vystaví účtenku, a to nemusí být nějaká klasická velká pokladna, může to být klidně mobilní telefon, který je on line propojený s Ministerstvem financí, k němu je připojená tiskárna, vytiskne vám účtenku -, tak to zvýšilo výběr daně z přidané hodnoty v Chorvatsku zhruba o 20 procent. Čili v Chorvatsku zavedení toho opatření, které bylo zavedeno velmi plošně a velmi nekompromisně, vedlo k takovému zvýšení výnosu daně z přidané hodnoty. To je myslím velmi dobré číslo. Já samozřejmě v tuto chvíli nechci říkat, že u nás je stejná mezera ve výběru DPH jako v Chorvatsku. Očekával bych, že v Chorvatsku byla vyšší, než existuje v České republice. Ale v každém případě má cenu, abychom se do projektu elektronické evidence tržeb pustili, zejména v situaci - já to musím bohužel konstatovat a říci bohužel -, kdy nás v těch opatřeních proti daňovým únikům předběhla řada okolních zemí.

A zejména se závistivě díváme na Slovensko. Co se odehrálo na Slovensku zejména v posledních dvou letech v boji s daňovými úniky, to kdyby se odehrálo v České republice, tak můžeme mít mnohem nižší schodek státního rozpočtu, než je těch navrhovaných 100 mld. korun. Právě řada konkrétních slovenských opatření pro nás je příkladem. Je to výhodné pro Českou republiku prostě proto, že ta opatření byla na Slovensku vyzkoušena, ukazuje se, že fungují. Už jsou známy v řadě případů i konkrétní finanční přínosy. Tak jak jsme jednali se zástupci slovenského Ministerstva financí, kdyby teď měli možnost zavést ten nový chorvatský systém registračních pokladen, tak by ho pravděpodobně zavedli. Oni mají technologicky starší systém, ale budou se snažit o jeho další rozvoj.

Takže jsou tady konkrétní možnosti, konkrétní příklady. Bohužel naše země má řadu let zpoždění i z hlediska elektronizace daňové správy a teď potřebujeme během dvou let to zpoždění dohnat.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. S pátou interpelací se přihlásila paní poslankyně Nytrová, která bude pana premiéra interpelovat ve věci podpory rodin s dětmi. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji, pane předsedající, za udělení slova.

Vážený pane premiére, dovolte mi interpelovat vás ve věci podpory rodin s dětmi. Česká republika zůstává v úrovni porodnosti i úhrnné plodnosti i přes uměle proklamovaný baby boom v posledních několika letech na chvostu Evropské unie a reálně jí hrozí rychlé stárnutí populace, rozklad sociálního systému a zpomalení dlouhodobého ekonomického růstu. Bytová a prorodinná státní politika může do nestabilních, nejistých či zpožděných kariér mladých lidí přinést určité prvky stability a motivace, např. posílit jejich prorodinné a reprodukční chování, zakládání rodin, sňatečnost, porodnost či snížit věk rodičů při narození prvního dítěte, a to např. zvýšením dostupnosti bydlení pro mladé lidi a aktivní podporou rodin s dětmi ve formě např. porodného nejen na jedno dítě. Pro mladé páry hodlající založit rodinu či již pro vzniklé mladé rodiny s dětmi je problematika dostupnosti stabilního bydlení velice aktuální, jelikož osamostatnění se, založení vlastní rodiny a výchova dětí jsou nutně svázány se zajištěním samostatného, bezpečného, kvalitního a dlouhodobě jistého bydlení.

Založení rodiny předpokládá vytvoření prostředí jistoty a bezpečí. Proto si dovolím dát dotaz: Jaká opatření plánuje vláda pro podporu rodin s dětmi?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Nytrové. Prosím pana premiéra o odpověď, jaká opatření vláda chystá na podporu rodin s dětmi. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, určitě neexistuje jednoduchá souvislost mezi tím, kolik prostředků se poskytne na přímou nebo nepřímou podporu rodin s dětmi, a porodností. Ten problém je mnohem komplikovanější z hlediska demografického vývoje, ale samozřejmě jde o prostředí, které by mělo být přátelské vůči rodinám, a přátelské zejména vůči rodinám, které přijmou tu odpovědnost, mají děti a starají se o jejich výchovu. Takové rodiny si nepochybně zaslouží podporu vlády.

Za prvé chci říci, že politika vlády je zaměřena na to, abychom těmto rodinám s dětmi už nic dalšího nebrali. V minulých letech řada škrtů směřovala k tomu, že se omezoval přístup k podpoře zejména pro středněpříjmové rodiny s dětmi ze středních vrstev. Náš sociální systém byl v minulých letech deformován způsobem, že vlastně rodiny s dětmi ze středních vrstev ztratily nárok na sociální dávky a ten nárok už zůstal jenom pro rodiny s těmi nejnižšími příjmy. Já souhlasím s tím, že právě tyto rodiny tyto prostředky potřebují, ale nevím, jestli je to úplně spravedlivé vůči středním vrstvám, vůči rodinám ze středních vrstev, které mají děti, protože tyto rodiny také platí daně a také se o děti starají. Čili nechceme brát rodinám s dětmi další peníze. Nebudeme zvyšovat daň z přidané hodnoty. To bylo velmi negativní opatření.

Chceme, aby rodiny s dětmi také nějaké prostředky mohly ušetřit. Mimo jiné to je jeden z důvodů, proč jsme už nechtěli obnovovat poplatek v nemocnici za pobyt, protože ten samozřejmě zasahoval i rodiny s dětmi v případě, že měly v nemocnici děti.

Chceme poskytnout - a dohodli jsme se na tom ve vládním programu - porodné i na druhé dítě v rodině. Ministryně Marksová už předložila příslušný návrh zákona, tzn. porodné by nebylo jenom na první dítě, ale bylo by také na druhé dítě. Paní ministryně navrhuje, že by tedy nebylo 13 tisíc korun jako na první dítě, ale navrhuje ho ve výši 10 tisíc korun na druhé dítě.

Chceme se soustředit na zlepšení situace na trhu práce z hlediska aktivní politiky zaměstnanosti. To znamená, vláda teď zkoumá možnosti, jak podpořit matky s dětmi, které se vracejí po rodičovské dovolené na trh práce. Jednou z možností, na které jsme se dohodli ve vládním programu, je možnost dočasného snížení plateb sociálního pojištění za tyto matky, které se po rodičovské dovolené vracejí na trh práce, a Ministerstvo práce by teď tento systém mělo připravit a pilotně odzkoušet.

Chceme také, aby se zlepšila dostupnost předškolních zařízení, zejména v těch regionech, kam se v minulých letech kvůli práci nebo z jiných důvodů přesunulo velké množství mladých rodin, které teď mají děti. V některých obcích, zejména kolem velkých měst, je ta situace beznadějná. Dohodli jsme se - a minulá vláda schválila program, kde použijeme peníze z Evropské unie pro ty obce a města, které se rozhodnou rozšířit kapacitu mateřských, ale také základních škol. To znamená, bude k dispozici program už od příštího roku, aby obce, které mají tuto naléhavou potřebu, dosáhly na státní podporu. Dnes je to totiž tak, že když chce obec postavit nebo rozšířit mateřskou školku, tak na to musí mít peníze, jinak jí vlastně nikdo nepomůže. A pokud se podíváme na rozpočty obcí, které narostly a nabobtnaly díky satelitní výstavbě, tak jejich rozpočty velmi často neodpovídají tomu počtu dětí, o které by se jako obce měly postarat. Takže to pokládám za velmi důležité opatření směřující ke zlepšení služeb, ke zvýšení nabídky předškolních zařízení, ke zlepšení situace na trhu práce pro rodiče, kteří se vracejí po rodičovské dovolené.

A možná ještě připomenu jedno opatření, které je podle mého názoru také vstřícné vůči rodinám s dětmi, a to je snížení daně z přidané hodnoty na léky a na náhradní dětskou výživu. Od 1. ledna příštího roku vláda navrhne Parlamentu v krátkém čase, aby se snížilo DPH z 15 na 10 % právě u těchto položek.

Stejně tak je součástí koaliční smlouvy postupné zvýšení slevy na dani na dítě. To znamená, pracující rodiny s dětmi, které platí daně, budou mít šanci odečíst si postupně větší částku na jedno dítě, tedy je tady i jakási nepřímá daňová podpora rodin, které se o děti starají.

Tolik velmi stručně několik opatření, které se vláda snaží realizovat. Samozřejmě neočekáváme od těchto opatření, že by vedla k nějakému dramatického a rychlému zlomu z hlediska demografického vývoje v naší zemi, který není uspokojivý, ale slibujeme si od toho, že přece jenom zlepšíme kvalitu prostředí, ve kterém se rodiny rozhodují, jestli budou mít děti, a pak se rozhodují v další fázi, kolik budou mít dětí, jestli vůbec mají šanci, se v prostředí, ve kterém žijí, odpovědně a dobře o děti postarat.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Ptám se, zdali má paní poslankyně doplňující otázku. Děkuji panu premiérovi i jako otec čtyř dětí.

 

Poslankyně Pavlína Nytrová: Velmi významným problémem dnešní doby je dále ještě neplacení výživného ze strany jednoho z rodičů. Jak bude vláda řešit tento závažný problém?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni za doplňující otázku. Poprosím pana premiéra o odpověď na ni.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Už tady v minulosti na půdě Poslanecké sněmovny, tuším že dvakrát, byl předkládán návrh zákona, kterým se řešila otázka jakéhosi zálohovaného výživného, které by bylo poskytované státem v přesně vymezených případech, to znamená, kde je druhý rodič, který se stará o dítě, konfrontován s neodpovědností rodiče, který neplatí výživné. Dohodli jsme se v rámci vládního programu, že takovýto zákon bude součástí legislativního plánu vlády, čili norma bude připravena. Předpokládám, že to bude v kompetenci Ministerstva práce a sociálních věcí, a byli bychom rádi, kdyby během tohoto volebního období byla předložena do Poslanecké sněmovny, a věřím, že získá podporu. Nejde totiž o to, že by stát měl nahrazovat neodpovědného rodiče, který neplatí výživné, ale stát by měl poskytnout omezenou dočasnou podporu rodině, která je tímto krokem silně ekonomicky zasažena. A často rodina může být ve velkých problémech.

Chci jenom připomenout, že to byla tuším Nečasova vláda, která zrušila sociální příplatek, což byla dávka, která byla určena zejména pro samoživitele nebo samoživitelky, a více než 110 tisíc samoživitelek nebo samoživitelů přišlo o několik tisíc korun měsíčně. A to jsou nejčastěji rodiny, které jsou postiženy i tím nešvarem neplacení výživného. Čili ve vymezených případech tam, kde už byla podána žaloba, tam, kde je prokazatelné dlouhodobé neplacení výživného, by stát měl na omezenou dobu poskytnout určitou zálohu a pak ji samozřejmě vymáhat po tom, kdo výživné neplatil.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. S šestou interpelací je přihlášena paní poslankyně Věra Kovářová, která pana premiéra Bohuslava Sobotku bude interpelovat ve věci nedostatku zubních lékařů. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážený pane premiére, obracím se na vás ve věci, která patrně nepatří k příliš viditelným problémům naší země, její dopady na kvalitu života jsou ale zásadní. Problém spočívá ve skutečnosti, že podle mých informací panuje v České republice nedostatek zubních lékařů kombinovaný s jejich koncentrací ve velkých městech. Důvod je nasnadě. Stomatologů odchází do důchodu více, než kolik jich opouští vysoké školy. Věk stávajících stomatologů přitom nedává naději, že by se situace mohla zlepšit. Naopak, bude už jen horší. Obyvatelé menších sídel musí za zubním lékařem dojíždět velmi daleko. V blízkosti svých bydlišť je jednoduše nemohou sehnat. Například ve Vysokém nad Jizerou v Krkonoších dojíždí řada občanů 20 až 30 km a podle mých informací to není výjimkou.

Na předchozí schůzi jsem v této věci interpelovala pana ministra zdravotnictví, který ve své odpovědi naznačil, že se vláda nevyhovující rozmístění chystá řešit prostřednictvím dotací pro ty ze stomatologů, kteří se usadí a svoje služby budou poskytovat na venkově. Osobně toto řešení nepovažuji za šťastné. Daleko více by prospělo rozšíření kapacit vysokých škol. Stomatologů je prostě objektivně málo. Čím více jich bude, tím větší je šance, že se část z nich přesune z měst na venkov. K tomuto pohybu povede podle mého názoru přirozený vývoj.

Vážený pane premiére, považuje vaše vláda nedostatek stomatologů na venkově za problém a jak a také kdy se jej chystá řešit? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Kovářové. Poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážená paní poslankyně. Musím konstatovat, že problém, na který jste upozornila, je skutečně reálný problém. Není to, jak tady často v Poslanecké sněmovně řešíme, problém virtuální povahy, tohle je skutečný problém, který trápí občany.

Souhlasím s vámi, že situace je špatná zejména v řadě venkovských regionů, ale není jednoduchá také ve velkých městech. Průměrný věk stomatologů se zvyšuje. Delší dobu je většina stomatologů v České republice dokonce buď na hranici, nebo už po hranici důchodového věku. Reakce přišla před několika lety a postupně se začala navyšovat kapacita příslušných vysokých škol, kde stomatologové studují. Za posledních deset let se kapacita zdvojnásobila oproti situaci, která tady byla ještě před deseti lety. To, na co narážíme z hlediska dalšího zvýšení kapacity pro studium nových stomatologů, je za prvé limit financí a za druhé je tady také limit dostatku zkušených pedagogů, kteří by na těchto školách mohli vyučovat, to znamená kapacita pro vzdělávání nových stomatologů. To znamená jsou tady dva limity - pedagogické zázemí na vysokých školách a pak je tady otázka finančních prostředků, které by takovéto studium mohly financovat.

My vidíme určitou možnost skutečně v oblasti vzdělávání. Ministerstvo zdravotnictví se v tuto chvíli zabývá i v debatě s profesními organizacemi lékařů možnostmi, jak zjednodušit zdravotnické vzdělávání v České republice. Jednou z možností, o kterých se debatuje, je i zvažovaná změna zákona č. 95/2004 Sb., která by umožnila spolufinancovat specializační vzdělávání zubních lékařů formou dotací na takzvaná rezidenční místa. Čili ano, je to jedna z variant spojit podporu vzdělávání stomatologů s tím, aby fungovali v rámci míst, která určí zdravotní pojišťovny jako kritická. Chci připomenout, že odpovědnost za dostupnost sítě z hlediska i dostupnosti stomatologické péče mají zdravotní pojišťovny. To znamená, ony mají povinnost, aby zajistily dostupnost této péče. Já jsem velmi rád, že velmi často obce a města hledají vlastní možnosti, jak mladé lékaře podpořit například ve formě nižších nájmů pro jejich ordinace nebo například tím, že nabídnou příslušnému lékaři i byt, pokud takový byt k dispozici mají. To znamená jsou tady i další možnosti, jak mohou i samosprávy ve spolupráci s pojišťovnami přispět k tomu, aby se situace v oblasti poskytování stomatologické péče zlepšila.

To je v tuto chvíli velmi rychlá informace o tom, co se připravuje ze strany vlády. Rádi bychom spojili příspěvek na vzdělávání stomatologů s podporou toho, aby praxi vykonávali v určité lokalitě, kde existuje společenská potřeba.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Poprosím paní poslankyni. Má zájem o doplňující otázku.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére. Odpověděl jste mi na otázku, jakým způsobem se vláda chystá řešit nedostatek stomatologů, avšak jste neodpověděl, v jakém časovém horizontu, zda už máte nějakou představu, kdy by změna zákona, který jste zmiňoval, přicházela v úvahu. To za prvé.

A ještě bych měla takový malý dotaz, protože nedostatek stomatologů na venkově je jedna věc, a co se týče venkova a lékařů, je tam také nedostatek pediatrů a dětských lékařů. Zda vláda neuvažuje o něčem podobném v rámci specializačního vzdělávání, případně podpory rezidenčních míst i v tomto případě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Pan premiér. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Pokud se podíváme na skutečnost, že v polovině letošního roku také končí výjimka, která se týká přesčasové práce lékařů v ČR, tak můžeme velmi rychle konstatovat, že máme obecně nedostatek lékařů v ČR, pokud se podíváme na rozsah zdravotní péče, která by měla být v ČR poskytována. Čili máme generální problém, který se týká toho, jakým způsobem budou zajišťovány zdravotnické služby. Nejde jenom o praktické lékaře, jde také o lékaře v nemocnicích a zdravotní personál v nemocnicích vzhledem k tomu, že už nebudeme moci uplatňovat výjimku na zvýšený počet přesčasových hodin, které lékaři mohou legálně v nemocnicích odpracovat. Takže máme problém obecně s množstvím lékařů, máme problém také s tím, že ročně několik set vystudovaných lékařů přímo odchází pracovat do zahraničí, aniž by kdykoliv zahájili po studiu svoji praxi tady v ČR. To je také velmi negativní trend, který ještě zhoršuje napětí, které dnes existuje na trhu práce, a já se domnívám, že bychom měli především hledat možnosti, jak zabránit odchodu lékařů do zahraničí. Jedna z věcí, která s tím souvisí, je také otázka odměňování a plateb od zdravotních pojišťoven. Čili jde o to, abychom měli dostatek prostředků na platby ať už pro lékaře, nebo zdravotní personál.

České zdravotnictví je ve srovnání s ostatními systémy relativně levné. My vydáváme za zdravotní péči zhruba sedm procent HDP, ale jsme levní zejména tím, že se výrazně šetří právě v oblasti platů. To znamená, ten náklad je dnes velmi nízký i díky tomu, že na platy vydáváme v poměru k celkovým výdajům zdravotní péče mnohem méně než vyspělé země. To samozřejmě vytváří tlak na to, aby například lékaři odcházeli do zahraničí.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za tuto odpověď.

Se sedmou interpelací se přihlásil pan poslanec Václav Klučka, který pana premiéra bude interpelovat ve věci poplatků ve zdravotnictví, takže na téma volně navážeme. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane předsedající. Asi nebude od věci, že se vám úvodem pokusím sdělit, že požádám legislativní odbor o to, aby mi vysvětlil propojení § 67 s paragrafy 110, 111 jednacího řádu, které úzce vymezují právě proces interpelací, včetně času a struktury provádění interpelací ve Sněmovně.

A teď, pane premiére, dotazy na vás. Mnohé z politických subjektů se věnovaly velmi podrobně věcem kolem poplatků v nemocnicích ve svých volebních programech. V době, kdy vznikala vláda, se dohodla koaliční smlouva, která jasně definovala spojené stanovisko ke zdravotnickým poplatkům, takže mě zajímá váš názor na aktivity některých členů koaliční vlády týkající se snahy znovu zavést poplatky za pobyt v nemocnici. Teď se nehovoří de facto o poplatcích 30 korun u lékařů a za recepty - za pobyt v nemocnici.

Jak, pane premiére, vidíte tuhle snahu? Jaký je váš názor na aktivitu některých ministrů v tom, že oni s touto aktivitou přijdou a následně ji dementují. Předpokládáte, že se znova tato aktivita bude objevovat? Nebo skutečně splníme to, že poplatky, tak jak je v koaliční smlouvě, ve zdravotnictví nebudou?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klučkovi. Než dám slovo panu premiérovi, rád bych ho ujistil o tom, že jsem sněmovní legislativu tázal, zda můj postup byl správný, a bylo potvrzeno, že můj postup je správný. Nicméně tím neubírám vaše právo na to se dotázat legislativy také.

Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Možná byl podle legislativy správný, leč byl naprosto neobvyklý z hlediska tohoto bodu, který je projednáván v Poslanecké sněmovně.

A teď bych se rád věnoval odpovědi na interpelaci pana poslance Klučky. Za prvé chci říci, že vláda počítá s tím, že od 1. ledna 2015 budou zrušeny poplatky za recept, to znamená 30 korun za recept, a poplatek za návštěvu ambulantního lékaře a specialisty ve výši 30 korun. Čili příslušný návrh zákona Ministerstvo zdravotnictví připravuje, chceme ho předložit do parlamentu a je součástí koaliční smlouvy, že tyto poplatky se od 1. ledna příštího roku již vybírat nebudou. Pokládali jsme ale za odpovědné, abychom nejprve předložili do parlamentu zákon, který vyřeší financování zdravotní péče poté, kdy poplatky budou zrušeny. Jsem rád, že Sněmovna schválila zákon o navýšení plateb za státní pojištěnce, to znamená, počínaje 1. lednem příštího roku se do zdravotnictví dostane částka 4,2 mld. korun navíc, která bude kompenzovat výpadek poplatků v nemocnici, které zrušil Ústavní soud, a já se k tomu ještě za malou chvíli vrátím, a umožní také kompenzovat výpadek těchto poplatků lékařům v ordinacích. Čili od 1. ledna příštího roku tyto dva poplatky podle plánu vlády skončí.

Pokud jde o poplatek v nemocnici, chci připomenout, že ten byl nejprve ministrem Julínkem z ODS zaveden ve vládě Mirka Topolánka ve výši 60 korun za den, posléze byl zvýšen. Tehdy když byl ve výši 60 korun za den, tak tehdy Ústavní soud odmítl návrh sociální demokracie na to, aby byly zrušeny všechny poplatky ve zdravotnictví. Bylo to tehdy velmi těsné hlasování Ústavního soudu, ale návrh na zrušení poplatků většinu nezískal. Poté, kdy byl poplatek za den pobytu v nemocnici zvýšen na 100 korun, tak se znovu zástupci sociální demokracie obrátili na Ústavní soud a Ústavní soud tentokrát návrhu na zrušení stokorunového poplatku za den vyhověl. A vyhověl tomu tak, že ten poplatek zrušil od 1. ledna 2014. Vzhledem k tomu, že nebyl přijat příslušný zákon na sklonku loňského roku, který by ty poplatky nahradil, tak od 1. ledna letošního roku už lidé přestali poplatky v nemocnicích platit.

Nová vláda, která byla jmenována v únoru letošního roku, měla dvě možnosti. Buď měla možnost se k nějaké podobě zavedení poplatku v nemocnici vrátit, ale muselo by to být v jiné podobě, než se předtím poplatky platily, protože 100 korun neprošlo testem Ústavního soudu, anebo měla možnost se rozhodnout, že už poplatky zavádět nebude. Vládní koalice se i vzhledem k programům, se kterými jednotlivé strany kandidovaly, dohodla na tom, že poplatky už znovu zavádět nebude. A chci jenom připomenout, že byla absolutní shoda v rámci koaličních stran na tom, že by poplatky v nemocnicích neměli platit senioři. Ale když se podíváme na strukturu poplatků, tak lidé starší 60 let zaplatili celkem 64 % poplatků za pobyt v nemocnici, tak jak se v minulých letech vybíraly. Čili nedávalo by smysl ponechat poplatky v nemocnici jenom pro lidi, kteří jsou mladšího než seniorního věku. To by znamenalo mnohem nižší výběr a znamenalo by to obdobou administrativu. Proto jsme se v rámci koalice dohodli na tom, že poplatky už znovu zavádět nebudeme, je to součástí koaliční smlouvy, a dohodli jsme se také, že kompenzujeme nemocnicím výpadek, který je tímto způsoben, a v letošním roce jim kompenzace bude poskytnuta na základě příslušného zákona.

Vycházíme a vycházeli jsme z toho, že Ústavní soud jasně řekl, že plošné a nediferencované zavedení poplatku za pobyt v nemocnici omezuje ústavní právo občanů ČR na bezplatnou zdravotní péči, a to především u sociálně ohrožených skupin - dětí, důchodců, občanů v hmotné nouzi apod. Ale jak už jsem řekl, a z čísel, která máme k dispozici, vyplývá, že právě tyto sociálně ohrožené skupiny, to znamená důchodci a děti, tvoří více než 60 % pacientů, kteří tyto poplatky museli platit. Čili abychom se nedostali i do logického rozporu s rozhodnutím Ústavního soudu, tak jsme se rozhodli jít cestou nezavádět znovu poplatek za pobyt v nemocnici s tím, že lidé, kteří čerpají zdravotní péči, zpravidla buď platí zdravotní pojištění, nebo v době, kdy byli ekonomicky aktivní, platili zdravotní pojištění, to znamená, na poskytovanou zdravotní péči si přispěli formou platby zdravotního pojištění. Z mé strany vše.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec nemá doplňující otázku. Já bych jenom doplnil, pane premiére, že neobvyklé věci se ve Sněmovně dějí neustále.

S osmou interpelací se přihlásil pan poslanec Stanjura, který bude pana premiéra interpelovat ve věci mýtného systému. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Pane premiére, jistě víte, že na konci roku 2016 skončí stávající smlouva s provozovatelem mýtného systému a podle mého názoru výběr nového provozovatele nabírá velké zpoždění. To zpoždění zavinil jak ministr Žák, kterému vy jste vyjádřil důvěru při hlasování o důvěře Rusnokově vládě, a stejně tak váš ministr.

Myslím si, že není přijatelné, aby ministr dopravy a Ministerstvo dopravy v této chvíli hledalo poradce za 100 mil. korun, který vlastně poradí ministerstvu, s čím má přijít do vlády. Vy jste správně v odpovědi na jinou interpelaci říkal, že budete snižovat výdaje na poradenské externí firmy. Tak tady jenom běží zakázka na 100 mil. korun. A dneska v odpovědi na dotaz redaktorky České televize pan ministr Prachař řekl, že to je dobře, protože kdyby to dělali jenom úředníci Ministerstva dopravy, tak je to podezřelé a je lepší, když to budou dělat externí firmy. Mně to připadá zvláštní. Takže k tomu mám několik dotazů.

Za prvé, zda souhlasíte s tím, že Ministerstvo dopravy hledá takzvaného projektového manažera za 100 mil. korun, zda souhlasíte s tvrzením ministra Prachaře, že je lepší, když to dělají externí firmy než zaměstnanci Ministerstva dopravy, a váš osobní názor na rozsah mýtného systému po 1. lednu 2017, to znamená, zda to rozšíříme, nebo ponecháme ve stávajícím složení, a váš osobní názor na to, jakou technologii by měl stát hledat, zda by měl stát předepisovat technologii, jak to udělal před pár lety, a říci, že to bude technologie mýtných bran, případně že má stát předepsat, zda to má být satelitní technologie, nebo zda osobně vy byste preferoval takové zadání veřejné zakázky, které by bylo technologicky neutrální a přitom jasně definovalo požadavky na provozovatele. Poslední dotaz, zda byste souhlasil s nápadem ministra dopravy, že mýtný systém bude provozovat Ředitelství silnic a dálnic.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, to téma, které zmiňujete, je velmi závažné. Je to jeden z důležitých úkolů, který má vláda před sebou. Je to úkol, který je bohužel časově limitován, a to velmi silně, protože pokud by šlo všechno dobře, tak bychom měli postupovat tak, aby od 1. ledna 2017 měla Česká republika nového provozovatele mýtného systému. Vzhledem k tomu datu, které máme, jistě všichni uznáme, že to není jednoduchý úkol, který teď máme před sebou. Já se chystám v příštích dnech navštívit pana ministra dopravy. Jedno z témat, které budeme diskutovat, je právě harmonogram, který v tuto chvíli existuje, pro přípravu celého procesu.

Vy jste speciálně zdůraznil otázku projektového manažera a zdůraznil jste částku 100 mil. korun. To je maximální částka, která se uvádí v rámci výběrových řízení. V tuto chvíli bude probíhat otevřená soutěž a já pevně věřím, že v rámci konkurenčního prostředí dojde ke snížení této částky, která byla označena v rámci zákonů, které máme, prostě ty zákony jsou takové, že se musí uvádět maximální částka.

Teď mi to připomnělo diskusi, kterou jsme tady vedli včera ve věci sporu mezi náměstkem Šternem a ministryní Válkovou, protože jeden z těch podkladů byl také - týkal se dotazu na to, jak by měla být stanovena maximální cena u jednoho elektronického náramku, a tam byl ten spor mezi paní ministryní a náměstkem Šternem.

Takže v tuto chvíli probíhá soutěž. Do konce roku 2014 se předpokládá ze strany projektového manažera zanalyzování možné varianty výkonového zpoplatnění pozemních komunikací, vyhodnocení nejvhodnější varianty výkonového zpoplatnění, která následně bude předložena vládě k rozhodnutí a ke schválení. Byl zřízen příslušný řídicí výbor pro celý proces, který máme před sebou a který bychom měli zvládnout. Chci vás ujistit, že to je jedna z priorit, nebo řekněme jedna z absolutních priorit, pro Ministerstvo dopravy, abychom dělali všechno pro to, aby se podařilo nový systém zprovoznit od 1. ledna 2017.

Pokud jde o otázku provozování tohoto systému, já si myslím, že to je reálná varianta, která by měla být velmi poctivě prozkoumána. To znamená, měli bychom velmi poctivě prověřit, zdali je možné, aby ten systém byl provozován sám a tato dodávka nadále nebyla poskytována od společnosti Kapsch. Ale jednoznačně vám v tuto chvíli na interpelaci tuto věc potvrdit nemohu, prostě proto, že před námi jsou ještě příslušné procesy, které by měly prověřit tuto variantu. Buď ji potvrdit, nebo tuto variantu vyloučit.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. S doplňující otázkou pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak bohužel z pěti dotazů mi pan premiér odpověděl na jeden. Tak jestli by na ty čtyři mohl třeba dodatečně, tomu rozumím.

Já mám ještě jeden dotaz. Když se pan ministr dneska tak hrozně rozčilil, on má vždycky takové to univerzální "za všechno může ODS", tak veřejně tvrdil, a klidně to označím za lež, že když se v roce 2004 vybíral stávající mýtný systém, byli u toho moji předchůdci z ODS. Tak mám dotaz, jestli byste byl tak laskav, pane premiére, a svému ministru dopravy řekl, že jste u toho byl vy a KDU-ČSL, protože to bylo v roce 2004. A já jsem vůbec nekritizoval rok 2004, ale protože ministru dopravy došly argumenty a nebyl schopen reagovat, tak řekl: za to můžete vy, protože v tom roce 2004 jste to udělali špatně. Ale byla to vláda, ve které jste, pokud mě paměť neklame, byl ministrem financí a ministrem dopravy byl člen KDU-ČSL. Takže jestli byste byl tak laskav a sdělil mu to, aby odpovídal na věcné otázky a nevracel se deset nebo dvanáct let zpátky, navíc když nemá přesné informace a plete si, kdo v té době byl ve vládě.

A budu rád, když mi ty otázky - zejména na to, zda si opravdu myslíte, že potřebujeme projektového manažera a že názor, že to nemohou udělat lidé z Ministerstva dopravy, tak my říkáme, že nemůžeme připravit soutěž, ale současně vážně a poctivě budeme zvažovat, zda to můžeme sami provozovat. No, to nemá logiku. Já osobně si myslím, že má Ministerstvo dopravy samo kapacity, aby tu soutěž vypsalo, aby materiál s popisem variant předložilo vládě, protože tak závažnou věc musí rozhodnout vláda, a že jestli to bude 100 nebo po soutěži 80 mil., to se nechci přít, to s vámi souhlasím, ale já jsem se ptal, zda je vůbec nutné, v okamžiku, když takhle proklamuje vláda a má v tom naši podporu, aby se snižoval pokud možno objem peněz outsourceovaných, právní služby, poradenské služby a podobně, proč se zrovna v této době jde v úplně jiném směru a hledá se za 100, možná 80, možná 60, to skutečně uvidíme, ale určitě to není malá, zanedbatelná částka.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já s vámi, pane poslanče, souhlasím, že to není malá částka a není to zanedbatelná částka. Naprosto s vámi souhlasím a určitě vládu bude zajímat, jak se podaří vysoutěžit tato zakázka a zdali soutěž nám pomůže k tomu, aby se ta částka snížila oproti té, která je teď na začátku podle příslušného zákona stanovena jako maximální částka za tuto poskytnutou službu. Zdůrazňuji maximální.

Ministr dopravy analyzoval odbornou kapacitu, kterou má k dispozici na Ministerstvu dopravy, a dospěl k závěru, že tato odborná kapacita mu neumožňuje, aby odpovědně ten systém výběru zvládl. To znamená, je to stanovisko odborného ministra, vláda toto stanovisko odborného ministra respektovala.

Chci jen připomenout, že termín, který je aktuálně stanoven pro předložení základních parametrů zadávací dokumentace pro výběrové řízení na dodavatele systému elektronického mýta a poskytovatele služeb souvisejících s provozem tohoto systému po roce 2016, je aktuálně 31. prosince letošního roku. To znamená, do konce letošního roku by měla být předložena příslušná dokumentace.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Zbývají nám poslední dvě minuty. Takže pan poslanec Hovorka se svou interpelací, na kterou mu patrně potom bude odpovězeno písemně. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, v letech 2007 až 2013 bylo z prostředků veřejného zdravotního pojištění rozkradeno velmi mnoho finančních prostředků prostřednictvím velmi podivných zakázek a podivného hospodaření některých přímo řízených státních nemocnic. Některé hodnoticí komise pro vyhodnocení těchto zakázek byly dokonce jmenovány vládou České republiky, případně samotná vláda učinila zásadní rozhodnutí, která vedla k vyvedení značných finančních prostředků ze zdravotnictví. Připomenu některé případy.

Předposlední zasedání vlády Mirka Topolánka, která rozhodla o rozdělení 1,5 mld. korun do zdravotnických zařízení, mimo jiné o nákupu světově nejdražších, vysoce předražených přístrojů, Leksellova gama nože do pražské Nemocnice Na Homolce a kybernetického nože Cyberknife do Fakultní nemocnice Ostrava. V ten samý den vláda rozhodla, že nebude investovat do tkáňové banky v Brně, ale nakoupí akcie dvou firem, Národního centra tkání a buněk v Brně a Centra buněčné terapie a diagnostiky v Ostravě, tedy firem, které byly založeny přesně v den pádu vlády a v době rozhodování vlády ještě nebyly ani zapsány v obchodním rejstříku.

