Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

202.
Ústní interpelace

Nejprve interpelace na předsedu vlády. První interpelací je interpelující paní poslankyně Strnadlová ve věci spolupráce s Íránem. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Strnadlová: Dobré odpoledne. Vážený pane premiére, vaše vláda od počátku svého mandátu klade velký důraz na ekonomickou diplomacii a posilování exportních možností českých firem. Naše republika se například aktivně zapojuje do čínského projektu obnovení Hedvábné stezky. V současnosti se ekonomicky otvírá i jedna z největších zemí Blízkého a Středního východu - Írán. Jaké má podle vás Česká republika možnosti uplatnění na obrovském íránském trhu? A jaké obecně vidíte perspektivy spolupráce ČR a Íránu? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Slovo má pan předseda vlády Bohuslav Sobotka. Celou ztrátu jsme dohnali tím, jak krátkou otázku paní Strnadlová položila. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Hezké odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci. Dovolte mi, abych velmi stručně také reagoval k záležitosti spolupráce s Íránem.

To, co je myslím klíčové a co je vlastně signálem a spouštěcím mechanismem pro zintenzivnění naší komunikace s Íránem, s íránskými představiteli, je podpis dohody o íránském jaderném programu. Tato dohoda byla podepsána 16. ledna letošního roku. Íránského času to tedy bylo 17. ledna. V návaznosti na podpis dohody o íránském jaderném programu v červenci loňského roku a následném potvrzení ze strany Mezinárodní agentury pro atomovou energii v polovině prosince loňského roku, že Írán splnil požadavky dohody s velmocemi, byla ukončena platnost sankčních opatření. Neděle 17. ledna letošního roku se tak stala pro Írán dnem, kdy došlo k implementaci této dohody. To znamená, že začíná uvolňování mnohaletých sankcí.

Chci zmínit, že Česká republika v okamžiku, kdy bylo zřejmé, že jednání zdárně pokračují, zaměřila intenzivnější pozornost na posílení vztahu s Íránem. Vyslali jsme do Íránu delegaci, kterou vedl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Už součástí této jeho delegace, která navštívila Írán ještě před tímto formálním zrušení sankcí, byla i podnikatelská delegace. Já jsem velmi rád, že na jednání ministra zahraničí v Íránu, které vlastně po mnoha letech bylo první návštěvou takto vysoce postaveného představitele České republiky v Íránu, mohla navázat i návštěva ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, který byl v Íránu teď 16. až 19. ledna letošního roku. Bylo to přesně v okamžik, kdy, jak jsem popsal, došlo ke zrušení těchto sankcí a k finálnímu podpisu dohody o íránském jaderném programu.

Jsem přesvědčen, že návštěva ministra Mládka v Íránu byla velmi dobře načasována. Jsem také přesvědčen, že jí ministr Mládek velmi intenzivně využil. Setkal se se svými partnery v oblastech průmyslu, obchodu, dolů, energetiky, ropy a plynu, financí, jaderné bezpečnosti, dopravní infrastruktury i s viceprezidentem pro ekonomické záležitosti. Během své návštěvy pan ministr Mládek podepsal dohodu o hospodářské spolupráci, jejíž součástí je i založení smíšené komise, která by měla projednávat nové možnosti a projekty spolupráce České republiky a Íránu. Dokončuje se dohoda o ochraně investic, která stále našim podnikatelům chybí. Tady si myslím, že je důležité, aby tato dohoda byla dokončena pokud možno co nejdříve. Velké možnosti byly identifikovány i v oblastech spolupráce ve zdravotnictví, bankovním sektoru, službách, vzdělávání, při výzkumu, také v oblasti jaderné bezpečnosti, letectví a rovněž v obranném průmyslu.

To, co je zajímavé, je využít spolupráci při průniku na okolní trhy, jako je třeba Afghánistán nebo Irák. Okolní trhy zahrnují oblast o cca 400 milionů obyvatel. Firmy jako Škoda, Zetor a další mají v Íránu svoji dlouhou tradici a na tuto tradici nyní mohou navazovat další aktuální obchodní případy. Jedním z aktuálních obchodních případů byla např. nová zakázka pro výrobce traktorů Zetor. Českým firmám se tady skýtá možnost navázat na předcházející kontakty. Stejně tak je samozřejmě možné počítat s tím, pokud zlepšování vztahů mezi Íránem, Evropskou unií bude nadále takto pokračovat, že by Írán svými bohatými ložisky jak ropy, tak plynu mohl přispět k diverzifikaci zdrojů ropy a plynu pro celou Evropu. A samozřejmě jsou tady také další zdroje nerostných surovin, které by z pohledu Evropy mohly být velmi zajímavé.

Stejně tak Írán nepochybně může mít zájem investovat do rozvoje dopravní infrastruktury, včetně železniční infrastruktury. A i tady se skýtá prostor pro aktivity českých firem. Chtěl bych vás ujistit o tom, že česká vláda přirozeně tyto nové možnosti z hlediska posílení českého expertu velmi pozorně sleduje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane premiére, prosím když tak doplňující odpovědi. Děkuji. Paní kolegyně Strnadlová, jestli má zájem o doplňující otázku. Nemá zájem. Děkuji. Tím je interpelace vyřešena.

Druhým interpelujícím je pan poslanec Robin Böhnisch ve věci EIA. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo pane místopředsedo. Vážený pane ministerský předsedo, v loňském roce a pod znatelným tlakem Evropské komise přijal český parlament novelu zákona o posuzování vlivu na životní prostředí. Ta novela je v každém případě krok dopředu, určitě potvrzuje kultivující roli členství naší země v Evropské unii i v případě naší legislativy. Nicméně na co ta novela EIA dost dobře neodpověděla, je, zda v platnosti zůstanou i stanoviska EIA vydaná před nabytím účinnosti této novely, tedy před 1. dubnem 2015. Jak se zdá, výklad české strany a výklad Evropské komise je v této oblasti rozdílný. Pro nás je to aktuálně potenciální riziko dalšího zdržení některých důležitých infrastrukturních staveb, především dopravních.

Chtěl bych se vás, pane premiére, zeptat, zda vláda vnímá tento problém, jak se k němu staví, popřípadě jakým způsobem ho hodlá řešit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Robinu Böhnischovi a pan premiér Bohuslav Sobotka odpoví na tuto složitou otázku. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, tohle je skutečně komplikovaný problém. Především vnímám téma EIA jako asi nejdůležitější téma pro naši debatu s Evropskou komisí v roce 2016. Myslím, že kromě migrační krize, což určitě nebude téma jen letošního roku, je to nejvážnější záležitost, kolem které budeme muset v Evropě opakovaně jednat. Dovolte mi, abych vás velmi stručně seznámil se stávající situací.

Za prvé bych chtěl říci, že Česká republika je taky v unikátním postavení, protože žádná jiná Evropská země nemá tak staré EIA, jako má Česká republika, čili nám bylo opakovaně ze strany Evropské komise sděleno, že tohle je úplně unikátní případ. Pravděpodobně v žádné jiné zemi nenastalo to, co nastalo u nás, že se před cirka patnácti lety, deseti patnácti lety, vydala na posouzení vlivu na životní prostředí a pak už se nic nepostavilo.

Musím říci, že tohleto můžeme na Evropskou komisi svádět řadu věcí a v řadě věcí Evropská komise nemá pravdu, ale máme jeden problém na české straně a to je ta neschopnost stavět, která se tady ukázala jako naprosto flagrantní, protože jsme se tedy ocitli v absurdní situaci, kdy máme starou EIA, ještě podle starého zákona, vydanou předtím, než jsme vstoupili do Evropské unie. Máme ji na 64 klíčových dopravních projektů v České republice a těch 64 projektů se chystá déle než 15 let a nebyli jsme schopni je dotáhnou do fáze, kdy by ty stavby byly postaveny. To je jeden velký problém, který máme, který v tuhle chvíli nelze namítat Evropské komisi, protože to je náš interní problém.

Druhý interní problém, který máme a který tu situaci ještě komplikuje, je fakt, že Česká republika v posledních cirka deseti letech neměla náš zákon o posuzování vlivu na životní prostředí harmonizovaný s evropskými pravidly a k té harmonizaci došlo až v loňském roce. To znamená, teprve od roku 2015 máme zákon o EIA v souladu s evropskými pravidly a je možné podle něj postupovat a pak máme jistotu, že to zpátky ze strany Bruselu nebude zpochybňováno. To je další velký problém a obávám se, že taktika, kterou zaujaly předcházející vlády, že se snažily ten problém ignorovat, že měly pocit, že ho vysedí, se neukázala jako správná, protože nás to dohnalo, a dohnalo nás to v nejméně vhodnou chvíli, kdy potřebujeme rozjet čerpání dalších evropských fondů, a na to, abychom je vyčerpali, potřebujeme postavit ty stavby, které potřebujeme, a to je z velké části právě těch 64 staveb, které jsou dneska předmětem jednání s Evropskou komisí. 25. ledna se speciálně na tohle téma sešla porada ekonomických ministrů, měli jsme tam i zástupce sociálních partnerů, dohodli jsme si koordinaci postupů jednotlivých státních institucí. Další technická jednání s Evropskou komisí proběhnou 3. února letošního roku. Předpokládám, že budu to téma diskutovat i na okraji Evropské rady, které se zúčastním v polovině února letošního roku v Bruselu.

V tuto chvíli musíme najít kompromisní dohodu. Bez uzavření kompromisní dohody nebo bez nového posouzení EIA bude velmi rizikové realizovat tyto dopravní projekty a bude velmi rizikové je realizovat i z národních zdrojů. Může totiž hrozit paralýza stavební sezony 2016 až 2017. Pro přípravu dalšího postupu je tedy klíčové, abychom přesně věděli, v jakém časovém horizontu jsme schopni těch 64 staveb rozestavět a postavit, to znamená, kde skutečně potřebujeme s Evropskou komisí kompromis, tak aby nebylo nutné otevírat ta dosavadní rozhodnutí, která byla přijata podle stavebního zákona a kde bude možné vydat tedy ověřující stanovisko ze strany českého Ministerstva životního prostředí.

Cílem vlády je najít s Evropskou komisí takovou dohodu, která by nám umožnila u těch staveb ze seznamu 64 projektů, které jsou připraveny, využít letošní stavební sezonu, využít stavební sezonu příštího roku a při realizaci těchto projektu pokročit. To je základní cíl našeho jednání, které v Evropě vedeme. V tuto chvíli se vedlo na technické úřední úrovni. Předpokládám, že se nyní do jednání intenzivněji vloží ministr dopravy a ministr životního prostředí, a následně jsem samozřejmě připraven jako předseda vlády jednat na vrcholné úrovni v rámci Evropské komise, abychom přijatelné řešení pro Českou republiku našli a abychom co nejvíce z těch 64 staveb mohli v příštích letech konečně realizovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane premiére. Pan kolega Böhnish má doplňující otázku. Prosím pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Pane premiére, velmi děkuji za odpověď. Než otázku, spíše poznámku, že se této věci věnujeme i v Poslanecké sněmovně. Já vnímám tuto věc natolik závažně, že tento týden jsem jménem výboru pro životní prostředí obeslal dopisem eurokomisaře pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybářství pana Karmena Vellu, aby zvážil další postup Evropské komise i s ohledem na to, že zdržení infrastrukturních staveb v České republice bude mít negativní dopad na kvalitu ovzduší, například.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan premiér se chystá na doplnění odpovědi. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Jestli mohu ještě reagovat. Myslím, že tohle je jeden z těch vážných problémů, a doufám, že Evropská komise a příslušné Generální ředitelství životního prostředí to bude vnímat, protože řada těchto staveb může reálně zlepšit životní prostředí pro velké množství občanů, zejména těch, kteří žijí ve městech, kde by se měly postavit obchvaty, kteří žijí ve městech, která by měly minout nové dálnice, které by se mohly postavit. Čili Evropská komise se domnívá, že kvůli stáří posudků EIA, která je, jak jsem zmínil, deset až patnáct let, je třeba nějakým závazným způsobem posoudit, zda v dotčeném území za tu dobu nedošlo k nějakým významným změnám ve vztahu k životnímu prostředí. A já si myslím, že jeden z vážných problémů je právě v tom, že ve vztahu k životnímu prostředí k těm změnám nedošlo. Teď mám na mysli životní prostředí, které ovlivňuje životy lidí, kteří žijí ve městech a obcích, kterými dneska prochází velmi intenzivní tranzitní doprava. Tam tedy skutečně můžeme potvrdit, že bohužel ke zlepšení životního prostředí v těchto lokalitách nedošlo, a naším cílem je postavit tyto silnice a v důsledku těchto staveb zlepšit životní prostředí možná desítek tisíc lidí, kteří dneska žijí v té situaci obrovské zátěže z hlediska tranzitní, zejména kamionové dopravy.

Poslední poznámka. Jde také o evropské fondy, protože pokud nepostavíme a nezrealizujeme ty projekty, o kterých jsem mluvil, tak to jsou projekty, kde zatím je naplánováno, že využijeme cirka 90 mld. korun z evropských fondů v rámci operačního programu Doprava 2, takže i tady je velmi důležité, aby se tyto projekty podařilo zrealizovat, protože na ně máme připraveno cirka 90 mld. korun z fondů Evropské unie.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi. Interpelace je vyřízená. Dalším interpelujícím je pan poslanec Zdeněk Ondráček, který bude interpelovat předsedu vlády ve věci odměňování policistů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, na úvod bych řekl, že pokud zde budu mluvit o policistech, tak částečně myslím také ostatní příslušníky bezpečnostních sborů podle zákona 361.

Jsem velice rád, že vláda České republiky rozhodla o navýšení početních stavů policistů a pro rok 2016 se rozhodla, že nově přijme 850 nových policistů. Nábor to však nebude jednoduchý, protože pokud chci kvalitního člověka, tak ho musím také náležitě odměnit. Pokud se podívám do nařízení vlády č. 286/2015, kterým se stanoví základní tarify pro odměňování příslušníků bezpečnostních sborů, tak u mladého nastupujícího policisty s maturitou, který splní všechny ostatní podmínky, je plat kolem 15 tisíc hrubého. Pokud by nám sloužil zde v Praze v přímém výkonu, tak má rizikový příspěvek, ještě příplatek 6 tisíc korun, takže jsme na hrubé odměně 21 tisíc plus minus. Pokud nebude v Praze, je to podstatně menší.

