Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

212.
Ústní interpelace

Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Bohuslava Sobotku či na vládu České republiky. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Upozorňuji všechny poslance i interpelované členy vlády, že interpelace na členy vlády budou zahájeny bezprostředně po vyčerpání přihlášek k interpelacím na nepřítomného předsedu vlády.

Nyní dávám slovo poslanci Radimu Fialovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku. Připraví se paní poslankyně Pavlína Nytrová. Jenom vás informuji, že předseda vlády Bohuslav Sobotka je omluven a zodpoví interpelace písemně v souladu s jednacím řádem. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové. Vážený nepřítomný pane premiére, vaše vláda vystoupila s nesouhlasným stanoviskem ke stavbě plynovodu Severní potok 2. Tento plynovod by měl zvýšit kapacitu plynu dopravovaného přes Baltské moře z Ruska do Německa. Vzhledem k našemu propojení s Německem to zvýší i naše možnosti zajistit si touto cestou plyn. Chci vás požádat o vysvětlení nesouhlasu a nepodpory tohoto projektu, který zvyšuje energetickou bezpečnost naší země, a chci vás požádat o vysvětlení názoru vaší vlády prezentovaného panem ministrem Mládkem, že nejefektivnější cesta plynu do České republiky vede přes Ukrajinu. To je moje otázka.

A protože mi na to nemůžete bezprostředně odpovědět, doplním ještě doplňující otázkou a svou reakcí. Pane premiére, nevím, z jakých zdrojů vy a vaše vláda čerpáte informace o Ukrajině. Navštívil jsem tuto zemi a mohu říct, že neexistuje nebezpečnější tranzitní země v Evropě. To je chaos rozkradený mafiemi a spoléhat se na efektivitu je buď naivita, nebo záměrné ignorování našich zájmů. Mám na mysli zájmy České republiky, a nikoliv zájmy těch, kteří se nás snaží izolovat od Ruska, aby nás předali do energetické závislosti na Kataru a dalších islámských zemích.

Doufám, že mi na mou interpelaci odpovíte. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím paní poslankyni Nytrovou, připraví se pan poslanec Valenta. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji. Vážený pane premiére, má interpelace se týká nesplněných slibů daných důvěřivým horníkům podnikavcem Bakalou. Opravdu je v našem státě možné, aby někdo něco mimo jiné i veřejně prohlásil a nemusel to splnit? Opravdu budeme jen mlčky krčit rameny a to bude začátek a zároveň i konec naší veškeré aktivity k donucení podnikavce Bakaly, aby splnil to, co tisícům horníků a jejich rodinám sliboval? I já jsem účastníkem této podlosti, zrady, bezradnosti, neschopnosti. Od sedmdesátých let minulého století jsem bydlela se svými rodiči a sourozenci v bytě OKD. Tuším, že v 90. letech bylo přislíbeno nájemníkům těchto bytů, že si je budou moci odkoupit. Čekali jsme do roku 2009. To jsem byla posledním nájemníkem už já se svou rodinou. Čekali jsme tak dlouho, protože naše rodina nechtěla o možnost odkupu tohoto bytu přijít. Na konci roku 2008 mi přišel výměr na nájem, byl opravdu velmi vysoký. To byla poslední kapka, kdy jsem se rozhodla z bytu odejít a pořídit si vlastní bydlení. Pachuť podvodu na mně a ostatních rodinách, které čekaly na možnost si své bydlení odkoupit, je ve mně dodnes.

Proto se znovu ptám: Dopustíme, aby se sliby dávaly a neplnily? Dopustíme, aby se veřejně prohlášené sliby dané tisícům těžce pracujících lidí nemusely plnit? Dopustíme, aby se tato zvrácenost stala v naší zemi normou? Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, paní poslankyně. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Valentu, připraví se paní poslankyně Kovářová.

 

Poslanec Jiří Valenta: Vážený nepřítomný pane premiére, významnou část české veřejnosti pobouřily skandální výroky předsedy maďarského parlamentu László Kövéra o tom, že Česká republika neměla být kvůli stále platným dekretům prezidenta Beneše vůbec přijata do Evropské unie. Je trestuhodné, že vrcholný představitel země, která se historicky v období druhé světové války silně orientovala nejprve na Mussoliniho Itálii a později na Hitlerovo Německo, země takzvaných šípových křížů, v listopadu 1940 přidávajících se ke státům Osy, si dnes dovolí tímto způsobem vyjevovat snahu o přepis výsledků druhé světové války a celého poválečného uspořádání a vypořádání se s agresory, tak jak to bylo schváleno vítěznými mocnostmi. Ano, Maďarsko patřilo tehdy po válce k poraženým zemím a jeho dnešní politická elita by si tento fakt po více než 70 letech uvědomovat. Možná bych ojedinělý krok kohokoliv nechal bez povšimnutí, ale v dnešním Maďarsku nejsou takovéto pokusy zase až tak ojedinělým jevem, jak se nám snaží někteří naši představitelé a mainstreamová média nyní podsouvat a situaci uklidňovat. Frontální útoky na dekrety a potažmo tak na zřízení obou spřátelených zemí, České republiky a Slovenské republiky, započaly již v roce 2002. Maďarský premiér Viktor Orbán, který v nich ani dnes, a to ze stejné nejvyšší exekutivní funkce, nepřestal.

Pane premiére, nemyslíte si, že pozvání k vysvětlení maďarského velvyslance k ministru zahraničí či plané hudrování v televizi jsou tou pravou a dostatečnou reakcí na pokus o přímý´zásah do právní suverenity naší země? Necítíte, že tento způsob přepisování výsledků nejděsivějšího válečného konfliktu v dějinách planety by mohl být dalším z pokusů o renesanci národně socialistických a fašistických hodnot a současně také pokusem o plivnutí do tváře milionům válečných obětí, na kterých se ať již přímo, či nepřímo podílelo také Maďarské království? Prosím vás v této souvislosti nejen o vaši písemnou odpověď, ale především o mnohem tvrdší reakci, než jste vy a pan ministr zahraničních věcí doposud v této nešťastné kauze bohužel převedli. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Prosím k mikrofonu paní poslankyni Kovářovou. Připraví se pan poslanec Holík. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, tento týden se na mě obrátil zděšený občan, který si přečetl článek, podle kterého by vlastníci zemědělské půdy podléhali velmi svérázným omezením. Pokud vlastník bude chtít prodat zemědělský pozemek, musel by, bude-li schválen návrh Agrární komory, která jej prosazuje, půdu nabídnout zájemcům v tomto pořadí: za prvé současný uživatel pozemku, za druhé zemědělec hospodařící v obci, kde se prodávaný pozemek nachází, za třetí zemědělec ze sousední obce, popřípadě z okresu, ostatní bez ohledu na místo podnikání. Stejně jako zděšenému občanovi, ani mně se tento návrh nezamlouvá. Nezamlouvá se mi také z toho důvodu, že největším sponzorem české Agrární komory, která tento návrh prosazuje, je podle Deníku Agrofert Andreje Babiše. Přímo v jejím vedení jsou čtyři zaměstnanci Agrofertu. Do loňského roku byl členem představenstva komory Jaroslav Faltýnek, nyní předseda sněmovního zemědělského výboru, kde má zákon namířený proti vlastníkům téměř jistou šanci na schválení. Alespoň to píše Deník v článku zvaném "Vrací se 50. léta? Agrární komora chce předkupní práva pro nájemce půdy" ze 7. prosince letošního roku.

Vážený pane premiére, sdílíte můj názor, že tento záměr, respektive pozměňovací návrh je velmi pochybný, nebo jej naopak podporujete? Pokud jej podporujete, jste si jistý tím, že není proti protiústavní? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, paní poslankyně, za dodržení časového limitu. Prosím k mikrofonu pana poslance Holíka. Připraví se paní poslankyně Putnová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený nepřítomný pane premiére, včera jsem na ČT 2 sledoval dojemný dokument o smutném údělu křesťanů o Iráku. Ano, jejich osud je zlý. Stejně tak zlý je osud dětí občanů Československa, kteří žijí v podkarpatském oblouku na západě Ukrajiny. Na podporu muslimským imigrantů jsou vyčleněny miliardy. Naši lidé nezajímají nikoho. Co je příčinou jejich prokletí? Dané území patřilo Československu a proti vůli místních obyvatel, místních Čechů, bylo v roce 1945 hanebně převedeno do Sovětského svazu. Před deseti dny jsem s kolegy navštívil města Užhorod, Mukačevo a Svaljavu. Hovořili jsme ne s papírovými, ale skutečnými doktory přírodních věd, spisovateli, básníky, lékaři. Téměř všichni lidé tady rozumějí česky a velká část česky hovoří. Vyučování jejich jazyka ale je tam zakázáno. Mladí, kteří chtějí svůj jazyk zachovat, musí studovat v Prešově. Na období, kdy byli součástí Československa, vzpomínají jako na dobu největšího rozkvětu. Jejich přáním, které nám se slzami v očích sdělovali, bylo: Nezapomínejte na nás. Současné vedení nás neuznává. Kyjev uznal tatarskou národnost, cikánskou národnost a národnost rusínských Čechů ne. Mladým zakazují hlásit se k naší národnosti a čekají, až my staří zemřeme a Ukrajina se stane etnicky čistou. Nepožadujeme peníze, chceme jenom najít oporu, kterou v současném vedení Ukrajiny nevidíme.

Pane premiére, tito lidé doufají v naši pomoc. Oni nestojí s napřaženou rukou. Nevyžadují návrat a ubytování v bývalé domovině. Nepožadují peníze. Potřebují pouze mezinárodní uznání.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, váš čas, když tak položte otázku, jestli ji tam máte na konci.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Dobře, může být otázka na dvě věty. (Souhlas.) Pane premiére, jak mi vysvětlíte překotný zájem a pomoc zemím se zcela odlišnou kulturou? Proč není našim bývalým spoluobčanům věnován aspoň zlomek této pozornosti?. Namítnete, že Arabové utíkají před válkou. Pak si vzpomeňte na zabíjení pravého sektoru v Mukačevu. Mám to snad chápat, že osud bývalých občanů České republiky není módní? Že bývalí Čechoslováci jsou méněcenní?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Putnovou. Připraví se pana poslanec Okamura. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, dámy a pánové. Obracím se na vás, vážený pane premiére, s touto otázkou. Vím, že v současné době řešíte závažné problémy, které se týkají vnitrostátní situace i mezinárodní, ale jsem si jista, že všechny vaše kroky směřují k budoucnosti. Proto, doufám, pochopíte i dotaz, který je zaměřený na budoucnost, protože nejenom země, ale i města a firmy potřebují budoucnost plánovat.

V roce 2018 si budeme připomínat sto let od založení samostatného Československého státu. V této souvislosti se nabízí možnost, abychom si tuto významnou událost připomněli důstojně, tak jak jeden ze scénářů takzvaného CS EXPO navrhuje. Jedná se o výstavu, která by ukázala sto let Česka a Slovenska, toho nejlepšího, co v těchto zemích za tuto dobu vzniklo. Předpokládám, že jste seznámen se základními mantinely a prvky této výstavy, která by se měla uspořádat v Brně na Brněnském výstavišti. Není to náhodou, protože desetileté výročí si Češi a Slováci připomínali právě tady, na výstavě, kterou otevíral Tomáš Garrigue Masaryk.