Stát tedy odmítl investovat do tkáňové banky v Brně, ale soukromé firmě pak poslal prostřednictvím dotačních prostředků více než jednu miliardu korun. V listopadu 2009 Fischerova vláda jmenovala hodnoticí komisi pro nákup speciálního zdravotnického materiálu na dobu čtyř let v hodnotě 4 mld. korun pro nemocnici IKEM. Vítězem se stala neznámá firma Kardio Port. O měsíc později stejná vláda ustavila hodnoticí komisi pro zakázku na dodávky kardiovetrů-defibrilátorů pro Nemocnici Na Homolce.

Nejvyšší dokonalosti dosáhlo vyvádění finančních prostředků v Nemocnici Na Homolce, která si zřídila pro jistotu tři dceřiné firmy, které pro ni zajišťovaly veřejné zakázky a nákupy veškerého materiálu. Aby toto podivné hospodaření bylo dokonale zakryto, Nemocnice Na Homolce outsourceovala veškeré účetnictví firmě Bialešová, s.r.o. Nemocnice tedy neměla účetní oddělení ani ekonomického náměstka. Pro ohlídání právních záležitostí byla bez výběrového řízení zadána významná zakázka na medicínsko právní služby advokátní kanceláři Šachta & Partners, přičemž Nemocnice Na Homolce (upozornění na čas) nebyla schopna doložit, za co vyplatila téměř 20 milionů korun.

Já jenom položím dotaz. Já se ptám, jestli budete nadále trpět, pane premiére, tunelování veřejných prostředků ve veřejných nemocnicích, nebo jestli tomuto bezuzdnému rozkrádání veřejných prostředků učiníte okamžitě přítrž a prosadíte, aby něco podobného nemohlo pokračovat. Jestli prosadíte i potřebné očistné personální změny, aby ve vedení nemocnic působili skuteční odborníci, a ne figurky napojené na vlivové skupiny kolem Marka Šnajdra, Ivo Rittiga a jim podobných, a jestli prošetříte, kolik veřejných prostředků Nemocnice Na Homolce skončilo na Kypru (upozornění na čas) a v dalších daňových rájích. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, ale uplynula 16. hodina. Nyní je čas vyhrazen pro ústní interpelace na ministry. Pan premiér si přeje ještě odpovědět. Má přednostní právo, může ho využít. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Dovolte mi, pane místopředsedo, abych navázal na váš svěží výklad jednacího řádu Poslanecké sněmovny, který podpořil, jak vy sám říkáte, legislativní odbor, abych se teď ujal přednostního práva a odpověděl na interpelaci pana poslance Hovorky.

Ale ještě předtím bych rád doodpověděl na interpelaci pana poslance Stanjury, protože jsem zapomněl na důležitou věc, o kterou on mě žádal. Mohu zde potvrdit, že vláda, za níž byl zaveden ten stávající mýtný systém, nebyla vláda, ve které by byla Občanská demokratická strana. Byla to koaliční vláda, ve které byla sociální demokracie, KDU-ČSL a Unie svobody. Čili pravdu má pan poslanec Stanjura, byla to tehdejší vláda a byl to ministr dopravy Šimonovský z KDU-ČSL, který měl na starosti organizaci příslušného výběrového řízení, ze kterého vzešel ten stávající dodavatel mýtného systému.

K té interpelaci pana poslance Hovorky. Protože on přímo měl uvedeno v tom zadání odkaz na Homolku, dotázal jsem se před malou chvílí na Ministerstvu zdravotnictví, co mi mohou sdělit k příslušné kontrole, které tam proběhla. A rozčilil jsem se, protože mi dodali skutečně jen tři nebo čtyři odstavce. Když jsem se dotazoval, proč nemohu mít více informací pro odpověď na interpelaci, tak jsem byl informován o tom, že bychom porušili zákon o veřejné kontrole. To znamená, že teď vlastně běží fáze, ve které se vypořádávají námitky kontrolované osoby a není možné, abych já tady jako předseda vlády zveřejňoval nějaké informace.

Takže se omlouvám, ale na tu interpelaci mohu tedy uvést - abych ocitoval: Kontrolní akce Ministerstva zdravotnictví v Nemocnici Na Homolce byla zahájena 30. července 2013 za účinnosti zákona o státní kontrole 552/1991 a musí být dokončena podle tohoto předpisu. V současné době jsou vypořádávány námitky kontrolované osoby, to znamená Nemocnice Na Homolce. Ministerstvo zdravotnictví předalo protokol o výsledku kontroly Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality SKPV v souladu s § 8 odstavec 1 trestního řádu. To znamená, s těmi závěry již byla seznámena policie a Ministerstvo zdravotnictví v protokolu o výsledku kontroly uvedlo kontrolní zjištění a označilo doklady a ostatní materiály, o které se kontrolní zjištění opírá. Já jsem požádal pana ministra zdravotnictví, aby v okamžiku, kdy bude mít k dispozici konečné výsledky této kontroly, přijal důsledně všechna potřebná personální opatření, která s výsledky této kontroly budou souviset.

Souhlasím s vámi, že těch věcí, které byly medializovány v souvislosti například s tímto zdravotnickým zařízením, ale s některými dalšími také, bylo velké množství a je potřeba vyvodit konkrétní personální odpovědnost na základě jasného výsledku kontroly, která byla realizována. Čili nyní tuto odpovědnost bude mít ministr zdravotnictví.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi a chtěl bych ho ujistit - a potřetí mu to zopakuji -, že nemám žádný svěží výklad jednacího řádu. Jednací řád zcela jasně - jeho paragraf říká, že kdykoliv - a slovo kdykoliv znamená kdykoliv - o to požádá předseda poslaneckého klubu, musí mu být uděleno slovo. To není svěží výklad, to je jasný výklad, pane premiére.

Tím končím interpelace na pana premiéra, předávám řízení schůze a budeme pokračovat interpelacemi na ministry.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobré odpoledne, dámy a pánové, budeme pokračovat tedy ústními interpelacemi na ostatní členy vlády. Dříve než k tomu přikročíme, dovolte, abych přečetla omluvy členů vlády, kteří zde nebudou, abyste případně měli možnost svoje interpelace stáhnout, pokud je nebudete chtít načíst a dostat písemnou odpověď.

Takže z dnešního jednání se omlouvá pan ministr Babiš, pan ministr Brabec je zde, měl omluvenku pouze na dopoledne, pan ministr Herman je zde, zahraniční cesta paní ministryně Marksová, zahraniční cesta pan ministr Mládek, zahraniční cesta pan ministr Němeček, z pracovních důvodů pan ministr Prachař, pan Stropnický by měl být odpoledne, paní ministryně Válková má omluvenku pouze do 13 hodin, je tady, zahraniční cesta pan ministr Zaorálek a pan ministr Jurečka.

Takže nyní přistoupíme k první vylosované interpelaci pana poslance Koubka a já ho prosím, aby svou interpelaci na pana ministra Prachaře načetl.

 

Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, paní řídící. Vážený nepřítomný pane ministře, já přesto svou interpelaci, i když zde nejste přítomen, rád přednesu a budu se těšit na vaši písemnou odpověď.

Vážený pane ministře, deklaroval jste, že vaším cílem je stabilizace resortu. Namísto stabilizace jste však začal provádět personální změny a zůstává otázka, podle jakého klíče. Odbornost a pečlivost to pravděpodobně není. Na ŘSD České republiky přicházejí lidé absolutně z jiných oborů. Například generální ředitel ŘSD pan Kubiš je z IT firmy bez technické zkušenosti, se schopností z minulého zaměstnání řídit kolektiv asi tak šesti lidí, který se následně podle veřejně dostupných zpráv rozpadl. Přicházejí lidé, kteří následně, třeba i po dvou měsících, opět končí, konkrétně pan Stanislav Klika, který byl dosazen a následně zase odvolán po dvou měsících. Také skončil pan Zdeněk Mařík, ředitel provozního úseku. O posty přišli například ředitel provozního úseku Tomáš Kaas či šéf kanceláře generálního ředitele pan Lukáš Zrůst. Chaos a nekoncepčnost je vidět ve všech krocích, omezuje to práci i těch slušných lidí na ŘSD. Ředitele na generální ředitelství dosazujete na místa bez výběrového řízení, následně na ředitele závodu Brno sice výběrové řízení zajišťujete, ale jak se teď ukázalo v uplynulých dnech, ředitel závodu Praha pan Kroupa byl odvolán uprostřed stavební sezóny modernizace D1 a následně je dosazen člověk s minimálně pochybnou minulostí a opět - opět - bez výběrového řízení. Projevují se tady evidentně základní manažerská selhání a hlavně popření slov, která jste deklaroval.

Pane ministře, byl bych rád, abyste se přestal schovávat za alibistická vyjádření, že za situaci na ŘSD vy osobně nemůžete, že je zodpovědný pan generální ředitel. Není to pravda. Politickou odpovědnost nesete vy osobně. Můžete mi a nám prosím vysvětlit, podle jakého klíče vybíráte nové ředitele, když odbornost, profesionalita a manažerské dovednosti to opravdu nejsou? Můžete mi prosím i písemně uvést profesionální a politickou minulost vámi, respektive prostřednictvím generálního ředitele ŘSD dosazených lidí na generální ředitelství ŘSD České republiky? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji panu poslanci a nyní s přednostním právem předseda klubu TOP 09 pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, slibuji, že v průběhu interpelací je to dnes naposledy, ale byl jsem řadou lidí - já, to bych ještě přežil, ale bývalý předsedající pan Petr Gazdík byl osočen, že mi udělil přednostní právo v rámci interpelací jenom proto, že jsme spolu spřízněni členstvím v jednom klubu. Já se odvolávám na to, že je to mé právo ze zákona. A v okamžiku, kdy předsedá paní předsedkyně Jermanová, kterou snad nikdo nemůže podezírat z toho, že by se mnou byla spřízněna spojením v jednom klubu, opakuji své zákonné právo vystoupit v rámci interpelací s přednostním právem, abych vám oznámil s plnou vážností, vám, přítomným poslancům, i vám, přítomným členům vlády, že pan ministr zemědělství je lhář, že je bezprecedentní lhář a že si vyhrazuji své zákonné právo tuto objektivní a doložitelnou skutečnost sdělit vždy, při jakémkoli projednávání bodu Poslanecké sněmovny. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní dávám slovo paní poslankyni Anně Putnové, která byla vylosována na druhém místě, k přednesení ústní interpelace na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Marcela Chládka. Prosím, aby se připravila poslankyně Věra Kovářová.

 

Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, dámy a pánové. Můj dotaz se týká individuálního vzdělání. Chtěla bych se zeptat pana ministra školství na koncepci v přípravě individuálního vzdělávání, a to v novele školského zákona.

Od roku 2007 probíhá pilotní ověřování individuálního vzdělávání na druhém stupni, které bylo postupně prodlužováno, v roce 2011 bylo prodlouženo, naposledy bylo prodlouženo panem ministrem Fialou na dobu neurčitou. V pilotním ověřování bylo zařazeno 102 dětí, jejichž výsledky byly průměrné a nadprůměrné, v testování se osvědčily všechny. Nejsou mi známy výsledky pilotního ověřování za poslední tři roky. Čili můj první dotaz směřuje na pana ministra, jaké jsou výsledky posledních tří let pilotního ověřování a proč nebylo individuální vzdělání zachováno v připravované novele školského zákona tak, jak se s tím v minulosti počítalo. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana ministra Chládka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, paní předsedající. Odpověď bude velice jednoduchá. V návrhu novely to není z toho důvodu, že to je nový návrh, je to návrh nové vlády, který zachovává individuální, tzv. domácí vzdělávání na prvním stupni a na druhém stupni jsme prodloužili jeho ověřování. Důvod byl ten, že se to ověřovalo podle mého názoru na menším počtu dětí, na malém vzorku, mimochodem, týká se to řádově asi nějakých 475 dětí za celé období, kdy se to testovalo. Testovalo se to pouze na šesti školách. Vzhledem k tomu, že máme čtyři a půl tisíce základních škol, tak jsem chtěl, aby se to ověřovalo i na větším počtu škol, abychom věděli, jestli nenastane problém, kdy pustíme domácí vzdělávání na druhý stupeň mezi všechny školy a nedostaneme se do problému, že tento systém bude nějakým způsobem možno zneužít, což samozřejmě ty možnosti tady jsou, a jestli jsme schopni vůbec domácí vzdělávání na druhém stupni uhlídat.

Domácí vzdělávání, jak jsem říkal, máme na prvním stupni, já s ním dokonce počítám jako s alternativou pro předškolní vzdělávání pro poslední povinný rok, ale na druhém stupni můj osobní názor je, že je nutné tento systém ještě ověřit na více školách a počkat také, protože ty výsledky, jak jste hovořila, ano, jsou stejné i za tři roky, tzn. děti mají průměrné až nadprůměrné výsledky, a potřebujeme to také ověřit, kdy tyto děti nám poprvé nastupují do středních škol. Dobré je mít zpětnou vazbu, jaké výsledky budou mít na středních školách, kdy se dostanou do kolektivu.

Důvod, proč to není v novele, je tento: Není to pokračování novely Petra Fialy. Kdyby Petr Fiala opravdu chtěl, aby domácí vzdělávání bylo zavedeno na druhém stupni, tak měl rok a půl na to, aby tuto novelu prosadil Poslaneckou sněmovnou a Senátem Parlamentu České republiky.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi a táži se paní poslankyně, zda má zájem o doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Anna Putnová: Já vnímám, a myslím si, že veřejnost a odborná veřejnost také vnímá, nechuť zavádět individuální vzdělání na druhý stupeň, tak jak to jednoznačně deklaroval pan ministr. Na druhou stranu tímto postojem se dostáváte do role chytré horákyně, protože vy necháváte testovat a pilotně ověřovat individuální vzdělání, přestože nechcete v realitě, aby pokračovalo. Čili můj dotaz je, pokud jsou výsledky dobré, co vás vede k tomu, že bráníte pluralitě vzdělání, která by nás zařazovala mezi moderní země, kde takové možnosti existují.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, paní předsedající. Vážená paní poslankyně, byť vás mám velmi rád, tak si myslím, že teď nemáte zcela pravdu, protože já tomu nebráním, byť zároveň otevřeně říkám, že domácí vzdělávání na druhém stupni je věc, kterou se já osobně zdráhám pustit do všech základních škol. Myslím si, že základní školy na to nejsou připraveny, nejsou připraveny, aby domácí vzdělávání uhlídalo v těch kolejích, které jsou. Ale je to spíše na odbornou debatu, nemá to být rozhodnutí jednoho ministra. Právě proto chci, aby se ověřoval tento systém, aby nám ho ověřili na více školách než šesti. To je věc první.

Věc druhá. Domácí vzdělávání jako takové na druhém stupni nemusíme ani používat, protože již individuální přístup dnes je možný. To znamená, dítě, které je dlouhodobě nemocné, má možnost individuálního vzdělávacího plánu, má možnost i dítě z nějakého jiného důvodu, že je třeba šikanováno ve škole, nebo že to je naopak zase vrcholový sportovec nebo mimořádně nadané dítě, dnes škola má možnost individuálního plánu a může být zařazen do běžného vzdělávacího zařízení. Ale to, že mně osobně se domácí vzdělávání - neřekl bych nelíbí, to je asi silné slovo, myslím si, že domácí vzdělávání na druhém stupni je problematické. Protože druhý důvod, co se mi na tom nelíbí, je otázka socializace, tzn. dítě poté, jak se nesetkává s kolektivem, tak může samozřejmě mít velký problém se začleňováním do společnosti. Ale říkám, že to je spíše na odbornou debatu. Kdybych vyloženě byl proti němu, tak bych zrušil i ověřování. A já jsem naopak chtěl - a je zarážející, že to ověřujeme na šesti školách po dobu sedmi let. Proč to neověřujeme třeba na dvanácti, na dvaceti, na třiceti, když máme čtyři a půl tisíce škol.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, já se omlouvám, váš čas uplynul.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji za vaši benevolenci, jen poslední větu. Já si myslím, že domácí vzdělávání může být do budoucna velmi dobré pro ušetření státního rozpočtu. Zrušme všechny školy a každý ať si svého potomka vzdělává doma a může být domácí vzdělávání i na druhém stupni. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní dávám slovo paní poslankyni Kovářové, která byla vylosována na třetím místě, k přednesení ústní interpelace na ministra financí Andreje Babiše. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážený pane ministře, před časem se na mě obrátil starosta města Kraslice s dotazem, jehož správným adresátem jste právě vy. Vzhledem k tomu, že má značný přesah, rozhodla jsem se jej přednést formou interpelace. Dovolte mi tedy proto, abych dotaz pana starosty tlumočila.

