Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

64.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb.,
o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 590/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi představit a uvést do prvního člení vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Zákon byl předložen v souladu s plánem legislativních prací vlády s tím, že podstatným prvkem navrhované právní úpravy je důraz na strategické řízení podpory sportu. Předkládaná novela přináší nové vymezení koncepčních dokumentů v oblasti sportu jak na celostátní úrovni, tak na úrovni územní samosprávy. Na ústřední úrovni se nově stanoví obsahové oblasti, které jsou povinným předmětem plánu státní politiky ve sportu nahrazujícího stávající koncepci. Plán obsahuje zejména cíle státní politiky, vymezení priorit a kritérií finanční podpory sportu ze státního rozpočtu, opatření proti nezákonnému ovlivňování sportovních výsledků a opatření v oblasti dvojí kariéry sportovců.

Návrh zákona zavádí novou povinnost krajů a obcí zajišťovat koncepční rozvoj sportu na svém území na základě strategických dokumentů. Všechny tyto koncepční dokumenty směřují i k zajištění efektivního vícezdrojového financování v oblasti sportu. Nově návrh také demonstrativně specifikuje oblasti, na něž lze poskytnout podporu ze státního rozpočtu v oblasti sportu. Jde zejména o oblasti podpory sportovní reprezentace ČR, sportování mládeže nebo úspěšných reprezentantů ČR v olympijských hrách. Rovněž dle návrhu zákona lze poskytovat investiční podporu. Cílem tohoto zakotvení obsahových oblastí je zvýšení transparentnosti poskytování podpory sportu z veřejných prostředků.

Dále se navrhuje zřídit rejstřík sportovních organizací a sportovců, který by měl sloužit zejména jako zdroj objektivních informací pro nastavení efektivních politik státní podpory v oblasti sportu. Také navrhujeme zřízení Národní rady pro sport jako poradního orgánu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Nová pravidla se navrhují rovněž pro oblast podpory významných sportovních akcí, u nichž je rozeznávána ještě kategorie významných sportovních akcí mimořádné důležitosti. Podpora významných sportovních akcí mimořádné důležitosti je vázána na souhlas vlády. Žádost o souhlas obsahuje požadavky na veřejné finance a také organizační, bezpečnostní, dopravní a další požadavky spojené s pořádáním těchto akcí.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy navrhuje přikázat návrh zákona k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu.

Současně bych ráda doplnila několik informací hned v úvodním slovu týkajících se onoho rejstříku sportovních organizací a sportovců. Jedná se o rejstřík sui generis, jehož správcem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Zpracovatelem je také ministerstvo. Ověřuje pravdivost, úplnost a správnost. Neuvedení pravdivých údajů je správním deliktem. Je důležité z hlediska ochrany osobních údajů říct, že rejstřík je neveřejný.

Z hlediska úvodního slova pokládám toto představení novely za dostatečné a jsem samozřejmě připravena a těším se na rozpravu poslanců a poslankyň. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni školství. A nyní prosím zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jiřího Holečka, aby se ujal slova. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Holeček: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Dámy, pánové, kolegyně, kolegové, chtěl bych poděkovat paní ministryni a Ministerstvu školství, že konečně předkládá po dvou letech novelu zákona o podpoře sportu.

Novela zákona o podpoře sportu, byť to není nový celý komplexní zákon, tak jak slibuje koaliční smlouva, tak je to krok správným směrem, který posune zase český sport o kousíček dále. Zmiňovaný zaváděný zmíněný rejstřík sportovců nám definitivně zjistí, kolik přesně má správce finančních prostředků pro oblast sportu MŠMT, kolik máme konkrétně sportovců, fotbalistů, hokejistů, lyžařů, plavců atd., a tím pádem transparentněji a přesněji budou moci být alokovány finanční prostředky. Já budu velice rád, když ten rejstřík, proto je také neveřejný, bude uvádět i rok narození sportovců, abychom mohli více akcentovat podporu především sportujících dětí a mládeže. Bez takového data uvedeného v rejstříku Ministerstva školství těžko bude moct rozdělit více peněz mezi sportující děti a mládež.

Chtěl bych také zmínit, a je to i v souladu s programovým prohlášením vlády a koaliční smlouvou, že nesmíme zapomínat i na trenéry, instruktory, učitele tělesné výchovy. Dneska tato skupina obyvatel a trenérů je velmi upozaděna a velmi špatně finančně ohodnocena. Jsou to lidé, kteří nejenom zdokonalují techniky našich dětí a sportovců, ale dokonce naše děti a mládež vychovávají a mají být správným příkladem. Zde za tu éru 20 let zpátky bohužel je sport v této oblasti ve slepé uličce. Dostal se do té slepé uličky především proto, že i sport dneska je organizován skrze Ministerstvo školství. Ne snad že by ministr, ministři předchozí, kterých se za posledních deset let, pokud jsem počítal, vystřídalo 12, ne že by snad neměli vůli se starat o sport lépe, ale pochopitelně jelikož životnost ministrů na tomto daném ministerstvu je tak krátká, tak prioritně řeší záležitosti školství a ke sportu se koncepčně často ministerstvo nedostává.

Protože tento zákon a především předložený plán podpory rozvoje sportu na další dvě léta Ministerstvem školství předložila vládě obsahuje jako základní prioritu podporu sportujících dětí a mládeže, kam by chtěli údajně vyčlenit až 30 % ze všech financí, které Ministerstvo školství pro oblast sportu má, tak to mohu jen doporučit a podpořit. Byl bych rád, kdybychom znění zákona podpořili, vážené dámy a pánové, postoupili do druhého čtení a přikázali výboru, předpokládám školskému. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásila paní poslankyně Anna Putnová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Vítám novelu zákona o podpoře sportu, jakkoliv jsme očekávali, že se bude jednat o nový zákon.

Paní ministryně ve svém úvodním slovu zmínila, že tato novela si klade za cíl zlepšit strategické řízení. My v současné době projednáváme také novelu školského zákona a já bych byla velmi ráda, kdyby se nám podařilo, abychom sport a školu vnímali jako jedno téma. Myslím si, že pro strategické řízení z hlediska sportu by to byl zásadní krok, který by lépe nasvítil priority a z toho potom plynoucí i další návaznosti, například financování.

A teď mi dovolte několik poznámek k samotné novele. Budu se zabývat tím, co tady bylo zmíněno paní ministryní, a začnu asi tím nejvíce viditelným novelizačním bodem a to je rejstřík sportovních organizací a sportovců. Já jsem toto téma konzultovala s řadou odborníků na informační systémy a také sportovců a z toho jsem si udělala závěr, že zákon by měl konstatovat, že sportovní rejstřík je jedním ze sportovních informačních systémů, který bude využívat informace ze základních registrů v dikci zákona o základních registrech č. 111/2009 Sb. a celá další dikce bodu zákona by tomuto měla být podřízena terminologicky i věcně.

Výčet datových položek v bodu 3a může být pro určité sporty buď nedostatečný, nebo naopak nenaplnitelný. Takto detailní popis je pro textaci zákona podle mého soudu nerelevantní.

Rejstřík bude pro svoji funkčnost potřebovat data z informačních systémů, které provozují jednotlivé sportovní svazy, spolky. Má-li být na rejstřík navázáno čerpání dotací, je třeba vyjasnit, jakým způsobem se bude registrace provádět. Budou svazy registrovat své členy do nějaké centrální databáze, nebo budou jen hlásit své členy evidované podle vlastních metod? To je zásadní otázka.

Kdy podle metodiky Ministerstva školství pro čerpání dotací v roce 2016 stačí data o členech poskytnutá z roku 2013? Čili je třeba vyjasnit, kdy a koho se bude týkat, koho bude možno do rejstříku zapsat, protože zákon hovoří jen o sportovci a trenérovi, ale v metodice pro dotace 2016 jsou vymezeni jako sportovci v soutěžích aktivní sportovci, sportovci ve volnočasové oblasti s měsíční pravidelnou pohybovou činností, trenéři, rozhodčí, organizační pracovníci, funkcionáři a ostatní. Jak se bude případně sledovat pravidelná měsíční činnost? Jak bude zohledněna skutečnost, že někteří sportovci jsou zároveň členy několika sportovních svazů?

Další zásadní otázkou, kterou přináší tato novela, je oblast zastřešující sportovní organizace a to je Národní rada pro sport. Podle jakého klíče by v předloženém návrhu měli být vybráni zástupci do Národní rady pro sport? Pokud to má být objektivní orgán, pak by měla rada reprezentovat zájmy všech sportovců, nejenom těch, kteří jsou ve výčtu. Podle návrhu bude funkce v radě čestná a za hodiny práce a nezávislé posuzování žádostí jednotlivých svazů o dotaci by nedostali zaplaceno. Vzniká tedy obava, že budou tito členové sledovat svoje zájmy, a domnívám se, že by neškodilo, kdybychom si tyto věci vyříkali předtím, než bude rada ustanovena.

Dostávám se k oblasti financování sportu ze státního rozpočtu. Zákon by podle mého soudu měl ukládat, aby financování jednotlivých sportů zohledňovalo náklady na provozování daného sportu a jeho společenskou prospěšnost. Toto je téma, které jsme na půdě školského výboru už několikrát zmínili. Budeme podporovat stejným způsobem motoristický sport a atletiku? Měl by také zákon definovat ve věci podpory významných sportovních akcí, jakou budou mít roli olympijské hry, a zajistit, aby všechny sporty měly rovné podmínky. V tematice složitosti a finanční náročnosti bude náročné také kvalifikovat sportovce na olympijské hry a jako klíčovým a zákonem zanedbaným parametrem se jeví velikost daného sportu ve světě.

Chtěla bych, abychom se v rámci dalších diskusi ještě zabývali působností ústředních orgánů státní správy v oblasti sportu. Mám na mysli Ministerstvo zdravotnictví, které vydává podmínky pro podporu preventivní posudkové zdravotní péče v oblasti sportu, a řada sportovních asociací v tom vidí velký problém pro fungování všech sportovních svazů. Především se jedná o vyhlášku Ministerstva zdravotnictví č. 391/2013 Sb.

Posledním bodem, ale zdaleka ne nejméně významným, je otázka opatření boje proti dopingu. Doporučovala bych, abychom určili zákonem procento celkové částky, které bude využíváno na rovný poměr testovaných sportovců, a to prosím všech kategorií, tedy od nejmladších žáků.

Předpokládám, že se budeme podrobněji věnovat této novele na školském výboru. TOP 09 doporučí postoupení do druhého čtení. Chci říci, že ambice, aby financování sportu bylo transparentní, tato novela nemůže naplnit. My jsme se dostali skutečně jenom o půlkrok, a pokud se financování sportu stane tématem pro nejbližší budoucnost, tak bych to považovala v dané dikci zákona za maximum možného.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Putnové. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak nejprve dobrá zpráva pro paní ministryni - nenavrhneme zamítnutí již v prvém čtení. Tím trošku končí ty dobré zprávy.

Obecně chci říci, že bych očekával, že o náš krásný český jazyk se bude starat především Ministerstvo školství. Když se podíváte na ten zákon, jak je napsaný, tak se to úplně nepovedlo. Já bych prosil o sémantické vysvětlení některých odstavců, protože je to opravdu až úsměvné, co ten úřední jazyk dělá s češtinou. Ale nejdříve několik konkrétních dotazů.

V § 2 je vymezeno, kdo může požádat o podporu - nebo je to možná § 3, chvilku vydržte. V zásadě je to sportovní organizace, která vykonává... Sportovní organizací je pro účely tohoto zákona právnická osoba založená za jiným účelem než dosažení zisku, zahrnuje-li předmět činnost této právnické osoby činnost v oblasti sportu. Já tomu rozumím. Znamená to, že automaticky budou podle tohoto zákona vyloučeny z podpory profesionální kluby? Ve sportech, jako je fotbal, lední hokej, volejbal, basketbal, kde podle předpisů jednotlivých federací to musí být obchodní společnost, která dostává licenci a která ten sport provozuje. A obchodní společnost je samozřejmě založena za účelem zisku. Takže se chci zeptat, zda je to vědomě a vylučujeme tímto automaticky všechny obchodní společnosti, které provozují zejména vrcholový sport - a podotýkám, že to je podmínka toho, abyste dostali licenci a tu soutěž mohli hrát minimálně v těch čtyřech sportech, o kterých bezpečně vím, že to tak je, u ostatních sportů to může být také, ale tam nevím - to znamená, nemůže provozovat právnická osoba, která není založena za účelem zisku, například extraligový hokej, prvoligový fotbal, prvoligový basketbal nebo prvoligový volejbal.

Pokud to tak předkladatel zákona myslí, tak ať to řekne, aby bylo všem jasné, i těmto klubům, že pokud ten návrh bude přijat v této podobě, tak by bylo nezákonné je podporovat. Otázka je, zda jenom nezákonné ze strany státu, nebo i nezákonné z veřejných rozpočtů obecně, to znamená z rozpočtu krajů či obcí. To si myslím, že je třeba vyjasnit, když ne dneska, tak během projednávání ve výboru a případně upravit tu dikci, pokud to nebylo úmyslem. Pokud to bylo úmyslem, pak tomu rozumím, ale je třeba takhle už od začátku interpretovat tento zákon, že takhle to prostě bude.

