(12.00 hodin)
Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová Děkuji. Já jenom velmi stručně se pokusím na některé - na většinu z těch podnětů zareagovat. Zákon o veřejném ochránci práv mi ukládá se zabývat podněty všech, kteří se na mně obrátí, ať jsou to fyzické nebo právnické osoby a nerozlišuje mezi občany a neobčany. Je mou zákonnou povinností se zabývat podněty všech. Na to bych chtěla upozornit. Pokud jsem dramaticky tázána, zda se také zabývám právy českých občanů, tak bych opravdu poprosila, abyste prolistovali tu zprávu a podívali se. Devadesát devět podnětů přichází od občanů a já se jimi samozřejmě zabývám a řeším je s nejlepším vědomím a svědomím.
Další zákonný úkol: mám dohlížet nad místy, kde je omezena lidská svoboda. V tomto bodě bylo mou povinností v létě navštívit Bělou-Jezovou, protože jsem měla celou řadu znepokojujících signálů, že podmínky tam nejsou v pořádku, což i moje návštěva potvrdila. Nevím, kdy tam byl pan poslanec Černoch, ale rozhodně když jsem tam byla já, tak tělocvična nebyla využívána ke cvičení, ale bylo v ní ubytováno sto lidí. To, že někdo má tři jídla, to jsem nikdy nekritizovala, pouze jsem kritizovala, že část lidí nedostává vůbec teplé jídlo, protože Bělá-Jezová byla prostě přeplněná. Byl tam nejméně trojnásobek běžného počtu lidí, než na který je dimenzována, a někteří prostě teplé jídlo nedostávali vůbec. A já jsem samozřejmě kritizovala vždy konkrétně, v kterém místě se co dělo. Bylo tam 147 dětí a naprostá většina z nich se nedostala ani do společenské místnosti ani neměly žádnou aktivitu za den. Takže já jsem vycházela ze situace, jaká byla, když jsem Bělou-Jezovou navštívila, a kritizovala jsem situaci, tak jak jsem se s ní seznámila. Součástí mého oprávnění je také hovořit s těmi lidmi. A to já při všech těchto návštěvách dělám a dostávám tedy i informace, které poslanec, který tam přijede a nechá se provádět personálem, nikdy nedostane. To je můj zákonný úkol a já jsem ho pouze splnila.
K dalším bodům - falešný pas. Zřejmě je naráženo na moji připomínku, kdy jsem připomínkovala novelu azylového zákona, možná že to bylo v roce 2014, to teď nejsem z hlavy s to přesně říct, a upozornila jsem na určitý nesoulad s mezinárodní úmluvou, kdy existuje princip, který vychází z Ženevských úmluv. Je to zákaz kriminalizace vlastně toho, že ten člověk vstoupí na území, tak že to není v souladu s právem. A já jsem pouze požadovala, aby k některým situacím, které jsou už dnes upraveny v azylovém zákoně, například to, že vstoupí bez dokladu, to už je dnes upraveno, že vlastně se nestíhá, tak aby tam byla zohledněna i ta další situace, která bývá prostě běžná. Je to v celém světě sdílené, je to součástí mezinárodního práva a já jsem se pouze chtěla zasloužit o to, aby to bylo implementováno do českého právního řádu. O nic jiného nejde.
Dostala jsem otázku, zda se budu zabývat tím, zda Korán nekoliduje s nějakými základními právy. Prosím vás, nebudu. Není to mým zákonným úkolem, abych se zabývala Koránem nebo Biblí svatou. Prostě nebudu. A dostala jsem jako otázku, proč se zastávám pouze politického islámu. Prosím vás, já se nezastávám žádného náboženství automaticky, ani toho, že je někdo ateista, já se pouze zabývám tím, aby práva všech lidí byla zajištěna tak, jak jsou v zákoně. A nevěnuji se analýzám náboženských předpisů, ať těch či oněch. Pochopte, že já mám nějaké zákonné úkoly a ty prostě plním. A nezabývám se širším kontextem, nebo respektive já se jím zabývám, ale nejsou to mé zákonné úkoly.
