(11.10 hodin)
(pokračuje Štětina)
Další věc, která se mně už vůbec na půdě Poslanecké sněmovny nelíbí, je skutečnost, že je-li někdo obviněn, není odsouzen a díváme se na něj jako na člověka bezúhonného. Až bude odsouzen, tak se potom o tom budeme bavit a pak k tomu přijmeme nějaké svoje závěry.
Poslední věc, kterou chci říct, než budu číst projev. Můj projev není nikomu poplatný, ani paní Vitáskové ani nikomu jinému. Je to moje přesvědčení na základě mých vědomostí, které mám z úplně jiného výboru, výboru kontrolního, to znamená kontrolní zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu. Takže nejsem nikým vyslán. Ani bych se nenechal. Nikdy jsem to nedělal, ani za minulého režimu.
A nyní k věci. Nelze samozřejmě jinak než začít opět připomenutím solárního boomu. Všichni víme, jak to bylo, ale nikdo se k tomu dneska nehlásí. Kdo za to může? Kdo to způsobil? Jestli parlament, vláda nebo Energetický regulační úřad? Je skutečně jediný fakt, že tato legrace nás v minulém období stála do roku 2014 157 mld. Ročně vyplácíme 15 mld. a do roku 2030, tedy za dalších asi dvacet let, nás to bude stát 1 bil. korun. A to je věc, proč proti tomu tady vystupuji. Nechci, až skončím v této Sněmovně, a určitě to bude s koncem této Sněmovny, to znamená sedmého volebního období, pak už tu určitě nebudu, ale chci mít čisté svědomí, abych mohl říci, že jsem nehlasoval pro to, na co budou doplácet naše děti a naši vnuci.
Vycházím z kontrolního závěru NKÚ 1406, jehož cílem bylo prověřit poskytování finančních prostředků na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů včetně zhodnocení dosažených výsledků v porovnání - a teď dávejte pozor - se stanovenými cíli a použitými prostředky. Takže jsou zde skutečně obavy. Tento kontrolní závěr poukazuje na několik zásadních skutečností. Česká republika navyšovala svůj podíl výroby elektřiny za prvé extrémním nárůstem nákladů spojených s jeho podporou a za druhé velmi nehospodárným a neefektivním komplexním systémem podpory ze strany České republiky. Pojďme si tedy říci, jakým způsobem k tomu došlo, abychom už neopakovali stejné chyby.
Včera jsme tady slyšeli, nechci se nikoho dotknout, že za to nemohl zákon, ale zákon za to mohl. Na začátku byl skutečně zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, na který dnes všichni svalují vinu. Tento zákon byl sice slušně řečeno nekvalitní, dnes by tomu odborníci říkali legislativní zmetek, ale hlavní vinu na solárním boomu nese bývalé vedení - a teď říkám bývalé, na to si dejte velký pozor, abychom tady zase něco nepřišívali současné paní předsedkyni - vedení Energetického regulačního úřadu. A je zajímavé, že v té době Sněmovna a Ministerstvo průmyslu obchodu nechtělo zřizovat ke korekci radu, která by tyto věci korigovala, které byly stanoveny zákonem. Zákonnými garanty nastavení tohoto systému, a tedy plná odpovědnost za výsledek tohoto bilionového tunelu padá na tehdejší Ministerstvo průmyslu a obchodu a tehdejší vedení ERÚ zastupované předsedou a místopředsedou této státní instituce. Nekvalitní zákon totiž umožnil bývalému vedení Energetického regulačního úřadu nastavovat ceny velmi volně. Ačkoliv však byla právě zněním zákona č. 180 o podpoře výroby elektřiny z OZ stanovena možnost korekce výstupních cen ze strany ERÚ, tak regulátor nastavil způsob výpočtu podpory výkupních cen dokonce nad rámec toho, co chtěl zákon. Energetický regulační úřad tím zřejmě vysoce negativně omezil konečnou výši výkupních cen elektřiny z fotovoltaických elektráren, ale nikdo ho nekontroloval a nikdo v té době nekřičel na poplach.
