(17.00 hodin)
(pokračuje Bendl)
A pak jsou zde finanční prostředky měst a obcí, krajů, státu případně evropské prostředky. Symbióza v komunikaci obcí, krajů a státu by se určitě v nějaké rozumné pracovní příležitosti do budoucna, dávající nějakou jistotu rozvoje toho území, měla najít. Jsou to kraje, co mají na starosti širší územní plánování, dávající dohromady koncept spolupráce a komunikace územních plánů jednotlivých malých měst a obcí. Bylo by dobře, aby kraje sehrály v tomto významnější roli, protože je bude více zajímat to území. Jsou i pod větším politickým tlakem od lidí, aby se zabývaly těmi územími, která jsou třeba postižena důlní činností a kde ta důlní činnost postupně končí, aby tam ta území byla revitalizovaná. Znám řadu takovýchto míst, kde důlní činnost dnes už není a buď je tam území, které se dá hodnotit z hlediska ochrany životního prostředí jako opravdu kvalitní, anebo jsou tam také území vhodná k rozvoji dalších pracovních příležitostí.
Nedávno jsme tady společně schvalovali zákon o ochraně zemědělského půdního fondu. Už teď tady máme na stole novelizaci, protože se přišlo na to, že jsme měli v debatě pravdu, že tím spíš zkomplikujete - ti, kteří jste pro něj hlasovali - život nejenom těm, kteří staví své rodinné domy v souladu s územními plány, ale také zkomplikujete řadu dalších věcí, mj. třeba výstavbu rybníků apod., což jsou věci, které budou souviset s rozvojem území po důlních činnostech.
Moc bych si přál, aby tady zvítězil zdravý rozum. Nejsem pro zamítnutí tohoto návrhu zákona, protože jsem hluboce přesvědčený o tom, že tu debatu máme dovést do konce, a to co nejrychleji a nejdříve - nemyslím tím v řádech minut nebo hodin či dní -, ale nejsem pro to, aby sem přišel znovu podobný návrh zákona, o kterém se budeme přít třeba za půl nebo za tři čtvrtě roku. Ztratíme tím zbytečně mnoho času. Prosím jen pana ministra průmyslu a obchodu, aby co nejdříve představil energetickou koncepci zejména s ohledem na těžbu hnědého uhlí a prolomení limitů v oblasti Bíliny a nebo Dolu ČSA.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní požádám pana poslance Kučeru, který je řádně přihlášen do rozpravy.
Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Už nebudu dlouho zdržovat, jen pár vět. Já bych chtěl ještě upozornit na jednu věc, o které jsme se tady nebavili. Víceméně se zdá, že je po té diskusi možná poměrně banální, nicméně já si to osobně nemyslím, a to je, jak jsem vyčetl z té novely, přesun kompetencí týkajících se starých důlních děl z Ministerstva životního prostředí na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Já chci říct, že v této věci nemám úplně jasno. Ona totiž těžba jako taková provází asi člověka, co je člověkem. A stará důlní díla se stávají nedílnou součástí krajiny, ať už jsou to staré lomy, kde jsou naprosto unikátní biotopy, ať už jsou to staré štoly, ve kterých žijí zase unikátní živočichové. Já osobně si pořád myslím, že by kompetence měla zůstávat na straně Ministerstva životního prostředí, samozřejmě si nechám rád předložit ty argumenty, aby mi bylo vysvětleno, proč by tu kompetenci mělo ztratit Ministerstvo životního prostředí a mělo ji získat Ministerstvo průmyslu. Nemám v tom zcela jasno. Byl bych velice rád, kdybychom i proto tento zákon projednávali ve výboru pro životní prostředí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Registruji přihlášku... Faktickou. Tak prosím.
Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo. Já jen upřesním panu kolegovi, jak je to s těmi starými důlními díly. Ony jsou dvě kategorie - stará důlní díla a opuštěná důlní díla. Je to tedy terminus technicus. Bohužel dnes je legislativa taková, že starost o tyto dva typy vodních děl je rozdělena mezi dvě ministerstva. Stará důlní díla spočívají na Ministerstvu životního prostředí, asanace, a ta opuštěná na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Já si myslím, že ať už to bude jakékoli ministerstvo, bylo by dobré to sloučit pod jedno, protože tam vznikají různé zmatky. Jediný rozdíl mezi těmito dvěma typy děl je to, že u jedněch je znám vlastník a u těch druhých ne. Ale jinak se jedná o staré doly, jak jste už říkal. Ale já mám osobní zkušenost velmi špatnou např. se škodami na starých důlních dílech, kdy např. v okolí Jílového dochází trvale k propadům právě těch starých důlních děl a nikdo to moc neřeší. Takže myslím si, že by bylo nasnadě, aby se to sloučilo pod jedno ministerstvo, nikoliv aby to bylo takhle rozdělené. Je jedno, jestli na MŽP, nebo na MPO, ale toto rozdělení není úplně šťastné.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Další faktickou poznámku má pan poslanec Kučera.
