Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

12.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných
zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákonné opatření Senátu
č. 341/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 300/ - druhé čtení

Děkuji, že u stolku zpravodajů už zaujali svá místa paní ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a pan zpravodaj výboru pro veřejnou zprávu poslanec Ladislav Okleštěk. Z pověření vlády uvede tento návrh zákona paní ministryně pro místní rozvoj paní Karla Šlechtová. Prosím ji, aby se ujala svého úvodního slova. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, předkládám dílčí novelu zákona o veřejných zakázkách. Předkládaný návrh zákona je obsažen v plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2014 schváleného usnesením vlády č. 165 ze dne 12. března 2014.

Účelem navrhované novely je pouze dílčí změna. Nejedná se ani o technickou novelu, ale pouze o dílčí novelu předtím, než bude zpracován a v platnosti a účinnosti nový zákon o veřejných zakázkách, který Ministerstvo pro místní rozvoj zpracuje začátkem roku, nebo bude hotov tak, aby byl postoupen Poslanecké sněmovně buď ke konci roku 2015, nebo začátkem roku 2016. Novela zákona navrhuje rozšířit demonstrativní výčet kritérií hodnocení nabídek o možnost hodnotit také organizaci, kvalifikaci a zkušenosti pracovníků podílejících se na plnění zakázky.

Já bych zde chtěla zdůraznit, že tato dílčí novela navrhuje v podstatě pouze pět změn, pokud bych to měla opravdu zkrátit do toho, co ta novela obsahuje. Vše ostatní bude řešeno v tom novém zákoně. Jenom bych zde chtěla zmínit, že u toho nového zákona se nám velice často prolínají vaše připomínky, vaše pozměňovací návrhy s tím, co my plánujeme až do toho nového zákona. Je nutné si uvědomit, že Evropská komise ještě úplně nevydala nové směrnice k zakázkám, které budeme v podstatě implementovat do dubna 2016, kdy ten zákon musí být maximálně v účinnosti. Jedná se do 18. dubna příštího roku. (Hluk v sále.)

Čili tato dílčí novela se skládá pouze z pěti změn. Rozšiřujeme hodnocení kvality týmu. Sami víte, že vzhledem k tomu, že většina zakázek skončí na tom, že dodavatelé podceňují cenu, většina zakázek v podstatě je opravdu podceněná, má to vliv i na nedočerpání evropských fondů, protože to, co tam zbude, na to už daný zadavatel či příjemce není připraven. Čili rozšíření hodnocení o další kritérium považujeme za jedno z mnohých, které vlastně může přivést investice nebo rozvíjet investiční výstavbu v České republice.

Další věc, co měníme, je, že přijetím této novely dojde k formulační úpravě ustanovení upravujícího podmínky pro zadávání dodatečných stavebních prací a dodatečných služeb tak, aby tato formulace lépe odpovídala potřebám praxe. Nově také bude muset potřeba dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. To znamená, že ty vícepráce, které se nedaly předvídat, budou zahrnuty jako vícepráce. To je zjednodušeně řečeno právě to, co jsem zde citovala. Navrhovaná změna situaci řeší v tom smyslu, že nelze po zadavateli vyžadovat větší péči než je obvyklá, čili než tu, kterou on mohl očekávat například při zpracování projektové dokumentace.

Přijetím novely dojde také ke zrušení povinnosti zrušit zadávací řízení za situace, kdy zadavatel obdržel pouze jednu nabídku, čímž dojde ke zrychlení zadávacího procesu. Asi všichni víme, že toto byl a je ze stávajícího zákona o veřejných zakázkách celkem velký problém, protože především u velkých zakázek, například i u ICT, se obdržela pouze jenom jedna nabídka a muselo se dělat nové výběrové řízení, což nestojí malé peníze a především to velice dlouho trvá. Čili toto je věc, kterou řešíme již v této novele.

Další kritéria, resp. otevřenost toho zákona budeme řešit až v tom novém zákoně. Teď opravdu jenom zdůrazňuji, že se jedná o dílčí novelu zákona o veřejných zakázkách.

Na základě výsledků připomínkového řízení došlo též k úpravě týkající se citlivé činnosti, kdy by došlo k vyjmutí výkonu funkce člena hodnoticí komise z citlivé činnosti.

Další oblastí, kterou předkládaná novela upravuje, je zrušení ustanovení zákona o veřejných zakázkách upravujících seznam hodnotitelů a zrušení povinnosti předkládat oponentní odborné vyjádření k odůvodnění významných veřejných zakázek. Toto je další celkem velké, významné plus této novely, které, doufáme, i zrychlí průběh veřejných zakázek.

V rámci projednávání návrhu v hospodářském výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj byly podány čtyři pozměňovací návrhy. Já bych se stručně chtěla ke každému z nich zde vyjádřit, abyste i věděli, jak na ně budu následně reagovat ve třetím čtení.

První z nich byla elektronizace komunikace s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. My jsme původně s tímto návrhem nesouhlasili, nicméně svůj postoj jsme změnili na kladný. To znamená, že komunikace bude moci probíhat elektronickým způsobem, což dosud neprobíhá.

Další pozměňovací návrh byl požadavek na rozšíření výjimek z působnosti zákona o oblast právních služeb. S tímto máme jako Ministerstvo pro místní rozvoj značný problém a vyjadřujeme k němu nesouhlasné stanovisko, a to vzhledem k tomu, že by to byl precedens pro vynětí velkého množství veřejných zakázek a různých výjimek souvisejících i s tímto pozměňovacím návrhem na úpravu právních služeb. Podstatou pozměňovacího návrhu je jednak vynětí služeb zastupování advokátem v režimu zákona o veřejných zakázkách, ale také zcela nová výjimka na absolutní vynětí všech právních služeb až do rozsahu 750 tis. eur. Tato částka je pro nás opravdu značně vysoká. Budeme to řešit u nového zákona, ale ne teď u té dílčí, v podstatě technické novely.

Další pozměňovací návrh se týká zvýšení rozsahu tzv. víceprací z 20 % na 50 %. Ministerstvo pro místní rozvoj nenavrhuje navýšení, nicméně je to v několika pozměňovacích návrzích. Náš postoj je k tomuto neutrální.

Poslední pozměňovací návrh se týká tzv. in-house výjimky. Já ji představím pouze velice stručně. Pozměňovací návrh říká, aby tuto výjimku mohly používat a využívat všechny ústřední orgány státní správy vůči všem podřízeným organizacím některého z těchto orgánů. S tímto návrhem MMR vyslovuje zásadní nesouhlas, a to z důvodu nesprávného výkladu možnosti vertikální spolupráce mezi zadavateli. Evropské právo považuje za jednu z podmínek in-house výjimky fakt, že zadávací subjekt ovládá jiný subjekt, kterému zakázku zadává obdobným způsobem jako své vnitřní organizační složky. Ono v podstatě teď je to možné a novela to bude umožňovat, že ministerstvo může zadávat své podřízené organizaci či příspěvkové organizaci. Pozměňovací návrh říká, aby jedno ministerstvo mohlo zadávat veřejné zakázky příspěvkovkám jiného ministerstva. S tím my nesouhlasíme, protože v této novele neřešíme prvek kontroly. Čili tyto zakázky v tuto chvíli by nebylo jak kontrolovat a navíc to není v souladu s evropskou směrnicí, kde Evropský soudní dvůr k tomu má rozličná stanoviska. Zatím jich je sedm a každé stanovisko k in-house výjimce je naprosto jiné.

Děkuji vám za slovo a děkuji vám, že jste mě poslouchali.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni Šlechtové. Předložený návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a hospodářskému výboru. Usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 300/1 až 300/3. Prosím, aby se své zpravodajské zprávy nejdříve ujal zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pan poslanec Ladislav Okleštěk. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Pěkné odpoledne, pane předsedající, členové vlády, dámy a pánové. Sněmovna dostala sněmovní tisk 300 od vlády 3. 9. Byl rozeslán všem poslancům. Organizační výbor projednal návrh a doporučil 4. 9. usnesením číslo 81, určil zpravodaje mne, Ladislava Oklešťka, a přikázal k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. První čtení proběhlo 1. 10. na 17. schůzi. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj projednal návrh 14. 11., usnesení bylo doručeno poslancům jako sněmovní tisk 300/2. Hospodářský výbor projednal návrh a vydal 27. 11. 2014 usnesení, které bylo doručeno poslancům jako sněmovní tisk 300/3. Dále byl podán pozměňovací návrh, který předkládal František Vácha pod číslem 1663, a to 17. 11. 2014.

Ke zdůvodnění této novely vystoupila paní ministryně vyčerpávajícím způsobem, takže já k tomu nemám co dodat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a eviduji jeho přihlášku do rozpravy jako přednostní.

Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Stanislav Pfléger. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo ke své zpravodajské zprávě.

 

Poslanec Stanislav Pfléger: Dobrý den, pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové. Hospodářský výbor na své 14. schůzi dne 20. listopadu 2014 přijal k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 173/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákonné opatření Senátu č. 341, kterým se mění zákon č. 137 o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tj. sněmovní tisk 300, toto usnesení: Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po vyslechnutí úvodního slova ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové, zpravodajské zprávy poslance Stanislava Pflégera a po obecné a podrobné rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk 300 ve znění schválených pozměňovacích návrhů. Za druhé, zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona. A za třetí, pověřuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru, což jsem právě učinil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Jako prvního mám přihlášeného pana poslance Ladislava Oklešťka, který jako zpravodaj má přednost před řádně přihlášenými, kterých je v tuto chvíli pět, takže je šestý v obecné rozpravě. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo v obecné rozpravě.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, pane předsedající. Takže mám tu čest předložit usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj ze 16. schůze dne 11. listopadu 2014, kde výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 16. schůzi po odůvodnění Ing. Karly Šlechtové, ministryně pro místní rozvoj, po zpravodajské zprávě poslance Ladislava Oklešťka a po rozpravě přijal usnesení, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 300 projednat a schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, a to takto: V části první v čl. I se za bod 2 vkládá nový bod 3, který zní: "3. V § 23 odst. 7 písm. a) bodě 3 se číslo "20" nahrazuje číslem "50."" Ostatní body se přečíslují. Za druhé, zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu. Za třetí, pověřuje předsedkyni výboru, aby usnesení zaslala předsedovi Poslanecké sněmovny.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ladislavu Oklešťkovi. V rozpravě vystoupí pan poslanec Rostislav Vyzula, připraví se paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Já mám dvě zdánlivé drobnosti v podobě pozměňovacího návrhu, ke kterému se později přihlásím. Ale nejsou to jen drobnosti. Měly by vést ke spravedlivějšímu průběhu veřejných zakázek.

