(12.20 hodin)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, paní poslankyně, a prosím k mikrofonu pana poslance Bezecného. Připraví se pan poslanec Laudát. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Bezecný: Dobrý den, vážená paní předsedající, dámy a pánové, kolegyně, kolegové. Já bych chtěl upoutat vaši pozornost k velmi podstatnému bodu, který je zařazen na jednání této schůze Sněmovny, a požádat o jeho předřazení. Jedná se o bod, který bezprostředně souvisí s bezpečnostní situací, která v současné Evropě nastala. Jedná se tedy o bod 47, tisk 627, tedy o vládní návrh zákona o ochraně státních hranic.
Navrhovaný zákon vychází z unijní úpravy představované schengenským hraničním kodexem. Tuto unijní úpravu navrhovaný zákon doplňuje a specifikuje v oblastech, v nichž je pro vnitrostátní právní úpravu ponechán prostor. Nově navrhovaná úprava tak odstraňuje stávající duplicity mezi vnitrostátními a unijními předpisy v oblasti ochrany hranic. Koncepčně návrh vychází z existence vnějších hranic České republiky toliko na mezinárodních letištích. Ochrana pozemních hranic je tak upravena pouze pro případ takzvaného dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic - to je ten důležitý bod.
Návrh představuje kvalitativní změnu předmětné právní úpravy, která spočívá v jejím zjednodušení, modernizaci a přizpůsobení nyní již pevnému a dlouhodobému zakotvení České republiky a sousedních států v schengenském prostoru. Navrhovaný zákon stanovuje podmínky pro zřízení hraničního přechodu na mezinárodním letišti a povinnosti kapitánů letadel a provozovatelů letišť. Dále zákon upravuje pravidla pro dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, jakož i přestupky i správní delikty související s ochranou hranic. V evropské praxi byl dosud institut znovuzavedení schengenskými státy využíván velmi zřídka, zpravidla při konání významných politických či masových sportovních akcí. V schengenském prostoru dochází ke znovuzavedení průměrně asi pětkrát ročně, přičemž intenzita prováděných kontrol se různí. Některé schengenské státy včetně České republiky znovuzavedení dosud nezrealizovaly. V roce 2015 potom některé schengenské státy, Německo, Rakousko, Slovinsko, přistoupily ke znovuzavedení ochrany svých vnitřních hranic z důvodu ohrožení veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti v souvislosti s masovou imigrací do Evropy.
Podle stávající úpravy rozhoduje o znovuzavedení vláda České republiky, a to formou nařízení. Forma právního předpisu pro vyhlášení znovuzavedení však není nejvhodnějším řešením. Nařízení vlády se navíc v praxi může ukázat jako příliš pomalé a rigidní. Variace opatření na vnitřních hranicích může být velmi široká od kontrol vytipovaných cestujících až po obnovení ochrany hranic v téměř předschengenské podobě, to znamená se systematickou kontrolou všech cestujících a zákazem překračování zelené hranice. Bude-li to vyžadovat bezpečnostní situace, může vláda v opatření obecné povahy stanovit, že vnitřní hranice lze překračovat pouze na určitém místě a v určité době. V takovém případě bude opatření obecné povahy obsahovat také výčet míst, na nichž lze překračovat tento konkrétní úsek vnitřní hranice, případně i dobu, po kterou se tak může činit. Překročení vnitřních hranic mimo vymezená místa bude možné sankcionovat jako přestupek.
Nově se navrhuje také zavedení procedury, která umožní realizovat znovuzavedení bezodkladně. Ustanovení pokrývá situace, kdy vzhledem k bezprostřednosti vážné hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost neexistuje časový prostor pro přijetí opatření obecné povahy vládou. V takovém výjimečném případě může o znovuzavedení rozhodnout Ministerstvo vnitra mimořádným opatřením, které je opatřením obecné povahy. Vyhlášení znovuzavedení mimořádným opatřením Ministerstva vnitra je koncipováno jako určité krizové řešení pro situace, kdy z časových důvodů nelze uplatnit standardní postup, to je znovu zavést ochranu vnitřních hranic vládním opatřením obecné povahy. Proto je platnost omezena na pět dní. Během této doby může být vládou přijato opatření obecné povahy, které umožní ve znovuzavedení pokračovat. Pokud však ještě během této doby důvody pro znovuzavedení odpadnou, Ministerstvo vnitra mimořádné opatření zruší opatřením obecné povahy.
Já myslím, že z mého vysvětlení je jasné, o jak naléhavou záležitost se jedná, a prosím tedy o předřazení tohoto budu buď tedy na dnes, 27. listopadu, po již zařazených bodech, případně na 8. prosince jako první po již zařazených bodech. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Laudáta. Připraví se pan poslanec Plíšek. Prosím, máte slovo.
Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Již dnes naposledy dávám návrh na změnu programu, a to sice kolem záležitosti, která se týká, zkráceně řeknu, těžby nerostů, zkráceně horní zákon. Domnívám se zase, že bychom mohli mít nějakou část práce za sebou. V hospodářském výboru proběhlo podávání návrhů a bylo přijato nějaké usnesení, byly schváleny některé pozměňovací návrhy. Totéž podle mých informací proběhlo v ústavněprávním výboru. Domnívám se, že je to natolik zásadní záležitost, nicméně až se vrátí ve druhém čtení tento zákon, tato novela do Sněmovny, tak nelze předvídat, k jakému datu by proběhla účinnost. Sice Ministerstvo financí na základě požadavků rozpočtového výboru, který se tímto zákonem také zabýval, dalo stanovisko, že bude postačovat, aby platnost a účinnost tohoto zákona byla od 1. ledna 2017, nicméně jedna z možných variant byla od 1. července 2016. V původním zákonu je platnost teď od 1. ledna 2016. Pokud by došlo k tomu, že by společnosti, které se touto činností po celé republice zabývají, skutečně byly postaveny před problematiku zcela změnit svoje chování ve vztahu k daním nebo poplatkům v polovině roku, ke konci druhého kvartálu, tak to vyvolá obrovské komplikace. Jak říkám, nikde není psáno, že takovýto návrh nebude ve Sněmovně schválen.
Z tohoto důvodu bych byl rád, a domníval jsem se, že se podaří tuto vcelku již konsenzuální novelu, která navyšuje poplatek za vytěžený nerost na dvojnásobek, zřejmě ještě nějaké spory budou o to, kam a v jakém poměru budou směrovány peníze. V TOP 09 se domníváme, že by měly zůstávat především v těch regionech, které jsou postižené důlní činností, a to speciálně Ústecký kraj a Moravskoslezský kraj nejvíce. Ministerstvo financí má jinou představu, a i když zachovává absolutní částky, tak nezachovává ten poměr i při tom 100% nárůstu. Takže to by asi byla ještě sporná část té záležitosti.
Koalice deklarovala, že není možné měnit parametry podnikání na poslední chvíli, že máme mít předvídatelné podnikatelské prostředí. I proto tam byl stanoven nějaký krok, který hospodářský výbor podpořil, aby to rozhodnutí bylo nějakým způsobem stabilní a předvídatelné na nějaké časové období. Ale v té první fázi je skutečně zcela zásadní, zda to bude tedy platit od 1. července 2016, nebo od 1. ledna roku 2017.***