(17.00 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Požádám vás, abyste zaujal místo zpravodaje u stolku vedle. Otevírám rozpravu, eviduji jednu přihlášku a tu má pan poslanec Blažek.
Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den. Děkuji za slovo. Využiji toho, co říkal pan ministr zahraničních věcí, k takové obecné poznámce, abychom si toho byli vědomi.
To, co se vlastně stalo na evropské úrovni, vychází z toho, že vlády a politikové často, aby ukázali, jakou dojemnou péči mají o obyvatelstvo, zavádějí nová a nová práva a hlavně prostředky, kterými se ta práva dají vymáhat. Úskalí toho ale je, že potom ty orgány, které je mají vyřizovat, to přestávají stíhat, a to mimochodem i z toho důvodu, že mnoho těch podání se nebojím označit jako podání kverulantská. Bohužel potom dochází k tomu, že často nedochází na rozhodování o opravdových porušeních. Rád bych upozornil, že i tahle vláda - ale budu spravedlivý, nejen tahle vláda - má občas tendenci rozšiřovat například možnosti soudní ochrany, ale dokonce i správní ochrany různých záležitostí. A někdy je lepší některé věci nezavádět než je zavést, aniž potom fungují, protože v lidech je potom pocit nespravedlnosti možná větší.
Chci také upozornit na to, že potom si stěžujeme na to, že soudy třeba rozhodují pomalu, ale ono je to často proto, že jim přidáváme další a další agendu, aniž se zabýváme například tím, jak se zbavit kverulantských podání, ale i tím, zda je opravdu nutné poskytovat ochranu vždy soudy těm a těm právům.
A teď si malinko rýpnu. Když jsem četl v novinách například, a to je, už se vracím do našich poměrů, když jsem například četl, že by ombudsman měl právo dávat ústavní stížnosti, tak tady chci dopředu upozornit, to je přesně ono. Ústavní soud už dnes velmi těžko stíhá vyřizovat stížnosti, které má dnes. A my zase, místo abychom se zabývali tím, zda spíše neomezovat ty možnosti podání, tak je rozšíříme. Garantuji vám dopředu, že to dopadne tak, že Ústavní soud to zase nebude stíhat, pokud tohle zavedeme a přidáme si ještě jednoho politika zvaného ombudsman, který na těch soubojích s Ústavním soudem bude dojemně předvádět, jak se stará o občany. Ale nestará. Stará se tehdy, pokud ty kompetence, které má, může využívat. Já bych byl nerad, abychom soudům, včetně Ústavního, neustále přidávali další a další typy rozhodování, ale ony to prostě nebudou dělat, a tím pádem to nemá vůbec žádný smysl.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče, a táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak. V tom případě rozpravu končím a táži se pana ministra a pana zpravodaje, zda chcete závěrečná slova k tomuto bodu. Táži se, zda chcete závěrečná slova, pane ministře? (Nemá zájem.) Není tomu tak.
Přikročíme k hlasování o usnesení navrženém zahraničním výborem. Požádám vás, pane zpravodaji, abyste přečetl ten jeden bod, kde se konstatuje, že vyslovujeme souhlas jako Poslanecká sněmovna.
Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji a zopakuji usnesení, které navrhuje zahraniční výbor: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Protokolu číslo 15, kterým se mění Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod."
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám a zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navržené usnesení, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 154, přítomných poslankyň a... (Ministr Mládek běžící ke svému hlasovacímu zařízení zakopl o schod před vládní lavicí. Pozdvižení v sále.) V pořádku, pane ministře?
(Přítomno 160 poslankyň a poslanců.) Pro návrh 142, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas. Končím projednávání tohoto bodu.
Zahajuji projednávání bodu číslo
70.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií
a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy
na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé
/sněmovní tisk 310/ - prvé čtení
Prosím, aby v úvodní slovo postupně přednesli nejprve ministr zahraničních věcí pan Lubomír Zaorálek a poté ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Požádám vás, pane ministře, o uvedení tohoto bodu.
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Přeji vám ještě jednou pěkný večer a dovolte, abych uvedl, jsme v prvním čtení, takže bychom měli rozhodnout o přikázání projednání této dohody o přidružení mezi Ukrajinou na jedné straně a Evropskou unií a členskými státy na straně druhé.
Začnu tím, že možná zmíním, co tedy vlastně je takováto dohoda o přidružení. Je to vlastně dohoda, která by měla vést k prohloubení politických i hospodářských vztahů mezi Ukrajinou a Evropskou unií. Možná bych hned na začátek mohl říct, že ona dohoda - protože se děje samozřejmě se zemí, která v této chvíli neprochází vůbec jednoduchou situací, spíš naopak, poměrně vážnou ekonomickou krizí a zároveň složitou politickou situací vzhledem především k situaci na východní straně Ukrajiny - dohoda je učiněna tak, že má v sobě poměrně významnou suspenzi neboli vyřazení určité významné části po určitou dobu, protože ta dohoda je výsledkem dohody také mezi jednáním zástupců Ukrajiny, Ruska a Evropské komise. A výsledkem jednání té příslušné komise bylo, že implementace hospodářské části dohody bude odložena až do 31. prosince 2015. Rusko výměnou za tento krok přislíbilo, že v průběhu následujících 15 měsíců nebude usilovat o uvalení nějakých restriktivních obchodních opatření na Ukrajinu. Je to i výsledek určité dohody mezi Ruskem, Ukrajinou a Evropskou komisí.
Domnívám se, že Česká republika by měla mít velký zájem na tom, aby podobná dohoda byla přijata, protože máme veliký zájem na konsolidaci a stabilizaci situace na Ukrajině. Důvody jsou následující. Připomenu, co už si možná nevzpomenete, že Ukrajina je prioritní zemí proexportní politiky České republiky, že jsme měli v úmyslu se podílet na celé řadě programů na Ukrajině, a samozřejmě můžete s někým obchodovat, pokud i pravidla obchodu jsou taková, že obchod má šanci třeba proto, že jsou sladěny technické normy, že jsou sladěny fytosanitární, že se respektuje určitý právní řád, to znamená, že podnikání a investice v té zemi jsou pod určitou kontrolou a mají určitá pravidla, ta situace umožňuje vymáhat právo. To je právě to, co v poslední době na Ukrajině příliš nefungovalo, a dokonce v poslední době se to vážně zhoršovalo. Znám osobně některé podnikatele, kteří museli své podniky uzavřít, především ty na východní části Ukrajiny. My bychom měli samozřejmě velký zájem na tom, aby se tam poměry konsolidovaly.
Dohoda o přidružení je de facto dohoda o práci, která by se měla vykonat. Souvisí to s tím, že na straně Ukrajiny by se měla vykonat řada kroků, které by právě to prostředí učinily pro Evropu daleko bezpečnější - nemyslím teď z hlediska bezpečnostního, ale myslím z hlediska i obchodu a hospodářského podnikání.
Další věc, která mi připadá důležitá a o které by stálo za to se zmínit, je, že se často mluví o tom, že se tady Evropa zavazuje k poskytování určité pomoci, která jde do poměrně nejistého prostředí. Zjednodušeně ještě, že my poskytujeme nějaké prostředky do země, které pak končí třeba v kapsách oligarchů, ať už ukrajinských, nebo potažmo ruských, když budeme mluvit třeba o dodávkách plynu. Chtěl bych ujistit, že pomoc není v této chvíli primárně pomoc států Evropské unie, nebo už vůbec ne České republiky, že bychom my poskytovali nějakou finanční pomoc. Jsou to především otázky, které řeší Mezinárodní měnový fond, Světová investiční banka, nebo dokonce část té pomoci by měla řešit Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Je to ten balíček zhruba asi 11 miliard, o kterém se mluvilo. Ten balíček se ale týká období zhruba asi sedmi let a uvolňování jakýchkoli prostředků je vázáno právě na to, že Ukrajina bude schopna provádět příslušné reformy, ať už se to týká oblasti práva, kontroly finančních toků. ***