Nyní si položme otázku. Lze souhlasit se závěrem NKÚ? Samozřejmě ano. Protože příčinou nehospodárnosti při vyplácení finančních prostředků na podporu OZ je:
1. velmi špatně zpracovaná legislativa včetně prováděcích právních předpisů, která již při svém vzniku i následných novelizacích velmi nezodpovědně a lehkovážně nedefinovala možná rizika a dopady do vícenákladů spojených s tímto systémem podpory.
2. Změny navržených ustanovení v zákoně k podpoře obnovitelných zdrojů byly upravovány výhradně ve prospěch výrobců namísto zakomponování nástrojů k možnosti pružné regulace výroby obnovitelných zdrojů, respektive rostoucích nákladů s výrobou spojených;
3. Stejně tak vyhlášky, z nichž jedna je č. 475/2005, svým velmi extenzivním výkladem zákona, který překračoval zákonné zmocnění, umožňovaly stanovení provozní podpory na výrazně vyšší cenové hladině, než samotný zákon předpokládal.
4. Přijímané změny spíše než strategické koncepce a akční plány ovlivňovala zájmová sdružení a lobby politických představitelů. Obávám se, že tato situace pokračuje i v současnosti a mohou se jí účastnit i ti lidé, kteří tuto legislativu připravovali v roce 2005.
A nyní mi dovolte odbočit trochu jinam. Jedná se tedy o cenovou kontrolou, která tady přísluší samozřejmě nejdříve vládě a pochopitelně kontrolnímu výboru. Kontrolní výbor projednal tuto zprávu o cenových kontrolách již v září 2014. Dnes máme polovinu března, a byť jsme na pořadu jednání schůze aspoň popáté, tak dodnes jsme se o cenových kontrolách nebavili. Takže bych moc prosil, abychom tuto zprávu, která je podle mě dost významná, protože se nejedná o zprávu o kontrolách ERÚ, ale ČTÚ a finančního úřadu a tak dále, všechny instituce, které jsou ze zákona povinné z tohoto zákona č. 265/1991 Sb. zprávy a kontroly provádět.
Takže nyní mi dovolte, abych se zmínil něco o kontrolách prováděných Energetickým regulačním úřadem. Tento úřad jako cenový kontrolní orgán vykonává kontrolu cen v oblasti energetiky podle zákona o cenách, jak jsem zmínil, v souladu s působností zákona, který jsem tady citoval, č. 265/1991 Sb., a to v oblasti cen, ale také v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, to znamená ten zákon, který dnes diskutujeme. Při kontrolní činnosti dodržování cenových předpisů kontrolují pracovníci dodržování zákona o cenách a cenových rozhodnutích ERÚ účinných pro příslušný kontrolovaný kalendářní rok. Značná část objemu prací se soustředila na prošetřování výsledných cen tepelné energie, kdy se jednalo o přezkoumání dodržování pravidel věcného usměrňování cen tepelné energie podle příslušného cenového rozhodnutí. Energetický regulační úřad provedl v období roku 2013 celkem 56 kontrol, ve 20 případech bylo zjištěno porušení cenových předpisů, byly uloženy pokuty ve výši 20 mil. 122 tis., ale z toho byl uhrazen pouze milion.
Tady mi dovolte, abych malinko odbočil, ještě než budu zpravodajovat zprávu o cenových kontrolách. Ale nám se skutečně nedaří vybírat pokuty a pochopitelně, když se jedná o majitele velkých fotovoltaických elektráren, tak se jim vyplatí zaplatit i třeba dvoumilionovou finanční sankci, než aby došlo k zásadní změně.
Čili předmětem kontrol bylo vyúčtování výsledné ceny tepelné energie na základě § 14 zákona o cenách, zda kontrolovaná osoba v dané cenové lokalitě neporušuje cenové předpisy. Předmětem jiné kontroly bylo ověření, zda kontrolovaná osoba při nabídce a prodeji sdružených služeb dodávky elektřiny a plynu na základě § 14 tohoto zákona poskytuje informace spotřebiteli tak, aby měl možnost seznámit se s cenou před sjednáním smlouvy ve smyslu ustanovení § 13. Může se vám zdát, že je to odtažité. Ale bylo zde mnoho diskusních příspěvků o tom, jak to vlastně bude se spotřebiteli energie v souvislosti s novým zákonem. ***