Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

133.
Ústní interpelace

Nejprve na pana premiéra. Pan premiér je bohužel nepřítomen ze závažného důvodu, z jednání Evropské rady. Začneme tedy interpelací paní poslankyně Gabriely Peckové, která pana premiéra bude interpelovat ve věci zpětvzetí Úmluvy Rady Evropy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování, tzv. Lanzarotské úmluvy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Gabriela Pecková: Dobré odpoledne, vážený nepřítomný pane premiére, dámy a pánové. V úterý jsme si vyslechli, že vláda vzala zpět úmluvu o boji proti sexuálnímu násilí na dětech. Celý rok jsem v Radě Evropy pracovala, abych zbavila Českou republiku nálepky, že se jako jediná k úmluvě nepřipojila.

Dokument obsahuje nástroje mezinárodní spolupráce, jak zvýšit povědomí, zlepšit prevenci, účinněji stíhat pachatele a chránit oběti.

Zločin sexuálního násilí na dětech má díky informačním a komunikačním technologiím mezinárodní rozměr. Často začíná na internetu a sociální sítě jsou dokonalou mezinárodní databází potenciálních obětí. V té databázi jsou i naše děti. Tak proč naše vláda těsně před dokončením legislativního procesu vzala tak zásadní dokument zpět? Svým charakterem je to mezinárodní smlouva, takže kromě výhrady na ní nelze nic přepracovávat. Opravdu chceme být zpět na černé listině těch, kteří se nechtějí přidat k boji proti sexuálnímu násilí na dětech? Zeptejte se této Sněmovny, pane premiére, myslím, že vám odpoví napříč politickým spektrem a jednohlasně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní poslankyni Peckové, která dostane od pana předsedy vlády písemnou odpověď ve lhůtě podle jednacího řádu.

S další interpelací vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová, která byla vylosována na druhém místě. Připraví se pan poslanec Zdeněk Ondráček. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane místopředsedo. Vzhledem k tomu, že tu dnes pan premiér není, svoji interpelaci nepřednesu a odložím ji na další týden. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Paní poslankyně tedy stahuje svoji interpelaci na pana premiéra. Další interpelaci na pana premiéra má pan poslanec Zdeněk Ondráček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Tak. Hezké odpoledne. Vážený pane premiére v nepřítomnosti, já bych se vás v závěru své interpelace dotázal. Nyní - po vašem nástupu k vládě jsme se před prázdninami a v průběhu prázdnin dozvídali, že na vašich ministerstvech, na jednotlivých ministerstvech, probíhaly audity, kterými byly zjišťovány určité nedostatky. Například Ministerstvo financí, právní služby, cirka 60 milionů korun. Ministerstvo zemědělství, nevýhodné zakázky za cirka 250 milionů korun. Ministerstvo obrany, externí smlouvy na hlídání muniční základny a 6 vojenských skladů za stovky milionů korun s problematickou možností vypovězení takovýchto smluv. Ministerstvo zdravotnictví, informace o problémech na Státním úřadu pro kontrolu léčiv. Ministerstvo školství nám sdělilo problémy externích smluv zaměstnanců a jejich příbuzných. No a od ministra vnitra jsme se dozvěděli, že na Ministerstvu vnitra kradli i vlastní zaměstnanci.

Dovolil bych si vám v této věci položit otázku, v kolika případech a v jakých konkrétních věcech jste postupovali, nebo vaši ministři, ve smyslu § 8 odst. 1 věty druhé trestního řádu, kde se praví, že státní orgány jsou povinny neprodleně oznamovat státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Chtěl bych znát takovou odpověď, pokud všechny informace, které jste sdělovali, nebyly pouze předvolební rétorika. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Ondráčkovi, kterému taktéž bude odpovězeno písemně.

Poprosím s poslední interpelací na pana premiéra pana poslance Jiřího Valentu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Valenta: Vážený pane nepřítomný předsedo vlády, rád bych se vás zeptal, zda se zakládá na pravdě informace uveřejněná ve Finančních novinách 20. října a i jinde, údajně podložená dokumenty ČTK, která tvrdí, že Evropská komise začala Česko šetřit kvůli schvalované novele zákona číslo 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Novela zmíněného zákona má být údajně v rozporu se směrnicí Evropské unie a omezovat práva spotřebitele. V případě jejího přijetí v aktuální podobě, tedy také po projednání a schválení Senátem, k čemuž došlo 22. října, tedy včera, by prý České republice hrozily milionové sankce. Senátní hospodářský výbor však také, stejně jako hospodářský výbor Poslanecké sněmovny, doporučil své komoře schválení novely beze změny s tím, že odpovědnost leží na Ministerstvu průmyslu a obchodu, a jestli toto ministerstvo cítí, že je schopno svoji odpověď soudnímu dvoru a případně i ČTÚ obhájit, není prý důvod, proč by se toto doporučení výboru mělo měnit. A přesně toto si myslím i já jakožto zpravodaj tohoto zákona v hospodářském výboru Poslanecké sněmovny v Poslanecké sněmovně jako takové.

Dopis Evropské komise, který údajně dorazil, je však podle prezidenta Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiřího Šuchmana součástí pouze takzvaného neformálního dialogu v rámci systému EU Pilot, a tedy nikoli oficiálním stanoviskem Evropské komise.

Ptám se vás tedy, jedná se tedy již opravdu o proces, i když zatím jen neformálního vyšetřování Evropskou komisí, nebo pravdu má prezident asociace Šuchman, který tvrdí, že jde pouze o jakýsi neformální dialog v rámci systému EU Pilot.

Za druhé. Je tato novela podle vás skutečně v rozporu se směrnicí Evropské unie, a omezuje tudíž práva spotřebitele? Podotýkám, že stanovisko MPO poskytnuté hospodářskému výboru Poslanecké sněmovny nebylo negativní.

A za třetí. Jaké kroky podnikne koaliční vláda v případě, že by se přesto později ukázalo, že jde o reálnou faktickou neslučitelnost s evropským právem? Pro úplnost je třeba doplnit, že inkriminované pozměňovací návrhy podali a prosadili koaliční poslanci. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Valentovi. Tím jsme vyčerpali veškeré ústní interpelace na pana premiéra. A než přejdeme na ústní interpelace na jednotlivé členy vlády, přečtu omluvy, které tady mám. Pan poslanec Farský se omlouvá dnes od 14.30 hodin z osobních důvodů. Dále pan poslanec Vlastimil Vozka se omlouvá dnes mezi 15. a 18. hodinou z důvodu jednání ve volebním kraji. Dále pan ministr obrany Martin Stropnický se dnes omlouvá z odpoledního jednání z důvodu projednávání návrhu zákonů v Senátu. Dále paní poslankyně Gabriela Hubáčková se omlouvá dnes mezi 11.45 a 13. hodinou z důvodu jednání - to už uplynulo. Dále se omlouvá pan poslanec Stanislav Pfléger dnes od 14.30 do 15.30 z důvodů pracovních. Pan ministr Chovanec se dnes omlouvá z odpoledního jednání z důvodu pracovních povinností v rezortu. Dále se omlouvá pan poslanec Roman Kubíček dnes od 15 hodin z pracovních důvodů. Dále pan poslanec Bohuslav Chalupa dnes od 14.30 z rodinných důvodů. Dále poslankyně Markéta Adamová se omlouvá dnes od 14.30 z pracovních důvodů. Pan poslanec Beznoska se omlouvá dnes od 12 hodin a z pátečního jednání z důvodu zahraniční pracovní cesty.

A teď si dovolím poprosit pana poslance Antonína Seďu, aby přednesl interpelaci na místopředsedu vlády a ministra financí Andreje Babiše, a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se paní poslankyně Semelová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo.

Vážený pane nepřítomný místopředsedo vlády, naše země se potýká s řadou problémů, které musí současná vláda řešit, a jedním z nich je skutečnost, že zahraniční firmy odlévají z naší země stále více zisků ke svým akcionářům. Jen v loňském roce odteklo ze země přes 300 miliard. korun, což je dvakrát více než v roce 2003. Tato částka pro představu představuje přibližně 8 % hrubého domácího produktu. Tyto peníze potom scházejí pro rozvoj investic a pro vytváření nových pracovních míst. Dále tyto scházející peníze snižují růst příjmů občanů naší země. Zase pro vaši informaci, růst příjmů Čechů se za posledních 20 let přiblížil průměru vyspělých zemí Evropské unie pouze o 0,1 %.

Vážený pane ministře, programové prohlášení vlády mimo jiné hovoří o přijetí nezbytných opatření ke zvýšení efektivity výběru daní a zamezení zneužívání a obcházení daňových předpisů. Proto se chci zeptat, zda vy osobně či vaše ministerstvo připravujete nějaké legislativní změny, které by snížily tento odtok zisků zahraničních firem z České republiky. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi. Bohužel pan ministr financí je nepřítomen, takže na jeho interpelaci bude odpovězeno písemně.

Další interpelující bude paní poslankyně Marta Semelová, která bude interpelovat přítomnou ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou ve věci dávek v hmotné nouzi a poukázek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážená paní ministryně, moje interpelace se týká nového způsobu vyplácení dávek v hmotné nouzi podle nařízení Úřadu práce, aby více jak poloviny vyplácely jednotlivé úřady ve stravenkách. Někde se tak děje od října, jinde tomu tak je od listopadu. Pravidla si mohou upravit samy regiony.

Rozumím snaze zamezit zneužívání dávek. Asi je toto opatření vhodné například u gamblerů, alkoholiků a podobně. Na druhou stranu se mnohé rodiny díky novému systému mohou dostat do velmi vážných situací, kdy jim nebudou stačit peníze například na nájem. Mám informace o případu, kdy žadatelka dostává dávku hmotné nouze ve výši 3 300 korun a její měsíční náklady na bydlení v družstevním bytě jsou 5 500. Pokud dostane polovinu ve stravenkách, nebude schopna nájem zaplatit. Je zde reálné riziko, že se celé rodiny ocitnou na ulici, že se zvýší počet lidí bez domova.

Chci se proto zeptat, jestli je toto riziko nějak ošetřeno. Dále, jestli je pravda, že o tom, kdo dostane místo peněz poukázky na jídlo a za kolik, rozhodují jednotliví pracovníci úřadů práce, a konečně, zda úředníci posuzují individuálně životní a sociální situaci každého žadatele, kterému změní výplatu dávky, protože podle mých informací někde se tak děje plošně bez jakéhokoliv šetření.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Dobrý den, vážený pane předsedající, poslankyně a poslanci. První jsem chtěla říct, že je mi tady taky velká zima.

Druhé je, že možnost vyplácet v poukázkách v rámci zákona o pomoci v hmotné nouzi je v tomto zákoně od počátku jeho účinnosti, tj. od roku 2006. (Poznámky z protilehlých lavic.) A pořád je mi zima. Ta možnost je ale jenom na tzv. příspěvek na živobytí a na mimořádnou okamžitou pomoc. Doplatek na bydlení je samostatná dávka a tam samozřejmě nic v poukázkách vyplácet nelze, protože to jde přímo majitelům ubytovacího zařízení.

Způsob výplaty v poukázkách se teď znova začal vlastně zavádět od září 2014 a je tam poměrně přísný metodický pokyn. Za prvé u těch dvou - příspěvek na živobytí a mimořádná okamžitá pomoc - tam je to nejméně 35 % a nejvíce 65 % může být poskytnuto v poukázkách, zbytek penězi. U mimořádné okamžité pomoci je to třeba poukázka na ledničku, takže ten člověk dostane papír, bude tam, já nevím, lednice v hodnotě 5 000 korun, přijde s tím do obchodu smluvního, oni si to od něho vezmou, dají mu ledničku a nechají si to proplatit.

Jinak obecně způsob výplaty skutečně má brát v úvahu individuální situaci osoby v hmotné nouzi a i se hodnotí využití dávky k tomu účelu, k jakému je určena. Poukázky se smějí poskytovat jenom v odůvodněných případech v zákonem stanoveném rozmezí a v rozhodnutí o poskytnutí dávky, když je částečně v poukázkách, se to musí zdůvodnit. Jinak bylo teď v létě výběrové řízení, byli vybráni tři poskytovatelé poukázek. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marta Semelová: Pokud by to takto bylo, tak je to určitě lepší. Nicméně fakt je, že když dostane dotyčný 65 % té dávky v poukázce, i kdyby to bylo na ledničku, tak pokud nebude mít na nájem, tak si ledničku může dát akorát pod most. Takže bych byla ráda, kdyby skutečně tato záležitost byla ošetřena tak, aby lidé se nedostávali do těchto situací, protože -- už se to objevilo v tisku, že řada těch rodin se ozývá na úřady práce a že situace je trošku jiná, než by to mělo být tak, jak je to v zákoně. Jinak vím, že je to od roku 2006, ale teď to přichází znovu na pořad dne.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Paní ministryně, pakliže má zájem o doplňující odpověď. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Já bych k tomu řekla, že vzhledem k tomu, že to teď znova běží od září, si necháme udělat vyhodnocení za první měsíce a potom si to tady můžeme znova říci na další interpelaci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni a paní poslankyni. Než předám slovo paní poslankyni Černochové, tak ještě pan poslanec Roman Sklenák se omlouvá z dnešního odpoledního jednání od 14.30 do 16 hodin z pracovních důvodů.

A teď už paní poslankyně Černochová, která bude interpelovat nepřítomného pana ministra obrany Martina Stropnického ve věci nákupu na Ministerstvu obrany. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Černochová: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Není mi zima, ale je mi smutno. Pan ministr už neprojednává zákony v Senátu. Projednávání zákonů, které jsem sledovala, protože to byly zákony, které procházely naším výborem pro obranu, se doprojednaly před půl hodinou, takže pan ministr obrany Stropnický tady může sedět, a není pravda, že by jeho povinnost byla sedět v Senátu a projednávat tam věci, které jsme tady schválili. Není tomu tak a z tohoto důvodu obě interpelace na pana ministra Stropnického stahuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím na chvilku o vystřídání.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Budeme pokračovat další interpelací a tu má Petr Gazdík na pana ministra Stropnického.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové.

Vážený pane ministře, dovoluji si vás požádat o vysvětlení důvodů, proč vaše ministerstvo nepodpoří společný nákup vojenských 3D radarů v rámci Visegrádské čtyřky, které prosazovaly české a slovenské firmy. Pane ministře, prosím, proč jste se rozhodl vypsat vlastní otevřené výběrové řízení, které naopak zvýší šance zahraničních dodavatelů - švédské zbrojovky Saab a americké zbrojovky Lockheed Martin, když armády zahraničních států, jako jsou armády Maďarska, Polska, souhlasily se spoluprací na dodávkách od českých společností Československé konsorcium v čele s pardubickou Retií a kopřivnickou Tatra Trucks? Proč jste tedy rozhodl opustit projekt Visegrádské čtyřky, když původní záměr spočíval právě ve společném nákupu? Proč má podle vašeho názoru mít Česká republika jiné dodavatele než další státy dohody Visegrádské čtverky a v čem jsou tito dodavatelé lepší než dodavatelé naši, které schvalují armády dalších států této dohody?

Pane ministře, vzhledem k tomu, jak jednáte za Českou republiku v rámci tohoto projektu, když v České republice zásadně vyčleňujete ze spolupráce s dalšími státy Visegrádské čtverky, rád bych věděl, v čem tedy konkrétně spolupráci České republiky ve vojenské oblasti ve Visegrádské čtverce spatřujete, respektive zda takovýto postup, jakým v současné době jednáte na mezinárodním poli, je dobrou ukázkou spolupráce. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane místopředsedo. Na půl hodiny teď omlouvám z jednání paní poslankyni Balaštíkovou.

Budeme pokračovat dál. Šestým v pořadí v interpelacích byl vylosován pan poslanec Rom Kostřica.

 

Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře Němečku, vzhledem k vaší nepřítomnosti si dovoluji zrušit svoji interpelaci a doufat ve šťastné vylosování při příštích interpelacích. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kostřicovi. S další interpelací, taktéž na pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka, je připraven pan poslanec Ludvík Hovorka ve věci nedodání podkladů kontrolnímu výboru. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený nepřítomný pane ministře, 19. 6. jsem vás požádal o předložení auditu vyhodnocení pilotního projektu outsourcingu účetnictví v nemocnici Na Homolce a vyvození odpovědnosti a potrestání konkrétních viníků. 19. 6. jsem také interpeloval pana premiéra, který mi odpověděl, že požádal pana ministra zdravotnictví, aby v okamžiku, kdy bude mít k dispozici konečné výsledky kontroly, přijal důsledně všechna potřebná personální opatření, která s výsledky této kontroly budou souviset.

18. září jste mi odpověděl, že detaily opravdu teď nejste schopen odpovědět takto z hlavy, ale: "My vám na všechny otázky pečlivě odpovíme formou písemné odpovědi. Já bych byl jenom rád, aby tu zaznělo, že si myslím, že tato problematika bude řešena systémově, a to tím, že do konce tohoto měsíce by mělo být uzavřeno výběrové řízení na ředitele nemocnice Na Homolce a pak předpokládám, že všechny tyto věci bude řešit nový pan ředitel." 25. září jsem dostal v podstatě podobnou odpověď. 4. září na jednání kontrolního výboru bylo slíbeno dodat audit v Nemocnici Na Homolce, a dosud nebyl předložen.

Do dnešního dne, pane ministře, nemám odpověď na uvedené interpelace, které jsem vám přednesl. Slíbené systémové řešení, které jste sliboval v Nemocnici Na Homolce, jste neudělal. Výběrové řízení jste zrušil a na místo ředitele jste dosadil člověka, který se ani nepřihlásil, a ten ponechal všechny dosavadní manažery ve funkci. Audit slíbený kontrolnímu výboru jste nedodal. Pane ministře, nevidím vůli problém v Nemocnici Na Homolce a jejích dceřiných firmách řešit. Žádám vás o předložení odpovědí a auditu kontrolnímu výboru a žádám vás o lepší spolupráci v této věci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi, kterému bude odpovězeno písemně.

S další interpelací vystoupí paní poslankyně Jitka Chalánková, která bude interpelovat paní ministryni práce a sociálních věcí ve věci českých dětí v Norsku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za trpělivost. (Paní poslankyně je velmi udýchaná.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Klidně se vydýchejte, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Téma není nové. Vážená paní ministryně, chci se opět vrátit ke kauze českých dětí v Norsku a tentokrát navázat na svoji interpelaci z 25. března letošního roku. Byl to sněmovní tisk 187. Ptala jsem se vás tehdy, zda je vám znám případ, kdy se po intervenci indické vlády podařilo vrátit dvě indické děti, odebrané z vykonstruovaných důvodů norským Barnevernem, zpět jejich indickým rodičům. Ptala jsem se proto, že ten případ je v mnohém podobný případu odebraných českých dětí a pro evidentně zcela bezradnou českou vládu by mohl být svého druhu návodem, jak postupovat.

Odpověděla jste mi tehdy, že tento případ neznáte. Táži se tedy, zda jste se s ním od té doby seznámila a zda jste v postupu indické vlády shledala něco pro nás inspirativního. To je první otázka.

A za druhé, tehdy jste mi neodpověděla, zda hodláte přímo jednat se svou norskou rezortní kolegyní, ministryní Solveig Horne. Táži se tedy, zda jste s norskou ministryní pro děti, rovné příležitosti a sociální začlenění již jednala a popřípadě zda Ministerstvo práce a sociálních věcí přímo jedná s norskou vládou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni a dovoluji si požádat paní ministryni práce a sociálních věcí o odpověď. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, my jsme celou dobu od března prostřednictvím Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně v tomto případě, myslím, udělali úplně všechno, co jsme jako česká strana mohli. Jestli se inspiroval nakonec ten ÚPMOD tím indickým případem, to já nevím. Já jsem se tedy, musím říci a přiznat, s tím potom detailně neseznámila, nicméně v tom mezidobí došlo k tomu, že byl nejprve odeslán dopis české ombudsmanky na norskou ombudsmanku. Odpověď přišla, myslím, asi tak po dvou měsících, možná i trochu později, a v podstatě říkala to, že do jednotlivých kauz a do rozhodování o jednotlivých případech ombudsmanka nemůže zasahovat a v podstatě celý ten dopis byl velice obecný a odmítavý.

Já jsem zatím poslala dopis svému protějšku, ministryni, pod kterou patří dětská práva. Ještě jsme také nedostali odpověď.

Co se týče jednání s norskou vládou, tak mělo dojít k mému setkání s norským velvyslancem, ke kterému v létě nedošlo, ale právě mezitím bohužel došlo k tomu, že se, pokud si to dobře pamatuji, norský velvyslanec měnil, takže s tím novým jsme se ještě nebavili.

Ráda bych také k tomu podotkla, že pokud vím, tak mezitím ta kauza, která byla u Evropského soudu pro lidská práva, tak ten soud nedal té české rodině zapravdu v tom sporu s Norskem. Doufám, že se nemýlím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni za odpověď. Paní poslankyně Chalánková má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Já jenom krátce. Já jsem se ptala, jestli jste se seznámila s tou kauzou. To jsme si vyjasnili. Dopis od své kolegyně z Norska zatím nemáte. K setkání nedošlo.

Já jen znovu připomínám, že neustále čtu, že se občané tam musí podrobit jurisdikci toho státu a my zase proti tomu klademe tu informaci, že jsou to státní příslušníci České republiky.

O výsledku Evropského soudu pro lidská práva informovaná nejsem, nevím, jestli rodiče. Jediné, co obecně vím na základě konference, která proběhla 3. 10. v Praze, která se těmto kauzám věnovala z obecného pohledu, a to jako kauzám odebírání dětí v zemích Rady Evropy obecně, tak tam byl i soudce Evropského soudu pro lidská práva, který tam přímo sdělil, že tento soud proti Británii a Norsku v posledních asi dvou letech těchto rozsudků příliš mnoho nedává ve prospěch těch lidí. To znamená, že je to věc také ke sledování, ale nevím o výsledku tohoto rozhodnutí.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Paní ministryně chce ještě doplnit odpověď. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Já snad ještě jenom doplním, že mám celý seznam aktů, které udělala česká strana prostřednictvím Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu v Brně. Já se prostě domnívám, že v tuto chvíli nemůžeme dělat víc, protože jestliže norská strana trvá na tom, to jsou skutečně v tuto chvíli vlastně jejich děti a jsou v jejich jurisdikci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni i paní poslankyni. Dalším interpelujícím bude pan poslanec Radim Holeček, který bude interpelovat nepřítomnou ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou ve věci justičního areálu v Ústí nad Labem. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, přeji krásné odpoledne.

Vážená nepřítomná paní ministryně, je obecně známou skutečností a oficiální statistiky Ministerstva spravedlnosti to dokládají, že soudy v Ústí nad Labem, konkrétně krajský soud i okresní soud, patří v hodnocení délky civilního soudního řízení v rámci České republiky k těm úplně nejpomalejším. Pro ilustraci si dovoluji připomenout, že průměrná délka civilního soudního řízení u Krajského soudu v Ústí nad Labem činila v roce 2013 665 dní a u Okresního soudu v Ústí nad Labem dokonce rekordních 876 dní. V problematice soudnictví se rozhodně necítím být odborníkem. Nicméně jako poslance zvoleného za Ústecký kraj mě tato skutečnost velmi znepokojuje.

V této souvislosti jsem před několika dny ve veřejnoprávní televizi zaregistroval tento váš komentář směrem ke stávajícím prostorám Krajského soudu v Ústí nad Labem - cituji: "Je to tam šílené a soudit se tam skoro nedá." Z toho usuzuji, že právě nevyhovující zázemí je významným faktorem, který negativně ovlivňuje délku soudních řízení. Proto bych se vás, paní ministryně, rád zeptal, zda v tuto chvíli již existuje reálný konkrétní plán výstavby nového justičního areálu v Ústí nad Labem, a pokud ano, tak jaké jsou jeho základní parametry. Tedy kdy se začne stavět, kdy se předpokládá jeho dokončení a zprovoznění, jaké jsou plánované finanční náklady a jak je v tuto chvíli zajištěno jejich krytí a především jaké konkrétní přínosy to bude mít co do zefektivnění tolik potřebného zrychlení práce ústeckých soudů. Předem děkuji za zaslanou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Holečkovi, který již naznačil, že mu odpověď bude poslána písemně.

Dalším interpelujícím bude pan poslanec Michal Kučera, který bude interpelovat pana ministra Mládka ve věci CzechInvestu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že tady pan ministr Mládek opět není, a moc často ho tady nevídám, svou interpelaci stahuji a doufám, že příští čtvrtek se tady už konečně objeví. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Další interpelace - pan poslanec Jiří Valenta svou interpelaci stáhl, následuje pan poslanec Ladislav Šincl, který má interpelovat paní ministryni práce a sociálních věcí ve věci hornických důchodů. Připraví se pan poslanec Simeon Karamazov. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, jsem poslancem z Moravskoslezského kraje, konkrétně z velice těžce zkoušeného regionu Karvinsko, kde je evidováno více než 22 tisíc nezaměstnaných a o jedno jakékoli volné pracovní místo se uchází dlouhá fronta téměř 35 nezaměstnaných. V této nelehké době má těžební společnosti OKD připravený velice nepříjemný předvánoční dárek, kdy ztratí zaměstnání dalších 300 lidí. Zčásti se to také dotkne důlních pracovníků, zdejších horníků. Jsem přesvědčen, že kromě získávání nových investorů a vytváření nových pracovních míst by mohlo tomuto hornickému regionu pomoci i odsouhlasení předčasných odchodů horníků do důchodu, tak jak to v minulosti řešilo vládní nařízení číslo 363. Toto řešení je určitě pro stát výhodnější a levnější než evidovat propuštěné horníky s tzv. prošlou expozicí na úřadu práce, zvláště když každý nezaměstnaný stojí státní rozpočet minimálně 250 tis. Kč. Jen pro porovnání si dovolím připomenout, že v Polsku mohou horníci do penze už ve 43 letech po odpracování 25 let v dole. Ve Francii a Belgii v 50 až- 55 letech a v sousedním Německu horníci odcházejí do důchodu v 55 letech.

Je naprosto nezbytné, aby byla přijata změna tohoto vládního nařízení a následně i zákon, který by umožnil odchod do předčasného důchodu nejen horníkům, ale v dalších profesích v těžkém průmyslu. Vím, že v tomto roce již probíhá příprava novely již zmiňovaného nařízení vlády a zákona o důchodovém pojištění, které toto by mohlo vyřešit, ale zajímalo by mě, v jakém to je stadiu a jak je tato příprava daleko. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím paní ministryni práce a sociálních věcí o odpověď. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, tuto problematiku lze rozdělit na dvě části, tedy především na základě úkolu, který pochází ještě z doby vlády předchozí, a v dohodě s odborovým svazem pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu v současné době je ve vnějším připomínkovém řízení. Jsou tam tedy dva návrhy.

Za prvé jde o novely zákona o důchodovém pojištění a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a ty obě odstraňují časové podmínky pro zvláštní nároky osob ve vymezených povoláních v hlubinném hornictví, což znamená, že odstraňují podmínku vstupu do těchto zaměstnání před rokem 1993 a podmínku odpracování potřebného počtu směn do konce roku 2008, to znamená, že tuto podmínku bude možno splnit i po tomto datu. Kromě toho jde ještě o návrh novely nařízení vlády číslo 163/2009 Sb., o stanovení důchodového věku a přepočtu starobních důchodů některých horníků, kteří začali vykonávat své zaměstnání před rokem 1993. Tato novela odstraňuje podmínku odpracování potřebného počtu směn do konce roku 2008. A znovu opakuji, že to je teď v připomínkovém řízení. Připomínkové řízení končí dne 5. listopadu, takže tam uvidíme, jak se k tomu ostatní rezorty vyjadřují, a pak samozřejmě nastane standardní legislativní proces. My předpokládáme, že to bude navrženo do vlády do konce roku 2014 a že by termín nabytí účinnosti byl šest měsíců po vyhlášení.

Jinak bych ještě ráda zdůraznila, že nejde o nějaké předčasné hornické důchody, ale vlastně o řádné starobní důchody, pro které jsou stanoveny zvláštní podmínky, které se týkají např. nižšího důchodového věku, a od něj se pak mohou odvíjet předčasné starobní důchody podle nějakých obecných kritérií. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Prosím pana poslance, zdali má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Vážená paní ministryně, děkuji za vaši odpověď a oceňuji snahu věc řešit. Asi je to tím, že jste se zúčastnila fárání na dole Lazy v Orlové se mnou společně a viděla jste na vlastní oči, jak fyzicky je práce horníka náročná. Jistě se mnou tedy budete souhlasit, že je úplný nesmysl, aby tito pracující odcházeli do důchodu např. v 65 letech, když průměrná doba dožití horníka je 58 let.

Ale je ještě jedna věc, která mě v této věci trápí, a to že přestože stovkám těchto horníků, českých horníků, hrozí, že skončí na pracovním úřadě, firma OKD chce v příštích letech opět najímat havíře, ale z Polska. Asi kolem 1 300 lidí. Zástupci OKD tvrdí, že se firma bez nich neobejde. Sama jste při fárání mohla zjistit, že skoro velká část zde přítomných horníků mluvila polsky, jestli si dobře pamatujete. To nebyla náhoda.

Prosím vás o odpověď na otázku, zda i toto se chystáte nějak ze své pozice řešit a zda připravujete nějaké opatření, jak zvýhodnit české horníky oproti jiným horníkům, kteří berou práci českým horníkům. Děkuji.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za dotaz. Ano, dobře si pamatuji na to, jak jsme tam byli a že jsme tam viděli směnu polských horníků, nicméně zde se jedná o věc poměrně komplikovanou, protože Polsko je členskou zemí Evropské unie a samozřejmě my nemůžeme rozlišovat a diskriminovat mezi českým a polským zaměstnancem obecně. Nicméně se tímto určitě budeme zabývat a možná zkoušet najít nějaké řešení. Nicméně v tuto chvíli zejména chceme dotáhnout do konce legislativní proces, o kterém jsem mluvila předtím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni za odpověď. Dalším interpelujícím, v pořadí 13., bude pan poslanec Simeon Karamazov, který bude interpelovat pana vicepremiéra Pavla Bělobrádka ve věci hodnocení výsledků výzkumu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Vážený pane místopředsedo vlády, v současné době je hodnocení výsledků vědy a výzkumu založené především na počítání publikací autorů. Publikování výsledků je prostředek, jak informovat odbornou komunitu o tom, že na nějakém problému pracujeme a že jsme k nějakým výsledkům došli. Vlastní výsledky jsou většinou někde jinde. Je jasné, že v humanitních oborech je forma výsledků taková, že je lze plně vyjádřit textem, ale v technických, přírodovědných, ale i medicínských oborech je text pouze ozvěnou výsledku bádání a určitou indikací toho, co se na kterém pracovišti odehrává. Publikace jsou bezesporu velmi důležité pro spolupráci pracovišť, bez nichž dnes není možno dosáhnout žádného pokroku ve většině oborů. Pokud však učiníme z této druhotné informace základ řízení, a financování a odměňování je součást řízení, nebude výsledkem tohoto kroku zvýšení výzkumné produktivity, ale pouze zvýšení počtu publikací. O tom svědčí to, že každým rokem roste počet hodnocených publikací, a stále se proto musí upravovat pravidla pro přidělování prostředků, která jsou na to navázána. Tedy měnit pravidla v průběhu hry, a ještě k tomu se zpětnou platností.

Kde je ale skutečné hodnocení výsledků? Většina mladších akademiků už chápe právě publikace jako jediný cíl výzkumu a zaměřují se pouze na ně. Přitom v technických a ve většině přírodovědných i v medicínských oborech je možno výsledky měřit zcela objektivně bez berličky publikací.

Moje otázka tedy zní: Počítáte se zásadními změnami v hodnocení výsledků výzkumu, nebo budeme stále počítat popsané stránky a body za ně? Věříte, že současná reformovaná Rada pro výzkum, vývoj a inovaci, složená v podstatě ze stejných osobností, které podporovaly dřívější nesprávná rozhodnutí, je skutečně schopna vyřešit otázky rozvoje v hodnocení výzkumu v České republice?

