(16.40 hodin)
(pokračuje Brabec)

Ono se už dole něco děje a teď jsou různé oblasti, kde se něco děje rychleji, kde to přirozené zmlazení a ta obnova probíhá rychleji, a jsou tam oblasti, kde to probíhá pomaleji. Souhlasím s tím, že i ty řekněme suché epizody, jejichž počet se pravděpodobně v budoucnosti bude zvyšovat, tak přirozeně budou tu obnovu zpomalovat.

Já nejsem ideologickým zastáncem bezzásahovosti, několikrát jsem to řekl. Také jsem řekl, že bychom měli dát přírodě čas - a to je to patnáctileté moratorium, jsem za to kritizován z mnoha stran -, aby ukázala na těch bezzásahových územích, co dokáže, a po těch patnácti letech se k té věci vrátit. Takže nejsem příznivcem teď zásadního rozšiřování bezzásahovosti, rozhodně ne v dohledné době na těch 50 %, jak chce určitá část veřejnosti. Jsem ale přesvědčen, že vysychání Šumavy daleko více souvisí s nedostatkem sněhu, s teplými zimami a s nedostatkem vody, která doplňuje během jarního tání podzemní vody.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, omlouvám se, váš čas vypršel. (Ministr Brabec: Omlouvám se.) Prostor pro doplňující otázku pana poslance. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji. Já vidím, pane ministře, že se tady asi neshodneme. Já jsem měl na mysli tou třetí otázkou např. akceptaci zkušeností, a skutečně vědeckých zkušeností, které dal dohromady pan prof. Jan Čermák z Mendelea v Brně. Jsou to různá biofyzikální a biochemická měření nejen v České republice, ale i ve světě. Já si myslím, že ta dokazují jednoznačně, že je skutečně potřeba, aby byl zachován koloběh vody.

A druhá věc, proč o tom hovořím, je moje osobní zkušenost. Já bydlím v Pošumaví a můžu vám říct, že tři měsíce bez vody je tragédií pro to území na úpatí Šumavy, nikoli pro samou Šumavu. A jestliže nebude zelený les, tak já nevěřím, že někdy vzniknou nové srážky na našem území.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o reakci. Dvě minuty, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Omlouvám se, bude to méně. Jenom pro rychlou reakci. Je zase mnoha jinými vědeckými pracemi dokázáno, že nejlepší pro koloběh vody, pro zasakování vody je paradoxně právě ne to vysoké stromové patro, ale travnaté patro s keři a s menšími stromky. Vím, jsou ty teorie, jak - také jsem to slyšel teď při přednáškách na Šumavě - jak ty vysoké stromy vlastně rozčesávají mlhu a zachytávají mlhu a zachytávají srážky. Víte, ono je to... Já mám plný barák hydrologů i ve Výzkumném ústavu vodohospodářském, tak se s nimi o tom bavím. Věřte, teď není čas na disputaci odbornou, ale věřte, že se budeme snažit udělat nebo se snažíme udělat všechno pro to, aby ten koloběh vody se tam skutečně zachoval. Budeme se snažit minimalizovat ztráty, ke kterým už došlo, rozhodně je nezvětšovat a naopak udělat všechno pro to, aby došlo ke zlepšení.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Nyní dovolte načíst jednu omluvu. Od 16.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr Ťok, který byl nucen odejít do Senátu obhajovat svoje zákony.

Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Oklešťka, který bude interpelovat pana ministra životního prostředí. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, máme tady kupodivu zase topnou sezónu. V Moravskoslezském kraji už jsou opět zhoršené rozptylové podmínky a jsou překračovány místní limity. Například toto pondělí bylo ve Věřnovicích na Karvinsku naměřeno množství prachu v ovzduší až 110 mikrogramů na metr krychlový, přitom limit je, jak jistě dobře víte, 50, a byl tak překročen více než dvojnásobně. Smogová situace se opakuje každý rok a situace se lepší jenom pomaličku. Co udělalo letos Ministerstvo životního prostředí pro to, aby se na Karvinsku a i nám všem lépe dýchalo?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím pana ministra o pětiminutovou odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji, i za to upozornění. Já jsem si tedy vzal poměrně bohatý materiál včetně obrázků, ale já to potom panu kolegovi Oklešťkovi nějak ukážu v soukromí. Já jsem na podobné dotazy, které obvykle podává pan kolega Šincl, tak jsem říkal, když se mě na rovinu zeptal, kdy očekávám to výraznější zlepšení kvality ovzduší, tak já jsem říkal, že si to umím představit v topné sezóně 2016-2017, až začne fungovat podle mě významný projekt, který jsme rozjeli, a to jsou kotlíkové dotace z evropských zdrojů. Moravskoslezský kraj je krajem, který si už v té první třímiliardové výzvě, která byla vypsána, řekl o největší částku, naprosto logicky. Řekl si o téměř půl miliardy korun na výměny kotlů, takže je šance, že už v té první výzvě by mohlo být vyměněno až 4 000 těch nejvíce - nebo nejméně ekologických kotlů. Takže to je první krok a věřím, že skutečně až dojede tento program, kdy věřím, že v Moravskoslezském regionu by mohlo být vyměněno až 15 000 těch nejvíc znečišťujících lokálních kotlíků, které mají zásadní vliv na prachové mikročástice a ty karcinogeny na ně vázané, takže by opravdu mohlo dojít k významnému zlepšení. Samozřejmě ono to hodně závisí na povětrnostní situaci.