Co občany Kraslic trápí? Kromě jiného také to, že tamní finanční úřad poskytuje stále méně služeb. Současný stav je takový, že kraslické pracoviště je otevřeno pouze v pondělí a ve středu, a to pouze jako podatelna. To se jako neuspokojivé jeví i proto, že místní podnikatelský sektor roste a daří se stabilizovat počet obyvatel. Proto je zcela pochopitelné, že existuje zájem, aby i tamní finanční úřad poskytoval služby v rozsahu, který byl nastaven po roce 2003. Slíbený přesah spočívá ve skutečnosti, že systém veřejné správy nastavený od roku 2003 měl garantovat občanům obcí, které se nacházejí se správním obvodu konkrétní obce s rozšířenou působností, dostupnost určitých veřejných služeb. Mezi nimi i činnost finančních úřadů.

Vážený pane ministře, přistoupíte k rozšíření okruhu služeb poskytovaných pobočkou Finančního úřadu v Kraslicích? A pokud nikoli, lze to snad chápat jako plíživé omezování části veřejných služeb na venkově, které známe třeba z případu České pošty? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní dávám slovo panu poslanci Holečkovi, který přednese ústní interpelaci na ministra vnitra Milana Chovance. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, jako předseda podvýboru pro ochranu soukromí jsem velmi znepokojen zprávami o situaci v diagnostických ústavech, které opět ve zvýšené frekvenci pronikají do médií a na veřejnost. Jde o postup Ministerstva vnitra, které vedlo v roce 2004 výzkum dalšího vývoje mladých lidí po opuštění školských zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy na základě usnesení vlády České republiky ze dne 25. 8. 2004. V souvislosti s ním zpracovávalo údaje o odsouzení těchto osob za jimi spáchané trestné činy, a to bez jejich souhlasu. Spojení uvedených údajů získaných ze zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy do jediného souboru a jejich další uchovávání spolu s dalšími osobními údaji získanými z obcí s rozšířenou působností i poté, co byl výstup z výzkumu předložen vládě České republiky, Úřad pro ochranu osobních údajů shledal jako nezákonné. To potvrdil dále i městský soud, ale svým rozsudkem vše nedávno zrušil Nejvyšší správní soud.

Ve světle alarmujícího stavu v diagnostických ústavech, který je dnes konstatován a informace o něm zpřístupňovány veřejnosti, vyvstává otázka, nakolik výzkum, který výrazně prolamoval soukromí celé jedné skupiny obyvatel, byl efektivní. Nakolik prevencí není zastírána neochota respektovat zákon o ochraně osobních údajů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, jak zmiňoval pan kolega, jedná se o výzkum z roku 2004, takže se jedná o situaci z doby před deseti lety, přesto mi dovolte, abych okomentoval tuto argumentaci.

Pan kolega se zmiňuje o tom, že Nejvyšší správní soud rozsudek městského soudu i rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů, který tehdy potvrdil sankci vůči Ministerstvu vnitra, a to včetně sankce finanční, zrušil. Já chci dodat, že Nejvyšší správní soud dal Ministerstvu vnitra za pravdu, a to ve dvou základních otázkách.

Za prvé, údaje, s nimiž Ministerstvo vnitra po anonymizaci pracovalo, nekvalifikoval Nejvyšší správní soud jako informace osobního charakteru, neboť vnější pozorovatel na jejich základě nemohl identifikovat, o kterou osobu se jedná. To si myslím, že je základní z celého rozsudku Nejvyššího správního soudu. Znamená to tedy, že s údaji bylo nakládáno tak, aby ty údaje nešlo přiřadit ke konkrétní osobě. Nejvyšší správní soud také přiznal, resp. potvrdil Ministerstvu vnitra pravomoc k preventivní činnosti i v podobě provádění výzkumu chování mladistvých za prvotního použití jejich osobních údajů, a to přímo na základě kompetenčního zákona. Má-li totiž Ministerstvo vnitra vykonávat preventivní činnost, musí k tomu mít vstupní informace. Znovu ještě jednou připomínám, tento průzkum byl dělán tak, aby nebylo možné konkrétní informace spojit s konkrétní osobou. Alespoň takto hovoří i rozsudek Nejvyššího správního soudu.

Vedle finanční stránky věci má tak rozsudek Nejvyššího správního soudu pro Ministerstvo vnitra i důležitý precedenční význam k provádění dalších výzkumů. Já tady mohu za sebe zodpovědně říci, že budeme ale velmi vážně při dalších výzkumech posuzovat i ochranu osobních dat a ochranu osobnosti jako takové.

Směrem k Úřadu pro ochranu osobních údajů jsme přesvědčeni, že i tento úřad musí respektovat rozhodnutí nezávislého soudu, resp. Nejvyššího správního soudu v této věci a závěrů judikatury a měl by této judikatuře přizpůsobit i svoji činnost, nikoli rozhodnutí vrchního soudu odmítat a ve své právně vyvrácené praxi opakovaně pokračovat.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. (Předsedající se dívá tázavě na poslance Holečka, zda má zájem o doplňující otázku. Ten naznačuje, že ne.) Pan poslanec nemá zájem o doplňující otázku. Výborně.

Přikročíme tedy k další interpelaci, ke které je přihlášen pan poslanec Klučka. Bude interpelovat paní ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou. Prosím, pane ministře - pane poslanče, máte slovo. (Předsedající se směje. Ministr Chovanec: Co není, může být.)

 

Poslanec Václav Klučka: Krásné. Děkuji, paní místopředsedkyně.

A já vás všechny svým projevem překvapím. Já prostě v této chvíli stahuji interpelaci na paní ministryni. Dávám tím možnost více opozičním poslancům, aby své interpelace, aby se na ně dostalo, s tím, že možná předpokládám ještě nějaké vystoupení s přednostním právem v průběhu interpelací, takže využiji spíše možností, abych s paní ministryní tuhle tu věc rozebral bezprostředně po tomto čase osobně a zbytečně tady nezdržoval.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Evidujeme tedy, že svou interpelaci stahujete.

Nyní dávám slovo panu poslanci Vojtěchu Adamovi, který bude interpelovat pana ministra Chládka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Adam: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Pan ministr právě přichází. Já jsem myslel, že o něho přijdu.

Má otázka zní nebo týká se budoucnosti mistrovství světa Moto GP v Brně jako součásti tradiční akce, která se koná již více než 50 let. Není totiž vůbec jisté, zda letošní rok nebude posledním, kdy se pojede. Jde samozřejmě jako vždycky o peníze. V tomto případě o takzvaný zalistovací poplatek promotérské společnosti Dorna Sports, aby se mistrovství světa mohlo na našem území vůbec konat. V situaci, kdy poptávka jednoznačně převyšuje nad nabídkou pořadatelských míst včetně jejich finančního zajištění, je nebezpečné se pořadatelství vzdát, protože by se už nikdy nevrátilo.

Byla předložena celá řada dokumentů a argumentů pro podporu a zachování jednoho z nejvýznamnějších sportovních podniků, které se konají na území České republiky, a to včetně ekonomických. Automotodrom Brno oznámil začátkem května promotérovi šampionátu, že nemá zajištěno financování závodu mistrovství světa Moto GP v roce 2014 ani v letech následujících, a pokud nedojde ke změně, bude nucen požádat promotéra o vyjmutí závodu z kalendáře mistrovství světa. Došlo totiž k tomu, že nově ustanovená Národní rada pro sport odmítla zařadit závod mistrovství světa Moto GP mezi významné sportovní akce a tím ze (do?) státem garantovaného dotačního programu. Tímto rozhodnutím byl zcela popřen systém financování významných sportovních akcí.

V seriálu mistrovství světa Moto GP jsou pouze tři pořadatelská místa z osmnácti, kde stát neposkytuje garanci: Motegi v Japonsku pod patronátem Hondy, Mugello v Itálii, kde závod financuje Ferrari, a Česká republika. Nedopusťme zánik tak významného tradičního prospěšného podniku, jako je motocyklové mistrovství světa v Brně, prospěšného nejen pro region, ale především pro Českou republiku. Málokterá akce jí totiž zajišťuje celosvětovou propagaci.

Já bych se chtěl jenom zeptat, jak vypadá situace teď pár dní před tím, než se musí definitivně rozhodnout o pořádání v dalších letech.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, omlouvám se, váš čas. Děkuji.

A nyní prosím pana ministra k odpovědi. Prosím, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, paní předsedající. Ten příběh je mnohem složitější a problematičtější. Ona ta chyba je také na straně vůbec jak Autoklubu Česká republika, tak té organizace. Když půjdu úplně do důsledku, tak si myslím, že tam je hlavně problém nějaký mezivztahový, kdy tyto dvě organizace nejsou schopny se nějak domluvit z jednoho prostého důvodu. My nemůžeme poslat finanční prostředky na tuto akci jinak než prostřednictvím národní autority. A národní autorita je Autoklub Česká republika.

Možná z minulosti víte, jeden z mých předchůdců, exministr Dobeš rozhodl, že národní autorita je někdo jiný, a tím rozhodnutím si myslel, že změní ten koloběh, který je. Dopadlo to tak, že Autoklub Česká republika vyhrál soudní spor a Ministerstvo školství teď za to rozhodnutí platí sto tisíc korun. To jenom na okraj, na dokreslení té situace.

Národní rada pro sport neodmítla zařadit Moto GP do hlavních významných akcí, ale zařadit ji tam nemohla. A nemohla ji tam zařadit z jednoho prostého důvodu - protože oni nebyli schopni žádost poslat ani v termínu. A vzhledem k tomu, že ji poslali po termínu, tak v podstatě logicky nesplnili podmínky a nemohli být mezi těmi akcemi. Ale to by ani tak nebyl problém, protože já jsem rozhodl z pozice ministra, že dostanou 20 mil. korun z Ministerstva školství. Mimochodem, nikdy nedostávali větší částku než nějakých 24 milionů. Dvacet milionů, ale chci garanci, a to tady chci podotknout, chci garanci, že ty finanční prostředky budou transparentně využity a že půjdou zcela jednoznačně na ten zalistovací poplatek.

Problém tam je také v tom, že to organizuje soukromá společnost, a diskuse, která probíhala na národní radě mezi jednotlivými subjekty, tak byla debata, jestli těch fanoušků je opravdu 210 tisíc, anebo 150, a jestli opravdu je takový profit pro Českou republiku. Ale to je spíš opravdu také na nějaký odborný seminář. S tím, že chci i garanci od Autoklubu České republiky, že když ty prostředky pošlu Autoklubu, tak je pošle na ten zalistovací poplatek. Ten dopis už mi přišel, garance tady je, že ty peníze takto dostanou. No a protože jsme se bavili i se zástupci Moto GP, že to je málo, tak jsem udělal další krok. Teď jde ve středu materiál do vlády, kde žádám vládu, aby ještě vyčlenila 20 milionů z rezervy, to znamená, že by dostali 20 + 20. S velkou radostí jsem paní ředitelce poslal esemesku, že bude až 40 milionů korun podpora od státu, která nikdy v minulosti nebyla. Paní ředitelka mi napsala, odpověděla, schválně jsem si to nalistoval, že jim to nic neřeší, že chtějí 78 milionů. Že polovina je málo a že to je pro ně, jako kdybychom jim neposlali nic.

V tu chvíli tedy ale stojíme před rozhodnutím, jestli akci tohoto typu má platit Ministerstvo školství jako sport. Můžeme na to přispívat, ale myslím si, že daleko víc je to podpora cestovního ruchu. Takže by bylo systematičtější, a to také v tom materiálu zmiňuji, že do budoucna by mělo být naplánováno dlouhodobé financování, ale z jiné kapitoly než z oblasti sportu. To znamená například z MMR, nebo když jsou to motorky, z dopravy. Pokud by to mělo být ze sportu, tak klidně, můžeme tam dát sto milionů, ale musíme počítat s tím, že to bude na úkor ostatních akcí, protože z toho jednoho balíku, který mám, musím pokrýt všechny akce, které tam jsou. Včetně významné akce, která byla třeba tento týden Zlatá tretra ve Vítkovicích, příští rok mistrovství světa v hokeji, a tak dále, a tak dále. Takže to jenom na dokreslení.

Komunikace opravdu není jednoduchá, ale teď je připraven materiál, který když bude schválen, tak by měli dostat podporu 40 milionů. Ale obávám se, že ani to asi stačit organizátorům nebude.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře a táži se pana poslance. Má zájem položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Adam: Děkuji za odpověď. To nebude doplňující otázka, spíš takové konstatování, aby se opravdu do budoucnosti našel systém financování takových významných akcí, aby se tato podle mě v podstatě trapná situace nemusela už nikdy opakovat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím o reakci pana ministra.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji. Já budu úplně konkrétnější. Ona největší trapnost je, že dva lidi se nedokážou mezi sebou dohodnout. Já budu i konkrétní. Prostě podle mého názoru je tam problém vztahový mezi panem Ječmínkem a panem Abrahamem. A do toho se zatahuje Česká republika a Česká republika si musí říct, jestli bude podporovat tuto akci, jakou částkou. Já jsem pro, protože jsem tu akci navštívil, ale zároveň si myslím, že musíme jasně říct, že prostředky musí být vyčleněny na konkrétní věc, musí být transparentní, transparentní vyúčtování. A musíme mít jasný přehled o tom, jestli opravdu přínos je jedenapůl miliardy, anebo jestli je to pouhý odhad, protože ta akce samozřejmě má velký význam. Jenom například na dani přinese za víkend nějaké prostředky - proč by to stát neměl podporovat? Ale to si myslím, že už je i otázka pro Poslaneckou sněmovnu, protože to je dlouhodobý výhled a Poslanecká sněmovna by měla jednoznačně říci ano, tuto akci, ta je řekl bych nadsportovního charakteru, vyjmeme z podpory běžných sportovních akcí a budeme ji podporovat jako Česká republika mimořádnou položkou 78 nebo 100 milionů korun s tím, že to musí být samostatně.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní dávám slovo panu poslanci Zbyňku Stanjurovi, který byl vylosován jako sedmý a bude interpelovat pana ministra dopravy Antonína Prachaře.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. No tak před hodinou a půl jsme tady debatovali o tom, jak je to šance debatovat s ministry či s ministerským předsedou. Pan ministr se omluvil z pracovních důvodů? Já bych tu omluvu přijal, kdyby byl v zahraničí. To evidentně není. Měl dostatek času, aby zhruba před dvěma hodinami obsáhle komentoval moji dnešní tiskovou konferenci., a nemá dostatek času, aby přišel na interpelace. Ale ty otázky mu položím, doufám, že mi odpoví.

Za prvé. Proč jste, pane ministře, přesvědčený, že potřebujete projektového manažera pro mýtný systém? Za druhé. Proč jste přesvědčený, že mýto může provozovat ŘSD? Za třetí. Dokdy uzavřete smlouvy s hledaným projektovým manažerem? Dokdy projektový manažer předloží výsledky své práce? Kdy předložíte vládě České republiky návrh řešení? Za čtvrté. Vy osobně preferujete zachování stávajícího rozsahu zpoplatněných silnic a dálnic, nebo budete navrhovat nějaké rozšíření? Za páté. Vy osobně podporujete zadání veřejné zakázky s předepsanou technologií, či technologicky neutrální? A za šesté. Jste schopen garantovat Poslanecké sněmovně, že se včas a řádně vysoutěží nový provozovatel mýtného systému tak, aby 1. ledna 2017 nenastal žádný problém, nebo tak, že budete tzv. v časové tísni prodlužovat stávající smlouvu?

Děkuji za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji panu poslanci a nyní dávám slovo paní poslankyni Gabriele Peckové, která bude interpelovat ministra kultury Daniela Hermana. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Gabriela Pecková: Vážený pane ministře, dámy a pánové, já tu nechci naskakovat na nějaké katastrofické scénáře o snižování mzdových prostředků v příspěvkových organizacích Ministerstva kultury. Jednak doufám, že nepadlo žádné definitivní rozhodnutí, a za druhé mám pocit, že už by to prostě nebylo možné. Takže víceméně chci upozornit a apelovat na naprosto neudržitelný stav, kdy naši světoví odborníci mají platy nižší, než jsou průměrné platy v České republice. Například kasteláni nejsou schopni z těchto platů zaplatit ani nájmy v objektech, které spravují, takže jsou často nuceni se stěhovat jinam. Byť se to nemusí zdát, není to žádný luxus. Zkuste v zimě vytopit komůrku na středověkém hradu. Skutečně i to je stojí nemalé prostředky, ale bohužel ani to si nemohou dovolit. Stěhují se pryč, což pochopitelně pro tyto objekty je téměř nezbytná 24hodinová přítomnost. Oni nakonec tu práci dělají, protože je k tomu vede jejich nadšení a entuziasmus. U těchto lidí se památkové péči učí celý svět. Oni zasedají v mezinárodních komisích, kde se rozhoduje o světovém kulturním dědictví.