Zajímalo by mě proto, jak se k tomuto tématu postaví vláda České republiky a vy osobně. S ohledem na to, že se dnes jedná o mezinárodní akci česko-slovenskou a bude to muset řešit i slovenská vláda, není můj dotaz předčasný. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Okamuru. Připraví se pan poslanec Andrle. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený nepřítomný pane premiére, už třetí interpelace třetí týden po sobě nejste přítomen, přestože se jedná o interpelace na premiéra, a neodpovídáte na otázky zástupců občanů. Víme, že vy a vaše oposmluvní partaje, ČSSD, TOP 09, ODS a KDU-ČSL, odmítáte demokracii, v níž by vládli občané. Odmítáte přijmout demokracii, tedy změny, které prosazuje naše hnutí Svoboda a přímá demokracie, SPD. To, že ale ignorujete i parlamentní instituty, znamená, že jste se rozhodl opovrhovat i současným stranickým systémem. Hodláte tedy vládnout čistě autokraticky? Pokud budete chtít zalhat a říct, že ne, prosím o konkrétní termín, kdy se v uvozovkách laskavě dostavíte do Sněmovny a budete přímo odpovídat na apely zástupců občanů, tedy poslanců. Odmítl jste jít do názorového veřejného duelu se mnou na téma imigrace, aby veřejnost nemohla v přímém přenosu posoudit vaše a moje argumenty, a nyní nechodíte ani do Sněmovny, abychom se vás nemohli zeptat ani tady.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Andrleho. Pak se znovu připraví pan poslanec Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Dobrý den, dámy a pánové. Vážený pane premiére, v úterý tohoto týdne jsem se dostavil na syrskou ambasádu v Praze, kde jsem se snažil zajistit humanitární pomoc, a osobně jsem hovořil s Jeho Excelencí syrským velvyslancem Basharem Akbikem. Nechal jsem se od něho informovat o stávající situaci, která v Sýrii nyní panuje. Pan velvyslanec mi během rozhovoru několikrát zdůraznil, že exodus syrských obyvatel, kteří z poloviny tvoří počet všech uprchlíků mizících do České republiky, se děje kvůli ropnému embargu. To na Sýrii uvalila Evropská unie na konci srpna roku 2011. Země už tak trpce zkoušená válkou na několika frontách je navíc poškozována touto ekonomickou sankcí připravující stát o podstatnou část příjmů.

Vážený pane premiére, chci vás požádat, abyste učinil potřebné kroky v Evropské unii, aby se dosáhlo zrušení tohoto embarga, a tím pádem i zastavení podstatné části imigrantů, kteří zaplavují Evropu. Věřím, že mě vyslyšíte, a děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím k mikrofonu pana poslance Okamuru. Připraví se paní poslankyně Kovářová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, podle průzkumu americké organizace Pew Research Center 82 % Egypťanů podporuje kamenování lidí, kteří se dopustí cizoložství. Za krádež či loupež by bičovalo či usekávalo ruce 71 % obyvatel Egypta. A 84 % by dalo dokonce trest smrti muslimům, kteří opustí islámské náboženství. A to je tato země považována v muslimském světě za společensky vyspělou.

Považujete hodnoty, které islám vyznává, za slučitelné s demokracií a hodnotami, které vyznává drtivá většina občanů naší země? Co vás vede k tomu, že vaše vláda již odsouhlasila přijetí tisíců muslimských nepřátelských vetřelců do České republiky proti vůli většiny národa? A jen dodávám, že první imigranti budou kvůli rozhodnutí vaší vlády ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL přicházet do České republiky již příští rok.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu paní poslankyni Kovářovou. Připraví se pan poslanec Radim Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážený pane premiére, v první řadě bych vám chtěla poděkovat za vaši odpověď na mou starší interpelaci, ve které jsem vás žádala, abyste zajistil zlepšení docházky pana ministra Babiše na ústní interpelace. K tomuto dotazu mě vedla nepříjemná zkušenost, kdy pana ministra neúspěšně interpeluji už od konce dubna letošního roku. Vzhledem k tomu, že také dnes je pan ministr Babiš omluven, znamená to, že jeho absence se protáhne na celých osm měsíců, tedy dvě třetiny roku. Promiňte, takové zanedbávání parlamentních povinností je nepřijatelné. A za nepřijatelnou proto považuji i vaši odpověď, která dává najevo, že je vlastně vše v pořádku. Není. Já jsem si dovolila, inspirována články, které řeší docházku a další statistiky členů Poslanecké sněmovny, požádat o statistiku docházky členů vlády na její jednání. Říkala jsem si, že když pan ministr Babiš nedochází do Sněmovny, tak je určitě vzorný v docházce na vládu. A není tomu tak. Je na čtvrtém místě, když na šestině všech dosavadních zasedáních vlády nebyl. Vážený pane premiére, jak jsem z přehledu zpracovaného Úřadem vlády zjistila, naopak vaše statistika je vynikající. Máte stoprocentní docházku. Píšu vám za jedna. Nechápu, jak s vaším vzorným přístupem můžete nečinně přihlížet zanedbávání ústavních povinností ze strany místopředsedy vlády ať už na vládě, či v Parlamentu. Prosím, udělejte s tím něco. Opravdu s tím něco udělejte. Potlačování principů parlamentní demokracie nemůžeme tolerovat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji paní poslankyni a prosím k mikrofonu pana poslance Radima Fialu. Připraví se pan poslanec Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, vážený pane premiére, poté co se na nás obrátili představitelé rusínské menšiny na Ukrajině s tím, že jsou jejich národnostní práva potlačována současným režimem v Kyjevě, obrátili jsme se na vás jako poslanci Svobody a přímé demokracie, SPD, s žádostí o vysvětlení, zda a popřípadě proč jsou práva těchto bývalých občanů Československé první republiky potlačována státem, s nímž právě uzavíráme asociační dohodu. Společně s Tomiem Okamurou a Jaroslavem Holíkem jsme Rusíny na Ukrajině navštívili. Lidé, se kterými jsme měli možnost mluvit, neměli pro vládu v Kyjevě jemnější výraz než fašistická junta, mající za cíl rozprášit jejich národnostní svébytnost. Když jsme chtěli získat objektivní informace z obou stran, odmítly s námi ukrajinské úřady komunikovat. Na rozloučenou nás pak ukrajinská média označila za podpůrce rusínského separatismu.

Vážený pane předsedo vlády, ptám se, jaké konkrétní a prokazatelné kroky vaše vláda podnikla pro to, aby si získala objektivní informace o skutečném postavení našich bývalých občanů na Ukrajině, protože když už jsme se vás jednou ptali, tak jste odpověděl, že žádnými informacemi o utlačování Rusínů na Ukrajině nedisponujete. A za druhé, jaké konkrétní a prokazatelné kroky vaše vláda podnikla pro to, aby pomohla našim bývalým občanům rusínské národnosti v udržení jejich tradičních historických, kulturních a společenských vazeb s naší zemí? Nebo jsme lidově řečeno hodili naši nedávnou historii společné státnosti za hlavu a nemáme již s Rusíny nic společného? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Okamuru.

 

Poslanec Tomio Okamura: Pane premiére, při pohledu na zahraniční politiku vaší vlády se vás musím zeptat, řekněte upřímně, kdo a proč je pro vás a vaši vládu spojenec - muslimové včetně brutálních diktatur, jako je Saúdská Arábie, nebo protiislamistické Rusko s demokraticky zvoleným parlamentem a vládou? Pokud odpovíte pravdu, prosím o vysvětlení, co je vám tak sympatické na islamistické diktatuře, že jí dáváte přednost před hodnotami, které nás pojí s křesťanským evropským Ruskem.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu paní poslankyni Kovářovou, která načte po sobě dvě interpelace na pana premiéra. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, nemám v úmyslu opakovat vše, co jsem včera uvedla v rámci projednávání novely zákona o rozpočtovém určení daní. Ostatně formát interpelací to ani neumožňuje. Stručně proto shrnuji, že za zásadní nedostatek schválené předlohy, kterou vláda protlačila Poslaneckou sněmovnou, považuji to, že kolegyně a kolegové neměli k dispozici vyčíslení dopadů tohoto návrhu. Jediný, kdo jím disponoval, byl pan ministr financí, který z něj četl až poté, co byla ukončena rozprava. Tudíž valná většina poslanců a poslankyň na něj ani nemohla reagovat. Už v tuto chvíli se ukazuje, že některé obce utrpí zásadní ztráty, například středočeské Černošice by měly přijít přibližně o 5 až 6 milionů korun. Když jsem pana ministra o toto vyčíslení požádala po skončení včerejšího jednání, odmítl mi ho poskytnout. Nerozumím tomu, proč tak učinil. Jde o údaje, které by měli znát všichni poslanci a poslankyně, ideálně ještě před hlasováním, ale také a především představitelé dotčených obcí, aby s výpadkem mohli počítat při sestavování svých rozpočtů na rok 2017.

Vážený pane premiére, žádám vás tedy ještě jednou, abyste se zasadil o to, aby tyto údaje byly co nejdříve zveřejněny, a pokud možno ještě dnes, na webové stránce Ministerstva financí.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji, paní poslankyně, a služba už vám nastavila čas, můžete načítat svou druhou interpelaci.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Tak ještě jednou, vážený pane premiére. V této záležitosti už jsem interpelovala víckrát pana ministra zdravotnictví a také paní ministryni školství. Z jejich odpovědí vyplynulo, že jde o problém, který si zaslouží pozornost na úrovni předsedy vlády. Prosím vás proto, abyste řešení nedostatků koordinoval. Připomínám, že jde v zásadě o dva okruhy. Za prvé nedostatek zubních lékařů na venkově, kde již podle mých informací určité kroky byly podniknuty, a za druhé vzhledem k věkové skladbě zubních lékařů, kdy převažují starší ročníky blížící se důchodovému věku, jejich nedostatek obecně. Myslím, že je potřebné se těmito tématy zabývat a nespoléhat se na to, že jde o problém, který na vaši vládu nedopadne, nebo alespoň nedopadne v celé své závažnosti.

Děkuji vám za odpověď, ve které načrtnete, prosím, kroky, které vláda v této věci podnikne. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Dříve než budeme pokračovat interpelacemi na ostatní členy vlády, dovolte mi načíst omluvu paní poslankyně Šánové, která se omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Nyní upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, že jsme vyčerpali všechny přihlášky na ústní interpelace určené předsedovi vlády. Nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Vyzývám pana poslance Ludvíka Hovorku, aby přednesl interpelaci na ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se paní poslankyně Putnová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, jak dlouho ještě budete tolerovat zdravotnický Opencard v podobě zakázek pro zajištění funkčního centrálního úložiště elektronických receptů? Už při uzákonění centrálního úložiště od roku 2007 jsem upozorňoval na problematické zadávání softwarových zakázek, pro které nebylo zákonné zmocnění. Například místo centrálního úložiště elektronických receptů zadal SÚKL zakázku na centrální úložiště veškerých dat z elektronických i papírových receptů. Došlo to tak daleko, že SÚKL svou databází porušoval zákon a Úřad na ochranu osobních údajů mu nařídil zlikvidovat data shromažďovaná protiprávně. Zřetelně se ukazuje, že od samého počátku byly zakázky zadávány špatně. SÚKL za ně zaplatil stamiliony korun a po osmi letech nemá v rukou vůbec nic.

Po několika letech je zřejmé, že speciálně v oboru zdravotnictví se zadávají zakázky externím dodavatelům s takovým možná záměrným pochybením, že dodavatelské firmy si ve smlouvách ponechávají vlastnictví autorských práv a zdrojových kódů k navrhovaným softwarovým řešením. Je to stejné v případě receptů, v případě IZIP, v případě dodávek softwaru pro VZP od společnosti Hewlett Packard. Na začátku byla půlmiliardová zakázka pro Aquasoft, později IT Solutions, nyní pro společnost Tronevia.

Vážený pane ministře, můžete objasnit, kdo konkrétně je majitelem těchto firem a kdo už osm let úspěšně ždímá veřejné prostředky a drží SÚKL pod krkem a kolik to až dosud stálo peněz?

Vláda před měsícem schválila další desítky milionů pro společnost Tronevia na zakázku bez výběrového řízení. Nyní v důsledku zastavení výše uvedených aplikací došlo k nefunkčnosti centrálního úložiště receptů a registru pro léčivé přípravky s omezením. Ústav prohlásil, cituji, že respektuje výše uvedené předběžné opatření městského soudu a bude činit další právní kroky tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost českých pacientů. Ústav využije veškerých zákonných možností k řešení nastalé situace a realizace předběžného opatření nebude mít dopad na bezpečnost léčiv používaných v České republice.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, váš čas.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Jak chce toto prohlášení SÚKL naplnit? Nenastal čas, aby SÚKL vybudoval potřebný software sám a nenechal se vydírat podivnými firmami? Nenastal čas, aby orgány činné v trestním řízení prověřily podivné zakázky a odpovědnost konkrétních osob za vzniklou situaci?