Úplně nejslabší podle mě je část, § 3a, rejstřík. A tady zkusím něco ocitovat, kdyby paní ministryně poslouchala tu češtinu. Sportovní organizace žádající o podporu podle tohoto zákona se zapíše do rejstříku. Sportovní organizace uvedená v odst. 2 je povinna bez zbytečného odkladu zapsat do rejstříku tyto údaje a jejich změny, např. údaje o sportovní organizaci, která je v ní sdružena, v rozsahu písmen a) a b). - Takže sportovní organizace bude zapisovat do rejstříku údaje o sportovní organizaci, která je v ní sdružena. Už to je podle mě velmi nepřehledná věta. Znamená to např. že Českomoravský fotbalový svaz je ta osoba, která bude zapisovat jednotlivé kluby, které jsou sdruženy v Českomoravském fotbalovém svazu? Znamená to, že když vesnický oddíl z vesnice, ve které já žiju, přijme v průběhu roku žáčka, který získá registrační kartu na soutěž minižáků nebo okresní přebor žáků, bude povinen pod sankcí přestupku ihned oznámit tuto skutečnost se všemi těmi údaji? No, podle mě to z toho vyplývá, protože tam je, co všechno musí ta sportovní organizace, ať už sdružená, nebo samostatná, zapisovat. Protože se musí sepsat datum, od kdy sportovec nebo trenér začne vykonávat činnost, tzn. v případě Slavie Malé Hoštice, abych byl konkrétní, když 10. září přemluvíme nějakého druháka, aby se stal členem oddílu, takže za jak dlouho musí sportovní organizace oznámit státu, registru, Ministerstvu školství a mládeže tuto změnu s tím, že tam bude datum narození, místo trvalého pobytu, možná ještě velikost kopaček, to by nebylo od věci, kdybychom to tam vedli.

Já si myslím, a budeme to navrhovat, abychom celý paragraf vypustili. Je to úplně zbytečné. Nevím, k čemu bude takový rejstřík pro Ministerstvo školství. Rozumím tomu, a to je podle mne mnohem lepší cesta, v okamžiku, kdy vypíšu nějaký grantový titul, můžu do podmínek toho titulu dát například, že doloží prokazatelným způsobem počty členů v oddílu, svazu, unii, to už je úplně jedno. A běžně se to děje, není to žádná novinka, mnozí z vás jste zkušení komunální politici a toto je zcela běžné, že v městských či krajských grantových okruzích se to požaduje po těch žadatelích a také se to kontroluje. Tak nevím, proč bychom to měli dublovat, protože bezesporu ty organizace budou žádat o peníze nadále z městských i krajských rozpočtů. Logicky. Kdo jiný by malé oddíly podporoval, zejména těch nemasových sportů, než města a obce, případně kraje? Tak proč mají ještě posílat do rejstříku sportovců údaje? Přijde mi to úplně zbytečné a chtěl bych vědět hlavní důvod, k čemu to ten stát potřebuje. Co se stane, když někdo přestane vykonávat činnost nebo když přestoupí nebo skončí jeden sport a začne druhý? Tak to bude těch změn...

Mě by zajímalo, paní ministryně, kolik odhadujete, kolik se tomu bude věnovat lidí? Jaké budou náklady? Protože je to tak vznosně napsáno, že ten rejstřík je informační systém veřejné správy. Ale informační systém veřejné správy má podle zákona nějaké parametry. Tady se o tom nepíše vůbec nic a mě by zajímalo, jestli autoři z Ministerstva školství vůbec mají představu, kdo to vytvoří, kdo ten server napíše, kdo ho bude obsluhovat, kdo bude platit provozní náklady atd. atd. Myslím, že tady budou zbytečně unikat peníze, které by mohly být použity na podporu toho sportu.

Návrh zákona se tváří velmi systémově - a je to opět velmi úsměvné. Podívejte se na § 6c Podpora významných sportovních akcí, kdy v odstavci 1, 2 a 3 říkáte, za jakých podmínek to může být - ale podívejte se na odstavec 4. Podpora ze státního rozpočtu na významné sportovní akce, to je název toho odstavce, neuvedené v odstavci 1 je poskytovaná na základě programu podle § 6b. Takže my tady říkáme: Ze zákona budeme definovat významné sportovní akce, ty budou mít nárok, pokud splní podmínky, na podporu, ale pokud náhodou podporu nedostanou, tak použijeme jiný paragraf, nesystémově, a jde to. Takže opět bude platit, že kdo má širší lokty a umetenější cestičku, tak přestože se tváříme, že jsme významní a že jsme zákonem určili, co je významná sportovní akce, tak když neuspěje, tak to použije podle § 6b a to už se jmenuje Podpora sportu ve formě dotace ze státního rozpočtu. Tak je to významná akce, nebo není? Mají nárok na ty peníze, nebo nemají? A třeba v odstavci 2 nebo 3 je významná změna. Doposud platilo, že se schvalují koncepce sportu, a nyní, jak jsem dneska slyšel na tiskových konferencích, po dvou letech práce vládní koalice dochází k významné změně: nebudeme mít koncepce sportu na všech úrovních, ale budeme mít plán sportu. A to je všechno. Vůbec nevím, proč měníme koncepce, nahrazujeme slovo koncepce za plán, jaký je v tom zase sémantický rozdíl. Potřeboval bych vysvětlit, proč koncepce je špatně a plán je dobře. Já to považuji takřka za synonyma, ale možná se pletu, uvidíme, jaký je rozdíl.

Jsou tam poměrně obecně dány povinnosti obcí. Já vím, že mnohé zůstávají stejné, je to třeba jenom v jiném paragrafu, ale např. obec ve své samostatné působnosti zabezpečuje přípravu sportovních talentů. No to bych chtěl vědět jak, v samostatné působnosti. Jestli ti zastupitelé budou trenéři, protože to se mohou rozhodnout, usnést, nebo já tomu nerozumím. Jestli tam má být paragraf úplně obecný, že by bylo vhodné, aby obce ze svých rozpočtů podporovaly sport, zejména mládeže, tak určitě ano. Ale ptám, se, proč to máme mít v dikci zákona. Je to § 6 Úkoly obcí. Zabezpečují finanční podporu sportu ze svého rozpočtu. Takže to se jakoby dubluje. Nebo nevím, jak obce ve své samostatné působnosti mají zabezpečit přípravu sportovních talentů, a kdo vlastně určí, kdo je sportovní talent a kdo vlastně sportuje jenom proto, že ho to baví, a nemá ambici být vrcholovým sportovcem. A možná není tak talentovaný, ale je dobře, že se tomu sportu věnuje.

Je plno dobrých úmyslů v tom zákoně, ale když si to přečtete podrobně a promyslíte, tak v zásadě nevíte, k čemu ten zákon je. V čem pomůže tomu sportu. A já myslím, že mnozí z nás se shodnou, že sportu, zejména tomu masovému či mládežnickému, stát, kraje a obce pomáhat mají, ale ne podle mě tím, že si zřídí rejstřík a že si dají takové vágní formulace do návrhu zákona. Já myslím, že přece stačí, když ten, kdo vypisuje grantové okruhy, je vypisuje včas, informuje o kritériích, informuje o tom, kdo seděl v hodnoticí komisi, a informuje o výsledcích, případně zdůvodní své rozhodnutí. To je naprosto správné. To si myslím, že bychom podpořili úplně všichni.

Pak mi přijde, nevím, jestli je to na základě sportovní veřejnosti, nebo je to iniciativa vládní koalice, že zákonem zřizujeme poradní orgán při ministerstvu. Nic proti, ale k tomu, aby si ministr či ministerstvo či ministryně zřídili poradní orgán, nepotřebuji zákon. Ta národní rada už mohla vzniknout včera, předevčírem, před měsícem, zítra, pozítří, za měsíc. K tomu skutečně zákon nepotřebujete. Podle mě si vyberete zejména ty svazy, unie, věrohodné lidi, ty požádáte o pomoc, oni ji určitě poskytnou a ta národní rada může začít fungovat již zítra, anebo až po Novém roce, abych to nepřeháněl, máme před sebou vánoční svátky a konec roku. Opravdu nevím, když je to poradní orgán, tzn. v zásadě, když to řeknu velmi cynicky, se sejdou, poradí a my si s těmi výstupy pak nějak - buď je podpoříme, nebo je nepodpoříme. Rozumím tomu, kdyby tam měla být nějaká závazná stanoviska. Tak to už musí mít oporu v zákoně, ale v případě poradního orgánu proč to dávat do zákona? Já tomu nerozumím. Nevím, jestli ministři mají poradce nebo nějaké poradní orgány, pravděpodobně ano, je to velmi obvyklé. A mají to v kompetenčním zákoně? Podle mě nemají, protože je to úplně zbytečné. Anebo to vyjadřuje hlubokou nedůvěru lidí ze sportovního světa, že se s nimi nikdo nebaví, a chtějí to mít aspoň v tom zákoně. Ale v tom případě říkám - tak jim vyjděme vstříc, můžeme to udělat bez toho zákona, můžeme projevit dobrou vůli, aniž bychom dali další a další paragrafy a paragrafy a nové zákony.

S tím rejstříkem souvisí taky navržené přestupky a pokuty. Je tam zase taková gumová formulace, že právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možné požadovat, aby k porušení právní povinnosti zabránila. A chci říci, že tam je pokuta milion a někdy i dva miliony. Nejsou to zanedbatelné částky. Když si představíte sportovní prostředí, tak pro někoho například, že nevydali návštěvní řád sportoviště, navrhnout milion nebo dva pokutu mi přijde, že je tam jenom to číslo, abychom ohromovali. Kdo ty pokuty bude vymáhat? A kdo reálně je zaplatí? A kdo z těch opravdu... Většina sportovních oddílů... (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane předsedo. Zejména pana předsedu Laudáta poprosím o ztišení a další kolegy.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Opravdu se domníváme, že převážná většina sportovních oddílů jsou bohaté organizace, které jsou schopny platit v případě pochybení například návštěvního řádu milion nebo dva? Já se to nedomnívám. Takže se chci se zeptat, proč tam jsou tak drakonické pokuty. K čemu to vlastně prakticky bude? Řekneme si, že jsme tam dali povinnosti, dali jsme k tomu přestupky a k tomu jsme dali vysoké pokuty. No a? Poruší například rozhodnutí § 7b o tom, že konkrétní sportovní podnik se uskuteční bez účasti návštěvníků. Tak si představme nejpopulárnější sport - kopaná neboli fotbal. Velmi často disciplinární trest je odehrání utkání bez návštěvníků, pokud se stanou nějaké nepřístojnosti, proti kterým podle mě máme společně bojovat. Pominu to, že je to právnická osoba založená za účelem zisku. Představme si, že dostane nějakou podporu ze státního rozpočtu například na účast v evropských pohárech. Pak UEFA udělí nějaký trest 20 tisíc eur a třeba zavření hřiště. V tom okamžiku hrozí správní delikt, pokuta milion až dva miliony korun. To přece není vůbec normální.

Když poodstoupíme od těch vzletných slov, jak všichni chceme podporovat sport - a já věřím, že většina z nás to chce dělat. A mnozí z nás na radnicích to konkrétně předvedli rozhodnutím, že se starají o sportoviště. My v Opavě jsme otevřeli školní hřiště pro veřejnost. Platíme tam v samostatné působnosti správce. Proč budovat novou tělocvičnu a nové hřiště, když na základní škole to vybudované je? Stačí tam platit někoho, kdo ohlídá, aby nedošlo ke zničení, a tak dále. Začali jsme podporovat děti z rodin, které jedou na lyžařský zájezd, nemalou finanční částkou, aby tam nebyla finanční bariéra, aby pokud možno každé dítě mohlo v sedmé třídě absolvovat lyžařský výcvik, a tak dále. To jsou konkrétní kroky, které se dnes a denně dějí ve stovkách či tisících obcí a měst.

A my teď máme zákon o podpoře sportu, který má podle mě jiný účel - uklidnit sportovní veřejnost, že budeme dávat více peněz do sportu. Tomu bych rozuměl. To volání je oprávněné, zejména podpora při výstavbě, údržbě sportovišť, podpora sportování mládeže organizované či neorganizované stojí za to. A můžeme se bavit o tom, jestli nemáme v rámci rozpočtu částku navýšit. I to, že se to bude koncentrovat, aspoň peníze z centrální úrovně, na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, je taky dobře. Ale ani k tomu nepotřebujeme zákon. To stačí se domluvit, že centrální dotační tituly, které se týkají sportu, budou pouze vypisovány Ministerstvem školství, a naplníme.