Já jsem přesvědčena, pane ministře, že vy si tu situaci uvědomujete, takže se spíš ptám, jestli máte nástroje, jak přesvědčit ministra financí pana Babiše, že naše kulturní instituce, naše národní kulturní památky jsou naše moře a že prostředky do nich investované se mnohonásobně vrátí. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a prosím o reakci pana ministra kultury. Prosím, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, vážená paní předsedající. Kolegyně, kolegové, já velice děkuji paní poslankyni za ten úvod, za to, co řekla. Samozřejmě tu situaci si velmi dobře uvědomuji, protože opravdu je velmi složitá. Já jenom pro vaši informaci bych řekl pár čísel. V průměru jsou naše příspěvkové organizace zhruba 3000 pod průměrem platů v České republice. Pro vaši informaci, například Technické muzeum Brno má průměrný plat 15 224 korun, Valašské muzeum Rožnov 16 303, Památník Terezín 16 577 a mohl bych takto opakovat nebo procházet celý seznam. Takže ta situace je skutečně závažná a vedeme intenzivní jednání. V tuto chvíli musím říci, že jsme dosáhli významné dohody, že nám bude do rozpočtu vráceno 112 mil. na platy, což je pozitivní zpráva. A já pevně věřím, že se dostaneme i v dalších jednáních do té hladiny, která bude přijatelná.

Podle předloženého rámcového návrhu přísluší Ministerstvu kultury na rok 2015 výdajový rámec ve výši 10,041 mld. korun, což představuje 0,89 % celkových výdajů státního rozpočtu. Při posuzování výše rozpočtu je třeba si uvědomit, že Ministerstvo kultury je k některým výdajům zavázáno a nemůže provést jejich snížení. Největší částku ve výši 3,5 mld. korun představují výdaje podle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, které představují zhruba 40 % celkových výdajů naší kapitoly. Ministerstvo kultury musí hradit také výdaje na výzkum, vývoj a inovace v plánované výši cca 0,5 mld. korun. Rovněž ministerstvo plní závazky i vzhledem k zahraničí a v souvislosti s členstvím České republiky v některých organizacích a vůči těm 29 příspěvkovým organizacím, vůči nimž musíme plnit povinnosti zřizovatele.

Rozpočet naší kapitoly pro rok 2015 vychází z údajů střednědobého výhledu schváleného Poslaneckou sněmovnou v roce 2013. Ve střednědobém výhledu došlo k první redukci, kdy byl rozpočet na rok 2015 snížen oproti rozpočtu roku 2014 o částku ve výši 1 074 628 tis. korun. V dubnu 2014 provedlo Ministerstvo financí druhou redukci, kdy došlo oproti střednědobému výhledu ke snížení ještě o dalších 148 244 tis. korun. Tím došlo k celkovému snížení rozpočtu na rok 2015 o částku ve výši 1 223 873 tis. korun a ta výše by se pohybovala v částce 8 678 616 tis. korun.

Ukazatel příspěvkových organizací zřízených Ministerstvem kultury se snížil o částku ve výši zhruba 298 mil., což by mělo negativní dopad jednak na rozpočty příspěvkových organizací, tak i na jejich vlastní činnost. Z toho také vycházel dopis ředitele odboru ekonomiky, který pochopitelně znepokojil ředitele našich příspěvkových organizací. Ten vycházel právě z těch formálně známých skutečností, které jsou založeny na krácení navrženém kapitolám Ministerstvem financí jako základní vstup pro jednání vlády o střednědobých výdajových rámcích. Dopisy se zachycením posledních známých skutečností byly rozeslány příspěvkovým organizacím proto, aby byla umožněna diskuse nad návrhem. V opačném případě by nebylo možné vůbec žádným způsobem zohlednit specifika některých příspěvkových organizací. Ale připomínám, že rozeslané dopisy obsahují pouze úvodní návrh, který Ministerstvo kultury stejně jako v předchozím roce předpokládá dokončit ve spolupráci s příspěvkovými organizacemi. První konkrétní plod, jak jsem řekl, je oněch navrácených 112 mil. korun právě na platy. Jsem přesvědčený, že pokud se bude spolupráce a komunikace s Ministerstvem financí vyvíjet tak jako dosud, dostaneme se na jakousi hranici přežitelnosti, ač samozřejmě v programovém prohlášení vlády je 1 %, ke kterému se zatím přibližujeme pouze vzdáleně.

Takže ještě jednou děkuji za podporu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi. Ptám se paní poslankyně - chce položit doplňující otázku? Není tomu tak.

Nyní předám slovo paní poslankyni Nytrové, která byla vylosovaná jako devátá s interpelací na pana ministra Prachaře. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Pavlína Nytrová: Vážený pane nepřítomný ministře dopravy, dovolte, abych se vás dotázala na problematiku výstavby protihlukové stěny na pozemní komunikaci číslo I/56 v místní části Hodoňovice obec Baška. Obrátilo se na mě občanské sdružení Pro Hodoňovice. Občané tamní lokality dlouhodobě strádají ve stresujícím prostředí nadměrného hluku s jednoznačným dopadem na jejich zdraví. Činí všechny zákonné kroky, které by měly vést k vyřešení jejich svízelné situace. Bohužel do dnešního dne bezvýsledně. Cílem výstavby protihlukových stěn podél silnice I/56 v obci Baška, místní části Hodoňovice, je snížení hygienických limitů v chráněném venkovním prostoru přilehlých staveb a celkové zlepšení jejich životních podmínek.

Vážený pane ministře, žádám vás tímto o sdělení, proč není od roku 2007, kdy byly naměřeny vysoké hodnoty hluku, vyřešen problém nadměrného hluku z provozu na komunikaci I/56 v obci Baška, místní části Hodoňovice. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní dávám slovo paní poslankyni Daně Váhalové, která přichází s interpelací na pana ministra Mládka.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení ministři a vážený pane ministře Mládku, dostala se ke mně informace, že projednávání podpory venkovské ekonomiky v České republice z evropských fondů se na Ministerstvu průmyslu zkomplikovalo. Jedná se mi konkrétně o OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 až 2020. Ráda bych věděla, zda Ministerstvo průmyslu a obchodu zahrnulo do tohoto operačního programu podporu mikropodniků prostřednictvím programu LEADER a místních akčních skupin.

Pane ministře, chtěla bych vás požádat o podporu malého podnikání, o podporu malých a středních živnostníků našeho venkova. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni a nyní dávám slovo panu poslanci Petrovi Adamovi, který bude interpelovat pana ministra školství Chládka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Adam: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, moje interpelace je směřována k panu ministru školství Marcelu Chládkovi a týká se velmi zvláštní situace kolem soukromé Vysoké školy Karla Engliše v Brně.

Vážený pane přítomný ministře, správní řízení je ze zákona neveřejné. Jak je možné, že z Akreditační komise v rozporu s touto zákonnou zásadou unikají informace o jejích dílčích stanoviscích k neukončeným správním řízením, které vede Ministerstvo školství? Jde konkrétně o řízení s Vysokou školou Karla Engliše. Tyto informace mohou dotčené subjekty poškodit a stát v takovém případě nese odpovědnost za způsobenou škodu. Informace protiprávně poskytuje tajemník komise, což je zaměstnanec Ministerstva školství. Tímto se odvolávám na včera zveřejněné informace v Brněnském deníku, kde jsou uvedeny konkrétní citace tajemníka komise Jiřího Smrčka.

Jaké podniknete, vážený pane ministře, kroky, abyste zajistil v rámci akreditačních správních řízení zákonnou zásadu neveřejnosti tohoto řízení? Velmi děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím o reakci pana ministra.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, paní předsedající. Tak v první řadě bych panu poslanci doporučil, vzhledem k tomu, že byl svědkem nějakého protiprávního postupu, aby podal trestní oznámení, což je jeho povinnost.

A druhá záležitost - k Akreditační komisi. Akreditační komise je nezávislý orgán, tak to musí i zůstat, protože Ministerstvo školství nemůže zasahovat do nezávislého rozhodnutí Akreditační komise, protože pak bychom se dostali do situace, že např. ministr školství bude rozhodovat o tom, která vysoká škola má mít akreditaci nebo nemá. Ale pokud mohu, tak ještě se u této problematiky zastavím.

Shrnu pro ostatní. Akreditační komise zjistila závažné nedostatky u Vysoké školy Karla Engliše a bylo to v oborech ekonomika a právo v podnikání, management v podnikání a poté ještě bezpečnostně právní činnost ve veřejné správě a technologie ochrany osob a majetku. Na základě toho navrhla omezit akreditaci. Omezení spočívá v tom, že v podstatě na základě tohoto rozhodnutí nemohou přijímat ke studiu nové uchazeče. Proti tomu se škola odvolala. Pak procházelo 16. až 18. června další projednání Akreditační komise, která konstatovala, že nedošlo k odstranění zjištěných závažných nedostatků, a proto stále trvá na omezení akreditace. Nyní probíhá správní řízení na Ministerstvu školství. To doposud nebylo ukončeno, tzn. nemohu předjímat ani popisovat správní průběh. A ten samozřejmě rozhodne o tom dalším postupu.

A v závěru ještě k tomu úplnému samotnému začátku. Musíme se podívat, jestli tam opravdu došlo, nebo nedošlo k nějakému úniku informací, protože zpráva Akreditační komise, kterou momentálně mám i v rukou, je dokonce vyvěšena na webových stránkách Akreditační komise a je veřejně přístupná. Takže jestli je nějaká informace z této zprávy v tisku, nečetl jsem ten článek, ale jestli je v tisku nějaká zpráva, tak si nemyslím, že došlo k nějakému úniku, protože ta zpráva je veřejně dostupná.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec nemá zájem položit doplňující otázku.

Nyní dávám slovo panu poslanci Josefu Zahradníčkovi, který byl vylosován jako dvanáctý v pořadí s interpelací na paní ministryni Michaelu Marksovou. Není přítomná, máte možnost načíst, popřípadě stáhnout do její přítomnosti. Takže prosím načtěte.

 

Poslanec Josef Zahradníček: Příjemné dobré odpoledne.

Vážená nepřítomná paní ministryně, dámy a pánové, moje krátká interpelace bude směřovat na způsob a zvyšování důchodů. Předem se omlouvám, zda jste na toto téma již hovořila či odpovídala, ale dle mého názoru a názoru mnoha starších občanů této země je opakování matka moudrosti a možné vysvětlování tohoto problému je vždy namístě. A nejen já bych chtěl slyšet vaše stanovisko a stanovisko vašeho ministerstva.

Mé otázky zní: Myslíte si, že dosavadní systém zvyšování důchodů je solidární a teoreticky spravedlivý? Nebylo by lepší jednotně zvyšovat důchody o stejnou finanční částku pro všechny důchodce? Mám za to, že již v rozhodnutí o výši důchodu každému, kdo o něj požádá, byla dostatečně zohledněna jeho zásluhovost. Pokud nemám pravdu, tak mě opravte. Životní náklady každého z důchodců a každého z nás jsou stejné. Nebo platí: kdo má vyšší důchod, vyšší mzdu, má i vyšší základní životní náklady na uspokojování základních životních potřeb? Jedná se například o cenu vodného a stočného, ceny elektrické energie, plynu a základních potravin. Je možné a co je pro to třeba učinit, aby zvyšování důchodů bylo stanoveno pevnou finanční částkou pro všechny důchodce stejně? Systém by se stal jednodušším, spravedlivějším a především levnějším. Nebo platí pravidlo, že všichni důchodci jsou si rovni, ale někteří rovnější?

Děkuji za odpověď a za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Nyní dávám slovo poslankyni Markétě Adamové, která byla vylosovaná jako třináctá se svou interpelací na ministra kultury Daniela Hermana. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Milé dámy a pánové, hezké odpoledne.

Vážený pane ministře, interpelovala jsem vás již ve věci oživení projektu výstavby Národní knihovny podle projektu architekta Jana Kaplického písemně. Za vaši odpověď vám děkuji. Přesto se tomuto tématu chci ještě dále věnovat, a to především proto, že téma žije svým vlastním životem v médiích a hojně o něm diskutují i občané Prahy 8 - Karlína a Libně, kde taktéž žiji a jsem členkou vedení této městské části. Celý projekt samozřejmě zajímá i odbornou a laickou veřejnost. Ačkoliv nejsem odbornicí na urbanismus či architekturu, tak mě opravdu velmi znepokojuje, jak se zda zachází s dílem, které bylo určeno zcela jinému účelu a pro zcela jiné umístění. Architektonický návrh Národní knihovny počítal s umístěním na Letné, tedy na vyvýšeném místě. Umístění na Rohanském ostrově v záplavové oblasti, na ploše nikoliv vyvýšené, je zcela proti původnímu plánu. Avizovaná je taktéž změna účelu budovy. Ačkoliv nezpochybňuji, že Praha si zaslouží moderní architekturu a kulturní centrum, zpochybňuji, že celá snaha oživit tento projekt je vedena motivem poskytnout Praze, Pražanům a návštěvníkům hlavního města další takový kulturní stánek a moderní architekturu. Snaha, která z celého projektu čiší, je vedena motivací developera, kterým je mimochodem sponzor vaší strany Luděk Sekyra, upozornit na megalomanský projekt Rohan City v období nesnadné situace na trhu s nemovitostmi. Zajistit si takovou publicitu je něco, oč se každému developerovi může jenom zdát. A vy mu ji tímto podle mého názoru poskytujete. Tvrdíte, že se o všech náležitostech tohoto záměru bude teprve jednat, avšak publicita, kterou tímto projekt získává v mediálním prostoru, je již dostatečná. Takže i kdyby z celého záměru nakonec sešlo, účel pro developera a sponzora KDU-ČSL byl splněn. V písemné odpovědi na mé dotazy týkající se jak umístění, účelu, autorských práv... (Předsedající upozorňuje na čas.)

Já už se tedy pokusím jenom vyslovit otázku. Uvedl jste, že celá záležitost se nachází v prenatální fázi. Já se tedy chci zeptat, koho hodláte přizvat do pracovní skupiny, kterou chcete vytvořit, a zda si upřímně opravdu myslíte, že v tomto případě nejde jen o šikovně zvládnuté PR developera.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím o reakci pana ministra.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, opět i na tomto místě děkuji paní poslankyni za zájem o toto téma.

Chtěl bych předeslat, že myšlenka postavit knihovnu, blob pana architekta Kaplického, vlastně nikdy úplně neumřela, ač se od toho roku 2007 začala ubírat nejrůznějšími etapami a cestami. Já jsem měl tu čest pana architekta osobně znát, protože jsem v té době dokonce pracoval na Ministerstvu kultury, setkával jsem se s ním a měl jsem možnost s ním hovořit o nejrůznějších aspektech jeho práce a musím říci, že si mě získal za člena svého, můžeme říci v uvozovkách, fanklubu.

Ale nyní k vaší otázce. Jak jste sama, paní poslankyně, řekla, jsem také přesvědčen, že si Praha zaslouží v oblasti kultury stavbu 21. století, jakou Kaplického blob rozhodně je. Oživení tohoto projektu je vedeno především obecnou snahou zachovat pro další generace architektonické dědictví obsahují moderní trendy z pera českých autorů. Věřím, že tyto moderní stavby přilákají do Prahy a dalších českých měst mnoho zahraničních turistů, jak je tomu i v jiných městech v zahraničí, kde například Kaplického unikátní projekty již byly realizovány.

Co se týká umístění stavby, musím říci, že myšlenka Rohanského ostrova byla pouze myšlenkou záložní. Ve chvíli, kdy se zdálo, že Letenská pláň je díky stavbě tunelu Blanka úplně mimo hru, se hledaly alternativy. Paní Eliška Kaplicky, se kterou se rovněž znám, se snažila nacházet různé varianty a jednou z nich byl i Rohanský ostrov. Ve chvíli ovšem, kdy pan prezident Miloš Zeman vstoupil velmi aktivně do celého procesu a i na základě rozhovorů, které jsem s ním vedl osobně na toto téma, i na základě mediálních vyjádření, kdy řekl, že prosadí možnost návratu blobu na Letenskou pláň, je to pochopitelně priorita č. 1, kterou bychom se snažili zrealizovat na prvním místě. Znovu říkám, že varianty, o kterých se hovořilo, ať to byl Rohanský ostrov, nebo Smíchov, byly pouze variantami záložními, které měly jakoby suplovat nemožnost postavit tento projekt na původním místě.

Co se týká pana doktora Sekyry, se kterým mě právě paní Eliška Kaplicky seznámila, ten se k celému projektu postavil velmi vstřícně a má snahu tomu pomoci. Rozhodně se nejedná o nějakou lacinou reklamu, protože si myslím, že on ani nic takového nepotřebuje, protože je velice schopným stavitelem řady zajímavých projektů, o kterých žádná diskuse vedena není. A co se týká jakéhosi propojení se sponzoringem KDU-ČSL, to je naprosto transparentní záležitost, která od samého začátku byla zcela veřejně sdělována. A myslím si, že to je naopak zajímavá cesta i pro další subjekty, aby se podpora politických stran děla takto transparentně a jasně a nevyvolávala žádné postranní otázky.