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím pana vicepremiéra o odpověď. Prosím, pane vicepremiére.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Dobré odpoledne, kolegové, kolegyně. Co se týká publikací, ty jsou jedním z hodnocených parametrů. Samozřejmě se hodnotí i patenty, hodnotí se i různé technologické postupy a podobně. Protože ta motivace, aby se zvýšila výkonnost české vědy, co se týká impaktovaných časopisů, byla zase přehnaná do určitého extrému, s tím souhlasím, tak i v některých oborech se v podstatě publikační činnost razantně omezila. S tím souvisí i vyškrtnutí některých časopisů z hodnocení. Takže k tomu došlo. Proti tomu některé technické obory třeba protestovaly, že národní některé časopisy jsou vyškrtnuty, protože jim to umožňovalo právě publikací textů získávat další body. Tyto změny právě byly vyvolány tím, že potom se honily články, nikoliv něco jiného.

Počítáme tedy s tím, že po té redukci některých časopisů se změní i hodnoty. My se skutečně musíme dostat do toho systému, aby vědecký výkon byl více orientován a abychom dostali skutečně co nejvíce výsledků, které budou aplikovatelné v praxi. Jsem rád, že rozlišujete ty humanitní obory, kde v podstatě publikace, ať už v časopise, nebo nějaká odborná kniha, popřípadě něco podobného, je v podstatě jedno z mála věcí, kterými se to dá měřit.

V současné době je metodika schválena na rok 2013 až 2015. Cílem je zachovat určitou kontinuitu, protože nám určitě nejde o to, abychom radikálním způsobem zasáhli do metodiky a rozkývali vlastně celý ten systém, nicméně změny tam určitě jsou. Už nyní přicházíme do systému peer review, kdy pouze kafemlejnek, který se snažil metrikou odstranit ten subjektivní pohled hodnotitelů, se ukázal jako příliš mechanický, to znamená, už teď se dá říci, že hodnotí navíc přes 356 expertů, z nichž je přes 50 ze zahraničí. Jsou rozděleni do 17 panelů. Ti by měli zohledňovat nejenom to, jaký je počet publikací, ale také jaké ty publikace jsou, nejenom v rámci impaktovaných časopisů. Je jasné, že stejně jako u jakýchkoliv jiných investic, i tady, když je to investice svým způsobem, ale investice bezpochyby je, tak očekáváme zvýšení konkurenceschopnosti a ta se dá samozřejmě měřit i tím, jaká je potom komercionalizace jednotlivých výstupů, a posílení vlastně hodnocení v rámci komercionalizace určitě chystáme.

Co se týká rady, tak rada mohla být samozřejmě odvolána celá. Ona jí byla odvolána většina, to znamená, noví tam jsou z větší části, nicméně z hlediska kontinuity tam byli někteří zanecháni, s tím, že já se domnívám i z toho důvodu, že pan profesor Málek, který má hodnocení v podstatě na starosti, tak je důležité, aby tam z hlediska kontinuity zůstal. Nicméně já považuji hodnocení za určitý tanker, který se musí otáčet pomalu. Nicméně změny se určitě chystají. Nyní je i vlastně na Ministerstvu školství schválena IP metodika. Ta by měla také pomoci k tomu, aby se i více některé věci objektivizovaly, abychom dokázali věci, které se týkají výzkumu, dát do větší souvztažnosti s tím dopadem na praxi.

Také je tady ale otázka zadání. To znamená, my vlastně hodnotíme zpětně. Naším cílem je, abychom dokázali v budoucnosti hodnotit nejenom každý rok, ale abychom se dostali do nějakých delších časových období. Diskutujeme o možnosti do hodnocení promítnout i určité možnosti jakéhosi kontraktového financování. To znamená, že také dáme, nejenom vyhodnotíme zpětně, co dělají, ale také pomocí určitého zadání řekneme, co chceme, co by mělo být výsledkem, a za to potom budou instituce hodnoceny. Takže z tohoto hlediska určitě ke změnám bude docházet. Ale rozhodně neslibuji žádné radikální kroky, které by systém rozkývaly. Nicméně ta orientace na komercionalizaci, na to, jakým způsobem, protože i patenty se dají udělat v určité míře, ale jejich využitelnost nemusí být taková. Co se týká technologických postupů, jestli smícháte 30 % džusu a 70 % vody, nebo to uděláte obráceně, vlastně trošku jinak, a uděláte v obráceném poměru, tak se to dá využít. Takže vždycky je to určitý souboj k tomu, jestli ti lidé se k tomu staví, že využívají toho systému, nebo ho zneužívají. Já myslím, že ho více využívají. Nicméně naší snahou bezpochyby je, aby docházelo k co největšímu a v tomto smyslu i k většímu procentuálnímu zastoupení výsledků, které budou mít v podstatě tu závěrečnou fázi, která se dá nazvat komercionalizace.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu vicepremiérovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Já jsem použil slovo publikace jako symbol výsledku. Samozřejmě vím, že tam patří knihy a další záležitosti, které jste jmenoval, jako třeba patenty. Nicméně mám pocit, že ten systém přece jenom nějakou změnu chce. Vy jste potvrdil, že ano, a já děkuji za to, že jste v podstatě pregnantně odpověděl na moje dotazy.

Mám doplňující otázku v tom smyslu, zda byste mohl říct nebo jmenovat některé země, které jsou, řekněme, srovnatelné nebo rozumné ve vědě a výzkumu - nemyslím teď nějaké rozvojové -, které používají podobný, poměrně podle mě hodně složitý systém hodnocení vědy a výzkumu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane vicepremiére o doplňující odpověď.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Tak ono asi takhle přímo, že se něco jako kafemlejnek používá, nemá srovnání. Na druhou stranu i náš systém je poměrně unikátní, a to v tom, že zahrnuje nejenom vysoké školy, ale zahrnuje Akademii věd, což je svým způsobem unikátní záležitost. Navíc máme rezortní výzkumáky, které jsou roztříštěny do 11 rezortů. Máme tady soukromé výzkumné instituce. To znamená, nelze to úplně srovnávat. Naopak my se můžeme v některých věcech inspirovat. Samozřejmě, řekl bych, technicky a mentálně je nám blízké Německo, kde mají fraunhofery a podobně, kde to má nějaký systém, ale i tam jim to trvalo desítky let, než to nějakým způsobem ustavili. Takže skutečně pro nás je důležité, aby ten systém nebyl pouze nějak koordinován, ale aby se začal řídit, aby to skutečně mělo nějaký směr. Takže ano, kafemlejnek vznikl proto, že tady v podstatě ta komunita je tady natolik malá, že když se navzájem hodnotili, tak to někdy budilo určité vášně, a zase ta pouhá metrika nemůže postihnout vlastně tu šíři a barevnost celého spektra. Takže naší snahou bude to kombinovat. A neumím si představit žádný systém, který by na současný systém, který je v České republice v hodnocení, byl aplikován na náš systém tak, jak je v podstatě strukturovaná ta oblast. Takže my ji chceme trošku restrukturalizovat, začít ji řídit a samozřejmě s tím jako významný nástroj, kde bude jeden z nejdůležitějších, se to udělá přes peníze, a proto je to samozřejmě záležitost metodiky. Takže ano, metodika je základním nástrojem, jak ovlivnit chod celého systému, a změny tam skutečně musí být.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi. Nyní prosím k mikrofonu další v pořadí vylosovanou, paní poslankyni Váhalovou, která přednese svou interpelaci na pana ministra Jurečku. (Dotaz však byl směřován na ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka.)

 

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážená vládo, vážení kolegové, kolegové. Pane ministře, účastnil jste se jednání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy v Bruselu. Mohl byste nás alespoň stručně informovat o tématech tohoto jednání? Mohl byste nám říci, jaké postoje jste zaujímal k projednávaným tématům za Českou republiku? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji a přeji vám dobrý den. Rada pro všeobecné záležitosti se konala teď v úterý v Lucemburku a v podstatě 70 % času se věnovalo klimaticko-energetickému balíčku. To je také klíčové téma zřejmě pro Evropskou radu, která začíná dnes a bude trvat do zítřka. Myslím si, že to bude podobné v tom, že asi nejtěžší úkol, před kterým Evropská rada stojí, je právě dosáhnout shody mezi členskými státy právě v tom tzv. klimaticko-energetickém balíčku. Já jsem tam opravdu řekl pozici teď v Lucemburku, dokonce dvakrát. Jednak na jednání Rady a pak ještě i při jednání s předsedou Evropské rady panem Van Rompuyem. Podstata té pozice, kterou jsem tam prezentoval vlastně ještě v předvečer Evropské rady a kterou, předpokládám, bude i vstupovat, bude premiér, je to, že Česká republika v zásadě podporuje dosažení kompromisu na jednání Evropské rady teď ve čtvrtek a v pátek. Nicméně samozřejmě požadujeme zohlednění své české pozice. A těch zvláštností. Ty české zvláštnosti jsou jasné. My jsme stát, který nedisponuje zvláštními možnostmi pro stavbu větrných elektráren ani nemáme tolik slunečných dnů jako jižní státy Evropy. A zároveň, co je důležitý faktor, Česká republika je jednou z nejprůmyslovějších zemí Evropské unie. Třicet osm procent našeho HDP pochází z průmyslové výroby. To jsou ty faktory, které samozřejmě je třeba vzít v potaz, když říkáme, že se chceme podepsat pod společnou evropskou pozici.

V zásadě podporujeme princip snížit redukce emise na úroveň o 40 % z roku 1990 do roku 2030. Nicméně pokud se dohodneme na tomto závazném cíli, tak zároveň chceme, aby byl vytvořen kompenzační mechanismus, který České republice bude do určité míry sanovat, nebo pomůže jít utáhnout náklady, které nám tento cíl vyvolá. To znamená, my souhlasíme s dohodou, ale zároveň chceme, aby se vzaly v potaz zvláštnosti, specifika, v tomto případě specifika České republiky.

Jsme dokonce připraveni podpořit i další cíle, to je samozřejmě onen podíl obnovitelných zdrojů a zvýšení energetické účinnosti. S tím, že jsme ovšem tady, řekl jsem dvakrát, že my je podporujeme, tyto dva cíle, jako nezávazné cíle na celoevropské úrovni a zároveň chceme určité garance, že pokud s nimi budeme v téhle podobě souhlasit, tak nedojde k překlopení těchto cílů na národní úroveň s tím, že bychom potom za to mohli být třeba sankcionováni. To je něco, co bychom nechtěli akceptovat, protože pak by to bylo pro nás velice nevýhodné.

My prostě chceme, aby energetický mix zůstával v pravomoci jednotlivých členských států, aby se státy na základě svých zvláštností a specifik mohly rozhodnout, jaký typ energií budou využívat a jakým způsobem to budou garantovat. Protože jsou tady dvě významná hlediska. To první je, že nechceme, aby důsledky těchto opatření dopadly do cen energií a platili to občané této země. A to druhé hledisko, aby se ten balíček nepromítl do snížené konkurenceschopnosti českého průmyslu. To znamená, tyhle dvě věci chceme chránit. Aby se neplatila tady energie s vyššími cenami z kapes obyvatel. A druhá věc, aby se průmysl nestal nekonkurenceschopný díky tomu, že tady přijmeme podobná opatření. To znamená, docílit této rovnováhy, docílit toho, abychom v těchto dvou bodech nebyli ztratní. To jsou předpoklady, které chceme splnit, a s tím jdeme do těch jednání.

Na druhé straně si uvědomuji že dosažení dohody a vytvoření společné evropské pozice je nesmírně důležité, protože jsem se účastnil Valného shromáždění OSN, kde zazněla jasná pozice z úst prezidenta Spojených států Baracka Obamy, stejně tak jako pozice Číny, která se k tomu postavila také velmi pozitivně, k těmto cílům v oblasti energetiky a klimatu, a je samozřejmě třeba, aby i Evropa do těch jednání, která se blíží, šla s jasnou společnou pozicí. Takže věřím, že se toho kompromisu podaří dosáhnout.

Seznámil jsem vás se vstupními parametry, se kterými do toho jednání jde Česká republika.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní poslankyně chce položit doplňující otázku panu ministru Zaorálkovi.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji, pane ministře. Já možná jenom krátce. Říkal jste, že 70 % jednání byl klimaticko-energetický balíček. Možná čeho se týkalo těch zbývajících 30, jestli byste nám ještě mohl aspoň v krátkosti říci, která témata byla další. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Je tam ještě jedno téma, které se samozřejmě také objevilo, a to je téma současné určité hrozby stagnace eurozóny a Evropské unie a toho, jakým způsobem na to reagovat. Mluvilo se o investičním programu, který je součástí také plánu Evropské komise a toho, o kterém mluvil současný nový předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. A mluvilo se o tom, jakým způsobem zajistit financování těch 300 miliard, které by se měly takto použít pro rozběh evropské ekonomiky. A nejenom o tom, kde ty peníze najít, ale především o tom, jaké typy projektů připravit na národní úrovni společně s Evropskou komisí, aby to byl skutečně opravdu podnět k tomu, aby se čelilo stále poněkud hrozící stagnaci Evropské unie. To je téma, které Českou republiku nesmírně zajímá, protože my jako ekonomika závislá na exportu samozřejmě máme eminentní zájem na tom, aby se celou evropskou ekonomiku podařilo rozhýbat. To je téma, které se tam také objevilo významně.

Víceméně poslední možná téma, které bych ještě zmínil, je otázka Ukrajiny, kde se také debatovaly některé zahraničněpolitické věci. To ovšem nebylo předmětem nějakého sporu, protože všeobecně se čeká na výsledek voleb na Ukrajině, které jsou teď už přede dveřmi. Panuje přesvědčení, že hodnocení situace i to, jak se plní příměří, přijde na řadu až po těch volbách. V této chvíli vzhledem k tomu, že situace je tam pořád složitá a nedá se říct, že by byly plněny podmínky příměří především z ruské strany, se téma debaty o sankcích se odkládá až do budoucna.

To by bylo myslím ještě k dokreslení toho, co se tam odehrávalo.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Zahradníka, který bude interpelovat pana ministra Jurečku.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, moje interpelace se týkala poskytování finančních příspěvků na vyhotovení lesních hospodářských plánů a na to, že existuje určitý rozpor mezi tím, jaké podmínky vyžaduje od žadatelů lesní zákon, a jaké podmínky vyžadují úředníci na základě nařízení vlády. Je to typická interpelace ústní vyžadující ústní odpověď a moji případnou repliku. Ale vzhledem k tomu, že pan ministr tady není, tak já si tu otázku nechám na příště a dneska tu interpelaci stahuji. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá, děkuji. A prosím k mikrofonu paní poslankyni Putnovou, která bude interpelovat pana ministra Chládka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, dámy a pánové. Mám tři konkrétní dotazy, které jsou směřovány na pana ministra Chládka. Týkají se písma Comenia Script.

V současné době jsou na základních školách vyučovány dva druhy písma. Klasické vázané písmo a nové písmo Comenia Script. Tato písma nejsou stejná a pro malé žáky nejsou ani lehce zaměnitelná. Pro výuku se v Comenia Script vyžaduje souhlas zákonného zástupce dítěte, a pokud tento není dán, je škola povinna zajistit plnohodnotnou výuku v klasickém písmu. Problematická je v tomto ohledu situace především na školách v zahraničí, to znamená v tzv. evropských školách, kde výuka v Comenia Script působí žákům znatelné potíže, adaptační potíže ve výuce cizích jazyků, protože běžné zahraniční školy stejně jako přibližně 90 % českých škol učí v klasickém vázaném písmu. Pro výuku se v Comenia Script vyžaduje souhlas zákonného zástupce, ale právě na Evropské škole Brusel III naprosto chybí, neboť téměř polovina rodičů s tímto písmem nesouhlasila. Stejně tak je škola povinna informaci o typu vyučovaného písma umístit do svého vzdělávacího programu. Žáci mají nárok na výuku v klasickém písmu. Přecházím k dotazům. Jak je možné, že při zavádění nového typu písma právě na evropských školách, kde se žáci potýkají s mnoha problémy v zahraničí, nejsou dodržována pravidla pro zavádění Comenia Script? Za druhé: Jak je možné, že některé činnosti či dotazy rodičů pocházející ze sekce Evropské školy v Bruselu nebyly zodpovězeny či vyřízeny? Z jakého důvodu nekoná kroky k nápravě Česká školní inspekce? A za třetí: Jak situaci napravíte?

