(Jednání zahájeno v 9.00 hodin.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, měl bych říci vážení členové vlády, ale žádného ministra zde nevidím a vzhledem k tomu, že bez účasti alespoň jednoho ministra nemůžeme pokračovat, tak prosím zástupce koaličních klubů, aby nám alespoň jednoho ministra zajistili.
Vítám paní ministryni práce a sociálních věcí, která svou přítomností umožnila pokračování schůze.
Vážená paní ministryně, zahajuji druhý den 25. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám. Prosím, abyste se všichni přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání karty náhradní. Pan poslanec Tejc má kartu číslo 1.
Chtěl bych vás informovat, že o omluvení své neúčasti na dnešním jednání požádali tito poslanci a poslankyně: pan poslanec Černý - zdravotní důvody, pan poslanec Číp - zdravotní důvody, pan poslanec Gabrhel od 14.30 - pracovní důvody, pan poslanec Chalupa od 9.30 do 12.30 - pracovní důvody, pan poslanec Karamazov do 10 hodin - osobní důvody, pan poslanec Kádner - zdravotní důvody, pan poslanec Korte do 13 hodin - pracovní důvody, pan poslanec Koubek - osobní důvody, pan poslanec Opálka - zdravotní důvody, paní poslankyně Pastuchová do 13 hodin - pracovní důvody, pan poslanec Stanjura - zdravotní důvody, pan poslanec Urban - zdravotní důvody, pan poslanec Volčík - rodinné důvody, pan poslanec Vozdecký - zdravotní důvody, paní poslankyně Zelienková - zdravotní důvody a pan poslanec Zemek - pracovní důvody.
Z členů vlády se omlouvá pan ministr Brabec - pracovní důvody, pan ministr Herman - pracovní důvody, pan ministr Stropnický do 11 a od 16 hodin - pracovní důvody, paní ministryně Válková mezi 14.30 a 16. hodinou, rovněž pracovní důvody. Tolik tedy omluvy.
Dnes bychom pokračovali dalšími body z bloku druhého čtení zákonů a poté bychom případně pokračovali v projednávání bodů z bloku prvního čtení zákonů. Ale vidím zde pana poslance Sklenáka, předsedu klubu sociální demokracie. Prosím.
Prosím o klid, abychom všichni věděli, co pan předseda chce navrhnout.
Poslanec Roman Sklenák: Dobré ráno, kolegyně a kolegové. Dovoluji si navrhnout drobnou změnu v programu, z dobrých důvodů pevně zařadit bod 18, sněmovní tisk 144, což je zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, a bod 19, sněmovní tisk 219, což je zákon o místních poplatcích, pevně na 10. února po pevně zařazených bodech.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Zeptám se, zda ještě někdo chce vystoupit s nějakým návrhem k pořadu schůze. Pokud ne, tak budeme hlasovat o návrhu pana poslance Sklenáka. Zeptám se, zda je zde požadavek na oddělené hlasování, nebo zda můžeme hlasovat o obou těchto návrzích najednou. Námitku proti spojenému hlasování nevidím, takže rozhodneme jedním hlasováním. Ještě zopakuji, jsou to body 18 a 19, pevně zařadit na 10. 2. po pevně zařazených bodech.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování má pořadové číslo 18, přihlášeno je 132, pro 102, proti 1. Tento návrh byl přijat.
Tím jsme se vypořádali se změnami programu a přistoupíme ke schválenému pořadu schůze. Zahajuji přerušený bod
11.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s účinností rekodifikace soukromého práva
/sněmovní tisk 306/ - druhé čtení
Chtěl bych vás informovat, že včera jsme tento bod přerušili před úvodním slovem paní ministryně, takže v této fázi paní ministryně může přistoupit k řečništi a z pověření vlády tento tisk uvést. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ale já prosím o klid! Opravdu prosím, abyste se usadili, zejména skupinka přede mnou. Děkuji. Paní ministryně má slovo.
Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Vážený pane předsedo, milé kolegyně, milí kolegové, jak jsem včera již předeslala, navrhované novely související s rekodifikací soukromého práva, čili s přijetím nového občanského zákoníku a s nabytím jeho účinnosti, vycházejí z poznatků, které jsme získali při aplikaci doprovodných zákonů, a mají za cíl odstranit problémy, které znemožňují řádné uplatňování nejen občanského zákoníku, ale i související legislativy. Materiál byl zpracován v souladu s plánem legislativních prací.
Konkrétně se jedná o tyto změny. Jde o změnu zákona o soudních poplatcích, kdy dochází ke změně osoby poplatníka soudního poplatku za zápis do veřejného rejstříku. Nově by to tedy podle navrhované úpravy měl být ten, kdo žádá notáře o provedení zápisu. Notář byl plátcem takového soudního poplatku. Změna navazuje na zákon číslo 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, kde se stanoví v § 108 a následujících nové oprávnění notáře vykonávat přímé zápisy do veřejného rejstříku. Podle platné právní úpravy je poplatníkem soudního poplatku za zápis do veřejného rejstříku sám notář, přičemž tato úprava se jeví jako nevhodná. Notář není totiž účastníkem zápisu, pouze zápis provádí, stejně jako dosud soud. Proto navrhovaná úprava mění osobu poplatníka soudního poplatku za zápis. Poplatníkem bude ten, kdo žádá notáře o provedení zápisu. Notář bude plátcem soudního poplatku, který soudní poplatek vybírá a odvádí správci poplatků. Novela upravuje proces vybírání soudních poplatků notáři a odvádění soudu. Touto úpravou bude na rejstříkové soudy napadat významně méně návrhů než na dosavadní zápis, který byl prováděn soudy.
Návrh zákona vytváří nový soudní poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem. Je to nová položka 39 zákona o soudních poplatcích. Za první zápis akciové společnosti bude vybírán soudní poplatek ve výši 8 tis. Kč, u soudu dosud 12 tis. Kč. Za první zápis osoby do veřejného rejstříku s výjimkou akciové společnosti navrhujeme poplatek ve výši 2 700 Kč, u soudu 6 tis. Kč. Za změny či doplnění soudní poplatek ve výši 1 tis. Kč, u soudu ve výši 2 tis. Kč. Hlavním důvodem pro takové snížení je skutečnost, že přímý zápis u notáře neklade na soud takové nároky. Zároveň však nějaký soudní poplatek musí prostě být vyměřen, protože soud i nadále povede rejstříkové spisy.
Mezi hlavní výhody, které přímé zápisy notářem přinášejí, patří výrazné zrychlení zápisu. Víte, že máme také úkol, který legislativně řešíme, v současné době umožnit zakládání společností s ručením omezeným za celkově částku nepřevyšující 100 eur a také do tří dnů. Už tento návrh, který tady předkládám, ten druhý požadavek, který je vlastně takovou prekondicionalitou pro čerpání finančních prostředků z evropských fondů, zrychluje zápis tak, že notář, který jej během jednoho dne provede, v podstatě zkrátí současnou dobu, která se pohybuje celkem kolem jednoho týdne, způsobem, který už předvídají podmínky, které nám byly stanoveny a jejichž nedodržení by ohrozilo čerpání těch takzvaných evropských peněz. Takže pro podnikatelské prostředí přináší tato změna svá nezpochybnitelná pozitiva. ***