(15.00 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Ptám se pana poslance, zdali má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Když jsem řekl v našem kraji, kde je opravdu spousta lidí, kteří pracují za minimální mzdu, proto se na to dotazuji a velice mě to zajímá a také samozřejmě ty občany, kteří se na mne v této věci obrátili, abych vás interpeloval.
Nicméně dovolte mi ještě doplňující otázku. V případě minimální mzdy jde rovněž o konkurenci ohledně nákladů práce mezi zeměmi. Kritici zvyšování minimální mzdy, jako je třeba pan Kalousek a pan Stanjura, kteří zde vystupovali, tvrdí, že rostoucí minimální mzda vytlačí pracovní místa za hranice. Jak jsem již zde uvedl malý příklad z Německa a Francie, a jistě existují i další země, které mají minimální mzdu v úplně jiné výši než Česká republika. Máte přehled o situaci v Evropské unii, v okolních zemích a bere se při přípravě zvýšení minimální mzdy ohled na tento faktor? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šinclovi. Pan premiér doplní svoji odpověď. Prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane poslanče, institut minimální mzdy je skutečně rozšířený v zemích Evropské unie a zpravidla v zemích Evropské unie je zaveden. Z těch 28 členských států Evropské unie 21 z nich má legislativu, která stanoví výši minimální mzdy, to znamená v zásadě 2/3 členských zemí Evropské unie pracují s institutem minimální mzdy, 1/3 členských zemí v zákoně institut minimální mzdy zavedený nemá. Teď se chystá změna v Německu. Na základě minulých voleb do německého Bundestagu tamní sociální demokracie vyjednala v rámci koaliční smlouvy zavedení minimální mzdy i v Německu na plošné úrovni.
Ale u těch zemí, které nemají minimální mzdu, ten systém funguje jinak, protože jsou to vesměs země skandinávského typu, kde je rozvinutý sociální dialog. V těchto zemích se minimální mzda stanoví v jednotlivých odvětvích na základě kolektivních dohod vyššího stupně. To znamená, např. ve stavebnictví nebo ve strojírenství se dohodnou zaměstnavatelé a odbory a stanoví v rámci své dohody úroveň minimální mzdy pro zaměstnance v těchto odvětvích. To znamená, nedefinují to v těchto zemích národní legislativy, ale vždycky se na tom dohodnou odbory a zaměstnavatelé a vtělí to do vyšších kolektivních smluv.
Čili to, co se dnes odehrává v České republice, to, že máme zakotvenu v zákoně minimální mzdu, to, že se snažíme tu minimální mzdu postupně zvyšovat, tak je hlavní proud v rámci zemí Evropské unie.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Dostáváme se k druhé interpelaci. Pan poslanec Petr Bendl bude interpelovat pana premiéra Bohuslava Sobotku ve věci zadržovaných dětí v Norsku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Pane premiére, dámy a pánové, já budu velmi stručný. Poslanecká sněmovna se minulý týden i dnešního dne zabývala interpelací na řadu ministrů ve věci podle mého hlubokého přesvědčení neoprávněně a protiprávně zadržovaných dětí v Norsku. Už jsou tam tři roky. Pan premiér se v debatě a v diskusi k této věci vyjádřil a vyjádřil se tak, že se tomu bude věnovat. Chtěl bych slyšet od pana premiéra, co tedy konkrétního premiér České republiky udělá pro to, aby se děti navrátily rychle do České republiky a nemusely dále pobývat v zemi mimo své rodiče. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana premiéra o odpověď.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já bych chtěl na úvod poděkovat za to, že to téma bylo otevřeno na půdě Poslanecké sněmovny v rámci písemných i ústních interpelací, protože si myslím, že vůbec není špatně, pokud se provede celková revize toho, co může vláda České republiky ve všech oblastech podniknout k tomu, aby se pokusila maximálně této rodině pomoci.
Tato rodina bohužel od roku 2011 prochází velmi těžkými zkouškami. Je to rodina, která žije v Norsku už řadu let, jsou to lidé, kteří tam žijí a pracují. Dvě děti, o které se jedná a které byly odňaty této rodině, se v Norsku také narodily, ale jsou to čeští občané, to znamená je povinností české vlády, aby se starala o jejich osud.
