(12.30 hodin)
(pokračuje Laudát)
Já vůbec chování vlády, celou tu záležitost kolem prolomení limitů těžby považuji za velice nešťastnou. Domnívám se, že občanům chceme ohrožovat jistotu domova, a to nejdražší a nejpotřebnější, co každý má, je domov. A to, že se u některých po dlouhé, letité balanci a spekulacích, kdy jim dáváme jedinou jistotu, a tou je nejistota, zda jejich domovy schramstnou chapadla těžebních strojů, nebo nikoliv, tak přesto jim vláda ani při svém posledním jednání, které se té problematice věnovalo, nedala jistotu. Tím, že se tady zase vleče nějakým způsobem novela horního zákona, která stanovuje poplatky, tak dáváme nejistotu i další straně té záležitosti, tj. společnostem, které v daném oboru podnikají. Vzhledem k jejich ekonomickému významu se domnívám, že je to potřebné. (Předsedající upozorňuje na čas.)
Vzhledem k tomu, že dneska k projednání zjevně nedojde, navrhuji alternativu. 8. 12. zařazení pevně na 18. hodinu, to je úterý. Ve středu 9. 12. jako další alternativu taktéž na 18. hodinu, protože předpokládám, že v té době veledůležitá záležitost, kterou je státní rozpočet, bude již schválena, a další zákony, které jsou vaší prioritou. A nebo poslední alternativa ve čtvrtek 10. 12. ve 12 hodin. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Plíška, připraví se pan poslanec Lobkowicz. Prosím, máte slovo.
Poslanec Martin Plíšek: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já si dovoluji navrhnout zařazení bodu 125, což je můj návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, jde o sněmovní tisk 599 (v programu 499), na středu 9. 12. na první pevně zařazený bod v odpolední části našeho jednání, protože jak bylo v minulosti zvykem, ve středu odpoledne měla být tzv. opoziční okénka, tzn. návrhy opozičních poslanců. Jak se ale bohužel ukazuje, není tomu většinou tak. Já si dovolím také odůvodnit tento svůj návrh, který podle mého názoru významně přispěje ke zrychlení soudních rozhodování.
Předkládaný návrh novely občanského soudního řádu ruší institut přísedících v občanském soudním řízení, neboť účast laického prvku na rozhodování civilních sporů se v současné době jeví jako nepřínosná a nehospodárná. Podle platné právní úpravy nyní přísedící rozhodují pouze pracovněprávní věci, myslím tím v civilních věcech, vedle toho, že samozřejmě fungují i v trestněprávních věcech. Dle odhadu Ministerstva spravedlnosti tvoří tato agenda pouze 5 % případů, které jsou projednávány u okresních soudů. Obdobný návrh připravilo Ministerstvo spravedlnosti již v roce 2010. Tehdy bylo ovšem navrhováno obecné zrušení účasti přísedících v senátech okresních soudů, tedy i v případě trestního řízení.
V souvislosti s chystanou novelou obeslalo Ministerstvo spravedlnosti krajské soudy žádostí o vyjádření k této problematice. Ze zaslaných stanovisek jednotlivých soudů vyplynuly následující závěry a poznatky. O výkon funkce přísedících není dlouhodobě větší zájem. Řada přísedících přistupuje k výkonu své funkce liknavě, nedostavuje se bez omluvy a v řadě případů je z tohoto důvodu jednání nutné odročovat. Účast přísedících u soudních jednání je v převážné míře pasivní a formální, ale na druhou stranu mají možnost přehlasovat předsedu senátu při rozhodování. Přísedící nejsou zpravidla patřičně odborně vzdělaní a nemají ani potřebné právní znalosti. Soudce musí své přísedící neprávníky před samotným jednáním seznámit s právní úpravou a judikaturou týkající se konkrétní věci, což řízení prodlužuje. Soudce na druhou stranu, jak jsem zmínil, nemůže vydat žádné rozhodnutí, i když se nejedná o rozsudek ve věci samé, jako je např. platební rozkaz, připuštění změny žaloby, zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby či pro nezaplacení soudního poplatku - nemůže tedy vydat toto rozhodnutí sám, ale vše musí rozhodovat v senátu, což opět může znamenat velké průtahy v soudním řízení.
Přestože od přípravy návrhu Ministerstva spravedlnosti uplynulo již delší časové období, uvedené závěry stále platí. Na přísedící nejsou zákonem kladeny žádné zvláštní požadavky na vzdělání nebo odbornost. Podle § 60 zákona o soudech a soudcích postačuje svéprávnost, bezúhonnost a věk nejméně třicet let. Současně není funkce přísedícího náležitě finančně ohodnocena, protože za jeden jednací den, jeden den jednání, přísluší přísedícímu paušální náhrada za výkon funkce ve výši 150 korun, což mnoho potenciálních kvalitních zájemců o funkci přísedícího může odradit. Přesto však mohou dva přísedící přehlasovat předsedu senátu, protože mají podle zákona stejná procesní práva.
Z pohledu současného společenského a právního vývoje lze konstatovat, že problematika pracovněprávních sporů rozhodovaných u okresních soudů v senátech je sice specifická, ale ne natolik, aby zde byl nutný přítomný tzv. laický prvek. Pracovněprávní spory jsou z lidského hlediska stejně citlivé jako např. spory vyplývající z rodinného práva, kde ovšem přísedící není přítomen. Jako každá oblast je i oblast pracovněprávní upravena zákonem a Nejvyšší soud k ní vydal bohatou judikaturu. Prostor pro uvážení soudu zde není širší než v jiných oblastech sporu. Proto vás velmi žádám, abychom tento bod zařadili jako pevně zařazený první bod odpoledního jednání ve středu 9. 12. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče. Eviduji váš návrh. A prosím k mikrofonu pana poslance Lobkowicze, připraví se pan poslanec Skalický. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Lobkowicz: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, na programu této schůze máme bod č. 23. Je to zákon o státní památkové péči. Do dneška platil zákon č. 20/1987 s mnoha novelami, ale tento zákon z roku 1987 již je, když si to člověk spočítá, 28 let starý. Za tu dobu se toho hodně změnilo, a proto je zapotřebí tento zákon změnit.
Tento zákon proběhl v prvním čtení již 9. 7. 2015. Má číslo 437. 9. 7. proběhlo prvé čtení, 3. 9. byl tento zákon ve výboru a prošel bez velkých problémů. Myslím, že to je zákon, který nemá velké problémy a který jistě, pokud se dostane na pořad, celkem rychle projde. Myslím, že nikdo nemá nic proti němu. Tím bychom si zkrátili zase zástup nebo množství zákonů, které před sebou tlačíme. Je to, jak jsem říkal, vládní návrh zákona a bylo by zapotřebí ho zpracovat.
Tento zákon je jako bod 23, ale většina bodů v druhém čtení je již zařazena na určité datum a tento zákon je pořád bez zařazení. To znamená, je velká možnost, že tento zákon vůbec nedojde k projednání a vůbec se k němu nedostaneme. Též pod bodem 168 je plánováno třetí čtení a k tomu už se asi vůbec nedostaneme, pokud to neuděláme rychle. ***