To znamená, že jsem opravdu velmi rád, že se opět vrací myšlenka Letné, a myslím si, že bude dobré, abychom se v nějakém širším grémiu setkali všichni, kteří chceme na tomto projektu nějak participovat. Ano, vy jste řekla, a tak jsem to napsal a tak to také je, že celá záležitost je v současné době v jakési prenatální fázi vývoje. Já zvažuji v nějakém krátko- nejdéle střednědobém horizontu svolat pracovní skupinu a budu velmi rád, když budeme moci na tomto spolupracovat, protože si myslím, že to je opravdu téma vysoce nadstranické, které by mělo z Prahy opět - učinit je možná ne úplně vhodný termín, ale ještě zvýšit její prestiž jakožto destinace atraktivní pro miliony lidí z celého světa, jak tomu dnes je a jak už tady zazněla citace ministra kultury Pavla Tigrida, že památky jsou naším mořem. Tedy i tyto magnety nové architektury jistě její atraktivitu zvýší. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím paní poslankyni s doplňující otázkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Já vám, pane ministře, děkuji za odpověď. Není to otázka, spíše je to taková prosba. Pokud by přece jenom nakonec nebyla varianta Letné realizována a uvažovalo se o Karlíně, prosím vás, oslovte Prahu 8 a zapojte nás do toho řešení a do té pracovní skupiny. Vy jste to avizoval, já to vítám a ráda bych se toho účastnila. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím o reakci pana ministra.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Samozřejmě i já vítám tuto ochotu. To by bylo zcela pochopitelné. Pochopitelně že by městská část, ve které by takto významné dílo mělo být realizováno, musela být zapojena. A to, že se to dosud nestalo, je opravdu zapříčiněno prenatální fází vývoje a tím, že v tuto chvíli se skutečně zdá, že opět je v reálné hře původní umístění na Letné. Je zde ještě mnoho otázek, ale myslím si, že dobrá vůle je schopna vytvořit velmi zajímavou synergii ve prospěch této zajímavé stavby, a ještě jednou děkuji za vaši nabídku spolupráce.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi a nyní dávám slovo panu poslanci Kortemu, který bude interpelovat pana ministra vnitra Chovance. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji. Vážený pane ministře, Rusko svou agresí vůči Ukrajině, okupací a anexí Krymu, součásti Ukrajiny, podporou separatistů, ba dokonce vojenskými subverzními akcemi, které vydává za občanskou válku na východní, jihovýchodní Ukrajině, porušuje mezinárodní právo, jakož i mezinárodní dohody, k nimž se samo dobrovolně zavázalo, a to za pokojného přihlížení OSN, celkem zbytečné organizace, jakož i OBSE, organizace ještě zbytečnější. Prezident Putin tím realizuje svoji doktrínu, jež je odvozena od doktríny Brežněvovy a praví: Rusko je všude, kde jsou Rusové. To znamená také v Karlových Varech, na Vinohradech, v Břevnově atd.

Z toho, vážený pane ministře, logicky vyplývá má otázka: Jaká jste učinil, resp. hodláte učinit opatření na omezení vydávání víz občanům Ruské federace a zrušení povolení k trvalému pobytu těm, kteří jej mají? Neboť je evidentní, že zdejší Rusové představují bezpečnostní riziko pro ČR.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím o reakci pana ministra. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já na základě informací od Ministerstva zahraničí, informací z tajných služeb, které tu nemohu bohužel prezentovat, nemám dojem, že by situace byla takového rozsahu, o kterém tady mluví pan kolega Korte, prostřednictvím paní předsedající.

My v současné době přijímáme opatření ve vztahu k jednotlivcům, pokud jsou vyhodnoceni bezpečnostními strukturami ČR jako osoby, které by mohly páchat trestnou činnost na území ČR, a s těmito jsou zahajována příslušná řízení. Plošná selekce občanů Ruské federace není namístě, není nutná. A já bych chtěl připomenout, že tady žije velká spousta Rusů, kteří zde podnikají, kteří zde pracují a kteří jsou z mého pohledu ku prospěchu české společnosti. Díky.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a vidím, že pan poslanec má zájem položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Daniel Korte: Vážený pane ministře, já myslím, že v otázkách bezpečnosti bychom se neměli spoléhat pouze na dojmy. Já rozumím, že je zde velmi silný ekonomický podtext, a proto vám chci položit tuto otázku: Stojíme-li před alternativou, zdali žít v relativní chudobě, ale svobodně, anebo v relativním blahobytu, ale jako moskevský vazal pod Putinovou knutou, já volím tu první. A vy, pane ministře?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Já úplně nevím, jestli se pan poslanec, kolega Korte, prostřednictvím paní předsedající, neprobudil v nějakém jiném světě (pobavení), protože já tak už pár let trošku žiji jako součást EU a jsem za to velmi rád. To znamená, já volím třetí alternativu, a to je občan EU, který de facto ve vztahu k našim partnerům mimo EU dbá i na názory EU. A Evropská unie se k tomu staví naprosto stejně jako ČR, to znamená, my naprosto precizně budeme vyhodnocovat bezpečnostní rizika, která budou detekovat naše bezpečnostní struktury a struktury našich partnerů. Chci připomenout, že tu téměř na každém zasedání Poslanecké sněmovny schvalujeme některou mezinárodní smlouvu, která nám pomáhá bojovat s praním špinavých peněz, s mezinárodním zločinem a s dalšími typy zločinů, a to i s Ruskou federací máme uzavřeny tyto mezinárodní dohody. To znamená, já ten pohled na svět takto, pane kolego, nevidím a znovu říkám, volím variantu tři - žít rozumně jako Evropan v rámci EU a samozřejmě i jako hrdý Čech. Díky. (Potlesk několika poslanců KSČM.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi a nyní dávám slovo paní poslankyni Janě Fischerové, která byla vylosována jako patnáctá, a prosím ji, aby přednesla svou interpelaci na pana ministra dopravy Prachaře.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Vážený pane ministře dopravy, během dnešního dne, během interpelací na pana premiéra Sobotku a poté i na vás, interpeloval v této věci už také pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura, čili já se teď jenom zúžím ve své interpelaci asi na dvě věci. Je to tím, že se setkávám také se starosty různých obcí a měst a oni se mě vyptávali ve slova smyslu, co se týká silničního mýta, jak to do budoucna bude, jaká je vaše vize Ministerstva dopravy. A já tedy řeknu přímo jejich konkrétní dotazy. Na to se zúžím ve své interpelaci.

Počítáte s rozšířením stávající zpoplatněné sítě? Bude se mýto vybírat na všech silnicích I. třídy, nebo pouze na vybraných úsecích? A když, na jakých? Uvažujete i o rozšíření na silnice II. a III. třídy? Uvažujete i o rozšíření mýta na osobní automobily? A kdy bude hotovo zadání, aby se dal tendr bezpečně včas dokončit?

Já touto svou interpelací navazuji na slova pana Zbyňka Stanjury a prosím, je-li to možné, mi poslat potom také v kopii odpověď panu poslancovi a k tomu ještě přidat odpovědi na mé dotazy. Já jsem si četla na netu Ministerstva dopravy ČR tiskovou zprávu, prohlášení z 10. června, kdy částečně toto je zodpovězeno, ale pro mě je to nedostačující. Čili děkuji za vaši písemnou odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni a nyní dávám slovo panu poslanci Petru Gazdíkovi, který přednese interpelaci na pana ministra dopravy Antonína Prachaře. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážený pane nepřítomný ministře Prachaři, svým plánem na změnu zákona o výkupu pozemků jste prakticky zastavil přípravu staveb a dnes už bychom se měli nejenom strachovat o čerpání operačního programu Doprava I v předchozím plánovacím období EU, ale i o čerpání operačního programu Doprava II v novém plánovacím období EU, kdy plány přípravy začínají mít zásadní zpoždění.

Můžete nám v této souvislosti uvést, kolik pozemků se vykoupilo od doby, kdy jste mediálně sám sebe pochválil a 14. 5. 2014 na serveru Parlamentní listy jste řekl, jak přispějete ke stabilizaci resortu? Jak jste změnu připravil? Dále jste informoval, že některým vyvoleným budete udělovat cenu i 16krát větší. Už víte, podle jakého klíče budete vyvolené vybírat? V této souvislosti bych se vás také rád dotázal, jak dopadlo vaše jednání s paní Havránkovou, kterou jste jel osobně přesvědčit, aby pozemky prodala dříve, než ji vyvlastníte. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu místopředsedovi a nyní dávám slovo panu poslanci Radku Vondráčkovi, který přednese svou interpelaci na pana ministra vnitra Milana Chovance. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já mám to štěstí, že pana ministra tady mám.

Co vede poslance vládní strany, aby interpeloval ministra? My jsme byli v této Sněmovně v poměrně, v relativně nedávné době svědky tří bouřlivých diskusí při rozhodování o vydání či nevydání někoho z nás k trestnímu stíhání. Všechny ty diskuse nakonec sklouzly k jedinému tématu a to bylo určité pranýřování postupu policie, pochybností o nezávislosti policie, pochybností o účelovosti podávání trestních oznámení, což samozřejmě nemůžeme ovlivnit, ale účelovosti potom sdělování obvinění a poté průtahů s dalším řízením, což může vést až k dehonestaci trestně stíhaných osob. Připomínám, že se jedná v podstatě o oficiální většinový názor poslanců, který nakonec vedl k tomu, že kolegyně poslankyně Kailová nebyla vydána k trestnímu stíhání právě z obav, že zde dochází k určitým nestandardním postupům při šetření Policie České republiky.

Rád bych se tedy dotázal touto formou, jak s touto informací Ministerstvo vnitra naložilo, případně naloží, a jestli můžeme očekávat nějaká opatření v této otázce. Protože i když nebudeme měnit žádný zákonný předpis, jistě existuje celá řada nástrojů, které můžeme použít, abychom zlepšili tuto, řekněme, špatnou pověst orgánů činných v trestním řízení. Není to z mé hlavy, ale tady jsme si to vyslechli napříč politickým spektrem, že jsou zde závažné pochybnosti o některých postupech Policie České republiky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci. Prosím o odpověď pana ministra vnitra.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážená paní předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, vážený pane kolego, já jenom nevím, jestli ta interpelace by neměla spíše mířit na paní kolegyni Válkovou, ale budiž.

Já si myslím, že ty excesy, kterých jsme byli svědky a které vy tady popisujete, mě také znepokojují. Vždycky říkám policistům na poradách, že nemůže jejich akce končit monstrózní tiskovkou, ale musí končit odsouzením u soudu, a že ty monstrózní tiskovky bychom si měli nechat až potom, co ten soud rozhodne. To je práce té policie. Ta by měla velmi pečlivě a systematicky pracovat na tom, aby případného zločince dostala k soudu a byl odsouzen.

Na druhou stranu bych se policie rád zastal, protože všechny tyto věci přece probíhají pod dozorem státního zástupce. Státní zástupce je tím orgánem, který je pánem ve sporu, který je pánem přípravného řízení trestního, a samozřejmě policie bude těžko sdělovat obvinění bez toho, aby ten státní zástupce o tom věděl, aby tu věc dozoroval a aby se seznámil s celým rozsahem šetření. Státní zástupce úkoluje policistu k dalším úkonům, k dalším došetřením a dalším věcem.

Takže to je asi otázka společná potom na mě a paní kolegyni Válkovou. My jsme založili několik pracovních skupin k několika tématům, jako je rekodifikace trestního řádu a dalším věcem. Na druhou stranu opět chci zdůraznit, že státní zástupce je ten, který dozoruje celý proces předtím, než dojde k obvinění a následně k obžalobě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi. Táži se, zda pan poslanec Vondráček chce doplnit otázku. Je tomu tak. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: V podstatě s panem ministrem ve všem souhlasím. To, co řekl, odpovídá. Nicméně přece jenom státní zástupce také pracuje s nějakým materiálem, který mu připravuje policista, a vychází z nějakých informací.

Já bych možná doplnil jenom - jak vnímáte přebujelost sdělení obvinění? Je takový nešvar, který v současné době panuje, že bývá sdělováno obvinění i v situaci, což by se před pár lety nestalo. A je otázka samozřejmě i na paní ministryni Válkovou, co se týče státního zastupitelství, a zvažuji, zda ji položím touto či jinou formou, ale přece jenom - co říkáte na to, že i ta policie při své práci má co do činění s tím, na samém začátku trestního stíhání to jsou její podklady, její závěry šetření, se kterými potom pracuje státní zastupitelství, a ta otázka byla míněna přátelsky. Co pro to můžeme udělat v rámci Policie České republiky?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Děkuji. Já bych ani od koaličního poslance nepřátelskou otázku neočekával, musím tedy říci.

Na druhou stranu tady opravdu já těžko mohu polemizovat nad tím, jestli se sděluje hodně obvinění, nebo nesděluje. Otázkou bude - ptáte se na větší kauzy -, jak skončí u soudu, a to bude vodítkem úspěchu orgánů činných v trestním řízení.

Na druhou stranu pokud státní zastupitelství a policie mají podezření z páchání trestné činnost, tak prostě musí konat. Soud, pokud má pochybnosti nad tím, jestli viník nebo ten, kdo je obžalován u soudu, je vinen, tak musí zprostit, naopak státní zástupce - zásada je, že pokud má podezření, že byla spáchána trestná činnost, musí konat. A ta policie, teď to řeknu hodně obrazně, je služebníkem státního zástupce k tomu, aby se dobral pravdy. Samozřejmě policie přináší vlastní operativní informace, policie samozřejmě v rámci prošetřování má různou škálu možností, jak některé věci prověřovat, ale pak, pokud to přechází do fáze pod dozorem státního zástupce a směřuje to k obvinění, tak v té věci je pánem jednoznačně státní zástupce.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi. Nyní dávám slovo panu poslanci Romu Kostřicovi, který byl vylosován jako osmnáctý a bude interpelovat pana ministra dopravy Prachaře. Prosím.

 

Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, prosím vás pěkně, dovolte mi, ještě než mi začnete odpočítávat dvě minuty, jedno konstatování. Navazuji tady na pana poslance Stanjuru a mluvím ohledně nepřítomnosti pana ministra Prachaře. Ze 24 vylosovaných interpelací jich 8 míří na pana ministra Prachaře. To znamená, že každá třetí je v podstatě zbytečná. My tady nejsme zvědavi na to, abychom se dozvěděli nějakou odpověď, kterou sesmolí ministerští úředníci. Tyto interpelace mají také význam v tom, abychom věděli, jestli dotyčný interpelovaný je dostatečně informovaný, a tím pádem je kompetentní, aby zvládal svoji funkci.

Nyní mi dovolte, abych přikročil ke své interpelaci.

Vážený nepřítomný pane ministře, nepřítomný z důvodu pracovního zaneprázdnění - dělá to na mě dojem, jako kdyby pohrdal nikoliv mnou, ale pohrdal ctí a vážností celé této Sněmovny -, chci se vás zeptat na harmonogram, a to nikoliv časový, při opravě dálnice D1. Já zde vidím naprostou přezíravost vůči českým řidičům i ostatním, nabubřelost, protože v současné době je zavřeno více jak 40 km z dvousetkilometrového úseku, to znamená, že každý pátý kilometr je nesmírně nebezpečný, vede to ke zvýšené nehodovosti, vede to k tomu, že jde o ohrožení životů jak řidičů, tak všech spolucestujících. Zdá se, že český řidič je schopen snést všechno.

Já jsem viděl několikrát podobné opravy dálnice tímto způsobem v Rakousku a nikdy jsem neviděl, že by tam byl zavřený delší úsek než 4 km. Je to samozřejmě věc, která úžasně vyhovuje firmám, které opravují tuto dálnici, protože zavřít desetikilometrový úsek, mít tam dva nebo tři stroje a ostatní úsek je naprosto zbytečný. Domnívám se, že by bylo zapotřebí, aby tyto úseky byly nepoměrně kratší. Jistě by to vedlo, aby to skutečně byla dálnice a nikoliv krátnice.

Další dotaz mám na vás ohledně jmenování nového ředitele silnic -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, váš časový limit vyprchal. A ještě se vrátím k té vaší prosbě. Teď je bod interpelací, každý máte dvě minuty na to, abyste položil otázku. Vy bohužel nemáte přednostní právo, takže vám ten limit opravdu uběhl.

 

Poslanec Rom Kostřica: Paní místopředsedkyně, já to chápu, já jsem vás žádal o to, abych mohl provést konstatování. Kdybyste mi řekla, že to konstatování není možné, tak bych k tomu nepřistoupil.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já se omlouvám, ale já nemohu dělat individuální výjimky z jednacího řádu. To nelze.

 

Poslanec Rom Kostřica: Já to docela dobře chápu, ale rozhodně jste mě mohla informovat, protože je to polovina mé interpelace, další interpelace bude potom v září, když dobře tedy, pokud tam bude stejný pan ministr, čili já to považuji za nesprávný postup, nezlobte se. Ale děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Ludvíka Hovorku, který byl vylosován jako devatenáctý a bude interpelovat pana ministra zdravotnictví Němečka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážený nepřítomný pane ministře, váš předchůdce pan ministr Holcát zadal audit hospodaření dceřiných firem Nemocnice Na Homolce. Pokud je mi známo, tento audit byl kontrolním odborem Ministerstva zdravotnictví dokončen do začátku letošního roku. Během interpelací v květnu jsem si vyžádal předložení tohoto auditu, ale zatím jsem ho neobdržel. Vysvětlím vám, proč se o tento audit tolik zajímám.