Když se podíváte do tramvaje pražské hromadné dopravy, tak uvidíte, že Praha shání také strážníky a nabízí jim nástupní plat 30 tisíc korun plus dopravu zadarmo, příspěvek na bydlení a další. Já se vás, pane premiére, ptám - zamýšlíte se nad přenastavením základních tarifů pro odměňování příslušníků a jaký by podle vás měl být nástupní plat policisty. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času k otázce. Pan premiér je připraven k odpovědi. Prosím, pane předsedo vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych na úvod ještě zmínil pár věcí, které se týkají celkového kontextu té otázky, kterou pan poslanec Ondráček položil, protože my jsme v situaci, kdy za prvé postupně zvyšujeme počet příslušníků policie, protože v minulých letech docházelo k výraznému poklesu. My jsme se rozhodli jako vláda, že to změníme. To znamená, měli by přibýt zhruba 4 tisíce policistů. Čili provádíme tento nábor. Současně je dobré poznamenat, že obdobný nábor provádí Armáda České republiky, protože posilujeme i počty příslušníků armády. Vedle toho máme rekordně nízkou nezaměstnanost. Loni jsme měli nejméně lidí bez práce v rámci Evropské unie společně s Německem. To znamená, máme tady nábor k policii, máme tady nábor k armádě, máme tady naštěstí velmi nízkou nezaměstnanost a pak tady samozřejmě máme velké rozdíly z hlediska platů v jednotlivých regionech, to, co pan poslanec zmínil. Rozdíl, který je nejmarkantnější, je v Praze, kde průměrné platy z hlediska regionálních rozdílů jsou mnohem vyšší než jinde, a tady rozdíl nástupního platu k policii a nástupního platu do jiných obdobných zaměstnání je asi největší. Kdybychom se dívali na platy v jižních Čechách nebo třeba na platy v Olomouckém kraji, tak by pravděpodobně ten rozdíl nebyl takový jako u toho příkladu, který se dotkl hlavního města.

Za druhé chci zmínit, že vláda se snaží celkově platy policistů zvýšit, ale nejde jenom o policisty, jde také o další příslušníky ozbrojených sborů. Chci zmínit hasiče. My se snažíme a snažili jsme se vrátit v uplynulých dvou letech policistům a hasičům to, co jim sebrala předcházející vláda Petra Nečase, která snížila tarifní platy o 10 %. My se snažíme postupnými kroky tarifní platy vrátit zpátky. To znamená, že 1. listopadu 2014 se zvýšil základní tarifní plat příslušníka policie o 3,5 %, 1. ledna 2015 se potom tarifní plat zvýšil o 1,5 % a 1. listopadu 2015, tedy loni, došlo ke zvýšení základního tarifního platu o 3 %.

Když se podíváme na to, jak vypadal nástupní plat policisty v roce 2011, tak celkem mohl počítat s částkou 15 820 Kč. To je ten základní tarif, nástupní plat policisty. Od 1. listopadu 2015 ta částka je zhruba necelých 17 tisíc korun. Po ukončení základní odborné přípravy je policista zařazen do třetí tarifní třídy a plat se potom každé tři roky zvyšuje o jeden stupeň. To znamená, je tam platový automat. Pak jsou tam další složky služebního příjmu policisty, se kterými se dá pracovat, to znamená kromě základního tarifu a zvláštního příplatku je to osobní příplatek, odměna, příplatek za službu v zahraničí a příplatek za vedení. To jsou tedy příplatky, které potom ještě ovlivňují celkovou výši platu policisty.

Chtěl bych pana poslance Ondráčka ujistit, že vláda si je vědoma toho problému, který tady dnes je z hlediska konkurenceschopnosti nabídky, která je předkládána ze strany Policie České republiky a Ministerstva vnitra jako zaměstnavatele, i s ohledem na všechny ty faktory, které jsem zmínil. Cílem vlády je, abychom postupně pokračovali i v následujícím období ve zvyšování tarifních platů zaměstnanců veřejného sektoru včetně tarifních platů příslušníků policie.

V uplynulých dvou letech se nám podařilo policii výrazně personálně stabilizovat. Naplnila se volná tabulková místa, snížily se odchody policistů, což je, myslím, velmi důležitá věc. To znamená, zvýšilo se relativní procento zkušenějších policistů, příslušníků sboru. Já jsem přesvědčený o tom, že loňský výborný výsledek, kdy se podařilo meziročně snížit kriminalitu o 14 % v České republice, 14 % je výrazný skok z hlediska snížení kriminality, tak je to také výsledek toho, že se stabilizoval policejní sbor, že jsme ho stabilizovali personálně, že se naplnila postupně volná tabulková místa a že policie je schopna policistům nabídnout i perspektivu postupného zvyšování platů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi. Doplňující otázku položí pan poslanec Zdeněk Ondráček. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Ještě jednou děkuji. Pane premiére, všechno, co jste řekl, mně je samozřejmě známo, protože se tím zabývám. Jsem rád, že jste řekl, že sice navyšujete, ale že jste postupně vraceli, ano, vrátili jste to, co bylo odebráno Nečasovou a Kalouskovou vládou, ovšem stále je tady reálný propad mezd příslušníků o cca 9 %, protože mezitím za těch sedm let byla míra inflace. Pokud mluvíte o tom, že se daří náborovat a doplňujete tabulkové stavy, no pokud bychom nechtěli jít úplně daleko, tak pojďme jenom tady za dveře tohoto sálu, kde je ochranná služba. Deset lidí tady tabulkově chybí. A kolik desítek a stovek hodin tady lidé musejí udělat na přesčasech nebo zadarmo, o tom můžeme klidně diskutovat. A já tuto interpelaci dám odpovědnému ministrovi vnitra.

Znovu se vás zeptám na tu konkrétní otázku, na kterou jste mi bohužel neodpověděl, jaký by podle vás měl být nástupní plat policisty. Stačí, když mi řeknete nějakou částku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan premiér má zájem o doplňující odpověď. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já jsem zde před malou chvílí v té první části své odpovědi uvedl, jakým způsobem se platy policistů zvyšovaly v uplynulém období. Myslím, že to je důležitá změna oproti tomu, co jsme tady viděli v minulosti, protože v minulosti policie příliš perspektivu neměla. S čím se policisté setkávali, když nastoupili? Setkávali se s tím, že se snižovaly tarifní platy. Setkávali se s tím, že se rušily policejní okrsky. Snižovala se tabulková místa v rámci policie. Setkávali se s tím, že chyběly peníze na zajištění základního provozu policie. Já si pamatuji, a jsou to tři čtyři roky zpátky, kdy kraje a města přispívaly policii, dávaly dary policii, policejním okrskům, aby policisté vůbec měli na benzin a mohli zajišťovat tu práci, kterou by zajišťovat měli. Já jsem rád, že tyhle věci už jsou minulostí, že policisté nemusí žebrat na radnicích, aby mohli vyjet s policejním vozem z garáže, a že dneska policie má perspektivu, má jasno, kolik lidí bude mít, nabírá nové příslušníky.

Já bych si samozřejmě přál, stejně nepochybně jako pan poslanec Ondráček i další poslanci a poslankyně v této Sněmovně, abychom byli schopni nabídnout konkurenceschopný plat pro nastupujícího policistu, aby k policii šli lidé, kteří s tím spojují své dlouhodobé plány, kteří tam skutečně chtějí pracovat pro zajištění bezpečnosti a chtějí u policie chránit své spoluobčany. Ale musíme se k tomu dostat postupně. Nemůžeme udělat nějaké radikální, jednorázové zvýšení platů jenom u policistů, jenom u nastupujících policistů. Já jsem stoupencem toho, abychom každý rok učinili krok ke zvýšení tarifních platů, a na konci volebního období budeme schopni jasně doložit, jak jsme postupně odměňování policistů zlepšili. Ale není to jenom o tom odměňování. Je to o celkových podmínkách, které jsou pro práci policistů ze strany Ministerstva vnitra a Policie České republiky vytvářeny.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, děkuji, tímto je interpelace vypořádána. Dalším interpelujícím je pan poslanec Jiří Valenta, otázka omezování anonymity internetu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, dovolte mi požádat o váš názor na registrované pokusy, prozatím nesmělé, směřující k budoucímu státnímu omezování anonymity internetu. V resortu informačních technologií vyvolala myšlenka podle médií vzešlá přímo z vaší vlády, nazvaná odanonymizování internetu, skutečně velký poprask, což vám na tomto místě jako předseda podvýboru pro ICT průmysl a eGovernment mohu plně dosvědčit. Každému z nás je jasné, že kyberkriminalita je významným společenským problémem dnešní doby, a i vy jste se mohl s některými z jejích projevů a minimálně s některými nepříjemnými dopady seznámit na vlastní kůži. Kyberkriminalita může útočit několika směry, na stát i formou takzvaných kybernetických válek, na jednotlivce, kterým je odcizována identita a osobní údaje následně zneužívané k rozličným podvodným jednáním, anebo na kritickou infrastrukturu, tedy například na atomové elektrárny, nemocnice či vojenské cíle. Může však ale i umožňovat či zprostředkovávat nákup drog, dětskou pornografii, nelegální obchod se zbraněmi, extremismus atd. Na straně druhé státem řízená kontrola, případně jakékoliv omezování svobody internetu jsou přímými zásahy do soukromí občanů a mohou nás tak přiblížit k autoritativním režimům, což byste asi jako sociální demokrat, předpokládám, že tělem i duší, nechtěl. Mohl byste se také teoreticky přiklonit k mezivariantě, tedy k nějaké formě měkčí regulace, jenže ta by se podle odborníků dotkla pouze domácích uživatelů, nikoliv skutečných kyberzločinců. Navíc by i v tomto případě vzrostl stupeň nechtěné státní kontroly doposud relativně svobodného média.

Vážený pane předsedo vlády, prosím tedy nyní nejen o váš osobní názor na tento problém, ale zejména o stanovisko vlády jako vrcholného exekutivního orgánu, tak aby bylo možno do budoucna předejít rozličným spekulacím. Děkuji předem za jasnou a nevyhýbavou odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Valentovi a pan předseda vlády je připraven odpovědět. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, předpokládám, že pan poslanec měl ve svém vyjádření na mysli článek, který vyšel v Mladé frontě Dnes 19. ledna letošního roku. Ten článek tam vyšel pod titulkem "Chovanec: na web jen s povolením". Já bych rád zde ocitoval, abych byl přesný, reakci ministra vnitra, který se proti tomuto článku v Mladé frontě Dnes okamžitě 19. ledna ohradil, a chtěl bych tedy uvést na pravou míru tvrzení, která se objevila v Mladé frontě Dnes v této souvislosti.

Ministerstvo vnitra tedy ve svém stanovisku sděluje: Mladá fronta Dnes, konkrétně redaktor Václav Janouš, v úterý 19. ledna zveřejnil hrubě manipulativní text nazvaný "Chovanec: na web jen s povolením". Článek Mladé fronty Dnes podsouvá čtenářům lživé informace o tom, že ministr vnitra chce všem uživatelům rozdat jakési občanky a prosadit, aby lidé mohli na internet jen s povolením. Stejně tak ministr vnitra nikdy neřekl, že by chtěl přístup k internetu omezit. Tyto informace jsou lživé a nikdo z Ministerstva vnitra ani ministr vnitra nikdy nic takového neřekl. Považujeme tedy za nesmyslné dávat snahy o otevření veřejné debaty o bezpečnosti internetu do souvislosti s kroky Číny nebo třeba Ruska, tak jak to učinil redaktor Mladé fronty Dnes.

A dále tedy ještě cituji ze stanoviska Ministerstva vnitra: Ministr vnitra pouze vyjádřil názor, že zřejmě nastala doba otevřít na téma bezpečnosti internetu veřejnou diskusi. Otevřená odborná diskuse, která by se věnovala různým možnostem, jak se bránit působení extremistických hnutí ve virtuálním prostoru, je podle ministra potřebná a nemluví se o ní jen v České republice, ale i v dalších zemích. Ministerstvo vnitra považuje za zarážející, že se Mladá fronta Dnes v době, kdy o bezpečnosti internetu mluví prakticky celý svět, takto explicitně vymezuje proti snahám o boj s internetovou kriminalitou. Tolik tedy citace ze stanoviska Ministerstva vnitra, které v této věci bylo vydáno.

Čili i z toho stanoviska lze jasně doložit a dovodit, že ministr vnitra Chovanec nepřišel s žádným návrhem, jak omezit svobodu přístupu k internetu. Nicméně myslím, že je nám zřejmé, že tady existuje problém. Ten problém se spíše jmenuje ochrana údajů občanů při zveřejňování na internetu, protože obecně platí ochrana soukromí, ta obecně platí také na internet i na provozní a lokalizační údaje. A stejně se to týká i obsahu komunikace, kterou lidé vedou na internetu, dopadá na to listovní tajemství, které je ve většině případů možné prolomit jen se souhlasem soudce. To znamená, že velmi často se dnes i v rámci Evropské unie, jednotlivých zemí řeší problém, kdy si lidé stěžují, že na internetu jsou o nich nepravdivé či neaktuální informace, a velmi často se soudy za tyto stížnosti občanů staví. Takže myslím si, že není možné ignorovat situaci, kdy bohužel technologický pokrok v řadě oblastí, pokud jde o elektronickou komunikaci, předbíhá právo a předbíhá také oprávněný zájem občana na ochraně soukromí.

My si myslíme, že je důvod, abychom na toto téma vedli obecnou debatu, abychom na to vedli odbornou diskusi, ale cílem určitě není omezit svobodu internetu. Cílem je najít takové cesty, abychom omezili možnosti páchat internetovou kriminalitu. A já jsem velmi rád, že Česká republika patří mezi země, které jsou v této oblasti nadprůměrně aktivní. Jsem rád, že se nám podařilo prosadit v uplynulých dvou letech zákon o kybernetické bezpečnosti, že tady máme středisko, které provozuje Národní bezpečnostní úřad a které hlídá všechny incidenty v kyberprostoru, eviduje všechny incidenty v kyberprostoru. Jsem také rád, že Policie České republiky na úrovni celorepublikového útvaru zřídila specializovanou součást Policie České republiky v rámci ÚOHS, kde se experti policie věnují této kriminalitě. Chci také informovat o tom, že už na základě rozhodnutí, která byla učiněna v loňském roce v rámci zvyšování počtu policistů, výrazná část těch nových expertů, kteří budou najímáni k policii na celostátní úrovni, půjde do toho útvaru, který bude bojovat se zločinem na internetu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi. Pan kolega Valenta ještě doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji, pane premiére. Víceméně jste mně odpověděl, i když to byla odpověď taková trošku opatrná, ale chápu to. Dovolil bych si vám položit ještě jednu otázku, a to trošku z jiného soudku. Zajímal by mě váš názor, co říkáte na to, že tato informace, správně jste řekl, z jakého článku to pochází, ty informace, o kterých jsem zde hovořil, zajímalo by mě, co říkáte na to, že pochází z tábora vašeho koaličního spojence Andreje Babiše z hnutí ANO, protože ten samozřejmě deník Mladá fronta Dnes vlastní. Takže co mi k tomu můžete říci?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za doplňující otázku. Pan premiér je pravděpodobně také připraven odpovědět. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Tak určitě pokud bych se vcítil do pozice pana ministra Chovance v okamžiku, kdy tedy se ráno podívám na headliny a zjistím, že jsem takto nepravdivě osočen, tak bych si určitě nic pěkného o koaličním partnerovi nepomyslel. Čili minimálně bych to označil za nedostatek solidarity a určitého pochopení v rámci koaliční spolupráce. A po dalším nechci raději pátrat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Budeme pokračovat, interpelace je vyřízena. Nyní pan poslanec Herbert Pavera ve věci čerpání evropských fondů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné odpoledne, vážený pane premiére, vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové.

Na dnešní tiskové konferenci pana premiéra a paní ministryně pro místní rozvoj mě zaujaly informace o čerpání dotací Evropské unie jak z úst paní ministryně, tak i pana premiéra. Mimo jiné pan premiér řekl, že je klíčovou prioritou vlády čerpání prostředků z fondů Evropské unie, a to opravdu chválím a věřím, že tomu tak bude. Pan premiér, ale také řekl, že když vláda nastoupila v lednu 2014, bylo vyčerpáno pouze 389 miliard korun, to je 55 % celkové alokace dotace. Vládě se podařilo pak za dva roky dočerpat 250 miliard korun až na 94 % z celkové alokace dotací. Paní ministryně pro místní rozvoj pak mimo jiné sdělila, že v roce 2013 se nedočerpalo 11 miliard, v roce 2014 9 miliard a pravděpodobně v roce 2015 nebude dočerpáno 10 miliard korun.

Pane premiére, opravdu si myslíte, že je pouze zásluhou vaší vlády čerpání dalších 250 miliard v letech 2014, 2015 v programovém období 2007 až 2013? Copak nevíte, že řada projektů byla podána již v roce 2012 i 2013 a poté se realizovala, a platba byla teprve až v roce 2014? Není tak vaše informace o čerpání dotace účelově upravená pro veřejnost? V roce 2013 se nevyčerpalo 11 miliard. V minulých vystoupeních jste za to obviňoval i pravicovou Nečasovu vládu. Možná že jste zapomněl na to, že tato vláda v tom roce vládla pouze půl roku a že by možná dosáhla mnohem lepších výsledků než vy v dalších letech. A je pravdou, že se v novém období 2014, 2015 nevyplatila zatím z prostředků EU ani koruna? Na dnešní tiskovce jste říkal, že v roce 2020 nebude tak málo peněz dočerpáno. To by znamenalo, že každý rok budete čerpat 130 miliard. Je to reálné? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan předseda vlády je připraven na odpověď. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, samozřejmě souhlasím s tím, co říkal pan poslanec Pavera. Životní cyklus projektů je dlouhý, často je mnohem delší než plánovací období. To znamená, buď se s ním protne, nebo se s ním neprotne. Ale je evidentní, že řada projektů začala být připravována ještě před rokem 2007, než formálně období začalo. Pak muselo být uplatněno a muselo být zadministrováno. Jenom jsem zmínil jeden kontrolní údaj, který si myslím, že je důležitý. Vždycky když nastupuje nová vláda, tak by to asi měla udělat. To znamená, řekněme vyčistit stůl a popsat věci, tak jak jsou, říci, kde je ten výchozí stav, na kterém začíná. Dneska jsem připomněl výchozí stav, na kterém jsme začínali v roce 2014. Situace byla taková, to plánovací období formálně trvalo 2007 až 2013 a pak samozřejmě se uplatňuje princip N+2, to znamená, dočerpáváme 2015. Čili v okamžiku, kdy nastoupila naše vláda, což bylo oficiálně 29. ledna 2014, tak už vlastně jsme byli v režimu N+2, protože základní období končilo v roce 2013. A v únoru roku 2014 po období 2007 až 2013 bylo vyčerpáno, bylo proplaceno 55 % celé alokace. Čili uběhlo celé období a bylo proplaceno jenom 55 % alokace. Když si to představíte, tak je to podobná situace, jako by teď proběhlo celé období a v roce 2020, který je před námi, přišla nová vláda a zjistila, že je vyčerpáno z této naší finanční perspektivy, která začala v roce 2014, jenom 55 % alokace, a zjistila to na jaře roku 2021, že je to jenom 55 %. Takže je evidentní, že k určitému zpoždění tady došlo a že tady byla nerovnováha a že velká část projektů se musela realizovat teprve na poslední chvíli a dočerpávalo se zejména v roce 2015.

Podařilo se nám tedy zrychlit čerpání. Za dva roky se podařilo proplatit 250 miliard. To znamená, dneska se pohybujeme na úrovni 94 %, výchozí hranice byla 55 %, teď jsme přes 94 %, a samozřejmě se teď budeme snažit ještě v rámci dokončování celého procesu, aby ten výsledek byl pokud možno co nejlepší.

Proč je důležité, abychom nenabrali zpoždění? V roce 2018 vlastně bude první rok... bude poslední rok, kdy bude možné ještě dočerpávat v rámci systému N+2, a v roce 2018 hrozí na konci roku první propadnutí evropských prostředků, které nestihneme vyčerpat. Takže my potřebujeme v roce 2018 mít vyčerpáno alespoň 50 % celkové alokace. To si myslím, že je mezník, na který by tato vláda měla cílit.

Dnes jsem o tom mluvil se všemi šéfy operačních programů. Snažíme se, abychom skutečně maximalizovali rozsah výzev, objem prostředků, na které jsou vypsány výzvy. Těch výzev je v tuto chvíli vyhlášeno cca 180. V informačním systému monitorovacího systému evropských fondů máme 11 tisíc žádostí už dneska zaevidováno. To znamená, pohybujeme se z hlediska celkové alokace kolem 30 % celkové alokace z hlediska vypsaných výzev. Takže si myslím, že jako výchozí stav je to v situaci, kdy si troufám říci, že jsme připraveni splnit cíl mít alespoň 50 % proplacených evropských prostředků v roce 2018, tak abychom se nedostali do situace, kde jsme byli 2013, 2014, 2015, že propadly evropské prostředky.

Jinak z hlediska bilance už dneska, kterou v zásadě sčítáme jenom ztráty, tak chci připomenout, že v roce 2013 se nepovedlo vyčerpat 11 miliard, v roce 2014 9 miliard a v roce 2015 by to měla být částka, tak jak dnes potvrdila paní ministryně pro místní rozvoj, do 10 miliard. Čili celkově za programové období, kdy jsme měli možnost čerpat zhruba 700 miliard by nemělo být dočerpáno do 30 miliard korun.

Jenom chci ještě připomenout, že podle dnešního ranního sdělení Ministerstva pro místní rozvoj oslabení kurzu české koruny vlastně vedlo k tomu, že se zvýšil během toho období, ten objem prostředků by se zvýšil zhruba o 23 miliard korun. To znamená, že to byla částka, se kterou jsme se ještě museli vypořádat navíc. Vzhledem k intervencím, které začala realizovat Česká národní banka, se zvýšil objem prostředků v eurech a to ještě zkomplikovalo situaci z hlediska dočerpání starých evropských fondů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, děkuji. Pan kolega Herbert Pavera se hlásí k doplňující otázce. Ještě než ji řeknete, konstatuji omluvu pana poslance Martina Komárka od 14.30. Máte slovo.

 

Poslanec Herbert Pavera: Dobře. Děkuji, pane premiére, za odpověď. Jenom připomínám, že ani vám se nepodařilo v roce 2014 a v roce 2015 proplatit ani korunu, takže věřím, že do toho roku 2018 se těch 50 % podaří.

Ale chci ještě poslední dotaz. V roce 2014 jsem se dotazoval vás i tehdejší paní ministryně pro místní rozvoj Jourové, zda v prostředcích EU období 2014-2020 je dostatek financí na rozvoj obcí a měst. Tehdy jste mě ubezpečili že ano. Opak je ale pravdou. Je tam mnohem méně peněz, než by obce a města skutečně potřebovaly. Budete tedy chybějící finance pro obce a města řešit třeba navýšením rozpočtového určení daní?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan premiér doplní svoji odpověď. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Jestli mohu nejprve k té otázce naší schopnosti dosáhnout do toho roku 2018 zhruba těch 50 % celkové alokace. Ještě jednou tady připomenu a přečtu raději přesně ta čísla, jak jsme na tom nyní v zásadě k dnešnímu dni. Od počátku programového období bylo vyhlášeno za všechny programy 180 výzev s alokací 240 miliard v těchto výzvách, takže to znamená, tam už je možné podávat v monitorovacím systému žádosti. Těch žádostí je v monitorovacím systému zatím evidováno 11 tisíc. A ta částka 240 miliard představuje 37 % z celkové alokace, která činí 648 miliard korun. To znamená, v tuto chvíli máme výzvami pokryto cca 37 % alokace. Předpokládám, že v letošním roce už bude reálně zahájeno čerpání napříč operačními programy, a myslím si, že to je dobrý začátek splnění toho cíle, abychom měli vyčerpáno 50 % alokace v roce 2018.

Pokud jde o otázku pokrytí potřeb obcí a měst, myslím, že v celé řadě oblastí je, bude převis poptávky z hlediska čerpání evropských fondů. Ukazuje se to už dneska podle mě a bude se to více ukazovat u životního prostředí, kde byla výrazně snížena celková alokace prostředků. Tam velmi často byli žadateli obce a města. A já si myslím, že příští vlády budou muset pravděpodobně hledat náhradní zdroje v rozpočtu na posílení potřeb obcí a měst v této oblasti. Připomínám, že my jsme zvýšili rozpočtové určení daní pro kraje. Parlament to schválil, to znamená, to se zvýšilo od 1. ledna letošního roku a od 1. ledna roku 2017 se zvyšuje rozpočtové určení daní pro obce. To znamená, řeší se tam otázka posílení příjmů obcí na vrub celkového výnosu daně z přidané hodnoty. To jsou ty konkrétní kroky, které jsme podnikli.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Tím je interpelace vypořádána. Dalším interpelujícím je poslanec Petr Fiala ve věci daně z přidané hodnoty. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Dobrý den, pane premiére. Na začátek bych citoval z jednoho dokumentu: "Občan a jeho rodina by se měli v zemi cítit svobodně, spokojeně a být na ni hrdi. Živnostníci, podnikatelé a firmy by v ní měli bezpečně a svobodně podnikat, platit daně a nabízet zaměstnání. Stát si bude vážit daňových poplatníků a zabrání plýtvání při rozdělování peněz z jejich daní." Tolik citát, myslím, že ten text poznáváte. Je to z programového prohlášení vaší vlády. A teď k té otázce.

V poslední době se objevují informace o tom, že finanční úřady úmyslně blokují nebo komplikují registraci plátců daně z přidané hodnoty. Tedy konkrétně těch lidí, kteří se chtějí dobrovolně k placení této daně přihlásit. Mohu uvést pár příkladů, co se po těch lidech, kteří chtějí dobrovolně platit daň z přidané hodnoty, požaduje. Předložte podnikatelský záměr, uveďte informace, o jakou ekonomickou činnost se jedná, uveďte adresu místa, kde ekonomická činnost probíhá, a doložte vlastnictví nemovitosti. Předložte obchodní smlouvy s odběrateli a dodavateli, případně další korespondenci. Sdělte, zda svou činnost uskutečňujete prostřednictvím svých zaměstnanců. Předložte seznam odběratelů a dodavatelů. Sdělte správci daně, jaký majetek vlastníte, například motorová vozidla, nemovitosti, počítače, kancelářské vybavení. Předložte případně další průkazné listinné dokumenty, které lze považovat za doklady prokazující výkon ekonomické činnosti. To jsou požadavky některých finančních úřadů, nebo řady finančních úřadů na ty, kteří chtějí dobrovolně platit daň z přidané hodnoty. Z toho je zjevné, že tady dochází ke zdržování a dochází tu k odrazování těch lidí, kteří toto chtějí dobrovolně udělat.

Pane premiére, já se vás ptám, jak je to v souladu s programovým prohlášením vlády. A taky co hodláte udělat pro to, aby tato praxe přestala.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan premiér je připraven na odpověď. Prosím, pane předsedo vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokud mohu reagovat na interpelaci pana poslance Fialy, především chci říci, že my se snažíme v celé řadě oblastí dosáhnout toho, aby se snížilo okrádání státu na daních. To znamená, aby se snížily daňové úniky. Vedeme tady o tom debatu poslední dva roky velmi intenzivně v Poslanecké sněmovně. Vedli jsme ji kolem kontrolního hlášení na DPH, které zavedli na Slovensku a které my jsme zavedli také v České republice s cílem omezit daňové úniky. Vedeme debatu kolem elektronické evidence tržeb. Vedeme debatu o prokazování původu majetku. Ale pak jsou tady samozřejmě další opatření, která volí daňová správa právě proto, aby zamezila možnosti daňového úniku a působila preventivně proti vzniku ztrát pro státní rozpočet.

Chci také ještě zmínit z těch opatření, která jsme udělali, daňovou Kobru, což opět není nic, co by mělo život podnikatelům komplikovat. Mělo by to komplikovat život těm, kdo nejsou poctiví, kdo okrádají stát na daních a působí daňové úniky.

Pokud jde o téma, na které vy jste se tady teď zeptal: Daňová správa prověřuje všechny subjekty, které vstupují do systému daně z přidané hodnoty, prověřuje je stejně, bez ohledu na to, jestli tak činí dobrovolně, nebo tak činí povinně. Daňová správa to nedělá proto, aby podnikatelům zkomplikovala podnikání, ale dělá to proto, aby zabránila pokud možno vstupu osobám, které chtějí systém daně z přidané hodnoty zneužít. Zajišťuje se tak bezpečnější prostředí právě pro poctivé plátce, kterých je samozřejmě většina. Při registraci nových plátců DPH věnuje daňová správa maximální pozornost okolnostem, které by mohly nasvědčovat účelové registraci takového plátce s cílem zneužít systém daně z přidané hodnoty. Z tohoto důvodu se snaží daňová správa prověřovat zejména základní podmínku registrace a to, zda žadatel skutečně samostatně uskutečňuje nějakou ekonomickou činnost. Aby správce daně tuto věc ověřil, požaduje po poplatníkovi předložení stěžejních dokumentů. Jde například o podnikatelský záměr, obchodní smlouvy s odběrateli či dodavateli, způsob provádění ekonomické činnosti. Zda vůbec daňový subjekt má dostatečné personální či materiální vybavení pro deklarovanou činnost. Kopie vystavených faktur apod.

Jedná se o citlivá data. Finanční správa s nimi pracuje v režimu jejich ochrany a využívá se celá řada bezpečnostních opatření. Správce daně posuzuje každý případ žádosti o registraci plátce daně samostatně, zohledňuje také veškeré informace, které v rámci jím provedeného registračního řízení shromáždil, přičemž chrání také zájmy státu a chrání také zájmy těch plátců, kteří už v systému DPH dneska jsou. Před vydáním rozhodnutí o registraci plátce DPH pečlivě zvažuje konkrétní okolnosti daného případu, a to v závislosti na shromážděných dokladech. V případě, že správce daně na základě shromážděných dokladů zjistí, že deklarované plnění nebo předpoklad výkonu reálné činnosti se zakládá pouze na předstíraných plněních, pak je registrace zamítnuta.

Tolik tedy velmi stručně k okolnostem registrace plátců DPH do systému plátců daně z přidané hodnoty.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane premiére. Pan poslanec Fiala položí doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Fiala: Já jenom poznamenám, že toto je skutečná interpelace. Tady ze 16 interpelací na pana premiéra je 8 od koaličních poslanců, což je minimálně zvláštní.

