Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

59.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb.,
o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 307/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.

Nyní poprosím, aby z pověření vlády předložený návrh uvedl ministr zdravotnictví pan Svatopluk Němeček. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně a páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl předkládaný návrh zákona novelizující zákon o veřejném zdravotním pojištění. Jde o návrh, který v souladu s programovým prohlášením vlády zlepšuje přístup pacientů k lázeňské léčebně rehabilitační péči a zároveň upravuje podmínky hrazení lázeňské léčebně rehabilitační péče ze systému veřejného zdravotního pojištění tak, aby byla právní úprava v této oblasti v souladu s nálezem Ústavního soudu spisová značka 43/13 ze dne 25. března 2014, vyhlášeného ve Sbírce zákonů pod číslem 77/2014 Sb., který ke konci tohoto roku ruší dosavadní vyhlášku z roku 2012 upravující tzv. indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči.

V tomto nálezu Ústavní soud konstatoval, že podmínky omezující nárok pojištěnce musí být vzhledem k článku 31 Listiny základních práv a svobod uvedeny výhradně v zákoně, přičemž je podle Ústavního soudu nezbytné zjišťovat, zda se jedná o podmínku ryze medicínskou, nebo zda se jedná o podmínku -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane ministře. Jsem velmi rád, že po interpelacích paní poslankyně a poslanci projevují radost nad projednávaným bodem. Každopádně bych chtěl poprosit, abyste tu hlasitou radost šli projevit do předsálí, abychom zde slyšeli, co se zde přednáší, co nám pan ministr říká.

Děkuji vám za pochopení a pokračujte, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček - nebo zda se jedná o podmínku, kde jsou poměřována nejen medicínská, ale také ekonomická kritéria. Pokud by nebyla poměřována pouze hlediska medicínská, mělo by stanovování takové podmínky povahu politického rozhodování, a tedy by nemohla být obsaženo v podzákonném právním předpisu.

Vzhledem k tomu, že dosavadní vyhláška podle zmíněného nálezu nesplňuje výše uvedená kritéria, je nezbytné, aby podmínky, o nichž se Ústavní soud zmiňuje, byly nově stanoveny přímo zákonem. Jedná se zejména o délku léčebného pobytu, možnosti jeho prodloužení a následného opakování a podobně.

Jako základní problém z hlediska medicínského je v současnosti spatřována stanovená délka pobytu u jednotlivých diagnóz. Vyhláška z roku 2012 sjednotila délku pobytu na 21 dnů s možností prodloužení. Praxe ukázala, že tato možnost prodloužení není využívána tak, jak by bylo žádoucí, a mnohdy jsou pacienti z lázní propouštěni bez dostatečného zlepšení jejich zdravotního stavu. Návrh tedy u vybraných indikací stanovuje délku pobytu komplexní lázeňské léčebné rehabilitační péče opět na 28 dní. Jedná se zejména o léčbu nemocí oběhové soustavy, dýchacího a pohybového ústrojí, duševních poruch, kožních nebo gynekologických onemocnění. Dále je rozšířena možnost prodloužení opakovaných léčebných pobytů, a to zejména u dětí, u nichž je stávající vyhláškou tato možnost omezena. Zároveň bylo přihlédnuto ke specifickým potřebám jednotlivých skupin pacientů, a tak je například nově navrženo, aby lidé trpící Parkinsonovou chorobou, u nichž je předpoklad zlepšení zdravotního stavu a udržení soběstačnosti, kteří dosud jezdili do lázní na komplexní pobyt pouze jednou za život, mohli na tento pobyt jezdit opakovaně alespoň jednou za dva roky.

Vzhledem k tomu, že Ústavní soud svým nálezem, který jsem v úvodu zmínil, zrušuje dosavadní vyhlášku upravující poskytování hrazené léčebně rehabilitační péče ke konci tohoto roku, je nezbytné, aby navrhovaný zákon nabyl účinnosti k 1. lednu 2015. Z tohoto důvodu si dovoluji požádat Poslaneckou sněmovnu, aby s posuzovaným vládním návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení.

Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně a páni poslanci, věřím, že na základě uvedených skutečností s návrhem vyslovíte souhlas a podpoříte jej tak v dalším legislativním procesu. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. S přednostním právem se hlásí pan poslanec Horáček. Máte slovo.

 

Poslanec Václav Horáček: Děkuji, pane předsedající. Jménem dvou klubů ODS a TOP 09 zamítáme projednávat tento zákon podle § 90. Vetujeme.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než budeme pokračovat dál, přečtu jednu omluvu. Omlouvá se dnes od 18 hodin z jiných pracovních důvodů pan poslanec Josef Zahradníček.

