(14.50 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane premiére, ale znovu musím odcitovat jednací řád. V pododdílu Jednání na schůzích Sněmovny, a my oba se patrně shodneme, že se teď nacházíme na schůzi Poslanecké sněmovny, v § 67 je jasně napsáno, že kdykoliv o to požádají, udělí předsedající slovo předsedovi poslaneckého klubu. Bohužel k tomu došlo. Omlouvám se, nemohu jinak, než dodržovat platný zákon o jednacím řádu Sněmovny. Pokud samozřejmě trváte na jeho zpřesnění nebo vyjasnění nebo změně, je to vaše právo, já ho plně respektuji.
Teď s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo.
Rád bych vám poblahopřál, pane premiére, k virtuozitě, s kterou jste teď imitoval majora Borovičku ze známého románu Škvoreckého Tankový prapor, který neustále říkal: "Jak je to možné?"
Je to možné proto, že to umožňuje zákon. Pokud nám ten zákon nevyhovuje, tak ho změňme. Já znovu opakuji, že poslanci TOP 09 jsou velmi vstřícní ke všem dohodám, které tato pravidla upřesní, ať už se týkají otázky interpelací nebo čehokoli jiného. Ale pokud prostě nám to ta pravidla umožňují, tak nemůžete dupat nožičkou a říkat, jak je to možné, když je to na základě zákona, který jsme si společně schválili. To za prvé.
Za druhé, ono to souvisí s tím, jak vy vážně vnímáte jednání s opozicí. Já když vám říkám, že jsme připraveni jednat o jednacím řádu, tak vy možná někde řeknete novinářům, že s námi jednat budete, ale doopravdy to tak nemyslíte. Vy dáváte v sobotním rozhovorech veřejnosti informace, že budete s námi jednat o fiskálním kompaktu a o podmínkách, abyste mi sdělil, že to nemůžu brát tak vážně, že s námi jednat nechcete. Takže nám potom nic jiného nezbývá, než využívat ta pravidla, která nám dávají platné zákony, abychom sdělili veřejnosti, jak pokrytecká je ta vláda a jak často lžou její členové.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak, děkuji panu předsedovi poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové. Teď už se snad dostaneme k interpelacím.
109.
Ústní interpelace
S první interpelací na premiéra je připraven pan poslanec Ladislav Šincl, který pana premiéra bude interpelovat ve věci minimální mzdy a jejího zavedení. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Já bych jenom tady k této rozpravě uvedl, že náměty k interpelacím často pocházejí od občanů, kteří se obracejí na své poslance. V mém konkrétním případě v našem kraji existuje mnoho, mnoho občanů, kteří žijí z minimální mzdy, a proto moje interpelace je na téma minimální mzdy. Tak mi dovolte tady přednést svou interpelaci a neokrádat poslance o čas zneužíváním vašeho přednostního práva.
Vážený pane premiére, bohužel lidé pracující za takzvanou minimální mzdu v současnosti stále nemají dostatečný příjem na důstojný život. Současná výše této minimální mzdy 8 500 hrubého nepokrývá ani jejich základní životní potřeby. Ti, kteří pracují za tuto mzdu, jsou tak paradoxně závislí na sociálních dávkách. Jen pro porovnání: sousední Německo zavádí od 1. 1. 2015 minimální mzdu ve výši 233 korun za hodinu, což vychází něco přes 39 tisíc korun měsíčně. Ve Francii je minimální mzda 39 458 korun. A existují i státy s daleko vyšší minimální mzdou. Čistá minimální mzda jednotlivce 7 565 korun je v České republice dle mezinárodní metodiky v současnosti o 2 118 korun nižší než hranice příjmové chudoby, která činí 9 683 korun. Toto se týká odhadem 120 tisíc občanů České republiky. Existuje tedy paradoxní situace, že ten, kdo pracuje za minimální mzdu, má menší příjem než ten, který nepracuje a žije jen ze sociálních dávek. Je jasné, že to je špatně. Pracovat se prostě musí vyplatit.
Vaše vláda se snaží o sociální smír a věnuje se i sociálním otázkám. Zásadním tématem této oblasti je podle mého i problematika zavedení minimální mzdy. Proto bych se vás rád zeptal, v jaké fázi je nyní slib deklarovaný vládou, že bude zvýšena minimální mzda. (Upozornění na čas.) A také, jaké dopady bude mít zvýšení této mzdy na ekonomiku a na trh práce. Nebojíte se negativních dopadů, na které upozorňují kritici tohoto zavedení? Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šinclovi. Prosím pana premiéra o odpověď.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji panu poslanci. Skutečně mě mrzí, že první poslanec, který se dostává k interpelacím, se k nim dostává až 25 minut po zahájení tohoto bodu v rámci dnešního jednání Poslanecké sněmovny.
