(16.50 hodin)
(pokračuje Urban)

Tedy pojďme se věnovat tomu, jestli v tom návrhu dvojnásobek vznikl na základě nějaké analýzy, jestli je to odpovídající částka, jakým způsobem bude dělena mezi státem, obcemi, občany apod. A jestli tento zákon má být schválen dřív, než mají být rozhodnuty limity či než má rozhodnutí o limitech být zakomponováno do státní energetické koncepce. Tak to je jenom taková moje malá možná velká prosba, protože mě už to nebaví sedět u stolku zpravodajů a poslouchat tady debatu o tom, ve kterém kraji se žije lépe či hůře a jestli, promiňte kolegové ze Zlínského kraje, jestli v těch strojírnách se má přidat, když se tady horníkům v Ústeckém kraji něco ubírá nebo pseudoubírá. Já bych se vrátil, prosím, k tomu zákonu a děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan místopředseda Gazdík. Máte slovo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne. Ač kolega ze Zlínského kraje, přejdu skutečně do obecné roviny. Můj vzácný kolega pan poslanec Urban, prostřednictvím pana místopředsedy říkal, že jde skutečně o horní zákon. A myslím si, že jde o mnohem víc, pane kolego. Ten zákon je trochu symbolický a vyjadřuje to, jak se tato vláda k této zemi staví. Ona bere něco, co už nikdy nepůjde vrátit. Na úkor budoucích generací. A přitom kašle na obce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další s faktickou poznámkou - pan poslanec Kalousek ji ruší. V tom případě faktickou poznámku má přihlášenu pan poslanec Marek Benda. Máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážený pane zpravodaji, na jednu věc jste zapomněl v tom výčtu, co ten zákon obsahuje. A na to jsem upozorňoval já a byl bych rád, kdybychom se o tom bavili. Dvojnásobek má pouze důvodová zpráva. Tady jsme na nula až desetinásobku. To si myslím, že je velmi podstatná otázka, která do této debaty nepochybně patří, protože důvodová zpráva je sice důležitým identifikátorem pro nás, ale není závazná a není součástí zákona.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní neeviduji žádnou faktickou poznámku. V tom případě je řádně přihlášen do rozpravy pan poslanec Petr Bendl. Vytrval a nyní dostane slovo. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem si užil všechny své dvouminutové předskokany. A vrátím se opravdu k meritu věci, znamená k hornímu zákonu a jeho dopadům.

Já jako člověk, který byl starostou města Kladno, které postihlo uzavření dolu, poměrně velmi rychlé - jenom díky tomu, že v blízkosti Kladna a Kladenska bylo velké město jménem Praha, které část lidí, kteří museli opustit důlní průmysl, zaměstnalo, a také díky tomu, že jsme vybudovali a dlouhodobě připravovali novou průmyslovou zónu na Kladně, která dnes zaměstnává zhruba pět tisíc lidí, tento sociální dopad byl poměrně eliminován. Proto si myslím, že by obcím měly jít finanční prostředky z vydobytých nerostů, ale měly by jít také obcím, kterých se to přímo netýká katastrálně.

Řeknu také jednu zkušenost, která je ze Středočeského kraje, bývalého dolu, kde se těžil lupek, v Rynholci. Tam vznikla skládka, oficiální, která byla zásobována nákladními automobily, které jezdily přes obce a města, které neměly vůbec nic z poplatků za ukládaný odpad či poplatků za vytěžený nerost. Dostala je ta obec, na jejímž katastru ten důl byl. Ale postižené těžkou dopravou atd. jsou obce v jejím okolí. Proto jsem hluboce přesvědčen, že platí argument, který tady říkal pan kolega Stanjura a někteří i napříč politickým spektrem, že se na revitalizaci a podpoře rozvoje toho území postiženého důlní činností má podílet i kraj. A myslím si, že to má být na úkor financí, které chce spolknout stát skrze pana vicepremiéra Babiše. (Poslanci se baví, hluk v jednacím sále.)

Padají tady argumenty často ze stran koaličních poslanců a poslaneckých klubů a jejich reprezentantů, že uděláte všechno pro to, abyste zachovali pracovní příležitosti. Mimo jiné teď mi ťukla zpráva, že - pan ministr Dienstbier, nepřítomný, je vidět, že to nikoho z vlády moc nezajímá, ale myslí si, že může přijít dalších 15 tisíc uprchlíků do České republiky a zveřejnil tento názor. To v situaci, kdy se tady bavíme o záchraně pracovních příležitostí v Severočeském kraji, protože ten zákon má přímé důsledky na dopad šance lidí získat v Ústeckém kraji nebo Severočeském kraji práci, tak holt asi vládu v tuhle chvíli zajímá něco jiného. Ale dobrá, budiž. Možná že nám to někdo z ministrů vysvětlí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče, ale opět ač nerad, vás, kolegyně a kolegové, vyzývám ke ztišení, protože není slyšet, není rozumět, co se zde přednáší. Děkuji.

 

Poslanec Petr Bendl: K té vlastní těžbě. Jsem přesvědčen, že jakkoli nemá ministr průmyslu a obchodu jednoduchou pozici, měl by na sebe vzít odpovědnost a otevřít i debatu možnosti prolomení limitů Dolu ČSA. Viděl jsem některé vládní politiky, jak se jezdí nechat fotografovat na setkání s horníky. Ale když o tom mohou vážně něco říci z hlediska budoucnosti, tak tady chybějí. Ano, mám na mysli pana vicepremiéra Babiše, který se tam nechal sice fotit, ale aby tady nám řekl, jaký je vlastně jeho názor, co bude prosazovat, jestli jen Bílina, nebo jestli i ČSA. Já za sebe říkám, že si myslím, že to ČSA být má. Že mají být dostatečné kompenzace lidem samozřejmě, kterých se to dotýká. Ale nemá-li vláda připravený program, který by ty lidi v regionu, nebo by jim dal šanci, aby získali pracovní příležitosti, pak zkrátka by měla o této variantě uvažovat a měla by co nejdříve přijít s tím, jak si tuto situaci do budoucna v téhle oblasti představuje. A předložit ji dříve. V tom souhlasím s panem kolegou Urbanem, že zde má být předložena nejprve energetická koncepce a ten horní zákon do ní v podstatě zapasovat tak, abychom jej následně třeba nemuseli měnit nebo upravovat podle toho, jak si budeme do budoucna společně představovat energetickou politiku státu.

Likvidace důlních škod. Moje osobní zkušenost je, že stát v tom příliš nepomáhá. A to teď říkám jako člověk, který byl čtyři roky starostou města Kladno, kde důlních škod starých desítky let, možná skoro ke stovce let, ke kterým se nikdo nehlásil, je velká řada. Jsou zde desítky důlních děl, která nejsou příliš zmapována. Jsou uprostřed nebo nedaleko sídlišť. A stát se příliš nepodílí na tom, spíš ho to nezajímá nebo říká, že nemá finanční prostředky na likvidaci těchto důlních škod. Bavíme-li se o financích, pak bychom měli vědět, že na likvidaci důlních škod by jít měly. I těch starých důlních škod. Dodnes je to neupravené tak, aby byla jasná politika i v téhle oblasti. A nesouhlasím s těmi, kteří říkají, že likvidace důlních škod nesouvisí s pracovními příležitostmi a s rozvojem toho daného území. Jsem přesvědčen o tom, že přímo souvisí, protože na těch místech, na kterých už se těžit nedá, ta je nutné opravit, revitalizovat, dát je do souladu s územními plány. Pokud jsou tam rozvojová území, pomoct s nimi. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP