(17.00 hodin)
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Promiňte, že zneužívám situace následujícího bodu, abych se ještě třemi nebo čtyřmi větami vrátil k bodu předchozímu. Já jsem tady v několika kapitolách, a myslím si, že velmi ilustrativně, demonstroval naprostou neprofesionalitu práce ministra financí jak ve zpracování materiálu, tak v argumentaci, tak v jeho prezentaci. V podstatě jsem na to nedostal žádnou odpověď, pouze jste nás přehlasovali většinou, což je právo většiny. K té neprofesionalitě patří i to, že ač apeloval na urychlení lhůt, tak mu nikdo neposlal esemesku, nikdo mu neporadil a on sám nemá na to, aby na to přišel, že má požádat o zkrácení lhůty na 30 dnů. Kdybyste si na to náhodou, pane ministře, vzpomněl, nebo vám to někdo poradil, já jsem zpravodaj toho materiálu a předseda jednoho z opozičních klubů, tak my vám to pustíme, protože se za těch 30 dní projednat dá. Ale měl byste skutečně začít pracovat. Zatím je to k smíchu, to, co tady předvádíte.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Kalousek. Dál do rozpravy nikoho nevidím, takže rozpravu končím. Závěrečná slova pan zpravodaj nežádá. Pan vicepremiér nechce závěrečné slovo také. Takže v tom případě budeme rozhodovat o stanovení garančního výboru a přikázání k projednání.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru a současně navrhuji, aby rozpočtový výbor byl i výborem garančním. Zeptám se, zda chce přikázat někdo tento tisk jinému garančnímu výboru. Není tomu tak.
Budeme tedy hlasovat o přikázání výboru rozpočtovému jako výboru garančnímu.
Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 35, přihlášeno 164, pro 143, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.
Další návrhy na přikázání výborům zde nepadly. Ptám se pro jistotu, jestli někdo nechce navrhnout přikázání jinému výboru. Není tomu tak. V tom případě konstatuji, že jsme přikázali pouze výboru rozpočtovému jako garančnímu. Končím jednání bodu číslo 14.
Budeme pokračovat bodem číslo 15, což je
15.
Vládní návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti
/sněmovní tisk 411/ - prvé čtení
Znovu prosím pana místopředsedu vlády a ministra financí pana Andreje Babiše, aby se ujal slova a tisk nám z pověření vlády uvedl.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, dovoluji si vám představit vládní návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti. Jedná se o právní předpis, jehož úlohou je zastřešit národní rozpočtový rámec a definovat jeho nejvýznamnější principy a zásady. Specifické požadavky kladené na veřejné finance jsou provedeny návrhy zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím právní úpravy rozpočtové odpovědnosti. Komplexní informaci o charakteru navrhované právní úpravy lze získat až z posouzení všech tří zmíněných norem. Proto velmi vítám, že se vládě podařilo nalézt shodu nad jejich zněním a návrhy mohou být projednávány současně.
Hlavním cílem návrhu ústavního zákona je dosáhnout zdravých a dlouhodobě udržitelných veřejných financí České republiky, které jí poskytnou dostatečný prostor pro rozhodování při realizaci rozpočtové a fiskální politiky a zajistí reflektování mezinárodních závazků, a to i v případě běžných výkyvů hospodářského cyklu. Ústavní zákon pomůže zlepšit celkové hospodaření České republiky, posílit transparentnost a efektivnost veřejných financí a ve výsledku též podpořit konkurenceschopnost české ekonomiky.
Územním samosprávným celkům je návrhem uloženo dbát o zdravé a udržitelné veřejné finance, přičemž také vhodně podporovat hospodářský a společenský rozvoj, zaměstnanost a mezigenerační soudržnost. Zdravé a udržitelné veřejné finance tak představují primární cíl a zároveň nutnou podmínku pro podporu hospodářského a společenského rozvoje, který umožňuje dosažené výsledky zaměstnanosti a zajištění mezigenerační soudržnosti. Zdravé a udržitelné veřejné finance zároveň patří mezi hlavní zásady koordinace hospodářských politik členských států Evropské unie, které jsou uskutečňovány v kontextu hlavních směrů hospodářských politik a hlavních zásad politiky zaměstnanosti, jak stanoví Smlouva o fungování Evropské unie. Zdravé veřejné finance jsou považovány za prostředek posilující podmínky pro stabilitu cen a silných udržitelný růst podpořený finanční stabilitou, což má napomoci k dosažení cílů v oblasti udržitelného růstu a zaměstnanosti. Paktem o stabilitě a růstu navazujícím na smlouvu se všechny členské státy zavázaly dodržovat tzv. střednědobý rozpočtový cíl, jehož smyslem je zajistit rychlý pokrok směrem k udržitelnosti veřejných financí a zajistit prostor pro rozhodování vlády při nakládání s rozpočtem, a to především pokud jde o potřeby veřejných investic.