Žádám vás, protože veřejný zájem na zdraví lidí jasně přesahuje jakékoliv spory -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, já se moc omlouvám, ale už přesahujete opravdu hodně.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: - dodavatelů softwaru, abyste zajistil funkčnost centrálního úložiště. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a omlouvám se. Jednací řád je neúprosný. Prosím další v pořadí a to je paní poslankyně Putnová. Připraví se pan poslanec Beznoska. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Anna Putnová: Ještě jednou dobré odpoledne. Vážená nepřítomná paní ministryně školství, na podzim tohoto roku se dostaly do médií informace o tom, že Ministerstvo školství připravuje program, který bude vychovávat a vzdělávat děti v programování, a to už od první třídy. Přicházím z technického prostředí a sama myšlenka mi nepřipadne scestná, ale velmi odvážná. S ohledem na to, že jsme nebyli schopni jako Česká republika zajistit a připravit maturitu z informačních technologií pro rozdílnou znalost studentů, by mě zajímalo, zda tento koncept byl myšlen opravdu vážně, a pokud ano, o co se bude opírat, s jakým programovacím jazykem a nástroji budete počítat. Pokud by mi byly tyto informace dodány, jak předpokládám, budu je ráda šířit v Jihomoravském kraji, protože právě z této oblasti se na mě snášejí dotazy. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, paní poslankyně. Dalším vylosovaným je pan poslanec Beznoska, který není přítomen v sále, tudíž jeho přihláška propadá. Dalším vylosovaným v pořadí je pan poslanec Zlatuška, ten tu také není, tudíž jeho přihláška propadá. Dalším přihlášeným je pan poslanec Borka. Ten je zde přítomen, dokonce má přítomného pana ministra. Prosím, můžete přednést svoji interpelaci.

 

Poslanec Jaroslav Borka: Vážený pane ministře, chtěl bych upozornit na vážný problém naší společnosti, který plíživě přerůstá do neřešitelnosti. Tím horkým kamenem je české vězeňství. Bez naplňování práva s jeho mantinely nemůže fungovat žádná společnost. Úroveň vězeňství je tedy odrazem vyspělé společnosti.

Věznice v České republice mají nastavenou vlastní ubytovací ne zcela ideální normu 4 metry čtvereční na osobu. Před amnestií v roce 2013 už se tato norma porušovala a byla stanovena na 3 metry čtvereční. Blíží se velmi rychle doba, že tato situace se bude opakovat. V České republice jsou tak porušována evropská vězeňská pravidla už v základních principech.

V červenci 2015 byl stav 2 150 odsouzených. Není skutečně žádoucí, aby v běžné denní směně byli na nějakých 200 odsouzených jen dva dozorci. A to se běžně děje. Vychovatel má pak takových třeba i 40 místo předpokládaných 20. Při takovémto stavu vězeňství dnešní doby můžeme zapomenout na veškeré ideje a principy vedoucí k tomu, že se do společnosti vrátí alespoň část odsouzených s relativně změněným náhledem na svoji vinu, trest a život před výkonem trestu.

Máme přeplněné věznice a nemáme na počet vězňů tabulkově - zdůrazňuji tabulkově - ani personál. Pro vězeňskou službu tedy musí být prioritním cílem posílení odborného speciálního zázemí s odsouzenými a odborné zacházení musí mít pak přesah do následné péče, což už není jenom kompetence vězeňské služby. Vracím se na závěr tedy k tomu základnímu. Na počet vězňů je nutné mít počet personálu, počínaje dozorcem. Obracím se na vás, pane ministře, s dotazem perspektivy řešení tohoto problému. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji, paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já děkuji za tu otázku a pokusím se v tom krátkém čase tento komplexní problém popsat co nejlépe.

Počet vězňů nám začal prudce stoupat po zavedení nového trestního zákoníku v roce 2010, který zpřísnil sankce za většinu trestných činů. To bych jenom chtěl zdůraznit, abyste měli na paměti, až sem zase přijde nějaký návrh, občas o nich čtu v novinách, na další zpřísňování trestní politiky.

Bohužel, kam dostoupá ten počet vězňů, jsme se dodnes nedozvěděli, protože ten trend byl přerušen amnestií, ke které došlo na konci funkčního období pana prezidenta Klause, a teď nám tedy přesně podle očekávání ty počty zase narůstají. My ovšem zatím nevíme, kde bude ten počet kulminovat. Máme na to nějaké matematické modely, které vypracovává jedno vědecké pracoviště, stále se zpřesňují a zatím jsou poměrně pozitivní, protože v podstatě říkají, že ten kulminační bod je již velmi blízko. Bohužel každého půl roku to zase zpřesní a řeknou, že je zase blízko.

Takže v tuto chvíli ještě nevíme, jak velký problém máme, a tudíž jaká opatření máme přijmout zejména právě z hlediska toho, zda budovat jen ubytovny v dosavadních věznicích, což stojí pro představu jedna ubytovna odhadem 60 mil. korun a provozně pak 30 mil. korun ročně, nebo zda musíme vybudovat zcela nové věznice, kde už se bohužel pohybujeme v částkách kolem miliardy za jednu takovou novou věznici, o provozních výdajích nemluvě. Nicméně problému jsme si vědomi a z hlediska ubytovacích kapacit to řešit budeme.

Chtěl bych zdůraznit, že ten problém ovšem není v rovině lidských práv, protože podle konstantní judikatury stačí i tři metry čtvereční, pokud jsou tam nějaká režimová opatření, která máme zavedena, ale problém to je. Je nám jasné, že to nepřispívá k nápravě. Takže jednak se snažíme skutečně posilovat ten odborný personál, jednak jsme připravili novou koncepci vězeňství vůbec, která bude prezentována počátkem příštího roku a kde se zaměřujeme právě na práci s odsouzenými tak, aby se do věznic nevraceli, a zaměřujeme se také na další rozvoj alternativních trestů. Jednak chci od Nového roku nebo brzy v novém roce zřídit více či méně stálou komisi pro trvalé úsilí o snižování počtu vězněných osob, protože pro vaši představu, u nás připadá více než 200 vězněných osob na sto tisíc obyvatel, zatímco např. v Německu jich je 80. Takže jsem přesvědčen o tom, že musíme najít, v čem je zakopaný pes, a konstantně hledat způsoby, jak se blížit k té osmdesátce z těch dvou set, což mi připadá jako lepší řešení než budování dalších věznic. Takže sestavím na to komisi odborníků a věřím, že budou ta řešení nacházet, a potom vás budu také prosit o podporu těchto řešení.

Tolik, myslím si, takto stručně k téhle otázce. Řešíme ji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane poslanče, chcete položit doplňující otázku? Není tomu tak. Děkuji panu ministrovi a prosím k mikrofonu paní poslankyni Maxovou, aby přednesla svoji interpelaci na paní ministryni Marksovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, paní předsedající. Paní ministryně, já bych měla asi tři dotazy. V médiích samozřejmě už proběhly jakési zprávy o poskytování služeb správní ekonomiky Ministerstva práce a sociálních věcí do budoucna, a já mám tedy dotazy, kde se vlastně vzaly licence SAPu na Ministerstvu práce a sociálních věcí a na základě čeho si Ministerstvo práce a sociálních věcí tyto licence pořídilo, kdy proběhlo výběrové řízení, a v podstatě další otázka je, zdali už probíhají nějaké platby ohledně poskytování služeb se SAPem a jaké jsou předpokládané náklady tohoto systému. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně, a prosím paní ministryni o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, já jsem ráda, že tady máme stále více odborníků a odbornic na informační systémy. Já bych ráda trošku vysvětlila celou tu historii. Předchozí vedení Ministerstva práce a sociálních věcí uzavřelo smlouvu se společností Gordic na dodávku správní ekonomiky, a to v roce 2013 v režimu jednacího řízení bez uveřejnění, přičemž to bylo uděláno takovým způsobem, že za tento postup byla ministerstvu, už současnému, za to, co se stalo v minulosti, udělena pokuta ze strany ÚOHS ve výši 300 tisíc korun. Tato pokuta byla takto nízká jenom proto, že my jsme vlastně to, co jsme tam našli, sami nahlásili, jinak by byla určitě mnohem vyšší. Takže jako nové vedení resortu jsme museli na tuto situaci reagovat, protože opravdu to, abychom užívali nějaký informační systém, který byl zadán v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách bez otevřené soutěže, považujeme přinejmenším za nešťastné. Takže z tohoto důvodu jsme se rozhodli znovu obnovit původní resortní informační systém správní ekonomiky založený na ekonomické platformě České správy sociálního zabezpečení, a to na technologii SAP, jejíž licence, a to je také to důležité, už Ministerstvo práce a sociálních věcí vlastní, přičemž pro podporu provozu tohoto informačního systému jsme vypsali otevřené zadávací řízení - přesně ty časy, ty měsíce, si já nepamatuji, to bylo nepochybně v letošním roce. Vítěz této otevřené soutěže je společnost Atos, se kterou už jsme uzavřeli smlouvu na plnění veřejné zakázky, a předpokládáme náběh toho systému od 1. ledna 2016. To znamená, že ještě nenaběhl, takže jsme tam nepochybně nic neplatili, pokud vím.

Jinak tady je ještě odkaz k té staré smlouvě, ale na to jste se už vysloveně neptala, tak to je možná zbytečné, ale co se týče těch sporů se společností Gordic, tak my jsme vlastně tam intenzivně s nimi téměř dva roky jednali a myslím, že se už teď podařilo skutečně ukončit všechny spory a očekáváme to v nejbližších dnech. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a paní poslankyně chce položit doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Radka Maxová: Paní ministryně, vy jste mi neodpověděla na otázku, kdy proběhlo výběrové řízení a jaké jsou předpokládané náklady toho nového systému.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím o reakci paní ministryni.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Co se týče výběrového řízení, já jsem řekla, že to nevím přesně, že to proběhlo v letošním roce. Tady je podstatné, že byla uzavřena smlouva a ten náběh je od 1. ledna. Co se týče těch nákladů, tak protože jste to nespecifikovala dopředu, tak já je v tuto chvíli nevím, ale mohu vám samozřejmě odpovědět písemně.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím dalšího vylosovaného a tím je paní poslankyně Fischerová, aby přednesla svoji interpelaci. Připraví se pan poslanec Kostřica. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji, paní místopředsedkyně, za slovo. Já jsem přihlášena k interpelaci kontrolní hlášení DPH na pana ministra Babiše. Přiznám se, že jsem váhala, jestli mám v tomto interpelovat, či nemám, ale přiznám se, že jeho přítomnost, vlastně nepřítomnost mě dovedla k tomu, že mi nepřipadá adekvátní, abych v tuto chvíli se ptala na to, co jsem měla připraveno. Hlavně mě zajímalo to, jak nejsou připraveni živnostníci na to od 1. ledna příštího roku řešit měsíční přiznávání DPH. Čili já tu interpelaci stahuji, bohužel se tedy budu ptát až příští týden. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji, paní poslankyně. Prosím k mikrofonu pana poslance Kostřicu, připraví se pan poslanec Vilímec. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, dobré odpoledne. Já bych si dovolil panu ministrovi Ťokovi přednést dva nebo tři krátké dotazy. Jde mi o to, jaký bude harmonogram prací na dálnici D1, až se sezóna otevře, protože si myslím, že se to zdá být předčasné, že v současné době se plánují tyto opravy a jejich harmonogram. Tak bych chtěl vznést tyto tři následující dotazy.

Za prvé. Pane ministře, v současné době to probíhá - mám zkušenosti jako častý uživatel dálnice D1 - tak, že ty opravované úseky byly velmi dlouhé, dvanáctikilometrové úseky nebyly žádnou výjimkou, a je logické, že na podkladě pravděpodobnosti už v takových dlouhých úsecích dojde mnohem pravděpodobněji k nějaké buďto havárii, nebo poruše nějakého velkého vozidla a ty kolony se potom zúží díky průjezdnému jenom jednomu pruhu na enormní dobu. Čili je to jistě výhodnější pro ty firmy, které se oprav účastní, ale myslím si, že účastníci provozu to odnášejí velmi bolestivě - čekáním, případně haváriemi, zhoršením životního prostředí apod.

Za druhé. Pokud k tomu už dojde, zažil jsem to několikrát, že v místě, kde jsou prováděny opravy, jsou objízdné trasy současně rovněž neprůjezdné na podkladě oprav či něčeho, nějakých jiných neobvyklých okolností, a pak už opravdu nezbývá nic než očekávat dvouhodinové zdržení, než dojde ke zprůjezdnění té komunikace. To je věc, kterou by bylo, si myslím, možné nějakým způsobem koordinovat. A už kdysi, kdysi jsem to konzultoval s jedním z prvních ředitelů silnic a dálnic panem Davidem Čermákem a domluvili jsme se, že takovéto uzavírky by musely být provedeny v harmonogramu.

A poslední dotaz je ten, že se opravuje, ty dálnice a úseky se opravují pouze v době denní. Já si myslím, že na rozdíl od jiných zemí, kde jsou tyto opravy prováděny i v noci, je ten argument, že tyto jsou mnohem delší, neobstojí. Myslím si, že naše republika je dostatečně bohatá, aby si mohla dovolit... (Předsedající: Pane poslanče!) Ano, poslední větu. Aby tyto úseky byly opravovány i v průběhu nočních hodin. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o reakci. Prosím, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych rád panu poslanci odpověděl na ty tři otázky co možná nejvyčerpávajícím způsobem. Máte pravdu, prostě my jsme v situaci, kdy dálnice D1 je dálnice, která už je ve většině svých úseků za dobou své životnosti, a modernizace proběhnout musí. Principem té opravy je, že jsou vždycky samozřejmě ty úseky koncipovány tak, že musí být mezi sjezdy. Tím je určena optimální délka. Na to, abychom dělali i opravy v kratších délkách, to ekonomicky nevychází. A tahle délka byla určena nějakým výpočtem.

Co se týče příštího roku, my bychom rádi těch úseků, abychom celou modernizaci urychlili, uzavřeli a opravovali více než v tomto roce, to znamená, rádi bychom, aby se celá oprava urychlila. Co se týče toho provozu, tak jak jsme ho vyhodnocovali s Policií České republiky, ten zásadní problém je chování řidičů v uzavírkách. Zejména je to vždycky na začátku, když tam má být souběžná jízda nebo jízda ve dvou pruzích vedle sebe, ve zúžených pruzích. Většina řidičů nedodržuje povolenou rychlost. My jsme se dohodli s Policií České republiky, že na ty opravované úseky dáme úsekové měření, abychom zabezpečili tyhle kroky. Dále probíráme s Ředitelstvím silnic a dálnic možnost zavést tam telematiku, tzn. takovou komunikační dálnici, která by s velmi velkým předstihem správně informovala o tom, co se v těch uzavřených úsecích děje.

Já bych tady s dovolením hned skočil na ten dotaz práce v noci. Od doby, kdy jsem vstoupil, tak jsem říkal, že je potřeba, aby se denní světlo zejména, ale na kritické cestě využívala práce v noci. Celou věc jsem probíral s Ředitelstvím silnic a dálnic a s odborníky. Jeden problém je v tom, že v rámci vydávaných stavebních povolení dneska obce nejsou ochotny povolovat práci v noci, protože jsou dotčeny obce, které jsou vlastně poměrně blízko těch opravovaných úseků, a my bohužel podmínky stavebního povolení musíme respektovat. Na druhé straně trvám na tom, že v nových smlouvách bude využití práce během celého denního cyklu, ale to ne tak, že by to bylo, že budou prodlouženy pracovní směny z osmi nebo z deseti hodin na 12 až 14, ale chci, aby tam byly dvě pracovní směny, aby se práce zintenzivnila, aby se pracovalo i o víkendech.

Důvod, proč se dneska nepracuje tímto způsobem, je jednoduchý. Všechny úseky, které jsou dneska ve výstavbě nebo které byly, byly vysoutěženy za starých podmínek, kdy se soutěžilo především na cenu a stavební firmy prostě optimalizovaly své fungování tak, aby stavbu postavily s minimálním počtem pracovníků, a bohužel to bylo mnohdy vidět. Situace se mírně zlepšila po mých apelech, ale byly možné jenom apely a do podmínek soutěží se to dostane v nových stavbách. Takže doufám, že to uvidíte.

Další záležitost. Na dálnici D1 bohužel na všech úsecích nejsme schopni z důvodu chybějících komunikací nebo z důvodu nedohody s kraji udělat objízdné trasy, takže všude vyznačeny nejsou. Samozřejmě řidiči si objízdnou trasu najdou. Letošní rok byl specifický v tom, že jsme dali krajům 4,4 mld. na dodatečné opravy silnic II. a III. třídy a ve snaze ty peníze vyčerpat byla uzavřena opravdu spousta úseků. Takže situace byla v tomto roce mimořádná. Dokonce to vedlo k tomu, že samozřejmě jsme našli problém, který je. Ten problém je, že kraje jako samosprávné celky nemají povinnost koordinovat práce s Ředitelstvím silnic a dálnic. My jsme se shodli s panem hejtmanem Haškem jako předsedou Asociace krajů, že se sejdeme a pro příští rok se budeme snažit nastavit lepší pravidla, abychom byli schopni koordinovat uzavírky a abychom zlepšili cestu řidičům.

Takže tolik ode mě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pane poslanče, chcete položit doplňující otázku? Není tomu tak. Dalším vylosovaným je pan poslanec Vilímec, který ovšem pro nepřítomnost pana ministra financí stahuje svoji interpelaci. Tudíž dalším v pořadí je pan poslanec Petr Fiala, který bude interpelovat nepřítomného ministra financí. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, já jsem se chtěl pana ministra financí zeptat na věci, které se týkají kontrolního hlášení, což je mimořádně aktuální záležitost. Mně nepomůže, když mi nepřítomný pan ministr odpoví do 30 dnů, protože to už bude pozdě a všichni ti podnikatelé, kteří jsou teď znejistěni postupem státu ve věci kontrolního hlášení, tak by se odpovědi dočkali pozdě.

Já mám spoustu dotazů na ministra Babiše, mám spoustu dotazů na pana premiéra. Musím konstatovat, že tu nebyli minulý týden, nejsou tu ani teď. Chápu, že třeba v Bruselu zasedá Evropská rada, ale ta nezasedá určitě pořád. Jednací řád v § 110 říká, že poslanec má právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech působnosti. Já v této souvislosti jenom konstatuji, že právo možná máme, ale možnost nám Sobotkova vláda k tomu tedy určitě neposkytuje. S tímto stahuji svoji interpelaci.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji pane poslanče. Dalším vylosovaným v pořadí je pan poslanec Valenta, který chtěl interpelovat teď přítomného ministra zahraničních věcí, ale mezitím svoji interpelaci stáhl. Tudíž poprosím k mikrofonu pana poslance Holečka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážená paní předsedající, já jsem měl připravenu krásnou interpelaci na pana ministra Babiše. Ta odpověď by určitě udělala radost hlavně aktivistům z Ústí nad Labem, kteří vážili takovou cestu, aby se podívali na to, jak pan ministr Babiš maká. A já musím bohužel konstatovat, že pan ministr nemaká a nemaká soustavně na těch interpelacích. Takže svou interpelaci stahuji a jsem z toho velice smutný. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Takže stahujete svoji interpelaci? Ano, děkuji. Prosím další v pořadí a tou je paní ministryně Kovářová, která bude taktéž interpelovat omluveného ministra financí. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, nemám v úmyslu opakovat vše, co jsem včera uvedla v rámci projednávání novely zákona o rozpočtovém určení daní. A ostatně, formát interpelací to ani neumožňuje. Stručně proto shrnuji, že za zásadní nedostatek schválené předlohy, kterou vláda protlačila Poslaneckou sněmovnou, považuji to, že kolegyně a kolegové neměli k dispozici vyčíslení dopadů tohoto návrhu. Jediný, kdo jím disponoval, jste byl vy a četl jste z něj až poté, co byla ukončena rozprava. Tudíž valná většina poslanců a poslankyň na něj ani nemohla reagovat.

Už v tuto chvíli se ukazuje, že některé obce utrpí zásadní ztráty. Například středočeské Černošice by měly přijít přibližně o pět až šest milionů korun.

Když jsem vás o toto vyčíslení požádala po skončení včerejšího jednání, odmítl jste mi ho poskytnout. Nerozumím tomu, proč jste tak učinil. Jde o údaje, které by měli znát všichni poslanci a poslankyně, ale také především představitelé dotčených obcí, aby s výpadkem mohli počítat při sestavování svých rozpočtů na rok 2017.

Vážený pane ministře, žádám vás tedy ještě jednou, abyste tyto údaje ještě dnes zveřejnil na webové stránce Ministerstva financí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Dalším vylosovaným je pan poslanec Zbyněk Stanjura, který zde není přítomen, tudíž jeho... No ale není tady. (Reaguje na poslankyni Fischerovou v lavici.) Já potřebují, když stahuji interpelaci, aby mi to kolegové řekli osobně. Nicméně automaticky z jednacího řádu proto, že tady není přítomen, jeho interpelace propadá. Nyní poprosím k mikrofonu pana poslance Šincla, který bude interpelovat paní ministryně Marksovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Paní ministryně zrovna přichází, tak je to výborné, takže nebude mít moje interpelace osud jako na pana ministra Babiše.

Takže vážená paní ministryně, obracím se na vás ve věci vážné situace ve společnosti OKD, která na Ostravsku a Karvinsku zaměstnává téměř 11 tisíc lidí. Týká se to samozřejmě i dalších subdodavatelů, podnikatelů, živnostníků zabezpečujících a navazující doprovodné činnosti. Jde zhruba o dalších 3 tisíce pracovníků dodavatelských organizací. Jde tedy celkem o více než 14 tisíc živitelů rodin. V současné době těmto lidem hrozí ztráta obživy, a tedy zásadní snížení životní úrovně. Přímo nebo zprostředkovaně se tento problém týká v podstatě každé druhé rodiny v daném místě. Tito lidé jen celý život těžce dřeli a současnou situaci nezavinili.

Když jsem doma ve svém regionu, tak se na mě obrací téměř každý s dotazem, jak stát těmto lidem pomůže. Jak pomůže těmto rodinám, až nastane to, o čem informují každý den v tomto regionu média. Obracím se na vás, protože vy jste tento těžce zkoušený region již několikrát navštívila a jako jeden z mála ministrů jste se nebála např. sfárat rovnou mezi havíře. Oni vám dnes věří a spoléhají na vás, že jim pomůžete. Prosím proto odpověď na otázku: Co jste připravena pro tento kraj udělat, pro tyto bezradné lidi, a jestli jste ochotna do tohoto regionu v co nejbližší době přijet a zodpovědět otázky těchto lidí přímo. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím paní ministryně o reakci.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, poslankyně a poslanci, já i kolega Mládek a pan náměstek ministra financí jedeme do Moravskoslezského kraje z tohoto důvodu dokonce hned zítra. Samozřejmě tam pořád, čím déle bude ta společnost fungovat, čím déle bude schopna zaměstnávat alespoň nějaký počet lidí, i když třeba méně než dnes, tak tím lépe. Nicméně my připravujeme z pohledu mého resortu plán pro situaci, kdy by tedy došlo k hromadnému propouštění, zjišťujeme přesně, jací tam jsou lidé, jakých kvalifikací, jaké věkové struktury.