Děkuji a očekávám konkrétní odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, dostanete písemnou odpověď.

Nyní prosím dalšího vylosovaného a to je pan poslanec Zahradníček, který bude interpelovat pana ministra financí. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji za slovo. Příjemné dobré odpoledne, paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci.

Vážený pane ministře, žádám vás, abyste jako zástupce akcionáře zabezpečil naplnění zákonné povinnosti a aby byla zveřejněna výroční zpráva Českých aerolinií, a. s., IČO 45795908, za rok 2013. Není mi známo, zda je již někde zpráva k dispozici, nebo zda byla, či nebyla vyhotovena.

Děkuji za pozornost a za splnění požadavku a prosím o sdělení termínu zveřejnění výroční zprávy. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra financí o reakci.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, paní předsedkyně. Ohledně výroční zprávy ČSA. Výroční zpráva za rok 2012 byla podána 20. prosince 2013 a založena do Sbírky listin 8. ledna 2014. Výroční zpráva za rok 2013 byla schválena valnou hromadou ČSA v červnu 2014 a nebyla zveřejněna. Podle § 21 a zákona č. 563/1991 musí být výroční zpráva po ověření auditora nebo po schválení valnou hromadou zveřejněna, a to v lhůtě od splnění obou podmínek, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období. ČSA předpokládá její zveřejnění nejpozději do 31. 12. 2014.

Já se ČSA zabývám denně, tady mám celou složku. (Ukazuje sálu průhlednou složku s barevnými grafy.) Takže pokud pan poslanec má zájem, mám takovou krásnou prezentaci tady, jak to vypadalo, jak tam byl ředitel Kůla, potom Tvrdík, co nakupoval, Lašák, Dvořák, Sinčák... Skvělá prezentace o ČSA. Mám tady plno papírů, můžu vás informovat. Teď jsem tam strávil tři hodiny, zajímal jsem se o prezentaci, jak to s ČSA bude. Dneska měla být valná hromada. Je to teď moje hobby. (Smích části poslanců.) Takže pokud máte zájem, rád vám udělám několik prezentací a dám vám kopie. Skutečně to je výsledek, jak tento stát umí zničit skvělé značky, protože ČSA patřilo mezi tři nejstarší značky aerolinií světa. Takže asi tak.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Vidím, že pan poslanec chce položit doplňující otázku.

 

Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji vám, pane ministře, a přeji vám, aby se vám podařilo aspoň, nechci říct, navrátit do původního stavu České aerolinie, ale doufám, že aspoň v té výroční zprávě se dočteme, jak se tedy hospodařilo v této naší společnosti. A kdybych mohl poprosit o tu prezentaci, byl bych rád. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Můžu to chápat, že nechcete položit doplňující otázku? Nebo jestli pan ministr chce na to reagovat? Nechce. Dobrá. Děkuji.

Nyní prosím další v pořadí paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat nepřítomného pana ministra zemědělství. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, paní předsedající.

Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci nepřiměřené administrativní zátěže kladené na provozovatele čistíren odpadních vod. Vlastník, resp. provozovatel vodovodů, kanalizace nebo ČOV je povinen na základě tří různých zákonů vykazovat třikrát totéž - z toho jednou správci povodí, podruhé Českému statistickému úřadu a potřetí Vodoprávnímu úřadu. Náklady na tuto zbytečnou práci nenesou jen provozovatelé, ale i státní orgány, které tato hlášení přijímají a zpracovávají. V součtu za celý stát jde o desítky milionů korun každý rok, které by se daly snadno ušetřit. A to se neptám, zda a k čemu konečný příjemce tyto údaje vůbec použije.

Pozoruhodné je, že dva z těchto tří výkazů jsou určeny stejnému rezortu, totiž zemědělství. Podotýkám, že patrně v rozporu s ústavním pořádkem České republiky je skutečnost, že vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb. obsahuje povinnosti výrazně nad rámec toho, k čemu je ministerstvo zmocněno zákonem o vodách. Tento zákon ukládá v rámci provozní evidence vést například záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných na vodu dodávanou vodovody, výkresovou dokumentaci vodovodu, nákladové listy, cenové kalkulace a podobně a tuto provozní evidenci předávat Vodoprávnímu úřadu. Vyhláška 428 vyžaduje údaje výrazně nad toto zákonné zmocnění.

Moje otázka zní, zda pan ministr uvažuje o tom, že by se uvedené údaje vykazovaly pouze jednou pro Ministerstvo zemědělství a že by je toto ministerstvo dále poskytlo Českému statistickému úřadu, tak aby provozovatelé ČOV, vodovodů a kanalizací místo tří různých složitých hlášení museli podávat jen hlášení jedno. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, vaše odpověď bude uspokojena písemně.

Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Štětinu, který bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni Válkovou.

 

Poslanec Jiří Štětina: Dobré odpoledne, vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já dnešní interpelaci stahuji a nechám ji na příští čtvrtek, až zde bude přítomna paní ministryně. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu paní poslankyni Fischerovou, která bude interpelovat paní ministryni pro místní rozvoj. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Paní předsedající, děkuju za slovo. Já budu mít na paní ministryni zcela jednoduchý dotaz. Týká se zákona o podpoře cestovního ruchu. Když jsem v minulých letech pracovala v podvýboru pro cestovní ruch, již byla verze, dá se říct, paragrafová připravena, a vím, že došlo k tomu, že se bude vše připravovat znova. Vše souvisí s financováním cestovního ruchu na úrovních republiky, regionu, hlavního města Prahy. Mně jde jenom o to, vážená paní ministryně, v jaké fázi je nyní příprava tohoto zákona o cestovním ruchu. Víme také, že na rok 2015 v rámci programování dotací Evropské unie na cestovní ruch je nula.

Jak budou tyto mezery v rozpočtu, ve státním rozpočtu dofinancovány? Jak vůbec vidíte vaši prioritu bojovat o cestovní ruch? Protože když jste se nám představovala v médiích, řeknu, když jsem o tom četla, tak vím, že jste tam i prezentovala, že cestovní ruch nebudete zanedbávat. Já mám z toho radost. Já sama říkám, že cestovní ruch je vlastně určitý druh průmyslu, který si zaslouží pozornost. A nejlépe by bylo, kdyby pan ministr financí měl přímo ve svém rozpočtu na další roky kapitolu pro cestovní ruch. Tím by mě velice potěšil. Asi takto zní můj dotaz na paní ministryni Ministerstva pro místní rozvoj. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji a prosím paní ministryni o reakci. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážená paní předsedající, vážení poslanci, vážené dámy a vážení pánové, děkuji za tento dotaz. Původně jsem si myslela, že se týká toho zákona, který byl včera přerušen.

Jsem velice ráda za to, na co se ptáte. Jednak potvrzuju, že opravdu v budoucím programovém období, resp. již stávajícím od roku 2014 do roku 2020, nepůjde do cestovního ruchu téměř nic. A to téměř nic znamená, že to, co nebude napojeno na kulturní památky, kde jsme se pokusili opravdu, a teď mě berte za slovo, po několikahodinových jednáních, která trvala až třeba 10 hodin, s Evropskou komisí vyhádat, že tam budou kulturní památky, a to pouze památky, které patří UNESCO nebo které jsou národní kulturní památky, čili ty budou financované z budoucích fondů na roky 2014 až 2020.

Co se týká mé podpory cestovního ruchu. Já jsem do médií již dvakrát na tiskových konferencích sdělila, že pro mě je cestovní ruch stejná priorita jako vše ostatní na Ministerstvu pro místní rozvoj, a pro mě je to nástroj regionální politiky. Další věc ohledně cestovního ruchu je věc týkající se CzechTourismu. Ráda bych posílila i činnosti této agentury, a to nejenom agendově ale samozřejmě i svým zaměřením.

A co se týká peněz, tak já bych zde chtěla pouze zmínit, že jsem minulý týden podepisovala, kde jsem se musela rozhodnout, zda peníze do cestovního ruchu, nebo například do kulturních památek, a pokud jste sledovali mé jmenování, pan prezident žádal o kulturní památky, které já zaručuji od roku 2014 do roku 2020.

Nicméně teď nám půjdou poslední výzvy z Integrovaného operačního programu, který je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj, a rozhodla jsem, že 200 milionů půjde právě na cestovní ruch, protože v příštím období již nebude financován.

Co se týče posledního bodu, a to jakým způsobem se bude cestovní ruch financovat, já samozřejmě budu žádat o navýšení rozpočtu pro MMR ve složce cestovního ruchu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a ptám se paní poslankyně, chce položit... Chce. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Dám ještě takovou malou podotázku. Jsem ráda, že se této oblasti budete věnovat, paní ministryně. Tu zpětnou vazbu mám i od regionů. Oni právě nevědí, jakým stylem v příštím roce bude toto fungovat, protože někde jsou destinační managementy, někde nejsou, platí většinou všechno kraje a to asi do nekonečna nepůjde, když to systémově nebude zařazeno. Ale pořád tam opravdu chybí potom ty peníze. Škoda, že pan ministr financí teď odešel. Já pořád po něm pokukuju. Myslím, že by bylo nejlepší, kdyby to bylo celkově jako určité odvětví a přímo u něj, kdyby byla jistota pro další roky, pevná částka zakomponovaná.

Ale mně ještě záleží na jedné věci. Národní podpora programu cestovního ruchu. Bylo to většinou 50 milionů na rok. Všimla jsem si, že na tento rok by mělo být, na příští rok taky. Ale říkám, že to je málo, když tam nebude dotace z Evropské unie. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Děkuji za doplňující dotaz. Vzhledem k tomu, že já se nyní v průběhu čtrnácti dnů, co sídlím na Ministerstvu pro místní rozvoj, zabývám i rozpočtem této instituce, tak musím sdělit, že potvrzuju vaše slova, že 50 milionů je tam na příští rok alokováno. Já se budu snažit o větší alokaci v této agendě. Protože jednak je to na MMR, je to naše priorita, a pokud MMR je místního rozvoje, tak je to součástí regionální politiky.

Ještě jednu věc bych chtěla zmínit. Cestovní ruch se ocitl na Ministerstvu pro místní rozvoj v dávných letech, ale pokud se podíváme, komu přináší nějaké efekty, tak to nejsou jenom regiony jako takové, ale je to skrz cílové skupiny, a to jsou návštěvníci, to jsou ale i podnikatelé. Čili já zde chci velice silně hovořit i s ministrem průmyslu a obchodu, protože jeho se to týká také. Přesně tak. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji. Nyní dovolte, abych přečetla další omluvy, které přišly. Omlouvám z dnešního jednání pana poslance Sklenáka od 14.30 do 16.00 z pracovních důvodů, pan poslanec Okamura z pracovních důvodů na dnešní odpoledne a pan poslanec Schwarz na dnešní odpoledne z pracovních důvodů.

A nyní poprosím k mikrofonu paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat nepřítomného pana ministra Dienstbiera. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vzhledem k tomu, že pan ministr Dienstbier není přítomen, svoji interpelaci stahuji a doufám, že budu mít příští týden větší štěstí.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dále zde máme interpelaci pana poslance Holečka, který ji však stahuje. A nyní poprosím tedy dalšího v pořadí, pana poslance Seďu, který interpeluje paní ministryni pro místní rozvoj. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně.

Vážená paní ministryně, v srpnu tohoto roku jsem se obrátil na Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo kultury ve věci Integrovaného regionálního operačního programu, konkrétně ke specifickému cíli 3.1 Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního a přírodního dědictví. Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska požádalo Ministerstvo kultury, aby se prostřednictvím vašeho ministerstva zvýšila podpora památek v městských a vesnických památkových rezervacích a zónách. Tomuto požadavku ministerstvo i vláda vyhověly. Programový dokument byl předložen Evropské komisi, která údajně chtěla zúžit podporu v oblasti památek.

Z tohoto důvodu se vás ptám, paní ministryně, jak tento programový dokument v Evropské komisi dopadl a zda v něm byla zachována obnova památek podle požadavku Ministerstva kultury i Sdružení historických sídel.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Děkuji za dotaz. Já bych IROP vzala trošičku obšírněji, a to vzhledem k tomu, že mám pět minut na svou reakci. Samozřejmě se vyjádřím i ke kulturním památkám, na které ten dotaz byl.

Integrovaný regionální operační program, ono to souvisí s mou odpovědí předchozí, nebude obsahovat podporu cestovního ruchu, ale bude obsahovat podporu kulturních památek. IROP, Integrovaný regionální operační program, v tuto chvíli není schválen Evropskou komisí. A nyní jsme obdrželi připomínky ze strany Evropské komise v rámci formálního dialogu s Evropskou komisí. On se projednával předtím zhruba od dubna do nyní neformálně, kdy jsme předjednali již některé věci.

Komise jasně naznačila, co podporovat bude a co podporovat nebude. Já zde potvrzuju vaše slova, že kultura a cestovní ruch neměly být vůbec financované. Proto jsem i reagovala předtím, že jsme opravdu s panem náměstkem Braunem strávili s komisí asi sedmkrát několik hodin a snažili jsme se prosadit i to nemožné. Podařilo se nám prosadit tu kulturu, že je součástí Integrovaného regionálního operačního programu. Nicméně bude zaměřena na UNESCO, národní kulturní památky a seznam kandidátů na zařazení jako národní kulturní památka. Teď v tuto chvíli nejsem schopna vám sdělit větší detaily, protože 29. 10. proběhne první formální dialog s Evropskou komisí o celém IROPu, kde toto samozřejmě budeme debatovat. Jsem schopna vám reagovat následně po tomto jednání, tzn. někdy v listopadu, jak vlastně dopadnou další připomínky. Jak říkám, těch připomínek je 118, z toho kultury se týkají zhruba dvě.

A komise, co nejvíce napadá - jestli ještě mohu, a mohu -, tak bych vás všechny chtěla informovat, že samozřejmě IROP je trošičku pod drobnohledem. EK se pozastavuje nad zapojením 482 pracovníků regionálních rad jako sedmi zprostředkujících subjektů v rámci tohoto programu a toto je z mého pohledu nejtěžší připomínka, kterou máme. O tom samozřejmě s Komisí budeme dále diskutovat a jednat. Sami víte, že regionální rady teď působí jako řídící orgán regionálních operačních programů, které v budoucím období nebudou, čili tuto připomínku já považuji v podstatě za tu nejstěžejnější. Jinak jsem minulý čtvrtek jednala osobně s Evropskou komisí sedm hodin, opět to jsou vždycky hodinová jednání, kde mě Komise ujistila v tom, že IROP patří mezi progresové programy, a chválila ho věcně. Čili po věcné stránce se nedomnívám, že problém bude, ale může být problém s tímto.

Další hlavní připomínkou je, že Evropská komise požaduje zdůvodnění finančních alokací včetně alokací na kulturní památky a vůbec na celou tu novou prioritní osu, kam patří kulturní památky, čili to nyní na MMR budeme řešit. My v IROPu máme i podporu fyzických osob u jedné aktivity, což Komise napadá též. Tady si myslím, že asi ustoupíme. A také jako problematické vidí to, že vláda v červenci schválila program bez SEA, což už jsme napravili a na minulé vládě jsme schválili dodatečnou revokaci usnesení z července i se SEA. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A vidím, že pan poslanec touží položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Děkuji, paní ministryně, za vaši odpověď. Možná, že můj doplňující dotaz bude irelevantní. Já jsem se dozvěděl, že Ministerstvo kultury mělo s Ministerstvem pro místní rozvoj podepsat dohodu o náplni činnosti věcného grantu při realizaci Integrovaného regionálního operačního programu právě pro období 2014 až 2020. Chci se zeptat, jestli se v tom něco pohnulo, nebo se čeká vlastně na to rozhodnutí Evropské komise. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím paní ministryni o reakci.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Ministerstvo pro místní rozvoj nyní podepisuje, nebo jsme ve vyjednávání tzv. memorand s jednotlivými ministerstvy, protože ty agendy, které budou skryté pod Ministerstvem pro místní rozvoj v rámci IROPu, se týkají i školství i dalších rezortů. Já neumím odpovědět teď, jestli už je to podepsané, nebo není, tu informaci opravdu nemám, ale potvrzuji, že to běží.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Karamazova, který přednese svoji interpelaci na pana ministra (místopředsedu) Bělobrádka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo vlády, dovolím si navázat na svoji předchozí interpelaci. V uplynulém období byla v České republice vybudována značným nákladem, většinou z prostředků EU, mamutí výzkumná centra. Ta slibovala takzvanou udržitelnost, to znamená, že se po dobu pěti let budou používat ke slibovanému účelu. Ale dnes nejsou většinou schopna hradit ani své provozní náklady, natož reprodukci, a vyžadují další podporu státu. Stát tedy bude směrovat další prostředky především do těchto center, aby se nemusely vracet prostředky do fondů EU, a bude nejspíš zanedbávat ostatní oblasti, které by měly větší naději na uskutečnění, uplatnění a efektivní zhodnocení vložených prostředků.