První se týká elektronických aukcí. Tady je jedna věc, která je poněkud kuriózní, a to je to, že hodnoticí komise hodnotí nabídkové ceny ve fázi posuzování. V dalším průběhu probíhá elektronická aukce, která výrazně mění ceny nabídek, a přitom ta hodnoticí komise se k tomu už potom nemůže dále vyjádřit. Proto budu doporučovat v pozměňovacím návrhu to, aby hodnoticí komise mohla posoudit nabídkové ceny podle paragrafu, který je zde uveden, a to po ukončení elektronické aukce. To je první věc.

Druhá věc se týká tzv. chráněných dílen. Jenom abych to trošku osvětlil. Chráněné dílny v podstatě mají možnost ve veřejných zakázkách nabídnout určitou cenu, která může být i vyšší, ale hodnoticí komise musí posuzovat tak, aby byla jakoby o 15 % nižší. K čemu to vede? Uvedu takový příklad. Například někdo ve veřejné zakázce uvede cenu 100 jednotek, chráněná dílna uvede cenu 114 jednotek, ale její cena by se měla hodnotit jako 99, tedy o 15 % nižší. A teď existují takoví chytráci, kteří vlastní chráněnou dílnu a přeprodávají zboží i někoho jiného právě s tímto zvýhodněním. Není to vůbec zboží chráněné dílny. Tomu by mohl zamezit právě nový novelizační bod, který mám ve svém pozměňovacím návrhu a který by tohle neumožňoval a řízení by bylo spravedlivější. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Rostislavu Vyzulovi. Slova se ujme paní poslankyně Jana Černochová, připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Krásné odpoledne, dámy a pánové.

Vážená paní ministryně, samozřejmě vítám, že se mění a novelizuje zákon o veřejných zakázkách, kde skutečně jeho poslední podoba byla velmi špatná. Ti z nás, kteří se pohybují v komunální politice nějakou dobu, s jistým sentimentem a láskou vzpomínají na zákon 199 o veřejných zakázkách, který byl úplně jednoduchý a podle mého názoru i poměrně transparentní. To opravdu i úředníci a celý aparát zvládali bez toho, aniž by musely všechny samosprávy i veřejné instituce plýtvat finančními prostředky na to, že si najímají různé administrátory soutěží tak, aby alespoň měly cosi, co vytvoří nějaký blok mezi nimi a ÚOHS.

Já jsem chtěla spíš uklidnit, že to, co jste tady zmiňovala, je nějaká prozatímní malá novela, že skutečně k velké novele dojde brzy, že se nebudeme každý rok zabývat novým a novým zákonem, že se skutečně podaří předložit kvalitní, stabilní zákon, který se nebude každý rok měnit, který skutečně poskytne veřejnoprávním korporacím jistotu v tom smyslu, že budou vědět nejenom veřejnoprávní korporace, ale i podnikatelské subjekty, s čím mohou v dalších letech počítat. Byla bych velmi ráda, aby se skutečně tento zákon přesně do režimu dostal, aby se nám to povedlo. Takže bych chtěla poprosit o informaci, jestli už na té velké novele opravdu někdo pracuje, protože bych chtěla docílit toho, abychom ji třeba tady měli v lednu. Když si spočítáme ten legislativní proces, jak je zdlouhavý, tak to zase bude ke konci roku s nějakou legisvakancí. Takže bylo řečeno 2016-2017. Bylo by fajn, kdyby se to povedlo dřív.

Chtěla jsem zároveň poprosit - mezitím došel pan ministr obrany, za což mu děkuji. Konzultovala jsem to s jeho kabinetem, protože na jednom z posledních jednání výboru pro obranu byla v souvislosti se zákonem o veřejných zakázkách diskutována otázka vyjmutí státních podniků z působnosti tohoto zákona. Jednalo se konkrétně o LOM a VOP CZ, což jsou vlastně státní podniky v gesci Ministerstva obrany. V rámci projednávání této otázky na výboru, kdy tam byl i přítomen pan ministr, bylo řečeno, že záměrem Ministerstva obrany je tuto problematiku vyřešit v rámci další novelizace zákona o veřejných zakázkách. Pozměňovací návrhy, které jsem si doteď přečetla a byly avizovány nebo jsou v systému, bohužel žádný z nich neobsahuje vynětí těchto podniků z působnosti tohoto zákona. Myslím si, že na vynětí z působnosti tohoto zákona byla shoda napříč spektrem, bavili jsme se o tom i v souvislosti se sankcemi vůči Rusku. Jak víme, LOM Praha, LOM Pardubice je státní podnik, kterého se tato opatření velmi dotýkají, protože jsou tyto podniky centrálou nejenom pro evropské země, ale i pro Spojené státy, kde se opravují vrtulníky. Já bych nechtěla, aby byly jednou sankcionovány sankcemi a podruhé ještě aby dva roky nebyly schopny vysoutěžit v rámci tohoto zákona, který se na ně doposud vztahoval, vůbec nic.

Takže jsem chtěla poprosit pana ministra Stropnického, jestli by mi odpověděl, jak Ministerstvo obrany, jestli stále počítá s touto změnou v nějaké další novelizaci, nebo jestli pan ministr změnil své stanovisko a nebude tuto novelizaci navrhovat. Trošku mě to mrzí, protože kdybych bývala byla věděla, že to tady nebude, tak bych se pokusila nějaký pozměňovací návrh sama připravit. Brala jsem to, že když jsme si to na výboru řekli, že už to bude v této novele. Ale pokud mě skutečně paní ministryně ubezpečí, že v lednu tady budeme mít velkou novelu, a pan ministr řekne, že to ve velké novele bude navrhovat, tak budu spokojená. Ale nechtěla bych, aby se to odkládalo zase o dalších několik měsíců, nebo i let, protože situace v LOM i ve VOP CZ stran veřejných zakázek je velmi nepříjemná a myslím si, že i z hlediska bezpečnosti naší země není úplně žádoucí, aby veškeré informace, které plynou z těchto podniků napojených na Ministerstvo obrany, byly úplně do všech důsledků veřejné. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Hovorku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se chtěl vyjádřit obecně k zákonu o zadávání veřejných zakázek. Byl bych velmi rád, aby se ve velké novele, která se připravuje na Ministerstvu pro místní rozvoj, objevily i zásadní systémové změny v zadávání veřejných zakázek zejména na stavební práce. Dochází k tomu, že často menší firmy, které slouží jako subdodavatelé velkých firem, jsou zneužívány a jsou v systému diskriminovány. Čili narovnání systému podle vzoru německého soutěžního práva a převzetí dobrých věcí, které se objevují v německém soutěžním systému, který klade subdodavatele na roveň generálním dodavatelům staveb.

Také si myslím, že není v pořádku, že v zákonu o zadávání veřejných zakázek se pouze píše, že zadavatel veřejné zakázky by měl postupovat s náležitou péčí, protože tento termín je velmi neurčitý. Měl by tam být jasně specifikován termín "s péčí řádného hospodáře", který již byl judikován, a podle toho by vlastně toto ustanovení v případě nedodržení mohlo být vymáháno. K tomu se ostatně vyjádřím také v podrobné rozpravě, do které se tímto hlásím.

Současně se chci ještě dotknout jednoho pozměňovacího návrhu, který prošel ve výboru, který navrhuje v § 23 odst. 7 písm. a) v bodě tři se číslo "20" nahrazuje číslem "50". Já dovedu pochopit, že při zadávání veřejných zakázek se velmi často vyskytnou případy, zejména u liniových staveb, kdy dojde k navýšení objemu zakázky, a pokud číslo překročí číslovku 20, tak by se zakázka měla správně znovu soutěžit, což je ovšem problém, protože jsou potom problémy se zárukami a podobně, kdy by měl na stavbu nastoupit nový dodavatel a podobně. Ale domnívám se, že takto obrovský nárůst z 20 na 50 je nepřípustný. Proto si dovolím navrhnout pozměňovací návrh, který by číslovku 20 upravil na 30, v podrobné rozpravě.

Nyní se chci dotknout podle mě určitých rizik, která se týkají některých sporných ustanovení zákona, která nevnímám tak jednoznačně, jak je tady zmínila paní ministryně. Já se domnívám, že tak jak se vyvíjí systém veřejných zakázek, že v dlouhodobém výhledu je spíše orientace na koncesní systém, a u nás by se mohlo jednat o nastavení dlouhodobých smluv téměř bez možnosti dodatečných úprav parametrů na celý komplex služby jedné firmě za fixovanou cenu. Mohlo by to vést k systému PPP projektů.

Obhajovat se to bude tak, že odpadnou spory z nekompetentního posuzování projektové dokumentace i následných projektových změn, které mají vliv na kvalitu i cenu díla. Potom ale nebude žádný veřejný, tedy skutečný, s pravomocí zastavit dozor nad průběhem realizace, protože primárně půjde o soukromé finance, a každý, kdo měl své zkušenosti s tím, že země, které na tento země najely, tak dlouhodobě prodělaly.