Jedno z těch opatření jsou hornické důchody, o kterých by tady již v lednu měla jednat Poslanecká sněmovna, což by vyřešilo problémy části těch lidí, kteří tam strávili většinu svého života a odpracovali příslušný počet směn. Co se týče ostatních, tam počítáme s posílením úřadů práce, aby opravdu, pokud by tedy došlo k hromadnému propouštění, aby ti horníci měli své kontakty přímo na úřadu práce, abychom maximálnímu počtu z nich zajistili nové zaměstnání, buď rovnou, nebo rekvalifikací. Počítáme s tím, že třeba budeme nějakým způsobem dotovat dopravu, jestli budou potřebovat dojet třeba do jiného okresu, atd. Takže my vlastně dáváme dohromady už takový krizový plán, jehož základní obrysy již máme. Také v neposlední řadě počítáme se zapojením tzv. evropského globalizačního fondu, což je fond právě pro tyto situace, kdy se někde najednou propustí více než 500 lidí. V České republice byl zatím použit jen jednou. A přesně ty finanční prostředky jdou na podporu jednotlivých propuštěných lidí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pane poslanče, chcete položit doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Já bych chtěl hlavně paní ministryni poděkovat. Poděkovat za akčnost, že zítra pojede přímo do tohoto regionu, mezi tyto lidi a odpoví jim na jejich otázky, že se setká pravděpodobně i s hornickými odbory. Chtěl bych poděkovat taky za prosazení zákona o předčasném odchodu horníků do důchodu. Já si myslím, že to je dobrá věc. Vidím, že jste splnila svůj slib, který jste dala těmto lidem, kteří na to dlouho čekali. Na rozdíl od jiného pana ministra, ministra financí Andreje Babiše, který to třikrát slíbil hornickým odborům a ani jednou jim tento slib nedokázal splnit, a dokonce na vládě, podle mých informací, se zdržel u hlasování u tohoto zákona. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní ministryně nebude reagovat. Děkuji a prosím tedy další v pořadí a tou je paní poslankyně Nytrová, která svou interpelaci stahuje. Dalším v pořadí je pan poslanec Zahradník, který bude interpelovat omluveného nepřítomného ministra financí. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedající, ano, já jsem také chtěl interpelovat pana ministra Babiše ve věci kontrolního hlášení daně z přidané hodnoty, což je opatření, které významně ztíží fungování zejména těm podnikatelům, kteří patří do okruhu menších subjektů. Bohužel, pan ministr tady není, a jak zmínil pan předseda Fiala, to, že vlastně ten zákon nabývá platnosti k 1. lednu 2016, tak už nějaké písemné odpovědi pozbývají smyslu. Spíš by bylo dobře, aby se ministerstvo aspoň tedy věnovalo nějaké edukační činnosti a těm lidem to řádně vysvětlovalo namísto toho, že bude přísně tyto podnikatele trestat. Čili svoji interpelaci stahuji. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji, pane poslanče. Dalším v pořadí je pan poslanec Seďa, který bude interpelovat omluveného ministra obrany. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, výbor pro obranu přijal 12. listopadu usnesení číslo 123, kterým doporučuje ukončit využívání bojových a podpůrných jednotek Armády České republiky k ochraně civilního perimetru ve Vrběticích a žádá ukončení účasti vojáků nejpozději do 31. ledna příštího roku.

Opravdu nechápu, proč se namísto střežení stovkami příslušníků armády, což je značně finančně i logisticky náročné, neopraví plot. Protože po této opravě bude stačit k ostraze několik mužů se psy. A oprava plotu je odpovědností vlastníka muničního areálu ve Vrběticích-Vlachovicích a tím je Vojenský technický ústav, jehož zřizovatelem je Ministerstvo obrany. A také, pane ministře, není podle vás ostudou naší armády, že k ostraze jsou povoláváni letečtí mechanici, a to bez potřebného logistického vybavení?

Druhým problémem je také postoj Ministerstva obrany k odškodnění občanů, kteří utrpěli materiální i psychologickou újmu. Podle mých informací dosahují požadavky na odškodnění částky do 160 tisíc korun. Proto se ptám, pane ministře, proč Ministerstvo obrany tyto oprávněné požadavky občanů nesanuje a stále odkládá. Ono totiž platí kdo rychle dává, dvakrát dává. A je to opět odpovědností vlastníka areálu, který jej pronajímal soukromým společnostem. Ptám se, pane ministře: Dostanou, či nedostanou tito občané odškodnění do konce tohoto roku? Rozumím tomu, pane ministře, že probíhá vyšetřování, a je zřejmé, že bude ještě dlouhou dobu probíhat. Ale to přece neznamená, že ministerstvo má stále dělat pštrosí politiku. Chápu, že vy jste nájemní smlouvy nepodepisoval, ale politická i osobní odpovědnost za vyřešení této kauzy leží na vás, pane ministře. Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Dalším vylosovaným je pan poslanec Novotný, který také stahuje svou interpelaci pro nepřítomnost pana ministra. Dalším v pořadí je pan poslanec Zahradník, který bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni Šlechtovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Já po dohodě s paní ministryní Šlechtovou svou interpelaci dneska stahuji a předložím ji v příštím interpelačním termínu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, já děkuji. Další v pořadí vylosovanou je paní poslankyně Kovářová, kterou zde nevidím. A, už ji vidím. Tak paní poslankyně bude interpelovat pana ministra zemědělství, který je také nepřítomen. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, tento týden se na mě obrátil zděšený občan, který si přečetl článek, podle kterého by vlastníci zemědělské půdy podléhali velmi svérázným omezením. Pokud vlastník bude chtít prodat zemědělský pozemek, musel by, bude-li schválen návrh Agrární komory, která jej prosazuje, půdu nabídnout zájemcům v tomto pořadí: za prvé současný uživatel pozemku, za druhé zemědělec hospodařící v obci, kde se prodávaný pozemek nachází, za třetí zemědělec ze sousední obce, popřípadě z okresu, a za čtvrté ostatní bez ohledu na místo podnikání.

Stejně jako zděšenému občanovi, ani mně se tento návrh nezamlouvá. Nezamlouvá se mi také z toho důvodu, že největším sponzorem české Agrární komory, která tento návrh prosazuje, je Agrofert, který patří vám. Přímo ve vedení jsou čtyři zaměstnanci Agrofertu. Do loňského roku byl členem představenstva komory Jaroslav Faltýnek, nyní předseda sněmovního zemědělského výboru, kde má zákon namířený proti vlastníkům téměř jistou šanci na schválení. Alespoň to píše Deník v článku nazvaném "Vrací se 50. léta? Agrární komora chce předkupní právo pro nájemce půdy." Podotýkám, že je to ze 7. prosince letošního roku.

Vážený pane ministře, sdílíte můj názor, že tento záměr, respektive pozměňovací návrh, je velmi pochybný, nebo jej naopak podporujete? Pokud jej podporujete, jste si jistý tím, že není protiústavní? A nejde v celé této záležitosti o kolosální střet zájmů? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Prosím dalšího v pořadí, tím je pan poslanec Hovorka, který bude interpelovat nepřítomnou ministryni Valachovou. Připraví se pan poslanec Seďa. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, obrátil se na mě pan starosta Vávra, starosta obce Tupesy, který je předsedou školské komise Sdružení místních samospráv. Starostové obcí zaslali na ministerstvo zásadní připomínky k návrhu vyhlášky k provedení § 19 nového školského zákona. Starostové považují za zásadní, aby se především respektovala vůle zákonného zástupce dítěte a posílilo jeho postavení. Navržené řešení vyhlášky považují celkově za nevhodné a vytvářené pod časovým tlakem.

Požadují, aby se změnila některá ustanovení vyhlášky, například aby se přihlédlo k úrovni rozumových a mentálních schopností dítěte, aby se vyškrtla věta, že podpůrná opatření prvního stupně nemají normovanou finanční náročnost, a aby tato podpůrná opatření byla doprovázena nárokovou finanční kompenzací, aby každý žák vyžadující podpůrná opatření byl doprovázen nárokem na úvazek školního psychologa a dalších specialistů s tím spojených, aby individuální vzdělávací plán byl vypracován v dostatečném předstihu, aby za zpracování a realizaci individuálního vzdělávacího plánu odpovídal speciální pedagog a ředitel školy, aby vzor individuálního vzdělávacího plánu byl závaznou přílohou vyhlášky.

Současně upozorňují, že vyhláška neřeší situaci, kdy zákonný zástupce nebo škola sama není spokojena se způsobem poskytované podpory ze strany poradenského zařízení. Výstupy školského poradenského zařízení jsou zcela formální nebo nerealizovatelná opatření. Starostové požadují doplnění finančních nákladů na finanční náklady spojené s realizací nezbytných technických opatření spojených se stavebními a jinými úpravami budov a interiérů. Požadují bezodkladný příspěvek na jejich realizaci. Starostové důrazně upozorňují, že všechna technická opatření si vyžádají zvýšené náklady údržby a provozu, a zásadně nesouhlasí s tím, aby tyto nové náklady šly pouze k tíži zřizovatelů, tedy obcí.

Paní ředitelka odboru legislativy Jana Přibylová svolala vypořádací poradu na pátek 18. 12. v 9.00 ani ne dva dny předem. (Předsedající upozorňuje na čas.) Starostové považují za nepřijatelné, aby takové důležité porady byly svolávány v takovém krátkém, navíc předvánočním termínu, a žádají, aby s nimi ministerstvo a jeho úředníci jednali jako rovní s rovnými. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Seďu, aby přednesl svoji interpelaci na omluveného ministra obrany. Máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Vážený pane ministře, Nejvyšší kontrolní úřad při kontrole hospodaření s financemi na ostrahu muničních skladů, stravování a chodu ubytoven zjistil řadu pochybení. Při nákupu služeb za 4,7 miliardy korun zjistil úřad porušení rozpočtové kázně u 2,2 miliardy korun. Rozumím tomu, že smlouvy o nákupu služeb byly podepsány v minulosti, a já dlouhodobě kritizuji outsourcing, protože se v mnoha oblastech ukazuje jako neefektivní. Nejedná se pouze o ostrahu muničních skladů, ale i o stravovací služby a veřejné zakázky na provoz a zabezpečení armádních ubytoven. Proto se chci zeptat, pane ministře, jaká konkrétní opatření vaše ministerstvo přijalo či přijme, aby se zvýšila efektivita vynakládaných finančních prostředků.

Zároveň bych se chtěl zeptat, pane ministře, na jednu záležitost související se zajištěním ostrahy vojenských objektů. Všiml jsem si totiž, že tuto ostrahu zajišťují zaměstnanci Vojenských lesů. Nevím, zda jedna uniforma nahradí druhou. Ale co vím, je skutečnost, že v době zvýšených bezpečnostních hrozeb by ostraha vojenských objektů měla být spíše posilována a ne snižována. Ne vše lze řešit pohledem účetního. Takže se ptám, pane ministře, jaký je váš postoj a názor k takto vedené ostraze. Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Prosím dalšího vylosovaného a tou je paní poslankyně Nytrová, která přednese interpelaci na pana ministra Mládka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavlína Nytrová: Vážený pane ministře, situace v Moravskoslezském kraji, konkrétně i na Ostravsku, je, jak víme, velmi vážná. Nejasný osud obyvatel, kteří jsou jakkoliv napojeni na existenci OKD, je napjatý. Je třeba zdůraznit, že ukončení činnosti OKD se netýká jen samotných zaměstnanců a jejich rodin. Týká se to samozřejmě i dalších subdodavatelů, podnikatelů, živnostníků zabezpečujících navazující doprovodné činnosti. Pokud dojde ke snížení koupěschopnosti ostravských obyvatel, dotkne se to i poklesu zisku podnikatelů působících na daném území. Uvědomme si prosím, že někteří z těchto lidí mají uzavřené úvěry, hypotéky a jejich pravidelné nesplácení je může dostat až k exekucím. Uvědomme si prosím, že mají rodiny, děti, které potřebují jíst každý den, a ne čekat, až se v našem regionu někdy najde řešení a bude možnost pracovat. Jedná se o lidi přímé, otevřené, tvrdě pracující, kteří pracovat opravdu chtějí a za svá práva se postavit umějí, a to beze strachu a s odvahou jim vlastní. Uvedená fakta mohou vést k vážným osobním, rodinným a bezpečnostním tragédiím, které už budou ohrožovat nás všechny.

Co jsme připraveni pro tento kraj a tyto bezradné lidi konkrétně udělat? Jaké jsou možné způsoby řešení? A kdy bude s konečnou platností vybráno to řešení, které bude označeno za nejlepší?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji paní poslankyni. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážená paní poslankyně, vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi na začátek především sdělit, že jak já osobně, tak celá vláda je si vědoma vážné situace v moravskoslezském regionu, která je spojena se situací OKD. Jedná se primárně o okres Karviná, který i v dnešní situaci má již dvanáctiprocentní nezaměstnanost i bez toho, že by došlo k nějakému propouštění na OKD. Vláda k tomu přistupuje s plnou vážností a budeme hledat řešení stávající nejednoduché situace. Protože pravděpodobně došlo u soukromé firmy OKD k některým manažerským pochybením a možná neefektivnímu nakládání s prostředky, tak hlavní důvod toho, že OKD jsou ve složité situaci, je vývoj na světovém trhu s uhlím, protože ceny energetického uhlí i ceny koksovatelného uhlí permanentně klesají.