Důvody těchto přehmatů spočívají v nesprávném hodnocení postavení výzkumu ve společnosti. V oblasti technických a přírodovědných oborů, kam všechna vybudovaná obří centra patří, by měl výzkum nalézat cesty k prosperitě spolčenosti a vytvářet pro to příslušné prostředky. Většina vybudovaných center bohužel nemá a ani nikdy tyto cíle neměla. Jejich cílem bylo podle předepsaných evropských pravidel zvyšovat počet publikací, zvyšovat mobilitu výzkumných pracovníků, chlubit se špičkovým vybavením a poskytovat zdarma své vybavení podobně v uvozovkách neužitečným vědeckým institucím v Evropě. Udržování při životě, nebo spíš živoření obřích výzkumných center je tedy známkou naprosté bezradnosti při řízení této oblasti.

Vážený pane místopředsedo vlády, vím, že za rezort vědy a výzkumu zodpovídáte teprve krátkou dobu, není to tedy kritika, ale je to otázka. Jak budete právě vy postupovat v otázce financování těchto center a jak chcete změnit přístup při vytváření nových dalších center? Podpora některých užitečných výzkumných aktivit má totiž většinou velmi rychlý ekonomický efekt, jinak by většina podnikatelů ani nemohla existovat. K tomu je ale potřeba umět hodnotit výsledky výzkumů jinak než počet publikací. Děkuji za pozornost a odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím pana místopředsedu vlády o reakci.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážená paní předsedající, kolegové, kolegyně, pane poslanče, výzkumná centra byla v podstatě stavěna z VaVpI. Tento operační program tady běžel spoustu let, a jak říkáte, jsou to věci, které jsou spíše na bedrech předcházejících tří vlád.

Druhá věc, která s tím souvisí. Nemyslím, že je to skutečně postaveno, jak říkáte, že většina z nich bude mít problémy. To teprve zjišťujeme. Ta tvrdá data tady totiž nikdo nemá. A to je věc, kterou se zabývá především Ministerstvo školství. Byla už jmenována zmocněnkyně Ministerstva školství, která má na starosti pouze tyto velké infrastruktury, s tím, že i na vládě, když jsme se bavili o rozpočtu, to byl jeden z důvodů, proč vlastně další peníze do vědy a výzkumu nedávat, abychom tady neživili neživotaschopné infrastruktury.

Já jsem přesvědčen, že rozdělíme, jak máme informace alespoň dosud, všechna tato VaVpI centra do tří kategorií, které jsou bez problému a které fungují, a je jich dost, ta, která budou mít s udržitelností trochu problém, a pak je otázka, jak jim pomoct, a pak budou ta, nad kterými se musíme zamyslet, jestli skutečně nebude levnější ukončit jejich činnost, jejich rozestavěnost nebo je v nějaké fázi utlumit nebo skončit, abychom se nedostali do situace, kdy tady budeme pět let udržovat něco neživotaschopného a po pěti letech to stejně skončí. Takže je to velmi nepříjemné, ale odhaduji, že pokud k něčemu takovému dojdu, tak to budou jednotlivá centra, že jich nebudou desítky. Ale to je můj odhad, tvrdá data ještě nemáme.

Další věc je, že obava, kterou jste vyslovil, že peníze, které budou použity na udržitelnost center, budou chybět někde jinde. Tomu se chceme rozhodně vyhnout. Pokud by docházelo k navyšování této udržitelnosti, tak by to měly být peníze navíc, protože samozřejmě ta zodpovědná nebo fungující bychom nechtěli dostat do situace, že budou platit za to, že holt někteří zřizovatelé těchto center přecenili svoje síly. Tam nejde jenom o to, v jakém oboru působí, ale také o to, že často centra měla mít nějakou míru spolufinancování, měla mít spolupráci s firmami. Ukazuje se, že některé podepsané předdohody s firmami byly čistě formální, takže se dostáváme do situace, která je velmi nepříjemná. Jsou samozřejmě velmi problematická centra, která tady jsou, a řešení nebude jednoduché. Nicméně vás chci ubezpečit, že vzniká mezirezortní komise. Chceme být i v tomhle smyslu aktivní. Je to samozřejmě záležitost především Ministerstva školství, částečně Ministerstva průmyslu a Ministerstva financí, ale chtěl bych, aby v tom ingerovala popřípadě i Rada vysokých škol, rektoři a Akademie věd. V tomhle smyslu je to důsledek toho, že VaVpI centra vznikala právě neřízeně. To, co chybí celému systému, je nic jiného než řízení. To znamená, že vznikala někdy až divoce. Byly takové univerzity, které řekly: my si uděláme jedno centrum, protože nás to eventuálně bude stát 10 % našeho rozpočtu a to utáhneme, i kdyby to náhodou nevyšlo, jak si představujeme. A byla některá pracoviště, která to hodně nadcenila a řekla si, že za ty peníze si postavíme nové budovy, tam to přesuneme a bude to prima.

Další problém, který jste ani neříkal, je, že v infrastrukturách bude chybět až několik tisíc nových lidí. Buď se přetáhnou ze stávajících infrastruktur, což asi není to, co chceme, anebo je musíme přitáhnout zvenčí. To je samozřejmě taky velký problém, který řešíme. To znamená, jak při cestě do Spojených států, tak do Izraele příští měsíc se budeme snažit co nejvíce oslovit i naše partnery a samozřejmě i v rámci dalších zemí, jako je Německo, popřípadě jihovýchodní Asie, abychom sem dostali mozky, které nám s tím mohou velmi pomoct.

Další věc, kterou jste zmínil, je, jakým způsobem vyhodnotit to, jakým způsobem budou pracovat. Ano, tam je v podstatě nějaký manažerský výhled a ten se ne vždycky dá dopředu odhadnout. Nicméně je to zase tím, že jsme ne vždycky, respektive moji předchůdci, dokázali říci, co je prioritou této země a nechali jsme to vlastně tak - jsou tady peníze z VaVpI, tak stavějme. Řešit to budeme především tím, že teď dochází k mapování situace, a potom budeme řešit skutečně jeden případ konkrétně od druhého a nevylučuji, že některé jednotlivé případy mohou skončit tím, že prostě skončí i s tím rizikem, že se vrátí peníze do Unie.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu místopředsedovi. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Opět děkuji za vyčerpávající odpověď. Zeptám se jenom na drobnou věc. Hodláte tedy nějakým způsobem zohlednit uplatnitelnost skutečných výsledků v praxi? Je to míněno spíš možná k technickým disciplínám, ale samozřejmě všude jinde.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím, pane místopředsedo, o reakci.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Samozřejmě ano. S novým řízením, kterému se přezdívá GBER, tam došlo k tomu, že aby tam nebyla nedovolená podpora, je to vlastně veřejná výzkumná investice, a když si bude přivydělávat, tak je tam nějaké omezení. My jsme ho postavili za evropské peníze s nějakou dotací z národních zdrojů a teď by byli v komparativní výhodě proti soukromým kapacitám. Takže tam je nějaké omezení. Nicméně to, jakým způsobem budou spolupracovat s firmami reálně, jaké budou skutečné výsledky, to je velmi důležitý, možná jeden z nejdůležitějších parametrů, které by v některých oblastech měly být zhodnoceny.

Navíc tady máme mezinárodní audit české vědy. Já to tady mám, když tak to můžu poslat. Nechci to tady číst. Je tady asi deset základních bodů, které byly doporučeny už před pěti lety a ne všechny se dosud realizovaly. Jen řeknu to, co by se v současné době mělo realizovat hlavně: nový zákon o podpoře VaVaI, to se připravuje, revize systému řízení a kompetencí, což je právě problém. Jedno z doporučení, pro vaši informaci, bylo, že nastavením společně s reformou státní správy by měly být posíleny ministerské kapacity, rada vlády by měla přesunout ohnisko zájmu k alokování rozpočtů a mikromanagementu na stanovování širších strategických směrů, Grantová a Technologická agentura by měly být podřízeny ministerstvu. To je jeden z doporučujících závěrů mezinárodního auditu. A my se přesně o to snažíme, aby rada vlády byla skutečně poradním orgánem, který se baví o strategii a koncepci, a vlastní výkonnou složku aby přebrala buď naše malá sekce na Úřadu vlády, anebo potom udělejme nějakou centrální autoritu, protože dělo-li se něco v Grantové agentuře, tak jsem pouze jedna sedmnáctina rady a jsem jedna sedmnáctina vlády, a můžu tím pádem navrhovat a odvolávat jako součást těchto kolektivních orgánů vedení Grantové agentury, ale nemám žádnou kontrolní roli. Kontrolní roli plní kontrolní rada a ta podléhá Parlamentu. Takže jestli mi rozumíte -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane místopředsedo, já se omlouvám, váš čas vypršel. Děkuji.

Nyní prosím dalšího vylosovaného, což je místopředseda Sněmovny Petr Gazdík, který bude interpelovat pana ministra financí.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, vážený pane ministře. Zaznamenal jsem, že váš úřad připravuje novelu zákona o rozpočtovém určení daní, díky níž by si kraje měly v roce 2016 polepšit zhruba o 2,1 mld. Kč. Tato změna je jistě žádoucí. Není sporu o tom, že ji kraje potřebují, to ostatně vidí každý z nás při pohledu na stav krajských silnic a dalších krajem provozovaných organizací. Navýšení příjmů je dobré i proto, že ve veřejných prostředcích by se mělo v souladu s osvědčenou zásadou subsidiarity rozhodovat co nejblíže občanovi.

V této souvislosti si vás dovoluji zeptat, zda počítáte i s navýšením daňových příjmů u obcí, protože reforma rozpočtového určení daní z roku 2012 se jednoznačně osvědčila, a myslím, že už nyní je možné říct, že obce a města prokázaly, že jsou dobrými hospodáři a že rozhodně hospodaří lépe, než jak hospodaří stát. Chtěl bych se také zeptat na to, jestli počítá vaše ministerstvo s tím, že udělá zejména u kritéria školství v novém rozpočtovém určení daní z roku 2012 důslednější analýzu a jestli ta analýza už se připravuje.

Vážený pane ministře, rád bych se zeptal, jestli uvažujete o dalším navýšení daňových příjmů obcí a měst, a pokud ano, jestli bude to navýšení již zapracováno do připravované novely. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím pana ministra financí o reakci. Pane ministře, pět minut máte.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Dobře. Děkuji za upozornění. Já to nevím. Děkuji za slovo.

Poslední novela o rozpočtovém určení daní, která se týkala obcí, nabyla účinnosti 1. ledna 2013 a zároveň, pokud se dobře pamatuji, tak byla novela na kraje, které přišly o peníze, a obce dostaly peníze, když to můžu tak říct. Dopady té novely na obce se dají hodnotit velice pozitivně a obce v roce 2013 uzavřely své hospodaření výsledkem plus 17,5 mld. To je nejlepší výsledek v časové řadě od roku 2000. Dopady u čtyř největších měst nedosáhly díky příznivému výběru daní původně předpokládaného dopadu - celkem 1,1 mld. - a ani omezení maximální rozlohy na obyvatele nemělo na obce výraznější dopad. Pouze u 48 obcí došlo k určité meziroční ztrátě z hlediska sdílených daňových příjmů, ale Ministerstvo financí nemuselo v této souvislosti ani u jedné z obcí zasahovat.

Jako problematičtější se ukázalo začlenění nového kritéria počtu dětí, mateřských škol a žáků základních škol navštěvujících školu zřizovanou obcí. Šlo zejména o ne vždy úplné pochopení postupu výpočtu objemu prostředků plynoucích za žákem. V rámci rozpočtového určení daní Ministerstvo financí v této souvislosti zodpovídalo mnoho dotazů, na základě čehož byl následně na webových stránkách ministerstva zveřejněn podrobný postup propočtu.

Pokud se týká dalšího směrování systému rozpočtového určení daní, rozhodlo se Ministerstvo financí na toto téma svolat koncem listopadu tohoto roku pracovní poradu. V současné době se již připravují pozvánky a počítá se s účastí zástupců Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv a dalších sdružení, stejně tak jsou zároveň vítáni i zástupci z výboru Poslanecké sněmovny a Senátu.

Chci jenom říct, že já jako ministr financí určitě k tomu nebudu mít politický přístup, nebudu rozlišovat kraje, obce, kdo jaký tam má politický vliv, nicméně si myslím, že to, že Ministerstvo financí teď bojuje proti daňovým podvodům a děláme velice konkrétní opatření, a tím vlastně i vybíráme více daní, tak tím pádem už přispíváme i k tomu, že peněz v rámci RUD dostanete také víc. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi financí. Má pan místopředseda - nemá. Takže děkuji. Můžeme tuto interpelaci ukončit a pokračujeme interpelací pana poslance Michala Kučery na ministra Brabce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, i přes odpor obyvatel dotčených obcí jste rozhodl povolit průzkum území pro úložiště jaderného radioaktivního odpadu. Má otázka je jednoduchá. Proč povolujete průzkum v lokalitách, ve kterých je jasný odpor místního obyvatelstva proti jadernému úložišti? Mám na mysli třeba lokalitu Kraví hora nebo Čertovka na Lubenecku. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr bude míst svůj čas pro odpověď. Pane ministře, prosím, máte slovo k odpovědi na interpelaci.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za dotaz, pane kolego. Jenom možná i pro ostatní krátkou info. Za zajištění bezpečného ukládání radioaktivních odpadů je v ČR odpovědná Správa úložišť radioaktivního odpadu, to znamená SÚRAO, což je státní společnost, vlastně organizační složka státu zřízená Ministerstvem průmyslu a obchodu. ČR má dlouhodobou koncepci nakládání s radioaktivními odpady, která byla schválena v roce 2002, a tato koncepce mj. stanovuje harmonogram, vyhledávání, průzkumy a přípravy lokality pro hlubinné úložiště a následné stavby. Termín pro zahájení provozu úložiště, to bych rád zdůraznil, je rok 2065. Myslím si, že to bude rok, kdy už budou mnozí z nás mít jiné starosti, ale přesto samozřejmě ta věc má obrovskou setrvačnost a už dneska SÚRAO, tedy Ministerstvo průmyslu a obchodu, samozřejmě intenzivně pracuje na přípravě.

V letech 2003-6 došlo k identifikaci na základě geologického průzkumu celkem šesti lokalit a později těch šest lokalit bylo rozšířeno ještě o další, sedmou lokalitu, právě zmíněnou Kraví horu ležící severozápadně od Brna, která už byla dotčena těžbou uranu. V říjnu 2013, tedy před rokem, obdrželo Ministerstvo životního prostředí žádosti o stanovení průzkumných území pro zvláštní zásah do zemské kůry. Žadatelem bylo právě zmíněné SÚRAO a v těchto dnech 16. a 20. 10., tedy tento týden, byla vydána rozhodnutí o stanovení průzkumných území pro zvláštní zásah do zemské kůry, ukládání radioaktivních odpadů na pěti lokalitách a předpokládáme, že v nejbližší době budou vydána povolení pro další lokality. Zdůrazňuji, vydaná rozhodnutí zatím nejsou pravomocná, a co bych chtěl zvláště zdůraznit, že všechna rozhodnutí se týkají pouze první etapy průzkumu, tedy vyhledávání. Nebudou zde projektovány ani prováděny žádné vrty ani jiné výzkumné technické práce se zásahem do pozemku, ale pouze mapování a povrchová geologická, geofyzikální měření, tedy ten pověstný geolog s batůžkem a s geologickým kladivem a maximálně s nějakou technikou. To je přímo podmínka tohoto rozhodnutí.