Nyní poprosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Soňa Marková.

 

Poslankyně Soňa Marková: Hezký podvečer, vážené dámy, vážení pánové. Dovolte mi, abych se ve své zpravodajské zprávě k tomuto sněmovnímu tisku, kterým je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, řekla několik slov právě k tomuto zákonu.

Jak už bylo řečeno předkladatelem panem ministrem, tento sněmovní tisk v podstatě napravuje důsledky nálezu Ústavního soudu k lázeňské léčebně rehabilitační péči a bude mít předpokládaný finanční dopad okolo půl miliardy korun do systému veřejného zdravotního pojištění. Zároveň tento zákon reaguje na skutečnost, že již od roku 2010 docházelo v lázních k úbytku poskytnutých léčebných pobytů. To bylo způsobeno několika faktory. Určitě to byly faktory medicínské, protože se používají nové metody léčby, kdy v některých případech lázně už nebyly voleny jako jediná možnost léčby. Dalším důvodem určitě bylo to, že postupně nám bohužel ubývá dětí v populaci a prevence nemocí je vyšší, to znamená, lázeňská léčba už není nutná například v některých případech dětské mozkové obrny. Další důvody, které se nám příliš nelíbí, jsou určitě v tom, že dospělí pacienti musí často volit, musí častěji řešit pracovněprávní vztahy a obávají se toho, že dlouhá lázeňská léčba by jim mohla neprospět v jejich pracovním zařazení. K tomu přistupuje i to, že finanční situace často těch pacientů a náklady na pobyt především u částečně hrazených příspěvkových lázeňských péčí jsou tak velké, plus doplnění o ještě tehdy existující regulační poplatky, znamenala prostě úbytek pojištěnců a těch, kteří lázeňskou péči čerpají.

Toto všechno bylo ještě korunováno, umocněno, vlastně přijetím restriktivní vyhlášky číslo 267/20123 Sb. a potom její následnou aplikací v praxi, kde často docházelo i k chybám na straně ošetřujících a revizních lékařů, kteří prostě neuměli, v uvozovkách, předepsat lázeňskou péči.

Už se tady hovořilo o nálezu Ústavního soudu, kterým byla k 31. 12. 2014 zrušena tato vyhláška, o které jsem již hovořila, o stanovení indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost. Ta určovala právě diagnózy a délku pobytu v lázních pro pojištěnce. Podle toho, jak se hovořilo tady na půdě Poslanecké sněmovny a vůbec, mělo být výsledkem novely, o které dneska hovoříme, určitě komplexní řešení celé problematiky lázeňské rehabilitační péče jako nedílné součásti následné péče, tedy přesný popis způsobu předkládání návrhů a jejich schvalování.

Nakonec se ukázalo, a tato novela je toho důsledkem, že to nebude úplně možné především z časového hlediska. Nakonec vidíme, že nám návrh zákona je předkládán, i když nyní vetován, podle § 90.

Z důvodu časového zřejmě předkladatel přistoupil k variantě minimalistické a dá se říct, že tento zákon je pouze prosté překlopení tabulek s diagnózami a délkou pobytů v lázních, které bude doplněno dílčí úpravou § 33, který na přílohu odkazuje a lázeňskou léčebně rehabilitační péči řeší.

Zajímavé možná z tohoto pohledu je, že Ministerstvo zdravotnictví navrhuje zakotvit v § 33 lázeňskou rehabilitační péči coby výlučně péči následnou lůžkovou, to je nové, a poskytovanou zdravotnickým zařízením v místech výskytu léčivých zdrojů. To už ale ve vyhlášce bylo a je to podstatné. Je to proto, aby si někdo neudělal lázně způsobem, že by si přivezl tunu léčivého bahna, v uvozovkách, do Prahy anebo převážel léčivé prameny. To vše už bylo ale i ve zrušené vyhlášce.

Dále je tady definován také základní a opakovaný pobyt - pojmy, které už zná i tato vyhláška, a není to nic úplně nového. Na schvalovacím procesu nová úprava nemění nic, tam je ale změna podle mého názoru potřebná kvůli větší ochraně pojištěnce, nebo lepší ochraně pojištěnce, a doufám, že do budoucna i tato problematika bude řešena.

V příloze, která je součástí zákona, změny jsou, ale podle mých informací tyto změny jsou odsouhlaseny celou pracovní skupinou, která za tím účelem byla vytvořena, a za upozornění možná stojí ještě fakt, že ve vyhlášce z roku 2012 byla přesně k diagnózám i identifikována lázeňská místa, která je léčí.