Předkládaný návrh dále řeší rozpor mezi odpovědností vlády za dodržování mezinárodních závazků vyplývajících ze Smlouvy o fungování Evropské unie v oblasti fiskální disciplíny a nástroji, kterými disponuje. Je zřejmé, že vláda má pod přímou kontrolou pouze vybrané ústřední vládní instituce, přičemž fiskální a rozpočtová politika je realizovaná všemi úrovněmi vlády v nejširším slova smyslu, tedy územními samosprávnými celky, zdravotními pojišťovnami a dalšími veřejnými institucemi. Ústavní zákon definuje sledování rozpočtové odpovědnosti pro stejné institucionální pokrytí, jako je používáno v rámci rozpočtového dohledu Evropské unie.
Návrh také na ústavní úrovni zavazuje veřejné instituce k tomu, aby při výkonu své činnosti dodržovaly pravidla transparentnosti, účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti v nakládání s veřejnými financemi. Těžiště navrhované úpravy rozpočtové odpovědnosti spočívá v zavedení nových číselných fiskálních pravidel, která jsou ve svém základě zakotvena již na úrovni ústavního zákona. Za základní pravidlo lze považovat způsob stanovování celkových výdajů sektoru veřejných institucí. Jeho cílem je, aby veřejné finance ve střednědobém horizontu nacházely pozici střednědobého rozpočtového cíle. V navazující právní úpravě je také navržen automatický nápravný mechanismus, který by veřejné finance měl k tomuto cíli vracet. Od celkových výdajů sektoru veřejných institucí bude odvozován výdajový rámec státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů. Základní princip pravidla je v zásadě konzistentní s požadavky tzv. fiskální smlouvy. Specifické pravidlo je navrhováno pro jednotlivé územní samosprávné celky, které v zájmu zdraví a udržitelných veřejných financí budou hospodařit tak, aby výše jejich individuálních celkových dluhů nepřekročila mez definovanou zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Pro případ nedostatečné účinnosti uvedených pravidel, která by se promítla v nárůstu zadluženosti sektoru veřejných institucí, je navrženo pravidlo regulující úroveň podílu dluhu tohoto sektoru na HDP. Návrhem ústavního zákona je zavedena hranice 55 % HDP, při jejímž dosažení se v sektoru veřejných institucí uplatní opatření vedoucí k dlouhodobě udržitelného stavu veřejných financí.
Stejně jako u předchozích číselných fiskálních pravidel je konkrétní podoba pravidla definována zejména návrhem zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Stejným zákonem je dále navrženo zřídit Národní rozpočtovou radu, která bude působit jako nezávislý odborný orgán v oblasti fiskální a rozpočtové politiky. Jejím úkolem bude sledovat vývoj hospodaření v sektoru veřejných institucí a zejména pak dodržování ústavním zákonem zavedených pravidel, která bude také hodnotit. Další dva členové rady budou voleni Poslaneckou sněmovnou. Podrobnosti týkající se jejich fungování budou stanoveny zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.
Předkládaná právní norma je koncipovaná jako předpis definující dlouhodobé směřování veřejných financí v České republice. Zároveň však poskytuje dostatečnou flexibilitu pro realizaci odpovědné hospodářské politiky vlády.
Závěrem bych chtěl upozornit na skutečnost, že příprava ústavního zákona také sleduje některé požadavky Paktu o stabilitě a růstu reformované v roce 2011. Návrh je také součástí transpozice směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států do vnitrostátního právního řádu. Účinnost zákona se předpokládá od 1. ledna 2016.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Já tady eviduji přednostní práva. Táži se pánů poslanců, zda vydrží. Já bych mohla zahájit obecnou rozpravu. Dám tedy slovo panu zpravodaji. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Já jsem myslel, paní místopředsedkyně, že nedostanu jako zpravodaj. Vy jste to napravila.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já jenom - přednostní právo má právo vždy. Tak proto jsem to domluvila. ***