A teď už přímo k dotazu pana poslance Kučery. Jedná se o to, že v této chvíli Ministerstvo životního prostředí nemá zákonnou možnost, aby nevydalo toto rozhodnutí o stanovení průzkumných území, protože k tomu není žádný důvod, právě k tomu nevydání. Teprve na základě dalších průzkumů, které bude provádět SÚRAO, by mělo v dalších letech dojít ke zúžení těchto lokalit na dvě a později na jednu, kde už potom budou prováděny práce, které by měly potom vyústit samozřejmě v EIA. To znamená, Ministerstvo životního prostředí bude určitě potom tu klíčovou lokalitu, možná dokonce dvě, posuzovat na základě té velké EIA. Stát prostřednictvím MPO a zmíněného SÚRAO již deset let pracuje docela intenzivně na tom, že se snaží samozřejmě s místními obcemi intenzivně komunikovat a přesvědčovat je, tedy zastupitele obcí, ale samozřejmě i obyvatelstvo o účelnosti této akce, a má to i určité ekonomické stimuly. Máte pravdu, pane poslanče, v tom, že tato záležitost se zatím nedaří, tak jak by si možná i MPO představovalo. Jinými slovy, bude to ještě poměrně dlouhá cesta k tomu, aby minimálně v jedné lokalitě došlo k určitému souladu s názorem samozřejmě veřejnosti, s názorem místních spolků, samozřejmě zastupitelstva, vedení obce.

Já bych chtěl zdůraznit, že v této chvíli organizátorem této akce není Ministerstvo životního prostředí, ale je to již zmíněná organizace SÚRAO, tedy Správa úložišť radioaktivního odpadu, zřízená Ministerstvem průmyslu a obchodu, a my jsme v této chvíli pouze rozhodovali o tom velmi, velmi předběžném kroku, tedy stanovení průzkumných území, na což v této chvíli nemá vliv to, že v roce 2014 tam je předběžně nesouhlas. Skutečně v některých těch obcích ten nesouhlas je příkřejší, někde už proběhla referenda, která to odmítla, třeba ve zmíněné... (Je upozorňován na čas.) Ano, už se blížím ke konci. Ve zmíněné lokalitě Kraví hora je to stanovisko relativně příznivější. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan kolega Kučera jestli chce položit doplňující otázku. Ano. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za odpověď. A doplnil bych, že se jedná tedy o lokality dvě. Je to lokalita Kraví hora a lokalita Čertovka na Lubenecku. A má otázka je jednoduchá. Má otázka je, proč se provádí průzkum v lokalitách, kde je odpor proti jadernému úložišti.

A podívejme se na to i z pohledu ekonomického. Kolik stojí takový průzkum a proč se tedy provádí někde, kde víme, že lidé jaderné úložiště nechtějí? Otázka je tedy, kolik stojí takový průzkum, proč se tedy provádí a jestli si myslíte, že na základě toho provedeného průzkumu se to stanovisko změní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pane ministře, ještě než vám dám slovo, tak oznámím, že na dámských záchodech byl nalezen tento mobilní telefon. (Ukazuje jej přítomným.) Čili je tady přítomen, pokud je přítomna i majitelka, tak samozřejmě je tady u mne k dispozici.

Pan ministr má slovo na doplňující odpověď.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Skoro jsem chtěl vykřiknout, že to je můj, ale potom jsem si uvědomil, do jaké situace bych se dostal. Takže není můj, mám jiný obal.

Takže k doplňující otázce pana kolegy. Je to tak, že otázka, kolik stojí ten průzkum, by měla spíš směřovat na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Já si troufám říci, že v této fázi průzkum bude relativně určitě levný, protože tam nejde o žádná složitá měření, žádné vrty, žádné průzkumné práce složitější, invazivní do zemské kůry nebo do země jako takové. Tedy žádné invazivní zásahy.

A k vaší otázce, kterou samozřejmě lidsky chápu, proč se pokračuje tam, respektive proč se posuzuje sedm lokalit. Těch sedm lokalit vyplynulo, jak jsem říkal, z před deseti lety stanoveného základního geologického průzkumu, kde by ty lokality byly vhodné. Jsem přesvědčen, že stát momentálně prostřednictvím MPO je přesvědčen, že v průběhu těch průzkumných prací, které budou následovat v těch příštích, řekněme, šesti až sedmi letech v nějakém zúženém počtu, se podaří přesvědčit minimálně jednu lokalitu o tom, že je pro ni třeba i ekonomicky zajímavé a že není riskantní tam to hlubinné úložiště nakonec vybudovat. A znova opakuji, jedná se o rok 2065, kdy se bude otevírat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, panu ministrovi. Budeme pokračovat další interpelací a to je interpelace pana poslance Josefa Zahradníčka na ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka o vzdělávání lékařů zdravotnické záchranné služby. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře zdravotnictví, vážené poslankyně a poslanci, že není dobrá situace v personálním zajištění lékařů ve výjezdových skupinách zdravotnických záchranných služeb v naší republice, není žádnou novinkou. Vím, že povinnost zajistit dostupnost přednemocniční neodkladné péče mají v České republice ve své gesci jednotlivé kraje. Nedostatek lékařů vede k obcházení zákoníku práce nebo k výraznému navýšení přesčasové práce. Vnímám, že jedním z hlavních důvodů tohoto stavu je špatný, demotivující a zdlouhavý systém vzdělávání lékařů, tedy jejich předatestační příprava. Mé otázky tedy směřují právě ke stávajícímu vzdělávání lékařů a sociálně mzdovému zajištění pracovníků záchranných zdravotních skupin.

Proto se ptám: Předloží vaše ministerstvo návrhy změny kvalifikačního vzdělávání lékařů a v jakém časovém horizontu bude změna realizována? Předloží vaše ministerstvo návrh legislativní úpravy, která by jak lékaře, tak nelékaře, to znamená záchranáře, pracovníky operačních středisek postavila v sociální mzdové oblasti na úroveň policistů a hasičů? Neboť i záchranná zdravotní služba je základní složkou integrovaného záchranného systému naší vlasti.

Dále se ptám: Plánujete legislativní změnu, která by zřizovatelům jasně definovala minimální nepodkročitelnou výši provozního příspěvku a investic na pravidelnou obměnu vozového parku zdravotní záchranné služby? A naposledy se ptám, v jakém horizontu předpokládáte, že se situace v této oblasti zdravotnictví zlepší, a prosím o konkrétní údaje - tři, pět, deset či více let - a co by pro to mohla udělat Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky.

Děkuji za písemnou odpověď a přítomným poslancům za pozornost a přeji krásný den a večer a děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak. Pan ministr je nepřítomen. Řádně omluven. Odpověď na vaše otázky bude doručena do třiceti dnů podle zákona o jednacím řádu.

Budeme pokračovat interpelací paní poslankyně Niny Novákové na pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy Marcela Chládka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, vážení členové vlády, obracím se již podruhé během půl roku na pana ministra školství Chládka s dotazem, zda se už rozbíhá nebo je připravována pracovní skupina pro implementaci etické výchovy do škol. Ten dotaz jsem poprvé vznesla v květnu 2014. Ptám se podruhé proto, že vycházím z přesvědčení, že pouze etická výchova je zaměřena na žáka jako komplexní osobnost s tělesným, duševním a sociálním rozměrem, a má proto šanci vybavit ho dovedností, kterou lze nazvat hledáním smyslu. Jenom žák, který ví, proč potřebuje získat znalosti a dovednosti, proč je výhodnější jednat správně a v souladu s vlastním svědomím, proč není hloupé myslet na druhé, je vybaven do života schopností hledat a nacházet cíle, které jsou v souladu s jeho možnostmi, a to přesně konvenuje také se současnou novelou školského zákona.

Že je se potřeba implementace etické výchovy do našich škol, že zvyšuje, ukazují také výsledky průzkumů týkající se naší mladé generace. Kromě toho, že jsme na špičce Evropy v konzumaci alkoholu u mladých čtrnácti- až šestnáctiletých, v kouření, v kouření marihuany, dozvěděli jsme se na druhé straně také, jak velký vliv má na postoje mladých kvalita vztahů v rodině. Pro získání dovedností naslouchat druhým, být ohleduplný, přijímat druhé a tak dále jsou ideální právě hodiny etické výchovy.

A teď otázka druhá. Program implementace etické výchovy do škol (upozorňována na čas.) souvisí také s rozpočtem. V minulém roce byla uspokojena pouze třetina škol, které měly zájem o program etické výchovy, takže se ptám, jestli pan ministr na to myslí v rozpočtu na příští rok. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak já také děkuji, ale neděkuji za překročení času, paní kolegyně. Slova se ujme pan ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek. Máte slovo, pane ministře, k odpovědi.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já rovnou přejdu k odpovědi na dotaz, abychom to urychlili. Myslím na to, kudy chodím. A chceme podporovat etickou výchovu.

Co se týká konkrétnosti, tak k tomu prvnímu dotazu. My jsme dokonce tu pracovní skupinu nyní povýšili na poradní sbor náměstka ministra pro oblast vzdělávání, to znamená náměstka, který má na starosti oblast regionálního školství, to znamená mateřské, základní, střední a vyšší odborné školy. Zároveň se připravuje v rámci evropského projektu učebnice etické výchovy včetně metodiky, jak tuto oblast vyučovat na našich školách. Protože paní poslankyně má pravdu, že to je mimořádně důležitá oblast. A i ta čísla, která tam jsou, jsou opravdu alarmující.

Samozřejmě i v rozpočtu myslíme na tuto problematiku. Plánujeme v rozpočtu 2014 i 2015 částku 2 a posléze 3 miliony korun na podporu konkrétně implementace etické výchovy do vzdělávání základních škol. Zároveň budeme vyhlašovat další rozvojový program.

Co ještě říci k tomu více? Kromě těchto aktivit ještě je na půdě ministerstva školství dohoda o spolupráci s Etickým fórem České republiky a s Etickou výchovou, což je občanské sdružení. Takže toliko asi z mé strany. Snad to bude paní poslankyni stačit.

Jenom bych ji chtěl v závěru, jestli ještě mám chvilku času, pozvat, protože vidím, že se eminentně zajímá o tuto problematiku, tak pokud s tím paní poslankyně bude souhlasit, tak bychom ji zařadili i například do poradního sboru, jestli by chtěla být součástí, aby přímo byla při tvorbě té problematiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi školství, mládeže a tělovýchovy. Ptám se paní poslankyně, jestli má zájem o doplňující otázku. Paní poslankyně? Ne, nemá zájem o doplňující otázku, takže tato interpelace byla ukončena.

Můžeme pokračovat další interpelací a to je interpelace pana poslance Ludvíka Hovorky na ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka - kontrola Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, já a další členové zdravotního výboru a předpokládám, že i ostatní poslanci jsme dostali tzv. otevřené dopisy zaměstnanců Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra, ve kterých se poukazuje na nehospodárné vynakládání prostředků v této zdravotní pojišťovně a některé další skutečnosti. Já jsem potom obdržel dopis, ve kterém bylo vysvětleno, že všechny tyto údaje v podstatě jsou nesprávné, respektive že byly řádně projednány v dozorčích orgánech Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra. Posléze jsem dostal takový 29stránkový materiál, který se týká těch podkladů, a protože Ministerstvo zdravotnictví vykonává ze zákona dohled nad zdravotními pojišťovnami, a vláda má své zástupce ve Správní radě Zdravotní pojišťovny, tak žádám o prověření těchto věcí.

Je zde poukazováno na podivné zadávání veřejných zakázek, dělení veřejných zakázek, účelové stanovení kritérií veřejných zakázek, upřednostňování určitých osob s vazbami na vedení Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra, pořizování nadstandardních osobních vozidel pro nejvyšší management Zdravotní pojišťovny v ceně 2,4 až 2,9 milionu korun. Dovoluji si upozornit, že Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ve zdravotně pojistném plánu na rok 2014 uvedla, že schodek 1,2 miliardy se bude snažit snížit snížením provozních nákladů, a toto podle mého názoru nekoresponduje s tím, co zde bylo uvedeno.

Žádám tedy, pane ministře, o vykonání kontroly ve Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra a prověření skutečností, které jsou uváděny v těchto podáních podnětů ke kontrole ve Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče. Protože pan ministr je řádně omluven, odpovědi na vaše otázky budou doručeny do 30 dnů. Ukončuji tedy interpelaci pořadové číslo 29.

Budeme se zabývat další interpelací a to je interpelace paní poslankyně Jany Černochové na ministra obrany České republiky Martina Stropnického ve věci nákupu softwaru. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Pan ministr tady před chvílí byl, byť byl omluven, že zasedá v Senátu. Nezasedal v Senátu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já doufám, že tady bude ještě, protože přišel.

 

Poslankyně Jana Černochová: Má tady věci, ale já myslím, že on se úmyslně těm interpelacím ode mne vyhýbá, takže si ji nechám napříště a budu doufat, že tady třeba pan ministr bude v tu chvíli, kdy na mne vyjde řada.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak uvidíme, jestli se vám podaří být vylosována příští týden. (Do sálu chvatně přichází ministr Stropnický.)

Pan ministr už je tady. Protože jsme ušetřili nějakou minutu, já vám klidně tu interpelaci umožním ještě jednou, protože vidím, že to do 18 hodin stihnu. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo.

Pane ministře, nalezla jsem ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o zakázce s názvem Analytický rešeršní a monitorovací systém ARMS. Má jít - cituji - o vybudování konsolidovaného kontrolního systému a monitorování nestandardních situací, podvodné i korupční jednání, zefektivnění informačního zabezpečení kontrolních pracovníků Inspekce Ministerstva obrany. Odhadovaná cena této zakázky bez DPH je 7 milionů korun. To je poměrně hodně peněz. Proto se chci zeptat, zda tento nástroj vaše inspekce nezbytně potřebuje, a co si od něj konkrétně slibujete. Jinými slovy, na základě čeho vznikla tato poptávka. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. I čas jsme ušetřili ještě nějaký. Prosím o odpověď pana ministra obrany. Pane ministře, máte slovo ke své odpovědi.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, šlo o následující věc. Šlo o to řešit závislost rezortu Ministerstva obrany na stávajících dodavatelích aplikačního programového vybavení rezortních informačních systémů. Vydal jsem 12. 9. toho roku úkol k dalšímu postupu integrace aplikovaného programového vybavení. Záměrem bylo ne utrácet, ale snížit investiční a provozní náklady. Rozumím tomu, že ten adresát nebo uživatel konečný, který by měl disponovat tím systémem, že to může vzbuzovat nějaké otázky, takže jsem rád, že jsem tu otázku dostal. Jde o to, aby jím mohla disponovat Inspekce Ministerstva obrany. Ta záležitost ale vůbec není uzavřená. Byl to návrh příslušného oddělení, respektive odboru. Protože jsem zjistil dodatečně, že ten systém už je funkční minimálně pro Vojenskou policii, tak ta akvizice bude nejenom projednána s Národním úřadem pro vyzbrojování, ale bude s největší pravděpodobností i zrušena. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Ptám se, jestli je zájem o doplňující otázku, paní poslankyně. Ano, je zájem.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji za toto ubezpečení, protože skutečně podle mých informací tady by došlo k duplikaci, protože podobný nástroj má mít k dispozici vámi řízené Vojenské zpravodajství, případně Vojenská policie. Takže bych poprosila, abych byla dodatečně písemně panem ministrem informována, jestli to tedy bylo zrušeno a ušetřili jsme z rozpočtu 7 milionů, nebo ne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Rozumím tomu tak, že odpověď neočekáváte k doplňující otázce. Pan ministr pravděpodobně odpoví. Pokud chcete, pane ministře, můžete, máte své dvě minuty na reakci na vystoupení paní poslankyně. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Těch 7 milionů samozřejmě nemělo být vyhozeno, ale měly ušetřit daleko víc peněz. Někdy jsou některé ty složky horlivé, proto si tento program navrhly. Nepodezíral bych je ani tak z toho, že chtěly nějakým způsobem nehospodárně nakládat s rozpočtem Ministerstva. Možná že to spíš vyplývalo z toho, jakým způsobem, jak efektivním způsobem ty složky, které jste jmenovala, ten systém využívají. A já si myslím, že ho nevyužívají úplně tak, jak by měly. Přesto nebudeme pořizovat další software tohoto typu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Stropnickému za jeho odpověď. Vyčerpali jsme tedy interpelaci pořadové číslo 30.

