(15.10 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Novákové. S další faktickou poznámkou pan poslanec Josef Vondrášek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Josef Vondrášek: Hezký den, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Já bych chtěl jenom krátce a fakticky. Nejsem učitel, jsem starosta, s učiteli mám co do činění, i manželka je učitelka. A trošku bych polemizoval s kolegyní Putnovou, s tím studiem, že ještě dneska může někdo začít - já myslím, že je tam napsáno začít a úspěšně dokončit za těch deset let. Ale je otázka, co tady zaznělo, jestli bylo kde studovat to, co bylo třeba studovat.
Mě tam spíš zaráží jedna věc. Je tam určitý věk, je tam určitá doba praxe a ta doba praxe vlastně umožňuje to, aby to další vzdělání nemuselo být. A tam je taková pěkná obezlička, tam je to "podle druhu nebo typu školy". Takže základní škola má tři typy - základní škola, základní škola praktická, základní škola speciální. To znamená, že učitel, který má dvacet let praxe, bohatě splňuje požadovanou patnáctiletou hranici, která byla v dosud platném zákonu, tak deset let odučil na základní škole, deset let na speciální nebo praktické, ale pokud ředitel se chytne typu školy, tak to nesplňuje. V druhu školy to splňuje. Tady bych poprosil pana ministra, kdyby se toto nějakým způsobem srovnalo, protože je to moc velká síla daná do rukou ředitelů. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a prozatím s poslední faktickou poznámkou - už je to zas jinak - pan poslanec Igor Jakubčík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jeden člověk, kterého si nesmírně vážím, mi kdysi řekl: "Vysoká škola není zárukou inteligence." Já bych si dovolil připojit ještě jeden malý dovětek, že vysoká škola není známkou inteligence, ale také i kompetentnosti. Existuje mnoho a mnoho učitelů a pedagogických pracovníků, kteří ačkoliv nemají to stanovené předepsané vzdělání, jsou výrazným způsobem na základě svých životních a učitelských zkušeností na výrazně vyšší úrovni než někteří vysokoškoláci. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci a chci sdělit, že všichni my, kteří máme vysokou školu, si to nebereme osobně.
Další s faktickou poznámkou - pan poslanec Herbert Pavera. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné odpoledne, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegové a milé kolegyně. Dovolte mi, abych i já řekl jenom pár slov k návrhu a vůbec k probíranému tématu. Svým povoláním jsem učitel pro 5. až 12. ročník pro matematiku a chemii, pracoval jsem čtrnáct let ve školství, z toho tři roky jako zástupce ředitele školy a šest roků jako ředitel jedné z největších škol v Opavě-Kylešovicích. Takže ze své zkušenosti mohu říci, že určitě pro každého ředitele školy je určitě nejlepším pracovníkem ten, který je kvalifikovaný. To znamená, který má odbornou kvalifikaci, který své práci rozumí a umí pracovat s dětmi. Co je bohužel - a jako ředitel to říkám na rovinu, vysoké školy bohužel neprodukují kvalitní pedagogické pracovníky. Možná je to i tím, že jsou vysoké školy příliš odtržené od reality. Protože kdyby nebyly odtržené od reality, věděly by, co mají učit budoucí pedagogické pracovníky. A jestliže přijde učitel na základní školu a neví vůbec, jak má řešit konflikty žáků, jak má řešit konflikty s rodiči, jak má přistupovat ke vzdělávání, tak si myslím, že je to chyba asi na straně vysokých škol.
Dalším velmi důležitým faktorem pro to je, že v minulosti se velmi nepodařily školské vzdělávací koncepce. Tím, že se neustále měnily, vznikal ve školách chaos a vznikla taková kvalita základního školství, jaká je v současné době. A já doufám, že až se situace uklidní, že vše se dá do pořádku, protože na školách je spousta šikovných učitelů, kteří mají rádi práci s dětmi a kteří se snaží zapojit širokou veřejnost do práce se školou.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Poslední faktická poznámka zatím - paní poslankyně Anna Putnová. Paní poslankyně, řekne se vaše jméno a hned je tu víc ticho. Prosím vaše dvě minuty.
Poslankyně Anna Putnová: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych se vyslovila k té pochybnosti, která zazněla ohledně termínu, zda musí mít pedagog dokončené studium, či stačí začít. Opravdu je podmínkou, aby zahájil studium, přičemž termín dokončení není stanovený. V tomto smyslu si myslím, že i ta předloha zákona je poměrně tolerantní.
A když mám slovo, tak mi to nedá, abych se nevyjádřila ještě k té rozpravě, kterou jsme tady měli možnost slyšet. Já si myslím, že je velmi nebezpečné zpochybňovat formální vzdělávání. To je přece medvědí služba, kterou prokazujeme učitelům. Všichni bychom chtěli, aby učitelé byli osobnosti, morální autority, které budou dobře působit na naše děti, a chtěli bychom, aby byli kvalifikovaní. A pokud takto veřejně zpochybňujeme formální vzdělávání, tak velmi špatně sloužíme učitelům, za které v řadě případů jindy bojujeme.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Putnové. S další faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Zlatuška. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Zlatuška: Já bych chtěl jen podtrhnout to, co tady říkala teď paní poslankyně Putnová. Je to velice důležité. To přezírání toho, že někdo je schopný dosáhnout kvalifikace, je opravdu nebezpečné. Pokud chceme vést debatu na téma toho, že vysoká škola není potřeba nebo že spousta učitelů je dobrých i bez vysoké školy, tak si zkusme ten problém obrátit do toho, kdo z nás by byl ochotný zvednout ruku, že zrušíme povinnou školní docházku. Protože i bez toho, aby děti chodily do školy, mohou vyrůst v platné občany a rozumné - a možná je úplně zbytečné, abychom děti do těch škol posílali. Zdůrazňuji, míním to jako absurdní případ, není to vážně míněný návrh.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zlatuškovi, a protože nevidím žádnou další faktickou poznámku, tak se dostáváme k řádně přihlášené paní poslankyni Martě Semelové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Marta Semelová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, myslím, a ukázala to i diskuze, která předcházela, řada faktických připomínek, že nikdo z nás asi nebude zpochybňovat význam toho, aby žáky a studenty vyučovali kvalifikovaní a aprobovaní pedagogové, kteří mají potřebné vzdělání a znalosti. Osobnost učitele, která je ve výchovně-vzdělávacím procesu klíčová, může mnohé dokázat, ale také mnohé zkazit.
V každém případě odpovídající pedagogické vzdělání je jednou z podmínek, které by měly vést k požadovaným výsledkům tohoto procesu. Tento cílový stav byl dán zákonem o pedagogických pracovnících, který byl schválen před deseti lety. Učitelé bez požadované kvalifikace tak měli dostatečnou dobu na to, aby začali studovat a toto vzdělání si doplnili. Z různých objektivních i subjektivních příčin tak mnozí neučinili. Někteří spoléhali na to, že účinnost zákona se opět odsune, jiní věřili řediteli školy, který situaci někdy zlehčoval, jindy vůbec neřešil, další studovat chtěli, ale nemohli, jak už tady na to upozornila i kolegyně paní Dobešová, protože potřebný obor nebyl otevřen.
Výsledkem je situace, kdy v České republice je 17 tisíc pedagogů bez kvalifikace. Část z nich již studuje, část plánuje studium zahájit. Pokud by tak neučinili, museli by za stávajících podmínek školy k 1. lednu 2015 opustit.***