Vedení státní Nemocnice Na Homolce vytvořilo podivný systém tří obchodních dceřiných firem, které pro svou mateřskou nemocnici zajišťovaly veškeré nákupy a zakázky s příslušnými přirážkami. Současně nemocnice celé ekonomické oddělení nahradila outsourcingem soukromé účetní společnosti Bialešová, s.r.o. V orgánech dceřiných společností Holte Medical, nově KTH Medical a Holte s.r.o. a Homolka Premium Care zasedali i jednatelka soukromé firmy paní Bialešová a právníci firmy Šachta a Partners, kteří podivným způsobem získali zakázku na právní služby pro nemocnici. Přes tyto firmy kontrolované podivnými lidmi tekly finanční prostředky ve výši přibližně 1 mld. korun ročně.

Když jsem v letech 2009-2011 upozorňoval premiéry, ministry financí a tehdejší ministryni zdravotnictví Juráskovou a následně pana ministra Hegera na tunelování veřejných prostředků v Nemocnici Na Homolce, dostalo se mi odpovědi, že v případě outsourcingu účetnictví se v nemocnici uskutečňuje pilotní projekt Ministerstva zdravotnictví v přímo řízených nemocnicích, který šetří 30 milionů korun ročně, bez jakéhokoliv rozboru. Na rozkrádání veřejných prostředků jsem upozornil NKÚ a v roce 2010 jsem podal trestní oznámení. Po dvou letech státní zastupitelství moje podání odložilo. Po odhalení vlivu státních zástupců - zametačů, například pana Rampuly a kauzy -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, omlouvám se, váš čas vypršel.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: - paní Nagyové na úkolování určitých lidí ve státní správě jsem pochopil proč. Žádám tedy o předložení auditu, vyhodnocení pilotního projektu a vyvození odpovědnosti a potrestání konkrétních viníků. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní dávám slovo paní poslankyni Janě Černochové, která byla vylosována jako dvacátá a bude interpelovat nepřítomného pana ministra Jurečku. Prosím.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený nepřítomný pane ministře, dle současné legislativy máte, jste-li vinařem, možnost si ročně vyrobit 2 tisíce litrů vína pro vlastní potřebu, což v praxi znamená, že z 2 tisíc litrů vína nemusíte jako vinař platit daň za alkohol. U pivařů domovarníků je však tento limit pouze 200 litrů pro vlastní potřebu ročně a bez daně. Tento nepoměr podle mne nemá žádnou logiku, a to si neosobuji právo tvrdit, že někdo může vypít ročně 2 tisíce litrů vína, nebo zda průměrná spotřeba piva na obyvatele ve výši cirka 150 litrů má být měřítkem a zda domovarník piva může počítat pro vlastní potřebu i pivo pro členy své rodiny. Hovořím zde za domovarníky piva, pro které je stejně jako pro vinaře při výrobě vína vaření piva vášnivým koníčkem. Upozornili mne i na vzrůstající počet minipivovarů v naší republice, v nichž velká část, ne-li většina byla založena právě domovarníky, kteří se rozhodli svůj koníček povýšit na živnost. Nejen proto považuji současnou legislativu v tomto bodě za demotivující a navrhuji nějaké spravedlivější řešení.

Proto se vás ptám, pane ministře, zda jste si této disharmonie mezi pravidly vinaři versus pivaři vědom a zdali budete navrhovat nějaké řešení, případně zdali podpoříte návrh Občanské demokratické strany, který chystáme, tak aby se tato disharmonie v budoucnu změnila a odstranila. Žádám o písemnou odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyně za dodržení časového limitu a nyní dávám slovo panu poslanci Michalu Kučerovi, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra dopravy Prachaře. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo.

Vážený pane nepřítomný ministře dopravy, nedávno jste sdělil, že v příštích třech letech prostavíme při výstavbě dálniční sítě pouze jednotky miliard korun. Samozřejmě očekávám vaši odpověď o nedostatečné připravenosti staveb a nutných legislativních změnách vedoucích ke zrychlení výstavby dopravních staveb. S tím musím i souhlasit. O to víc mě ovšem zaráží, že nestavíte tam, kde je příprava již téměř u konce. Chci upozornit, že například úseky rychlostní komunikace R7 jsou připraveny k dostavbě. Dostavba je ovšem zastavena kupodivu ze strany Ministerstva dopravy.

Chtěl bych vás požádat o prověření připravenosti úseku dostavby rychlostní komunikace R7, odstranění nesmyslných studií týkajících se stanovení šířkového uspořádání silnice, o němž už bylo jednou dávno rozhodnuto, a o urychleném zahájení dostavby rychlostní komunikace R7. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci Kučerovi a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Zdeňka Bezecného, aby přečetl svoji interpelaci na nepřítomného pana ministra dopravy.

 

Poslanec Zdeněk Bezecný: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, kdyby tady byl pan ministr Prachař, tak bych se ho zeptat: Můžete deklarovat, že dokončíte modernizaci dálnice D1 do konce roku alespoň na třech úsecích, aby již řidiči nebyli omezováni dalšími uzavírkami? Dále bych se zeptal, kdy budou proti zhotoviteli úseku modernizace dálnice D1 u Velké Bíteše uplatněny sankce z prodlení a jak se získanými minimálně 200 miliony ze sankcí hodlá naložit. Věnuje je snad stavební firmě, aby zrychlila a dostavila úsek alespoň v roce 2015?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní dovolte, abych vám oznámila, že paní poslankyně Adamová, která byla vylosovaná jako 23. s interpelací na pana ministra kultury, svoji interpelaci stahuje.

Nyní poprosím pana poslance Stanjuru, aby načetl svoji interpelaci pro pana ministra dopravy. Prosím, pane ministře - pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nijak mě to neurazilo, ale v této vládě bych ministrem být nechtěl. (Smích z pravé části síně.) Jenom chci říci, že ty interpelace nenačítám, že je říkám takhle normálně z hlavy.

Pan ministr Prachař si myslí, že když se před námi schová, tak se nebudeme ptát, nebo respektive on nebude muset odpovídat. Vzpomeňte si, jak ve 14.35 tady hřímal pan předseda vlády, jak máme to právo ptát se ministrů a ať se neokrádáme o čas. Tak teď nevím, co tady hrajeme. Z posledních čtyř interpelací jsou tři na ministra dopravy, který tady není. Ale já ty otázky položím a věřím, že dostanu odpověď.

Ptal jsem se na České dráhy: 1. Jak je možné, že členem a posléze předsedou dozorčí rady byl zvolen jeho první náměstek v rozporu s platným zákonem. 2. Kdo za to ponese odpovědnost, a to personální. 3. Je mu známo, že v podobném případu člen jeho koaliční strany ČSSD Karel Březina je u soudu - právě z těchto důvodů?

Pak se chci zeptat - dočetl jsem se o novém odměňování managementu Českých drah. Nechci spekulovat o výši, to sem úplně nepatří. Nicméně velmi často slyším slova koalice o tom, jak zabránit smluvním platům a jaké budou maximální odměny ve státní správě. Po čtyřech a půl měsících ten pozměňovací, respektive nový služební zákon dorazil do Sněmovny. Tak jak by mohl vysvětlit všem nám poslancům, že třeba v případě generálního ředitele Českých drah je odměňování až 60 % ročního platu. Proč uplatňujeme úplně jiný přístup u těch, kteří budou podléhat služebnímu zákonu, a těch, kteří nebudou podléhat služebnímu zákonu? A teď skutečně nemluvím o stejném platu, ale o stejných podmínkách, kolik je základní plat a kolik mohou být odměny. 60 % platu - a bylo to zmíněno nebo vysvětleno tím, že když bude dobře hospodařit - tak chci připomenout, že České dráhy dostávají 12 mld. dotací ročně z veřejných rozpočtů. V takovém případě dosáhnout vyrovnaného hospodaření není až tak složité. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a nyní dávám slovo panu poslanci Ludvíku Hovorkovi, aby interpeloval nepřítomného pana ministra zdravotnictví. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo.

Vážený nepřítomný pane ministře, já si vám dovolím položit několik otázek. Je běžné, že každá velká nemocnice, respektive každá nemocnice má mikrobiologickou laboratoř. Ale v případě Fakultní nemocnice Ostrava tomu takto není. Pokud vím, tak do nedávna zakázky, které se týkaly mikrobiologických vyšetření, dělal Zdravotní ústav v Ostravě. V poslední době nevím, jestli tato zakázka pokračuje, případně proč tato nemocnice nebuduje vlastní mikrobiologickou laboratoř, případně jak se uvažuje, kde budou tyto zakázky do budoucna zadávány. Myslím si, že je v současné době hodně běžné, že se řada věcí outsourceuje a že to není vždycky přínosné pro zdravotnická zařízení, která v tomto případě přicházejí o velmi značné prostředky. Pokud samozřejmě není připraveno outsourceování nějaké významné, řekněme soukromé firmě, která se v daném regionu pohybuje. Byznys kolem laboratoří je poměrně značně výnosný. Viděli jsme to v případě mnoha laboratoří, které prostě během několika málo let dokázaly velmi zvýšit objem svého obratu.

Proto vás prosím, abyste mi odpověděl, proč taková velká nemocnice, jako je Fakultní nemocnice Ostrava, nemá vlastní mikrobiologickou laboratoř a jak to chce řešit do budoucna, pokud se týká mikrobiologických vyšetření. Děkuji za odpovězení mé otázky.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní dávám slovo panu poslanci Zdeňku Bezecnému, který bude interpelovat pana ministra kultury Daniela Hermana. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Bezecný: Děkuji ještě jednou. Paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, dámy a pánové, v souvislosti s přípravou rozpočtu na rok 2015 byli ředitelé příspěvkových organizací Ministerstva kultury informováni o navrhovaném snížení příspěvků na provoz těchto organizací. Tento návrh nebyl předem projednán s řediteli příspěvkovek, ale byl nadiktován jako závazný limit pro sestavení návrhu rozpočtu na rok 2015. V těchto limitech došlo k výraznému snížení prostředků, především mzdových. Platy zaměstnanců příspěvkových organizací jsou dnes hluboko pod průměrnou mzdou, dokonce se rozevírají i nůžky mezi platy zaměstnanců podobných organizací zřizovaných krajem nebo městy. Většina organizací, většinou muzeí a galerií, již vyčerpala možnosti provozních a mzdových úspor, např. v kombinaci snížení stavu zaměstnanců a plošného snížení platů.

Jsem rád, jak vyplynulo už z odpovědi kolegyně Peckové, že věnujete této otázce pozornost, a věřím, že se podaří zjednat nápravu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci a prosím o odpověď pana ministra. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji. Paní předsedající, kolegyně a kolegové, děkuji i panu kolegovi Bezecnému za podporu v této věci, protože, už jsem o tom hovořil ve svém předchozím příspěvku, dopis ředitele odboru ekonomického vycházel z formálně známých skutečností, které jsou založeny na krácení navržených kapitol Ministerstvem financí jako základní vstup pro jednání vlády o střednědobých výdajových rámcích. Dopisy zachycovaly poslední známé skutečnosti, byly rozeslány příspěvkovým organizacím pro to, aby byla umožněna diskuse nad návrhem. V opačném případě by nebylo možné vůbec žádným způsobem zohledňovat specifika některých příspěvkových organizací. jak jsem řekl, dopisy obsahovaly pouze úvodní návrh, který Ministerstvo kultury stejně jako v minulých letech předpokládá dokončit ve spolupráci právě s těmito příspěvkovými organizacemi.

Kdybychom neinformovali ředitele našich 29 příspěvkových organizací, tak bychom je mohli uvést do velice nedobré situace. Tím neříkám, že zmíněný dopis je nějakým způsobem potěšil, nicméně je uvedl minimálně do reality a naznačil také nutnost hledat úspory, protože v celém našem resortu je nutné úspory hledat. My jsme prozatím přímo na ministerstvu nalezli úspory ve výši asi 35 milionů korun a na základě jednání, která mám se svými spolupracovníky z odboru ekonomického, se budou nacházet úspory další. Myslím si, že je třeba, i co se týká řekněme reprefondů apod., se opravdu zamyslet nad vážnou ekonomickou situací.

Nicméně, jak jsem už uvedl ve svém předchozím příspěvku, na platy se příspěvek rovnal výši 112 milionů korun a podle sdělení pana ministra financí, které sdělil přímo na zasedání vlády, nám bude tento objem vrácen do rozpočtu zpět, což bude znamenat udržitelnost hladiny, která je. To ovšem není žádná zpráva optimální, protože vím, a také už jsme o tom hovořili, že platy v našich příspěvkových organizacích se bohužel pohybují hluboko, v některých případech, pod standardy. Je to mým i naším zájmem, aby tomu tak nebylo. Já se setkávám relativně velmi často s pracovníky v našich příspěvkových organizacích i v regionech, kdy jim jednak děkuji za jejich přístup, protože je třeba říci, že jsou to lidé ve většině vysokoškolsky vzdělaní, vysoce talentovaní, protože jinak by v některých uměleckých oborech vůbec nemohli působit, a jsou to také srdcaři. Za to nemohou být trestání.

To znamená, je třeba na toto pamatovat. Já si vážím i podpory ze strany odborových organizací, které mají zájem o toto téma, a pevně věřím, to tu neříkám jenom jako nějaká těšínská jablíčka, pevně věřím tomu, že se nám ve spolupráci s Ministerstvem financí a samozřejmě i s našimi příspěvkovými organizacemi podaří najít hladinu nejen přežitelnosti, ale i zlepšování standardů pracovníků, kteří si to rozhodně zaslouží. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pane poslanče, chcete položit doplňující otázku? Není tomu tak.

Nyní další vylosovanou v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová, která bude interpelovat paní ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážená paní ministryně, po vstupu nového občanského zákoníku se klade otázka, zda civilní odpovědnost zastupitelů se řídí novým občanským zákoníkem, či podle jakého zákona se toto dnes posuzuje. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Vážená paní poslankyně, já jsem dotaz pochopila možná trochu obecněji. Nový občanský zákoník předepisuje, a také díky vašemu dotazu jsem se s ním teď byla nucena seznámit i ve vztahu k této problematice blíže, určitou odpovědnost osobám, které jsou členy volených orgánů, včetně orgánů právnických osob, samozřejmě s vyvratitelnou domněnkou, že za nedbalostní jednání je třeba považovat situaci, kdy osoba, která při přijetí funkce zjistila, že tato není schopna péče, nevyvodila z toho pro sebe důsledky.

Legislativní odbor si myslí, že ustanovení občanského zákoníku o právnických osobách jsou s ohledem na ustanovení § 20 odst. 2 nového občanského zákoníku použitelná na veškeré osoby soukromého práva i osoby veřejného práva, pokud to samozřejmě nevylučuje povaha jejich věci.

Nám půjde samozřejmě nejvíce o odpovědnost. Ustanovení nového občanského zákoníku se aplikují v případech, kdy zvláštní právní předpisy nestanoví speciální právní pravidla. My máme několik zvláštních předpisů, ale třeba pokud jde o odpovědnost i volených osob, tak ve vztahu k nim, alespoň ten výklad, který mám teď k dispozici, bychom měli aplikovat nový občanský zákoník. Nejmarkantnější je to, pokud jde speciální odpovědnost, kdy může vznikat povinnost nahradit škodu nebo újmu nebo další ztrátu, event. nevýhodu, protože nový občanský zákoník používá různé termíny, takže v tom případě by platilo potom ustanovení § 2910. V tomto případě by se potom jednalo o porušení zákonné povinnosti, nikoli smluvní povinnosti. Naopak zpřísněná smluvní odpovědnost se uplatní všude tam, ať už jde o zastupitele nebo samozřejmě zaměstnance obce, kde by byl takový zastupitel nebo zaměstnanec, taková osoba zvolena do orgánu některých korporací, pak bychom použili zákona o obchodních korporacích.

Jinak k otázce odpovědnosti komunálních politiků z hlediska trestněprávního lze konstatovat, že z režimu trestního práva jsou vyňaty pouze osoby požívající výsady a imunity, ale k tomu asi váš dotaz nesměřoval. Komunální politici z trestního práva samozřejmě vyňati nejsou. Vztahují se na ně veškerá ustanovení trestního zákoníku, včetně těch, která kladou přísnější požadavky a spojují s nimi přísnější trestněprávní důsledky v případě, že vystupují jako veřejné osoby, čili jsou v postavení úředních osob, tak jak to má na mysli trestní zákoník.

