(15.50 hodin)
(pokračuje Gazdík)
Dalším bodem našeho jednání je bod číslo
133.
Informace předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády
o fungování státních organizací České dráhy
a Správa železniční dopravní cesty v době ledové kalamity.
Prosím, aby se z pověření vlády slova ujal ministr dopravy Dan Ťok. Prosím, pane ministře, máte slovo. (V sále je hlučno.)
Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, na schůzi Poslanecké sněmovny dne 2. prosince byl předseda vlády požádán o předložení informace o stavu fungování státních institucí v době kalamity, zejména jak se vypořádaly s nastalou situací České dráhy. Vzhledem k tomu, že se předseda vlády nemůže zúčastnit, dovolte mi, abych požadované informace poskytl osobně.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se moc omlouvám, pane ministře. Budu velmi rád, když poskytnete, ale poprosím Poslaneckou sněmovnu o klid. Všechny, kteří se tady baví na jiná témata, než přednáší pan ministr, aby opustili tento jednací sál a abyste panu ministrovi hned při jeho prvním vystoupení ve Sněmovně nebrali iluze o této ctihodné instituci. Děkuji.
Ministr dopravy ČR Dan Ťok Já jsem právě chtěl zmínit, že to je mé první vystoupení na půdě Sněmovny a že za něj děkuji a těším se na spolupráci.
Na začátek bych rád uvedl, že to, co nás postihlo začátkem prosince, byla klimatická kalamita, která se v podstatě nestala posledních 40 let. To, co se stalo, je, že ve dnech 1. až 3. prosince v podstatě ledový déšť vytvořil led na celém území České republiky, a rád bych tady řekl, že bylo velmi těžké zapůsobit standardními metodami a standardními záležitostmi na řešení této kalamity. Jenom pro ilustraci: Nástup kalamity byl tak rychlý, že od okamžiku varování Českého hydrometeorologického ústavu pro Prahu, což bylo v 16.07 prvního prosince, k zastavení provozu na trati Lysá-Milovice došlo v období 33 sekund. Pro vaši informaci, během 100 minut zamrzla celá republika. Já tady mám obrázek České republiky. (Ukazuje list papíru.) V podstatě od Berouna až do Ostravy za 100 minut byly odstaveny všechny tratě, všechny elektrické tratě, abych byl přesný.
K samotné rekapitulaci bych rád uvedl, že České dráhy vypravovaly vlaky, dokud správce infrastruktury, to znamená SŽDC, neprohlásil tratě za nesjízdné pro elektrické vlaky. V té době, 1. prosince v 16 hodin, bylo v pohybu zhruba 600 vlaků v celé síti a v době zastavení bylo 120 vlaků. To znamená, během těch 100 minut zůstalo na tratích 120 vlaků, ve kterých bylo 20 tisíc pasažérů, a celkově kalamitou bylo zasaženo zhruba 100 tisíc lidí. To jen abyste si uvědomili rozsah té kalamity. V podstatě když vám jdou povodně, tak se dá reagovat postupně, protože voda jde pomalu, tohle všechno nastalo během 100 minut.
Jak už uváděl předseda vlády v ústní interpelaci ve čtvrtek 4. prosince, byla snaha Českých drah a SŽDC primárně zaměřena na zajištění co nejrychlejšího dojetí vlaků nebo stažení vlaků, které se zastavily na širé trati, do nejbližších stanic, popřípadě evakuaci cestujících z těchto vlaků s vědomím, že jako první musí být zachráněni lidé v nevytápěných vlacích, soupravách uvízlých v místech se slabým signálem, a také u těch vlaků, kde vzhledem k jejich odstavení byla zhoršena možnost dodávky vody nebo občerstvení. Řešení kalamitní situace probíhalo v koordinaci zaměstnanců Správy železniční a dopravní cesty s jednotlivými dopravci, zejména s Českými dráhami a Hasičským záchranným sborem, sborem Správy železniční a dopravní cesty. Nehodové pohotovosti a pohotovostní služby plnily svoje povinnosti a úkoly nepřetržitě a rád bych řekl, že zaměstnanci ČD pozorným výkonem své služby zabránili vzniku dalších mimořádných situací zejména tím, že včas zastavili kvůli spadaným stromům a podobně.
V pondělí a úterý 1. a 2. prosince byly v České republice takové povětrnostní podmínky, že z technického hlediska nebylo možné předem určit, jak dlouho bude nesjízdnost tratí trvat. Jednotlivé tratě byly průběžně projížděny montážními vozy, které zjišťovaly aktuální stav, a následně byla přijímána rozhodnutí o dalším postupu. Je nutné podotknout, že standardní průběh získávání informací dopravce funguje následným způsobem. Nejdřív informuje výpravčí dispečink SŽDC, dispečink SŽDC dispečink Český drah a České dráhy vlak a vlakové čety. České dráhy průběžně informovaly cestující hned po obdržení jakékoliv zpřesňující informace ze strany provozovatele dráhy SŽDC a cestující přímo ve vlacích byli informováni vlakovou četou. Informování veřejnosti probíhalo rovněž pomocí internetových stránek, mobilního internetu, aplikace ČD Můj vlak a interních e-mailových zprávy a automatických zpráv SMS. Bylo posíleno rovněž informační centrum, nicméně mám informace z Českých drah, že informační linky byly přetíženy, na většině linek bylo až 30 čekajících, což v podstatě znemožňovalo jakoukoliv normální komunikaci.
Dále bych rád sdělil, že pro zajištění informovanosti bylo personálně posíleno kontaktní centrum. SŽDC spolu s Českými dráhami musí přijmout nezbytná opatření. Rád bych tady řekl, že to, co se na této kalamitě, a na tomto rozsahu kalamity ukázalo, je fakt, že bylo velmi složité komunikovat. Komunikovat proto, protože Správa železniční dopravní cesty a vlastně dopravci jako provozovatelé by měli mít mezi sebou takzvanou čínskou zeď, která umožňuje možnost konkurence mezi provozovateli jednotlivých vlaků, na druhé straně v takovýchto situacích musí začít komunikovat určitě mnohem lépe.
Rád bych ještě doplnil informaci tím, že České dráhy měly rovněž nasmlouvány dieselové lokomotivy, které vlastně z těch tratí svážely jednotlivé vlaky. Během prvních tří hodin České dráhy byly schopny spolu se SŽDC a se záchranným sborem v podstatě 82 vlaků z těch 120 stáhnout do stanic a postarat se o cestující. Samozřejmě vzhledem k tomu rozsahu té situace jsme nebyli úplně schopni se postarat o všechny cestující. A myslím si, že mohly České dráhy i SŽDC informovat lépe, ale o tom se můžeme bavit dále.
To, na co jsme přišli, je ještě další problém, a to jsou stromy u trati. Během kalamity bylo pokáceno zhruba 800 stromů, z nichž 300 bylo spadlých a ty zbylé byly pokáceny z preventivních důvodů. Může nastat otázka, proč toto nebylo uděláno předem. Tady bych zase odkázal na nesoulad mezi zákonem o ochraně životního prostředí a možností kácet tyto náletové dřeviny v ochranném pásmu železnice. ***