Pane premiére, mě vaše odpověď neuspokojila, protože obsahuje informace, které jsou mylné. Například pokud obrat podnikatele přesáhne jeden milion korun a on se stane povinně plátcem daně z přidané hodnoty, tak vůbec informace v tomto rozsahu a dokumenty v tomto rozsahu po něm požadovány nejsou. Takže ta rovnost tady není. A já tedy velmi pochybuji o tom a nedovedu si představit, k čemu potřebuje Finanční správa takové údaje, jako jaké má ten podnikatel auto atd. To přece vůbec s daní z přidané hodnoty a s tím, jak podniká, nesouvisí. Takže tady jde zjevně o nepřiměřené požadavky na drobné podnikatele, a to na ty, kteří se dobrovolně chtějí stát plátci daně z přidané hodnoty. Mně to připadá jako úplně absurdní politika, kterou teď stát vůči těmto lidem uplatňuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan premiér odpoví v doplňující odpovědi. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych odkázat na dlouhodobé analýzy, které předkládá daňová správa, když vyhodnocuje stav daňového prostředí v České republice. Netýká se jenom České republiky, týká se to i jiných zemí Evropské unie. Oblast daně z přidané hodnoty je oblast, kde dochází k výrazným daňovým únikům. A pokud by vláda nereagovala dostatečně razantně, pak by samozřejmě mohla být ze strany opozice kritizována za to, že nedělá dost pro to, aby daňovým únikům v oblasti daně z přidané hodnoty zabránila.

My se snažíme postupovat nikoliv způsobem pokus-omyl, že bychom vymýšleli česká řešení a ta tady zkoušeli v České republice. Snažíme se dívat kolem sebe otevřenýma očima. Snažíme se využívat zkušenosti okolních zemí a inspirovat se tam. A musím říci, že například Slovensko z hlediska opatření, která přijalo v posledních letech v boji proti daňovým únikům, výrazně Českou republiku předběhlo. A nemyslím si, že ta opatření, tak jak byla na Slovensku zavedena - jenom připomínám, že jsou tam registrační pokladny, že je tam kontrolní hlášení DPH - nemyslím si, že by to Slovensko nějak zpomalilo hospodářsky. Jenom připomínám, že v uplynulých letech v průměru slovenská ekonomika rostla výrazněji než ekonomika česká. Podařilo se nám Slováky předběhnout v loňském roce, kdy jsme dosáhli většího hospodářského růstu než u nich.

Takže ta opatření proti úniku v oblasti DPH mají svou logiku a vycházejí ze zkušeností daňových správ jiných zemí. Cílem je, abychom zabránili účelové registraci mezi plátce daně z přidané hodnoty, abychom zabránili vzniku účelově vytvářených řetězců, které pak slouží k tomu, že jsou vyváděny prostředky ze státního rozpočtu v podobě vratek odpočtů daně z přidané hodnoty.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane premiére. Tak a pokračujeme interpelací pana poslance Zdeňka Soukupa ve věci migrace a opatření vlády. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, já trochu vybočím z korektní rétoriky.

Vážený pane premiére, ve své zprávě k migraci jste minulý týden zmínil některá stanoviska, některá opatření nebo očekávání, či jak to nazvat. Zmínil jste se například, že oslabení přílivu migrantů by mohlo zařídit Turecko. Obracejí se na mě lidé a také já se ptám, jak je možné věřit dohodě s představitelem země, který byl zvolen za islamistickou stranu. Drobná pochybnost. Připomenu publikovaný výrok prezidenta Erdogana: Neexistuje radikální anebo umírněný islám. Islám je jenom islám. Islám je jenom jeden.

Opravdu můžeme věřit partnerovi, který přehlíží, nebo přehlížel spíš, tak se to dá říct, kšeftování s ropou z Islámského státu? Doložily to ruské i americké satelitní snímky nekonečných kolon cisteren na tureckém území. A jak je to s náborovými centry ISIL na tureckém území? Informaci o tom přinesly nedávno, řekl bych, prestižní a solidní americké agentury.

Pochybnosti mám také o tom, že nás spasí setrvalé verbální odmítání kvót a utěšování, že vlastně ležíme mimo hlavní migrační proud. Mám dobrou paměť. V živé paměti mám, jak k nám Spolková republika Německo po roce 1993 vyexpedovala tisíce Vietnamců vybavených tučným kapesným. Tehdy si pamatuji titulky: 50 tisíc Vietnamců odchází z Německa. Německá vláda tehdy nabídla každému Vietnamci, který se vystěhuje, zdarma letenku a 400 marek. Jsou to jenom pochybnosti. Jenom z těch očekávání, které máme, prostě některá nemusí vyjít.

Pane premiére, máme nějaký plán B?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan premiér je jistě připraven k probíhajícímu bodu. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, to, co zde zmínil pan poslanec Soukup a týká se Turecka. Já jsem samozřejmě předtím, než jsme jako Česká republika souhlasili s dohodou s Tureckem, a my jsme ji podpořili, podpořilo tu dohodu všech 28 členských zemí Evropské unie, žádná země se nepostavila proti této dohodě, tak jsem vedl rozhovory s představiteli dalších evropských zemí a zkoumal jsem jejich motivaci k tomu, aby se takováto dohoda, která je hodně konkrétní a která dává samozřejmě Turecku řadu velmi slušných nabídek ze strany Evropské unie, ale současně požaduje také po Turecku naprosto konkrétní kroky, které by Turecko mělo uskutečnit, jestli skutečně je nezbytné, abychom takovouto dohodu nyní uzavírali. Velká část představitelů zemí, jako je Německo, Rakousko, Francie, byla přesvědčena o tom, že v případě takovéto dohody může Turecko jednat aktivněji ve snaze regulovat ten silný migrační tlak, který je Evropu.

Chci také konstatovat, že v situaci, kdy se prudce zhoršuje bezpečnostní situace kolem Evropy, na východě Ukrajina, konflikt Ukrajiny a Ruska, Blízký východ, válka v Sýrii, Islámský stát v Iráku a v Sýrii, severní Afrika, válka v Libyi, nestabilita v řadě dalších zemí, Evropa se musí více starat o to, co se děje v jejím okolí.

Turecko je významný strategický partner v regionu Asie, Blízkého východu, je to země, která je členem Severoatlantické aliance stejně jako my, tzn. je to náš spojenec v rámci Severoatlantické aliance a je to země, která má demokratický systém, byť v rámci toho demokratického systému v posledních letech získává největší podporu strana, která je nábožensky orientovaná na islám, což v tom tureckém náboženském prostředí není nic úplně výjimečného, ale v minulosti tam silnější pozici měly sekulární politické strany, v posledních letech má silnější podporu nábožensky orientovaná strana, která vyhrála poslední volby do parlamentu a získala dokonce nadpoloviční většinu všech křesel, ale v rámci demokratických voleb v Turecku.

Já teď nechci hodnotit kvalitu turecké demokracie. Myslím si ale, že Evropa musí využít všechny možnosti, aby rychle regulovala ten silný migrační tlak, který na Evropu směřuje. Jsou tedy následující varianty postupu, nebo jednotlivé kroky.

Za prvé. Máme oprávněnou možnost požadovat po Turecku a Řecku, aby zlepšily spolupráci z hlediska regulace migrace. Můžeme požadovat na základě uzavřené dohody s Tureckem, aby Turecko zasáhlo proti pašerákům lidí, aby omezilo možnosti vyplouvat na člunech z tureckého pobřeží, aby omezilo možnosti tam ty čluny distribuovat, prodávat, včetně záchranných vest, aby Turecko posílilo bezpečnostní opatření na svém západním pobřeží a vracelo uprchlíky na své pobřeží, pokud je zadrží, ve svých pobřežních vodách. Tohle můžeme po Turecku požadovat. Můžeme po něm také požadovat, aby lépe chránilo své vnější hranice a regulovalo např. příliv uprchlíků z Pákistánu nebo Afghánistánu na své území.

Současně, pokud Turecko nebude schopno plnit tyto povinnosti a nepovede to ke snížení migračního tlaku, máme oprávněnou možnost požadovat tuto regulaci po Řecku. Já jsem rád, že Evropská komise konečně po řadě měsíců upozorňování začala velmi pečlivě zkoumat, jestli Řecko plní všechny podmínky, které by mělo jako člen Schengenu.

V případě, že ani Řecko nebude schopno zareagovat, další varianta, která podle mého názoru je naprosto reálná, je varianta, že pomůžeme střežit hranice v Bulharsku a Makedonii a dosáhneme toho, že na této hranici mezi Bulharskem a Řeckem, mezi Bulharskem a Tureckem, mezi Makedonií a Řeckem, event. mezi Albánií a Řeckem bude dodržován režim pro regulaci migrace, že od této hranice budou vraceni ekonomičtí migranti a bude dána možnost vstupu pouze uprchlíkům, kteří mají šanci v Evropě získat azyl.

Tady může sehrát pozitivní roli V4. Proto jsem také svolal v té situaci, která je před summitem Evropské unie, kdy v Evropě roste nervozita z toho, co bude v příštích týdnech, tak jsem svolal do Prahy 15. února summit premiérů V4. Sejdeme se tady a chceme se konkrétně domluvit, co může V4 udělat pro posílení ostrahy hranic na Balkáně, tzn. na té linii, kterou jsem popsal. Jak můžeme pomoci Bulharsku, jak můžeme pomoci Makedonii a jak budeme společně vystupovat na Evropské radě, abychom zdůraznili ten aspekt ochrany vnější schengenské hranice. Protože než vznikne společná evropská pohraniční a pobřežní stráž, to bude ještě nějakou dobu trvat, my jsme připraveni tam vstoupit, do té pobřežní stráže, a do té doby podle mého názoru je potřeba jednat na Balkáně v rámci této hlavní migrační trasy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Doplňující otázka pana poslance Soukupa. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Já spíš než otázka drobná poznámka. Já jsem rád, že máme plán B a dokonce i C, jak jsem se doslechl.

Já jsem se před časem zúčastnil s delegací jako doprovod pana Hamáčka cesty do Makedonie. Musím konstatovat, že v podstatě Makedonci už zcela logicky tuto hranici vytvořili bez ohledu na to, že v podstatě nedostali na to svého času od Evropské unie ani korunu.

Nicméně rád bych se zeptal na jednu věc. Může dojít k opravdu krizové situaci, kdy všechna tato opatření v podstatě nevyjdou. Jsme připraveni, dejme tomu, na uzavření naší národní, státní hranice? Víte, my v podstatě, to není nic proti Evropské unii, protože jak známo, z reglementu Evropské unie my minimálně na půl roku, a teď se jedná o dalším přesčasovém období, na to v podstatě máme nárok. A chtěl bych se zeptat, za jak dlouho jsme schopni v podstatě učinit takové opatření.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Jenom chci připomenout ještě v souvislosti s tím, co říkal pan poslanec, o té situaci s Vietnamci, a řekněme, tou dobou, kdy odcházeli z Německa a řada z nich se usazovala tady u nás v České republice. Tak pokud budeme, a my jako Česká republika na tom trváme, respektovat dublinské dohody a pravidla, která fungují v rámci Schengenu, tak Německo by k nám mohlo vracet pouze takové uprchlíky, kteří by prokazatelně na jeho území přišli přes Českou republiku. Takové množství, to množství uprchlíků, kteří by takto přišli do Německa přes naše území, je naprosto minimální. Ale samozřejmě v rámci pravidel Schengenu by to takto mohlo fungovat, ale toto minimální množství jsem schopni samozřejmě jako Česká republika regulačně zvládnout. V případě, že by došlo k tomu, že Německo uzavře své hranice, zesílí kontrolu na svých hranicích, Česká republika je připravena reagovat, budeme reagovat v návaznosti na Rakousko. Předpokládám, že pokud by Německo uzavřelo své hranice, vzápětí uzavře své hranice také Rakousko, Slovinsko a prostě to domino se bude skládat po Balkáně směrem na jih. To znamená, že jednotlivé země postupně budou přijímat zpřísněná opatření na svých hranicích.

Česká republika má v tuto chvíli posílený dozor na hranici mezi Českou republikou a Rakouskem. V loňském roce proběhlo cvičení policie a armády a v tuto chvíli je policie a armáda připravena v případě rozhodnutí vlády během několika hodin dramatickým způsobem zesílit ostrahu hranice mezi Českou republikou a Rakouskem. U této hranice předpokládáme, že by mohla být nejvíce zatížena v případě rozhodnutí Německa uzavřít svoji hranici do doby, než by o uzavření svých hranic rozhodlo také Rakousko.

Čili odpověď na otázku pana poslance je: v řádu několika hodin. Příslušné plány jsou připraveny, příslušní policisté a příslušníci armády jsou připraveni, čili se přesně ví, o které jednotky by se jednalo. Proběhl nácvik a byla zmapována jižní část hranice z hlediska potřebné infrastruktury, která by se tam musela přivézt, abychom byli schopni také policistům a hlídkujícím vojákům zajistit potřebné zázemí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A nyní pan poslanec Ladislav Velebný k otázce minimální mzdy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Velebný: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, obracím se na vás ve věci zvyšování minimální mzdy, protože se domnívám, že chodit do práce a být chudý je pro občany České republiky nedůstojné. Jak všichni víme, zaměstnanost se růstem investic a exportu neustále zvyšuje. Roste HDP na osobu, udržuje se nízká inflace, v posledním roce se snížilo zadlužení státu. Vláda se snaží zlepšit životní situaci těch skupin, které jsou nejzranitelnější. Mám za to, že když ekonomika roste, měly by to poznat nejen firmy na svých ziscích, ale taky zaměstnanci ve svých příjmech.

Pane premiére, od ledna letošního roku se zvedla minimální mzda. Tady připomenu, že od roku 2013 se tak již minimální mzda v České republice zvýšila o 1 900 korun, přitom, a to chci zdůraznit, od roku 2007 se šest let nezvyšovala. Podle mě jde o rapidní nárůst. Přesto ale musím konstatovat, že Česká republika patří k zemím s nejnižší minimální mzdou. Pane premiére, jednou z priorit vlády je zvyšovat minimální mzdu a dostat ji na úroveň, kdy bude plnit funkci ochrany pracujících lidí před pádem do takzvané pracující chudoby. Tady opět připomínám, že za pravicových vlád byl tento instrument záměrně devalvován, aby neplnil svoji funkci. Proto se vás ptám, pane premiére, jak dále vláda hodlá postupovat ve věci zvyšování minimální mzdy i v následujícím období. Pane premiére, děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče, za vaši otázku. Pan premiér je připraven a odpoví. Prosím, pane předsedo vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, to, co tady zmiňoval pan poslanec Velebný, já s tím v zásadě můžu souhlasit. Bohužel musím i potvrdit, že patříme mezi skupinu zemí v Evropské unii, které mají absolutně nejnižší minimální mzdu. Patříme tuším mezi čtyři nebo pět zemí, které mají nejnižší minimální mzdu v rámci celé Evropské unie. Předběhli nás Poláci, předběhli nás Slováci, někde zhruba na naší úrovni jsou Maďaři. Nižší minimální mzdu má třeba Bulharsko nebo Rumunsko a to jsou země, které mají mnohem nižší životní úroveň, než má Česká republika.

