(12.10 hodin)
(pokračuje Laudát)
Následují další body. Za důležitý považuji i bod číslo 7: "Vzhledem k tomu, že Golanské výšiny a Západní břeh Jordánu včetně východního Jeruzaléma nejsou podle mezinárodního práva součástí izraelského území, považuje se ve smyslu uvedených právních předpisů označení 'produkt z Izraele' za nesprávné a klamavé."
Existují tady ještě další výklady, s tím vás ovšem nechci zdržovat.
V zásadě tedy jde o to, že Unie, byť se nejedná - výkladové oznámení není závaznou právní normou, nicméně odkazuje na závazné právní normy, které platí například u potravin, kde někde je povinně uváděna země původu, tak není to tak nevinné, jak by se zdálo. Já osobně a předpokládám, že i další, považuji tento přístup Evropské unie za krajně nešťastný, když použiji mírná slova. Pokud bych použil silnější slova, tak za nehorázný. Je to smutné zejména s ohledem na to, že toto se týká Izraele, týká se to židovského národa, kde Evropa i přes dlouhý časový odstup nese velkou morální zodpovědnost za to, co se stalo, a nejenom v Německu či Itálii, kde se zrodil fašismus, ale ve většině evropských zemí, kde se našlo během druhé světové války dostatečné množství různých přisluhovačů, kteří z důvodů velmi nízkých a podlých pomáhali největšímu zlu, které v minulém století bezpochyby v Evropě v koncentrované podobě ve 40. letech existovalo.
Pokusili jsme se - samozřejmě bych vám tady mohl navrhnout nějaké usnesení, nicméně se domnívám, že bude vhodné, pokud se většina Sněmovny shodne na nějakém konsenzuálním usnesení, které podpoří většina demokratických politiků. Určitě odmítám jakékoliv snahy, abychom šli nad rámec - i při diskusi vás o to prosím - toho, čeho se týká daná problematika.
Znovu zopakuji, že tedy je pro mě toto výkladové oznámení krajně nepřijatelné, nešťastné a nevhodné. Od výkladového oznámení už je jenom krok ke značení výrobků. Pokud vím z veřejných zdrojů, tak snad toto v nějaké míře provozuje Velká Británie, Belgie, a byl jsem upozorněn, že údajně i Švédsko. Velmi ostře na toto oznámení reagovalo Maďarsko.
Já se domnívám, že minimálně na úrovni naší Sněmovny bychom měli dát jasný signál, že toto je pro nás nepřijatelné a že od značení výrobků je už potom krok k sankcím a že toto oznámení ve vazbě na Izrael může evokovat velmi nepříjemné vzpomínky na značkování příslušníků židovského národa během druhé světové války.
Někdo může říci, že události vzdálené 70 roků jsou už zapomenuty, resp. jsou s velkým odstupem. Byla by to pravda, ale v případě, že by se v různých podobách a reminiscencích nevracely jako bumerang prakticky ve většině evropských společností. Domnívám se, že Evropská komise nebo Unie v tomto postupuje velmi nešťastně ve velmi rozjitřené době, kdy má řádově jiné problémy než dále přilévat olej do ohně.
Domnívám se, že Izrael je jedna z mála nadějí, jeden z mála spojenců, s kterými co se dohodne, tak také v blízkém arabském světě, nebo v obklopeném arabském světě platí. Bohužel, v dnešní době arabský svět propadl krvi, násilí, pomstychtivosti a fanatismu a myslím si, že bychom se v tomto měli postavit jednoznačně za našeho spojence.
Robin Böhnisch připravil nějaký návrh usnesení, které, předpokládám, je konsenzuální. Bude férové, když vám ho tady přednese. Pokoušeli jsme se, a on zejména, se tady domluvit napříč politickým spektrem, aby toto usnesení bylo přijatelné, takže já se domnívám, že by tady měl vystoupit a s tím usnesením vás seznámit.
