(21.50 hodin)
(pokračuje Šincl)
Z uvedených čísel je patrné, že krádeže zejména kovů neustále narůstají. Při těchto krádežích se ničí hmotný majetek, ze kterého se pro nicotný zisk dělá šrot, a způsobují se tak nenahraditelné škody.
Velká část krádeží se týká obcí a měst. Jde například o ukradené poklopy kanálů, vytrhané kabely apod. a nejsou neobvyklé i krádeže kovových zařízení na hřbitovech. Obce pak musejí vynakládat zcela zbytečné finanční prostředky, které by mohly investovat daleko smysluplněji. Při krádeži některých částí obecního mobiliáře je také potenciálně ohrožena bezpečnost obyvatel a v neposlední řadě při neodborné demontáži elektrozařízení může docházet i k poškozování životního prostředí. Tento problém se netýká ovšem jen obcí, ale jak již dneska bylo řečeno, týká se také organizací, jako je Správa železniční dopravní cesty, Ředitelství silnic a dálnic, ČEZ a mnoha a mnoha dalších.
Současná právní úprava zákona o odpadech sice stanoví pravidla pro výkup kovových odpadů, která mají zamezit trestné činnosti, například identifikovat odebírané nebo vykupované odpady a osoby, od kterých vykoupil věci jako odpady, atd. atd. Z praxe je ovšem více než zřejmé, že tato stávající právní úprava je velice nedostatečná z hlediska ochrany proti krádežím a poškozování především kovových předmětů.
Předložená senátní verze novely zákona o odpadech je jednoduchá a stručná. Klade si dva základní cíle. Za prvé výrazné snížení počtu krádeží kovového odpadu a nežádoucích efektů z nich plynoucích, které zejména u kovů vedou k ohrožení majetku a lidských životů. Za druhé omezení množství nezdaněných či nepřiznaných finančních prostředků v oblasti nakládání s kovovým odpadem. Z těchto důvodů podporuji senátní verzi novely zákona a žádám i ostatní kolegy o její podporu. Děkuji za pochopení.
Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní má slovo pan poslanec Korte a připraví se pan poslanec Zahradník.
Poslanec Daniel Korte: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, přeji vám pěkný večer.
Úvodem se musím přiznat ke střetu zájmů. Mám podíl ve firmě, která se zabývá zpracováním kovového odpadu - zdůrazňuji - zpracováním. Ligmet, akciová společnost, je firma, která vykupuje odpad od firem, u kterých vzniká tento odpad při výrobě, a ten dále zpracovává a lifruje do železáren, sléváren. Objem kovů, které přicházejí od fyzických osob, ale také třeba spolků, dobrovolných hasičů či obcí, z železných nedělí je zanedbatelný v řádu jednotek procent celkové produkce. Proto zde mohu ale mluvit se znalostí prostředí. Jako takový říkám, že nesouhlasím absolutně s ničím, co tady řekl pan senátor, odůvodňuje svůj návrh. Ten návrh senátní pokládám za nesystémový, diskriminační, potenciálně korupční a legislativně vadný. A s ničím z toho, čím to pan senátor odůvodnil, nesouhlasím s jedinou výjimkou - že to je plod lobbistického tlaku Svazu měst a obcí. Podobné pokusy zde byly již v minulosti. Ti, kteří zde byli v minulém období, pamatují novelu poslaneckou, která šla stejným směrem, která ovšem vstoupí svou kuriozitou do dějin parlamentarismu, neboť ji jako poslanec podepsal pan Tomáš Chalupa, který zároveň byl ministrem pro životní prostředí a zároveň prohlašoval, že do konce roku předloží komplexní novelu zákona o odpadech.
Ta novela reaguje na situaci, která nejen vás starosty, ale nás všechny trápí. Je to situace, kdy takzvaní sběrači kovů plundrují a devastují celé široké okolí a veřejná správa nedokáže využít koordinovaného působení všech svých kontrolních mechanismů a zákonných kontrolních orgánů, aby jednak ochránila majetek soukromý i veřejný a jednak zabránila zhodnocování ukradených kovů ve sběrnách.
Jsme-li u toho, mimochodem, tak ten eufemismus sběrači kovů mě naprosto fascinuje, neboť sugeruje, že kovy se jaksi rozmnožují nějak pučením, že rostou jako houby v lese a pak se sbírají. Nedávno jsem v rádiu slyšel z toho procesu s člověkem, nešťastníkem, který jednomu z takových sběračů prostřelil hlavu kuší, jak kolega toho mrtvého se hájil: "Ale my jsme tam nešli krást, my jsme se šli jenom podívat, jestli tam nejsou nějaké kovy." Ale kovy se přece nerozmnožují pučením, ale někomu patří.
Je to smutný příběh rezignace veřejné moci na kontrolní a sankční činnost a typický případ stavu, kdy stát zcela selhává tam, kde právě má být silný v kontrolování, sankcionování těch, kteří zákon porušují. Místo toho zavádí nové a nové zákony, které nejenže většinou daný stav nevyřeší, ale zároveň zvyšují administrativní zátěž firem, a to všech, i těch poctivých, a dávají nástroj k buzeraci občanů, a to všech, i těch poctivých. Je to stejný přístup, jako kdybychom konstatovali: Nejvíce lidí umírá na silnicích proto, že nedodržují rychlostní limity. Policie nekontroluje, neměří, nesankcionuje, poněvadž sedí v kancelářích a čučí do monitorů. I navrhneme zákon - zakážeme provoz motorových vozidel. A problém je vyřešen, protože je jen velmi málo pravděpodobné, že při střetu volských potahů dojde ke ztrátám na lidských životech, nanejvýš na těch volských.
Zákon nebo ten návrh jde proti filozofii nakládání s odpady, kde podle § 9 odstraňuje princip finanční motivace občanů, aby předávali odpady zpět do jejich životního cyklu, ale především deformuje tržní prostředí a vytváří podmínky k tomu, aby zákazem výkupu od fyzických osob a umožněním výkupu od právnických osob byli obyvatelé přinuceni odevzdávat svůj majetek zdarma, a nebudou tak moci svůj majetek zhodnotit.
Dámy a pánové, nezlobte se, ale toto navzdory všemu tvrzení, co jsme tady slyšeli od pana senátora, je zestátnění. Jestliže nemohu nakládat dle svého se svým majetkem, když si budu opravovat plot a nemohu sebrat staré pletivo a jít ho prodat do sběrny, abych si snížil náklady, nemohu nakládat se svým majetkem, musím ho dobrovolně odevzdat státu či obci, je to zestátnění a je to neústavní. A já vám garantuji, že toto skončí u Ústavního soudu. A garantuji vám to nikoliv tak, jak to dělala sociální demokracie v minulém období, kdy kdykoliv se jí něco nelíbilo, tak říkala "my to poženeme k Ústavnímu soudu", já to nebudu, ale garantuji, že někdo, první postižený, k tomu Ústavnímu soudu půjde.
Zákaz výkupu od fyzických osob a jeho povolení od právnických osob povede určitě ke zvýšení korupce. Nezabrání totiž těm krádežím, pouze tomu, že sběrači budou načerno prodávat ukradené kovy fyzickým osobám, tak jak o tom ostatně mluvil kolega Kučera, a nedosáhne se ničeho jiného, než že oni budou mít výpadek ceny, protože ta cena bude poloviční či čtvrteční. Tím vzroste pouze apetit, že budou muset o to více sbírat ty pučící kovy. Dosáhne se tedy pravého opaku toho, čemu chce novela zabránit. Dámy a pánové, o tom jsem ochoten se s kýmkoliv se znalostí prostředí vsadit. ***