Pokládám za velkou chybu, a myslím si, že to přineslo velkou deformaci na trh práce, že od ledna 2007 do srpna 2013 se vůbec minimální mzda nezvyšovala. To znamená, že ačkoliv byla inflace, ačkoliv se zvyšovala průměrná mzda, tak minimální mzda zůstávala pořád stejná, kupní síla minimální mzdy tudíž šest let klesala. Vedle toho se neustále mluvilo o tom, že pracovat se musí vyplatit, že by lidé neměli zůstávat doma na sociálních dávkách, že by měli brát i méně placenou práci, prostě takových řečí se vedla celá řada, ale vedle toho se nezvyšovala minimální mzda. To je jedna z největších chyb a jsem rád, že jsme tohle mohli kompenzovat a do značné míry dohnat. Za dva roky jsme zvýšili minimální mzdu celkem o 1 400 korun hrubého, takže teď od 1. ledna letošního roku je minimální mzda v České republice 9 900 hrubého. To není žádná velká suma. Když si vezmete odvody na sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmů, tak to, co lidem zůstane, není vůbec žádná velká částka. Já se domnívám, že jak je minimální mzda v dnešní době, tak stále neplní motivační roli, kterou by plnit měla.

My potřebujeme mít takovou minimální mzdu, aby člověk, který pracuje, byť za minimální mzdu a ještě něco projede do zaměstnání, měl ale více peněz, než dostane, když je na sociální podpoře. Takovou minimální mzdu v České republice potřebujeme. Dohodli jsme se v rámci vládní koalice, máme to v koaliční smlouvě, že by minimální mzda měla dosáhnout 40 % průměrné mzdy. Pokud počítáme s tím, že letos průměrná mzda vzroste někam na částku 27 000 korun hrubého, tak podle mého názoru by minimální mzda příští rok měla vzrůst alespoň na 11 000 korun hrubého. I těch 11 000 korun hrubého nejsou žádné velké peníze, ale je to dobrý začátek k tomu, abychom byli skutečně schopni říci v České republice, že pracovat se vyplatí, aby tady byla motivace pro lidi, kteří jsou nezaměstnaní. Máme v České republice 100 000 volných pracovních míst. Samozřejmě to nejsou v řadě případů pracovní místa, kde se pobírá minimální mzda. Většinou se pobírá větší plat a vyžaduje to určitou kvalifikaci. Ale potřebujeme zvýšit motivaci pracovat.

Když jsem v uplynulých měsících jednal s lidmi, kteří jsou v první řadě, pracují na úřadech práce, snaží se dlouhodobě aktivizovat nezaměstnané, jsou na přepážkách, kde řeší sociální dávky, tak oni unisono říkali jednu věc: potřebujeme, aby se zvětšil rozdíl mezi dávkami a minimální mzdou. Čím větší rozdíl bude, tím lépe se nám bude pracovat z hlediska aktivizace lidí dlouhodobě nezaměstnaných, z hlediska aktivizace lidí, kteří jsou na sociálních dávkách, prostě proto, že úroveň minimální zaručené mzdy bude více motivovat k tomu, aby tito lidé přemýšleli o změně životního stylu a aby se snažili najít si práci. Takže je to velmi důležité nejenom z hlediska sociální spravedlnosti, slušného standardu pro lidi, kteří pracují, ale je to také velmi důležité pro to, aby tady lépe fungoval trh práce.

A poslední poznámka. Právě proto, že máme v České republice stále nízké mzdy a v řadě oblastí, když lidé dojíždějí do práce, tak se skutečně nevyplatí za nízké mzdy pracovat, tak si myslím, že užitečnou roli plní daňový bonus, který funguje v rámci našeho systému daně z příjmu. Nejsem stoupencem toho, aby se daňový bonus rušil, protože si myslím, že to je opět motivační složka pro nízkopříjmové skupiny, pro lidi, kteří pracují za nižší platy, aby se jim vyplatilo do takovéto práce chodit, dojíždět. Zvyšme minimální mzdu a nerušme daňový bonus.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi. Pan kolega Velebný nepožaduje doplňující odpověď. Pokračujeme interpelací pana poslance Ladislava Šincla. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Vážený pane premiére, poskytovat úvěry je v naší zemi neskutečně jednoduché. Nepotřebujete licenci, nemusíte splňovat žádné náročné požadavky, prostě nabídnete svoje služby. Z uvedeného důvodu je nebankovních subjektů, které působí na poli spotřebitelských úvěrů, přes 50 000, protože stačí získat živnostenské oprávnění a můžete začít vesele podnikat. V takovém prostředí je velice těžké vykonávat účinnou kontrolu. Působnost státu je navíc roztříštěna mezi dvě instituce - živnostenské úřady, u kterých se jednoduše požádá o udělení živnosti, a Českou obchodní inspekci, která následně vykonává dozor. Důsledkem tohoto stavu jsou nekalé praktiky některých firem, nebál bych se říct bankovních šmejdů, které v touze získat tučnou provizi doslova parazitují na spotřebitelských úvěrech a vhánějí statisíce občanů do náruče bezohledných exekutorů.

V České republice dluží půl milionu lidí takové peníze, že je pravděpodobně nikdy nebudou schopni splatit. Přes všechna opatření však bankovních šmejdů neubývá. Na to se samozřejmě nabalují sociální problémy. V konečném důsledku je to stát, který na své náklady, přesněji na náklady každého z nás, daňového poplatníka, musí vzniklé problémy řešit. Z tohoto důvodu mě, pane premiére, zajímá, zdali připravuje stát nějakou regulaci v oblasti spotřebitelských úvěrů, která spadá do šedé ekonomiky. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Šinclovi. Pan premiér je připraven. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, snad se pan poslanec Šincl nebude zlobit, ale já jsem si vzpomněl ještě na jednu věc, která se týkala interpelace pana poslance Soukupa, který se ptal na Turecko. Shodou okolností až teď za malou chvíli tady skončím interpelace, budu mít setkání s velvyslancem Turecka v České republice a budeme mluvit spolu dnes o tom, jak je plněn akční plán, který byl uzavřen mezi Tureckem a Českou republikou. A minulý týden jsem se setkal s naším velvyslancem, kterého máme my v Turecku, abych přesně od něj zjistil, co se v Turecku reálně v těchto posledních dnech odehrává, a byl bych také velice rád, kdyby Turecko ještě před jednáním Evropské rady pokud možno navštívil ministr zahraničí Zaorálek a opět na místě se pokusil maximálně přesvědčit o opatřeních, která jsou v Turecku realizována. Takže jsem pro to, abychom využili všechny možnosti, abychom s Tureckem jednali a zdůraznili, na čem má Česká republika zájem.

Pokud jde o interpelaci pana poslance Šincla. Já myslím, že směřujeme k tomu, abychom skutečně udělali poslední krok k integraci dohledu nad naším finančním trhem. Když jsem byl ministr financí, tak jsme integrovali dohled nad finančním trhem, pokud šlo o kapitálový trh. Pokud šlo o pojišťovnictví, tak jsme zrušili Komisi pro cenné papíry a část dohledu z Ministerstva financí nad pojišťovnami a obojí jsme to převedli na centrální banku. Čili ČNB dneska dozoruje významnou část českého finančního trhu.

Ale samozřejmě kromě bankovních poskytovatelů půjček tady máme tisíce nebankovních poskytovatelů půjček, kteří v zásadě jsou regulováni jediným zákonem, a tím je živnostenský zákon. A pak samozřejmě obecnými pravidly, která se týkají obchodního a občanského zákoníku. Já myslím, že je to naprosto nedostatečné. Proto jsme se jako vládní koalice dohodli už před dvěma lety a nedávno jsme dokončili práci a poslali zákon sem do Poslanecké sněmovny, kde navrhujeme nový zákon o úvěru pro spotřebitele, který by měl výrazně zvýšit ochranu spotřebitele na finančním trhu. Navrhujeme, aby všechny subjekty, které poskytují spotřebitelské úvěry, tzn. všechny nebankovní subjekty, podléhaly dozoru České národní banky, tzn. že dojde k přelicencování trhu. Tyto subjekty budou muset splnit nové zákonné podmínky včetně minimálního kapitálu, který by měly mít k dispozici. To znamená, že dojde k dokončení procesu integrace dohledu nad celým finančním trhem pod jeden subjekt, pod Českou národní banku.

Já jsem přesvědčený o tom, že tento proces změny regulace, posílení regulace a přelicencování, by mohl výrazným způsobem pročistit náš trh. Pevně věřím, že to povede k tomu, že na trhu zůstanou seriózní subjekty, které budou kontrolovány a regulovány ze strany České národní banky, a budou regulovány také sankce, které si může poskytovatel účtovat v případě prodlení spotřebitele tak, aby bylo zabráněno pádu spotřebitele do dluhové pasti.

Nově budou podléhat regulaci i tzv. mikropůjčky do 5 tis. korun, které vůbec nebyly regulovány. Jsem přesvědčený o tom, že tento nový zákon o úvěru pro spotřebitele, který vláda schválila a poslala do Parlamentu, znamená v zásadě revoluční kvalitativní krok z hlediska posílení ochrany spotřebitele na finančním trhu. Chtěl bych využít i této příležitosti, abych požádal Poslaneckou sněmovnu, aby tento návrh zákona schválila, aby co nejdříve mohl být zahájen proces přelicencování těch subjektů, které poskytují nebankovní půjčky, a aby co nejdříve došlo ke zkvalitnění prostředí, ve kterém jsou u nás v České republice tyto půjčky poskytovány.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se, jestli není doplňující otázka. Není tomu tak. Pan kolega Koníček v tom případě, bude to poslední interpelace na pana premiéra, na jakou se dostane podle vylosování. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane premiére, kontrolní výbor dne 15. října 2015 ke kontrolnímu závěru č. 12/08 Programy průmyslové spolupráce přijal usnesení č. 146, ve kterém požádal předsedu vlády, aby do 30. listopadu 2015 sdělil kontrolnímu výboru postoj vlády k využití programů průmyslové spolupráce. Usnesení vám bylo doručeno 20. října 2015. Když nebyl postoj vlády ve stanoveném termínu na kontrolní výbor doručen, upozornil jsem vás na to dopisem dne 10. prosince 2015. Dnes máme 28. ledna 2016 a na kontrolní výbor nebylo stále nic doručeno. Můžete mně, pane premiére, vysvětlit, jak pracuje Úřad vlády, když ani po třech měsících není schopen na kontrolní výbor doručit požadovaný materiál?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi kontrolního výboru poslanci Koníčkovi. Pan premiér jistě připraven. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, jediné, co mohu říci, že samozřejmě nechám prověřit korespondenci mezi kontrolním výborem a Úřadem vlády tak, abych zjistil, v čem je problém a proč nebyla zpracovaná příslušná odpověď, zejména pokud jste v prosinci loňského roku tuto věc urgoval. Samozřejmě Úřad vlády nemůže zaujmout stanovisko za vládu. Předpokládám, že jsme se obrátili v této věci na Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je v této záležitosti gesční. Takže já prověřím tuto korespondenci a odpověděl bych vám potom následně na tuto vaši ústní informaci formou písemné odpovědi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan kolega Koníček nežádá doplnění odpovědi... Nevím, jestli ještě kolegu Bendla... který tady není, takže jeho přihláška propadá. Paní poslankyně Bohdalová tady také není, takže i její interpelace. Pan kolega Hovorka tady je, takže může přednést interpelaci a vzhledem k nedostatku času mu bude odpovězeno písemně. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, na Ministerstvu zahraničních věcí existuje již několik let registrační systém pro podání žádosti o pobytová oprávnění v České republice. V závislosti na individuálním nastavení jednotlivých zastupitelských úřadů se lze registrovat k podání žádosti o schengenská víza a k podání žádosti o povolení dlouhodobého či trvalého pobytu na území České republiky. Na webových stránkách ministerstva se píše, že žádost bude podána na velvyslanectví České republiky samostatně na základě vaší registrace. Provedení a zpracování vaší registrace je bezplatné. Doporučujeme provést registraci samostatně bez zprostředkování cizí osobou. Potvrzení termínu pro podání žádosti bude zasláno na kontaktní emailovou adresu, kterou uvedete ve formuláři. Poté je nutné pomocí potvrzovacího číselného kódu zaslaného emailem svoje zadání ihned potvrdit.

Podle mých informací není možné se do toho systému regulérně přihlásit. Systém je údajně spouštěn na pár minut denně, náhodně a všechny registrace vychytají robotické servery. Zato tisk a internet je plný inzerátů, že určitá firma může zajistit vízum např. občanům Ukrajiny za příslušný poplatek 800 dolarů zaplacených na účet do Německa. Samozřejmě všechno bez dokladů. Znamená to, že někdo na tom podivném systému docela slušně vydělává, a rozhodně to nepřispívá dobrému jménu České republiky v zahraničí.

Žádám a prosím proto o informace, kdo je technickým provozovatelem systému Visapoint. Kde jsou příslušné servery tohoto systému, zda v České republice nebo přímo na zahraničních konzulátech, nebo jinde? Kdo má nad tímto systémem přímou kontrolu a dozorové pravomoci? Je možno zpětně zjistit, jak často je systém spouštěn a z jakých adres se do systému přihlašují potenciální zájemci o vízum? Jsou tyto adresy identické s adresami konkrétních žadatelů?

Pokud odpovědi přímo neznáte, tak prosím o zaslání písemné odpovědi. Žádám vás, pane premiére, abyste tuto informaci prověřil a zjednal nápravu, aby se Česká republika chovala jako standardní evropská země, transparentně vůči žadatelům o dočasný či trvalý pobyt -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, víte, že máte jenom dvě minuty na otázku. (Poslanec Hovorka děkuje.) Já se musím zeptat pana premiéra, jestli chce odpovídat v tuto chvíli. Raději písemně, protože ta odpověď by nemohla být časově dokončena. Takže se shodneme na tom, že je 16 hodin, že doba na interpelace vůči předsedovi vlády skončila.

Děkuji panu předsedovi vlády, děkuji interpelujícím a přejeme k interpelacím na jednotlivé členy vlády, kdy prvním interpelujícím je pan poslanec Ladislav Velebný na ministra vnitra Milana Chovance ve věci Nadačního fondu Generace 21. Prosím pana poslance.

 

Poslanec Ladislav Velebný: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v uplynulých dnech do České republiky dorazila první skupina iráckých křesťanů. Proč to připomínám? Protože uprchlíci opravdu existují. Jsou to křesťané především v Iráku. Ti jsou především ohroženi působením různých islamistických teroristických buněk, jako je například Islámský stát. Evropa je ale ignoruje. Místo toho vypisuje kvóty na drtivou většinu muslimů. Vím, že Nadační fond Generace 21 se již dlouhodobě snaží do Česka dostat opravdové a skutečné uprchlíky. Proto se ptám, pane ministře, jak pokračuje přesídlování iráckých křesťanů s Nadačním fondem Generace 21 a zda máte bezpečně zjištěno, že tito lidé jsou opravdu křesťané, křesťané, kteří patří mezi pronásledované a kteří jsou ohroženi na životě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Velebnému a pan ministr vnitra je jistě připraven na svou odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, k dotazu pana kolegy Velebného prostřednictvím pana předsedajícího bych uvedl pár základních a zásadních informací. Jedná se o iniciativu ze strany Nadace Gen 21. Podobné iniciativy jsme zaznamenali i u našich partnerů v Polsku na Slovensku, kdy podobný počet křesťanů pocházejících z oblastí dotčených boji byl taktéž tedy v rámci resettlementu, tedy převezení a integrace do společnosti, převezen. My jsme s tímto nadačním fondem vyjednávali velmi dlouho o podmínkách společného memoranda. Jednání nebyla jednoduchá a tady stát byl spíše spolupracujícím subjektem při tomto projektu.