Takž já bych ještě jednou požádal paní ministryni, v čem vlastně vidí přínosy tohoto zákona pro sport. Já je určitě nevidím v rejstříku sportovců. To považuji opravdu za špatný nápad. Nevím, jak se na to tváří sportovci, protože oni to už udělají. Ve svých obcích, krajích tyto informace dávají a předpokládám, že pokud dostávají dotace i ze státního rozpočtu, je to taky jedna z podmínek dotačního titulu. Proč Národní rada pro sport musí být v zákoně a není zřízena rozhodnutím ministra či ministryně? Proč přestupky? Proč je tam ten gumový paragraf, jak bude právnická osoba prokazovat, že vynaložila veškeré úsilí, aby ten přestupek nenastal. Nějaký modelový příklad, jaký přestupek nastane a jak se může právnická osoba vyvinit. Proč milion až dva miliony? Proč jsou z toho právnické osoby vyloučeny? To jsou podle mě základní otázky.

Myslím si ale, že všechny věci, o kterých jsem mluvil, se dají opravit v průběhu druhého čtení lepší formulací, vypuštěním, přidáním a tak dále. Takže jsme připraveni to podrobně debatovat, ale poprosil bych, kdyby alespoň na některé otázky zazněla odpověď už teď, protože ne všichni jsme členové školského výboru, ne všichni budeme mít možnost se debaty účastnit. Pak bych velmi nerad slyšel, jak to velmi často slyším: když už se to mluvilo na výboru, tak tím nezdržujte ve druhém čtení. Mě ten zákon zajímá, takže já k němu bezesporu budu vystupovat i ve druhém a třetím čtení a věřím, že paní ministryni přesvědčíme, že ten rejstřík sportovců opustí. Nemáte těch rejstříků dost? Registr smluv, registr přestupků, registr lékařů, registr učitelů. Teď registr sportovců. A já jsem říkal v nadsázce, že bychom měli vytvořit registr kuřáků a porovnávat ho s registrem sportovců a zjišťovat, jestli tam není náhodou nějaká duplicita. Ale to opravdu žertuji.

Myslím, že registrů už máme až až. A nedávejme sportovcům další a další administrativní povinnosti. Já se nedomnívám, že tam dochází k nějakému velkému úniku peněz. Možná jsou některé akce zbytečně megalomanské, možná by některé stadiony nebo haly mohly být menší, odpovídaly by více počtu obyvatel ať už ve městě, krajské, okresní či spádové oblasti, to určitě ano. Ale zejména pokud máme na mysli podporu činnosti oddílů mládeže, tak tam trenéři nemají buď žádnou odměnu, nebo velmi nízkou. To si řekněme. Mnozí to dělají jako své hobby. Takže nedělejme z nich zase sprosté podezřelé, kteří budou muset vykazovat tisíc údajů, a stát bude těch tisíc údajů kontrolovat, aby potom nějaké peníze poslal. Mnozí to pak vzdají právě z těch důvodů, a mluvím o těch menších vesnických oddílech, že nebudou mít administrativu na to, aby takovou žádost vůbec napsali, aby si byli jisti, že to, co mají odeslat do nějakého rejstříku sportovců, je dobře, aby věděli, jak to odeslat. Mnozí nemají ani počítač. Nežijme v pohledu velkých klubů, které mají sekretariáty, mají administrativní pracovníky, pro které by to tak velký problém nebyl.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jiří Holeček: Děkuji za slovo ještě jednou, pane předsedající.

Dámy a pánové, já bych chtěl reagovat krátce na vystoupení kolegy Stanjury. Musím mu dát za pravdu s Národní radou. Mám tady dokonce s sebou pozvánku na 5 zasedání Národní rady pro sport 17. prosince 2014 od pana Marcela Chládka, který mě pozval, protože jsem byl v té době členem Národní rady. A skutečně z kompetenčního zákona vyplývá, že ministr si národní radu může zřídit i bez zákona, a vřele to doporučuji. Kolegovi musím v tomto ohledu dá za pravdu.

V čem mu ale za pravdu nemohu dát a rád bych ho přesvědčil, pokud jde o rejstřík sportovců. Nevím, jestli pan kolega Stanjura ví, pro rok 2016 byly vyhlášeny některé nové programy, které by měly podpořit právě sportování dětí a mládeže. Jak se finanční prostředky z ministerstva dostanou k mládeži? K mládeži se nejlépe finanční prostředky dostanou, když půjdou přímo z ministerstva do konkrétního malého klubu i v malé vesničce. Paní ministryně takovýto program navrhla, na příští rok je funkční, už se celá řada klubů v celé zemi, České republice, do toho hlásí, a proto je dobře, aby se u ministerstva registrovaly i samozřejmě s počtem sportovců, které mají. Dokážu si představit, že paní ministryně stojí před úkolem rozdělit finanční prostředky, neinvestiční dotace, do jednotlivých sportů a do jednotlivých klubů. Jak na to půjde bez toho, aniž by věděla, kolik v daném klubu či v daném sportu sportuje sportovců? Jak to udělá, když nebude vědět, kolik z celkového počtu je mládeže a kolik z toho počtu je dospělých? Do dnešních dnů se ministr musí opírat o informace, které dostává od svazu. V dnešní době se kluby skrze registrace sportovců registrují u konkrétních svazů. Jenomže řada svazů přiznává, že vykazuje na Ministerstvo školství nepravdivé údaje. Dává tam údaje o sportovcích, které registruje, kteří už dávno nejsou aktivní, dokonce někteří z nich už nejsou bohužel mezi námi. A pořád je vykazují ve stavech. A to je problém. To znamená, že potom informace, které přicházejí na Ministerstvo školství, jsou zkreslené a jsou nepřesné. My bychom potřebovali, a já bych se pro to přimlouval, aby finanční prostředky pro sport byly rozděleny férově podle skutečných stavů, podle skutečných počtů. A proto tento registr sportovců a registr klubů sportovních organizací můžu jenom doporučit a podpořit.

Naopak bych se přimlouval, aby vznikl ještě další registr. A další registr - registr sportovišť, protože se nerozdělují peníze jenom neinvestičního charakteru, ale i investičního charakteru. A dneska Ministerstvo školství rozděluje peníze takřka naslepo. Proto říkám, že je mimo jiné v té slepé uličce.

Finanční prostředky do investičních prostředků se rozdělují v podstatě v řadě případů podle subjektivních pocitů a to není dobře. Bylo by dobře, aby vznikla mapa sportovišť, kde by bylo jasné například v Moravskoslezském kraji, kolik je fotbalových stadionů, hokejových hřišť, v jakém jsou stavu, kdo je vlastní, kolik je tam členů, jak je silná základna dětí a mládeže, kolik je tam dospělých sportovců, kdy tam například do takového klubu přispěla obec či kraj finančními prostředky, aby se neopakovalo pořád dokola, že se přispívá na investičních dotacích stále stejným subjektům. Toho jsem si všiml, že se tak děje, aspoň v minulosti se tak dělo. A byl bych rád, aby finanční investiční dotace dostali i ti, kteří už žádají léta, a nikdy se nedostalo.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Vaším prostřednictvím k panu zpravodaji. Já jsem nic takového neřekl. Já jsem jenom říkal, že podle mě je lepší cesta požádat o ty údaje ty, kteří žádají o grant, a klidně mít v grantovém řízení, že pokud tam nejsou pravdivé údaje, tu dotaci celou vrátí. Jsem velmi skeptický k dalším a dalším registrům. Protože i ta mapa sportovišť. To je moc hezké. A jak dlouho to bude? Vezměme si fotbalová hřiště. Těch budou tisíce. Tak abychom měli takzvaně spravedlivý program, tak bychom měli u každého zjistit: Kdy naposled byl vyměněn trávník? Za kolik peněz? Kdo na to přispěl? Kolik lidí to bude dělat, pane zpravodaji prostřednictvím pana předsedajícího? To je neuvěřitelná práce. To hezky zní.

Jestli ministerstvo dává pořád těm samým, nemusí dávat pořád těm samým. Vždyť ty dotace rozděluje ministerstvo, ne ti žadatelé. A pokud máte problém s tím, že to paní ministryně nemůže sama rozhodnout, a já s tím souhlasím, nemůže, tak ty peníze dejme do rozpočtového určení daní, 4 miliardy na sport, a rozdělme to mezi města a obce. A klidně tomu dejme mašličku, že to jsou peníze, které patří na sport a obci. A obce už budou vědět, které kluby tam u nich jsou, kdy si vyměnily trávník, kdy si koupily branky, jestli mají dresy deset roků staré, seprané, nebo nové. Ale ta snaha každý vesnický oddíl, každé vesnické hřiště řešit z centrálního registru narazí na praktické problémy. Úplnost databáze. Věrohodnost databáze. A aktuálnost databáze. A o tom podle mě v té důvodové zprávě není vůbec nic. Já bych chtěl vědět odhad. Kolik odhaduje, že tam těch sportovišť bude? Jaké údaje majitelé sportovišť tam mají zadat? Kolik roků dozadu budou například provozní dotace? Nebo investiční. Nebo neinvestiční, protože někdy je to charakter opravy, někdy je to charakter zhodnocení, jeden účetní vám řekne, že to je oprava v nákladech, druhý vám řekne, že je to investice v odpisech. A co s tím budete dělat? Takže dostanete seznam deseti tisíc fotbalových hřišť. Řeknete: Máme pět milionů na fotbalová hřiště. A vyberete to nejhorší, ať už žádá, nebo nežádá? Já tomu vůbec nerozumím. (Upozornění na čas.) Zní to dobře, ale prakticky to nebude proveditelné. To je ta moje zásadní výhrada. A souhlasím s tím, proto jsem říkal, ať uvádějí ty údaje, a pokud lžou, tak vrátí peníze. To je úplně jednoduché. Klidně ze sankcí. Lhát nemá ani žadatel o dotaci.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: S další faktickou poznámkou pan poslanec Milan Urban. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, určitě bych se zastal toho rejstříku, protože je národním tajemstvím, že černé duše v těch sportovištích, institucích prostě existují na základě různých požadavků v různých dobách. A udělat v tom pořádek si myslím stojí za to. A zvlášť s ohledem na to, že podle skutečného stavu sportovců budou přicházet do sportovních organizací peníze.

Co se týká registru sportovních zařízení a ve vazbě na nějaké čerpání, tak tam je to podle mě ještě o hodně složitější, protože sportovní organizace bývají většinou občanská sdružení a většinou, nebo dost často, neříkám, že většinou, sportují na hřištích, která patří někomu jinému, většinou to jsou obce, nebo radnice. Existuje tam pronájem, prostě nějaký symbolický. Tím podporují obce, ti zastupitelé podporují také sport v dané obci, v daném městě. Takže pak jakoby žadatelem o grant bude obec, protože ta je vlastník. Pravděpodobně to bude obec, protože to je vlastník hřiště. Nebo to bude občanské sdružení, ale není zase vlastníkem, takže tam je těžko posílat nějakou dotaci někomu, kdo není vlastníkem, i v dnešní době. Takže z tohoto pohledu bych si myslel, že by to chtělo ještě promyslet než to dávat teď do toho zákona, jakoby nějak tam příliš tlačit na rejstříky hřišť. I když svůj smysl to určitě má jako určitý možná přehled. Ale vázat na to čerpání prostředků se mi zdá zatím jakoby dost nepřesné.

Ale když se vrátím k těm rejstříkům sportovců, tak já bych taky jako mohl nastoupit ještě dneska (upozornění na čas) někde ve fotbalové druhé lize, přestože mi pan Miroslav Kalousek říká dědku, a byl bych započítán do čerpání, protože mám prostě registraci. A on má možná pravdu, protože tehdy říkali, já špatně slyším, tak oni místo hochu možná říkali dědku. Ale to není tak důležité.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Velmi se omlouvám, pane kolego, ale vaše dvě minuty už dávno vyčerpaly.

 

Poslanec Milan Urban: Taky se omlouvám. A myslím si, že tenhle zákon bude stát za to, abychom o něm diskutovali věcně.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu kolegovi Urbanovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Petr Fiala. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Fiala: Ze zkušenosti z Ministerstva školství bych si naopak dovolil prohlásit ten rejstřík za zbytečný, a to z několika důvodů. Za prvé - ano, je trošku problém, že možná nevíme do detailů, kolik těch aktivních sportovců je a kolik sportuje mládeže. Na druhé straně je potřeba říct, že Ministerstvo školství musí respektovat něco, co bychom mohli nazvat jako autonomie sportu a sportovních svazů, takže ministerstvo stejně až na výjimky některých investičních akcí nepřiděluje finanční prostředky přímo jednotlivým klubům, ale vlastně je přiděluje sportovním organizacím. A my tady máme konstrukci složitého drahého rejstříku, do kterého se jednou vloží nějaká data a pak za to, jak je rejstřík vyplňován, nakonec odpovídá zase ten svaz. Tak ono vlastně je jedno, jestli nám jednotlivé sportovní svazy řeknou, kolik mají členů, anebo se to bude zase vyplňovat do drahého rejstříku. Ve výsledku na tom vůbec nezáleží. Ale vytvářet zase komplikovaný rejstřík, do kterého se všichni budou registrovat, mi připadá úplně zbytečné. Nebude to aktuální, nebude to fungovat lépe.

Nevidím žádný velký problém v tom, jak ministerstvo přiděluje dotace. Pracujme na tom. Zlepšujme to. Spolupracujme. Mějme národní rady sportu. Ne v zákoně, ale fakticky. A určitě dosáhneme dobrého systému. Rejstříkem si nepomůžeme.

