(16.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní poprosím k mikrofonu paní poslankyni Novákovou, která bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni školství. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové. Vážená nepřítomná paní ministryně. Problém, na který já se chci zeptat, jste vy nezavinila, přesto ale nesete odpovědnost za kroky, které teď aktuálně učiníte.
Chci se zeptat na to, jaké kroky děláte v tom, aby došlo k nějakému správnému řešení problému 740 studentů, vesměs absolventů vysokých škol, kteří na základě neustále se měnící legislativy o pedagogických pracovnících se snaží dostát tomu, co mají studovat. Jsou to učitelé, tedy lidé s velmi nízkými platy, tito lidé za každý semestr na Univerzitě Jana Amose Komenského zaplatí 25 tisíc, tzn. za čtyři roky studia si uvědomíme, kolikanásobek to je a kolik platů oni do toho musí vložit. Tento problém se rozpadá na dvě položky. A to je jedna, jestli najdeme řešení pro studenty, resp. učitele, kteří studují tolik dnes potřebný obor speciální pedagogiky, a ten druhý problém je, jestli nějakým způsobem navrátíme vůbec důvěru, atmosféru důvěry do školství. Zase je to další věc, ve které zvikláváme důvěru. Lidé nastoupí na školu, která má akreditovaný obor, tzn. věříme akreditační komisi a oni věří škole, že ten obor má akreditovaný. Pak se po nějaké době zjistí, že je akreditace odebrána, a my zase musíme věřit akreditační komisi - ale komu mají věřit ti uchazeči? (Předsedající: Paní poslankyně, vaše dvě minuty jsou pryč.) Vím, že aktuálně právě probíhají pokusy o řešení a budu velmi napjatě čekat, jaké kroky, paní ministryně, učiníte. Děkuji za slovo.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji Prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Seďa, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra dopravy. Prosím, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, v poslední době se nějak roztrhl pytel s využíváním či nadužíváním § 23 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách, kdy se zadávají zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění. Sice mě překvapuje, že se to děje zejména na ministerstvech řízených ministry za hnutí ANO 2011, ale o tom mluvit nechci. Vámi avizované vyhlášení soutěže na projektového manažera velkého tendru na provoz mýta po roce 2019 má být právě takto vyhlášené, a to pro konkrétní společnost Deloitte. Připomínky Transparency International jste řešil schůzkou a zaslaným dopisem, ale jak u nich, tak u mě pochybnosti přetrvávají.
Pane ministře, uvádíte, že Ministerstvo dopravy jako zadavatel svým jednáním nezpůsobilo časovou naléhavost, která umožňuje zadat tuto zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění. Já si myslím opak, protože jednání probíhala nejen dlouho, ale ani nevěřím tomu, co tvrdíte, že ministerstvo nemá dostatek odborníků a dostatek sil pro dokončení celého procesu.
Chci se tedy zeptat, pane ministře, kolik má vaše ministerstvo zaměstnanců, včetně vámi řízených organizací. Já prostě nevěřím, že se tam nenajdou odborníci, kteří by jednání s firmou Kapsch dokončili ve prospěch České republiky.
Pak se chci zeptat, jak jste dospěl k závěru, že pouze společnost Deloitte disponuje těmito odborníky. Není to spíše o tom, že tato společnost spolupracuje s firmou CGI, která stát v mýtné problematice zastupovala a poskytovala poradenství?
Poslední můj dotaz je na cenu zakázky. Opravdu jste, pane ministře, přesvědčen, že nešlo snížit náklady, které činí 52 milionů korun? Zdůvodnění, že zadavatel zrušil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky či že cena byla osvědčena znaleckým posudkem, mě nepřesvědčilo.
A dovolím si ještě doplňující dotaz, který jsem měl na vás připravený. Ještě se chci zeptat, jak je to s tou rámcovou či spíše nerámcovou smlouvou v rámci jednacího řízení bez uveřejnění, když tvrdíte, že zakázka na projektového manažera neobsahovala řešení přípravy podkladů k součinnosti generálního dodavatele a že tato zakázka je něco jiného než původně zrušená. Co tedy konkrétně obsahuje smlouva se společností Deloitte. Děkuji za vaše odpovědi.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím všechny, kdo interpelují, aby dodržovali své vymezené limity. Já vám do toho nechci skákat, ale musím dodržovat jednací řád. Prosím, paní poslankyně Aulická je další v pořadí a bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni Marksovou. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážená paní ministryně, interpeluji vás na základě vládního usnesení o posunu rozhodnutí o korekci limitů na Dole ČSA. Vládním usnesením jste byla zaúkolována, abyste do poloviny roku 2016 připravila návrhy řešení dopadů v oblasti zaměstnanosti související s budoucím snižováním těžby hnědého uhlí, včetně konkrétních opatření. Bohužel musím zároveň konstatovat, že na základě zmíněného rozhodnutí Severní energetická musí přistoupit k nemilému rozhodnutí a díky nucenému útlumu těžby bude snižovat i počet zaměstnanců ve své společnosti. Je však jasné, že tento krok musí udělat i ostatní navázané společnosti.