Poslanec Michal Kučera: Já víceméně děkuji svému předřečníkovi panu poslanci Zemkovi. Já se s tím ztotožňuji. Myslím, že by bylo právě proto dobré, kdybychom měli možnost celou záležitost na výboru životního prostředí probrat a říct, zda to sjednocení ano, či ne, a pod které ministerstvo by to bylo vhodnější, tzn. aby ta diskuse proběhla v tom výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní neeviduji... Eviduji. Pan předseda Stanjura. Je to řádná přihláška do rozpravy? (Ano.) Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Jeden z prvních řečníků, který dneska vystupoval - omlouvám se kolegyním a kolegům, že jsem zapomněl který - já už vím, pan zpravodaj Urban to byl - říkal: Já chci taky ty analýzy, budou-li na tom zpravodajové trvat. Ale ty analýzy mají smysl, abychom je zpracovali v okamžiku, kdy bude rozhodnuto o limitech. Tomu já rozumím. To považuji za rozumný přístup. Na druhé straně - máme to pustit dál, dostaneme lhůty do výborů a já nevím, kdy se rozhodne o limitech. Tak zatím nic nenavrhuji procedurálně, jestli pan ministr se k tomu nějak vyjádří. Podle mě to má smysl. V okamžiku, kdy se rozhodne o limitech, je to kompetence vlády, pak má smysl dělat analýzy dopadů, pak má smysl nějak plánovat a umožnit těm, kteří v tomto oboru podnikají, aby mohli dlouhodobě plánovat, včetně toho, kolik budou platit poplatky, a včetně toho, že budeme vědět přibližný rozsah té těžby, a můžeme také komunikovat s obcemi a s kraji o tom, kolik se předpokládá, pokud projde to navýšení daní a poplatků, o kolik by to mohlo obohatit jejich městské či krajské pokladny.
Takže zatím dávám jen řečnickou otázku, ale ten procedurální návrh na přerušení do doby rozhodnutí o limitech se samozřejmě podat dá. V této chvíli to nedělám, protože bych poprosil pana ministra, aby se k tomu nějak vyjádřil, a na základě toho bychom se buď rozhodli to přerušit, nebo to nechat v těch výborech. Ale i kdyby ta lhůta byla prodloužena na 90 dnů, a to by musel souhlasit pan ministr, tak se dostáváme k datu někdy kolem 15. prosince, kdy bychom měli mít finálně druhé čtení. A pokud chceme mít nějaké kvalifikované pozměňovací návrhy třeba k těm penězům a k tomu dělení, tak kdy se stihne udělat ta analýza? Taková analýza dopadů určitě není hotová za den nebo za týden. Takže nějaký časový harmonogram toho, jak to skloubit, to opravdu není lehké rozhodnutí. A nechci kritizovat vládu, protože vážit všechny argumenty - zaměstnanost, životní prostředí, prolomit, neprolomit...
Na druhé straně chci říct, že rozhodnutí o neprolomení - a podle mě je to třeba říct úplně pravdivě - neznamená, že se tam nikdy nebude těžit. Já velmi často slyším argument ať už odpůrců, nebo příznivců z obou dvou táborů, že vláda má rozhodnout. Dobře, když rozhodne pozitivně o prolomení, tak je to jasné rozhodnutí. V okamžiku, kdy nerozhodne o úplném nebo částečném, to ještě neznamená, že za pět, osm, deset, dvanáct let tady bude jiná politická reprezentace, jiná ekonomická situace, jiná energetická situace, bezpečnostně energetická, takže ten tlak na to rozhodnutí, abychom věděli... Ano, v případě úplného prolomení limitů je to pravdivý argument. V případě částečného nebo úplného zachování limitů to neznamená, že se to neprolomí nikdy, protože situace se skutečně může změnit v Evropě, v okolních státech apod. ***