A chci se tady vyjádřit ještě ke dvěma novelizačním bodům. Je to novelizační bod 3 a novelizační bod 6, kdy v bodě 3, který se týká zrušení povinnosti předložení oponentního odborného vyjádření k odůvodnění významných veřejných zakázek, která byla za stanovena zákonným opatřením Senátu číslo 341/2013 Sb., a jehož účinnost má nastat od 1. ledna 2015. Je sice pravda, že podle bodu 33, v závorce § 156, vláda si předložení oponentního posudku může nadále vyžádat i bez zákona, ale pokud to takto formulováno, nic nebude vládě ukládat, aby si tento oponentní posudek vyžádala. Co se týká novelizačního bodu 6, je upraveno ustanovení týkající se citlivé činnosti. Návrh reaguje na požadavky zadavatelů, kdy v případě sestavování hodnoticích komisí u významných veřejných zakázek neměli k dispozici dostatek členů, kteří by splňovali podmínky podle zákona o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti. I v případě vyjmutí funkce člena hodnoticí komise k citlivé činnosti zůstane v rámci tohoto institutu dostatek dalších činností a procesů v rámci zadávání významné veřejné zakázky, že nedojde k narušení bezpečnosti procesu zadávání, neboť i nadále bude mít hodnoticí komise povinnost mlčenlivosti.

Já si proto dovoluji navrhnout vypuštění těchto novelizačních bodů 3 a novelizačního bodu 6. Odůvodnění je takové: Pokud dojde k naplnění výše uvedené strategie tím systémem zadávání veřejných zakázek koncesními smlouvami nebo projekty PPP, tak odstranění těchto pojistek v zákoně, které jsou v bodech 3 a 6, téměř znemožní včasnou, a tím účinnou obranu státu před záměrně připravenou zmanipulovanou zakázkou. Může to být významná dálnice nebo významná elektrárna a podobně. Schválit to takto nedoporučuji, a proto navrhuji vypuštění tohoto novelizačního bodu 3 a novelizačního bodu 6. Pokud platily dosud v zákoně, tak nijak neomezovaly fungování tohoto zákona v praxi.

Byla tady zmínka ještě o in-house výjimkách. Já bych si tady dovolil se pozastavit, protože máme osobní zkušenosti ze kontrolního výboru i z výboru pro zdravotnictví z kauzy Homolka, kdy vlastně příspěvková organizace státu Nemocnice Na Homolce si zřídila své dceřiné společnosti jako obchodní společnosti. V jednom případě se jednalo o akciovou společnost, ve druhém případě se jednalo o společnost s.r.o., prostřednictvím které tato firma s.r.o. ovládala část akciového podílu v té akciové společnosti. Systém byl takový, že dceřiné společnosti byly vytvořeny především proto, aby Nemocnice Na Homolce nemusela zadávat veřejné zakázky, ale jejich dceřiné společnosti, v daném případě HOLTE MEDICAL a.s. a HOLTE s.r.o., mohly zadávat veřejné zakázky napřímo. V odůvodnění veřejnosprávní kontroly, kterou vykonalo Ministerstvo zdravotnictví, se právě tyto dceřiné společnosti, nebo i Nemocnice Na Homolce, vymlouvaly na tzv. in-house výjimku, to znamená, že to zadávaly vlastně pro svého zadavatele. Chtěl bych říct, že vlastně využití tohoto institutu v daném případě vedlo k tomu, že účelově byly zakládány dceřiné obchodní společnosti, příspěvkové organizace státu, aby se mohl obcházet zákon o zadávání veřejných zakázek, a došlo k vyvedení prostředků značného rozsahu.

Děkuji za pozornost a tímto se současně hlásím do podrobné rozpravy, kdy přednesu své pozměňovací návrhy. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji, eviduji vaši přihlášku. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Váchu. Prosím, aby se připravil pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, já bych chtěl požádat o podporu svého pozměňovacího návrhu, který jsem načetl do systému pod číslem 1663, jak bylo zmíněno panem zpravodajem.

Mnou navrhovaná změna zákona o veřejných zakázkách rozšiřuje oblast zadavatelů veřejných zakázek o zákonem dané organizační složky veřejného zadavatele, které samostatně nakládají s přidělenými finančními prostředky. Jedná se o jednoduchou změnu, která vyplývá z doporučení expertní skupiny Ministerstva pro místní rozvoj a současně z metodiky MMR k zadávání veřejných zakázek pro rok 2014. Aplikací tohoto pozměňovacího návrhu by došlo současně k transpozici ustanovení směrnice Evropské unie o zadávání veřejných zakázek 2014/24/EU do českého právního řádu, směrnice, která se týká samostatných provozních jednotek.

Jako příklad bych chtěl uvést fakulty vysokých škol, které jsou zřizovány podle zákona č. 111/1998 Sb., § 22, o vysokých školách. V současné právní úpravě je veřejným zadavatelem vysoká škola reprezentovaná rektorátem, nicméně valná většina zakázek je realizována fakultami, které disponují vlastními finančními prostředky podle § 24 zákona č. 111 o vysokých školách, a jsou explicitně jmenovány v doporučení expertní komise ministerstva. A jsou to právě fakulty, které realizují přípravu a technické specifikace a jsou příjemci většiny soutěžených zakázek. Různorodost fakult znemožňuje na vysokých školách smysluplné a racionální zadávání veřejných zakázek, a dochází tak k výrazným časovým prodlevám při nákupu zboží a služeb, což v mnoha případech paralyzuje, doslova paralyzuje činnost a základní poslání fakult, a dochází tak mnohdy i k nadměrnému plýtvání veřejnými prostředky.

Je nutné dodat, že v praxi by tento pozměňovací návrh znamenal, že by veřejné zakázky na vysokých školách mohly soutěžit fakulty pouze po předchozím delegování této pravomoci rektorátem vysoké školy. Nicméně ministerstvo má k mému pozměňovacímu návrhu poněkud rezervovaný vztah s argumenty, že když už je to deklarováno v metodice, nemusí se to dávat do zákona, a že to stanovisko nikdy nebylo zpochybněno ze strany orgánů dohledu, jako je ÚOHS nebo soudy. Nelze ale předpokládat, že by ministerstvo nějakým způsobem mohlo ovlivnit současnou nebo budoucí rozhodovací pravomoc ÚOHS nebo soudu. Z tohoto důvodu oprávněně vysoké školy nezadávají zakázky přes fakulty, ale pouze centrálně přes rektorát. Není totiž pravda, že by nikdy nebylo toto stanovisko ministerstva zpochybněno ze strany ÚOHS. V době dohadů s řídicím orgánem operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost na téma sčítání bylo právě argumentem řídicího orgánu stanovisko ÚOHS, které vyznívalo tak, že zadavatelem je jen a pouze právní subjekt, tedy rektorát, a že tedy nelze zadávat přes fakulty. Z toho také dodnes odvozuje řídicí orgán OPVK nutnost sčítání přes univerzity, přes rektoráty. A přesně to je jeden z důvodů, proč se univerzity neodvažují zadávat samostatně zakázky přes fakulty, přestože existují doporučení expertní skupiny, případně metodiky ministerstva.

Dalším problémem, pro který se vysoké školy neodvažují přistoupit v praxi k zadávání veřejných zakázek přes fakulty, je řada nezávislých kontrol - to jistě znáte z vlastní praxe, z vlastní zkušenosti - z různých institucí. Vysoké školy z vlastní zkušenosti vědí, že metodické doporučení není právní normou, a tudíž se jím nemohou řídit, a v mnoha případech mají zkušenost s vlekoucími se námitkovými řízeními spojenými s nemalým vynaložením nákladů na právní služby, kdy se marně snaží přesvědčit kontrolní orgány, že školy oprávněně postupují podle školení ministerstva, případně jeho metodik. Pokud budeme mít tvrzení výkladu ministerstva jen na webových stránkách nebo v e-mailech, pak nám to prostě žádný kontrolní orgán neuzná. Ministerstvo dokonce v některých svých prohlášeních odkazuje na dohodu s Ministerstvem financí, ale i odtamtud máme jasné signály, že není-li to v zákoně, nebudou to brát v potaz.

Pro zaručení právní jistoty a při dodržení principu legitimního očekávání by tedy mělo dojít k rychlé transpozici ustanovení evropské směrnice, ale i metodického pokynu ministerstva, a tím i k větší právní jistotě veřejných zadavatelů. V současné době není toto doporučení metodiky zadavateli využíváno pouze proto, že nemá výslovnou oporu v zákoně a zadavatelé se obávají trestního či finančního postihu při jeho aplikaci, a to zejména v rámci kontrol vynakládaných prostředků z fondů Evropské unie.

Stávající situace je z právních hledisek stěží akceptovatelná. Státní orgán, tedy ministerstvo, prostě nemůže při výkonu veřejné moci autoritativně osvědčit určité skutečnosti a vyvolat tak v jednotlivcích-příjemcích dobrou víru v jejich správnost, aby následně stát tyto jednotlivce sankcionoval. Není v zájmu státu ani zadavatelů oddalovat přijetí tohoto eurokonformního návrhu, který bude znamenat, že se již nadále nebude česká právní úprava odchylovat od znění evropské směrnice. Stát by neměl bránit přirozené rovnováze mezi požadavkem obecného zájmu společnosti a požadavkem na ochranu základních práv. Je tedy třeba nastolit rozumný vztah mezi zákonem a sledovanými cíli společnosti a rozšířit tak okruh zadavatelů za účelem ulehčení celé administrativy zadávání veřejných zakázek, samozřejmě za předpokladu, že tyto organizační složky jsou nadány samostatnou odpovědností a relativní nezávislostí na hlavním subjektu. Hovoříme tedy o jednotkách, které jsou odpovědné za zadávání veřejných zakázek, nezávisle provádějí zadávací řízení, rozhodují o výběru nejvhodnější nabídky a mají vyčleněné samostatné peněžní prostředky sloužící k úhradě veřejné zakázky. Není tedy důvod jim nadále klást překážky, aby ve věci veřejných zakázek mohly být samostatnými zadavateli.

Chtěl bych vás tedy závěrem ještě jednou požádat o zvážení všech mých argumentů vedoucích k podpoře tohoto pozměňovacího návrhu, případně o jeho podporu při hlasování. Závěrem bych chtěl dodat, že tento pozměňovací návrh podpořila svým usnesením dne 18. listopadu i Česká konference rektorů, svým usnesením ze dne 24. listopadu i předsednictvo Rady vysokých škol. Současně tento návrh podpořil svým usnesením i sněmovní výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu dne 20. listopadu.

Dámy a pánové, děkuji vám za váš čas, který jste věnovali mému návrhu. Děkuji vám za pozornost a doufám, že budete hlasovat pro tento pozměňovací návrh. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý večer. Děkuji panu poslanci Váchovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Karamazov. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi krátce podpořit návrh svého kolegy děkana jedné z fakult Jihočeské univerzity. Zjevně má podobné problémy jako já. Jsem rovněž děkanem jedné z fakult Pardubické univerzity a často řešíme problém se zadáváním veřejných zakázek na zboží, jehož cena se musí sčítat, tak jak už tady kolega říkal, přes celou univerzitu, což vede k velmi paradoxním a nepříjemným situacím, kdy na relativně levné zboží musíme dělat velké výběrové řízení přes celou univerzitu. Tím, že fakulty jsou mnohdy velmi různorodé, tak nakonec dochází k tomu, že si koupíme to, co přesně nechceme, že to koupíme velmi draze a předraženě a neplní to vlastně tu funkci. Takže bych vás rovněž chtěl požádat o podporu tohoto návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Karamazovi. Nyní s další faktickou poznámkou pan poslanec Vácha. Pardon, pan poslanec Vácha je džentlmen, dává přednost paní poslankyni Putnové. Takže paní poslankyně Putnová, po ní pan poslanec Vácha. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Ráda bych se také přihlásila k návrhu, který tady avizoval pan poslanec Vácha. Moje zkušenosti je velmi obdobná a řada z vás, kteří spolupracují s vysokými školami, se potýká s tím, že si školy stěžuji na malou flexibilitu a pomalou akceschopnost v řadě řešení spolupráce například s praxí. Věřím, že tento pozměňující návrh pana poslance Váchy by mohl v řadě případů pomoci fakultám, aby byly lépe připraveny pro to aktuálně reagovat na situaci tím, že budou zadavatelé veřejných zakázek. Proto se také přimlouvám za podporu tohoto návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Putnové. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Vácha, po něm pan poslanec Karamazov.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Chtěl bych jenom upozornit - pan poslanec Hovorka mluvil o účelově zřizovaných společnostech, tak aby se obcházel zákon. V tomto případě jsou fakulty zřízeny podle zákona, mají vlastní finanční prostředky a psychologie vědců je úplně jiná než normálních lidí. Vědci v podstatě nějakým způsobem používají k výzkumu veřejné prostředky, které jsou limitované, a oni k tomu, aby dosáhli nějakých rozumných výsledků, samozřejmě velice hospodárně nakládají s těmito prostředky. Je velmi složité jim potom vysvětlovat, že když za vámi přijde vědec, že si vybral v obchodě třeba tablet na výzkum někde na poli nebo v přírodě, který stojí 1 500 korun, protože pro něj je nejdůležitější, aby měl co nejdelší výdrž baterie, a díky výběrovému řízení nebo díky rámcové smlouvě si ho musí ze svých grantových prostředků koupit za 5 tisíc korun, to znamená, rozdíl je tam 3 500, tak se potom velice těžko vysvětluje vám jako děkanovi, ale vám jako zákonodárci, jak je možné, že k takovýmto situacím dochází. Takže bych opravdu poprosil Sněmovnu, jestli by tento pozměňovací návrh nepodpořila.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Váchovi. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr obrany Martin Stropnický. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych jenom vaším prostřednictvím odpověděl s velkým zpožděním na připomínku nebo dotaz paní poslankyně Černochové. My ta pravidla, která by umožňovala efektivnější využívání a pružnější využívání státních podniků, jichž jsme zřizovatelem, tak to chceme vtělit do té velké připravované, nebo větší připravované novely. Ale už v této bylo vynecháno nebo není specifikováno procento in-house pro ty jednotlivé podniky, takže to by mělo svým způsobem napomoci. To je vše, děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministru Stropnickému. Nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já jsem člověk, který má zkušenosti ještě s bývalým zákonem o veřejných zakázkách. Chtěl bych upozornit na některé věci, které by se nám mohly stát.

Obecně si myslím, že potřebujeme nový zákon o veřejných zakázkách, protože zkušenosti s tím stávajícím jsou špatné. V Čechách existuje povědomí, že všechno, co je nejlevnější, je nejlepší. Všichni mají pocit, v Čechách i na Moravě i ve Slezsku mají všichni obavu ve veřejné správě koupit něco, co je malinko dražší, byť kvalitnější, neboť budou okamžitě napadeni a řeknu kriminalizováni a podobně. Tento zákon by měl zprůhlednit a jasně dát pravidla, že je možné kupovat kvalitní věci, že je možné zkontrolovat to, že si někdo koupil kvalitní věc, protože bychom měli jako čeští zákonodárci mít zájem na tom nedávat práci Číňanům, nic proti Číně nebo Vietnamu a podobně, ale měli bychom dělat maximum pro to, aby jsou-li na českém trhu kvalitní výrobky, měly šanci se na něm také uplatnit.

Zákon, tak jak je dnes často populisticky využíván, vznikal pod velmi populistickým tlakem, právě pod tlakem toho - zákon musí říkat, že co je nejlevnější, je nejlepší. Proto nezávidím paní ministryni úkol provést Poslaneckou sněmovnou normu, která by měla vzít v potaz na jednu stranu absolutní opravdu transparentnost toho, že ten, kdo se snaží vypsat veřejnou zakázku, nebude muset mít strach, jsou-li jeho úmysly poctivé, že s tou zakázkou projde, aby nebyl kriminalizován, na straně druhé se nesmí stát, aby mohl být ten zákon zneužíván a umožňoval lidem se nečestnými úmysly získávat veřejné zakázky.

Z tohoto pohledu chci upozornit na pozměňovací návrh, který prošel výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který říká, že v souladu s doporučením Evropské unie nebo s tím, že v Evropské unii to takto je možné, že se doporučuje, aby v zákoně bylo zvednutí toho možného dodatečného limitu zvýšení zakázky místo stávajících 20 % na procent 50. Já si nejsem jistý, že je tohle paragraf, který by v Čechách pozitivně fungoval. Spíš si myslím, že zlepší trend všech těch zájemců, kteří jdou do veřejného řízení a do zakázky, že tu cenu podhodí, aby se k zakázce dostal v doufání, že už to není dvacetiprocentní limit, ale je padesátiprocentní, tak to se přece potom, přátelé, nějak domluvíme. Tohle je něco, co se mi nezdá, a nebudu rozhodně podporovat zvýšení limitu na dodatečné práce z 20 na 50 %.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Nyní tu mám s faktickou poznámkou - pan poslanec Ivan Adam? Ne? Adamec. Pardon. Omlouvám se panu poslanci za zkomolení jeho jména. Udělal jsem to nerad a už se to nebude opakovat.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, paní ministryně, dámy a pánové. Jsem rád, že mi příště přijdete konečně na jméno.

Já jsem tady chtěl zareagovat na to, co říkal kolega Bendl. Víte, ono těch 50 % mě samozřejmě překvapilo také, a když jsem o tom přemýšlel, tak pokud budeme bojovat proti korupci a budeme to myslet vážně, tak tady naopak otvíráme korupční prostor. Já vím, jak to bylo myšleno. Ono totiž dneska existují také méněpráce a mně by se to líbilo tak, kdyby ty vícepráce a méněpráce se započítaly, a pak teprve od toho se odpočítávalo další případné navýšení. To bohužel tento pozměňovací návrh neobsahuje a já s tím mám vážný problém ho podpořit.

Jinak možná pár reakcí na to, co tady padlo. Já si pořád myslím, že nejenom ten poslední zákon o zadávání veřejných zakázek, který byl z dílny koalice, kdy já jsem tu nebyl, ale naši, že byl ten špatný. On každý, který přišel po tom prvním, byl vždy horší a horší, až byl ten nejhorší. Tuhle úpravu vítám. Ale na druhou stranu já vždycky říkám: víte, pokud se ty obě strany, ten zadavatel a dodavatel, budou chovat tak, že se dohodnou, že budou podvádět, tak tomu nezabráníme žádným zákonem. Na to máme jiné orgány, které to musí vyšetřit. Akorát vlastně těmi dalšími zákonnými změnami ztrpčujeme život těm poctivým, kteří to myslí vážně a dostávají se kolikrát do situace takové, že nakonec nemohou ani tu zakázku pořádně odsoutěžit, protože buď to objektivně nejde, anebo to prostě nejsou schopni administrativně zvládnout. Takže já si myslím, že ty zákony jsou pořád stejné. Pořád hledáme, jak zabránit těm věcem, které nechceme, ale já si nejsem jistý, že je to ta správná cesta. Nicméně jsme v Evropské unii. Oni to jinak neumějí. A já si dovolím vyslovit své poslední přání ve své faktické připomínce, aby ten nový zákon nebyl tak drastický, drakonický a tak tvrdý vůči běžnému zadavateli, abychom skutečně mohli soutěžit s vědomím toho, že všichni poctiví prostě dosáhnou svého a že ty zločince prostě odstavíme stranou.