Na základě diskuse, která tady byla minulý týden v Poslanecké sněmovně, jsem požádal příslušná ministerstva, tzn. všechny odpovědné úřady, které v té věci měly cokoli do činění nebo mít do činění mohly, aby Úřadu vlády poskytly písemnou informaci o všech aktivitách, které proběhly, o plánovaných záměrech nebo návrzích, které k tomu jednotlivé resorty mají. Já bych rád připravil ucelenou zprávu, která pak bude předložena na příští schůzi Poslanecké sněmovny. Myslím si, že už to, že jsme o tom zahájili diskusi, a to, že se Úřad vlády obrátil na jednotlivá ministerstva, vedlo k tomu, že začal určitý pohyb, a já jsem tomu rád.
Dostal jsem informaci, která je součástí reakce na vaši interpelaci, kterou jste podal, pane poslanče, že se 17. června letošního roku uskutečnilo meziresortní jednání všech zainteresovaných úřadů a ministerstev na Ministerstvu zahraničí. Pořádala ho vrchní ředitelka sekce právní a konzulární Ministerstva zahraničí k dalšímu postupu v případu. To znamená, dochází k určité koordinaci postupu všech složek státní správy. Předpokládám, že na základě souhrnné informace, kterou předložím do Poslanecké sněmovny, bude zřejmé, jaké postupy teď jednotlivé státní úřady koordinovaně zvolí k tomu, abychom prověřili všechny možnosti, jak pomoci.
Já teď nemohu na základě informací, které mám k dispozici, slíbit, že Česká republika už našla nějaký konkrétní nástroj, kterým bude schopna ve své kompetenci a ve své pravomoci zasáhnout. V každém případě budou odpovědně prověřeny všechny možnosti. Obrátíme se na všechny úřady, aby nám daly svá odborná doporučení, svá stanoviska. Předpokládám, že ten postup by byl koordinován i nadále na půdě Ministerstva zahraničí a že by o této věci také informoval ministr zahraničí na příští schůzi Poslanecké sněmovny spolu se zprávou, kterou bych podal jako předseda vlády. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Bendl: Chci vám poděkovat, pane premiére, za to, že se té záležitosti věnujete. Chci vás ujistit o dvou věcech. Pokud uděláte revizi přístupu České republiky k ochraně práv českých občanů žijících v jiných zemích, můžete si být jist tím, že já osobně zcela určitě a věřím, že poslanecký klub občanských demokratů, podpořím jakékoliv aktivity vedoucí lepší ochraně občanů České republiky žijících v zahraničí. Za druhé vás chci ujistit, že tu záležitost budeme sledovat, a věřím, že nebude důvod k další interpelaci a že se věci pohnou tak, aby se děti vrátily do České republiky. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Pan premiér nemá doplňující odpověď. Děkuji.
Přistoupíme k třetí interpelaci. Pan poslanec Petr Kořenek bude interpelovat premiéra Bohuslava Sobotku ve věci podpory investic a investorů. Připraví se pan poslanec Petr Fiala. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Kořenek: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, vláda neustále mluví o podpoře investic, lákání nových investorů atd. Jaká konkrétní legislativní i nelegislativní opatření vláda chystá v této oblasti? Zvláště bych si pak dovolil upozornit na problémy Zlínského kraje, protože jsem z tohoto kraje, a v této souvislosti pak na špatnou dopravní infrastrukturu a samozřejmě i problémy se získáváním investorů, zvláště pak na Valašsku. Děkuji za vaši odpověď.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kořenkovi a poprosím pana premiéra o odpověď na tuto interpelaci.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče vláda může pro zlepšení investičního prostředí v České republice podniknout několik naprosto konkrétních kroků. Snažíme se teď v rámci i diskuse o tom, jak podpořit hospodářský růst, identifikovat slabá místa, která existují v naší legislativě.
První úkol, který máme, je připravit novelu zákona o investičních pobídkách tak, abychom reagovali na úpravy podmínek ze strany Evropské komise. Chceme ale také ten zákon novelizovat tak, abychom se zaměřili na příliv investic s vysokou přidanou hodnotou zejména do strukturálně postižených regionů, které trpí vysokou nezaměstnaností. Rádi bychom také, abychom se zaměřili na takové výroby, u kterých je potenciál využití výsledků vědy, výzkumu a inovací zde v České republice, abychom byli schopni využít ten velký vědecko-výzkumný potenciál, který v naší zemi reálně máme a který je také silně podporován z veřejných rozpočtů. ***