A panu poslanci Urbanovi, prostřednictvím pana předsedajícího, bych řekl: Mně nepřipadá nic špatného na tom, že jste někde registrován jako sportovec. To je nakonec v pořádku a stát musí mít zájem na tom, aby se pohybovali a sportovali i třeba lidé, kteří se budou blížit seniorskému věku. To mě nijak nezneklidňuje. To je naprosto v pořádku.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan předseda Fiala zjevně pana poslance Urbana potěšil. Nyní s faktickou poznámkou ještě pan poslanec Stanjura. Následně pan poslanec Urban. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nejdřív poznámka k tomu, co řekl ctěný kolega pan poslanec Urban. Všichni víme, že tam mají černé duše. Já to tedy nevím. A když tak buďme konkrétní. To je zase to, že někdo je sprostý podezřelý. Všichni mají černé duše, tak zavedeme registr. Sice to pošlou ti samí, kteří mají černé duše. Jediné, co tam je, pak do toho vstoupí Ministerstvo vnitra, podívá se do registru obyvatel a řeknou: ano, tento člověk je na této adrese a je ještě živ. Samozřejmě Ministerstvo vnitra pravděpodobně nemá informaci, jestli Milan Urban nastupuje na levém křídle nebo na stoperovi, nebo už nenastupuje za svůj fotbalový tým, a ani ji mít nemůže. Takže se nezmění vůbec nic.

A když mluvíme o podpoře mládeže, já jsem pro, tak zase pan zpravodaj mluvil jen o organizovaném sportu. Když jsem říkal zkušenost z mého města, když jsem byl ještě primátorem, tak jsme podporovali otevřená sportoviště i pro ty neorganizované, což je podle mě stejně záslužné jako ti, kteří v těch oddílech jsou.

Ale ti samozřejmě nebudou v žádném registru, neorganizovaní. Otevřené hřiště, které dítě jde kolem, nebo teenager, může si tam zasportovat, může tam hrát basket nebo zahrát si fotbálek. Tak tohle podporovat nebudeme? Protože i kdyby ten registr byl, tak oni tam stejně registrováni nebudou. Neorganizovaná činnost je přece stejně cenná jako organizovaná! A na to podle mě ten zákon nemyslí.

O těch sportovištích souhlasím s panem poslancem Urbanem, že ta situace... Ono to je trošku jinak. Většinou občanská sdružení ten majetek měla v 90. letech a pak logicky to bylo nad jejich síly, velmi často je úplatně nebo neúplatně převáděla. Ale pozor u těch pronájmů! Pozor! Pozor na policii a státní zástupce! To je neekonomické přece, pronajímat tělocvičnu někomu za korunu ročně. A jsou takové případy, kdy kolegové ze zastupitelstva nebo z rady skončili s tím, že je to neekonomické, a byli vyšetřováni policií. Přitom je to jasné politické rozhodnutí a je to ta jasná podpora. Protože tam jsou opravdu symbolické nájmy. Ale opravdu, zvažte to. (Předsedající: Čas!) Akorát.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Urban odmazává svoji faktickou poznámku. S faktickou poznámkou pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Nechci debatu příliš prodlužovat, proto faktická poznámka. Podle mého názoru ten zákon je příliš kostrbatý. Je možná dobře míněný. Ten nadpis by každý z nás podepsal, ale jakmile se podíváme dovnitř, tak zjišťujeme, že se bude odehrávat především v oblasti byrokracie celá podpora, a nikoliv faktické peníze, které by někam měly přijít. Myslím, že čím jednodušší ten zákon bude, tím lépe pro všechny. Ať si stát organizuje své, nechá kraje a obce na vlastní organizaci. My tím zákonem zasahujeme i do samostatné působnosti obcí, kde jim v rámci samostatné působnosti říkáme, že jsou povinni mít plán rozvoje sportu. To my tedy asi budeme u nás v obci, nás je tam sto trvale žijících obyvatel, tak budeme asi každý rok psát plány rozvoje našeho sportu. Garantuji, paní ministryně, u nás hlavní záležitostí rozvoje sportu je, že potřebujeme dva záchody na sportovišti. To je náš hlavní cíl a doufáme, že třeba jej docílíme. Bojím se trošku toho, aby se neobjevilo, že budeme potřeba vyměnit žárovku a to už nebude v plánu rozvoje sportu, a tím pádem bude potřeba aktualizovat už aktualizovaný plán sportu, který už jsme tam měli předtím. A tak dále a tak dále. Výsledkem bude, že se na to všichni vyprdnou a nic takového vůbec dělat nebudou.

Já bych moc prosil, aby tento návrh zákona šel i do výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Tam snad bude řada komunálních politiků z praxe a pokusí se v tom zákoně nechat to, co je důležité, a vyndat ty nesmysly, které po obcích v tuto chvíli chceme a říkáme tomu rozvoj sportu místo toho, abychom tomu řekli, že chceme další a další byrokracii.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Ještě dvě faktické poznámky, pak s přednostním právem pan zpravodaj. Pardon, tři faktické poznámky. Takže s první faktickou poznámkou pan poslanec Martin Novotný, po něm pan poslanec Ivan Adamec, po něm paní poslankyně Anna Putnová. Všechno faktické poznámky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Já jsem chtěl jenom několik vět, pěkné odpoledne, k té ideji, kterou řekl pan zpravodaj, že bychom ty rejstříky měli dotáhnout ještě o nějaký stupeň výše a začít budovat rejstřík sportovišť. My jsme se na úrovni relativně velkého města pokusili udělat pasportizaci našich sportovišť, poskytnout tyto informace veřejnosti přes internet, zmapovat tyto záležitosti. A já vám garantuji, že už na úrovni stotisícového města vměstnat do tabulky a jakýmkoli způsobem objektivizovat tuto oblast a z té tabulky být schopni vyčíst reálné potřeby, v jakém stavu jaké sportoviště je, jaké investice potřebuje, je v podstatě nemožné bez toho, abyste měli k dispozici nějaké insidery, lidi přímo z té lokality, kteří vědí, jak který sportovní klub funguje, co se kolem něj děje, kde ta investice má smysl, kde ta investice nemá smysl. A představa, že kromě nějakých strategických investic do velkých sportovišť republikového či krajského významu lze takto mapovat všechno a z jakkoli podrobné tabulky něco objektivního vyčíst a na základě toho dělat v celorepublikovém měřítku nějaká rozhodnutí, je naprosto mylná. Protože to prostě nejde bez té lokální znalosti, bez insiderů a ty z úrovně ministerstva v žádném případě nejste schopni do toho procesu zahrnout.

Taková představa, že ten svět jde zobjektivizovat a vytvořit nějaký dokonalý mechanický systém, jak ho řídit, tak to v žádném případě nejde. A bez lidí, kteří v místě mají místní znalost, a bez schopnosti třeba i politika vyslyšet jejich doporučení, což není žádný lobbing v tom negativním smyslu, se žádné dobré rozhodování ani v oblasti sportu nedá dělat.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Novotnému. S další faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče. Připraví se paní poslankyně Anna Putnová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající, dámy a pánové, hezké odpoledne. Také nechci zdržovat, proto jenom faktickou poznámku.

Víte, ono financování sportu na obcích, to je dneska téma a myslím si, že v řadě případů je to téma, které končí trestními oznámeními a velkým podezříváním o tom, že s těmi penězi se z hlediska sportu nezachází přímo, řekl bych, poctivě a ze zákona. Ale já o tom mluvit příliš moc nechci. Chtěl jsem říct, že pan kolega Petr Bendl se mýlí, když říká, že obec typu Bratronice, když nebude mít plán sportu, že nebude sport v obci fungovat. Ono je to o tom, že nedosáhne na žádné státní peníze. A on to tady naznačil, samozřejmě. A to já si myslím, že to opravdu, když si přečtete § 6, já ho čtu a vůbec z něho nejsem moudrý.

Já to přečtu: "Obec ve své samostatné působnosti vytváří podmínky pro sport, zejména zabezpečuje rozvoj sportu pro všechny, zejména pro mládež." Tak nevím, co jsme dělali doposud, že to musí být v tomto zákoně. Fakt nevím, co jsme dělali!

"Zabezpečují přípravu sportovních talentů včetně zdravotně postižených občanů." No to děláme taky! Akorát je tady otázka, v jaké míře se to má dělat. A to si myslím, je zásadní otázka. Protože je rozdíl podporovat talenty, které samozřejmě najde někdo jiný, ne že úředník na obci nebo starosta nebo radní. Ale kolik to bude stát a jaká je míra podpory? To mi tady v tomto návrhu zákona velmi chybí.

"Zajišťují výstavbu, rekonstrukce, udržování, provozování sportovních zařízení a poskytují je pro činnost občanů." Tak prosím vás, zase, co děláme celá léta? Vždyť děláme jenom toto! Ale pokud žádáme o dotace na výstavbu jakéhokoli sportovního zařízení, tak to děláme proto, abychom je právě poskytli pro tuto činnost! Z jiných důvodů to neděláme.

"Kontrolují účelné využívání svých sportovních zařízení." Od Šumavy k Tatrám. Nevím, co si pod tím mám představit jako starosta obce. Opravdu, je to bezbřehé, je to de facto nic nevypovídající.

"Zabezpečují finanční podporu sportu ze svého rozpočtu." No kdybychom to nedělali, tak už tady žádný sport v této republice není. Protože pokud vím, tak jiná podpora než z obecních rozpočtů dneska neexistuje.

No a o plánu už jsem mluvil. (Upozornění na čas.) Já si myslím, že celý § 6 by stálo za to z tohoto návrhu zákona vypustit, a věřím, že k tomu dojde po odborném projednání ve školském výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Adamcovi. S faktickou poznámkou dále paní poslankyně Anna Putnová, po ní s faktickou poznámkou pan předseda Zbyněk Stanjura. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Anna Putnová: Děkuji. Ještě jednou dobré odpoledne. Já myslím, že my tady řešíme oblast, která technicky zabíhá do formulování zásad organizace rejstříku, ale naprosto zásadní otázka je, zda chceme rozdělit výkonnostní a nevýkonnostní sport. Protože pokud nerozdělíme tyto věci, tak budeme pořád podporovat výkonnostní sportovce, kteří v řadě případů jsou profesionálové! Toto je věc, kterou bychom měli zdůraznit. Pravděpodobně to nejsme schopni udělat novelou tohoto zákona. Proto jsem říkala, že to je jenom první našlápnutí k tomu, abychom měli diskusi o tom, jak by měl ten sport vypadat.

A když se bavíme o tom, co je a co není transparentní. Mám před sebou tabulku, která analyzuje dotace pro rok 2015 na reprezentaci. A když se podívám na to, jak uspěly jednotlivé svazy, tak musím říct, že víc než cokoli jiného tam zaváží osoba předsedy toho svazu. Takže jsou některé sporty, které jsou dlouhodobě podporovány bez ohledu na to, kolik mají členů a jak jsou úspěšné v mezinárodním srovnání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Putnové. S další faktickou poznámkou pan poslanec Zbyněk Stanjura, po něm s přednostním právem pan... Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já si nejsem jist, že máme definovat v zákoně, co je vrcholový sport, co je výkonnostní, co je masový, jestli bychom se vůbec shodli na definici. Právě proto, že každý z nás má rád jiný sport, tak podle mě neexistuje objektivní kritérium, žádná tabulka, která to objektivně posoudí.

Ale já chci mluvit o ničem jiném. Chci mluvit o penězích, protože sport peníze potřebuje. A je to pár dnů, možná týdnů, kdy jsme hlasovali o novele hazardu. A já, protože skoro všichni přítomní členové v Poslanecké sněmovně, ať už poslankyně, či poslanci, hlasovali pro návrh, který přinesla vláda, který má přinést dvě miliardy navíc, ale vládní koalice se rozhodla, že to navýšení nerozdělí tak jako doposud, a de facto svým rozhodnutím změnou z 80 na 63 % připravila obce a města minimálně o 350 milionů, a to je spodní odhad. A převážná část těchto peněz končí ve sportu a v podpoře malých oddílů. Tak ti samí, kteří dneska tady budou říkat od mikrofonu, jak chtějí podporovat sport, jim před dvěma týdny vzali minimálně 350 milionů korun. A pokud chceme podporovat mládež, tak říkám, dejme peníze do rozpočtového určení daní. To je spravedlivé! Anebo podle počtu dětí, které trvale žijí v té dané obci. To je také spravedlivé kritérium, když už to chceme dělat na hlavu bez ohledu na to, jestli to dítě je, či není organizováno v nějakém oddílu. A tam žádné černé duše nejsou. Buď tam ty děti žijí, nebo nežijí. Máte to vyřešeno. Tento údaj má k dispozici Český statistický úřad a nemusíte vymýšlet žádný rejstřík. Stanovme sumu, rozdělme to jednoduchým opatřením a města a obce si už s těmi penězi poradí, protože ony vědí, který oddíl mají podpořit a který ne, který je jenom virtuální a který je skutečný.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Volný, po něm pan poslanec Novotný. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Kolegové, kolegyně, jak bych chtěl pana kolegu Stanjuru vaším prostřednictvím ujistit a uklidnit, že ve stávajícím zákoně je zakotveno, že z daní z hazardu dostává olympijský výbor, tedy sport, peníze a není to málo. Teď běžně dostával 450 milionů a tím, že se zvedla ta procenta a zvedne se výběr, tak dostane o to více sport. To znamená, sport s tímto navýšením dostal i více peněz. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Volnému. S další faktickou poznámkou pan poslanec Novotný, připraví se pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Novotný: Děkuji za slovo. Hezké odpoledne, dámy a pánové. Já budu stručný. Chtěl bych podpořit tuto novelu zákona a myslím si, že sport si zaslouží opravdu novelu zákona, já bych dokonce řekl, že sport si zaslouží vlastní ministerstvo. Zrovna tak, jako je Ministerstvo kultury, tak si myslím, že by měl mít sport své vlastní ministerstvo, aby řekněme v uvozovkách nepaběrkoval při Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Tato myšlenka není nová, ta už byla dávno prosazována, ale já si myslím, že narůstá na potřebnosti, protože víte dobře, že naše děti se moc nehýbou a že opravdu ta potřeba vůbec, když sleduji tuto širokou diskusi, je velmi potřebná. Takže zamyslete se i nad touto myšlenkou. Možná že někdy dospějeme k nějakému závěru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Novotnému. Prosím pana poslance Stanjuru s jeho faktickou poznámkou. Po něm pan poslanec Petr Fiala. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Vystoupení pana poslance Volného - on to neřekl celé. Za prvé neřekl, že jsme to prosadili my v minulém volebním období, a tváří se to jako velký úspěch, který on a jeho hnutí tady předvedlo.