Takže spíše, nejsem si teď jista, jestli jsem svou odpovědí přesně vystihla váš dotaz, a pokud nikoli, tak ráda v té dodatečné mně položené otázce se buď vyjádřím, anebo si ještě nechám zpracovat výklad příslušných ustanovení nového občanského zákoníku tak, aby vás to uspokojilo. Jsem si vědoma toho, že takto položenou otázku může člověk zodpovědět z různých úhlů, a i proto prosím o určitou shovívavost, že jsem tedy k odpovědi přistupovala tímto způsobem a že jsem si vybrala tato ustanovení. Nevím, jestli to přesně směřovalo k meritu věci, jak vy jste ho měla na mysli.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní ministryni. Podle mimiky paní poslankyně nemá zájem o doplňující otázku.

Nyní prosím tedy dalšího v pořadí, kterým je pan poslanec Michal Kučera, který bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni sociálních věcí.

 

Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo.

Vážená paní nepřítomná ministryně, v dubnu 2014 bylo v České republice podle evidence úřadu práce 574 908 nezaměstnaných. Podle výběrového šetření pracovních sil Českého statistického úřadu však bylo v dubnu jen 339 000 nezaměstnaných. Rozdíl je 230 tisíc. Znamená to, že více než 230 tisíc lidí je evidováno na úřadu práce, ale ve skutečnosti práci nehledá? Co s tím uděláte? A skutečně se ptám na to, co s tím uděláte vy, paní ministryně, nikoli výmluvy na vaše předchůdce.

Tedy znovu kladu otázku: Jak a kdy budete řešit situaci, že skoro čtvrt milionu lidí je evidováno na úřadu práce, ve skutečnosti práci nehledají, ale evidence na úřadu práce jim umožňuje pobírat od státu podporu v nezaměstnanosti nebo sociální dávky? Děkuji vám za vaši písemnou odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A dvacátou devátou byla vylosována paní poslankyně Jana Černochová, která bude interpelovat pana ministra obrany Martina Stropnického. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, paní místopředsedkyně. My už s panem ministrem Stropnickým tradičně uzavíráme interpelační okénko. Vždycky to je napínavé, jestli na nás dojde řada, nebo ne. Tak tentokrát to vyšlo.

Pane ministře, letos na podzim by tato Sněmovna měla projednávat novelu branného zákona a další související normy. V této souvislosti se v posledních dnech vyrojila celá řada spekulací o tom, že se vaše ministerstvo chystá obnovit základní vojenskou službu, že chcete povinně odvádět a povolávat mladé muže a ženy a podobně. Vím, jak to je, ale myslím si, že to není úplně jasné veřejnosti, proto vás chci poprosit, abyste přesně řekl a vysvětlil, co přesně plánujete a co to bude znamenat pro naše občany.

A v souvislosti i s událostmi na Ukrajině bych se dále ráda zeptala, jak je zajištěno posílení naší profesionální armády povinnou zálohou, pokud by to bylo zapotřebí, protože se ukazuje, že doba varování nemusí být několik let, a pak to přijde de facto ze dne na den. Za jak dlouho by tedy naše armáda mohla být posílena vycvičenou zálohou, pokud by byl dle stávajících zákonů vyhlášen takzvaný stav ohrožení státu. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, paní předsedající. (V sále je jen hrstka lidí.)

Vážení zbylí a vážená paní poslankyně, já vám děkuji za tu otázku a za možnost tady vysvětlit věci, které se strašně snadno překrucují a vytvářejí možná zvýšený prodej některých periodik, ale to skutečně není ten smysl. Je to relativně vážná, nebo přinejmenším veledůležitá věc, čili děkuji za možnost podat aspoň stručné vysvětlení.

To, co kolem toho slýcháme, jsou samozřejmě spekulace. Ministerstvo obrany pod mým vedením pokračuje v implementaci koncepčních strategických řešení přijatých minulými vládami. Jak jste si možná mohli všimnout, tak vše, co je dobře založeno nebo započato, se snažíme postupně implementovat. Mezi takové kroky patří i koncepce mobilizace ozbrojených sil České republiky a koncepce aktivní zálohy.

K jednotlivým otázkám, které je dobré vysvětlit.

Tak především samozřejmě není pravdou, že Ministerstvo obrany se chystá obnovit základní vojenskou službu. Mimochodem, je na druhou stranu docela pikantní, že reakce široké veřejnosti na to vůbec nejsou zcela negativní. A speciálně ženy doporučují svým některým mamánkům, aby na tu vojnu šli. Ale to jenom tak pro pobavení.

Branná povinnost je bez rozdílu pohlaví stanovena státním občanům České republiky od věku 18 do věku 60 let, a to na základě platného branného zákona. To se také občas zapomíná. Možná že v této souvislosti by bylo fajn využít dnešního dne, kdy je Mezinárodní den rovných příležitostí mužů a žen, zmínit se, že ustanovení branné povinnosti pro ženy bylo v České republice zapracováno do branného zákona již v roce 2004 a umožňuje ženám plnohodnotně využít svého práva připravovat se k obraně republiky. Samozřejmě dává i ministerstvu možnost lépe plánovat využití lidského potenciálu pro potřeby ozbrojených sil. To však neznamená, že se ministerstvo nebude chovat k ženám bez respektování jejich faktických fyzických možností a schopností. Ale již současné znění branného zákona na tyto otázky pamatuje a stanoví ve znění § 25 například výjimku pro těhotné ženy nebo osamělé muže pečující o děti do 15 let a podobně. A ti se k odvodnímu řízení nebo do mimořádné služby samozřejmě nepovolávají.

Pravdou ale je, že nově plánujeme provádění odvodního řízení již v míru na základě rozhodnutí vlády. A to je asi jedna z nejpodstatnějších novinek zamýšlené nebo připravované novely.

Ale jak bylo, a abych jenom nekritizoval média, v jednom z nich možná shodou náhodných okolností správně uvedeno, je to v podstatě cenzus. Je to prostě akt, kdy vláda již v době míru, a to je podstatné, na základě vývoje mezinárodní situace nebo nějaké konkrétní potenciální, ale zostřující se bezpečnostní hrozby může konat včas. Potom vybere několik ročníků, většinou se sahá samozřejmě po těch mladých ročnících, a ty se potom dostaví k odvodu, aby vůbec byla nějaká evidence a zpřesněná představa o tom, s čím může armáda počítat.To ještě vůbec neznamená, že ten člověk, mladý muž, je většinou nějakým způsobem vázán a povinován. Samozřejmě, že základním předpokladem je jeho odpovídající zdravotní stav, ale i v tomto případě zde ještě přibývají možnosti odmítnutí z důvodu náboženského vyznání anebo svědomí. V jistém ohledu by si člověk mohl říct, že když sečtete všechny tyhle ty důvody, tak může těch lidí zůstat pro tu zálohu relativně málo. Ale je to myslím velice demokratický a liberální přístup.

V roce 2005 bylo tehdy novým branným zákonem v souvislosti s profesionalizací ozbrojených sil České republiky provádění odvodů přesunuto až po vyhlášení stavu ohrožení státu, takzvané SOS, nebo dokonce válečného stavu. S ohledem na naše členství v NATO a stabilizovanou bezpečnostní situací -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, omlouvám se, váš čas.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Aha, tak promiňte. Já jsem se nechal unést. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně položí doplňující otázku a vy budete mít další dvě minuty. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Černochová: Ještě ty zálohy, pane ministře.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Teď se omlouvám, paní poslankyně, prostřednictvím paní předsedající, já jsem teď přeslechl, ale pokusím se... (Všichni napovídají: Zálohy. Nakonec slovo "zálohy" říká na mikrofon i místopředsedkyně Jermanová.) Ano, ano, zálohy. Tak děkuji.

Záloha nám stárne. Tím bych začal. Záloha nám stárne a není připravována. Ti, kterým bylo v roce 2004 osmnáct let a byli tedy posledními odvedenými občany, jsou dnes třicátníci a za připravené považujeme pouze ty, kteří vykonali přípravu čili vojenské cvičení v posledních pěti letech.

Čili nám ta současná situace neumožňuje včasné využití zálohy ozbrojených sil a její včasnou tvorbu a nedává tak záruku úspěšného plnění úkolů ozbrojených sil při zajišťování obrany státu a spojeneckých závazků. Co také současná právní úprava ještě neumožňuje? Využívání aktivní zálohy jako nejlépe připravené zálohy ozbrojených sil, ať už je to k udržování některých mírových schopností ozbrojených sil. Co dále neumožňuje? Použití aktivní zálohy při operačním nasazení v době míru. A to může být pro plnění vojenských úkolů, ale nejen, také pro řešení nevojenských krizových situací. A také neumožňuje využití bývalých vojáků z povolání pro aktivní zálohu, pokud sami dobrovolně nepožádají o zařazení do této kategorie zálohy ozbrojených sil.

Nezbytnost vytvoření jakéhosi potenciálu odvodem, tou vlastně registrací, ta je, jak už paní poslankyně zmínila, velmi důležitá zvláště v situacích, které, jak se nově učíme, mohou nastat. Kdy ta doba varování je relativně velice krátká. Kdybychom až při tom stavu SOS začali konat, tak budeme mít ty lidi nejdřív za 72 dnů a budou to lidé nevycvičení, čímž je vystavujeme daleko většímu nebezpečí. A kdybychom je chtěli nasadit...

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, budete mě nemít rád, ale váš čas vypršel.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Omlouvám se. Na to, jak máme relativně malou armádu, mi trvá dlouho to vysvětlit. Tak já to příště zkrátím. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Klučku, který bude interpelovat pana ministra Němečka.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji, paní předsedající. Jsem dneska dobrosrdečnost sama. Vidím netrpělivě vyčkávat paní kolegyni Gabrielu Peckovou. Já jí tedy umožním, aby svoji interpelaci přednesla a na pana Němečka si tuhle věc nechám až bude přítomen.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji a prosím tedy k mikrofonu paní poslankyni Peckovou, aby načetla svoji interpelaci na pana ministra Chládka. Prosím.

 

Poslankyně Gabriela Pecková: Ještě jednou dobré odpoledne, respektive podvečer, dámy a pánové. Minulý týden jsem tady mluvila o Lanzarotské úmluvě, která hovoří o boji se sexuálním násilím na dětech. Takže bych si na toto smutné téma dovolila pokračovat a obrátila se na pana ministra Chládka, protože sice se podařilo do určité míry do osnov našich škol zakomponovat částečně sexuální výchovu, byť si nemyslím, že to je dostatečné, a rozhodně diskuse by se o tom měla rozvinout. Ale sexuální výchova na školách nás má naučit, resp. naše děti, jak prožívat zdravý sexuální život. Sexuální násilí na dětech je kapitola úplně jiná, a proto zcela jistě by jí měly být věnovány také zcela zvláštní hodiny, ať už v rámci jakéhokoliv předmětu. Na to bych chtěla apelovat a chtěla se zeptat, jak bude postupovat pan ministr.

A druhá věc. Jedna věc je, že my budeme sice to povědomí o tomto sexuálním násilí zvyšovat u dětí, ale neméně důležité je zvýšit povědomí u pedagogů, resp. každého, kdo se účastní výchovně vzdělávacího procesu. Zatímco fyzické násilí na dětech rozpozná každý tělocvikář, protože podlitina nebo škrábanec je na dětech vidět, sexuální násilí, které se často odehrává v nejbližším kruhu rodiny, se podepisuje především na duši dítěte. A já bych velmi apelovala na to, aby pedagogové byli školeni v nástrojích, jak detekovat sexuální násilí, jaké jsou jeho známky, jak se může vůbec toto násilí, které proběhlo a fyzické stopy nezanechá, jak se může u dětí projevit. (Upozornění na uplynutí času.) Děkuji za upozornění a poprosím pana ministra.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, paní poslankyně víceméně shrnula dva své dotazy do jednoho, já se také pokusím odpovědět na oba dva, protože je to problematika, která je velmi složitá. Možná si vzpomíná i paní poslankyně na ten souboj, kdy jedna skupina rodičů, snad, nevím přesně, jak se jmenuje, práv rodičů, byla proti tomu, aby sexuální výchova vůbec byla na českých školách. Dokonce se podepisovaly petice. Naštěstí to nebylo vyslyšeno, protože paní poslankyně má pravdu v tom, že velké množství právě toho sexuálního násilí, anebo dokonce i dalších těch případů, je skryté zneužívání a otevřené zneužívání, je ve velké části právě v rodinách. A proto sexuální výchova je nezastupitelná v českém školství. Není to tedy v rámci osnov, protože od osnov jsme přešli k rámcovým vzdělávacím programům, ale je to součástí několika programů, několika vzdělávacích oborů. Já je v krátkosti vyjmenuji. Je to součástí oboru člověk a jeho svět, výchova k občanství, v přírodopise, výchova ke vzdělání v etické výchově.

Dokonce na druhém stupni v oboru výchova ke zdraví je tematika rizika ohrožující zdraví a jejich prevence a součástí je nejenom poučit o nástrahách sexuálního násilí, ale také o té prevenci. A hlavně jak se chovat, jak tomu předejít, jak správně reagovat, aby k tomu víceméně nedošlo. Ona je to samozřejmě problematika velmi složitá. Škola by k tomu měla napomáhat. A protože samozřejmě i učitel je v komplikované situaci při tomto výkladu, tak pro školy máme dvě alternativy. Jedna alternativa, že to může vykládat sám učitel, tuto problematiku, anebo škola si může pozvat adekvátního odborníka. S tím, že v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků nabízíme i my sami kurzy prostřednictvím Národního institutu dalšího vzdělávání, protože je velmi klíčové a důležité vykládat tuto problematiku přiměřeně věku dítěte. Ať už to je dítě jakéhokoli věku, tak musí být na ty tzv. nástrahy velkoměsta připraveno.

My dokonce připravujeme, a to je asi v závěru odpověď na to, co děláme, my připravujeme pro rok 2015 zpřesnění rámcových vzdělávacích programů prostřednictvím tzv. standardů nejenom v tomto předmětu, v těchto oblastech, ale i v jiných, aby v českém školství, kde máme 4 500 základních škol, se ta problematika vyučovala tak, aby výstupy byly přibližně stejné. Protože se nám stává, že na některé škole se to učí výborně, skvěle, a někde to pokulhává, někde se dokonce bojí o té problematice otevřeně s dětmi hovořit. Takže naše snaha je ještě více metodicky pomoci školám, aby mohli učitelé bez problémů tuto problematiku vykládat. A je to v rámci programů, o kterých jsem hovořil v začátku svého vystoupení.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím paní poslankyni o doplňující otázku.

 

Poslankyně Gabriela Pecková: Já si dovolím ještě navázat na to - pan ministr říkal různé věkové skupiny. Takže já bych se ještě zeptala na předškolní výchovu, protože samozřejmě předškoláci jsou nejcitlivější a je největší problém, aby rozeznali právě v rodině, co je ještě láskyplné objetí a co už může být za hranou a v podstatě je obtěžováním nebo sexuálním násilím. Takže jakým způsobem a jestli vůbec se budete věnovat tomuto problému v oblasti předškolního vzdělávání.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji, paní předsedající. Tak nakonec paní poslankyně stihla všechny tři interpelace v rámci jedné. Tam je to v programu, který se jmenuje Zdraví a bezpečí, ale u těch předškolních dětí je velký problém. Tam si musíme dát velký pozor, aby to bylo přiměřené věku dítěte. Abychom to nepřehnali tak, že nakonec sexuální zneužití bude i to, když rodič dítě pohladí po hlavě. Takže tam samozřejmě jsou nástroje, jak učitel má vykládat přiměřeně právě věku dítěte. Protože u těch malých děti je to o to komplikovanější.

Je to tedy v oblasti vzdělávání. Tematický okruh je zaměřen na povědomí o způsobech ochrany zdraví a bezpečí. Je to tedy širší okruh. Není to jenom na tu oblast, která zajímá paní poslankyni. A ta druhá oblast se týká, jak se chovat obezřetně při setkání s cizími a neznámými lidmi. Tam je to ještě více zaměřeno na tu oblast setkání s neznámými lidmi, protože malé děti samozřejmě jsou bezbranné, neumějí reagovat dostatečně tak jako třeba dospělý jedinec.

Poté my se snažíme samozřejmě i konkretizovat ty očekávané výstupy. Jestli mám ještě chvilku, tak se vám je pokusím tady načíst. Je to: Uvědomit si vůbec to nebezpečí, že hrozí tomu dítěti. Aby dítě vědělo v tomto věku, že bohužel ten svět je i takový, že někdy na něj čekají nějaké nástrahy. Jak se chovat přiměřeně právě ve svém známém prostředí, naopak jak se chovat v prostředí neznámém. Jak se vyhnout vůbec tomu nebezpečí. Jak reagovat, když se k něčemu takovému schyluje. Jak se vůbec proti tomu bránit. Takže to všechno je součástí programu Zdraví a bezpečí a vyučuje se to v rámci předškolního vzdělávání v předškolní výchově v předškolních zařízeních.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane ministře. Stihl jste to úplně přesně.

Konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací. Přerušuji jednání Sněmovny do zítřka do 9 hodin ráno, kdy budeme pokračovat podle schváleného bodu pevně zařazenými body. Přeji vám hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 18.01 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.




Přihlásit/registrovat se do ISP