Tolik tedy z mé strany. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Františku Laudátovi. Nyní žádám pověřeného člena vlády, jestli se chce vyjádřit k té materii. Chcete se vyjádřit, pane ministře? Vím, že k tomu vláda zaujala nějaké stanovisko. Pan ministr Daniel Herman. Prosím, pane ministře.
Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, ano, vláda se tímto tématem zabývala a v podstatě je v plné rezonanci s tím, co zde zaznělo. Je třeba naprosto odmítnout tyto snahy, které se snaží diskriminovat jedinou demokracii na Blízké východě, a je třeba se skutečně postavit za našeho spojence. Tradičně dobré vztahy mezi Českou republikou i bývalým Československem a Státem Izrael mají hluboké kořeny a být s českým pasem hostem v Izraeli je přidanou hodnotou. Myslím, že je to věc spravedlnosti a cti, a já velmi vítám tuto iniciativu, která, jak věřím, bude přijata pozitivně. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Danielu Hermanovi. Otevírám všeobecnou rozpravu. Prvním přihlášeným je pan poslanec Jiří Valenta, připraví se pan kolega Antonín Seďa.
Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, chtěl bych k tomuto tématu říci pouze pár slov. Mnozí z vás to již samozřejmě vědí od mých dvou předřečníků, ale asi vás nepřekvapí, že já budu mít k tomuto tématu trošku odlišnější názor.
Bylo zde řečeno, že v minulých dnech vyvolalo bouřlivé diskuse rozhodnutí Evropské unie o průkazném označování zboží pocházejícího z izraelských osad na palestinském západním břehu. Ze strany proizraelských politiků je z nich cítit zjevná snaha vyvolat dojem, že jde o pokus vyvolat bojkot Izraele, a to státu jako celku, což je tedy zřejmý nesmysl. Jenže ono v tomto případě skutečně o žádný bojkot nejde, jen jde o to, aby mohl mít každý spotřebitel právo být informován, jaké zboží odkud pochází, z jakého státu Evropské unie je, nebo jestli je z Izraele, měl by mít informace, kdo za ně nese zodpovědnost. Informace by měly tvořit jednolitý celek.
Označování země původu u výrobků je v Evropské unii povinné, to samozřejmě jistě víte, a já nevidím důvod, proč by zrovna Izrael jako stát měl mít v tomto ohledu výjimku. A jestliže Evropská unie dlouhodobě nepovažuje přítomnost Izraele na Golanských výšinách či ve východním Jeruzalémě na legální, pak jde zcela jistě o logický krok. Evropská komise k němu navíc přistoupila potom, co ji o to požádalo 16 unijních zemí. Nebude pro vás asi žádným tajemstvím, že mezi nimi Česká republika nebyla. Ta je totiž evidentně stále zcela jednostranně a zcela nekriticky proizraelská a v tomto duchu se projevila i mnohá česká média. Zatímco ta západní informovala o označování izraelského zboží, ta naše česká psala o židovských výrobcích. A hned se těm nejagresivnějším komentátorům nabídla analogie, a nejen těm komentátorům, ale i některým mým předřečníkům, zbytečná a nesmyslná analogie, nepřípadná analogie s označováním Židů během holokaustu. To je samozřejmě nesmysl. O žádný bojkot se nejedná. Jde pouze o to, aby na pravidla v Evropské unii neplatil dvojí metr.
Pokyn Evropské komise ale pochopitelně vyvolal diskusi o způsobu ukončení konfliktu mezi Izraelem a Palestinou. Opět se objevila řada zaručených receptů, jak se s tímto konfliktem vypořádat. Téměř 70 let po vzniku Izraele, téměř 70 let oboustranných křivd, zdůrazňuji oboustranných křivd, i krveprolití je více než jasné, že bez dohod uznaných oběma stranami to již do budoucna dále nepůjde. Je třeba dál posouvat mírový proces, jehož cílem by měla být existence dvou suverénních států, jejichž obyvatelé se nebojí ani sebevražedných atentátníků ani v noci dopadajících raket.
Děkuji vám za pozornost. ***