A za druhé, a to je mnohem důležitější, podívejte se do záznamu jednání rozpočtového výboru. Pan ministr financí Babiš to opakovaně kritizoval a říkal, kdyby bylo po mém, tak olympijský výbor žádné peníze nedostane. Říkal to veřejně opakovaně. Tak mi tady neříkejte se slzou v oku, jak vy myslíte na olympijský výbor a jak jim zvýšíte peníze. Váš pan předseda na rozpočtovém výboru opakovaně říkal, že je to špatné, že to bohužel nestihne zrušit, a kdyby bylo po jeho, tak olympijský výbor žádné peníze nedostane. Kdo mi nevěří, najděte si na webu Poslanecké sněmovny záznam z jednání rozpočtového výboru, když jsme projednávali novelu zdanění hazardu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Fiala. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Fiala: Já jsem chtěl vyjádřit určitou skepsi k myšlence, že když chceme něco zlepšit, tak musíme založit další ministerstvo. Máme tady úvahy o ministerstvu pro výzkum. Já vám garantuji, že ministerstvo pro výzkum, tak jak je v této podobě navrhováno, určitě nic ve výzkumu nezlepší, a ani to, že vydělíme z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy tu tělovýchovu, nazveme to Ministerstvo pro sport a budeme to spravovat zvlášť, žádný posun znamenat nebude. Budeme mít jenom mít víc úředníků a další úřad na krku.

To, co je ale potřeba udělat ve sportu dlouhodobě a dlouho se to nedělo, je stabilizovat finanční prostředky, které do sportu jdou, a proto třeba já v době, kdy jsem působil jako ministr školství, jsem zvažoval variantu dvou kapitol, aby peníze, které jdou pro sport, nebyly společné s penězi, které jdou na vzdělávací soustavu. Ale ani to si nemyslím, že je to správné řešení. Řešení jsou mnohem jednodušší. A pokud chceme, aby sportovala mládež, tak zase nemusíme vymýšlet jakési komplikované registry a složité věci, ale pojďme začít s jednoduchými. Například když se za drahé peníze postaví u školy výborné sportoviště, jediné v té obci, tak nemá žádnou logiku, aby se to po školním vyučování zavřelo a nikdo se tam nedostal. Vytvářejme třeba podmínky pro to, aby tam děti mohly sportovat, mladí lidé mohli sportovat, aby to mohly využívat sportovní kluby. A tady myslím stát, obec, kraj mají možnost, jak do toho zasáhnout. Ale nedělejme to prostřednictvím úřadu, další a další legislativy, rejstříků a věcí, které nakonec ten lepší pohyb lidí nepřinesou.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Fialovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Milan Urban. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Urban: Já to nechci zdržovat. Děkuji, pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, ale tady je jeden velký problém a možná, že je to i důvod také, proč je tady nový zákon o sportu. Vzpomenete si se mnou. Do sportu šly stamiliony korun ze Sazky. Sazka je zprivatizována a peníze chybí. Sport tedy oprávněně žádá peníze, aby mohl fungovat, tak všemi možnými kanály žádá, aby to šlo z veřejných prostředků, a proto je tady jaksi určité úsilí narovnat pravidla pro rozdělování veřejných prostředků mezi sportovce. A kdyby nedošlo k tomu velkému výpadku ze Sazky, za což já tedy se necítím odpovědný, tak bychom možná tu situaci nemuseli ještě dnes řešit, i když udělat pořádek vždy stojí za to. A tedy kde jsou ty peníze, které šly do sportu ze Sazky? Kdo je má? Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Štětina, po něm pan poslanec Kalousek. Pan poslanec Štětina dává přednost svému ctěnému kolegovi. Prosím, pane poslanče, máte... (Posl. Kalousek přednost vrací.) Takže opravdu pan poslanec Štětina. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Štětina: Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já tady s velkým zájmem sleduji, jak máme všichni zájem na tom, aby do sportu šlo hodně peněz. Ale pokud si vzpomínáme, asi před půl rokem jsme zde jednali o navýšení finančních prostředků do sportu, tak nebylo přijato bianko jedné miliardy. Já vám řeknu proč. Protože peníze do sportu jdou stále nekontrolovaně a netransparentně. Já se domnívám, že návrh tohoto zákona, který teď právě připravuje paní ministryně, je základem toho, co by zde mělo být. Je potřeba vědět a není to nějaká věc, kde se hovoří o přeregistrování atd., ale je to o zavedení pořádku do toho, jak a komu máme ty peníze dát. Já jsem tady s velkým zájmem sledoval vystoupení kolegy Urbana, prostřednictvím pana místopředsedy, kde se zmiňoval o Sazce. A možná že všichni víte, že mnoho lidí, kteří dělali v Sazce a byli na vysokých funkcích, tak jsou dneska předsedové svazů, anebo dokonce celého hnutí. Já se ptám, jak je to možné.

Právě se domnívám, že toto, co tento zákon chystá, je v naprostém pořádku, a nesvádějme na to, že to nelze, protože bychom bránili definicí sportu, co je masové, co je tedy základní sport, vrcholový a nevím, co ještě dále. Ale skutečně je potřeba ty peníze dávat velmi správně, poctivě. A hlavně aby se také nekradlo.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Štětinovi. S další faktickou poznámkou pan předseda. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pan poslanec Urban, kterému věru neříkám dědku, to si vymyslel, tady řekl, že Sazka byla zprivatizována, což při vší úctě k němu si dovolím označit za nepravdivý výrok. Sazka nemohla být zprivatizována, protože nikdy nebyla státní. Sazka byla vždycky privátním subjektem, byla v majetku tělovýchovných svazů a to jsou privátní subjekty. Byla to privátní společnost, která zkrachovala pro své špatné hospodaření.

Je s podivem, že ti, kteří ji k tomu krachu přivedli, což byl historický výkon, to bylo do Guinessovy knihy rekordů, přivést ke krachu takový monopol, že jsou dodnes někteří z nich tučnými příjemci státních dotací a hřejí se na výsluní přízně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. To se hřejí. Například Autoklub - já jsem se díval, kolik má dotace oproti ÚAMK, a myslím si, že se hřeje.

A co se děje s těmi penězi, které ze Sazky šly do sportu? No jsou příjmem státního rozpočtu. Sazka neplatila daně a onen povinný odvod na dobročinné účely, který platily loterijní organizace, byl odvodem Sazky do ČSTV a do tělovýchovných svazů. Poté co jsem v roce 2011 jako první ministr prosadil zdanění hazardu, proto asi současný ministr říká, že jsem jeho králem, tak když jsem prosadil zdanění hazardu, tak tento odvod se stal 20% daní a tato daň je příjmem státního rozpočtu.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dobrý den. Ještě než dám slovo panu poslanci Horáčkovi, přečtu došlé omluvy. Paní poslankyně Semelová se omlouvá na čtvrtek od 9 hodin z pracovních důvodů. Pan poslanec Holík se omlouvá do 14.15 z pracovních důvodů. Pan poslanec Procházka ve středu od 18 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pan ministr Jurečka od 15 hodin dnes z resortních důvodů, pan poslanec Klaška dnes 15.45 až 18.00. Tolik tedy omluvy.

Faktická poznámka pana poslance Horáčka.

 

Poslanec Václav Horáček: Děkuji, pane předsedo. Dovolte mi, abych se taky krátce vyjádřil.

Za prvé, aby to nezaniklo, znova bych chtěl upozornit na ten § 6, který tady říkal můj kolega pan poslanec Adamec. To je prostě absolutně scestné. Úkoly obcí - obce to stejně plní a vždycky to plnily a plnit budou muset, protože by na té obci nevydržely.

To, co se týká nového ministerstva - byť si pana kolegy Novotného vážím, nedomnívám se, že zavedením nového ministerstva naše mládež začne sportovat. Koukněme se, jak to vypadá už teď při hodinách tělocviku, při náborech na Ministerstvo vnitra nebo vojáky.

Co se týká těch dalších, jako je registr sportovišť, domnívám se, že to je jenom záležitost toho, aby si to ministerstva mezi sebou řekla. Já nevím, jak to bylo u vás, ale pokud se pamatuji, tak když jsem na obci něco chtěl, tak jsem žádal o víceúčelové hřiště, o fotbalové hřiště. Vždycky jsem dostal dotaci, měl jsem na ní spoluúčast. Samozřejmě tyhle všechny informace někde jsou. Proč budeme zavádět nový rejstřík? Ať si to ministerstva mezi sebou vyřeší.

Co se týká úkolu obcí, zaznělo tady, domnívám se, že od pana zpravodaje, že teď právě nastane to, aby se neztrácely peníze a aby se také dostalo na některé oddíly, které předtím nedostaly. Možná to tak chodí na velkých obcích. Já jsem ze 6,5tisícového města a neumím si představit, že bych postupem několika let na někoho zapomněl. I to si myslím, že funguje a že na to není potřeba nic nového vymýšlet.

Takže abych to shrnul, nedomnívám se, že rejstřík je dobrá věc. Paragraf 6 bych nechal určitě z toho vyškrtnout, protože to nic neřeší. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Novotný, rovněž faktická poznámka.

 

Poslanec Josef Novotný: Děkuji za slovo. Už jsem nechtěl vystupovat, ale protože jsem byl prakticky vyzván. Já celý život trénuji mládež třikrát týdně dvě hodiny, soboty neděle jezdíme po turnajích. Prakticky všechno to ti lidé dělají zdarma.

Takže za prvé bych chtěl reagovat na tu poznámku prostřednictvím předsedajícího na pana poslance Fialu s tím, že opravdu má pravdu, že ta hřiště se zamknou nebo znepřístupní a podobně. Tady ovšem největší problém je opravdu sehnat trenéry. Sehnat trenéry, sehnat lidi, kteří jsou ochotní tuto činnost dělat za malé peníze a někdy tu činnost dělají zdarma. Takže tady bych opravdu apeloval na to, aby ty peníze šly k trenérům, kteří se starají o mládež.

Další věc je k tomu ministerstvu. Prosím vás, aby bylo jasno - já tady poslouchám, že sport má spoustu problémů. Já jsem samozřejmě neapeloval na to, aby bylo ministerstvo sportu zřízeno jenom kvůli tomu, aby tady vznikl další aparát. Ale na druhou stranu musím říct, že když bylo zřízeno Ministerstvo kultury, tak také lidi nezačali víc zpívat nebo víc hrát divadlo. Takže argument typu, že když zřídíme ministerstvo sportu, tak že děti budou víc sportovat, to samozřejmě tady je asi trošku mimo mísu.

Osobně si myslím, že sport má tolik problémů a že je to tak důležitá věc, že to stojí minimálně za zamyšlení. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: To byla poslední faktická poznámka. Nyní s přednostním právem vystoupí pan zpravodaj. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Holeček: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já bych se vyjádřil k tomu navrhovanému ministerstvu sportu. Podívejte se, srovnávat to s vědou nebo se vznikem ministerstva pro vědu - věda dneska má aspoň svoje agentury. Má Grantovou agenturu, má Technologickou agenturu s vlastní samostatnou rozpočtovou kapitolou. Sport nic takového nemá. Sport je organizován prostě pod Ministerstvem školství.

Já tady cítím v sále atmosféru, že prostě všichni chtějí sportu nějakým způsobem pomoci. Tak se pojďme domluvit, že to uděláme, že pomůžeme především sportujícím dětem a mládeži, amatérskému a veřejnému sportu, že se pokusíme v nějaké blízké budoucnosti oddělit zcela profesionální sport, který se musí uživit sám bez podpory státní, to je velmi důležité, a pojďme pomoct těm dětem zvlášť ze sociálně slabších rodin, aby vůbec v těch klubech mohly sportovat. Víme, že tělesná výchova dneska žáky základních škol příliš neláká, často je nebaví, omlouvají se z ní. A bylo by dobře, kdyby prostě mohli sportovat sport, který je baví v klubech, jenomže tam to stojí peníze. O to se starají obce, díky jim za to, a především se o to financování starají jejich rodiče. Podle průzkumu SANEP až 20 % rodin na sportování svých dětí nemá prostě peníze. Proto je tady dobrá vůle nové ministryně školství dostat peníze na podporu sportujících dětí a mládeže přímo do klubu. A aby bylo vidět, do jakých klubů to poslat, tak je třeba, aby ministerstvo vědělo, kolik dětí a jaké ročníky tam jsou.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Teď je zde jedna faktická poznámka pana předsedy Kalouska. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Chtěl bych vás moc poprosit, kolegové, máme-li vůli, a myslím, že ji společnou máme, ten zákon dovést do nějakého zdárného konce, aby tady byla systémovější podpora sportu, zapomeňme na zřízení ministerstva pro sport. Myslím si, že celá řada z nás byla aktivními nebo výkonnostními sportovci, já opravdu nechci přijít do svého mateřského oddílu a říct: "Milé děti, zařídili jsme vám lepší sportování, zřídili jsme vám proto ministerstvo." Já jsem občas ochoten být za kašpara, ale jenom když musím. V tomto případě v žádném případě. Moc vás prosím - začít podporu sportu tím, že pro to zřídíme ministerstvo, je ten nejabsurdnější a nejnesmyslnější krok.

A pojďme se bavit o systémovém financování a systémové podpoře sportu. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Svoboda rovněž s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Hezké dobré odpoledne, skutečně velmi stručně, také jako bývalý sportovec. Jenom bych připomněl Wericha a jeho forbínu, jak říká, když se zřídí ministerstvo, že určitě je někdo, kdo hledá budovu, kde to ministerstvo bude. Obávám se, paní ministryně, jestli také nehledáme budovu pro nějaké nové ministerstvo. Werich to říkal velmi jasně.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pokud nejsou další faktické poznámky, vrátíme se k řádným přihláškám. slovo má pan poslanec Pojezný a připraví se pan poslanec Benda.

 

Poslanec Ivo Pojezný: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dovolte mi na úvod reagovat na některé poznámky svých předřečníků. Někdo tady řekl: Kde jsou peníze, které tekly kdysi do sportu? A hovořil o Sazce. Ale podíváme-li se, kdo hlavně financoval sport? Byl to státní rozpočet. Jestliže před 26 lety 0,7 % státního rozpočtu šlo do oblasti sportu, a dnes jsou to necelé 0,3 %, tak to je těch 80 mld., které sportu chybí za 26 let. To je největší položka.

Dostali jsme se do takové doby, kdy 25 % dětí nemůže sportovat, protože na to rodiče nemají, což je dneska zhruba čtvrt milionu dětí. 80 % nákladů na sport hradí rodiny. Běžně v Evropě je to kolem 50 %. Došli jsme až k tomu, že v současné době 60 % populace je s nadváhou, z toho 30 % obézních. Jen za posledních 15 let vzrostla u dětí obezita čtyřikrát.

Proto já naprosto nesouhlasím s těmi názory, které jsem slyšel od kolegů zprava, a osobně vítám vládní návrh zákona, kterým se mění zákon 115 z roku 2001 o podpoře sportu, neboť obsahuje řadu nových, upřesňujících paragrafů, které umožní posílit postavení sportu a také upřesnit jeho financování ke konečnému cíli, tzn. do jednotlivých sportovních klubů, do oddílů. Domnívám se, že i přesto, že nedošlo k původně zvažovanému návrhu nového zákona o podpoře sportu, jde o krok naprosto správným směrem, ale považuji ho za krok první. Tím druhým krokem by mělo být v budoucnu na základě praktických zkušeností právě z této novely připravit a schválit zákon nový, jehož věcný záměr, jak jsem byl informován paní ministryní, by měl být připraven v roce 2017, tzn. ke schválení bude připraven o něco později. Je zcela nezbytné, aby současně došlo k postupnému, ale říkám, až razantnímu navýšení objemu finančních prostředků ze státního rozpočtu s efektivním, správně nastaveným a hlavně kontrolovatelným financováním, což v minulosti nebylo. Potvrdil to např. u různých kauz Nejvyšší kontrolní úřad.

Já na rozdíl od kolegů zprava považuji za celkem přelomovou novou podmínku čerpání státních dotací zavedením rejstříku podle § 3a, který bude informačním systémem veřejné správy sloužícím k vedení údajů o sportovních organizacích a aktivních sportovcích. Jeho správce má být MŠMT, a tento rejstřík tedy bude neveřejný. Jeho zavedení by mělo nastavit rozsah finanční podpory ze státního rozpočtu až na konečného příjemce. Rejstřík se tak jeví jako v současné době nejobjektivnější normou reálného stavu aktivních sportovců, neboť by mělo dojít k celkem velmi přesnému získání údajů, které bude poměrně těžké zpochybnit. A souhlasím s tím, aby se do budoucna vytvořil také další rejstřík, např. evidence sportovišť či majetku, protože podle těch programů, které vyhlásilo MŠMT, by bylo vhodné, aby se připravilo jisté procento ze státního rozpočtu právě na obnovu těchto sportovišť.

Za pozornost také stojí zřízení Národní rady pro sport jako poradního orgánu pro koncepční záležitosti pro oblast sportu. Podrobnosti o organizaci a činnosti stanoví statut, který schvaluje Ministerstvo školství. Předsedu a členy jmenuje ministr. Osobně si myslím, že bude nutné při jmenování členů, a myslím, že už to tu někdo zmínil, vyloučit nerovnoměrné zastoupení sportovního prostředí. Já jsem při poslední schůzce upozornil na to, že by nemělo být vynecháno sdružení sportovních svazů, které v současné době má více než 10 tisíc klubů a více než 600 tisíc členů.

V návrhu jsou i další nové a prospěšné normy, jako např. povinnost MŠMT vypracovat návrh plánu státní politiky pro oblast sportu, který předkládá vládě ke schválení. Poté ministerstvo koordinuje uskutečňování vládou schváleného plánu a zabezpečuje finanční podporu ze státního rozpočtu. Velmi kladně hodnotím tzv. dvojí kariéru sportovců, která tady dříve existovala, ale také kladně hodnotím povinnosti krajů a obcí pro oblast sportu.

Pokud bude tato novela schválena, bude možné časem zjistit, do jaké míry byl splněn její hlavní cíl, adresnější financování zejména základních článků sportovních spolků, a také by měla přispět k lepším podmínkám přijetí nového zákona o podpoře sportu.

Děkuji za pozornost. (Potlesk KSČM.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. S další faktickou poznámkou vystoupí pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Jenom velmi stručně, odpusťte, už nebudu zdržovat. Ale přišlo mi malinko nekorektní to srovnání mého předřečníka, jaký podíl výdajů ze státního rozpočtu na sport se vydával před 27 lety a jaký dnes. Prosím, uvědomme si, že ty anabolické steroidy, které byly tenkrát používány k větší slávě socialistické tělovýchovy, byly strašně drahé a spolkly podstatnou část z této částky. Dneska se používat nesmějí, tak se logicky ušetří.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Benda a připraví se pan poslanec Andrle.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, páni ministři, dámy a pánové, jak proběhne padesát faktických poznámek, tak většinou už je debata skoro vyčerpána. Takže já jsem v malinko složité situaci, že mě kolegové v mnoha věcech předběhli. Ale přesto několik poznámek bych říci chtěl.

Nedivím se, že pan kolega Pojezný vítá rejstříky. Trochu se divím, že je předkládá paní ministryně. Ne náhodou už Bucharin a teprve posléze, co ho popravili, tak tuto větu připsali Leninovi, říkal, že socialismus je především evidence. Trochu se bojím, že jsme se do toho zamilovali, resp. že tato vláda se do toho zamilovala a má pocit, že bude-li mít rejstřík pro všechno, tak bude na světě lépe a lépe. Já se obávám, že nebude. Obávám se, že naopak, že budeme méně a méně svobodní. Tím nijak nezpochybňuji snahy ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, aby směřovala víc peněz a přesněji do sportu. Aby se pokoušela najít, kde ji někdo šidí a podávají nějaké nepravdivé údaje. Ale nevím, jestli cesta, kterou zvolili, je opravdu ta správná.

Podívejme se, co máme zavést. Rejstřík je informačním systémem veřejné správy. Kdo zná zákon 365 o informačních systémech ve veřejné správě? Kdo ho zná na Ministerstvu školství, by mě zajímalo. A velmi bych prosil, aby pak tento výbor (zákon) byl přikázán nejenom školskému výboru, ale i výboru pro veřejnou správu, který byl vždycky garantem informačních systémů veřejné správy.

Jedním z vtipů, které jsou, informačního systému, i smyslů, které jsou informačního systému ve veřejné správě, je, že jejich správnost garantuje stát. Že jejich správnost garantuje stát. Co je tam vkládáno, je státním orgánem verifikováno jako správné a ten, kdo se tam podívá, může věřit, že to, co je tam vloženo, je správné.

Co tady vytváříme za systém? Tvrdíme sice, že se jedná o informační systém veřejné správy - neveřejný, k tomu se ještě dostanu -, ale současně říkáme, že sportovní organizace vkládají, ony vkládají svá data pod nějakou poměrně drastickou sankcí - což by mě tedy také zajímalo, jak ty sankce budou uplatňované. Myslím, že na to už do jisté míry narazil pan poslanec Stanjura. A v odstavci čtvrtém je, že uživatelem rejstříku je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Zřejmě už nikdo jiný, jenom Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, že si ho dělá jenom samo pro sebe. A v odstavci pátém je, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ověřuje pravdivost, úplnost a správnost údajů v rejstříku. Čili předpokládám, že tento rejstřík má ministerstvo následně verifikovat. Zřejmě jenom samo pro sebe, protože nikdo jiný do něj nemá vstup, ale že tento rejstřík má ministerstvo následně verifikovat. Pokud to opravdu myslíte vážně, tak nemůžete myslet větu z důvodové zprávy, ve které řeknete, že zřízení takového rejstříku bude stát několik milionů. Tam bude muset být takových sto lidí nejméně, kteří budou verifikovat údaje jednotlivých svazů, srovnávat je s registry obyvatelstva pravidelně, zjišťovat, kdo je kde nahlášen, zjišťovat, jestli ty údaje, které tam jsou předány, byly správné, jestli souhlasí adresa trvalého pobytu se stávající adresou trvalého pobytu a spoustu dalších věcí. To není jenom takové, že řekneme, že je verifikujeme tím, že jsme dali sankci, kdo nám je dá nesprávné, bude za to potrestán. To není verifikace. To jste si měli udělat případně jako poznámku, jako podmínku dotace. A kdo vám dá nepravdivý údaj, tak mu příští rok už dotaci nedat. Ale jakmile jednou řeknu, že ministerstvo zodpovídá za to, co je v rejstříku, tak ta verifikace musí proběhnout a nemůže ležet jenom na těch svazech. To je první poznámka k tomu rejstříku.

Druhá poznámka. Aby měl nějaký smysl, tak přece by do něj měly mít vstup i ostatní orgány, které mohou rozhodovat o dotacích. Jinak si to vedete jenom sami pro sebe. Takhle to vypadá, že si to vedete jenom sami pro sebe, možná že ještě budete spolupracovat s nějakými jinými ministerstvy. Ale aby to mělo vůbec nějaký smysl, tak přece kraje, které poskytují finanční prostředky, obce, které poskytují finanční prostředky, a dokonce v té dikci, která je zvolena, že v odstavci třetím, v odstavci druhém sportovní organizace žádající o podporu podle tohoto zákona se zapíše do rejstříku. Není to jen o sportovní organizaci žádající o podporu ze státního rozpočtu podle tohoto zákona. Je to každá sportovní organizace, která požádá i v té poslední obci o podporu. No tak si to, paní ministryně, prosím přečtěte pořádně. Sportovní organizace, která požádá o podporu, podporu smí poskytovat stát ze státního rozpočtu, kraje z krajských rozpočtů, obce z obecních rozpočtů. Takhle je to přesně napsáno. Tady žádnou specifikaci nemáte. Možná jsme to schopni upravit, ale musíme to upravit. Jestli požádám svůj obecní úřad, aby mi dal na 50 školáčků podporu dva tisíce korun z peněz z vybraného hazardu, tak se opravdu musím registrovat na Ministerstvu školství se všemi osobními údaji všech svých školáčků s tím, že když jsem se zaregistroval špatně a u někoho jsem spletl datum narození nebo místo trvalého pobytu, tak mi hrozí až dvoumilionová sankce. To jsme asi nechtěli, ale je to takhle napsané.

Tak jenom prosím, aby se to nebralo, že to je jako taková technická norma, že jsme si to tak jako hezky namysleli a ono to nějak dopadne. Jakmile ty věci do zákona jednou napíšu, kdyby si je ministerstvo řeklo jako dotační podmínku, tak ji může každý rok měnit. Jakmile jednou napíšu do zákona, tak je to zákonná povinnost a řekne ji každý, kdo má žádost o podporu, musí se zaregistrovat, pak to musí být každý. Dokonce i jenom ten, který požádá, a ne který tu podporu dostane. To je nejpodstatnější výhrada proti rejstříku, proti kterému bych měl pochybnost, jestli v tomto rozsahu má být opravdu veden celý. Ale když už má být veden, tak už musí být jasné, pro koho je veden, kdo do něj má vstup a za jakých okolností se do rejstříku zapisuji, a nemůžu tyhle tři věci míchat. Nemůžu říkat současně, že se zapisují všichni a nikdo jiný kromě MŠMT do něj nemá přístup. To pak nedává vůbec žádný smysl.

A poslední věc, na kterou jsem se chtěl zeptat, a to je opravdu spíš možná moje neznalost, ale rád bych se na ni přece jenom paní ministryně zeptal. Paragraf 6d koordinace poskytování podpory. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy koordinuje poskytování podpory na základě tohoto zákona s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Já se obávám, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je nezávislý orgán, který přezkoumává, jestli nedochází k porušování hospodářské soutěže, případně přezkoumává nebo dává podklady Evropské komisi, jestli nedochází k nedovolené veřejné podpoře. Tam si nejsem jist, jestli vůbec je možné, abyste s ním koordinovali, protože v takové chvíli bychom se dostávali do toho, že ten úřad je a priori ve střetu zájmů. Pokud vám předem dá stanovisko, že s tím souhlasí, a pak je to on, kdo to má posuzovat, případně je to on, kdo dává podklady Evropské komisi, zda nedošlo k nedovolené veřejné podpoře. Zase bych prosil, aby se příslušný výbor na to podíval, ale myslím si... Vím, jak je to myšleno, možná je to myšleno i dobře, ale obávám se, že je tady porušováno jako rozdělení moci mezi jednotlivé orgány státní moci.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Ještě než dám slovo panu poslanci Andrlemu, s přednostním právem pan předseda klubu KDU-ČSL. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, bylo tady řečeno již hodně. Já si dovolím také několik slov tady k této novele zákona o podpoře sportu přidat. Většinou tak činím až na závěr diskuse, protože si rád naposlouchám stanoviska kolegů jak koaličních, tak opozičních. Občas je to podnětné a nebo je možné potom na to lépe reagovat. Je také vidět, že sport nejen byl fenoménem 20. století, ale zůstal i fenoménem 21. století už na základě tady té poměrně podrobné a dlouhé debaty a to je dobře. To říkám jako člověk, který kdysi se chtěl stát učitelem tělocviku.

Chtěl bych říct, že se z našeho pohledu nejedná o vyloženě nový zákon o podpoře sportu v tom znění, jak by to člověk mohl vytušit z koaliční smlouvy, ale spíše o nepříliš zásadní a nepříliš rozsáhlou novelu, která rezignovala na oblast financování sportu, a proto z tohoto pohledu financování sportu bude asi mnohem důležitější než tento zákon potom plán v oblasti sportu. Ale přesto tady se řeč mých předřečníků k financování sportu velmi často stáčela, já tomu věnuji také část toho svého expozé.

Jsem pro to, aby sport byl financován státem, nikoli hazardem. Pak dochází k tomu totiž, že největšími zastánci hazardu jsou paradoxně sportovní a prospěšné organizace, aby měly peníze na svoji činnost. Sport je v každém případě v zájmu tady tohoto státu, a má ho proto financovat stát a ne hazardní lobby.

My jsme jako KDU-ČSL během přípravy tento zákon aktivně velmi připomínkovali a z našeho pohledu nejproblematičtější pasáže už v této novele nejsou. Plán v oblasti sportu nebudou již připomínkovat jenom dvě organizace a je zde také větší důraz a o to jsme velmi stáli, důraz na sport pro všechny, a ne pouze na výkonnostní sport, k čemuž původně tato novela exministra Chládka v podstatě, dá se říct, mířila. V tomto smyslu bych chtěl vyzvednout konstruktivní a vstřícný přístup jak paní ministryně, tak také kolegy Holečka, zastupující hnutí ANO.

O rejstříku už tady řeč byla, to už komentovat nechci. Stejně tak o Národní radě pro sport již bylo řečeno leccos. Je to vlastně jediný orgán, se kterým musí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy koncepční materiály v oblasti sportu projednávat před předložením na vládu, a proto bude velmi důležité, v jakém tato rada bude složení. My máme za to, že ideální by bylo takové zastoupení organizací, aby tam byli především ti zástupci, kteří zajišťují právě sport pro všechny.

Nepřehlédnutelná je v novele také teze o tom, že kraje a obce mají nově zpracovávat plán rozvoje sportu a kraji a obcích a zajišťovat jeho provádění. Nicméně v návrhu není v podstatě ani slovo o prostředcích na tuto činnost, a proto se trošku obáváme, aby to nezůstalo pouze na papíře. Upozornil bych na to, že v připomínkovém řízení byla shoda na tom, že tento plán rozvoje sportu se bude týkat pouze obcí s rozšířenou působností, což my doporučujeme, ovšem nestalo se tak možná díky tomu, že byl tento materiál z vlády nejdříve stažen a poté již nebyl znovu připomínkován.

Na závěr bych chtěl v každém případě paní ministryni uklidnit, klub KDU-ČSL tuto novelu podpoří. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. A nyní má slovo pan poslanec Andrle, který je zatím posledním přihlášeným do rozpravy.

 

Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Jak už tady dva poslední předřečníci řekli, bylo toho hodně vyčerpáno, ale přece jenom jedna moje poznámka zde ještě nepadla. Jsem proto rád, že je zde přítomen ministr zdravotnictví.

Ještě jsem chtěl říci, dříve než se do toho pustím, že Československo a Česká republika mají velice významné postavení ve světě ve sportu. Jestlipak víte, taková kontrolní otázka, jak to říkal ten poručík Troník, který sport na olympiádě z Československa nejúspěšnější? Tak je to gymnastika. Ta získala 87 medailí na olympijských hrách. A v hodnocení států jsme většinou na 15. až 17. místě, takže jsme velice úspěšní. Za tímto úspěchem je samozřejmě vidět veliká práce především dobrovolných pracovníků v tělovýchově, kantorů a rodičů. (V sále je silný hluk.)

Hovořím k vám nejen jako poslanec, ale také z pozice trenéra, pedagoga, jelikož jsem asi 33 let vykonával roli trenéra plavání i reprezentačního družstva a dělal jsem také asi 30 let předsedu klubu, takže vím, co říkám. Chtěl bych zdůraznit, že sportovní činnost by zásadně měla ovlivňovat především mladé lidi. Sport u mládeže má mimořádný výchovný, vzdělávací a především preventivně zdravotní účinek.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně, kolegové, já vás prosím o klid!

 

Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Možná víte, že v České republice máme dnes jedno z největších procent obézních dětí v Evropské unii a podle posledních statistik trpí každé třetí dítě nadváhou. To už jsme tady slyšeli. Řešením tohoto neblahého stavu by mohlo být i zavedení povinné plavecké výuky na základních školách, které se toho času na Ministerstvu školství připravuje s přihlédnutím k tomu, že plavání je snad nejzdravější -

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně, kolegové, ještě jednou. Já vás prosím o klid!

 

Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: - s přihlédnutím k tomu, že plavání je snad nejzdravější sportovní aktivita s účinky vzdělávacími, rehabilitačními, rekreačními, hygienickými, výkonnostními i výchovnými. Rovněž Ministerstvo zdravotnictví musí díky této změně zákona zohlednit zdravotní prospěšnost sportu a podílet se na jeho financování v rámci prevence chorob a úrazů. V tomto návrhu zákona mi ale chybí spoluúčast všech pojišťoven, nejen těch zdravotních, které by se měly z kapitol zábrany škod podílet na financování sportu, aby zabránily případné invaliditě, utonutí atd. Dříve tomu tak bylo, že pojišťovny se na financování sportu velice významně podílely právě z těch kapitol zábrany škod. To úplně vymizelo. Domnívám se, že by tato problematika mohla být řešena i pozměňovacím návrhem k tomuto zákonu.

Do návrhu plánu rozvoje obcí, sportu obcí a měst by se měly započítat i náklady na povinnou plaveckou výuku, a to technický provoz, čímž se myslí nájem bazénu a především doprava žáků k výuce k bazénu a zpět. Tím obce a města splní povinnost poskytnout sportoviště občanům, především pak mládeži. Obce a kraje budou povinny vypracovat plán rozvoje sportu na svém území, v němž by neměla chybět právě plavecká výuka.

Já se dále nebudu zmiňovat o rejstříku a podobných věcech. Jenom bych chtěl říci, že kritérium počtu registrovaných sportovců nebo rozhodčích, trenérů a rodičů se provádí pomocí registru každého svazu a financování by se dalo zohlednit tak, že počet sportovců by bylo jen určité procento, dejme tomu z 20 % se bude přihlížet na počet sportovců, ze 40 % se bude přihlížet na to, jaká je energetická náročnost toho sportu, myslím tím nájmy tělocvičen, bazénů, zisk atd. Takže počet sportovců by neměl být jediným kritériem.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: To byl pan poslanec Andrle. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pokud ne, tak obecnou rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova. Paní ministryně má zájem. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, využiji možnosti závěrečného slova, protože tady padla řada otázek směrem k Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.

Především bych chtěla říci, že novela zákona o podpoře sportu je první legislativní krok v této oblasti po dlouhých letech. Nerezignovali jsme na zákon o sportu a chtěli bychom najít shodu o jeho věcném zadání ještě do konce funkčního období.

Co se týká výtek k jazyku zákona, tak bych jenom chtěla říci, že samozřejmě jazyk zákona velmi často je poplatný tomu, jak ten zákon byl napsán jako takový, a potom samozřejmě dílčí novelou zásadního pokroku nedosáhnete. Věřím, že zákon o sportu, až bude projednáván, bude mít co nejpříznivější jazyk ke svým adresátům.

Samozřejmě ale odmítám to, že by návrh zákona obsahoval legislativní chyby. Vyjádřím se tedy k těm otázkám, které z hlediska podezření na legislativní chyby formuloval pan předseda klubu ODS Stanjura.

Pokud se týká definice sportovních organizací v § 2 odst. 2, to znamená, o jaký subjekt se jedná, ať je to přesně definováno, tak většinou se bude jednat o spolek, ale může to být i obchodní společnost, pokud v jejích zakládajících dokumentech bude definován neziskový základ. Tady bych jenom z hlediska průběhu projednávání chtěla říci, že Legislativní rada vlády se touto záležitostí zabývala a máme tady problém, který se nám opakuje ve vícero zákonech podobného typu, kdy chceme podpořit nějakou veřejně prospěšnou činnost, protože nám stále chybí zákon o veřejné prospěšnosti.

Co se týká dalších připomínek, tak v případě rejstříku bych jenom uvedla, že rejstřík je sice informačním systémem, ale není to veřejný rejstřík. Tady trošičku odpovídám na otázky, které vznášela paní poslankyně Putnová a potom ještě další poslanci.

Pokud se týká rejstříku, proč je formulován, jak je formulován, tak jenom bych chtěla říct, že samozřejmě formulace vycházela z konzultací se sportovním prostředím a sportovními organizacemi a to, co se zdá zvláštní, tzn. že sportovní organizace vkládají svoje registrované údaje, tak to naopak sportovní organizace požadovaly právě z hlediska snížení administrativní zátěže s tím, že jsme projednávali, že konvergence těch dat z hlediska přetažení do rejstříku není technicky nemožná, a naopak, rejstřík by měl z hlediska evidence a snížení administrativní zátěže jim pomoci.

Rejstřík nemá být nějakým bičem na honění těch, kdo snad by byli dopředu podezříváni, že nenakládají s finančními prostředky řádně v souvislosti např. s dotačním programem či podmínkami dotace, ale má umožnit Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, ale také samozřejmě sportovním organizacím lépe sledovat strategické údaje v oblasti sportu. Tady bych si dovolila to přirovnat z hlediska obecných údajů, které máme, z hlediska vývoje, např. školské matriky a toho, abychom předvídali, kolik např. dětí a mládeže v jednotlivých sportovních organizacích se danému odvětví věnuje, tzn. anonymně, a progresi, tzn. tedy do budoucna z hlediska např. správného zacílení dotačních programů tak, abychom právě konkrétní sportovní odvětví, které se potýká s nedostatkem podpory dětí a mládeže, jim s tím pomohli, anebo naopak abychom tímto způsobem zjistili nedostatek sportovních trenérů určité třídy a zase danou systémovou podporou zajistili jejich vzdělávání či finanční podporu u sportovních organizací.