Já vám děkuji za pozornost. A rozhodně těch 50 % vnímám jako velmi podezřelou záležitost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Adamcovi. Nyní s faktickou poznámkou - nebo přednostním právem, pane předsedo? Nejprve s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji mnohokrát. Dámy a pánové, vážená vládo, pokusím se být velmi stručný. Co se týče zvýšení limitu z dvaceti na padesát, tak musím říci, my neděláme něco, co je nad rámec směrnice Evropské unie, což celá řada lidí jak v minulosti, tak přítomnosti vždycky tady ve všech pádech skloňovala. Zkrátka a dobře, celá sedmadvacítka dneska pracuje s padesátiprocentním limitem víceprací. Kromě Slovinska, které má 30 %, a České republiky, která má aktuálně 20 %. To znamená, v tuto chvíli srovnáváme pouze limit na padesát jako všechny členské státy Evropské unie. To je první věc.

Druhá věc. Ještě malou poznámku prostřednictvím pana předsedajícího mému kolegovi Ivanu Adamcovi, taktéž starostovi. Já myslím, že oba dva víme, o čem hovoříme, protože se s veřejnou zakázkou potýkáme dnes a denně. Já musím říci, že tady je zapomínáno ještě na jednu věc, velmi důležitou, a to je projekce, projektant. Myslím, že tam je zakopaný pes. Pokud zadavatel netlačí na projektanta, netlačí na projektanta a několikrát ho nenutí, aby přepsal, překreslil projektovou dokumentaci na základě požadavku projektanta, tak si tady můžeme schvalovat zákon, jaký chceme, ale zkrátka a dobře, pokud projektant stokrát a jednou zdůvodní, že ta práce nebo ta zakázka je takhle drahá, tak potom v tom výsledku stejně to dopadne tak, jak to dopadne, a mnohdy se modlíme, jak dopadne výběrové řízení. A už nemluvím o dalších případech, protože to je na samostatné vystoupení. Nicméně v tuto chvíli ambicí mou a ambicí mých kolegů bylo pouze srovnat parametr z dvaceti na padesát. Já taky se velmi těším na nový zákon, na novou novelu, protože pracovat s tou stávající, prostě, dámy a pánové, jde velmi těžko. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan Pilný. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Pilný: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych si dovolil reagovat na vystoupení dvou poslanců hospodářského výboru, které se týkalo především toho limitu 50 procent. Na hospodářském výboru probíhala diskuse a můj názor, myslím, že to tady bylo řečeno z obou stran, a je to dobře, protože ty vícepráce často nastávají proto - ne s úmyslem, ale proto, že ten projekt byl špatně připraven. To je úplně bez debaty.

Na druhou stranu otevření těch vrat do 50 procent není něco, co se mi zdá v tomto okamžiku jako rozumné, protože by to skutečně mohlo být zneužíváno v řadě případů. A já si myslím, že nastavit ten limit někam, tady byl pozměňovací návrh na 30 %, je rozumné, a počkat, co to udělá, do té velké novely, a pak to třeba na těch 50 procent srovnat podle toho, jak to bude vypadat. Ale v tomto okamžiku se mi zdá i pro mě osobně těch 50 procent příliš vysoko. Ale je to skutečně o té projektové přípravě, protože řada těch věcí vyplývá z tohohle.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Pilnému. Nyní s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče. Po něm pan poslanec Laudát.

 

Poslanec Jiří Petrů: Vážené dámy a pánové, já uvedu jenom příklad, proč jsme dávali z dvaceti na padesát. Čerstvě se provádí projekt IOP, oprava zámků, konkrétně ve Valticích, kde jenom administrování příprav toho projektu trvalo rok a půl. Vytendrováno to bylo na jeden rok, kdy se to má provést. Byl tam plánován tři týdny archeologický průzkum. Ten archeologický průzkum trval tři měsíce. Odkryly se podlahy barokního divadla do hloubky 7 metrů, kde se objevila bývalá ulice. To všechno financoval dodavatel z vytendrovaných finančních prostředků. Tak teď si seberte, kolik zůstalo na realizaci projektu. Došlo k přeprojektování, dokonce umístění určitých technologických zařízení, takže došlo ke změně projektu atd.

Pokud dodavatel nebo ten, kdo tento projekt provedl nebo ho podává, udělá vícepráce nad 20 %, musí provést nové výběrové řízení nad tu částku. To znamená samozřejmě znovu zdržení. Jak chcete, aby byly projekty z Evropské unie vůbec realizovány, když v podstatě všechno spotřebujete jenom tou administrací? Kolik zůstává dodavateli? Měsíc, dva. Jde to vůbec zvládnout? No nejde.

Proč nečerpáme evropské peníze? Proč říkáme 14 mld. jsme nevyčerpali, teď nám hrozí přes 30 mld. Jednou ze základních věcí, které je potřeba provést, je právě udělat pořádek ve veřejných zakázkách, a jestliže z 28 zemí Evropské unie 26 má 50 %, tak proč jsme zase papežštější než papež? Já už opravdu to nechápu. Když vidím pana kolegu Vozdeckého... Když se mělo povolovat využívání vinných sklepů a podporovat turistika, tak u nás musel být záchod pro personál, záchod pro návštěvníky, bezdotykové baterie a samé komplikace. Říkalo se: Evropská unie to chce. V Rakousku Heurige - bez daně, podávání stravy bez problémů, záchodek jeden, který tam byl pro personál a dalších 50 návštěvníků včetně jejich psa, co měli na dvoře, a nikomu to nevadilo. Proč my si komplikujeme život? Proč to děláme?

V České republice je 6 350 obcí. 6 350 obcí, z toho 4 tisíce do dvou tisíc obyvatel. Mnohé vůbec nevyužívají evropské peníze z toho důvodu, protože se bojí, že musí potom peníze vracet, jak je to komplikované, jak se potom úřady po nich vozí. Já jsem záviděl starostovi ze Schattenbergu. Ten když v Rakousku potřeboval velký projekt, něco provést, šel na Weinviertel Management do Zistersdorfu, to je organizace, která je mimochodem financována částečně ze zemské vlády a jinak žije z projektů Evropské unie, když připraví projekt, provedou výběrové řízení, a ten starosta není dehonestovaný pořád neustále tím, že něco udělal špatně anebo že musí vracet peníze. To je změna systému. Žádný zákon o veřejných zakázkách, žádná změna zákona o veřejných zakázkách nebude tak dokonalá, aby změnila systém. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Petrů. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Bendl, po něm s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, koukat na limit 50 % prizmatem jednoduchých staveb, ať jsou to domy toho či onoho druhu nebo silnice, je jedna věc, ale u složitých staveb, kde je kombinace stavební části se složitými technologiemi, které trvají dlouhou dobu, tak to vůbec není přehnané. A jestliže celá Evropa snad s jedinou výjimkou k tomu přistoupila, tak ví moc dobře proč. Během doby, kdy se takováto díla staví - nebudu teď zmiňovat Blanku, ale standardně, kdy to trvá dva až čtyři roky - tak dochází k takovým technologickým inovacím, a jestliže nechcete uvádět do provozu třeba dopravně složité stavby typu metra, které jsou zastaralé už v době, kdy je zprovozňujete, tak tam to je prostě bez selského rozumu, to rozhodování. A uvědomte si, že ono se to zdá jako obrovské, ale jestliže jeden krajský soud už dal precedenční rozhodnutí, a to v té novele není, že se budou odečítat méněpráce, to znamená to, co se nebude realizovat, to je zase selský rozum a velí, že by mělo jít o absolutní částku, nikoli že budeme nesčítat plusy a minusy. Tak jestliže vy tam potom chcete v průběhu toho, jak firma nabídne technologii, tam dát to nejmodernější, tak samozřejmě už musíte generovat změny stavby, stavební části, a pak se vám vlastně celá ta technologie dostává do změny. To znamená, že ono to takhle vypadá absurdně, ale pak se dostáváme přesně k těm případům, že oni musí naplánovat dokonce i typ svítidel, a pak jim seberou evropské dotace nebo je obviní policie, protože daná firma už ta svítidla nevyrábí. (Upozornění na čas.) Takže to prostě není tak. U jednoduchých staveb bych to pochopil, ale nikoli u složitých. A prosím, neposílejte naše dotace z Evropské unie zbytečně do deklasu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Bendl. Pan poslanec Bendl ctí vyšší autoritu, to jest svého předsedu, a dává přednost. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Tak za prvé chci ubezpečit ty, kteří mají obavu, že nevyčerpané evropské fondy jsou zbytečná starost. Jestli projde EIA ve vládním znění, tak je úplně jedno, jaký bude zákon o zadávání veřejných zakázek - neutratíme, nevyčerpáme jediné euro. Abych trošku spojil debatu o těch dvou choulostivých bodech, které dneska máme. Za prvé.

Za druhé dobrá zpráva pro Poslaneckou sněmovnu, jak se mění společenská atmosféra. Kdybychom tyto pozměňovací návrhy, které teď naprosto věcně, klidně argumentujeme, někdo je pro, někdo je proti, ukazujeme přednosti, poukazujeme na rizika a zápory, přednesli před dvěma a půl lety ve Sněmovně, tak jsme označeni za korupčníky, lidi, kteří chtějí rozkrást všechny peníze a podobně. Atmosféra se úplně změnila a je to dobře. Jenom připomenu u jiných zákonů, kdy si budeme myslet, že jsme pod velkým mediálním tlakem, že to tak prostě není. My jsme tomu podlehli, já jsem ve Sněmovně seděl. Nakonec Sněmovna rezignovala a řekla: my do toho boje nejdeme. Nikdo neměl odvahu navrhovat pozměňovací návrhy, aby nebyl označen za korupčníka. Praxe ukázala, že je to špatně. Ale není to ta ideální cesta, dopadlo to na tisíce starostů i dalších zadavatelů, kteří v tom byli v podstatě nevinně. Ale tehdy Sněmovna nenašla odvahu, a já jsem byl členem vládní koalice, se tomu postavit a prosadit racionální návrhy. Už to, že se povedlo docela v klidu bez (nesrozumitelné) debaty zvýšit limity pro malé zakázky, které tehdy byly hysterické a původní návrh byl, aby i na stavební práce byl limit 1 milion. Nakonec vznikly tři, teď je zpátky šest. Ukázalo se, že nakonec to tak velký problém není, jak to vypadalo v té veřejné debatě před dvěma a půl či třemi lety.

