(11.30 hodin)
Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Dovolím si reagovat jenom na to, co tady zaznělo ve slovech předsedy. Předně bych se chtěl ohradit proti tomu, že projekty RAMPS a VIP nebyly užitečné. Zeptejte se těch ředitelů, kteří vybudovali školská poradenská zařízení, zeptejte se těch lidí, kteří skutečně pomoc potřebovali a tu pomoc dostali z těchto projektů. A já prosím, aby půda Sněmovny nebyla zneužívána k dehonestaci lidí, kteří pro školství něco udělali a jenom o tom nemluví. Já si paní dr. Zapletalové, byť jsem ji viděl třikrát v životě, velmi vážím, protože je to člověk, který o školství něco ví a něco pro něj skutečně udělal.
Co se týká citace DSM-5, jenom řeknu. Citace z jiných zdrojů je naprosto běžná. Já myslím, že vědci používají naprosto jednoznačně poznatky, které získali v cizí literatuře, inspirují se a upozorňují, že něco takového existuje. Nijak jinak to nevnímám.
Co se týká zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, upozorňuji, že tento zákon je určen pro přesně vymezený okruh subjektů, které jsou v tomto zákoně definovány, tzn. že vylučujeme školská poradenská zařízení. Takže školská poradenská zařízení se řídí trošku jinými předpisy a bylo tady upozorněno, že mezi školským psychologem a klinickým psychologem rozdíl není. Já jsem taky upozorňoval na to, že kliničtí psychologové mají daleko širší rozsah činnosti než psychologové pedagogičtí a v podstatě vyšetření dítěte si samozřejmě žádá i delší čas.
A co se týká toho vzpomínaného výboru a nejednoznačného přijetí usnesení, tak já jenom bych chtěl pro úplnost a celkový obrázek upozornit, že z 21 členů výboru bylo 15 přítomných a pro usnesení hlasovalo 11 a 4 se zdrželi. Takže nejedná se o žádné nejednoznačné rozhodnutí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Svoboda, po něm pan poslanec Gabal a po něm pan poslanec Zlatuška. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. Chtěl bych jenom věcně podpořit argumenty, své argumenty, které zde řekl pan kolega Zlatuška. Mám k dispozici materiál, který je rozeslán organizací AGPP, což je organizace zastupující profesní zájmy pedagogických a psychologických poraden, kde - cituji: "V této souvislosti je povinností každé pedagogicko-psychologické poradny vyhodnocovat oprávněnost vydaných odborných posudků." (S důrazem na slova vyhodnocovat oprávněnost.) A poslední věta je: "Předpokládáme, že všechny pedagogicko-psychologické poradny takto budou postupovat."
Čili pedagogicko-psychologické poradny posuzují oprávněnost odborného posudku psychiatrického bez jakéhokoli dalšího komentáře. Tady opouštíme to, že znalecký posudek lze vyvrátit jenom jiným znaleckým posudkem, resp. musí to být podání, které bude řešit pravděpodobně soud. Tady to budou řešit pedagogicko-psychologické poradny bez jakýchkoli mantinelů a bez jakékoli kvalifikace.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Přečtu dvě omluvenky, než udělím další slovo. Dnes se omlouvá od 11.15 do 19 hodin z pracovních důvodů pan ministr dopravy Dan Ťok a pan poslanec Bohuslav Chalupa upravuje svoji dnešní omluvenku - původně se omlouval od 9.30 do 12.30, zkrátil to do 10.15.
A nyní s další faktickou poznámkou pan poslanec Gabal.
Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Já se kolegům a kolegyním omlouvám. Nechci zdržovat, ale protože jednáme dlouho, chtěl jsem se zeptat pana kolegy Zlatušky, jestli jsem slyšel dobře, že do diagnostického výzkumu šla jedna miliarda korun při takových počtech chybně vyřazených dětí. Mohl byste mi říct, prosím vás, za jaké období to bylo a zda je to nějakým způsobem navázáno na některý z paragrafů navrhované legislativy? Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan poslanec může hned odpovědět, protože je přihlášen s faktickou poznámkou. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jiří Zlatuška: Jsou to ty projekty, které jsem zmiňoval, čili je to v době realizace operačního programu a financí z Evropského sociálního fondu. Podrobněji by tady tohle mělo Ministerstvo školství v příslušných listech těch projektů. Tam by se také viděl překryv těch projektů, financování těch aktivit.