Pak tady bylo namítáno - dostala jsem otázku, kterou jsem chtěla zodpovědět, s tím souhlasem... Ještě jsem byla tak dramaticky dotázána, jak se zabývám justičními zločiny. No nijak prosím vás. Jednak tedy mám určitou pochybnost, jako že jde o justiční zločiny. To bych si dovolila tak poznamenat. Ale já mám zcela vyňatou otázku trestního řízení. Prostě se tím nesmím zabývat. Já se zabývám tím, co mi zákon ukládá, a ne vším možným.
A souhlas obou rodičů, to byla vlastně jediná otázka. Ano, já jsem přesvědčena, a tento názor jsem vyjádřila, že oba dva rodiče by měli být informováni. V běžných situacích se to řeší tak, že třeba ten jeden zmocní toho druhého, v těch nekonfliktních situacích. Ale to je - děti mají rodiče dva a mohou nastat situace, jsou naštěstí velmi zřídkavé, kdy druhý rodič neví třeba o tom, že bylo jeho dítě přeřazeno do jiné školy, a je samozřejmě otázkou, jestli je to správně. Já se domnívám, že nikoliv. Samozřejmě tato konfliktní situace nastane jenom někdy, když je problém. Já jsem vyslovila názor, že to nebylo zákonné rozhodnutí, a krajský úřad to uznal. Nevím, jestli je to potvrzeno také soudní judikaturou. Krajský úřad uznal námitku, kterou jsem vznesla, a poučuje ředitele škol, že prostě když tam třeba přihlašují dítě, že by mělo být zřejmé, že s tím souhlasí oba rodiče, protože děti mají dva rodiče. A když není možné třeba toho rodiče dostihnout, existují soudy, na které je třeba se obrátit.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní veřejné ochránkyni práv. Dobré poledne, paní poslankyně, páni poslanci.
Ptám se pana zpravodaje, jestli má zájem o závěrečné slovo. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Jiří Junek: Pane předsedající, já bych si pouze dovolil zopakovat usnesení petičního výboru, které zní ve smyslu, že Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2014 dle sněmovního tisku číslo 446.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, tak pokud máme jasno - jenom vás všechny odhlásím, a o tomto návrhu na usnesení budeme hlasovat v hlasování číslo 336, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro usnesení navržené petičním výborem. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 336 z přítomných 117 pro 85, proti 3. Návrh byl přijat. Usnesení bylo schváleno, a proto končím bod číslo 195.
Děkuji paní veřejné ochránkyni práv, děkuji zpravodaji a budeme pokračovat.
Podle schváleného pořadu schůze byl zařazen bod číslo
223.
K problematice označování zboží z izraelských osad
Prosím, aby se slova ujal navrhovatel tohoto bodu pan poslanec František Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, začnu poděkováním, že byl akceptován můj návrh napříč politickým spektrem na zařazení tohoto bodu. Krátce se pokusím vysvětlit, a když tak mě další kolegové doplní, o co běží.
V Úředním věstníku Evropské unie v české mutaci vydaném 12. listopadu 2015 je takzvané výkladové oznámení k označování původu zboží pocházejícího z území okupovaných Izraelem od června 1967 pod spisovou značkou 2015/C375/05. Hned v prvním bodě se píše: "Evropská unie v souladu s mezinárodním právem neuznává svrchovanost Izraele na územích okupovaných Izraelem od června roku 1967, tedy na Golanských výšinách, Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu včetně východního Jeruzaléma a nepovažuje je za součást izraelského území bez ohledu na jejich právní status podle domácího izraelského práva. Unie jasně konstatovala, že neuzná žádné změny hranic stanovených před rokem 1967 kromě změn, na nichž se dohodly strany mírového procesu na Blízkém východě." ***