Já chci říct, co mi v té novele chybí. A protože jsem byl vládní poslanec, dokonce předseda vládního klubu, tak znám takové: my připravujeme lepší, nový, úplně nový zákon, teď jsme to nestihli, podpořme aspoň tu novelu. My jsme to říkali taky, tak to neberte jenom jako kritiku opozice za každou cenu. Pořád mi tam chybí, že kritériem nemohou být reference. To, že dostanete v zásadě bezcenný list, kde je seznam staveb, které realizovali, a ten tam buď je, nebo není a vy s tím nic nemůžete dělat. Kolegové z komunální politiky mi určitě potvrdí, že máme stejnou zkušenost. Firma, která nám vyhrála zakázku, odflákla tu realizaci, protože podsekla cenu, nechtěla držet záruku, museli jsme se s nimi soudit, mnohdy to opravit za vlastní peníze, rok, dva, tři, čtyři roky ty peníze z nich dostávat zpátky. Nebo naopak, započetli jsme to proti poslední faktuře, zase zažaloval dodavatel to město, toho zadavatele, a zase se to táhlo měsíce a roky. Pořád je to stejné. Kdo z vás by si vybral firmu na stavbu garáže či rodinného domu bez toho, že by se zeptal, komu už ten dům postavili, jestli dům nespadl do tří let, jestli do té střechy neteče? Je to naprosto normální a racionální. My znovu nedáváme mezi možná hodnoticí kritéria reference, klíčový bod. Rozumím tomu, že to nemůže být absolutní kritérium. Veďme debatu o tom, že třeba reference mohou mít maximálně jenom nějakou váhu, aby zase reference nepřevážily, a tím pádem automaticky nevyhrávaly nejvyšší nabídky, nesmyslně vysoké, jenom proto, že hodnoticí komise dá skvělé reference a těm ostatním je sníží. To tam vůbec není.

Za druhé tam není vůbec to, co skutečně brzdí čerpání evropských peněz a zejména čerpání veřejných peněz, a když to jsou (nesrozumitelné) evropské peníze, to je podle mě naprosto - jak bych to řekl slušně? - naprosto neuvěřitelně dlouhá doba rozhodování ÚOHSu. My, kteří máme zkušenosti s tím, jak na ÚOHSu ležely velké dopravní zakázky za miliardy korun a ÚOHS nerozhodoval osm, deset, dvanáct, čtrnáct ne dní, měsíců. Vždycky jsme měli podezření, že na pozadí toho vyčkávání probíhají dohody, vzadu mezi těmi zadavateli, jestli by tam nemohly být nějaké subdodávky a co by se nemohlo udělat. A myslím, že by bylo rozumné, abychom v zákoně stanovili limity pro rozhodování ÚOHSu a na druhé straně zvýšili poplatky za podání Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a aby v případě, že se ukáže, že to podání bylo v zásadě jenom obstrukční, propadly ve prospěch státu či tohoto úřadu. To si myslím, že je rozumná věc, která mi tam opět chybí.

K limitům. Kolegové, kteří to podporují, a já jim rozumím, vycházejí z předpokladů, že všem jde o dobrou věc. Za prvé tím, že to zvýšíme, tak podle mě legalizujeme nekvalitní práci. Jestliže říkáme, že potřebujeme zvýšit limit proto, že jsou chyby projektantů a chyby projektů, tak tím, že to zvýšíme, nezvýšíme kvalitu projektů, jen přispějeme k tomu, že v soutěžích na projekční práce budou vyhrávat nejnižší ceny, dostaneme špatné projekty a zadavatel pak bude v problémech, protože se ukáže během stavby, že se musí neustále něco měnit.

Nechci mluvit o archeologickém průzkumu, to je kapitola sama pro sebe, ti si dělají, co chtějí, přes to nejede vlak, nezajímají je žádné termíny, žádné ceny, platí to zadavatel. Měli bychom to otočit. Pokud stát chce a má chtít archeologický průzkum, musí ho platit. A pak stát bude také kontrolovat, zda firmy postupují rychle, kvalitně a zda chtějí odpovídající ceny, nebo ceny přehnané. To má logiku. Ne aby chudák starosta zjistil, že mu tam dvakrát kopnou, hned se mu tam nahrnou archeologové, teď to stojí, oni skončí nejlépe v prosinci, pak je zima, co vy toho postavíte do března, a zase v březnu přijdou, co kdyby tam našli ještě jednu kost, že? Tak zase v březnu začnou, budou dělat několik měsíců, protože oni termíny nemají, to vždycky odmítli, to my nevíme, pane starosto, to se uvidí, co najdeme, to vám nemůžeme říct.

Ale to, že to navyšujeme, to ten problém neodstraní. Možná zjednoduší administrativu, ale nezjednoduší to nebo nezlepší to kvalitu prací. Já jsem přesvědčen o tom, že tam, kde dojde k padesátiprocentní navýšení, šlo o nekvalitní projekt nebo o nekvalitní nebo o neseriózní nabídku dodavatele. Padesát procent je neuvěřitelná cena. Samozřejmě, bylo by mnohem lepší, kdybychom používali zdravý selský rozum a řekli, že zakázka může být navýšena o 20 procent proti vysoutěžené ceně. To má logiku. A za tím já stojím, protože pokud mám zaplatit více než 20 procent, než jsem vysoutěžil, tak je to špatně. Dnes máme absurdní situaci, že vysoutěžíte zakázku za deset milionů, provedete změny za čtyři miliony, celková cena je devět, a přitom jste porušil zákon. Nakonec to realizujete levněji, ale protože sečtete vícepráce a už nesmíte odečíst méněpráce, tak přestože výsledná cena je menší, tak vlastně ten zadavatel, ten starosta, je vyřízený, protože je to přes 20 procent a vlastně neví se, jaké je normální logické řešení.

Takže já bych očekával, z ministerstva přijde návrh, jak toto změnit. Ne, že můžeme navýšit cenu o 50 procent, protože tam, kde nejsou dobré úmysly a někdo vám tu cenu podhodí a pak těch 50 procent prostě poběží, místo 10 milionů zaplatíte 15. A nebude to ani chybou projektanta, nebo to bude chybou projektanta, je třeba, aby také zadavatelé měli páky na ty projektanty, aby z nich byli schopni peníze dostat, aby to bylo legální, oni jsou také velmi často dobře pojištěni, jenže se to nepoužívá, a také je třeba zmínit náš absurdní systém našich vlastních kontrolních orgánů u čerpání evropských peněz. To, co jsem zažíval, jak vždycky říkám, to jsou většinou mladí úředníci a mladé úřednice, kteří umějí deset jazyků, ale budou se se mnou hádat, že chodník není komunikace, že chodník je vedle komunikace. A můžete jim stokrát vysvětlovat, že chodník je komunikace čtvrté třídy - ale ne, to máte špatně. Nebo například, když to tak bodujeme velmi dobře, máme na to metodiku, takže každý chytrý starosta ví, že musí psát projekt podle metodiky, a ne podle zdravého selského rozumu. Takže když napíšete, že to bude hodnotit člověk, který tomu rozumí, dostanete jeden bod. A když napíšete, že budeme mít tým deseti lidí, kteří to budou hodnotit a finančně řídit, tak dostanete deset bodů, protože velký tým je kvalita, a když dáte osobní zodpovědnost, tak je to podezřelé. A teď bych mohl pokračovat v jednom bodě za druhém.

Rozumím zájmovým sdružením a odborné veřejnosti zrovna ve stavebnictví, že se jim nelíbí, že méněpráce si neodpočítají. To je naprosto legitimní a správný požadavek. Jen si myslím, že to řešení, které je zvoleno, není správné. Místo abychom logicky odpočítávali méněpráce a těch 20 procent počítali k vysoutěžené ceně, tak řekneme, že může být 50 procent k vysoutěžené ceně. Dostaneme se do stejných problémů. Stejně budou obviňováni starostové, že se s firmou domluvili, protože místo 10 milionů zaplatí 15, nikomu nevysvětlíte, že to byla chyba projektu, a také nevysvětlíte firmám, které neuspěly, které napsaly např. správnou cenu 13 milionů.

Takže dotaz na paní ministryni, jestli v uvažované novele - a já nesdílím optimismus svých předřečníků. Zkušenost, kterou mám za 16 let, každá novela byla jen horší než ta předcházející. A je jedno, která byla vláda, jestli to byla naše, když jsme byli v koalici, nebo jsme byli v opozici. Každá byla jen horší. Neustále to roste. Když si vezmete počet paragrafů, tak to neustále roste. Chceme tam podrobně popsat všechno, co chceme, ale pak nefungují instituce. Nefunguje ÚOHS. Takový příklad, Jihočeši mi to potvrdí. V listopadu 2013 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vrátil zadavateli, v tomto případě ŘSD, zakázku na dva úseky D3 k novému rozhodnutí a k novému projednání v komisi. Komise se ještě nesešla - a jsme v prosinci 2014. Třináct měsíců poté. To není věc zákona, to je věc toho, že ti lidé nechtějí rozhodovat, protože se bojí. Tak mi to bylo i vysvětlováno tehdejším ministrem dopravy, že prostě není schopen dostat plnohodnotnou komisi k tomu, aby nějak rozhodla. A na tu akci se měly čerpat evropské peníze. A za třináct měsíců zadavatel neudělal nic. Ale je to i tím, že ti lidé mají mnohdy oprávněnou obavu, to je třeba říct, protože jestli se někde skrývá nějaký problém, tak to skoro nikdy není v hodnoticí komisi. Skoro vždycky je to excelovská tabulka, kde se něco vypočítá a podepíše. Velmi často je to v zadávací dokumentaci. Pokud někdo fauluje, tak fauluje zadávací dokumentaci. Tam v tom detailu, jestli tam náhodou není parametr, který splňuje jen jedna nebo dvě firmy nebo maximálně tři, a tím se zužuje počet potenciálních uchazečů o tuto veřejnou zakázku.