Pan kolega Šincl je nepřítomen, čili interpelace číslo 31 také nebude projednána, na paní ministryni Marksovou.

Dostáváme se k interpelaci číslo 32 a to je interpelace pana poslance Antonína Sedi na ministra obrany České republiky ve věci přepravní kapacita Armády České republiky. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo.

Vážený pane ministře, vládou schválená koncepce rozvoje dopravního a vrtulníkového letectva s výhledem do roku 2025 hovoří o podpisu smlouvy s firmou Airbus na nákup nového, třetího letounu Airbus 319CJ s termínem dodání v průběhu roku 2015. Zároveň má být podepsána servisní smlouva na zajištění servisu všech tří letounů.

Chci se zeptat, v jakém stavu je příprava a schválení této akvizice zejména z pohledu termínů či možnosti rozpočtu Ministerstva obrany a také zda má rezort vyčísleny dopady změny servisního partnera, protože předpokládám, že existuje analýza, ze které je patrné, že dojde k úspoře finančních prostředků. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za otázku i za dodržení času. Taky jsme uspořili. Slova se ujme pan ministr obrany Martin Stropnický. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já se přiznám, že čím je ten prostor tady prázdnější, tím je tady větší dozvuk a já jsem úplně možná nerozuměl každé slovo. Tak se omlouvám prostřednictvím pana předsedajícího panu poslanci, ale já jsem vyrozuměl té otázce především, že jde o strategickou leteckou přepravní kapacitu. Je to tak? Tak jak byla ta interpelace na seznamu uvedena.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Vzhledem k tomu, že máme určitý prostor, tak prosím pana kolegu Seďu, aby si to vyjasnil. Já zatím zastavím stopky a panu ministrovi dám šanci, aby se spolu domluvili, jak přesně zní otázka.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, já to upřesním. Jedná se o koncepci rozvoje dopravníkového a dopravního a vrtulníkového letectva a tam se uvažovalo o zvýšení přepravních kapacit Armády České republiky. Nejedná se o tu strategii, strategickou přepravu, ale jedná se o nákup nového, třetího letounu Airbus 319CJ. A bavil jsem se ještě o servisní smlouvě nejenom na tento nový letoun, ale i na původní dva letouny.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, jestli pan ministr už má přesně poznamenanou otázku, myslím, že jsme nedočerpali dvě minuty pro pana poslance. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Já se ještě jednou omlouvám. Tímhle se chlubit nebudu, to už je na naslouchátko. Ale jasně, teď už vím, o co jde.

Co se týče dopravní a letecké strategie, koncem roku by měl být dokončen na Generálním štábu takzvaný KVAČR, čili Koncepce výstavby Armády České republiky, kde budou všechny akviziční potřeby dlouhodobě, a samozřejmě tím pádem i střednědobě specifikovány. Vycházíme z toho, že se blíží konec životnosti dvou jaků, které používáme, jeden v roce 2016, jeden v roce 2017. Vycházíme samozřejmě z toho, co máme, to znamená čtyři casy, dva airbusy a challenger, který je ale, řekl bych, trošičku mimo ty kategorie. Určitě se počítá samozřejmě, a to je jeden z hlavních bodů našich plánů do budoucna, s vrtulníky en gros, jako celek, ale protože tam ty transportní sedmnáctky a stojednasedmdesátky mají ještě před sebou poměrně solidní životnost, minimálně do roku 2020, tak to nás tak nepálí. Teď jsou tam zgenerálkované dva sokoly a zvažuje se, jestli by se generálkovaly - a tam se právě dělá propočet rentability - ještě další čtyři.

Co se týče Airbusu, ten slib má svoji historii, která sahá do minulých vlád. Nemyslím si, že by to bylo to, co bychom měli teď řešit. Bude to v koncepci. Já nejsem toho žádným velkým zastáncem. Zažádal jsem si proto, aby vzdušné síly spočítaly vytíženost těch letadel, kolik letů skutečně probíhá měsíčně, ale i celoročně.

Servisní smlouvy, to spadá bohužel, a to není alibismus, do roku 2013, kdy měly už být uzavírány, resp. vysoutěženy. Nestalo se tak, děláme to teď s určitým Damoklovým mečem ve smyslu času, ale postupujeme standardním způsobem jak u cas tak, u airbusů a snažíme se vysoutěžit co nejlepší cenu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Bude doplňující otázka pana kolegy Sedi. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Já se omlouvám panu ministrovi, zřejmě čekal opravdu řekněme tu přepravu v rámci mezinárodní spolupráce. Chtěl bych říci jednu věc. Já počítám s tím, že Ministerstvo obrany má z hlediska servisních smluv vypracovanou analýzu, protože já tedy vím, protože jsem působil v obchodně technických službách, že pokud je přímý výrobce letounu a zabezpečuje dodávku jak náhradních dílů tak servisování, tak to vždycky vyjde levněji, než když to dělá nějaká jiná firma. Chápu, že byla vypsána veřejná soutěž. V pořádku.

Můj doplňující dotaz asi zní, protože byl nějaký harmonogram nákupu třetího letounu, tak zřejmě harmonogram již neplatí a v tom případě zřejmě ani specifikace jak samotného letounu, tak specifikace komplexní servisní smlouvy není na programu dne.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Pan ministr na doplňující otázku odpoví. Prosím, pane ministře, máte slovo k doplňující odpovědi.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji. Co se týče akvizice nebo rozšíření našich transportních možností, to skutečně vyplyne, a znovu opakuji, v tom termínu několika málo měsíců, z té analýzy. Já si dovoluji ale zhruba odhadnout, jak dopadne, a myslím si, že je pro nás výhodnější jednak používat nějakou alianční výpomoc ve smyslu přepravy třeba největších nákladů, a jinak ty větší objemy máme zajištěny rámcovou smlouvou se SALIS. Tam zatím není důvod si myslet, že by se na tom třeba ukrajinská krize nějakým sebemenším způsobem podepsala, ale jsme schopni i improvizovat v rámci Aliance, myslím, docela účinně. Příklad - doprava munice přes Bagdád do Kurdistánu, která se realizovala pomocí kanadského globemasteru, a šlo to velice rychle, dostávali jsme i nabídky třeba od Spolkové republiky atd.

Co se týče těch servisních smluv, my si prostě porovnáváme ty nabídky, snažíme se to dělat, ale samozřejmě, abych tak řekl, ne na přímé, bez prostředníka. Prostě kontaktovali jsme Airbus, nebo chceme znát jeho podmínky nebo nabídku, víme, že jedna divize Aeroholdingu servisuje ČSA, tam se samozřejmě také ptáme na podmínky, jestli by byly vzhledem k větším objemům ČSA výhodnější. Víme, že ještě Lufthansa servisuje airbusy, ale také některé společnosti, které třeba servisují v Rumunsku. My si nemůžeme dost dobře dovolit - a teď se nechci nikoho dotknout -, abychom to dělali mimo nějaké renomované subjekty, protože marná sláva, jsou to také letadla, která přepravují vrcholné ústavní činitele, a my nemůžeme riskovat, že to nebude v prvotřídní kvalitě. Je samozřejmé, že cena je tam významný atribut.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane ministře. Budeme pokračovat. Jak jsem konstatoval, kolega Šincl tady není, čili interpelace číslo 33 nebude projednána. Nyní přijde interpelace číslo 34 paní Věry Kovářové na pana ministra Chovance. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, obracím se na vás kvůli faux pas, které se stalo v souvislosti s komunálními volbami. Jak informovala média, v Praze se přihodilo, že někteří voliči dostali rozlepený hlasovací lístek a do obálky vložili vlastně lístky dva, i když to měl být pouze jeden - jeden pro obvod, jeden pro magistrát. Takový hlas mohl být vyhodnocen jako neplatný. Podle mých informací se tak sice ve většině případů nedělo. Tato kauza v každém případě nevrhá dobré světlo na organizaci voleb.

Zajímalo by mě proto, kdo pochybil a zda a jak bude vůči němu vyvozena odpovědnost, už jen proto, že pro řadu voličů, kteří se k urnám vydali, mohla být nejistota ohledně možné neplatnosti jejich hlasů značně nepříjemná. Rovněž bych se ráda zeptala na to, zda se v rámci příprav volebního kodexu chystá změna komunálního volebního systému, který je pro občany podle názoru mnohých velmi nepřehledný a jen obtížně srozumitelný. Pokud ano, kterým směrem by se reforma měla ubírat? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové. Protože není pan ministr Milan Chovanec přítomen, odpověď vám bude doručena podle zákona o jednacím řádu do třiceti dnů. Bude jistě velmi zajímavá.

Nyní budeme pokračovat v interpelaci paní poslankyně Jany Černochové na ministra financí a místopředsedu vlády Andreje Babiše. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, po vašem jmenování ministrem financí jste mimo jiné sliboval, že zrychlíte proces rušení povolení k provozování loterií a jiných podobných her. Provedl jste řadu personálních změn s tím, že stávající zaměstnanci nepracují dostatečně rychle a efektivně.

Městská část Praha 2 prosadila nulovou toleranci vůči hazardu pro své území již v roce 2010. Po loňském nálezu Ústavního soudu, který zrušil v loterijním zákoně tříleté přechodné období pro loterie povolované Ministerstvem financí, jsme doufali, že ke zrušení všech hazardních her povolených na našem území dojde dříve než v původně stanoveném datu 31. 12. 2014. Opak je však bohužel pravdou. Dle našich informací není reálný předpoklad, že budou všechna řízení pro území Prahy 2 pravomocně ukončena do konce tohoto roku.

Paradoxně tak provozovatelé hazardních her těží ze zrušení přechodného ustanovení a obce mohou jen nečinně přihlížet a čekat, až na ně dojde řada. Za celé období od zrušení přechodného ustanovení, to je od dubna 2013, obdržela městská část Praha 2 pouze tři pravomocná rozhodnutí o zrušení vydaných povolení. Dle našich informací již bylo v případě Prahy 2 ve všech případech rozhodnuto v prvním stupni.

Žádám vás tímto, pane ministře, o jasné sdělení, kdy hodláte všechna řízení pravomocně ukončit a jaké kroky ministerstvo podnikne, aby nadále nedocházelo ke zbytečným průtahům v řízení právě ze strany ministerstva, když moje městská část, kterou zastupuji jako starostka, udělala pro to, aby byla nulová tolerance k hazardu na našem území naplněna a čekáme nyní na rozhodnutí, která už jsou mimo naši kompetenci. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Černochové. Pan ministr financí Andrej Babiš odpoví na tuto interpelaci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Já chápu rozhořčení paní poslankyně a sdílím s ní to rozhořčení, protože vůbec nechápu, jak tento stát, jeden z příkladů vůbec, proč Ministerstvo financí vlastně to má povolovat, to rušení. Proč to nedělají obce. My to navrhujeme v novele zákona, aby to nebylo už na Ministerstvu financí v tomto detailu. Když jsem přišel na ministerstvo, tak čekaly obce dva roky. A v roce 2013 ministerstvo zrušilo 207 videoloterijních terminálů. V roce 2014, jelikož jsem tomu věnoval maximální pozornost, jsme zrušili 4 300. Takže 207 za rok 2013 a v roce 2014, který ještě neskončil, 4 300. Takže my jsme skoro v ažuru.

A vlastně, co se týká Prahy 2, tak Ministerstvo financí ukončilo v prvním stupni všechna právní řízení o zrušení povolení k provozování loterie a jiných podobných her na území městské části Prahy 2 zahájená v roce 2013 pro rozpor předmětných rozhodnutí o povolení s obecně závaznou přihláškou hlavního města Prahy číslo 18/2011 Sb., hlavního města Prahy, kterou se stanoví místa a čas, na kterých lze provozovat loterie a jiné podobné hry, resp. s obecně závaznou vyhláškou hlavního města Prahy číslo 10/2013 Sb., hlavního města Prahy, v které se stanoví místa a čas, na které lze provozovat loterie a jiné podobné hry, na kterou se stanoví opatření k omezení jejich propagace. Šíře rozhodnutí o zrušení povolení k provozování loterií a jiných podobných her již nabyla právní moci. Proti ostatním rozhodnutím byl provozovateli podán rozklad, o kterém rozhodne ministr financí na návrh rozkladové komise. Rozkladová komise se zabývá podanými rozklady nikoliv dle jednotlivých obcí, resp. městských částí, či dle jednotlivých provozovatelů, ale dle časového harmonogramu určeného dle data vydání rozhodnutí o zrušení a data následného podaného rozkladu. Vzhledem k účinnosti vzájemných právních řízení a s tím souvisejícím značným množstvím podaných rozkladů nelze v tuto chvíli nabytí právní moci u těchto rozhodnutí předjímat.

Takže určitě tlačím na rozkladovou komisi, kterou jsem zdědil. Tam je jich několik. Myslím si, že už ta čísla, 207 minulý rok a 4300 tento rok, potvrzují to, že skutečně tomu věnujeme maximální pozornost, a já osobně to taky sleduji. Budeme se snažit to ještě zrychlit a chápu stanovisko paní poslankyně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Pokud se divíte, že tam nebylo celých pět minut, ještě dvě minuty měl pan ministr k odpovědi, protože došlo k poruše technického zařízení. Já to tady vidím na svém displeji správně, takže teď se ptám, jestli paní Černochová chce dát doplňující otázku. Ano, je tomu tak.

 

Poslankyně Jana Černochová: Já jsem když tak chtěla panu ministrovi věnovat dvě minuty z té interpelace další.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ne, už jsem zapnul jednu minutu na vaši doplňující otázku.

 

Poslankyně Jana Černochová: Dobře. Já bych jenom skutečně chtěla poprosit pana ministra, aby nějakým způsobem jeho podřízení, komunikuji v tomto smyslu s panem dr. Závodským, s jeho náměstkem, tak aby brali v potaz, že byly obce, které nespoléhaly na ministerstvo, přistoupily k nule samy. Tu nulu si vybojovaly, tu nulu si obhájily před všemi různými hazardními podnikateli. Máme nulu od roku 2010, kterou prosazujeme. A díky Ústavnímu soudu jsme se my vlastně dostali na vedlejší kolej, protože vaše ministerstvo je teď zahlcené těmi požadavky jiných obcí, jiných městských částí, kterým to nařídil Ústavní soud. Jenom prosím, aby byla Praha 2 a tyto městské části, které k tomu přistoupily samy, tak aby byla v tomto ohledu ministerstvem v těch časech preferována, protože u nás to mělo skutečně - kdybyste vy nedělali nic, nezrušilo se to přechodné ustanovení, tak by to skončilo letošním rokem. Kdyby to bylo v tom původním znění. Takže moc prosím. Nebudu už tady zdržovat pana ministra, předám mu tu korespondenci, kterou vedu s panem náměstkem Závodským, a prosím, aby bylo toto bráno v potaz. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr jestli má zájem o doplňující odpověď. Má. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já bych jenom připomněl, že vlastně hazard tady dvacet let neplatil daně. Potom se tvářili, že to dávají na charitu. A já když jsem přišel na to ministerstvo, tak samozřejmě kdysi pan ministr Kalousek říkal, že každý pracovník oddělení dřív, než vyjde do prvního patra, je zkorumpovaný. Takže my jsme tam vlastně nastoupili v nějaké situaci a skutečně tomu věnujeme maximální pozornost. Pan Závodský se angažuje. Já se musím zeptat na ta pravidla, protože mě poučili, že tam jsou nějaká časová pravidla, ale určitě se na to podívám hned zítra a uděláme maximum pro to, abychom paní poslankyni a Praze 2 vyhověli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Budeme pokračovat interpelací číslo 36 a to je interpelace pana poslance Antonína Sedi na pana ministra dopravy Antonína Prachaře ve věci stavu oprav na D1. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, jsem si jistý, že jak uživatele dálnice D1, tak vás trápí současný stav oprav na této nejzatíženější a nejpotřebnější dálnici v České republice. Zpožděná rekonstrukce dálnice mezi Lhotkou a Velkou Bíteší zřejmě neskončí dříve než v polovině příštího roku. Toto vyjádření dal sdělovacím prostředkům šéf Ředitelství silnic a dálnic. Přestože se neshledala závažná pochybení, zpoždění oprav překročilo 200 dnů.