Celkově je možné konstatovat, že tento návrh zákona je na úrovni nejlepšího možného řešení, bude určitě působit pozitivně ve vztahu k pacientům i k poskytovatelům lázeňské rehabilitační péče, protože prodlužuje minimální délku u vybraných léčebných pobytů a stanovuje možnost prodloužení jednotlivých pobytů u více nemocí. To bude mít vliv na zlepšení zdravotního stavu pacientů a následně i na snížení nákladů na léčení možných komplikací. Zákon bude mít i kladný vliv na provoz jednotlivých zdravotnických zařízení a přeneseně také na lázeňská místa jako taková, například v oblasti zaměstnanosti.

I když bylo vetováno schválení tohoto zákona již v prvním čtení, domnívám se, že tento zákon nemá žádných významných chyb, a proto doporučuji, abychom zkrátili lhůtu pro projednávání na 30 dnů. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně, a poprosím vás, abyste zaujala místo zpravodajky. V tento moment otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili pan poslanec Hovorka, pan poslanec Vyzula a pan poslanec Štětina. Jako první vystoupí pan poslanec Ludvík Hovorka. Máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, já vítám snahu ministerstva o to vyřešit problém, který nastal po nálezu Ústavního soudu, a vyřešit možnost předepisování lázeňské léčby od 1. ledna 2015. Současně jsem ovšem rád, že tento tisk bude přikázán výboru pro zdravotnictví, nebo měl by být přikázán výboru pro zdravotnictví, a že bude možné jeho projednání. Všichni víme, že poté co došlo k významné restrikci vyhlášky v minulé době, tuším v roce 2011 nebo 2012, nastal obrovský propad v lázeňské péči a přes snahy napravit to se bohužel nepodařilo a myslím si, že toto je krok správným směrem.

To, co ale považuji za podstatné a co vidím já jak největší vadu tohoto návrhu, že ve snaze o rychlost nebyla novela řádně projednána především s odbornými společnostmi. Víme, že byla svolána pracovní skupina, kde byli účastni zástupci lázeňství, možná tam byly i některé odborné léčebné společnosti, ale vím pozitivně minimálně od kardiologické společnosti a nefrologické společnosti, že indikační seznamy s nimi nebyly projednány. Já jsem se snažil porovnat stav, který byl před novelizací vyhlášky, s tím, co je dneska, ten indikační seznam, který je přílohou zákona, ovšem to není zcela dobře možné, protože se to nekryje, diagnózy se nekryjí. Čili přimlouvám se za to, aby tento návrh byl skutečně s odbornými společnostmi projednán a skutečně lázeňská péče byla poskytována těm skupinám pacientů, které ji potřebují a pro které lázeňská péče, lázeňská léčba má patřičný efekt. Nelze jenom prodloužit jednotlivé indikace o týden, ale je třeba se podívat i na správné zařazení třeba komplexní a příspěvkové péče apod. Z toho důvodu vítám možnost projednat tento návrh zákona ve zdravotnickém výboru.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče, a poprosil bych pana poslance Vyzulu o vystoupení v rozpravě, kam je řádně přihlášen.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych rád v podstatě jenom podpořil své předřečníky v tom, že tato forma zákona je velmi důležitá. To myslím všichni vnímáme, protože lázeňská péče někdy může být zvažována, že je zneužívána, a daná forma vyhlášky indikací nemusela být úplně přesně vnímána a interpretována, proto forma zákona, tak jak ji stanovil Ústavní soud, je zřejmě ta nejsprávnější.

V podstatě ono tady tak trošku vyznělo, ale ne úplně to, že daná vyhláška končí svoji platnost 31. 12. tohoto roku a od Nového roku vlastně nemáme novou právní formu. To by mohlo vést k tomu, že nebude jasné, kdy indikovat lázeňskou péči, v jakých případech, ale já za prvé věřím, že když odložíme - nebo jak bylo už vlastně vetováno v prvním čtení to, že by byla možnost zkráceného řešení, tak v podstatě i legislativně můžeme všechno zvládnout na prosincové schůzi, potom Senát a prezident. To by se dalo, teoreticky je to možné. Pokud by k tomu nedošlo a byl by tam odklad o nějakou dobu, tak nevěřím tomu, že by byli pacienti poškozeni, protože budou tam už vlastně předdiagnostikováni, předindikováni pacienti z tohoto roku na začátek příštího roku, takže k poškození pacientů nedojde.