Takže já bych poprosil paní ministryni, jestli by mohla říci, zda problémy, o kterých jsem mluvil, za prvé určení pevných lhůt Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, za druhé reference jako hodnoticí kritérium, zda minimálně tyto dva body zvažuje a bude předkládat do vlády a pak do Poslanecké sněmovny. Já si myslím, že by to skutečně pomohlo. U 50 procent vám fakt všem říkám: zvažujte, jestli je to dobrá cesta, jestli není lepší, a neumím to napsat na legislativu, očekával jsem, že to přijde od vládních legislativců, prostě započítávat proti vícepracím méněpráce, to má logiku, protože na každé stavbě je nějaká změna, neznám žádnou stavbu od nejmenší po největší, že tam není žádná změna během výstavby. To si myslím, že je prostě nereálné, ať už děláte soukromě, nebo z veřejných zdrojů.

K tomu, co říkal můj ctěný kolega František Laudát u technologií a velkých staveb. Na jedné straně má určitě pravdu. Jestliže mám akci za 20 miliard, už jde opravdu o velkou akci, tak 50 procent je 10 miliard k tomu. Deset miliard k tomu. A to není technologická změna? To mi nikdo nenamluví, že za 10 miliard, když to schválíme, umožníme navýšit cenu z 20 miliard na 10 miliard, když budeme mluvit opravdu o velkých složitých technologicky náročných akcích. Ale pokud budeme počítat méněpráce, to znamená, že může být plus 10 miliard, přitom celková cena zůstane stejná, tak má naprostou pravdu, ať si rozumíme, v čem já vidím problém. Problém je v tom, že méněpráce se neodpočítávají od víceprací, od toho limitu. To je základní problém a to mi chybí v tomto návrhu zákona, protože by to bylo mnohem logičtější, skutečně by to reagovalo na technologické změny nebo na nálezy během výstavby i vylepšení či zlevnění stavby během výstavby. Na druhé straně by to zabraňovalo tomu, že někdo naschvál podsekne cenu, a pak se snaží jednáním s úředníky na kontrolních dnech neustále navyšovat ceny, dejme tomu z 20 na 50 procent, protože 50 procent bude absolutních, to znamená, když budou méněpráce nula, tak když projde tato novela s pozměňovacími návrhy, tak je legální při méněpracích nula mít vícepráce 50 procent. To mi řekněte vy, kteří to podporujete, zda je normální příprava takové stavby, když se vám cena zvýší o 50 procent. Podle mého názoru není. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Bendl, po něm pan poslanec Blažek, po něm pan poslanec Laudát atd.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Už tedy budu stručný, protože mnoho toho řekl Zbyněk Stanjura, můj předřečník.

Já jsem chtěl svého milého kolegu z výboru pro veřejnou správu prostřednictvím předsedajícího ujistit, že opravdu to, že nečerpá Česká republika z evropských peněz tak, jak by si přála, příčinou není, že jsme nezvedli limit víceprací z 20 procent na 50. Daleko zásadnějších příčin jsou celé mraky.

Například jedna z nich, že Česká republika čerpala zhruba o rok později, možná o více než o rok později evropské peníze v minulém volebním období, nebo myšleno finančním období. Stejně tak jako se stane asi i teď, protože nejdříve možná na podzim příštího roku, jak to tak vidím, na rozdíl třeba od jiných zemí, například od Slováků, kteří budou čerpat peníze dřív na dopravní infrastrukturu, my budeme čerpat o rok později, protože nejsme zase připraveni. Přesto je-li jedna takováto stavba, pak tvrdím, a opravdu, že jich nejsou tisíce.

My jsme kdysi na Středočeském kraji měli stovky výběrových řízení za rok a měli jsme za osm let slovy tři vícepráce. Tři vícepráce. Ten zákon, čím je jednodušší, tím je průhlednější a lepší, tím více odpovědnosti můžete nakládat na jednotlivce. Zbyněk Stanjura to tady říkal. Čím více paragrafů, více rozdrobené, více nepřehledné a téměř se v ničem nevyznáte.

Když se pan kolega Stanjura zmínil o památkářích, tak jsem viděl, jak se paní ministryně hroutí. Nicméně to je obrovské téma také. A mělo by být součástí těchto věcí, protože z praxe znám, že jsme nejenom zastavili stavbu, což nás stálo nějaké peníze, ale ještě nám to přineslo obrovské náklady. Má-li stát zájem, a já tvrdím, že stát musí mít zájem na tom, aby chránil památky, svoje historické dědictví, pak to nemají nést investoři, kteří chtějí některé věci měnit, ale stát, má-li zájem na tom dělat vykopávky, chránit svoje památky a podobně, pak to také musí zaplatit. A to nejenom veřejné správě, ale také soukromníkům, kteří opravují svoje, řeknu, subjekty, objekty a podobně, kde jim stát říká, jestli má mít okap takový, okno takové, střechu takovou - a nedá jim na to ani korunu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Nyní s další faktickou poznámkou pan poslanec Laudát. Po něm pan poslanec Beznoska, po něm pan poslanec Birke. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. Pardon, pana poslance Blažka jsem zapomněl. Cítí se naštván zjevně, omlouvám se. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Blažek se zklidní. (Smích několika poslanců z levé části sálu.)

Já jenom chci říct ke kolegovi Stanjurovi. Já to ale nasčítávám právě proto, že to jsou jenom plusy, ale neodečítají se minusy. Samozřejmě tady nejde o absolutní částku. Tam si pak samozřejmě tak, jak je novela postavena, tak si vytrhnete jisté spektrum případů, a jestli to chcete udělat obecně, ale problém je, že potom opravdu před Evropou vypadáme jako nějací gauneři, což částečně jsme si možná vysloužili právem, ale částečně také ne. Protože nikdo, když nemá tak tvrdé zákony, tak oni jsou potom výborní čerpači dotací. Kdežto my ne. To je prostě problém. A když se s nimi bavíte, tak oni vám řeknou: No, to je fakt, že vy máte teda tvrdší zákony a podle třeba německých byste se vešli, podle českých ne a bude korekce a my vám to sebereme a ještě zaplatíte pokutu. Ale to je váš problém, jaké zákony si schvalujete. My po vás nechcem nic jiného než abyste dodržovali zákony, které jste si přijali.

Skutečně je to problém, paní ministryně je v tom nevinně. Kdyby paní Jourová místo celostránkových rozhovorů v Hospodářských novinách, jak udělá revoluci v zakázkách, ušila jednoduše, a nám to slibovala do konce června, technickou novelu, a do konce roku řekla, že to možná nestihne, ale na přelomu nového roku že už bude připravena transpozice evropské směrnice, no a pak už, než odešla do Bruselu, tak mi říkala, že vlastně jsou na to dva roky. Tak jsou holt na to dva roky. Ale když tak posloucháme nového kandidáta na ministra a jeho orientaci po včerejším vystoupení v resortu dopravy, tak si myslím, že se toho stejně zas tolik stavět nebude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Po panu poslanci Laudátovi pan poslanec Blažek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Navážu volně na pana kolegu Stanjuru. Podívejte, on mluvil, a velmi správně, o tom, že existuje určitý strach v oblasti zadavatelů veřejných zakázek z určité stíhatelnosti, nejasnosti některých právních výkladů a podobně. Tady chci jenom říci, že sebelepší zákon tohle nevyřeší.

Chtěl bych požádat paní ministryni, bylo by velmi dobré tento zákon ještě hodně diskutovat s paní ministryní spravedlnosti a s ministrem vnitra. Důvod je jednoduchý. Ten problém je, že u nás existují, pokud jde o praxi orgánů činných v trestním řízení, stovky výkladů toho, co je trestné a co není, a to zvláště v této oblasti. Takže jestliže nějaký starosta, který pochází třeba z Karlovarska, a dělají určité výběrové řízení určitým způsobem, tak místní státní zastupitelství neříká nic. Ale ten starosta si přečte v novinách, že za totéž třeba v Ostravě je někdo trestně stíhán. Je z toho určité východisko, neříkám, že to vyřeší vše. Ale v podstatě jak některé policejní orgány, tak třeba nejvyšší státní zástupce má možnost vydávat některá sjednocující stanoviska. Pokud k tomuto nedojde z hlediska výkonné moci, tak bohužel ať dnes uděláme ten zákon jakkoliv, tak znovu můžeme nechat starosty, ale nejenom starosty, to se týká i univerzit a dalších subjektů, zase v právní nejistotě, že ten či onen policista, ten či onen státní zástupce bude postupovat jiným způsobem.

Dovolte mi ještě jedno přiznání. Když jsem v té vládě byl, tak jsem byl v této věci neúspěšný. Dokonce proběhlo jednání na úrovni premiér, ministr financí, ministr spravedlnosti a vnitra. Uznávám, že to bylo ke konci té vlády, ale nepodařilo se nám apelovat na to, aby orgány činné v trestním řízení nějakou takovouto sjednocující praxi vedly, protože to považuji za nutné. Nechci také vynechat, že i Nejvyšší soud může dávat stanoviska, která mají obecně závaznou povahu. Ne úplně, ale mají sjednocující vůči judikatuře soudu. Bez toho tu právní jistotu nenajdeme a budeme se pořád motat v takovém tom vakuu, kdy nikdo nebude si nikdy jistý, jestli to rozhodování je dobré, přestože se nic nekrade a nic nemizí.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Nyní pan poslanec Beznoska, po něm pan poslanec Birke, po něm pan poslanec Stanjura, po něm pan poslanec Hovorka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, velmi krátce zmíním tři bodíčky, které tady zazněly, a chtěl bych je připomenout.