Proto se chci zeptat, vážený pane ministře, jak bude postupovat vaše ministerstvo a Ředitelství silnic a dálnic vůči zhotovitelům tohoto úseku. Všichni si přece musíme uvědomit, že každý den z prodlení opravy připravuje naše firmy a podnikatele, ale také naši státní pokladnu o hodně peněz, což se negativně odrazí i v růstu hrubého domácího produktu. A to nehovořím o ztrátách vzniklých nehodami, které jsou téměř na denním pořádku. Proto se chci zeptat, pane ministře, zda nejdou tyto stavební práce urychlit. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Seďovi za přednesení interpelace v časovém limitu. Nyní pan ministr Prachař ve své odpovědi. D1 - na to se těšíme všichni. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, co se týká vůbec oprav na dálnici D1, já mám tady připravený souhrnný materiál podle všech úseků a samozřejmě panu poslanci ho dám v rámci písemné odpovědi. Ale co se týká tohoto konkrétního úseku Lhotka - Velká Bíteš. Skutečnost je taková, že když jsem přišel do úřadu, tak zpoždění tohoto úseku bylo více než 220 dní. Na tomto úseku byly zčásti provedeny pouze práce ve středním dělicím pásu a nebyly zahájeny žádné práce na modernizaci krytu kanalizace a kabelů, které jsou součástí celého procesu modernizace. My skutečně neměníme jenom vrchní kryt vozovky, ale v souladu s podmínkami Evropské komise a v souladu se znaleckými posudky Českého vysokého učení technického děláme skutečně modernizaci. Pro to používáme finanční prostředky Evropské unie a neděláme opravu, na které by tyto finanční prostředky nemohly být využity.

Skutečnost je taková, že jsem přišel do úřadu a tam bylo 220 dní zpoždění a vypadalo to tak, že v letošním roce nebudeme schopni dokončit výměnu krytů, dokončení kanalizace, práce ve středním dělicím pásu. Já jsem se v této souvislosti dvakrát setkal se španělským velvyslancem, protože ŽS OHL má španělské akcionáře. Požádal jsem pana velvyslance o zprostředkování jednání s vedením španělské matky, společnosti OHL. Toto jednání se uskutečnilo a na základě tohoto jednání došlo k radikální změně. Už tam nestáli tři dělníci opření o lopatu, ale skutečně se podařilo výměnu celého krytu, máme dneska dobetonováno.

Dělají se veškeré práce pro to, abychom mohli ve druhé polovině listopadu otevřít dálnici v obou pásech. Uspořádání 2+2. Skutečnost je taková, že celá modernizace, tak jak byla naplánována v tomto úseku, nebude dokončena. Jedná se tam o mosty. Nicméně na zimu zabezpečíme plný průjezd bez toho, aniž by tam byla jakákoli omezení. To bylo naším strategickým cílem.

Společnost ŽS OHL namítala, že stát udělal chybu, nepředal staveniště včas a byly tam vady v projektu. Na to konto bylo dohodnuto se zhotovitelem, se společností ŽS OHL, že buď bude nalezena možnost dohody do 15. 9., v případě, že tato dohoda nebude, bude o míře zavinění zpoždění - ať už předání staveniště nebo chyba v projektové dokumentaci - rozhodovat soud. Když jsme řešili zkrácení dodatkem a nápravu, tak se nám podařilo dohodnout se zhotovitelem ŽS OHL zvýšení penalizace na částku o 900 tis. korun za každý den víc, původní byla jeden milion, že se nám podařilo dohodnout zvýšení penalizace v rámci náhradního termínu, kdy bude předáno tak, abychom mohli otevřít plný provoz. A na tuto částku případné penalizace ŽS OHL složilo bankovní garanci ve výši 20 milionů, abychom se potom netahali s tím, kdo to má zaplatit a kdy. Takže z naší strany již byly učiněny veškeré kroky. V současné době podle informací, které mám, k 15. 9. nebyla učiněna shoda o tom, kdo to celé zavinil, a bude toto řešit soud. Soud bude řešit nezávisle na míře zavinění.

Pro nás je důležité, že práce kontinuálně budou probíhat tak, abychom v příštím roce mohli celou modernizaci dokončit včetně mostů. Ty mosty nebrání plnému provozu. Mosty nemůžeme dokončit v zimním období, a proto bude modernizace dálnice dokončena někdy do poloviny příštího roku. Přesný termín teď nemůžeme určit, protože bude záviset na počasí, na zahájení stavební sezóny. Samozřejmě průběžně jsem schopen vám, pane poslanče, dávat harmonogram.

Pro mě je podstatné to, že soud bude řešit, kdo zavinil ať už předání staveniště, případně chyby v projektu, a jaké tam bude zpoždění. V této chvíli se nejedná o žádné penalizace, o žádné dodatečné náklady státu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Ptám se pana kolegy Sedi - ano má zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Já děkuji panu ministrovi za současnou informaci. Mám dva dotazy. Jeden dotaz, protože těch úseků je tam daleko více, jestli je nějaký podobný problém v nějakém jiném úseku na dálnici D1, tak jak je mezi Lhotkou a Velkou Bíteší. A druhý dotaz je: Blíží se zima. Šířka 2,20 to je prostě docela nebezpečné. Chtěl jsem se zeptat, jak má Ministerstvo dopravy eventuálně ve spolupráci s Policií České republiky zajištěnu bezpečnost provozu. To si myslím, že bude důležitá věc, protože osobně se domnívám, že těch nehod určitě přibude.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegovi Seďovi. Pan ministr má své dvě minuty na odpovědi na doplňující otázky. Pane ministře, prosím, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Antonín Prachař Pane předsedající, vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího. Skutečně my se snažíme o to, aby veškeré uzávěrky, uspořádání v jednom pásu 2+2 s tím dvouapůlmetrovým pásem do zimy skončilo. Teď když se podíváte na modernizované úseky Psáře, tak tam už v podstatě došlo k odstranění mobilních svodidel. Je to vedené v obou pásech ve dvou pruzích. Je uzavřen pouze jeden pruh, který je blíže ke střednímu dělicímu, kde probíhá montáž svodidel, máme na to zpracovaný harmonogram. Takže naším cílem je skutečně, aby to omezení a převody do jednoho pásu s uspořádáním 2+2 se zúžením na 2,5 metru do zimní sezóny skončily. To je náš strategický cíl a děláme pro to maximum.

Co se týká vaší otázky, zda existuje ještě takový podobný úsek jako je Lhotka - Velká Bíteš, tak v této chvíli, co se týká rozestavěnosti, takový úsek není. Já jsem zastavil modernizaci úseku mezi Jihlavou ve směru od Brna do Prahy, který se měl začít modernizovat a měl původní termín být, tuším, do 20. listopadu. Následně potom nám zhotovitelé předložili náhradní termín do 5. prosince. Podle vnitřních směrnic Ministerstva dopravy končí oficiálně stavební sezóna 1. listopadu a vzhledem k prostorám, kde se to nachází, to prochází Vysočinou, tak jsme se dohodli o odložení modernizace na příští stavební sezónu. Nicméně celá modernizace dálnice D1 by tím neměla být dotčena. Skutečně jsme nechtěli riskovat právě zimní období, množství případných nehod anebo v konečné fázi i kvalitu prováděných prací, protože pokud mrzne, tak se na zmrzlou pláň nedá pokládat betonový kryt.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času této odpovědi. Budeme pokračovat interpelací paní kolegyně Černochové na nepřítomného ministra Milana Chovance. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře Chovanče, obracím se na vás ve věci nedávného jednání Rady Evropské unie pro spravedlnost a vnitřní záležitosti. Jak asi vzhledem k vaší absenci na tomto jednání nevíte, ve dnech 9. a 10. října 2014 v Lucemburku proběhlo zasedání ministrů pro spravedlnost a vnitřní záležitosti Evropské unie. Hlavními tématy tohoto jednání byla mimo jiné rizika spojená s počínající silnou imigrační vlnou do schengenského prostoru, ochrany vnějších hranic Evropské unie nejen proti hrozbám terorismu či obavy z návratu příslušníků evropských muslimských komunit bojujících například v oblasti Sýrie a Iráku, na území tzv. Islámského státu. Všechna tato témata považuji za nadmíru aktuální a důležitá ve vztahu k bezpečnosti naší země a vítám, že jsou řešena na celoevropské úrovni. Co mě však zaráží, je slabá míra pozornosti, kterou jim věnuje naše vláda. Jak jinak si mohu vysvětlit, že jste se takto významného jednání nezúčastnil ani vy ani jiný člen vlády, a dokonce ani žádný z vašich náměstků? Zatímco z ostatních členských států bylo na této Radě Evropské unie přítomno celkem 34 vicepremiérů nebo ministrů, Českou republiku reprezentovala vrchní ředitelka pro zahraniční vztahy z Ministerstva vnitra a náměstek ministryně spravedlnosti.

Nechci se v žádném případě dotknout práce či erudice těchto lidí. Nicméně musím se ptát, co důležitějšího mají členové vlády na starosti než se aktivně účastnit takto významných jednání. Jaký signál vaší absencí vysíláme našim partnerům? Nejsou pro vás jako ministra, v jehož gesci je oblast bezpečnosti státu, uvedená témata dostatečně závažná, abyste jim věnoval patřičnou pozornost? Děkuji za odpověď, předpokládám písemnou.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Na displeji jste to neviděli, já jsem viděl, že paní kolegyně Černochová ještě měla 15 vteřin na otázky. A paní kolegyně, odpověď vám dojde do 30 dnů. Pan ministr jistě rád odpoví na vaši interpelaci.

Budeme pokračovat interpelací paní poslankyně Věry Kovářové na paní ministryni Karlu Šlechtovou o programu Czech Specials. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, v časopise Euro jsem si v září přečetla článek o reklamní kampani na podporu turismu a tuzemské gastronomie, kterou pod názvem Czech Specials uskutečňuje agentura CzechTourism. Text přináší varovné informace o způsobu, jakým je program realizován. Podle zjištění časopisu Euro se má v této kampani utratit téměř 1,5 mld. korun, a to v řadě případů zcela neefektivně a neúčelně. Omluvou přitom pochopitelně není skutečnost, že jde o prostředky evropské. Zcela naopak. Situace je opravdu alarmující. Některé z restaurací, které jsou do kampaně zapojeny, dokonce vůbec nenabízejí tradiční česká jídla, jejichž propagace měla být podstatou této kampaně.

Vážená paní ministryně, zajímá mě, kdo za tato pochybení nese odpovědnost a jakým způsobem hodláte zjednat nápravu. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Věře Kovářové za otázku i za dodržení času k otázce a žádám paní ministryni Karlu Šlechtovou, aby odpověděla ve svém vymezeném čase na tuto interpelaci. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Děkuji. Myslím, že je v pořádku, že po 14 dnech ve funkci jsem dotazována na projekty, které na MMR vznikaly delší dobu, nicméně budu reagovat opravdu věcně a k věci. Já jsem vám posílala reakci. Nevím, zda jste ji již obdržela. Kopii obdržel pan předseda Hamáček, takže bych členy resp. ostatní sedící přítomné poslance a poslankyně seznámila s mou reakcí. Ráda bych upřesnila informace týkající se celého projektu Czech Specials realizovaného agenturou CzechTourism.

Agentura CzechTourism realizuje propagaci regionální gastronomie již od roku 2011. Součástí této aktivity je certifikace restaurací a propagace regionální gastronomie.

CzechTourism na realizaci projektu spolupracuje s Asociací hotelů a restaurací České republiky a Asociací kuchařů a cukrářů České republiky. Tito partneři se podílejí jmenovitě na výběru regionálních pokrmů, včetně receptur, samotné certifikace restaurací a následné kontroly dodržování podmínek udělení certifikátů. Certifikáty jsou platné po dobu tří let, poté je provést novou recertifikaci. To jenom k úvodu k tomu projektu, abychom všichni věděli, o co se jedná.

Nyní k částce. Celková alokace projektu je 30 milionů. Ta částka 1,5 miliardy je částka na všechny projekty, na které má CzechTourism právo žádat v období 2007 až 2013. Čili tento projekt je v uvozovkách pouze za 30 milionů. Indikátory projektů jsou stanoveny jako počet vytvořených marketingových produktů cestovního ruchu a počet realizovaných kampaní. Výše uvedené indikátory vycházejí z národního číselníku indikátorů a jsou také definované v programovém dokumentu Integrovaného operačního programu, což je program, ze kterého je tato akce vlastně financována. V současné době je v České republice certifikováno téměř 400 restaurací, což si myslím, že je prozatím hodně, které jsou rozmístěny ve všech turistických regionech České republiky.

Chtěla bych ještě zmínit, že samotná certifikace restaurací probíhá pod odborným dohledem Asociace hotelů a restaurací, čili těmi certifikátory není někdo jenom z MMR nebo CzechTourismu, ale jsou v tom zahrnuty opravdu i ty dvě instituce, o kterých jsem hovořila. Každá z restaurací musí dodržovat stanovená certifikační kritéria. Mě překvapuje, když říkáte, že tam nevaří česká jídla. Do toho bych se podívala, jestli dovolíte, a ověřila si to spíše osobně, až budu ve funkci trošičku déle.

Jinak konec toho projektu je 30. 6. 2015, čili ještě máme zhruba osm měsíců na dokončení projektu.

To je zhruba vše, co bych k tomu nyní řekla. Jenom upřesňuji, ta částka opravdu není 1,5 miliardy, ale je to 30 milionů. Osobně považuji tento projekt za celkem vhodný pro Českou republiku. Jednak je tady propojen jak cestovní ruch, tak i kultura. Za mě vše v tuto chvíli.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni. Ptám se paní kolegyně Kovářové, zda má zájem o doplňující otázku. Ano. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k doplňující otázce.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, paní ministryně, za odpověď. Myslím, že se shodneme, že podobné aktivity jsou pro Českou republiku přínosné. Můj dotaz spočíval v tom, kdo ponese odpovědnost, pokud se skutečně zjistí, že byla masivním způsobem porušována pravidla. Jakým způsobem bude ta odpovědnost vyvozena, zda jenom v podobě odebrání certifikátu tak, jak píšete ve své odpovědi, a zda by se v případě, že se zjistí, že šlo o porušení podmínek, vracely nějaké prostředky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Prosím, paní ministryně, máte slovo k doplňující odpovědi.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Ano, pokud zjistíme, že některá restaurace nedodržela podmínky platné pro certifikaci, bude jí certifikát odebrán a na to opravdu dohlédnu, protože mně to udělá problém v naplňování indikátorů, za které teď jako ministryně pro místní rozvoj ručím.

A ještě na vaši otázku, kdo ponese odpovědnost. Já samozřejmě musím dohledat, kdo vůbec ten projekt vymyslel, kdo za tím stojí, kdo podepisuje veškeré platné dokumenty vůči těm restauracím. Čili pokud najdu nějaké pochybení, jsem samozřejmě ochotna s tím Poslaneckou sněmovnu seznámit na příštím jednání, pokud už to budu mít. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Tím jsme vyčerpali tuto interpelaci. Protože je pan kolega Šincl nepřítomen, nemůže tedy pana kolegu Brabce interpelovat a paní kolegyně Černochová i pan ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš mě shodně informovali, že tato interpelace nebude dnes projednána, že se dohodnou na jednání tak, jak to bylo předneseno v interpelaci 35.

Tím jsme vyčerpali všechny interpelace a vyčerpali jsme tedy i program dnešního odpoledního jednání. Já vám děkuji a přerušuji jednání naší schůze do zítřka do 9 hodin s tím, že ráno začínáme podle schváleného pořadu, a to pojištěním provozu motorových vozidel, to je třetí čtení, a zákonem o myslivosti v prvním čtení. Takže pan kolega Šidlo, pan ministr zemědělství, paní kolegyně Zelienková, Matušovská a Kováčik budou připraveni zítra na první body našeho jednání.

Děkuji vám a přeju vám hezké odpoledne. Připomínám, že zasedá rozpočtový výbor a ostatní výbory a komise, které svolaly jednání po 18 hodině. (Do sálu i na galerii vchází několik lidí.)

Kolegové, kteří sem přišli, uvidí akorát závěr dnešního zasedání, protože bude schůze přerušena do zítra do 9 hodin do rána.

 

(Jednání skončilo v 17.05 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.