Jak jistě všichni víte, vláda před necelými dvěma roky uzavřela smlouvu s OKD o tom, že za to, že Důl Paskov bude fungovat do konce roku 2017, je vláda připravena vložit 600 mil. korun na sociální programy, především na odstupné, které by jinak měla platit firma po skončení roku 2017. Chtěl bych dodat, že to nebyl nápad státu, ale byl to požadavek firmy. Do smlouvy byla vložena podmínka, že pokud světová cena koksovatelného uhlí klesne pod 110 dolarů za tunu po tři čtvrtletí za sebou, tak smlouva padá, je prostě neplatná. Tento fakt nastane 31. prosince tohoto roku, protože cena koksovatelného uhlí, světový benchmark, se určuje vždy dopředu před každým čtvrtletím, a my již víme, že ve čtvrtém čtvrtletí je to hluboko pod 110 dolarů za tunu a stejně tak to bylo ve druhém a třetím čtvrtletí. Čili ta smlouva spadla pod stůl. Od té doby jednáme s OKD o tom, co dál.

První reakce OKD byla o tom, že bychom tu smlouvu prodloužili, že už na té klauzuli netrvají. Byla o tom, že by eventuálně prodali státu Paskov. Jenomže pak přišel jiný nápad. Pak přišlo sdělení, že ten problém už není o Paskovu, že ten problém už je o celém OKD. A to je opravdu vážný problém, protože tam je zhruba 13,5 tisíce lidí zaměstnaných a plus samozřejmě zaměstnanost v takovém velkém podniku generuje druhotnou zaměstnanost ve službách ať již přímo, nebo nepřímo navazujících na tento podnik. My se dohadujeme, kolik je ta vyvolaná zaměstnanost. Někteří říkají, že na jednoho horníka připadají dva zaměstnanci. Máme posudky, že je to někde mezi 0,5 až 1,5 zaměstnancem, ale i podle velmi realistického a skeptického předpokladu na jednoho horníka připadá jeden další zaměstnanec. Čili krize OKD bezprostředně ohrožuje 26 tisíc lidí.

Bohužel není úplně jednoduchý také fakt, že je to složité s partnerem, se kterým jednáme. Management firmy předložil návrh, který jsme museli odmítnout, protože ten nerovnoměrně rozděloval náklady a rizika - všechnu zodpovědnost chtěl přehodit na stát bez toho, že by se významným způsobem podíleli majitelé firmy. To je jeden z velkých problémů, že bezpečně nevíme, kdo je majitel firmy v tuto chvíli, protože majitelé, kteří tam byli dosud, přišli o třetinu svého vlastnictví již při restrukturalizaci, která probíhala dříve v tomto roce, a již jednu třetinu OKD nepřímo vlastní finanční fondy z Londýna. Je reálným předpokladem, že tyto fondy budou většinovým majitelem, a pak snad bude partner, se kterým bude možné jednat, protože teď je tam sice nějaký majitel, ale ten s velkou mírou pravděpodobnosti majitelem do budoucna nebude.

Nicméně vláda pověřila mne, paní ministryni Marksovou a pana ministra Babiše, abychom jednali jednak s těžební společností a jednak udělali maximum pro lidi, pro kraj. A to je to, co bych chtěl tady zopakovat - že vláda udělá maximum pro to, aby lidé, pokud dojde na propouštění, strádali co nejméně, aby se našla alternativní práce, abychom hledali možnosti zaměstnání, a v neposlední řadě jsou to také předčasné odchody do důchodu. Návrh zákona již leží ve Sněmovně.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, já se omlouvám. Váš čas vypršel již před chvílí. Nechtěla jsem vás přerušovat. Paní poslankyně, chcete položit doplňující otázku? Ano, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavlína Nytrová: Má otázka, kterou mám, souvisí právě s těmi majiteli. Existuje nějaká reálná možnost donutit majitele, aby nesli za tuto situaci také zodpovědnost? A jsou vůbec nějaké možnosti, jak zjistit, kdo je skutečně majitelem?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, prosím o vaši odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Zjistit, kdo je majitelem, kdo je tzv. beneficial owner, ultimate owner, tedy ten, kdo je skutečně na konci toho řetězce, musím říci, že není úplně jednoduché díky té komplikované struktuře, která tam byla vytvořena. Nicméně z toho, co víme, se zdá, že dosud těmi konečnými majiteli jsou pánové Bakala a Kadas. Nicméně dá se také velmi realisticky předpokládat, že novými majiteli se stanou finanční fondy z Londýna, které si koupily obligace, které již částečně byly přeměněny na akcie, a v budoucnu jich bude pravděpodobně přeměněno na akcie ještě více, protože společnosti, kterých je tam několik, mluvíme o NWR, ale ve skutečnosti NWR jsou dokonce tři, dvě v Holandsku a jedno NWR je v Londýně, a ta struktura je docela nepřehledná. A do toho londýnského PLC, veřejně obchodovatelného, vstoupí ty fondy.

Donutit majitele, aby se podíleli, je krajně obtížné, protože to, že má někdo akcie, tak ještě nemá povinnost hradit nějaké škody, kromě tedy povinnosti morální, a to bohužel se nedá od stávajících majitelů po všem, co udělali, očekávat. A jak to bude u těch dalších, o tom bych si také nedělal iluze, protože ti to berou jako čistě finanční investici, že překoupili levně obligace s vysokou nominální hodnotou a ty teď vymění za akcie. První jednání s nimi svědčila spíše o tom, že v tom vidí poslední příležitost na OKD vydělat. Já si myslím ale to, o co se budeme snažit, a to bude jediný důvod, proč s nimi vůbec jednat, je požadavek moravskoslezské tripartity, že by bylo žádoucí, aby útlum probíhal postupně. Kdyby se útlum podařilo udělat postupný -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, omlouvám se. Opět čas vypršel.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Končím. Děkuji. Samozřejmě budeme se snažit o nějakou dohodu s těmi majiteli. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, děkuji. Prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Seďa, který bude interpelovat ministra financí. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Vážený pane místopředsedo vlády, podle veřejných informací budou orgány činné v trestním řízení prověřovat udělení dotace ve výši 50 milionů korun pro vaši farmu Čapí hnízdo. Podvod s dotací měl zakrýt skutečného vlastníka areálu, protože podle pravidel EU měly nárok na dotace pouze malé a střední firmy a nikoliv koncern Agrofert. Připomenu, že farma Čapí hnízdo, a. s., neměla v letech 2007 až 2008 žádný obrat ani zaměstnance. Na dotaci neměla údajně nárok ani po oddělení od koncertu Agrofert.

Pane místopředsedo vlády, já osobně podporuji boj proti korupci, šedé ekonomice a proti daňovým únikům, ale tento boj musí vést lidé čistí a morálně zralí. Podle trestního oznámení šlo údajně o podvodnou akci velmi dobře organizovanou a připravenou. Zároveň společnost Čapí hnízdo vznikla těsně před udělením dotace přejmenováním z původní firmy ZNN Agro Pelhřimov. A v té době mělo Čapí hnízdo neprůhlednou vlastnickou strukturu. O pět let později, když vypršela požadovaná doba udržitelnosti projektu, koupila tuto farmu společnost Imoba, jejímž vlastníkem je akciová společnost SynBiol. A tu vlastníte, pane ministře, vy sám.

Přiznám se, že jsem nesledoval dokument režiséra Klusáka s názvem Matrix AB, ale údajně jste v něm potvrdil autorství celého projektu farmy Čapí hnízdo. Podle trestního oznámení se nehovoří pouze o vás, ale i o vašem kolegovi a předsedovi poslaneckého klubu ANO 2011, o členech vedení farmy či o bývalém vedení Středočeského kraje, tehdy pod vedením pravicové ODS.

Vážený pane ministře, pokud by orgány činné v trestním řízení potvrdily trestný čin podvodu, přijmete svoji osobní i politickou odpovědnost? Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím další v pořadí a to je paní poslankyně Kovářová, která bude také interpelovat pana ministra financí. (Hlasité hovory v sále.) A já poprosím kolegy v pravé části sálu... Děkuji. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, tento týden se na mě obrátil zděšený občan, který si přečetl článek, podle kterého by vlastníci zemědělské půdy podléhali velmi svérázným omezením. Pokud vlastník bude chtít prodat zemědělský pozemek, musel by, bude-li schválen návrh Agrární komory, která jej prosazuje, půdu nabídnout zájemcům v tomto pořadí: 1. současný uživatel pozemku, 2. zemědělec hospodařící v obci, kde se prodávaný pozemek nachází, 3. zemědělec ze sousední obce, popř. z okresu, a 4. ostatní bez ohledu na místo podnikání. Stejně jako zděšenému občanovi, ani mně se tento návrh nezamlouvá. Nezamlouvá se mi také z toho důvodu, že největším sponzorem české Agrární komory, která tento návrh prosazuje, je Agrofert, který patří vám.

Přímo v jejím vedení jsou čtyři zaměstnanci Agrofertu. Do loňského roku byl členem představenstva komory i Jaroslav Faltýnek, nyní předseda sněmovního zemědělského výboru, kde má zákon namířený proti vlastníkům téměř jistou šanci na schválení. Alespoň to píše Deník 7. prosince letošního roku v článku nazvaném "Vrací se padesátá léta? Agrární komora chce předkupní právo pro nájemce půdy".

Vážený pane ministře. Sdílíte můj názor, že tento záměr, respektive pozměňovací návrh, je velmi pochybný, nebo jej naopak podporujete? Pokud jej podporujete, jste si jistý tím, že není protiústavní? A nejde v celé této záležitosti o kolosální střet zájmů? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Přeji hezké dobré odpoledne. Paní poslankyni bude odpovězeno písemně.

A nyní poprosím 27. interpelaci. Pan poslanec Ludvík Hovorka bude interpelovat pana ministra dopravy Dana Ťoka ve věci zajištění provozu nádražních budov Českých drah. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře. V roce 2002 transformačním zákonem přešly nádražní budovy ze státního podniku České dráhy na akciovou společnost České dráhy, a to bezúplatně. Tehdy se rozdělovaly České dráhy, státní podnik, na České dráhy, akciovou společnost, a Správu železniční dopravní cesty. Nyní se jedná o převod za miliardové částky zpátky na stát, respektive na Správu železniční dopravní cesty.

České dráhy se o svoje nádraží příliš nestarají. V řadě případů tyto budovy uzavírají celodenně, někdy již v odpoledních hodinách, například ve stanici Újezdec u Luhačovic již v 16 hodin, ve Starém Městě již ve 22.10, a to ještě před příjezdem posledních vlaků. Mnohdy starostové chtěli zajistit pracovní sílu, například v Hlinsku pod Hostýnem, ale ani na to České dráhy nepřistoupily. Cestující jsou často naštvaní a ptají se, jak to může stát dovolit. Například v Bojkovicích se nedávno nákladem přes 100 mil. korun zrekonstruovalo nádraží a také tato budova je brzo uzavírána.

Já se ptám, co s tím, pane ministře, uděláte. Jakým způsobem zajistíte, aby přiměřenou dobu tyto nádražní budovy byly otevřeny cestujícím? A chtěl bych se zeptat, jak se bude postupovat v těch případech, kdy například budovy byly pronajaty dlouhodobě třetí osobě, například Hlavní nádraží v Praze společnosti Grandi Stazioni, jak to bude v případě převodu těch nádraží na Správu železniční dopravní cesty v těchto případech. A chtěl bych také vědět, jak se na to máme dívat, že v tom transformačním zákoně byly budovy převedeny bezúplatně, a nyní se jedná o převod za miliardy korun. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře. Ještě než pan ministr přijde, dnes se z pracovních důvodů omlouvá paní ministryně Karla Šlechtová. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Hovorko. Prodejem nádraží za tržní cenu nedojde k porušení podmínek daných peněžními ústavy při již dnes poskytnutých úvěrech. Já bych jenom rád zdůraznil, že my neprodáváme souhrn nádraží, ale je to prodej části podniků, ve kterých jsou ta nádraží umístěna, a v současné době je na vládě materiál, který by měl tento převod nádraží potvrdit, a je vypočítaná cena výnosovou metodou, tudíž není to souhrn zůstatkových hodnot těch nádraží.

Co se týká té vaší otázky ceny, že byly předány Českým dráhám bezúplatně a teď by se mělo platit. No tak České dráhy musí fungovat s péčí řádného hospodáře. Majetek, který mají, převádějí. Na ocenění toho podniku by to nemělo mít žádný vliv, naopak, investoři a držitelé bondů Českých drah tuto změnu vítají.