Co se týká konkrétního dotazu, jak bude registrace probíhat, to tady také padlo, měla by to upravit prováděcí vyhláška, která z hlediska jednoduché administrativní náročnosti má pracovat s formátem datové zprávy, s tím, že organizace se registruje. Tady podotýkám, že to je ta organizace, která samozřejmě dobrovolně chce, pokud chce dosáhnout na podporu podle tohoto zákona, a tím se myslí podpora dotační z hlediska Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Nikoli tedy otázka financování ze strany obcí a krajů, protože tam nedochází z hlediska novely zákona k provázanosti s finanční podporou obcí a krajů. V tuto chvíli, tak jak je novela předložena. Poté co se organizace registruje, registrační údaje poskytne ministerstvo ve formě datové zprávy s digitálním podpisem, organizace je zaregistrována a plní rejstřík svými údaji. Ministerstvo tato data zpracovává, využívá pro účely v souladu se zákonem. A pokud se pan poslanec Benda ptal, jak hodlá ověřovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy tedy ta data, tzn. z hlediska garance správnosti, tak v tomto případě my počítáme s využitím veřejnosprávní kontroly právě z hlediska poskytování finančních prostředků, ovšem kontrolu samozřejmě sice systematickou, ale nikoli tedy že bychom ověřovali každý jednotlivý údaj.

Co se týká náběhu daného systému zase z hlediska zátěže, tak jenom chci připomenout přechodná ustanovení, která dávají šest měsíců sportovním organizacím na zápis a v určitém případě dokonce až jeden rok.

Dále z hlediska úkolů obcí, tady bych si dovolila se zdvořile ohradit proti připomínkám týkajícím se úkolů obcí, které zazněly, protože kolegové, kteří kritizovali text a divili se těmto úkolům, tak je chci jenom upozornit, že kritizovali platný stav zákona, tzn. nikoli novelu, tzn. úkoly, které obce již mají. Stejně tak poprosím kolegy, aby se více seznámili s otázkou sankcí, které tady byly opakovaně definovány jako drakonické, protože zase se jedná o platný stav zákona. A pokud jde o souvislost se zápisem do rejstříku, tak jenom upozorňuji, že stávající platný stav zákona počítá se stejnou možnou drakonickou sankcí, např. v případě nevyvěšení návštěvního řádu na sportoviště. Takže také to není něco, co bychom předkládali k této novele.

Co se týká plánů, proč formulujeme plány, proč ne koncepce a co tím sledujeme, tak jde o to, že se tady předával plán státní politiky, krajské a obecní a ten plán byl zvolen s ohledem na ostatní obdobné plány v obdobných oblastech. Například víte, že problematika sociálních služeb nebo dalších služeb je právě řešena prostřednictvím plánu.

Plán je skutečně pořizován v samostatné působnosti, nicméně jak už jsem zmínila jiné oblasti regulace, není to neobvyklé. Nemáme ale na mysli plánování záchodů, jak tady zmínil pan poslanec Benda, ale máme samozřejmě na mysli to, aby si obec stanovila cíle, které má, podle svých místních podmínek, např. že bude podporovat určité odvětví sportu, chce se zacílit na sportování dětí a mládeže, a v tomto výhledu pracovala z hlediska svých kroků, ale samozřejmě aby také následně mohlo toto být zohledněno právě při finanční podpoře obcí a mohly být např. z hlediska dotačních programů za tento plán a to, že strategicky plánují a využívají finanční prostředky, zvýhodněny. Tady bych chtěla říct, že investiční program, který jsme vyhlásili v minulých dnech, obsahuje právě nově řadu konkrétních vazeb a kritérií, které zohledňují obecní a krajskou politiku. A pokud hovoříme o spojování finančních prostředků státu, obce a krajů, tak toto pokládáme za legitimní, nepokládáme to za obtěžující. A jen bych chtěla upozornit, že samozřejmě novela byla kladně projednána s danými zástupci samospráv, tzn. s Asociací krajů, se Svazem měst a obcí a se Sdružením místních samospráv, a naopak tyto instituce, které zastupují obce, mají zájem o tento druh spolupráce.

Pokud se týká obav, že je porušen zákon, poslance Bendla, nebo by mohl být porušen, ohledně Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, tady jenom chci doplnit, že se samozřejmě jedná o tu agendu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, která se týká veřejné podpory a vyjednávání notifikace u Evropské komise, kdy sám Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vyzývá ostatní aktéry, kteří oznamují veřejnou podporu Evropské komisi, ke spolupráci, takže tento text je podle mého soudu v souladu se zákonem.

Co se týká námitek směřujících do otázky administrativní náročnosti, jak to formuloval pan předseda Stanjura, ohledně toho, co to znamená, § 3a odst. 3 písm. c), údaje o sportovní organizaci, která je v ní sdružena, v rozsahu písmene a) a b), tak zase to vychází z konzultací se sportovními organizacemi, kde primárně právě s ohledem na evidenci různých dat by měl zapisovat svaz nebo ta sportovní organizace tohoto druhu, ale to neznamená, že když případně nezapíše, že by sportovní klub neměl možnost zapsat. Takže potud vysvětlení.

Jenom bych chtěla říct, že opravdu ta data a jejich shromažďování není z mé strany nebo ze strany Ministerstva školství motivováno nějakým hamižením regulativní funkce státu, ale velmi často odkazujete na to, že my už ta data máme. Ale já se tedy ptám, proč zase z vašich příspěvků zaznívá kritika toho, že investiční programy Ministerstva školství např. do provozní podpory odkazují na data z roku 2013. Tady je potřeba si totiž přiznat, že ta mince má dvě strany. Pokud nebudeme mít data, která nějakým způsobem vyhodnocujeme a průběžně sledujeme, tak samozřejmě by to znamenalo, že každý rok všechny sportovní organizace by musely aktualizovat směrem k dotačním programům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy svá data, např. z hlediska sportovců nebo trenérů. Takže v tomto duchu naopak rejstřík má fungovat přesně opačným způsobem a má toto odstranit.

Co se týká dalších připomínek týkajících se Národní rady pro sport, o tom samozřejmě můžeme diskutovat, nechci zdržovat Poslaneckou sněmovnu, a návrh byl odůvodněn v rámci důvodové zprávy, a zda to je třeba, nebo není, tak samozřejmě toto může být doplněno. Stejně tak otázka konkrétního zastoupení v Národní radě pro sport.

Doufám, že jsem nezapomněla na nic zásadního z hlediska svých reakcí. Dovolím si své závěrečné slovo ukončit z hlediska reakcí, které jsem učinila na podněty poslanců a poslankyň. Případně samozřejmě odkazuji na podrobnou debatu v rámci výborového projednávání, kde budeme mít bezpochyby prostor si řadu věcí vyjasnit. Dovolím si zdvořile požádat v závěru svého slova o podporu daného vládního návrhu. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji paní ministryni. Pan zpravodaj má prostor pro závěrečné slovo a potom registruji žádost o vystoupení s přednostním právem. Prosím.

 

Poslanec Jiří Holeček: Děkuji, pane předsedo, za udělení slova. Já jsem chtěl závěrem poděkovat všem poslancům za zajímavou diskusi, která se přenese pravděpodobně do výboru či výborů, podle toho, jak budeme potom hlasovat. Chtěl bych taky poděkovat všem poslancům za dobrou vůli českému sportu pomoci. Toho si nesmírně vážím, protože jsem ve sportovním prostředí vyrůstal od svého narození a myslím si, že český sport byl zanedbán a zaslouží si větší péči jak po stránce organizační, tak po stránce finanční.

Rád bych tisk 590 doporučil postoupit do druhého čtení a přikázat jej k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Děkuji. A pro dnešek bych se rozloučil sportu zdar!

 

Předseda PSP Jan Hamáček: (S úsměvem.) Děkuji. Ještě než budeme hlasovat, dám slovo panu předsedovi Stanjurovi.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane zpravodaji, prostřednictvím pana předsedy, celé je to "sportu zdar a fotbalu zvlášť, vážení fotbaloví příznivci", jak říkal legendární Vít Holubec, legenda sportovního komentování fotbalu.

Já bych si chtěl ověřit u paní ministryně, protože řekla větu, které se mi nechce věřit, ale ona má právní vzdělání na rozdíl ode mě: "obchodní společnost, pokud bude mít zakladatelský (nesrozumitelné) neziskový charakter". Podmínkou pro získání licence například ve fotbalu je, že to je akciová společnost. To není žádná veřejně prospěšná společnost, jestli si rozumíme. Já jsem na ten problém jenom poukázal. Já myslím, že je to spíše nevědomé a je prostor to nějakým způsobem odstranit.

Když už jsme začali mluvit o roli Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a vidím tady svého ctěného kolegu pana poslance Vozku, tak si vzpomínám, že jednou jedenkrát se český fotbalový klub, respektive jeho majitel, rozhodl, že bude notifikovat v Bruselu veřejnou podporu, jak se má, a se zlou se potázal i v tom Bruselu, protože to dělají všichni a nikdo to nechce řešit. Naprostá většina i západních klubů překračuje podporu de minimis, my to děláme úplně stejně. Podívejte se do městských rozpočtů, kde se hraje vrcholový fotbal, hokej, basketbal, volejbal a možná i další sporty, kdy toto pravidlo de minimis je naprosto flagrantně opakovaně porušováno. Ale porušují ho všichni. Takže aplikace tohoto pravidla v rámci Evropy nemá žádný smysl. Spíš by stálo za to, aby se na evropské úrovni sport z tohoto vyjmul, protože částky jsou milionové, možná desetimilionové ročně. A sami víte, zejména v krajských městech, jak velká je každoroční podpora. To, že se to maskuje na provoz stadionů nebo na mládež, je to podpora příslušné organizaci. Takže já bych do toho Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vůbec nepouštěl. Jenom si vyrobíme problém, budeme jediní v Evropě, nic nevyřešíme, jenom ztížíme pozici klubů a sportovců, když se budeme snažit tohle notifikovat.

Druhá věc. A občas můžeme mluvit i o nepříjemných věcech, o těch, o kterých se mlčí. Jestli někde funguje švarcsystém, tak je to ve vrcholovém sportu. To je prostě pravda. Všichni bojovníci proti švarcsystému chodí po kontrolách, kontrolují firmy a tak dále, ale nikdo nikdy nepůjde zkontrolovat sportovní klub, kde sportovci jsou na IČO, fakturují jediné firmě, a to je ten sportovní klub. Já to nekritizuji, protože v okamžiku, kdy z nich uděláte zaměstnance, zvednete náklady klubu. To je nám všem jasné. Ale je to problém, o kterém bychom mluvit měli. A buď bychom si měli veřejně přiznat, že ve sportu nám švarcsystém nevadí, případně to nějak zakotvit, anebo, pokud chceme opravdu bojovat se švarcsystémem, a to chce zejména levá strana politické Sněmovny, teď myslím ve smyslu politického přesvědčení, ne přesně židle, na které sedí, která říká, že to musí potírat, tak začněte tam. Tam je to poměrně jednoduché. Ale tam není odvaha začít, protože to je opravdu složité. Problém reálně existuje v mnoha vrcholových sportech. Já tvrdím, že to máme tolerovat, ale nemůžeme se tvářit, že to neexistuje. Když už mluvíme o problémech sportu obecně, tak je to jeden ze sportů, který snižuje náklady, protože náklady práce jsou mimořádně vysoké. Ale u firem to akceptovat nechceme a firmy mnohdy zkoušíme, kontrolujeme, pokutujeme, ale u těch sportovních klubů, které mají velké divácké zázemí, se do toho nepouštíme, protože to není politicky populární a mohlo by to přinést politikovi či úřadu záporné politické body.

Já si myslím, že pokud se zákon zúží, některé paragrafy, jako 6... Paní ministryně nemá úplně pravdu. Když se podíváte na závěrečnou část zákona, kde je vlastně stávající znění a tučně zvýrazněné nové paragrafové znění, tak například u povinnosti obcí je to nový paragraf, je tam tučně. (Ministryně hovoří k panu poslanci od stolku zpravodajů: Jeden.) Jeden, který ovšem říká to, co vy jste říkala. Je to spíše řečnická otázka. My donutíme obce, aby si vypracovaly plán podpory sportu. A dál? Budeme kontrolovat rozpočty obcí, jestli ho plní? Nebudeme. Já tomu rozumím. Nemáme jak. Je to samostatná působnost. A k čemu to tedy je? Máme to v zákonu o podpoře sportu. To jsme tomu pomohli?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: To byl pan předseda Stanjura. Další žádosti o slovo s přednostním právem nemám. Budeme hlasovat. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

 

Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor stejně jako pan zpravodaj navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Zeptám se, zda je zde jiný návrh. Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí s přikázáním garančnímu výboru, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování má pořadové číslo 265. Přihlášeno je 173, pro 156, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme přikázali výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako garančnímu výboru.

 

Žádné další návrhy na přikázání výboru organizační výbor nepodal. Zeptám se, zda je zde návrh na přikázání jinému výboru. Pan poslanec Klán. Prosím.

 

Poslanec Jan Klán: Vzhledem k tomu, že se tato problematika týká měst a obcí, navrhuji výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se, zda je tu ještě jiný návrh. Není tomu tak. Rozhodneme hlasováním ještě o přikázání výboru pro regionální rozvoj.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 266. Přihlášeno je 173, pro 75, proti 61. Tento návrh nebyl přijat.

 

Nic dalšího k hlasování nemáme, proto končím bod 64. Děkuji panu zpravodaji. Paní ministryně zůstává.

 

Budeme pokračovat bodem

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.