(12.30 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Já si myslím, že máme zvyšovat platy ve veřejné službě, veřejné správně, ale ne všem a ne plošně. A místo abychom se bavili o nějakých motivačních faktorech, tak cesta je opačná. Rušíme smluvní platy, peníze dáváme do tarifů, například jsme zvýšili tarify i všem úředníkům na městech, obcích a krajích, objem peněz jsme jin nezvýšili, povede to k tomu, že nenároková složka, ta motivační, se sníží. Logicky, když tu povinnou musím zvýšit.
Takže jsou tam navržené v některých kapitolách úspory.
Navrhujeme do vládní rozpočtové rezervy převést 1 mld. z rozpočtu Ministerstva životního prostředí na ochranu klimatu. To je také oblíbené téma zejména zelených aktivistů, ochrana klimatu. Myslím si, že vláda tu miliardu umí investovat lépe než ji utratit tady.
Stejně tak navrhujeme snížit rozpočet Ministerstva životního prostředí ve prospěch vládní rozpočtové rezervy o 0,5 mld. na ostatní činnosti v životním prostředí.
Dostávám se k Ministerstvu pro místní rozvoj. Podpora bydlení, navrhujeme snížit o 100 mil. Já myslím, že nejlepší by bylo zrušit fond rozvoje bydlení, je to nesystémové stejně jako všechny ostatní fondy, které stojí vedle rozpočtu. Všimněme si, že ten rozpočet neobsahuje všechny výdaje státu. Ten historický důvod je dávno překonaný. Pamětníci říkají, že se fondy zřizovaly, proto, že se takzvaně nemohly převádět peníze z roku na rok, vždycky ten největší čert ve vládě byl ministr financí, ten rezortismus trvá do dneška, tak přece to nedá ministru financí ty peníze. Proto se ty fondy zřizovaly. To už dávno není potřeba. Dnes nespotřebované nároky jsou normálně rozpočtovanou položkou, kterou posuzuje vláda každý rok, a je to nějaký střednědobý úkol. Myslím si, že kdybychom se těch fondů zbavili a všechny výdaje měli rovnou ve státním rozpočtu v jednom dokumentu, bylo by to lepší.
Ministerstvu průmyslu a obchodu navrhujeme snížit kapitolu Podpora podnikání o 2 mld. Já myslím, že nejlepší podpora podnikání, kterou může rozumná vláda a rozumný parlament udělat - nepodnikat a nepřekážet. Když tato jednoduchá dvě slova uvedeme v činnost, tak je to nejlepší podpora podnikání, abychom zbytečně nepřekáželi tím, že vytváříme nové a nové, další a další regulace. Včera jsme měli cestovní ruch, předtím jsme měli pojišťovny, máme tady pokladny, kontrolní hlášení, jedno za druhým. A nejenom ty velké, politicky zajímavé, ale je velké množství jiných materiálů, na to jsou experti zase v oblasti Ministerstva životního prostředí. Pane ministře, zkuste, ať se vaši lidé podívají, co všechno musí vykazovat i malá firma, komu všemu musí vykazovat. Pak ty firmy - a buďme realisté - ta čísla tak trochu střílejí od boku, a pak sčítáme přesně, kolik kilogramů papíru zlikvidovaly firmy, kolik papíru, nebezpečného odpadu a podobně. Myslím si, kdyby to hlášení bylo jedno na jedno místo, a není to jenom v oblasti životního prostředí, tak se velmi zjednoduší, a to je ta pravá podpora podnikání.
Já trošku odběhnu. Já jsem včera viděl v televizi rozhovor se šéfem daňové správy, kterému se nezdály výsledky mezinárodního srovnání, kolik hodin stráví průměrná česká firma plněním daňových povinností. To číslo je katastrofické. Po pravdě řečeno, je třeba říci, že to není výsledek pouze činnosti této vlády. Ty povinnosti se zvyšovaly průběžně, nabalovaly se. Pokud zjistíme, že okolní země - nebudu jmenovat nějakou ideální - okolní země to mají přibližně o 50 % nižší, tak tady bychom měli napřít podporu podnikání, a ne že zavedeme dotační titul na podporu získávání poradců, kteří to za toho podnikatele udělají, ale opravdu snížit byrokratickou zátěž. Já samozřejmě neznám přesnou metodiku toho výpočtu, ale tím, že zpochybníme a že se nám to nezdá a že to nemůže být tak divné, jak to, že na tom Slovensku mají méně a v Polsku méně a v Rakousku méně, to se mi nezdá - to není ta správná cesta. Takže pokud chceme podporovat podnikání, tak se snažme třeba tímto směrem. A to nemusíme vést tu těžkou a někdy ostrou politickou debatu o jednotlivých sazbách. To je spíše debata o výjimkách, o tom, jaké jsou nové povinnosti, o tom, co se všechno chystá, že stát dostává nebo nedostává nové a nové údaje.