To, co zde říkal pan poslanec Kořenek. Věc není černobílá. Lidé dělají dobré věci i věci, na kterých mají nějaký osobní zájem. Tady z hlediska těch prostředků se mi zdá osobní zájem nepochybný, resp. i v souvislosti s tou debatou si to těžko dovedu vysvětlit jinak.
A co se týče pana ministra z hlediska nerespektování části zájmových skupin, které byly na kulatém stolu. Zde jsem pouze parafrázoval vyjádření pana náměstka Mlsny tak, jak jej řekl na školském výboru. Řekl, že na kulatém stolu se střetla stanoviska psychologů a psychiatrů a ministerstvo se rozhodlo dát na psychiatry a neslyšet psychology.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji i za dodržení času. A nyní řádně přihlášení do rozpravy. První je paní poslankyně Anna Putnová a připraví se po ní paní poslankyně Ivana Dobešová. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Anna Putnová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, připravila jsem pozměňující návrh a předtím, než se k němu přihlásím v podrobné rozpravě, ráda bych vás seznámila s jeho obsahem. Je to pozměňující návrh, který má dva body, jejichž hlavním cílem je zachovat současnou právní úpravu. Jedná se o vypuštění novelizačního bodu číslo 75 a číslo 89. Řeknu ve stručnosti, o co se jedná.
Pokud jde o novelizační bod 75, ten předpokládá, že by se rušila pravomoc navrhovat odvolání ředitelů školským radám. Mnozí z vás si pamatují, když jsme se v roce 2010 snažili pro školské rady vymoci větší pravomoci a také odpovědnost za vzdělávání dětí. Většinou se jedná o rodiče, kteří jsou na vzdělávání a na kvalitě školy přímo zainteresovaní. Považuji za krok zpět, abychom umenšovali pravomoc rodičů, abychom v situaci, kdy si přejeme, aby rodičovská veřejnost se podílela na zodpovědnosti za kvalitu školy, byla tímto způsobem obejita. Čili pléduji pro to, aby tento novelizační bod byl vypuštěn a byla ponechána stejná úprava.
Totéž se týká novelizačního bodu číslo 89. Jedná se o možnost dostat se k informacím týkajícím se výsledků maturitních zkoušek. Současná právní úprava je taková, že pokud si požádáte o výsledky maturitních zkoušek, dostanete celý balík výsledků, který anonymizuje jednotlivé studenty, nicméně máte výsledky ze školy. Právní úprava, kterou přináší novela školského zákona, se týká toho, že by tyto výsledky spadaly do zvláštního systému, který by podléhal utajení. Považuji to znovu za velmi chybný krok. Důvodová zpráva uvádí, že smyslem je chránit především data, která by byla získána vytěžováním pro účely, pro něž nebyla použita a jejichž naplnění by narušilo důvěryhodnost zpracování těchto dat. - Není naprosto zřejmé, proč by důvěryhodnost měla být narušena tím, že bude o věci informováno. Snad jen že by se vycházelo z předpokladu, že ty informace samotné jsou pochybné a že by neobstály při kritice veřejnosti. Transparentnost je jedním z principů veřejné správy, a proto navrhuji, abychom měli právo získávat svobodně informace a aby právní úprava, která toto dnes umožňuje, zůstala i nadále zachovaná.
Novela školského zákona, tak jak jsme ji měli možnost posuzovat do této chvíle, přináší několik kontroverzních ustanovení a současně přináší i návrhy, které nás vracejí o dvě generace zpátky. Administrace, kontrola, restrikce, utajování informací. Tyto dva novelizační body, které jsem zmiňovala, jsou příkladem toho, že novelou školského zákona se v některých případech vracíme do období tuhé normalizace. Nemohu tedy proto s tímto předkladem v těchto bodech souhlasit a přihlásím se v podrobné debatě k pozměňujícímu návrhu.
Děkuji za pozornost. ***