Lázeňská péče jako taková je nesmírně důležitá, ať v léčebné, nebo rehabilitační sféře. Pravděpodobně mnozí z nás využili některé formy ať placené, nebo neplacené a určitě si ji pochvalují.

Bylo tady krátce řečeno o financích, co to bude stát, protože je to všechno i o penězích, a prodloužení z 21 na 28 dnů u některých diagnóz anebo při opakování na 21 dnů atd. bude pochopitelně pojišťovnu něco stát. Celkově se počítá, kalkulace na jeden rok je, že celkově lázeňská péče by stála 2,21 mld. a to je navýšení o půl miliardy proti třeba tomuto roku. Takže jenom abyste měli v hlavě i tu finanční stránku.

Myslím, že celkově důležité je - určitě bych podporoval, i kdyby tady to veto nenastalo, aby byl zákon projednán ještě ve zdravotním výboru proto, protože původní vyhláška o indikacích a současné indikace, které jsou v zákoně, se nemusí ztotožňovat. Chápu ale na druhé straně, že se nikdy nebudou ztotožňovat indikační seznamy v následujících letech. Tento rok budou takové, příští rok, za dva, za tři roky budou indikace poněkud jiné, to je zcela pochopitelné už vzhledem k demografickému vývoji našeho obyvatelstva. Nicméně v této fázi myslím, že je opravdu důležité, aby se indikační seznamy srovnaly, porovnaly a eventuálně doplnily a eventuálně aby se také zamezilo případnému zneužívání lázeňské péče, k čemuž, přiznejme si, prostě občas může dojít. Já doufám, že toho není hodně, ale připouštím, že tato varianta může nastat.

Podporuji myšlenku, která zde byla řečena, abychom jednak v prvním čtení podpořili tento zákon a jednak nařídili výboru pro zdravotnictví k projednání ve zkrácené lhůtě 30 dnů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další přihlášený do obecné rozpravy je pan poslanec Štětina a po něm pan poslanec Skalický.

 

Poslanec Jiří Štětina: Dobrý podvečer, vážené dámy a pánové, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře. Já se teď nebudu chovat jako opoziční politik, mít vždycky jiný názor proto, že jsem v opozici. Domnívám se, že bychom si měli přiznat, co jsme kdo někdy udělal špatně. Já teď nevím, jestli jsem zvedl pro tento zákon ruku, nebo nezvedl, ale myslím si, že to, co nám zde řekli všichni předřečníci, pan ministr, paní zpravodajka, pan předseda zdravotního výboru, že to má svoji hlavu a patu a že nemusíme jenom argumentovat: on nám to nařídil Ústavní soud. Domnívám se, že to je správné rozhodnutí, že na tom vydělají pouze nemocní a pacienti, protože slovo klienti nemám rád. Za hnutí Úsvit mohu říci, že tento zákon samozřejmě podpoříme.

Jenom maličkost, jestli by bylo možné, pane ministře, kdybychom měli nějaké statistické údaje, které nám mohou srovnat, jaký stav byl před přijetím tohoto zákona a jak se tento zákon, který je v platnosti, nějakým způsobem z hlediska odborného a možná i ekonomického projevil. A já si myslím, že to nebude tak jednoduché, a když to nebudeme mít, tak se na vás určitě nebudeme zlobit a budeme vás v tom stejně podporovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní je přihlášen do rozpravy pan poslanec Skalický.

 

Poslanec Jiří Skalický: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, po stránce věcné k dané novele zákona zde bylo řečeno vše podstatné, a já bych si dovolil pouze dvě krátké poznámky. Za prvé, abychom si uvědomili, že to je poprvé, kdy na základě nařízení Ústavního soudu se překlápí, v uvozovkách, vyhláška do formy zákona, a proto by bylo opravdu velmi dobré, aby tento proces prošel nějakým standardním procesem legislativním, byť ve zkrácené podobě. A za druhé jsem si vědom toho, že je potřeba opravdu stihnout vše relativně rychle, a proto budeme souhlasit a doporučuji, aby se zkrátily všechny možné lhůty pro projednávání jak ve zdravotním výboru, tak před druhým a třetím čtením tak, aby novela zákona byla připravena a vše se včas stihlo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Mám zde jednu faktickou poznámku od pana poslance Hovorky. Máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, pane ministře, chtěl jsem požádat pro zrychlení procesu projednání ve výboru, jestli bychom mohli dostat z ministerstva nějaké porovnání indikačních seznamů, stavu před restrikcí vyhlášky a toho, co je dneska, protože skutečně když jsem se to snažil porovnávat, tak je to velmi složité z těch dvou textů. A potom jestli by bylo možné, aby ministerstvo zajistilo v nějakém krátkém termínu projednání s odbornými společnostmi. To vidím jako klíčové a potom si myslím, že by to hodně pomohlo rychlému projednání tohoto zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní neregistruji žádnou přihlášku do rozpravy. Nyní se hlásí pan poslanec Schwarz. Není tomu tak. Jestliže se nikdo nehlásí do rozpravy, v tom případě končím obecnou rozpravu. Táži se, zda si chce vzít závěrečné slovo pan navrhovatel, případně paní zpravodajka. Paní zpravodajka vystoupí.