Ale máte pravdu, pane poslanče, že to zlepšení zdaleka není tak rychlé, jak bychom si všichni přáli. Proto jsme udělali další opatření. Teď je v Legislativní radě vlády novela zákona o ochraně ovzduší, která mimo jiné umožní i docela revoluční princip, tedy pokud to projde, ten náš návrh, možnost kontroly - samozřejmě za určitých jasně stanovených podmínek, aby nebyly předmětem šikany - kontroly v domácnosti, které jsou obcemi tak požadovány, kontroly domácnosti, zda nedochází ke spalování třeba odpadů při nějakém opakovaném podezření.

Velmi významným krokem je projekt Střednědobá strategie zlepšení kvality ovzduší, kterou jsme připravili a kterou s jednotlivými krajskými úřady dopracováváme do podoby tzv. národních programů snižování emisí, kdy pro konkrétní aglomerace, např. Ostravsko, Karvinsko a Frýdecko-Místecko krajský úřad bude mít k dispozici daleko silnější nástroje, aby prostřednictvím otevírání těch integrovaných povolení mohl dosáhnout snížení těch emisních stropů, protože pro každou aglomeraci budou vlastně stanoveny tzv. emisní stropy, které potom budou dávat krajskému úřadu větší kompetence např. v případě těch smogových situací.

Dále pokračuje spolupráce s Polskem, kde vlastně fungují společné projekty např. v rámci přeshraničního programu Life a také projekty, které vlastně i polskou stranu motivují, aby i ona vyměňovala ty lokální kotle, které jsou významným znečišťovatelem. Samozřejmě máme připraveny další projekty dopravní, to jsou ty záležitosti obchvatů jednotlivých měst, nízkoemisních zón, máme připraveny další dobrovolné smlouvy s těmi největšími emitenty, když dneska průmysl už se dostává do stavu, že se relativně daří, nebo myslím, že se dařila výrazná ekologizace těch velkých průmyslových celků, a teď osobně vidíme největší problém právě v těch lokálních kotlech, v autodopravě a ve zbytku těch tzv. fugitivních emisí. To jsou ty emise, která nemají nějaký konkrétní výduch, např. komín, ale jsou to odvaly skládek, různé nakládání se sypkými materiály a to jsou všechno věci, které jsou v rámci programu té aglomerace na snížení emisí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji. Právě ta přeshraniční spolupráce s Polskem, ta mě zajímá, o to šlo, protože když budeme na jedné straně hranice dělat opatření na maximální úrovni, tak pokud je nebudeme dělat na obou stranách, tak jsou nám k ničemu. Takže děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan ministr reagovat nebude, děkuji. A nyní poprosím k mikrofonu pana poslance Holečka, aby načetl svoji interpelaci na omluveného pana ministra dopravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane nepřítomný ministře, který jste, a já to chápu, musel odejít do Senátu, jako poslanec volený za Ústecký kraj bedlivě sleduji dopravní situaci ve svém regionu. Dnes si vás dovoluji interpelovat ve věci opravy Tyršova mostu v Litoměřicích. Sám se na Litoměřicku vyskytuji často, takže jsem s problémem plně obeznámen. Oprava tohoto klíčového mostu velmi ovlivňuje dopravní situaci ve městě, motoristé čekají v koloně i více než hodinu. Každodenní kolony jsou již neúnosné, občané Litoměřic se na mě často obracejí. Proto vás žádám o tlak na maximální urychlení této opravy. Jsem přesvědčen, že dokončení oprav by mohlo pokračovat již za plného provozu. V předsálí jsem teď dostal odpověď v písemné podobě, takže prozatím netrvám na další písemné odpovědi. Děkuji. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP