(15.30 hodin)
(pokračuje Valachová)
Takže tam je to samozřejmě pro nás nepříjemné i s ohledem na strukturu studentů z hlediska třetiny slovenských studentů, kteří dříve velmi často zůstávali na našem území v našich zdravotnických zařízeních, ale s ohledem na kroky slovenské vlády v poslední době hrozí, že se budou ve větší míře vracet do Slovenské republiky.
Já o problému vím, domnívám se, že o něm ví i ministr zdravotnictví, a dovolím si tedy přislíbit, že dáme poslancům a poslankyním nějakou zpětnou vazbu napříč politickým spektrem. Kdybychom tak nekonali, předpokládám, že budeme vyvoláni v rámci interpelací, ale my samozřejmě konat budeme. Ale přímé nástroje Ministerstvo školství nemá. A je vždy nutná shoda s vysokými školami a univerzitami.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Ještě se s faktickou poznámkou hlásí pan poslanec David Kasal.
Poslanec David Kasal: Děkuji, pane místopředsedo. Já zareaguji velmi krátce na oba předřečníky. Ono to není jenom o tom připravovat, co je připravováno, ale nejrychlejší řešení je i snížit papírování, kvůli kterému řada sester a lékařů z našeho systému odchází. A to si myslím, že se nechá zařídit poměrně rychle, a nebude to trvat pět let.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy řádně přihlášená paní poslankyně Ivana Dobešová. Připraví se pan poslanec Petr Bendl. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Ivana Dobešová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, členové vlády, vážená paní ministryně, vážené kolegyně a vážení kolegové, dovolte mi, abych zde také vystoupila s odůvodněním svého pozměňovacího návrhu ve všeobecné rozpravě.
Myslím, že mí předřečníci řekli, že novely vysokoškolského zákona zde ve Sněmovně nebyly velmi často projednávány. Je to na rozdíl od zákona o regionálním školství, který už měl mnoho novel od roku 1990. Přesto si dovolím do této novely dát ještě jednu dimenzi a jeden rozměr. Je to rozměr, který nás posílá jaksi do oblasti vyššího odborného školství. Věřím, že když toto slovo zde řeknu, tak někteří mí kolegové, kteří přicházejí do Sněmovny z vysokoškolského prostředí, neuvidí před sebou rudě. Nebojte se, nechci nějak zásadně měnit vysokoškolský zákon, ale přesto chci svým způsobem, aby v tomto zákoně byla zakotvena a legislativně dána spolupráce mezi vyššími odbornými školami a vysokými školami.
Jedná se mi o to, aby bylo možné legálně uznávat děkany či rektory dosavadní částečné vzdělání při cestě studentů za profesním bakalářem. V současné době jsou zde vyšší odborné školy, které jsou velmi kvalitní a které jsou blízké svými obory oborům bakalářským. Nedělají si ambice zasahovat do programů vysokoškolských bakalářských, nicméně tím, že existují vedle sebe dvě instituce, vyšší odborné školy a vysoké školy vzdělávající studenty v podobných oborech, prodražuje se vysokoškolské vzdělání v České republice. Jinými slovy, student, který v oboru například zemědělské podnikání dosáhne titulu diplomovaný specialista, musí nastoupit do prvního ročníku a další tři roky studovat profesního bakaláře, aby se zdokonaloval v tom samém oboru. Myslím si, že tohle není cílem, protože v podstatě se stane to, že student, který buď už byl přijat na bakalářský obor, nebo si na něj netroufal, a proto chtěl zkvalitnit své vzdělání a šel na vyšší odbornou školu, dosáhl bakaláře za šest let.
Neustále se potýkáme s tím, že říkáme, že ve školství je málo peněz. Já se domnívám, že ve školství není zase tak málo peněz, jenom je potřeba hledat v systému rezervy a nedublovat věci, které lze nějakým způsobem propojit. Chybí nám peníze na platy učitelů, učitelé se už dneska stávají nejhůře placenými vysokoškolsky vzdělanými lidmi. Chybí nám peníze na pomůcky. A toto by možná byla cesta, jak při nenavyšování peněz do resortu tyto prostředky alespoň částečně najít.
Proto jsem si dovolila v § 68, který se zabývá právě oblastí uznávání vzdělání, do odstavce písmene 1 doplnit písmeno d), které říká: "uznání zkoušek nebo splnění jiných studijních povinností a předepsání rozdílových zkoušek včetně uznání zkoušek vykonaných v rámci studia ve studijním programu uskutečňovaném vysokou školou nebo fakultou a uznání zkoušek nebo jiných studijních povinností nebo předmětů nebo jiných ucelených částí studia absolvovaných v rámci studia v akreditovaném vzdělávacím programu na vyšší odborné škole." Nemíním tím nic jiného, než ponechávám na vůli děkanů fakult, aby uznali částečné vzdělání těch absolventů vyšších odborných škol, kteří chtějí dosáhnout profesního bakaláře ve stejném oboru. Ono se to v podstatě dnes již děje. Je to stavěno na bilaterálních smlouvách mezi vyššími odbornými školami a fakultami vysokých škol a je to jenom na vůli osvícených děkanů a rektorů, kteří se nebojí toho, že tím poníží počet studentů studujících na jejich fakultě, a tím nižší příliv peněz na provoz těchto fakult. Byla bych velice ráda, kdybyste podpořili tuto část mého pozměňovacího návrhu, protože tím se pouze otevírá legální prostor pro to, aby děkani posoudili, zda opravdu některé zkoušky mohou uznat.
Další část mého pozměňovacího návrhu se týká standardů pro akreditaci v části kvality vzdělávacích programů. Když jsem studovala novelu zákona, tak jsem si uvědomila, že při nastavování standardů nám vypadla část, která se dnes už běžně děje, a to je vzdělávání v cizích jazycích. Fakulty mnohé vzdělávají, ať už některé jenom v předmětech, či mají nastaveny celé obory v anglickém jazyce, přesto při standardech pro akreditaci se o tomto nehovoří. Nehovoří se ani o tom, že se zde uskutečňuje nějaká spolupráce se zahraničními vysokými školami. Proto bych ráda i tuto věc do § 78a, který se touto věcí zabývá, doplnila.
Znění, které chci doplnit, je, že v § 78a odst. 2 písm. b) za dosavadní bod 3 se doplňuje nový bod 4, který zní: "Specifické požadavky na studijní programy uskutečňované v cizím jazyce, na studijní programy uskutečňované ve spolupráci se zahraniční vysokou školou podle § 47a a na studijní programy, při jejichž studiu se uznávají zkoušky nebo jiné studijní povinnosti nebo předměty nebo jiné ucelené části studia absolvované v rámci studia v akreditovaném vzdělávacím programu na vyšší odborné škole."
Dámy a pánové, budu velice ráda, pokud se budete zabývat tímto pozměňovacím návrhem. A pokud dospějte k závěru, že je možné ho podpořit, budu vám za to vděčná. Věřte mi, že v mé důvodové zprávě to také píši. Chci jenom zmínit, že oba tyto body korespondují se strategií vzdělávací politiky České republiky do roku 2020, kde se říká, že je třeba udržet otevřený přístup k rozmanité nabídce terciárního vzdělávání, mimo jiné s cílem udržet otevřený přístup k terciárnímu vzdělávání tak, aby podíl poprvé zapsaných do celého terciárního vzdělávání zůstal zachován přibližně na úrovni dvou třetin populačního ročníku, zejména bakalářské studijní programy jako základní stupeň vysokoškolského vzdělávání a vzdělávací programy vyšších odborných škol musí zůstat široce dostupné. Tento můj návrh koresponduje také s dokumentem přijatým vládou v srpnu roku 2014, kde se hovoří v reformě školství u učňovského a technického vzdělávání, že musí být vytvořeny formální předpoklady pro oboustrannou prostupnost mezi profesně orientovanými bakalářskými studijními programy a vzdělávacími programy vyšších odborných škol úpravou legislativních norem.
Dámy a pánové, máme šanci naplnit legislativní plán vlády a já vás prosím, abyste se pozastavili nad tímto pozměňovacím návrhem a můj návrh podpořili. A nyní bych vám všem, kteří jste mi věnovali pozornost, ráda poděkovala. Děkuji. ***