Co se týče dnešní otvírací doby a proč se České dráhy nestarají o budovy, to je samozřejmě dáno tím, že České dráhy mají těch problémů poměrně hodně. I to je důvod, proč chceme, aby se dokončila transformace Českých drah a nádraží, na která České dráhy ne úplně stačí, a není to jejich hlavní priorita, aby přešla potenciálně na všechny ostatní účastníky, kteří by na liberalizovaném trhu byli, do vlastnictví SŽDC, a aby v tomto případě i SŽDC mohla pro jejich opravy využít evropských peněz. A máme předpoklad, že by se o ta nádraží mohli lépe starat.

Co se týče konkrétně železniční stanice Hulín a železniční stanice Újezdec u Luhačovic, tak samozřejmě nádražní budova v Hulíně je otevřena od 4 hodin do 23 hodin v rámci provozu osobních pokladen, takže pokrývá maximum spojů. A co se týče Újezdce u Luhačovic, v nedávné době tam došlo ze strany SŽDC ke zrušení výpravčích a převodu celé této trati na dálkové řízení, to je trať číslo 341. Mohlo to znamenat úplné uzavření této stanice. České dráhy zajistily otevření čekárny, odbavení cestujících v období ranní špičky v době od pěti do osmi hodin. Tato změna byla projednána Českými dráhami se Zlínským krajem, starosty příslušných obcí a bylo to odsouhlaseno.

Takže tolik moje informace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Takže se ukázalo, že v podstatě ta akciová společnost není schopná se efektivně postarat o svůj majetek, který jí byl dán do vínku bezúplatně. Ten majetek celou dobu většinou chátral, protože České dráhy na to neměly peníze, respektive do toho peníze nedávaly. Teď si stát ten majetek koupí zpátky, aby se o něj mohl lépe starat, aby mohl lépe sloužit cestujícím. Je předpoklad, když se to převede na Správu železniční dopravní cesty, že ty nádražní budovy budou otevřené řekněme v nějaké normální době, v době provozu dopravy na těchto tratích, to znamená v delší době než v současné době? Můžete, pane ministře, prosím říct, jestli toto bude zárukou a garancí při tom, jak se převedou ty nádražní budovy na Správu železniční dopravní cesty? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane poslanče, ano. Já nechci úplně hodnotit minulost. Minulost prostě nějakým způsobem byla, já mám na ni vliv poslední rok, ale nechci se tím způsobem vymlouvat. Myšlenka, aby České dráhy dokončily transformaci a převedly i nádraží na dnešní Správu dopravní železniční cesty, je podle mého názoru myšlenka dobrá. Já mohu garantovat, že na SŽDC je už dneska vytvořen odbor, který je připraven se o nádraží starat. Jsme připraveni investovat mnohem vyšším způsobem do nádraží tak, abychom zvýšili kulturu cestování, zlepšili jejich využití, a určitě součástí toho bude, abychom i zabezpečili obslužnost těch nádraží na delší dobu. Takže nevím, jestli vám to můžu garantovat, ale naše snaha určitě půjde tímto směrem.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi. Přikročíme k 28. interpelaci. Pan poslanec Jan Zahradník bude interpelovat taktéž pana ministra Dana Ťoka ve věci významné dopravní stavby a EIA. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, minulý týden zde pan poslanec Petrů interpeloval pana ministra Brabce ve věci potíží dopravních staveb s posudky EIA. Mám na mysli ty posudky, které byly vydány podle starých zákonů 244/1992 Sb., případně 100/2001 Sb., které mají podléhat novému posouzení podle nového zákona. Pan ministr Brabec mu odpověděl celkem optimisticky, když zhruba řekl: Děláme všechno pro to, aby nemusely být opakovány EIA na tyto projekty, nebo jednáme, naším cílem je, aby k opakování nedošlo, abychom tyto věci zhojili v rámci navazujících řízení.

Ministerstvo životního prostředí připravilo na jednání vlády na 12. 10. materiál, který informoval o 23 významných dopravních projektech, u kterých má být vydáno ověřující závazné stanovisko. Podle mých informací si u většiny z nich Evropská komise buď vyžádala další podkladové materiály, nebo o nich Ministerstvo dopravy zatím nedostalo žádnou reakci. Mezi nimi jsou i významné dopravní stavby v Jihočeské kraji. Na jednání meziresortní skupiny na DG ENVI byli údajně zástupci České republiky upozorněni na nedostatečnost postupu a požadavky Evropské komise byly stupňovány. Existuje údajně dohoda mezi Českou republikou a Evropskou komisí, podle které by polovina projektů měla být schválena a druhá polovina by měla podstoupit nové posouzení vlivu na životní prostředí podle nového zákona 39/2015.

Pane ministře, v jaké jsme nyní fázi? ptám se. Není zpoždění, které EIA vyvolala, ohrožením realizace těchto staveb a také nejsou tyto potíže ohrožením čerpání naplánovaných prostředků z operačního programu Doprava?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Zahradníku. Musím říct, že jedna věc je opravdu pravda. Zákon o EIA, který byl schválen víceméně pod tlakem, protože to byl dluh České republiky už pětiletý a hrozil infringement a zastavení financování všech projektů, určitě není úplně ideální. Nicméně tady si nemohu odpustit povzdech - kdyby to bylo vyřešeno před těmi pěti lety, tak si myslím, že jsme se do toho problému nedostali a měli jsme víc času na vyjednávání a pravděpodobně by ten problém s projekty, které získaly EIA před vstupem do EU, tak velký nebyl.

Já bych nicméně svou odpověď rozdělil do dvou věcí. Vy jste zmiňoval 23 projektů, u kterých se dělal rescreening. Dvacet tři projektů - to se jedná o projekty, které byly postaveny, už jsou v provozu, jsou to projekty, které měly EIA podle zákona 244 před vstupem do EU. U těchto projektů jsme tím rescreeningem v podstatě u všech prošli. Zbývá jenom jeden, což je Pražský okruh, úsek 512, kde děláme ještě nějaké další kompenzační opatření, a předpokládám, že nám Evropská komise financování a profinancování těchto projektů schválí, včetně té pětsetdvanáctky.

Nicméně co se týče těch dalších projektů, které ještě nebyly postaveny a mají EIA podle 244, těch projektů je zhruba 96. Je to problém. My se ten problém snažíme řešit ve smyslu toho, co říkal pan ministr Brabec tady z tohoto místa minulý týden.

Já bych nechtěl úplně mluvit o veškerých podrobnostech, protože jednání zatím probíhají. Já jsem měl sám jednání s paní komisařkou Bulc za dopravu, kdy jsem ji upozorňoval, že tento problém má potenciálně velký dopad na stavby zejména projektů v oblasti TEN-T, což jsou ty páteřní sítě, které ji zajímají. Paní komisařka mi přislíbila veškerou podporu. Nicméně úplně všechno udělat nemůže. Probíhají zejména jednání v současné době. Včera bylo jednání v rámci jednání ministrů za životní prostředí, kde měla být tato věc projednávána i s panem komisařem Vellou. Máte pravdu, že se rýsuje nějaká dohoda, ve které Evropská komise některé méně problémové projekty nechá projít s tím, že se věci, které je potřeba uvést do souladu se stávající směrnicí, zahojí v následujícím řízení. Ty stavby, které jsou velmi problematické, pravděpodobně budou muset projít možná novou EIA, ale moje představa je, že 50 na 50 je nepřijatelný poměr, že ten poměr by měl být v zásadě výhodnější pro nás. Já bych dokonce chtěl, abychom získali dohodu s Evropskou unií, že budou i projekty, které jsou pro ně problematické, kde my řekneme dobře, my si je profinancujeme z národních zdrojů, abychom mohli pokračovat, protože to jsou ty důležité. Jsem přesvědčen, že přijdeme s návrhem, jakým způsobem se z té věci dostat. Protože pokud by tam byl rigidní přístup Evropské komise, tak máte pravdu, že by to mohlo mít zcela zásadní vliv i na ty stavby, o kterých jste mluvil, v Jihočeském kraji, což jsou D3.

Pokud máte zájem, můžu vám předat seznam všech těch staveb, které jsou - ať už akce před vydáním územního rozhodnutí, které mají územní rozhodnutí, dokonce které mají i stavební povolení a potřebují jenom nějakou změnu. Máme tam i stavby, které jsou vysoutěženy, kde se čeká jenom na to, aby se mohly posunout dál. Takže pokud máte zájem, tak vám takovýto materiál můžu předat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Pane ministře, za prvé zájem mám, budu moc rád, když ten materiál od vás dostanu. Za druhé - nedivte se, že znova toto téma nastoluji. Já jsem tedy významně osobně bojoval za to, aby zákon o EIA nebyl v té podobě, aby ta retroaktivita nebyla tak hluboká a dále aby nebylo dáno ekologickým aktivistům tak významné slovo při realizaci posouzení vlivu na životní prostředí. Tím vysvětluji své obavy z toho, že když by ty významné projekty šly znovu do EIA, tak to může znamenat obrovské problémy, opět ekologové zavětří a začnou dělat velké potíže. Vy jste mi tak trochu nepřímo odpověděl, že to může mít problémy na čerpání fondů, ale budete se snažit, aby dopad byl minimální. Já vás v tom podporuji a držím vám palce, samozřejmě nám všem, abychom se s tím problémem, který jsme si sami způsobili, vypořádali. Předem děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane poslanče, já samozřejmě děkuji za podporu. Říkal jsem, kdyby se nám nepodařilo dosáhnout toho, co už se rýsuje, že se dosáhne, tak by ten problém byl velký. Já jsem přesvědčen, že se nám ho podaří udržet v rozumných mezích a že stavět budeme. Protože ono je to navíc trošku i politické hledisko. Já bych jenom možná tady z toho místa vyzval samosprávy, města a ty, kteří chtějí pomoci, aby se v té věci ozvali. Protože upřímně řečeno, na tom DG ENVI mají pouze stížnosti od ekologických aktivistů a podporovatelé tam moc slyšet nejsou, takže ono to vypadá jednostranně, jako by ten problém byl v tom, že ta zlá Česká republika ty ekology tady utiskuje, což není pravda. My se s nimi snažíme zcela férově debatovat. Na druhé straně by se mělo nějakým způsobem akceptovat, že je tady veřejný zájem, a ten veřejný zájem by měl stát a jeho většina být schopna projevit. Pokud se dá, tak ti, co mají zájem, když budou přímo intervenovat písemně DG ENVI, tak by to mělo pomoci, protože to vyváží jednostranný pohled tohoto úřadu na to, že spíš tady nedáváme sluchu ekologům. Dneska jsme třeba jednali s Přerovem. V Přerově se lidi dusí, životní prostředí je tam pro ně šíleným způsobem poškozováno a máme šanci tu dopravu převést dálnicí. A tam nám to visí na té 244. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi, přikročíme k další interpelaci. Pan poslanec Antonín Seďa bude interpelovat přítomného ministra spravedlnosti Roberta Pelikána ve věci odškodnění za chybná rozhodnutí. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, děkuji, že jste přišel na ústní interpelace a že jste setrval až na moji interpelaci. Takže budu velmi stručný.

