(14.30 hodin)
(pokračuje Gazdík)
Přivolám naše kolegy z předsálí. Je tady žádost o odhlášení. Odhlašuji vás tedy všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.
Budeme hlasovat o návrhu usnesení, jak jej přednesl pan zpravodaj Jaroslav Klaška.
Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování pořadové číslo 249. Přihlášeno je 120 poslankyň a poslanců, pro 120, proti žádný. Návrh byl přijat. Děkuji panu zpravodaji i panu guvernérovi, který prosím ještě posečká.
Dalším bodem našeho jednání je bod
200.
Zpráva o finanční stabilitě 2014/2015
/sněmovní tisk 531/
Zprávu projednal taktéž rozpočtový výbor. Usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 531/1. Prosím, aby se slova ujal taktéž pan zpravodaj tohoto výboru pan poslanec Jaroslav Klaška a informoval nás o jednání a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji za slovo. Dovolte tedy, abych přednesl usnesení rozpočtového výboru také z 27. schůze ze dne 2. září 2015 ke Zprávě České národní banky o finanční stabilitě 2014/2015.
Po úvodním slově viceguvernéra České národní banky Vladimíra Tomšíka, zpravodajské zprávě poslance Jaroslava Klašky a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu:
1. bere na vědomí Zprávu České národní banky o finanční stabilitě 2014/2015;
2. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Zprávu České národní banky o finanční stabilitě 2014/2015";
3. pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Pan guvernér. Prosím, máte slovo.
Guvernér ČNB Miroslav Singer Já opět jenom stručně. Jedná se o 11. zprávu České národní banky o finanční stabilitě. Ovšem podruhé ji vydáváme jako instituce, která je podle § 2 zákona o ČNB odpovědná za provádění makroobezřetnostní politiky. To mimo jiné znamená, že máme k dispozici nástroje, kterými to můžeme provádět. Jedním z nejvýznamnějších je povinnost vytvářet bezpečnostní kapitálovou rezervu a nad ní takzvanou proticyklickou kapitálovou rezervu. Tu jsme do této chvíle vyhlašovali na úrovni 0 %, neboli jsme ji nepožadovali, ale současně jsme konstatovali a stále konstatujeme, že velmi klesá pravděpodobnost, že nulová sazba bude aplikována i v následujících dvou letech, jak se ekonomika dostává z recese nahoru do růstové fáze.
Jinak si dovolím říct, že jsme také zavedli některá preventivní doporučení pro úvěrové instituce, především samozřejmě pro banky poskytující úvěry zajištěné rezidenčními nemovitostmi. Limitovali jsme nějakým způsobem zajištění. Instituce by neměly poskytovat úvěry, které přesahují hodnotu zajištění, a i mezi těmi 90, 100 % hodnoty zajištění by se měly pohybovat opatrně a obezřetně podle tohoto doporučení. Kromě toho jsme se zabývali poměrně výrazně, a zpráva to odráží, úvěrovým rizikem. Zde si dovolím jenom říct, že úvěrové riziko se sice projevuje v podílu úvěru v selhání, ale zase v souvislosti s cyklem úvěry v selhání klesají jak u nefinančních podniků, tak u domácností. Jediná oblast, kde naopak narůstají, jsou cizí nerezidenti, což souvisí spíše s několika specializovanými státními institucemi na úvěrovém trhu. Z tohoto hlediska máme důvod k optimismu.
Současně už roste nabídka úvěrů a úvěrová dynamika. Přestože roste a přestože úvěry přibývají, tak dohromady zatím hodnotíme rizika pro finanční stabilitu v České republice jako převážně nízká a současně můžeme konstatovat, že díky posílení kapitálové vybavenosti bank a pojišťoven došlo k dalšímu posílení již vysoké odolnosti našeho finančního sektoru proti nepříznivým šokům.
Tímto pozitivním konstatováním si dovoluji své úvodní slovo zakončit. Opět jsem pak připraven odpovědět na vaše dotazy.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu guvernérovi. Ptám se, kdo další se hlásí do všeobecné rozpravy. Není nikdo takový. Končím všeobecnou rozpravu. Není zájem o závěrečná slova. Přistoupíme k rozpravě podrobné. Ani tady se nikdo nehlásí. Končím tedy podrobnou rozpravu.