 

Poslankyně Soňa Marková: Děkuji. Já jenom možná v podrobné rozpravě připomenu, že bychom zkrátili lhůtu o 30 dnů. A samozřejmě přikázat tento zákon zdravotnímu výboru. Myslím si, že mu přísluší.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan ministr, chcete si vzít závěrečné slovo? Není tomu tak. Dobře. Já zde registruji jeden návrh a to je zkrácení projednávání na 30 dnů. Předpokládám, že to je stejný návrh, paní zpravodajko. Pochopil jsem to dobře, že se jedná o stejný návrh, jako zde dal pan poslanec Vyzula? On navrhuje zkrácení projednávání na 30 dnů.

 

Poslankyně Soňa Marková: Já jsem to ve své zpravodajské zprávě také avizovala.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. V tom případě dám nejdříve hlasovat o tomto návrhu. Mám zde požadavek na odhlášení, takže vás všechny odhlásím a poprosím vás, abyste se znovu přihlásili. Děkuji.

 

Nyní budeme hlasovat o tom, že zkrátíme lhůtu k projednávání na 30 dnů.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 228, přítomných poslanců je 88, pro tento návrh bylo 88 poslanců, návrh byl přijat, lhůta byla zkrácena na 30 dnů.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Mám zde návrh, vlastně dva návrhy, které jsou stejné, jeden je organizační výbor a druhý je od paní zpravodajky, aby předložený návrh k projednání byl dán výboru pro zdravotnictví. Má někdo jiný návrh? Chcete doplnit? Není tomu tak.

 

V tom případě zahajuji hlasování. Kdo je pro, aby tento předložený návrh byl dán k projednání výboru pro zdravotnictví, zvedněte ruku a zmáčkněte tlačítko. Kdo je proti?

Jedná se o hlasování číslo 229, přítomných poslanců 91, pro 91 poslanců. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví a lhůta na projednání byla zkrácena na 30 dnů.

 

Tím končím projednání tohoto bodu a my se zde vyměníme v řízení schůze s kolegou Gazdíkem.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý podvečer. Budeme pokračovat dalším bodem - ale mám tady návrh pana poslance Schwarze. Prosím.

 

Poslanec Bronislav Schwarz: Dobrý večer, pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já bych měl návrh. Ona je to spíš taková prosba, ale musím to říct jako návrh. Chtěl bych jednat, meritorně a procedurálně hlasovat dneska i po 19., případně 21. hodině. A důvod je jednoduchý, abychom dnes projeli body, co tam máme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: To je návrh, o kterém budeme hlasovat bez rozpravy. Prosím, pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já nechci trápit pana kolegu, ale musí to zpřesnit. Nemůže přijít poslanec a říct já bych chtěl. Musí říct jménem dvou poslaneckých klubů. Tak ať řekne kterých. Neprotestuji proti tomu, nijak to nenapadám, ale propříště, když to povolíme jednou, tak to povolíme i příště. Nic ve zlém.

 

Poslanec Bronislav Schwarz: Já mám radost, že je trošku legrace. Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, samozřejmě, od dvou poslaneckých klubů, poslaneckého klubu našeho ANO a ČSSD. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za zpřesnění. Každý ví, o čem bude hlasovat.

 

Zahajuji hlasování, abychom meritorně i procedurálně dnes jednali po 19. i 21. hodině. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 230, přihlášeno 92 poslankyň a poslanců, pro 63, proti 5. Návrh byl přijat.

 

Než přejdeme k projednávání dalšího bodu, dovolte mi, abych mezi námi přivítal delegaci republiky Tatarstán, vedenou panem Rustamem Nurgalievičem Minnichanovem, prezidentem republiky Tatarstán, v doprovodu velvyslance Ruské federace v České republice. (Potlesk.)

 

My se nyní budeme zabývat bodem číslo 47, jímž je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.