První věc. Osobně si myslím, že celý zákon o zadávání veřejných zakázek by mohl mít jednu větu. "Vysoutěžená cena musí být v místě a čase obvyklá." Takové k zamyšlení. Mířím k tomu, že by se celý zákon měl opravdu zjednodušit. Velmi bych podpořil slova pana starosty a kolegy poslance Birkeho o tom, že klíč k tomu, aby celá soutěž byla v pořádku, tak je potřeba, aby byla výborná projektová a předprojektová příprava. Tam leží první z klíčů.

Co se týče věcí, které nám komplikují život v praxi, tak bych se připojil ke slovům Zbyňka Stanjury a upozornil bych na to, že je potřeba se zamýšlet nad úlohou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, o časovém intervalu jeho rozhodování, případně o výši kauce toho, kdo podává tu stížnost, protože sám jsem na vlastní kůži zažil a vlastně ještě zažívám, že most není otevřen, kdy se nám celá stavba prodloužila jenom na dvě odvolání o jeden a půl roku. Takže to je taková drobná noticka.

A třetí věc, a také kolegové už o ní hovořili, bavili jsme se tady o památkářích a archeologickém průzkumu. V našem městě jsem zažil to, že jsme našli nebožtíka, který neležel východ-západ, ale ležel sever-jih, a to byla záminka k tomu, aby byl nasazen 24hodinový archeologický průzkum. Tento záchranný archeologický průzkum stál 24 milionů korun a zdržel celou stavbu o 11 měsíců.

To, že tady s vámi stojím, mám velkou kliku, protože mě chtěli podnikající na Staroměstském náměstí prostě zastřelit, jakkoli jsem v tom nevinně a v předprojektové přípravě jsme udělali sondy na základě požadavků archeologů. Prostě jsou to věci, které přinese život, a pak rozumím tomu, že je potřeba je řešit. Takže to je další připomínka.

A poslední věc, abych nezdržoval, a taky čas, je těch 20 %. Myslím, že z logiky věci, co vám tady říkám, když je dobrá předprojektová a projektová příprava, tak pak limit 20 % určitě stačí. Padesát procent, tam bych byl velmi opatrný. (Upozornění na čas.)

A jedna kratičká na závěr: Je fajn mít výborný stavební dozor. Jinak v tom lítáte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Nyní s faktickou poznámkou, zatím ne s přednostním právem, pan poslanec Birke. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji mnohokrát, pane předsedající, myslím, že ještě dlouho ne.

Děkuji mockrát za tuhle debatu. Myslím, že je úžasná především proto, protože jsme v pozici 20 až 50 % probrali v podstatě celý zákon o veřejných zakázkách. Myslím, že tady bylo zmíněno úplně všechno. Dovolte mi ovšem ale, abych tady zmínil ještě jednu bizarní věc, která se stala přímo mně jako starostovi města, s kterou si v podstatě nevíte vůbec rady. No víte, bouchnete do stolu a nějak to zařídíte.

Velmi krátce. Seženete si dotaci z Evropské unie na výstavbu kanalizace. Vypíšete tendr, vypíšete zakázku. Samozřejmě projektanta tak seždímáte, abyste se dostali na vynikající cenu. Přihlásí se vám čtyři uchazeči podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Vyhraje to první uchazeč s poměrně slušnou cenou za 7 milionů. Pardon, vyhraje to první uchazeč, který podstřelí tu cenu za 4 miliony. A druhý má cenu 7,5 milionu. A projektově to je za 10. Říkáte, to je skvělé. Nicméně za 4 miliony to ten člověk není schopný postavit. Zavoláte si ho a on vám řekne: Pane starosto, my to postavíme, stoprocentně, spolehněte se. Za týden, když jste před podpisem smlouvy, on odstoupí od té zakázky. On odstoupí! Vy máte dvě možnosti - buďto to celé zrušíte, nebo to dáte tomu druhému uchazeči za 7 milionů korun. Ale co je problém? Když to zrušíte, přijdete o dotaci z Evropské unie a musíte to celé zaplatit z rozpočtu města. Ta dotace je 85 procent.

Takže já nemluvím o těch dvaceti a padesáti. Já mluvím o tom systému. Jenom abyste si všichni, kolegyně, kolegové, dokázali představit, s čím se všichni starostové, co sedí v této místnosti, s čím se potýkají. To je ad a).

A ad b). Já jsem velmi rád, že tato debata započala. Ale už to nestihnu. Děkuju mockrát za pozornost. (Potlesk několika poslanců z ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Jsem vstřícnost sama, pane kolego. (K mikrofonu kráčí poslankyně Jana Černochová.) Pardon, paní poslankyně. Mám tady tři kolegy. Pan poslanec Stanjura nejprve s faktickou poznámkou - a ten vám dává přednost. Je to džentlmen. Od něj jsem to tušil. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych možná za pana kolegu Birkeho ten příběh ještě dokončila. Ono když stihnete tu dotaci proinvestovat v tom vašem dějství, které se stalo, tak se vám pak stane za tři roky, za čtyři roky, děláte ty monitorovací zprávy, chodí vám tam všichni na ty monitorovací zprávy koukat, posíláte je na všechny možné instituce, ale za čtyři roky se vám stane, že pak vám někdo napíše dopis, který bude přezkoumávat tu zakázku, jako se to teď stalo nám. Řekne se: ale tak ta zakázka byla o něco nižší - ta první cena. Jak je možné, že městská část vybrala tu druhou? A nikoho nezajímá, že mezitím to zkoumal ÚOHS, a hrozí vám, jako hrozí nám, že budeme vracet evropskou dotaci.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni za její faktickou poznámku. S další faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Za prvé jsem trošku očekával, že se paní ministryně zapojí do té debaty a že se nám pokusí aspoň odpovědět. Když to nechá na závěrečné slovo, tak zase budeme moci reagovat jen my s přednostním právem. Ale nevadí.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, tady musím paní ministryni hájit. Paní ministryně není poslankyně a nemůže mít faktickou poznámku.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem nemluvil o faktických.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Může mít jedině přednostní právo. A zatím tu máme půl hodiny faktické poznámky. Takže hned jak skončí faktické poznámky, paní ministryně se zapojí.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane místopředsedo, neskákejte mi do řeči. (Místopředseda Gazdík: Omlouvám se.) Přestože se mnou nesouhlasíte, já jsem jednací řád neporušil. Možná se vám nelíbí, co říkám, ale nemáte právo mě přerušovat.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, nemám. Omlouvám se.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji moc. To nebyla nijak nepřátelská poznámka. Já jsem říkal, že by bylo fajn, abychom spolu debatovali s paní ministryní. Vůči panu místopředsedovi to úplně přátelské nebylo, ale on si začal.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Chtěl jsem hájit dámu. Omlouvám se.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: A zase mi to dělá. (Smích v sále.) Zase mi vstupuje do té rozpravy, i když nemá.

Já se chci vrátit. Paní ministryně v úvodním slově říkala, že nemůže souhlasit s pozměňovacím návrhem, který přijal hospodářský výbor, co se týče těch právních služeb. Já se chci zeptat zejména u těch bodů, co se týká rozhodčího či smírčího řízení, jestli skutečně je naším zájmem, aby zadavatelé v těch řízeních uspěli, nebo že mají vybrat nejlevnější právní firmu. To je přece něco úplně jiného. To jsou speciální případy. A paní ministryně říkala, že ministerstvo je zásadně proti, nebo silně proti, jestli jsem nenašel správný výraz, tak se omlouvám, není to, že bych chtěl ten výraz někam posunout. Já si naopak myslím, že návrh hospodářského výboru jde správným směrem, protože klíčové je uspět - ne mít levné právní zastoupení, ale uspět v arbitráži či smírčích řízeních vedených buď u nás, v třetí zemi nebo u mezinárodního arbitrážního či smírčího orgánu. Tam já považuji navrhovanou podmínku za správnou, tuto výjimku. A je i na veřejné kontrole, abychom zjistili a prověřili, zda není zneužívána. A výsledek je jednoduchý. Pokud je vybrána právní firma, která přispěje k tomu, že zadavatel vyhraje arbitráž či smírčí řízení, tak byla vybrána dobře. Pokud je vybrána firma, která k tomu nepřispěje, naopak přispěje k tomu, aby zadavatel prohrál, tak byla vybrána špatně, přestože měla možná levnější právní služby, protože ty právní služby jsou vždycky mnohem nižší než částka, o kterých se jedná.

Nejsem členem hospodářského výboru, takže jsem se toho jednání ani hlasování nezúčastnil, ale chtěl bych podpořit stanovisko hospodářského výboru. Pokud se mýlím a jsou nějaké argumenty, které nám říkají, proč jsme proti, tak bych je rád slyšel, protože si myslím, že tady hrozí větší škody. A děje se to v každé branži. I v těch právních službách, kde se mnozí snaží dát nízkou cenu, aby se k té zakázce dostali. A teď ještě nebudu spekulovat o tom, co ti s těmi nízkými cenami, čí zájmy pak nakonec hájí. To u těch arbitráží a smírčích řízení je velmi problematické.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Ještě jednou se omlouvám, že jsem ho přerušil.

Paní ministryně se neustále hlásí, nicméně ještě tu mám dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Ludvík Hovorka, po něm pan poslanec Bohuslav Svoboda.

(Předseda Sněmovny Hamáček z místa před vládní lavicí upozorňuje místopředsedu Gazdíka, že už je v sále přítomen pan premiér.)

Omlouvám se panu poslanci Hovorkovi, protože jsme momentálně aktuálně splnili podmínku, se kterou byla přerušena schůze Poslanecké sněmovny k bodu 7, a to je přítomnost pana premiéra. Pan premiér je evidentně přítomen, takže přerušuji bod č. 12, kterým je vládní návrh zákona o veřejných zakázkách.

 

Vrátíme k přerušenému bodu číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.