Podle zveřejněných informací ministerstev a dalších centrálních institucí tyto vyplatily za posledních pět let za chyby státních úředníků či soudců téměř 880 milionů korun. Přitom se do státní pokladny vrátily necelé 2 miliony. Vaše Ministerstvo spravedlnosti je v čele výplat odškodnění, a to ve výši 502 miliony korun. Přitom ministerstva vyplácejí každý rok více a více odškodnění. Ptám se, pane ministře, zda si myslíte, že takto zavedený postup je správný, či nikoliv, a zda přijatý služební zákon tuto zavedenou praxi nezodpovědnosti úředníků či soudců změní. Také se chci zeptat, zda přijmete, pane ministře, nějaká konkrétní opatření, která by tuto zavedenou praxi změnila. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Prosím, pane ministře o vaši odpověď.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji, pane předsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, je potřeba opravit jedno zjednodušení. Jestliže zejména na našem resortu platíme náhradu škody, zdaleka to není vždy za něčí pochybení. My z 95 % vyplácíme náhradu škody v případech soudních řízení. Buď jde o případy trestních řízení, které skončily osvobozujícím rozhodnutím, nebo jde o případy zejména průtahů v řízení civilním. Poté, co jsem přišel na úřad, tak jsem tedy zavedl, nebo vyžadoval a vyžaduji stále, aby se pokaždé systematicky přezkoumalo, zda došlo k pochybení nějaké konkrétní osoby, a pokud ano, abychom tedy vymáhali tu náhradu. Ale jsou to skutečně vcelku výjimečné případy, protože pro vaši představu, důvodem pro osvobozující rozsudek může být například to, že nějaký svědek změní výpověď, odvolá svou výpověď u soudu. Také ty průtahy mohou být způsobeny objektivní přetížeností některých soudů a tak dále a tak podobně. Zjišťoval jsem také například, zda státní zástupci příliš často tedy nežalují a nezpůsobí to tím, ale oni mají úspěšnost obžalob asi 90 %, což se mi zdá, že kdyby byla vyšší, tak už mě to zneklidní, protože by to mohlo znamenat, že soud nefunguje tak, jak má. Takže jakkoliv to může znít podivně, domnívám se, že v téhle oblasti, na našem ministerstvu alespoň, vlastně žádný problém není, že prostě to, co platíme, je cena za to, že stát, když hledá spravedlnost, tak čas od času musí zasáhnout do života občanů a čas od času, protože ta spravedlnost je slepá, se splete a v takovém případě musí samozřejmě za to také zaplatit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane ministře, za vaše odpovědi. Tomu rozumím, co jste tady říkal. Děkuji za ty odpovědi, ale nicméně nesouhlasím s tím, že na Ministerstvu spravedlnosti nejsou problémy. Určitě jsou. Ale chtěl jsem se zeptat na jinou věc. Na pořadu jednání Poslanecké sněmovny byl také sněmovní tisk 335, který má řešit odpovědnost veřejné moci. Chtěl jsem se zeptat na váš názor na tento tisk, zda pomůže právě v tom zvýšit odpovědnost úředníků. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji za tu doplňující otázku. Jednak tedy musím říct, že nechci říkat, že na Ministerstvu spravedlnosti nemáme problémy, těch tam máme plný pytel, ale tady zrovna tedy je nemáme.

Já se domnívám, že ten tisk k ničemu, aspoň u nás, z našeho pohledu, nepomůže, že skutečně ty regresy tam, kde můžeme, tak se o to snažíme, je uplatnit. U nás je to ještě komplikováno tím, že to je vždycky zásah do nezávislosti soudce, takže my to máme navázané na kárné řízené. Je to skutečně dost složité. To, co by nám pomohlo, když už o tom hovoříme, je to, co se bohužel nedaří prosadit, a to je, aby žaloba proti odmítavému rozhodnutí státního úřadu, pokud jde o vyplacení náhrady škody, byla zpoplatněna. Pro vaši představu - v současné době, nebo letos se zatím u nás domáhali lidé celkem 1,8 miliardy korun. A to, co hradíme, bývá každý rok tak 100 milionů. Takže my ztrácíme strašnou spoustu času tím, že chodíme k soudům, kde ti lidé tak trochu ze sportu, protože to prostě není zpoplatněno, to zkoušejí a žalují nesmyslné částky. A tím se také - já jsem teď třeba to oddělení musel posílit poměrně podstatně, ale pořád ono se nemůže pak dostatečně věnovat právě třeba těm regresům, protože prostě nestíhá. Takže kdyby se podařilo zpoplatnit tyhle žaloby, tak jak jsou jinak zpoplatněny všechny žaloby, tak by to pomohlo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi za jeho odpověď. Předposlední interpelaci přednese paní poslankyně Věra Kovářová, která bude interpelovat nepřítomného pana ministra zemědělství Mariana Jurečku ve věci kartelu řetězců. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážený pane ministře, ráda bych navázala na svoji předchozí interpelaci z předchozího týdne, kdy jsem se na vás obrátila ve věci významné tržní síly. To téma je aktuální, svědčí o tom i skutečnost, že mu byl věnován právě minulý čtvrtek v pořadu Máte slovo. V jeho průběhu jsem si uvědomila, zda problém, o kterém jsme na půdě Poslanecké sněmovny dlouze hovořili, nemůže být někde jinde, než kde spatřuje vládní koalice. Konkrétně chci říci, zda nemůže být problémem, se kterým jsou konfrontováni zemědělci a potravináři, kartel mezi jednotlivými řetězci. Jeho existence by vysvětlovala, proč konkurenční vztahy mezi těmito řetězci, jak někteří tvrdí, nefungují tak, jak by měly. V tomto případě se ale musím ptát, zda a jak dobře funguje Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Nezaspal trochu v minulosti? A nedřímá ještě? Jak se na tuto záležitost dívá Ministerstvo zemědělství? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak, zda úřad nedřímá, se paní poslankyně dozví z písemné odpovědi. A přikročíme k poslední interpelaci, kterou přiblíží taktéž paní poslankyně Věra Kovářová, která bude interpelovat přítomného pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka ve věci snížení administrativní zátěže. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Ano, děkuji za slovo. Musím říct, že nakonec mám štěstí a pan ministr je zde přítomen, tudíž děkuji, že se dostavil.

Vážený pane ministře, současná vláda podnikla řadu kroků, které hlavně k malým a středním podnikatelům nejsou příliš vstřícné. Asi nemá smysl rozebírat, které to jsou. Přemýšlela jsem nad tím, zdali tato zpřísnění zejména v daňové oblasti vláda nebude chtít kompenzovat určitými úlevami, snahou omezit byrokratickou a administrativní zátěž. Já bych to považovala za více než žádoucí. Ráda bych se proto zeptala pana ministra, zda se jeho hlavou honí podobné myšlenky jako tou mou a k jakým závěrům v uvedeném směru zatím dospěl. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak děkuji paní poslankyni. Pane ministře, pojďte nám prosím sdělit, jaké myšlenky se vám honí hlavou. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážená paní poslankyně, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tuto interpelaci a chtěl bych říci několik věcí. Především Ministerstvo průmyslu a obchodu se velmi vážně zabývá snižováním administrativní zátěže podnikatelů a to děláme jak tím způsobem, že pokračuje antibyrokratická komise ve svém sisyfovském úsilí odstraňovat administrativní zátěž, protože upřímně řečeno to funguje tak, že nějaká zátěž se odstraní a ona vznikne někde jinde další. Nicméně přesto, anebo právě proto je zapotřebí v tomto úsilí pokračovat. Jsme v kontaktu s podnikatelskými svazy v České republice a v poslední době jsme zintenzivnili spolupráci i s mezinárodními institucemi, protože podnikatelské prostředí nehodnotí jenom domácí podnikatelé, ale především Světová banka ve Washingtonu a Světové ekonomické fórum v Davosu, respektive v Ženevě dělají vyhodnocení, jak si stojí Česká republika z hlediska podmínek pro podnikání.

Jsem velmi rád, že včera na konferenci, které se účastnila i zástupkyně Světové banky, bylo konstatováno, že Česká republika se posunula ze 44. místa na 36. místo mezi rokem minulým a rokem současným. Jsem rád, že pozitivní posun nastal především v těch oblastech, které jsou přímo v kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu. My jsme se posunuli v oblasti, abych tak řekl, lehkosti zahraničního obchodu z místa 58. na místo první a z hlediska získávání zavádění elektřiny z místa 123. na místo 42., přičemž se vyhodnocuje v těchto oblastech přesně to, na co jste se dotazovala, to je administrativní zátěž v těchto dvou oblastech. Jsem rád, že jsme se v těchto oblastech posunuli. Tím se zlepšilo celkové postavení České republiky. Zároveň ale také platí, že v některých oblastech naše postavení je neuspokojivé.

Já jsem předložil materiál do vlády, který už byl na vládě tento týden, pevně doufám, že bude projednán v pondělí, kde bych chtěl apelovat na kolegy, aby se pohnuly i ty tři další oblasti, kde dosud ta administrativní zátěž je neúměrná. Nejhorší oblast je asi vyřizování stavebního povolení, 127. místo ze 189 zemí. Další oblastí, úzkým místem, je placení daní, kde je Česká republika na 122. místě. Podotýkám, Světová banka nehodnotí politicko-ideologickou otázku výše daňové zátěže. Ona hodnotí, kolik to stojí úsilí, jak je to velká administrativní překážka pro firmu řádně vyplnit všechna daňová přiznání, přičemž chápání daní v anglosaském slova smyslu nejsou jen naše daně v úzkém slova smyslu, ale i takzvaný parafiskál, sociální a zdravotní pojištění. To se všechno do toho balíku počítá. V neposlední řadě je to 93. místo v zakládání firem.

Čili to první je odpovědnost Ministerstva pro místní rozvoj. Já pevně věřím, že až tady bude stavební zákon, přispějeme k tomu, abychom se posunuli v tomto místě. To druhé je Ministerstvo financí a Ministerstvo práce a sociálních věcí. To třetí je Ministerstvo spravedlnosti. Tolik k mezinárodnímu postavení.

Z hlediska toho, co jste tak trochu zmiňovala, elektronické evidence tržeb, bych chtěl zdůraznit, že - pokud se nám tedy podaří ji zavést a překonat obstrukce některých opozičních stran - tam budou některé úlevy pro podnikatele. Já si myslím, že je to důležité, protože vedle administrativní zátěže je také velmi důležité sledovat férovost v daňové zátěži, aby to nebylo tak, že někteří daně platí, jiní je neplatí a potom přijdou s nastavenou rukou. Tam, kde to asi bude nejvíce aktuální v nejbližší době, je ten jeden segment a to je sociální pojištění, resp. penzijní systém. (Upozornění na čas.) Lidé, kteří si dlouhodobě platí málo, pak najednou zjistí, že jejich důchod se pohybuje na úrovni 4 500 korun, a budou překvapeni.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Děkuji, pane ministře, za odpověď. Myslím, že byrokratická komise je určitě zajímavým orgánem, a ráda bych někdy viděla nějaké konkrétní výsledky, co se jí podařilo odstranit.

Co se týče těch tří záležitostí, o kterých jste se zmiňoval, stavební povolení, daňové přiznání a zakládání firem, to je zcela jasná věc. Já se ptám - dost často se setkáváme s tím, že ministerstva mezi sebou nekomunikují. Báječný příklad - eGovernment a elektronická identita. Tak se ptám, zda - pokud víte, jak jsme na tom v těchto třech oblastech - zda komunikujete navzájem mezi ministerstvy, jestli komunikujete s Ministerstvem financí, protože všichni víme, jak úřednice na finančních úřadech klepají daňová přiznání ručně do počítače, a zda skutečně vzájemně komunikujete, abyste co nejrychleji dospěli k nějaké změně. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. A dnes již poslední odpověď pana ministra. Prosím, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Já jsem možná ne úplně přesně vysvětlil tu činnost pracovní skupiny, která se jmenuje expertní skupina pro snižování administrativní zátěže podnikatelů a je složená ze zástupců podnikatelských svazů a asociací, vedle toho, že je složená samozřejmě z úředníků nejrůznějších resortů, nejen Ministerstva průmyslu a obchodu, protože my v této věci máme koordinační roli a mnoho těch věcí dělají jiná ministerstva. Komunikovat se snažíme právě za účelem toho, aby bylo zlepšování podnikatelského prostředí. Podrobné zprávy o této činnosti jsou ve zprávách, které podává Ministerstvo průmyslu a obchodu o stavu malého a středního podnikání a které, tuším, bude projednávat i tato ctěná Sněmovna někdy v nejbližších asi týdnech, dnech už asi ne.

Co se týká dalších věcí, to znamená fungování finančních úřadů, tam musím přiznat, jsou naše možnosti omezené, protože to je ve výlučné kompetenci Ministerstva financí a vždy tomu tak bylo. My se samozřejmě budeme snažit o to, aby i tam dorazila elektronizace a i tam to bylo s minimální administrativní zátěží, protože v Čechách jsme přejali historicky rakouský systém referátíčků a do dneška bojujeme s tím, abychom se přesunuli do elektronického věku.

Já myslím, že to stačí. Teď bych si dovolil popřát šťastné a veselé Vánoce a úspěšný nový rok.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkujeme, pane ministře. I vám pokojné Vánoce a šťastný nový rok.

Tím jsme vyčerpali poslední interpelaci a já přerušuji 36. schůzi Poslanecké sněmovny do zítřka 18. 12. deset minut po přerušení 37. schůze. Děkuji a přeji vám hezký večer.

 

(Schůze přerušena v 16.37 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.