Tento týden jsem se opět dočetl takovou tu alarmující zprávu, že 70 % podniků nesplnilo vůči obchodnímu rejstříku svou informační povinnost. To je zřejmě pravda. Ale stát všechna ta data má, ale v daňové správě. Nemá je na obchodním rejstříku. Tak místo abychom si to zjednodušili a z toho jednoho místa to případně poslali, nebo zveřejnili na tom daňovém portálu, tak jakoby roky řešíme problém, proč desítky procent firem neodevzdávají výkazy. Ale ty výkazy stát má k dispozici, jenom na jiném místě. A je to velmi složité. Když jsem se pokoušel to změnit v minulém volebním období, tak - nechci přímo jmenovat toho konkrétního ministra spravedlnosti, ale nebyl to Pavel Blažek - tak prostě říkal: To není možné, to je hrozně složité. Přitom neodevzdat daňové přiznání si firma nedovolí, nebo naprostá většina firem. Určitě to není 70, 80 % firem. Takže když stát ty údaje a informace má, proč nutí firmy znovu a znovu počítat?
Já znám případ opavské firmy, které vrátil před několika lety obchodní rejstřík údaje s tím, že je neumí přečíst, protože oni to poslali na DVD, ale oni měli pouze počítače s CD. No ale mezitím v papírové podobě ty samé údaje byly. A to se samozřejmě počítá v těch 468 hodinách, musí se to naskenovat, někam poslat. A takhle to to roste, ty povinnosti. To je ta správná podpora podnikání, ne položka u Ministerstva průmyslu a obchodu.
Mluvil jsem, a říkám to nerad, ale navrhujeme snížit dotaci pro Státní fond dopravní infrastruktury, protože i když tam to číslo necháme a vy ten návrh odmítnete, tak vám garantuji, že až budeme projednávat závěrečný účet za rok 2016, že tam bude vyšší částka než ta, kterou - říkáme: dejme k dispozici vládě, ať má třeba připravené peníze na mimořádné situace.
Pak tam máme, ať si to pan ministr financí nebere osobně, podpora agropotravinářského komplexu, částka přes 40 mld. My navrhujeme snížit o 1 mld., abychom ten trend, jak to pořád roste, minimálně zastavili. Nenavrhujeme tam nulu, nenavrhujeme tam nějaké dramatické snížení o 10 %, 20 %, není v tom nic osobního.
Poslední položky, které bych asi zmínil, se týkají režijních nákladů, materiál, služby, tady to průřezově navrhujeme snížit myslím o 2 %.
Čeká nás debata v příštích letech o položce, která se jmenuje neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům. Velmi často se v této položce argumentuje, že to je kofinancování evropské programy. Ale samo o sobě už ten název neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům - tam bychom se měli snažit, aby ta částka byla co nejnižší. A opět relativně rychle roste, mám pocit, o 7 mld.
Já jsem představil naše návrhy, na kterých jsme společně pracovali v klubu. Chci poděkovat svým kolegyním a kolegům, kteří procházeli jednotlivé kapitoly. My ten návrh považujeme za poměrně vstřícný tím, že ty peníze dáváme k dispozici vládě. Pana zpravodaje potom poprosím, až ve třetím čtení, abychom o jednotlivých návrzích hlasovali zvlášť, ony spolu nesouvisí, ale nechtěli jsme se předhánět v počtu, že jsme podali 30 pozměňujících návrhů. Myslím si, když je to za klub, že to může být v jednom. Pokusil jsem se zdůvodnit, jak ukládá zákon, jednotlivé položky. Za případné drobné nepřesnosti se omlouvám. Je to opravdu dáno tím obrovským množstvím materiálu, který máme ve státním rozpočtu, a tím, že samozřejmě nemáme k dispozici tak rozsáhlé aparáty jako ministerstva.
Děkuji za pozornost. ***