(15.20 hodin)
(pokračuje Filip)
Má někdo návrh na přikázání dalším výborům k projednání? Není tomu tak. Proto nebudeme dále hlasovat.
Konstatuji, že je potřeba odhlasovat pouze návrh, který padl v rozpravě, a to návrh na zkrácení lhůty k projednání mezi prvním a druhým čtením na 30 dnů, tedy o 30 dnů podle zákona o jednacím řádu.
Rozhodneme v hlasování 149 a ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty k projednání o 30 dnů. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 149, z přítomných 159 pro 86, proti 12. Návrh byl přijat. Konstatuji, že lhůta k projednání byla zkrácena na 30 dnů.
Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 18.
Podle schváleného pořadu schůze se teď budeme zabývat bodem
19.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 38/2004 Sb.,
o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech
pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon
o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí),
ve znění pozdějších předpisů a další související zákony
/sněmovní tisk 415/ - prvé čtení
Děkuji, že jak pan ministr, tak pan zpravodaj zůstali na svých místech. Pana místopředsedu vlády a ministra financí Andreje Babiše prosím, aby předložený návrh na základě usnesení vlády uvedl. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, předkládám vám vládní návrh novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí. Cílem návrhu je reagovat na závažné a dlouhodobé tuzemské problémy v oblasti sjednávání soukromého pojištění.
Nová právní úprava posiluje práva spotřebitele, zvyšuje profesní nároky na osoby sjednávající pojištění, vytváří podmínky pro efektivnější dohled a v neposlední řadě též sbližuje principy regulace s ostatními sektory finančního trhu. Tímto návrhem dochází k částečné transpozici evropského práva, primárně se však jedná o národní legislativní iniciativu.
Návrh byl připraven v návaznosti na několikaleté konzultace, které Ministerstvo financí vedlo s adresáty této nové právní úpravy, tedy s profesními asociacemi pojišťoven a zprostředkovatelů, sdruženími spotřebitelů a Českou národní bankou. Návrh byl již také v minulosti projednáván zde na půdě Sněmovny. Tehdejší legislativní proces však byl zastaven jejím rozpuštěním v roce 2013.
Aktuálně předkládaný návrh představuje z mého pohledu kompromisní řešení, které respektuje a vyvažuje různorodé zájmy jednotlivých dotčených stran. Novela přináší řadu přínosů pro spotřebitele, aniž by zároveň vytvářela významnou dodatečnou administrativní zátěž pro osoby, které v pojišťovnictví podnikají. Oporu pro navrhovaná opatření poskytují také probíhající legislativní aktivity na úrovni Evropské unie představované především připravovanou revizí směrnice o zprostředkování pojištění.
S ohledem na skutečnost, že horizont schválení a následné implementace některých těchto evropských předpisů je nadále velmi vzdálený, preferujeme v danou chvíli legislativní řešení formou novelizace stávajícího zákona. Návrh zákona zčásti transponuje novou a rozsáhlou právní úpravu týkající se informačních povinností při distribuci pojištění obsažených ve směrnici Solvency II. Vzhledem k transpozičním termínům je žádoucí, aby zákon nabyl účinnosti 1. ledna 2016.
Vážený pane předsedo, dámy a pánové, s ohledem na rozsah nového regulatorního a dohledového režimu v oblasti distribuce pojišťovnictví a s tím spojenou nutnost zajistit dostatečný časový prostor pro přípravu dotčených subjektů si vás v rozpravě v souladu s § 91 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny dovolím požádat o zkrácení lhůty pro projednání návrhu ve výborech v Poslanecké sněmovně o 30 dnů.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Andreji Babišovi. Nyní žádám zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jiřího Dolejše, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Máte slovo, pane zpravodaji.
Poslanec Jiří Dolejš: Rovněž děkuji za slovo a musím upozornit, že jestliže předchozí návrh aspoň prvním čtením prošel poměrně lehce, tak tady vzhledem k tomu, že se dotýká daleko většího spektra různých zájmů a že jde o problém skutečně chronický, který sice byl konzultován opakovaně, ale výsledek těch konzultací se zdaleka nedal označit jako konsenzuální, si dovoluji upozornit na to, že pravděpodobně tento návrh bude předmětem různých návrhů na korekci směrem k tomu, co si každý z nás konsenzem představuje. Z toho důvodu také rovnou říkám, že si nejsem až tolik jist na rozdíl od předchozího návrhu, zda tady má smysl ona pouhá 30denní lhůta, protože práce kvapná málo platná. Jestliže rozpočtový výbor jako garanční by se těmto otázkám měl věnovat v rozmezí dnů, nevím, jestli by se podařilo odvést dostatečně kvalitní práci, a onen odkaz na legisvakanční důvody, např. přípravu příslušných atestů pro zprostředkovatele oněch služeb, jestli je dostatečně vážný. Ale to posoudíme koneckonců každý z nás při hlasování.
Pravdou je, že samozřejmě i tento návrh je zarámován zájmem spotřebitele, který nám všem je asi svatý. Otázkou je, jak příslušná regulace tomu napomáhá, ať již jde o odměny zprostředkovatelů, odbornost zprostředkovatelů nebo výkon příslušných dohledových a regulačních orgánů.
Situace v České republice je taková, že se v této branži pohybuje na různé úrovni a v různé roli opravdu hodně lidí, a proto asi budu velmi bedlivě sledovat, jak si budeme počínat, a koneckonců i samotní pojištěnci, se kterými někdy v tom ne zcela uspořádaném dosavadním systému bylo zacházeno náležitě - viz např. zbytečné předražování, problematika tzv. pyramidově kumulovaných odměn bez náležitého promítnutí do kvality pojištění, informovanosti spotřebitele atd. atd.
V tomto segmentu měla fungovat jistá samoregulace a řekněme si rovnou, že nefungovala. V tomto segmentu měl sehrát aktivní roli regulátor, tedy Ministerstvo financí, a měla být splněna i role dohledového orgánu, tedy České národní banky. Můj názor, že ne vždycky tomu tak bylo, tak trošku dokládá i názor vyjádřený profesní komorou, tedy komorou zprostředkovatelů, kteří mají pocit, že ti, kteří se tomu věnovali, ne vždycky přesně vědí, jak takové pojišťování a pojistné smlouvy vypadají a jak to probíhá.
Ano, pravdou je, že i zde jsou transpoziční důvody. Pan ministr správně zdůraznil, že to je důvod pouze částečný, že daleko možná významnějším důvodem je snaha řešit naše domácí české problémy a to koncepční sladění s normami Evropské unie je částečné proto, že náš sektor už do značné míry v souladu s tím, co požaduje Evropa, je. I tady se promítlo to, že zákon přichází se značným zpožděním, že norma Solvency je vlastně poměrně stará a že už se připravuje norma další, konkrétně IMD direktiva, která by měla být implementována v časovém horizontu do roku 2018, což by znamenalo, že dvakrát krátce po sobě, během dvou let po sobě, by měli být lidé v tom segmentu vystaveni určitým adaptačním nákladům. A je otázka, jestli ty náklady zvládat nadvakrát, nebo jednou a pořádně. Ale nezpochybňuji úmysl zákonodárce některé změny samozřejmě provést, ale ten argument implementační si myslím, že z tohoto důvodu není až tak závažný.
Co zaznívá z prostředí zprostředkovatelů, je otázka, do jaké míry se podařilo nově zakotvit pojmosloví, které se zde používá, konkrétně především kategorie pojišťovacích zprostředkovatelů. Je tady otázka odborných zkoušek atd. ***