Budeme hlasovat o návrhu usnesení, jak jej přednesl pan zpravodaj.
Zahajuji hlasování o návrhu usnesení. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování pořadové číslo 250. Přihlášeno je 130 poslankyň a poslanců, pro 124, proti žádný. Návrh byl přijat. Já děkuji panu guvernérovi i panu zpravodaji.
Přistoupíme ke třetímu bodu České národní banky. Je to bod
201.
Zpráva České národní banky o inflaci - červenec 2015
(Zpráva o měnovém vývoji za 1. pololetí 2015)
/sněmovní tisk 573/
Podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, je Česká národní banka povinna podávat Poslanecké sněmovně nejméně dvakrát ročně k projednání zprávu o měnovém vývoji. Nyní prosím pana guvernéra České národní banky pana Miroslava Singera, aby tuto zprávu uvedl. Prosím, pane guvernére.
Guvernér ČNB Miroslav Singer Já děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že je to zpráva o inflaci č. 3/2015, která byla publikována v srpnu, a vzhledem k časovému odstupu, jak se dostáváme k projednání, je k dispozici i poslední letošní zpráva neboli zpráva o inflaci 4/2015, kterou vzal v minulém týdnu na vědomí rozpočtový výbor Sněmovny na svém zasedání, tak si dovolím možná spíše uvést některá nová data než opakovat fakta ve zprávě.
V prvé řadě česká ekonomika v prvním pololetí letošního roku skokově zrychlila svůj růst. Tempo zůstalo vysoké i ve třetím čtvrtletí, kdy dosáhlo 4,5 %. Co je mimořádně potěšující, je, že k růstu hrubého domácího produktu přispívají všechny složky domácí poptávky, zejména fixní investice a spotřeba domácností. Neboli už nás netáhnou jenom vývozy, ale táhne nás domácí složka poptávky.
Robustní ekonomický růst samozřejmě příznivě pokračuje ve zlepšování na trhu práce. Meziroční růst celkové zaměstnanosti přetrval i ve třetím čtvrtletí letošního roku. Obecná míra nezaměstnanosti i podíl nezaměstnaných osob klesají. Úřady práce evidují v posledních měsících nejméně uchazečů o zaměstnání za posledních skoro sedm let, neboli od začátku období, které vejde do dějin jako velká recese. Konkrétně v listopadu úřady práce evidovaly zhruba 430 tisíc uchazečů, což je asi o 86 tisíc méně než ve stejném období loňského roku. Počet volných pracovních míst se meziročně zvýšil téměř na dvojnásobek, na 105 tisíc volných pracovních míst. S tím samozřejmě souvisí, že začínají růst mzdy, v národním hospodářství ve třetím čtvrtletí s přispěním podnikatelské sféry na 3,8 %, svižně rostou i průměrné mzdy ve sféře nepodnikatelské, konkrétně o 3,5 %.
Inflace zůstává nadále velmi nízká. Srážejí se tam dva faktory. Vnější, kdy klesají ceny ropy, a počasí, faktor, který nikdo neovlivňuje, ale který se pak projevuje na dobré úrodě a de facto stagnaci cen potravin. Proti tomu se ale oživování ekonomiky začíná projevovat v jádrové inflaci, která odráží poptávku u nás. Ta naopak začíná pomalu růst a poslední číslo bylo, myslím, 1,3 %.
Pokud jde o makroekonomickou prognózu, očekáváme ne tak úžasné časy, jako byl tento rok, ale velmi slušné časy i v příštích dvou letech, růst někde pod 3 %, další pokles nezaměstnanosti a samozřejmě další nenárůst mezd.
Pokud jde o náš současný méně standardní nástroj, který používáme, to znamená strop na posilování koruny, předpokládáme, že podmínky umožní ukončení tohoto nestandardního nástroje někdy na konci příštího roku. Takto se vyjádřila Bankovní rada na svém posledním listopadovém zasedání. Připomínám, že další měnové zasedání bude příští týden ve středu, což trošičku limituje moji možnost komunikovat naše bezprostřední názory.
S tím bych si asi dovolil skončit a vyčkám opět vašich dotazů. ***