K čemu tady v minulých letech došlo? To, že minulé vlády, kde shodou okolností byla ODS a byla tam shodou okolností TOP 09, z ideologických důvodů odmítly valorizovat jakýmkoli způsobem minimální mzdu, a to, že ta doba trvala od roku 2007 fakticky do roku 2013, to znamená, že se v naší zemi šest let nezvedla minimální mzda ani o korunu, vedlo k paradoxu, který jste, pane poslanče, popsal ve své interpelaci. Protože se v těch šesti letech nezvyšovala minimální mzda, ale několikrát se v rámci zvýšení životního minima zvyšovaly sociální dávky. To znamená, že došlo k paradoxu, kdy lidé, kteří pracují za minimální mzdu, mají nižší životní úroveň než lidé, kteří pracovat nemohou z nejrůznějších důvodů, přišli o práci a jsou závislí na sociálních dávkách. To je myslím paradox, který je naprosto demoralizující z hlediska fungování společnosti. A cílem vlády není, abychom snižovali sociální dávky, ale cílem vlády je, abychom postupnými kroky zvýšili minimální mzdu. A jestliže se tady šest let minimální mzda z ideologických důvodů vůbec nezvyšovala, tak je potřeba, aby vláda v tom něco reálného podnikla.
Já jsem rád, že Rusnokova vláda, která zde byla v loňském roce, poprvé zvýšila mzdu o 500 korun po šesti letech. My jsme se dohodli a proběhlo jednání v rámci Rady hospodářské a sociální dohody. Já bych rád uvítal fakt, že se zaměstnavatelé a zástupci odborů dohodli. Dohodli se na návrhu na zvýšení minimální mzdy, a to o 500 korun od 1. ledna příštího roku. To znamená, že ze stávajících 8 500 korun hrubého se minimální mzda od 1. ledna příštího roku zvýší na 9 000 korun hrubého. A je to dohoda sociálních partnerů. Ministryně práce a sociálních věcí v tuto chvíli připravuje příslušné nařízení vlády. To prochází připomínkovým řízením. Předpokládám, že ještě do vládních prázdnin vláda toto nařízení projedná a schválí v souladu s názory sociálních partnerů.
My jsme se dostali dokonce do tak paradoxní situace, že nedávno zveřejněná analýza potvrdila, že Česká republika má dokonce nižší minimální mzdu, než má Polsko, Slovensko a Maďarsko. To znamená, dostali jsme se do situace, kdy i státy, které mají nižší životní úroveň z hlediska hrubého domácího produktu na hlavu, mají vyšší minimální mzdu, než pobírají pracující v České republice. To je něco, co vláda rozhodně bude chtít změnit postupnými kroky.
My jsme se dohodli v rámci koaličního programu na tom, že by se minimální mzda měla přiblížit zhruba 40 procentům průměrné mzdy v naší zemi. K tomu nám ještě něco chybí. Očekávám, že příští rok znovu proběhne diskuse mezi odbory a zaměstnavateli, a předpokládám, že tripartita doporučí vládě další krok postupného zvyšování minimální mzdy. A já bych byl velmi rád, kdybychom každý rok byli schopni přistoupit k postupnému zvýšení minimální mzdy, abychom se dostali na těch 40 procent mzdy průměrné.
Tolik tedy velmi stručně reakce na vaši interpelaci.
Možná co stojí za to ještě připomenout, jak jsem mluvil o tom, že byla ve vládě ODS a TOP 09, v těch letech 2007 do roku 2013 se nezvýšila minimální mzda ani o korunu, tak je zajímavé, že když se podíváte do historie, kdy to období bylo stejné, tak bylo v letech 1992 až 1996. V té době tady také vládla Občanská demokratická strana a opět došlo ke zmrazení minimální mzdy. Potom po volbách v roce 1998 vláda vedená sociální demokracií se snažila tu situaci napravit a došlo během těch osmi let k dalšímu postupnému zvýšení minimální mzdy.
Já si myslím, že nelze předpokládat, že by zvýšení minimální mzdy mělo jakékoliv negativní dopady na otázku uplatnění lidí na trhu práce, zejména vzhledem k tomu, že za těch šest let, kdy se minimální mzda vůbec nezvýšila, se reálně díky inflaci výrazně snížila její kupní síla. A postupné zvýšení nebude mít negativní dopady na zaměstnatelnost lidí s omezenou kvalifikací. Děkuji.***