Vážená paní ministryně, ptám se vás tedy, zda již v současné době připravujete opatření, která by dokázala ihned reagovat na současný stav na Mostecku, a zda již dnes máte hrubou představu o dalších krocích v rámci pomoci snižování nezaměstnanosti v regionu. Velice vám děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím dalšího v pořadí a tím je paní poslankyně Kovářová, která bude interpelovat nepřítomného pana ministra financí. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, navazuji na včerejší debatu k návrhu zákona o státním rozpočtu pro příští rok, kdy jsem vám položila otázku týkající se výstavby základních škol jako jedné z vládních investičních priorit. Včera jste mi bohužel neodpověděl uspokojivým způsobem. Ve své řeči jste se především opakovaně vymezoval proti panu kolegovi Kalouskovi, kterého se ale můj dotaz přímo vůbec netýkal. Dovolte mi proto, abych se vás zeptala ještě jednou.
Předevčírem jste po dlouhé době vypsal další výzvu v dotačním programu na výstavbu základních škol v okolí velkých měst. V současné výzvě ale oproti výzvám předchozím se o dotaci budou moci přihlásit jen projekty, v jejichž případě výše spoluúčasti státu nepřesáhne 30 milionů korun. Účast státního rozpočtu na financování akce přitom činí maximálně 70 % z celkových nákladů. Maximální celkové náklady dotované akce tedy činí 43 milionů korun. Ptám se: Je možné postavit plnohodnotnou školní budovu za 43 milionů korun? Myslím že ne. Je pak možné hovořit v případě výstavby základních škol o prioritě této vlády?
Dále bych se ráda zeptala, co Ministerstvo financí vedlo ke změně podmínek tohoto dotačního programu, o jaké analýzy se opírá a s jakými subjekty tuto změnu konzultovalo a co si Ministerstvo financí počne, objeví-li se v příštím roce odůvodněný požadavek na výstavbu školní budovy řekněme za 80 milionů korun? Děkuji za odpověď.
A aby bylo jasno. Jsem ráda, že dotační program pokračuje, ale změna podmínek se mi opravdu nezdá šťastná.
A závěrem ještě prosím: Nezatahujme už do této věci pana kolegu Kalouska. Za to rovněž děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím nyní k mikrofonu pana poslance Hovorku, který je dalším vylosovaným, a prosím, aby přednesl svou interpelaci na nepřítomného ministra zdravotnictví. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, média informovala o pokynu ředitelky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, podle kterého musí lékař před léčbou pacienta nejprve požádat obchodní oddělení o schválení takové léčby. Pacientům tak hrozí odmítnutí nebo minimálně opožděné zahájení životně důležité léčby. Často jde i o nemocné s rakovinou. Přitom ale za případnou smrt pacienta nebo zdravotní újmu způsobenou prodlením léčby trestně neodpovídá ředitel nemocnice, ale zásadně ošetřující lékař. Díky zveřejňování smluv víme, že VZP uzavřela s Vinohradskou nemocnicí tento úhradový dodatek. Maximální úhrada za diagnostickou skupinu roztroušená skleróza pro rok 2015 80 milionů korun. Maximální úhrada za veškeré léky ve všech diagnostických skupinách kromě roztroušené sklerózy 177 milionů korun. V případě překročení maximální úhrady uplatní pojišťovna srážku ve výši tohoto překročení. Vidíme tedy, že VZP přenáší finanční riziko drahé péče na nemocnici. Ta musí přijmout k drahé léčbě v zásadě neomezený počet pojištěnců zdravotní pojišťovny, pokud si ji zvolí a léčbu potřebují. Vzniklé vícenáklady nad smluvně daný počet ale pojišťovna nezaplatí a jdou k tíži nemocnice. Zřejmě právě proto vydala ředitelka nemocnice takový pokyn. ***