Není možné rozčleňovat lidi podle víry. Toto je jednoznačně křesťanské nadace a Ministerstvo vnitra v této věci provádělo bezpečnostní sken, zdravotní prohlídky, které byly velmi pečlivé. Na druhé straně nadační fond se zavázal téměř ze 100 % uhradit náklady spojené s převozem těchto lidí a s jejich integrací do společnosti. Máte pravdu v tom, že zatím přijela pouze část deseti lidí z této skupiny. Zbytek je v Libanonu a v jiných zemích. Převoz dalších křesťanů z Libanonu se zatím tedy odkládá, a to z důvodu, že nebyly vyřízeny potřebné dokumenty ze strany nadace směrem k libanonskému státu. Tito lidé musí získat výjezdní povolení, protože v mezidobí jim propadla podle všeho krátkodobá víza, která na území Libanonu měli.

Naše bezpečnostní složky udělaly velmi hluboký vhled do integrity těchto lidí, do jejich historie, ztotožnily dokumenty, provedly se pohovory a lze konstatovat, že lidé, kteří přijíždějí, jsou jednostranně ztotožněni, včetně toho, že známe jejich historii a že jsou to lidé, kteří pocházejí z oblasti bojů a kterým opravdu reálně hrozí v zemích původu nebezpečí újmy na zdraví nebo na životě. To lze s absolutní jistotou konstatovat.

Nemyslím si, že do budoucna je možné, abychom nahrazovali imigrační politiku státu těmito projekty. Vidím tento projekt jako projekt pilotní, omezený a nejsem si jist, jestli v budoucnu můžeme masivně k těmto projektům přistupovat.

Je také poctivé říci, že 150 křesťanů, kteří zamířili do Polska v rámci podobného projektu, na území Polska nezůstalo a odebralo se do jiných zemí Evropy, s největší pravděpodobností mířili do těch zemí, kam míří většina migrujících osob z těchto částí světa, a to je Spolková republika Německo a sever Evropy. Na Slovensku jsou zatím několik týdnů a tam ta skupina se drží pohromadě a účastní se integračního programu, včetně intenzivních kurzů slovenštiny. Ti, co přijeli k nám, byli převezeni do rekreačního zařízení už pod správu nadace a v současné době budou probíhat integrační kurzy, tzn. minimum dejme tomu v oblasti práva, český jazyk a další otázky spojené s tím, aby získali potřebné znalosti o České republice.

Já bych si potom dovolil poslance a senátory, tak jak jsme zvyklí, informovat e-mailem o postupu dalších příchozích podle toho, jak se bude dařit vyřizovat potřebné výjezdní dokumenty až do toho počtu 153, tuším, celkem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi a zeptám se kolegy Velebného - nemá zájem o doplňující otázku. Pokračovat tedy budeme interpelací paní poslankyně Niny Novákové na ministra kultury České republiky Daniela Hermana ve věci ochrany kulturních památek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo. Dámy a pánové a především vážený pane ministře, jistě se mnou budete souhlasit, že kulturní dědictví naší země tvoří velmi pestrou mozaiku a jedním z kamínků sice ne kvantitou velkých, ale velmi cenných jsou historické hudební nástroje. Všechny tyto nástroje jsou dokladem obrovského řemeslného mistrovství, které může sloužit jako vzor současnosti. Můžeme konstatovat, že zhruba 2 800 těchto historických nástrojů je dnes v péči Národního muzea, ale pak je tady ještě skupina zhruba tisíce hudebních nástrojů, které jsou rozptýleny ve více než sto objektech, kde sice jsou k dispozici, aby je viděla veřejnost, ale na druhé straně v těch sto objektech se o ně stará sto týmů a ty mají různou úroveň péče, kterou mohou poskytnout. Mezi touto tisícovkou nástrojů je více než třetina světově významných.

Já se tedy ptám, pane ministře, jakou garanci ochrany takového křehkého dědictví dává Ministerstvo kultury, když v několika, tuším dvanácti, expertních komisích, které plní roli poradního orgánu ministerstva, není v současné době ani jeden expert na historické hudební nástroje. Domnívám se, že i když je to kvantitou malá část našeho kulturního dědictví, ta péče nesmí být také malá. A není pro mě argument - domnívám se také, že ministerstvo by mělo být proaktivní ve sledování a v metodické pomoci při ochraně těchto historických hudebních nástrojů a že bychom neměli čekat, až si někdo všimne, jako je to na jednom zámku, že se s cenným klavírem zachází jako se stolem v depozitáři, protože je to jenom starý klavír. Takže táži se, pane ministře, jakou garanci dáváte ve vašich expertních skupinách k ochraně těchto historických hudebních nástrojů. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne. Já děkuji paní poslankyni Novákové a poprosím pana ministra kultury Daniela Hermana o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážená paní poslankyně, ochrana movitého kulturního dědictví je podporována z programu Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví, zkratka ISO, v následujících podprogramech: ISO A - zabezpečení objektů, v nichž jsou uloženy předměty movitého kulturního dědictví, bezpečnostními systémy a mechanickými zábranami, ISO B - evidence a dokumentace movitého kulturního dědictví, ISO C - výkupy předmětů kulturní hodnoty mimořádného významu a ISO D - preventivní ochrana před nepříznivými vlivy prostředí. Z podprogramu ISO D jsou poskytovány prostředky na vybavení a zkvalitňování restaurátorských, konzervátorských a preparátorských pracovišť, na vybavení depozitářů a stálých expozic muzeí a galerií potřebnou technikou, na vybavení centrálních depozitářů Národního památkového ústavu a na náročné restaurování, konzervování a preparování sbírkových předmětů. Celkově je na programy ISO v rámci rozpočtu Ministerstva kultury v roce 2016 vyčleněno 40 mil. korun. Z toho konkrétně na program ISO D 15 mil. korun. Oproti roku 2015 se jedná o 50procentní nárůst finančních prostředků na tyto programy.

Součástí kulturního dědictví podporovanou z výše uvedených programů jsou i historické hudební nástroje. Z celkové sumy 8 mil. 302 tis. korun, které v letech 2009 až 2014 obdrželo z podprogramu ISO D Národní muzeum, byla částka 680 tis. určena na restaurování hudebních nástrojů. Další částka ve výši 1 mil. 682 tis. korun byla vyčleněna na vybavení depozitářů Českého muzea hudby. Z celkové finanční podpory Národního muzea z podprogramu ISO D v letech 2009 až 2014 bylo tedy 28,5 % určeno právě pro České muzeum hudby.

V loňském roce zřídilo Ministerstvo kultury ve spolupráci s Národním muzeem, Českým muzeem hudby a Národním památkovým ústavem metodické centrum dokumentace konzervování a restaurování hudebních nástrojů a podpořilo jeho činnost i finančně. Toto metodické centrum je určeno na podporu všech vlastníků historických hudebních nástrojů na celostátní úrovni i v regionech. To znamená, že právě v loňském roce jsme se výrazně zaměřili na otázku hudebních nástrojů, aby jim byla věnována odpovídající péče. A co se týká pracovníků, kteří se touto péčí zabývají, tak mohu říci, že podle informací, které z našich příspěvkových organizací mám, jsou to lidé odborně na výši, kteří jsou specialisty na problematiku, kterou se zabývají. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, ani to není snad doplňující otázka, nebo resp. když budeme teď jednat o tisku 666, ochrana památkové fondu, tak se nemůžeme bavit jenom v číslech, ve finančních částkách atd., ale musíme mluvit také o lidech. Jestliže si otevřu stránky Ministerstva kultury a budu se pídit po tom, kdo je v poradních orgánech, tak nezlobte se, jaksi konzervovat, ochraňovat atd. harfu či starý hammerklavír je něco jiného a nepřipadá mi, že plně kvalifikovaný k tomu je člověk, který třeba umí ochraňovat nebo opravovat kostel atd. Já jsem v tomto odpověď na otázku pořád nedostala. Jestli skutečně jste si jist, pane ministře, že ve vašich poradních orgánech (upozornění na čas) tito odborníci jsou. Je to opravdu veliká specializace a ta si myslím, z mého pohledu, když se na to podívám, tam chybí. A přísně bych oddělovala Národní muzeum a památky, které jsou rozeseté po celé ČR. Tam odborníci už vůbec nejsou. (Opět upozornění na čas.) Omlouvám se.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím pana ministra o jeho doplňující odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji. Plně souhlasím s paní kolegyní Novákovou. Je to skutečně široké spektrum činnosti, kterou naše příspěvkové organizace, kterých máme celkem 29, provádějí, od té klasické památkové péče až po specializovaná pracoviště. A jedním z nich je právě ono v loňském roce zřízené Metodické centrum dokumentace, konzervování a restaurování hudebních nástrojů.

České muzeum hudby patří pod Národní muzeum, ale je to specializované pracoviště, které se právě zabývá především otázkou tohoto kulturního dědictví - hudebního. To znamená, že pracovníci, kteří pracují v tomto nově zřízeném metodickém centru, jsou samozřejmě lidé odborně vzdělaní na otázku péče i o historické hudební nástroje. Plně souhlasím s tím, že samozřejmě akcenty, které jsou položené na péči o hudební nástroje, jsou poněkud jiné než akcenty položené na péči o stavební památky. Nicméně všechno to zapadá do té široké oblasti péče o kulturní dědictví a je třeba k tomu přistupovat velmi citlivě. Je třeba rozlišovat specializace. Takže znovu říkám, souhlasím s tím, co paní kolegyně Nováková říkala. Jde o to, aby specializovaná pracoviště odborné pracovníky měla, a také se o to snažíme. Jsem přesvědčený, že právě co se týká Metodického centra dokumentace, konzervování a restaurování hudebních nástrojů, že tomu tak je. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Třetí interpelaci přednese pan poslanec Jan Chvojka, který bude interpelovat přítomného pana ministra vnitra Milana Chovance ve věci migrační krize. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Hezké odpoledne, dámy a pánové, hezké odpoledne, pane ministře. Já mám k vám takový dotaz, který samozřejmě hýbe Českou republikou. Ke mně do kanceláře v regionu chodí nejenom běžní občané, voliči, spolustraníci, ale i další lidé a ptají se na věc, která podle mě je v dnešní době asi nejzásadnější. Jsou toho názoru, že migrační krize nepolevuje a odhady počtu migrantů, kteří by mohli do EU vstoupit nelegálně, se blíží počtům z roku 2015. Nejenom mě, ale i výše zmíněné zajímá, jaké jsou plány EU na řešení situace. Zajímá je, pokud navržená řešení nefungují, jak můžeme situaci řešit jinak. A také nás zajímá, co navrhuje naše vláda, potažmo Ministerstvo vnitra. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, jak to vyřešíte?

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Tak velmi nelehká otázka od pana předsedajícího. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, o migrační krizi jsme tady debatovali již mnoho hodin. My jsme se bohužel nedostali ke slovu přes přehršli technických otázek. Já chápu zájem poslankyň a poslanců k tomuto tématu a jsem velmi rád, že v interpelacích se k tomuto můžu obšírněji vyjádřit.

Vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedající, náš recept je stále stejný. Je stále stejný už několik měsíců. A bohužel jsme před těmi několika měsíci nebyli schopni nalézt shodu v rámci evropských států a teď se snad zdá, že se blýská na lepší časy, protože to, co říká Česká republika už minimálně osm měsíců, začínají konečně akcentovat i některé jiné evropské státy, ty rozhodující. My se asi nedočkáme toho, že by oni někdy řekli: Češi měli pravdu nebo Slováci měli pravdu. Ale to je ve své podstatě jedno. To je v této migrační krizi - buď všichni vyhrajeme, nebo všichni prohrajeme.

Řešení je jednoduché. Znovu se vracím, a říkal jsem to mnohokrát už v minulosti, po útocích ve Francii na reakci Charlie Hebdo se sešli zástupci velkých evropských států a Spojených států a výsledkem toho bylo jednoznačné poselství - aby si Evropa lépe chránila svoji vnější hranici. Od té doby jsme se snad posunuli k tomu, že Evropská komise konečně vyhodnotila, že Řecko si svoji roli a funkci neplní a že je potřeba s Řeckem začít velice důrazný dialog k tomu, aby došlo k nápravě. My jsme si, tak jak říká můj přítel a kolega slovenský ministr vnitra, postavili velký činžák s 28 byty a zapomněli jsme, že nemáme pod kontrolou klíče od hlavního vchodu. A pokud se nám nepodaří obnovit kontrolu vstupu do Schengenu, tak se stane to, že jednotlivé státy svoje byty začnou zamykat a obnovovat hranice, a to je v první fázi konec schengenského prostoru a v druhé fázi je to z mého pohledu i konec Evropy, tak jak ji známe. Pro Českou republiku, pokud by se to stalo, by to mělo obrovské ekonomické dopady. Jsme otevřená ekonomika, ekonomika vývozní, a jakákoliv de facto blokáda na naší hranici i pro obchodní styk by znamenala dramatické snížení konkurenceschopnosti ČR.

Na druhou stranu pokud se členské státy Evropy rozhodnou k tomu, aby své hranice začaly více bránit, a mělo by to znamenat pro ČR jakékoliv riziko, jsme připraveni na stejné kroky. Učiníme je neradi, ale jsme připraveni. Jsme připraveni. Popisujeme v současné době infrastrukturu na hranicích ČR. Infrastruktura na hranicích s Rakouskem je popsána. Nacvičili jsme částečné uzavření hranice s Rakouskem a obnovu kontroly ve větším rozsahu, než je teď. Jsme připraveni ve lhůtě do pěti hodin tam vyslat policejní posily i armádu, aby tato hranice byla více kontrolována. To je ten nejhorší scénář z mého pohledu. Ale i na ten jsme připraveni, protože je potřeba se připravovat i na ty scénáře, které se nám líbit nemusí, ale pro bezpečnost České republiky je potřebné i tyto věci nacvičovat a být na ně připraveni.

Pro nás je prioritou obnova kontroly schengenského prostoru. V první fázi donutit Řecko, aby plnilo své povinnosti. Už dlouho hovoříme o takzvaných hotspotech. Mělo jich být jedenáct, funkční jsou tři. A já se obávám, že ani ty tři nejsou funkční tak, jak jsme si představovali. Byli jsme kritizováni za systém detence, to znamená systém, kdy migrující osoba, která jednoznačně deklaruje, že v zemi, kterou prochází, nechce zůstat, je zadržena a je podle dublinských ustanovení, případně mezistátních ustanovení mezi jednotlivými státy vracena buď do státu, kde poprvé do Schengenu vstoupila, nebo do státu, z něhož do České republiky přišla. Bez této detence, bez toho, abychom tyto lidi omezili na svobodě do doby, než je jejich věc vyřízena a oni jsou vráceni buď ve variantě jedna, nebo ve variantě dva, hotspoty nemůžou nikdy fungovat, protože se stanou pouze registračními centry nevalné kvality, kde ti lidé, ad jedna, nebudou udávat pravé údaje, protože ti poctiví je samozřejmě udají a ti, kteří budou chtít zastírat svůj původ, ať už je to národnost, nebo svoji historii, tak ji v tom velmi rychlém sledu, jak jsou dneska ty kontroly prováděny, velice efektivně zakryjí.

To znamená, potřebujeme hotspoty, které by v řádu několika týdnů začaly fungovat, a aby si evropské země kously do toho kyselého jablka a jednoznačně se domluvily na tom, že hotspoty budou fungovat i jako detenční zařízení. K tomu směřovala i dohoda zemí V4, že bez toho, aby hotspoty byly detencí a byli jsme schopni opravdu zjistit, kdo k nám přichází a jestli má statut uprchlíka, nebo ekonomického migranta, bez toho nejsme schopni ten systém nastavit, aby řádně fungoval.

Pokud se nepodaří s Řeckem dohodnout a obnovit -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Čas, pane ministře. I když se posloucháte strašně dobře, je mně to velmi líto.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vy jste mě vyzval, abych to vysvětlil, tak jsem se snažil...

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Jste hodný, děkujeme. Pan poslanec má doplňující otázku, prosím.

 

Poslanec Jan Chvojka: Přesně tak, děkuji. Pan ministr bude mít ještě šanci doříci to, co nestihl. Chtěl bych za prvé poděkovat za jeho vyčerpávající odpověď. Myslím si, že jeho přístup, potažmo přístup české vlády je velmi pragmatický a rozumný a pro Českou republiku pozitivní. A na závěr určitá osobní pochvala pana ministra vnitra. Velmi si vážím toho, a samozřejmě každý ministr to nedělá, byť toto téma, které má v gesci, je velmi palčivé a trápí asi nejvíce občany České republiky, vážím si toho, že jezdí do regionu a snaží se postup naší vlády vysvětlovat běžným občanům a nejenom tady v naší Sněmovně. Tímto ho touto cestou zvu i do Chrudimi, kde bych ho velmi rád uvítal. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, ještě dvě minuty.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Omlouvám se, já se u toho tématu vždycky rozvášním a je to na dlouho.

Vážený pane poslanče, vážené kolegyně, vážení kolegové, recept na migrační krizi je ochrana vnější hranice, funkční hotspoty, abychom věděli, kdo k nám přichází, abychom jasně mohli definovat, kdo potřebuje pomoct a kdo si pouze chce zlepšit život a je takzvaným ekonomickým migrantem, a naučili se ty ekonomické migranty ve velmi rychlém sledu a velmi efektivně vracet do zemí původu. To je recept na krizi, která tady je. A já pevně doufám, že to, co dnes vidíme, že Evropská komise přiznává, že více než polovina lidí, kteří přicházejí, jsou ekonomičtí migranti, že jsme si jasně pojmenovali problém, že Řecko nefunguje, že to snad znamená obrat k lepšímu a Evropa přijme efektivní opatření, jejichž budeme součástí, na to, abychom byli schopni tuto krizi zvládnout. Po této krizi může přijít krize větší, a pokud ta opatření neuděláme, tak odpověď na vaši otázku, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, je, že ty počty příští rok můžou být srovnatelné s rokem loňským, dokonce můžou být i vyšší.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a přikročíme ke čtvrté interpelaci, kdy paní poslankyně Markéta Adamová bude interpelovat paní ministryni práce a sociálních věcí Michalu Marksovou ve věci zákona o sociálních službách. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, já jsem měla dvě interpelace, a protože ta druhá byla vylosována v takovém pořadí, že se na ni určitě nedostane řada, pokusím se tedy spojit je do jedné a zvládnout dva dotazy. Oba dva se totiž týkají příspěvku na péči, takže novely zákona o sociálních službách.

Obracejí se na mě teď lidé, a oni se tedy předtím obracejí na úřady práce se žádostí o přiznání příspěvku na péči, kteří se po několika týdnech, nebo dokonce měsících v usnesení úřadu práce dočtou, že se řízení ve věci žádosti o přiznání přerušuje, protože Česká správa sociálního zabezpečení nedodala posouzení stupně závislosti. Řízení je pak přerušeno, dokud úřad toto posouzení neobdrží, a to na dobu neurčitou, což si myslím, že je vůči těmto lidem minimálně neférové jednání, i když podle správního řádu je zřejmě zcela v pořádku. Žadatel ale netuší, jak a kdy a jestli vůbec bude o jeho žádosti rozhodnuto, nemá ani tyto základní informace. Nárok na opravný prostředek, jelikož proti přerušení řízení se nemůže odvolat, tedy nemá. Problematika v oblasti posudkových lékařů a toho, že jednání s nimi je zdlouhavé a posuzování opravdu trvá velmi dlouho, je známý fakt. Mě by zajímalo, co Ministerstvo práce a sociálních věcí v posledních dvou letech, tedy od doby, kdy zastáváte post ministryně, v této věci udělalo. Zda je nějaká v současné době třeba alternativa toho, jak by se vydání posudků urychlilo a jak tedy tuto věc řešit.

Můj další dotaz směřuje k novele, kterou jsme projednávali v tomto týdnu v prvním čtení, kdy jsem se vás dotazovala ve svém příspěvku na analýzu, s kterou přišlo Ministerstvo práce a sociálních věcí k číslu, nebo respektive k údaji 10 % navýšení této sociální dávky. Zajímalo by mě, jestli ta analýza existuje, protože jste na můj dotaz v rámci té diskuze nereagovala ani jste si nevzala závěrečné slovo, tak se vás ptám nyní, jestli existuje, jestli byste mi ji mohla dodat. (Místopředseda Gazdík poukazuje na čas). Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Dobrý den, vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci. Když to vezmu od konce, co se týče těch 10 %. Vzhledem k tomu, že příspěvek na péči pobírá asi 330 tis. lidí a za rok 2015 to byla suma 21 mld., takže to je velká a nezanedbatelná suma ve státním rozpočtu, těch 10 % nebyl výsledek žádné analýzy, to opravdu byl výsledek diskuze a nějakého kompromisu s Národní radou pro zdravotně postižené a s tím, co teď, v tuto chvíli unese státní rozpočet. Opravdu je to, a jak víte, tak jsme se bavili nejdřív o tom, případně že by to bylo dvakrát po sobě 5 %, a pak jsme raději došli k tomu, že to bude rovnou alespoň 10 %. Takže je to taková jakási první pomoc, lze říci.

Co se týče druhé otázky, tak ta je samozřejmě velice složitá a bolestná. Tahle malá novela zákona o sociálních službách, kde je teď těch 10 %, tak to je taková, jak říkám, první pomoc. Jinak se chystá velká systémová novela zákona o sociálních službách, kde jedna z oblastí, kterou řešíme, je právě zkrácení doby řízení příspěvků na péči a vlastně změna toho systému, protože s posudkovými lékaři je obrovský problém. Nejenže jich je málo, ale opravdu velká část jich brzo odejde do důchodu a bude velký problém. Takže změna spočívá v tom, aby mnohem větší důraz byl kladen na sociální šetření, mohli to dělat lidé, kteří vystudovali třeba zdravotně-sociální fakultu, aby se situace zlepšila. Jinak věřím, že tyto případy, protože zase na to obrovské množství, které oni posuzují, jsou na ty počty pořád ještě případy jednotlivé, jakkoliv samozřejmě to vůbec nezlehčuji, protože se nám také stává, že rodina žádá o příspěvek na péči, a než se to vyřídí, tak vlastně ten člověk zemře. Takže opravdu děláme všechno pro to, abychom se tomu vyhnuli.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Prosím, paní poslankyně, vaše doplňující otázka.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Já doplním otázky k oběma těm otázkám. Jedna věc je, že vy vlastně přidáváte 10 % plošně, tak jestli jste nezvažovali, že byste zvolili diferencovaný přístup k jednotlivým jak skupinám, tak i věkovým kategoriím, protože ono se často teď uvádí, že příspěvek na péči už nebyl myslím osm, někdo uvádí dokonce, že deset let, zvyšován. Ona to úplně pravda není. On v určitých úrovních zvyšován byl, v jedné byl zase snižován a bylo to vždycky právě po analýze toho, komu je potřeba více pomoci a kdo naopak zase třeba tolik řekneme nebude poškozen, pokud mu zvýšen nebude. Takže jestli neuvažujete nebo jste neuvažovali i o tom diferencovaném přístupu.

Druhá otázka směřuje zase k posudkovým lékařům, nebo spíše je to takový podnět, abyste neopomněli kontrolu posudkových lékařů, protože pokud ještě navíc budete rozvádět tuto pravomoc na pracovníky, kteří nejsou lékaři, tak se obávám, že v tom případě by ten systém bylo možné jenom lépe kontrolovat, aby lépe fungoval už nyní, že by to nemusela být otázka změny zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, paní ministryně, o vaši doplňující odpověď.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová V tuto chvíli, jak je to nastaveno, tak opravdu se domnívám, že je potřebná změna zákona. Jinak ale my jsme třeba změnili metodiku v tom smyslu, aby se nestávaly takové ty excesy, jako že ten člověk je úplně ochrnutý na celé tělo, ale je mentálně zcela při smyslech a nedostane ten nejvyšší stupeň. To jsme vyloučila, aniž byla cesta změny zákona, ale domníváme se, že teď už to jinak nepůjde.

A jinak co se týče myšlenky navýšení udělat diferencovaně, ano, to také bylo předmětem diskuse. Vzhledem k tomu, jak dlouho vlastně ten příspěvek nebyl zvýšen, tak jsme se pro tuto chvíli opravdu dohodli v té široké skupině zainteresovaných, že se to zvýší plošně, protože těch 10 % není zase tolik, nicméně v budoucnosti také v té velké novele uvažujeme třeba speciálně o skupině lidí, kteří vyžadují 24hodinovou asistenci a kteří ani s tím nejvyšším příspěvkem na péči si ji naprosto nemohou zaplatit a řeší se to potom různými dotacemi a ze soukromých zdrojů.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Pátou interpelaci přednese pan poslanec Petr Kudela, který bude interpelovat pana ministra vnitra Milana Chovance ve věci souhlasu obce při dodatku na bydlení a souladu se zákonem. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Kudela: Dobrý den, pane předsedající, vážení členové vlády. Pane ministře, Poslanecká sněmovna na podzim roku 2014 projednala sněmovní tisk, novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi. Zákon byl vyhlášen dne 19. 11. 2014 pod číslem 252/2014. Zákonodárci v tomto zákoně dali obcím právo, aby se vyjadřovaly k žadatelům o doplatek na bydlení. Toto ustanovení obce začaly rády využívat, avšak způsobilo to vlnu nevole u žadatelů a jakousi bouři. Vy jste svým doporučením napsal, aby se toto stanovisko obcí považovalo pouze za nezávazné vyjádření obce, a sám upozorňujete na to, že se jedná o jakýsi rozpor mezi praxí a legislativou a je potřebná novelizace tohoto zákonného ustanovení. Chci se tedy zeptat, v jakém jsme stavu, a také chci upozornit na očekávané postavení obcí, které by tohoto ustanovení rády využívaly. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, Ministerstvo vnitra krátce po nabytí účinnosti zákona č. 252/2014 Sb., kterým byl souhlas obce poslaneckým pozměňovacím návrhem, a to podle § 33 odst. 6 zákona o pomoci v hmotné nouzi, schválen a zakotven, poskytlo Ministerstvu práce a sociálních věcí stanovisko, ve kterém označilo souhlas obce za závazné stanovisko vydané v samostatné působnosti obce. Nicméně jak se ukázalo, s tímto výkladem byla spojena řada praktických problémů, které by učinily souhlas obce v praxi neaplikovatelným. Správní řád totiž nepočítá s tím, že by závazná stanoviska byla vydávána v samostatné působnosti. Právní úprava by tak neposkytovala osobám dotčeným nesouhlasem obce dostatečnou právní ochranu. Poté co byl souhlas obce projednán poradním sborem ministra vnitra ke správnímu řádu, jehož členy jsou odborníci na správní právo, a též Legislativní radou vlády, Ministerstvo vnitra došlo k závěru, že by se měl zvolit takový výklad, který by zohlednil v co nejvyšší možné míře jak ústavní práva žadatele o přiznání doplatku na bydlení, tak právo obce se vyjádřit k řízení, v němž k tomuto doplatku se rozhoduje.

Z výše uvedených důvodů Ministerstvo vnitra doporučilo Ministerstvu práce a sociálních věcí vycházet z výkladu, který poskytl poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu, a považovat souhlas obce za nezávazné vyjádření projevu a vůle obce v tomto řízení, tedy řízení o přiznání doplatku na bydlení. Zároveň ve shodě s Legislativní radou vlády Ministerstvo vnitra doporučilo urychlené přijetí novely zákona o pomoci v hmotné nouzi, která odstraní nejzásadnější nedostatky této právní úpravy. Tento zákon je tedy v gesci mé kolegyně a otázka na tu novelu by měla směřovat na ni. Ministerstvo vnitra tedy neodebralo obcím jejich pravomoc, obce mají nadále možnost poskytnout souhlas nebo jeho poskytnutí odmítnout. Ministerstvo vnitra poskytlo pouze nezávazný právní názor k povaze tohoto souhlasu a k důsledkům jeho neudělení.

Zásadní problém je tedy potřeba vidět především v přijatém zákoně, který zakotvil institut souhlasu obce bez jakékoli podrobnější úpravy. Ještě jednou připomínám, že toto bylo dáno v rámci připomínkového řízení, v rámci návrhu, který změnil původní úpravu při projednávání v Poslanecké sněmovně. Ministerstvo práce a sociálních věcí jako gestor zákona o pomoci v hmotné nouzi připravilo novelu, která by tyto zásadní nedostatky měla odstranit. Nejsem si jist, jak bude probíhat legislativní proces, a tady opravdu je to otázka na paní kolegyni Tominovou.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Prosím, pane poslanče, máte doplňující otázku? Nemáte. Šestou interpelaci přednese paní poslankyně Zuzana Kailová a bude taktéž interpelovat pana ministra Milana Chovance ve věci vývoje migrace.

 

Poslankyně Zuzana Kailová: Dobrý den, dámy a pánové. Pane ministře, i já tentokrát mám interpelaci na téma migrace, protože toto téma rezonuje společností a bohužel si myslím, že bude rezonovat společností i v letošním roce.

Odborníci se shodují v tom, že v cílových zemích může zásadním způsobem migrace jako taková ohrozit vnitřní stabilitu a bezpečnostní situaci. I když víme, že Česká republika není pro drtivou většinu běženců cílovou zemí, ale pouze tranzitní, i přesto bych se vás chtěla zeptat, jak se vyvíjela situace v oblasti nelegální migrace v minulých měsících a jaký je nyní současný stav. Také by mě zajímalo, kolik osob požádalo v poslední době o mezinárodní ochranu v České republice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Poprosím pana ministra. Pane ministře, vy i migrace jste oblíbení v kolektivu Poslanecké sněmovny. Prosím o odpověď.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, v období loňského roku bylo zajištěno celkem 8 563 osob při nelegální migraci na území České republiky, což je v porovnání s předešlým rokem, tedy s rokem 2014, nárůst téměř o 80 %, a to hlavně díky osobám zajištěným při nelegálním pobytu, což se stalo v 97 % případů. Důvodem zvýšení počtu osob v rámci nelegální migrace v roce 2015 byl především vysoký počet záchytu nelegálních migrantů při tranzitní migraci přes naše území. V jednotlivých měsících byl počet zjištěných osob rozložen nerovnoměrně. Situace kulminovala v srpnu, kdy bylo zachyceno téměř 1 800 osob. Následně došlo k postupnému poklesu a v prosinci se již tyto záchyty počítaly v jednotkách osob. Celkově tento měsíční průměr se potom snížil tedy z 1 800 v srpnu na necelých 400. Rovněž území rozložení krajů bylo velmi různorodé. Především záchyty byly realizovány v Jihomoravském a Jihočeském kraji, tedy v krajích, které přiléhají se státní hranicí s Rakouskem.

Vlna nelegální tranzitní migrace na území České republiky dosahovala tedy vrcholu, jak jsem již říkal, v červenci až září loňského roku, ve druhé polovině září došlo k poklesu a stabilizaci a tento pokles a stabilizace trvá od té doby až doposud. Záchyty v posledních dnech jsou buď jeden, dva nebo nula, to znamená, záchyty jsou velmi malé. Důvodem toho, že v té době, tedy v letních měsících, došlo k takovémuto poklesu, bylo především to, že Maďarsko dokončilo stavbu plotu a přímá migrační trasa tedy vede přes Slovinsko a Rakousko do Spolkové republiky Německo. Od počátku posledních opatření vyhlášených dne 17. června do 27. ledna 2016 bylo v rámci tranzitní nelegální migrace zajištěno 3 332 osob.

Poslední opatření, o kterých se teď hovoří v Německu a v Rakousku, to znamená o posílení ostrahy mezi Rakouskem, Německem a mezi Rakouskem a Slovinskem by v budoucnu nemělo mít vliv na zhoršení migračního postavení České republiky. Spíš to bude znamenat určité problémy a destabilizaci Slovinska, na jehož území tedy se mohou potom kumulovat migranti, kteří budou rakouskými orgány označeni jako ekonomičtí migranti.

Situace v České republice, jak jsem říkal, je v současné době klidná, od 27. ledna bylo v rámci tranzitní nelegální migrace zajištěno pouze 38 cizinců. Počty osob v zařízení pro zajištění cizinců se pohybují pod stem umístěných, k dnešnímu dni tam nejsou ani žádné děti, to znamená, jsou tam pouze ženy a muži, děti v současné době nemáme v detenci žádné. O mezinárodní ochranu požádalo v České republice v roce 2015 1 525 osob, nejvíce z tohoto počtu byli Ukrajinci, a to 46 %, Syřané 9 %, občané Kuby 8 %. Od začátku letošního roku požádalo o mezinárodní ochranu 91 osob, z toho 35 bylo z Ukrajiny, 15 z Iráku, 10 z Kuby a Syřanů v tomto počtu za letošní rok bylo 5 osob.

Jedinou velkou negací a negativem, které já vidím a predikuji, je zvýšená migrace z Afghánistánu, kde se podařilo zločineckým skupinám, které dříve pašovaly drogy a pašují je i v současné době, k tomuto svému tedy pseudopodnikání ještě přibrat de facto převádění osob. Bohužel Afghánistán v současné době vytvořil velmi funkční systém převádění osob dál do Evropy. Chtěl bych připomenout, že Afghánců žije velké množství mimo své domovy. V Pákistánu jich je v současné době 1,5 milionu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně. (Poslankyně Kailová z místa: Nemám.) Ne, ne, tak děkuji paní poslankyni i panu ministrovi. Sedmou interpelaci přednese pan poslanec Petr Bendl, který bude interpelovat pana ministra zemědělství Mariana Jurečku ve věci dopadu antikuřáckého zákona na výrobu piva.

 

Poslanec Petr Bendl: Hezký dobrý den, kolegyně, kolegové, pane předsedající. Pane ministře, vláda nakládá na malé a střední podnikatele postupně čím dál tím víc povinností. Je to předmětem našich debat o povinném hlášení DPH, o EET, podle mých informací i vinařský zákon, tak jak jej schválila vláda, bude mít velmi tvrdý dopad na malé vinaře, ti jsou velmi znechuceni z chování z Ministerstva zemědělství, na to, jakým způsobem vláda schválila tento návrh zákona, který omezuje a bude do budoucna omezovat šanci podnikání zejména malých vinařů. A teď v zákoně antikuřáckém, nebo chcete-li v návrhu zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky tabáku, alkoholu a jiných návykových látek, v integrované protidrogové politice se objevují paragrafy, které zakazují prodávat alkohol na řadě veřejných akcí. Takže už si nekoupíte do budoucna, pokud tento vládní návrh projde, například svařené víno či grog apod. na sportovních akcích, kam řada lidí chodí fandit apod., to už si nekoupíte. A jediné, co navrhujete nebo co navrhuje ten vládní návrh zákona, je, že maximálně bude šance, abyste si koupili desetistupňové pivo, protože v návrhu zákona je přímo řečeno, že bude možné prodávat alkohol do 4 % objemového etanolu. To znamená, na některá desetistupňová piva se to bude vztahovat, ale na žádný jiný alkohol nikoliv. V tom zákoně, my jsme si toho původně nevšimli, to je natvrdo napsáno. Natvrdo napsáno.

A tak já se chci zeptat, pana ministře, protože nic o dopadech dovnitř sektoru pivařského či vinařského v té důvodové zprávě není, zdali takováto analýza existuje, či nikoliv. Já jsem o tom mluvil před chvílí s představiteli pivařských svazů, kteří na tuto skutečnost upozorňovali, a vy jste na to nereagovali. Tak se ptám, zdali takováto analýza existuje, či nikoliv a zda jste si vědom dopadů takovéhoto zákazu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Poprosím pana ministra zemědělství. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, dobré odpoledne. Na interpelaci pana poslance Bendla, který tady ještě do toho vložil malou vsuvku, která se týkala vinařů, musím jednoznačně odpovědět a budu na to v únoru na velkém setkání se všemi vinaři ve Velkých Bílovicích odpovídat já osobně se svými kolegy, na malé vinaře z Čech a Moravy ta novela rozhodně negativně nedopadne, ba naopak. Jejich postavení bude daleko lépe a více chránit.

Pokud jde o váš dotaz, přiznám se, ve věci antikuřáckého zákona asi by bylo dobré, aby byl více směřován na Ministerstvo zdravotnictví, protože to je jejich gesce. Nicméně chápu ten přesah, o kterém vy hovoříte, do našeho resortu. Ono kvalifikovaně odhadovat, co se stane a jaké dopady to bude mít na sektor spotřeby piva, vína a jiných alkoholů, de facto podle mě žádná studie není schopna vyhodnotit. Nicméně je tady i nějaká studie z Univerzity Karlovy, která říká, že naopak lze třeba vidět i pozitivní dopady této zákonné normy, že například návštěvy v restauracích se mohou zvýšit o 3 až 6 % a může tím vzrůst i spotřeba některých alkoholových produktů. Protože já si myslím, a je to z mé osobní zkušenosti, že spousta klientů, především rodičů a rodin s dětmi, kteří logicky do restaurací, kde se kouří, nechodí, a tudíž přicházejí tyto restaurace o potenciální zákazníky. A musím říct, že nemám informace v rámci toho, že by některá země, která zavedla restrikci v omezení kouření, že by došlo třeba v Belgii k poklesu spotřeby piva či jiných alkoholových produktů. Takové informace jsem nezaznamenal. Když jsme dívali na spotřeby právě v evropských zemích, tak k tomu nedošlo po zavedení tady tohoto zákazu. Takže jednoznačně říct, jaké chování bude u spotřebitelů, myslím si, že nikdo není schopen toto přesně definovat. Takže tolik asi moje reakce na to, co vy jste tady interpeloval. Víc asi vám já nejsem v tento okamžiku schopen odpovědět.

Jenom bych polemizoval s tím, co jste říkal, že jsou pouze všechna tato opatření restriktivní, regulatorní, a která zhoršují prostředí podnikání v České republice. Já s vámi principiálně nebudu souhlasit, protože naopak já znám spoustu provozovatelů provozoven, restaurací a pohostinství, kteří za mnou chodí a říkají, jak já mám podnikat, když dělám poctivě veškeré účetnictví, všechno řádně tomuto státu daním a mám o x desítek metrů vedle sebe konkurenci, kde prokazatelně vím, že tomu tak není. A dokázat odkontrolovat úplně všechny provozovny každý rok, tak abychom mohli říct státe, udělej tuto kontrolní činnost a v rámci kontrolních nástrojů donuť podnikatele, kteří se nechtějí chovat férově, aby se takto chovali, prostě s ohledem na kapacitu zaměstnanců z Celní a Finanční správy není možné. Takže potom je to otázka toho, že stát musí umět nastavit nějaké nástroje, které povedou k tomu, aby se podnikatelské prostředí kultivovalo, aby se podnikatelé chovali férově vůči sobě samotným a vůči státu, protože zákony hovoří jasně. Jak zákon o podnikání - podnikáme za účelem zisku. Zákon o účetnictví jasně říká, jaké jsou povinnosti podnikajícího subjektu při tržbě, při evidenci celních dokladů atd. Říkám to z vlastní zkušenosti člověka, který jedenáct let donedávna podnikal.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Stát není schopen ochránit ani mail pana premiéra, natož pochybuji, že bude schopen ochránit data, která budou všichni podnikatelé posílat do jednoho datového centra. Tam si potom každého svléknete do naha a budete vidět, za kolik od koho kupuje, a bude se to týkat těch poctivých a ti pak na to doplatí. O tom jsem hluboce přesvědčen.

A pro ty z vás, kteří nevěří tomu, co jsem tady říkal, tak vám jenom odcituji část toho zákona, protože mám strašně málo času. Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 se zakazuje prodávat nebo podávat alkoholické nápoje - a teď řeknu - mimo jiné, mimo jiné na veřejnosti přístupné sportovní akci s výjimkou alkoholického nápoje obsahujícího nejvýše 4 % objemového etanolu, to znamená maximálně pivo desítku. Už si tam prostě svařák ani nic jiného nekoupíte. A to bych tady mohl citovat další a další, protože na pouti už si nekoupíte vůbec nic skoro. (Nesrozumitelné hlasy z pléna.) Na to se to nevztahuje.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Poprosím pana ministra o doplňující odpověď, jestli si na pouti koupíme, nebo nekoupíme.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Tak musím říct, že to, co jsem říkal na úvod, by mělo směřovat na předkladatele, v tomto případě na ministra zdravotnictví. Nicméně teď mi tady kolegové říkají v této věci, aby se tyto věci řekněme nezregulovaly takto striktně, budou podávány pozměňovací návrhy, abychom si i na pouti mohli dát nejenom desetistupňové pivo, ale i dvanáctistupňové, resp. asi s vyšším obsahem alkoholu, než jsou čtyři procenta. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Dostáváme se k osmé interpelaci. Pan poslanec Radim Holeček bude interpelovat pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka ve věci obětí pyramidových společností. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, získal jsem informaci, že se v rakouském parlamentu projednává kauza společnosti Lyoness. Zvedají se tisíce obětí a dožadují se vložených finančních prostředků zpět. V Čechách je společnost Lyoness též velmi aktivní, i zde je nepřeberné množství obětí, které se pomalu začínají domáhat svého práva. Rakouský obchodní soud ve Vídni před rokem uznal celkem 61 ustanovení obchodních podmínek společnosti Lyoness za neplatná. Lyoness svým klientům slibuje slevy či vrácení určité částky z nákupu u jejich partnerů, mnohé spotřebitelské organizace, hlavně Verein für Konsumenteninformation, který firmu zažaloval, ji ale považují za dobře maskované pyramidové schéma. Vyšetřován kvůli podezření z provozování pyramidového schématu byl Lyoness v mnoha zemích světa, například v Austrálii, Litvě, Polsku i domovském Rakousku. Zatímco v Polsku tamní obchodní komora označila Lyoness za pyramidové schéma, v ostatních zemích se společnost zatím podobným verdiktům vyhnula.

Máte nějaké aktuální informace, jak se k pyramidovým či letadlovým praktikám staví česká vláda? Jaké nástroje využíváte? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane interpelující, se společnostmi stavějícími své aktivity na trhu na pyramidovém schématu se naši spotřebitelé setkávají již od počátku 90. let. Ve své podstatě jde o podvodný dlouhodobě neudržitelný mechanismus, který staví na zapojování dalších účastníků do jakési hry, která dříve nebo později musí skončit, a na ní můžou vydělat jen účastníci stojící na vrcholu pyramidy. Když byla v roce 2005 přijímána směrnice Evropského parlamentu a Rady o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu, byl pyramidový program výslovně uveden jako jedna z klamavých obchodních praktik, jejíž využívání vůči spotřebitelům je zakázáno. Následně byla tato směrnice transponována do zákona č. 634/1998 Sb., o ochraně spotřebitele. Je zde uvedeno, že podnikatel, který vytvoří, provozuje či propaguje program, ve kterém odměna pro spotřebitele závisí především na získání dalších spotřebitelů do programu, nikoliv na prodeji či spotřebě výrobků, se dopouští zakázané obchodní praktiky a za toto porušení zákona může být sankcionován až do 5 milionů korun. Čili postoj státu k těmto věcem je obecně jasný.

Dozor nad dodržováním ustanovení o nekalých obchodních praktikách o ochraně spotřebitele vykonává Česká obchodní inspekce a další dozorové orgány. Vzhledem k tomu, že mezi zakázanými pyramidovými programy a některými obchodními praktikami, které nejsou protizákonné, se jedná o multilevel marketing, jakási šedá zóna, v níž existuje řada mutací rozličných praktik, je nutné náročně posuzovat každý jednotlivý případ. Ve statistice České obchodní inspekce nejsou průběžně evidovány případy prošetřených pyramidových her a údaje by bylo nutné získat z dokumentace. Prokazatelnou skutečností však je, že nekalým obchodním praktikám věnuje tento dozorový orgán mimořádnou pozornost, o čemž svědčí nárůst počtu kontrol. V roce 2014 bylo provedeno 6 463 takto zaměřených kontrol a v roce minulém již 10 737.

Co se týká konkrétně švýcarské firmy Lyoness, která je zapsána v českém obchodním rejstříku, nicméně sto procent obchodního podílu má společnost se sídlem ve Švýcarsku, Česká obchodní inspekce v období let 2014 až 2015 v souvislosti se společností Lyoness provedla šetření na základě podání advokátní kanceláře AK Dvořák a partneři. Česká obchodní inspekce v tomto konkrétním případě odkázala podatele na řešení sporu soudní cestou, nicméně v návaznosti na podáni provedla šetření, zda se nejedná o pyramidový program. Závěrem šetření bylo konstatování, že program provozovaný švýcarskou společností Lyoness Europe AG nenese znaky pyramidového programu ve smyslu zákona o ochraně spotřebitele. Šetření mělo i mezinárodní aspekty. Nicméně jak už bylo řečeno v interpelaci, konečné slovo v této šedé zóně bude mít samozřejmě nezávislý soud.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec se cítí být spokojen. Nemá doplňující otázku. Přikročíme k další interpelaci. Pan poslanec Jiří Petrů bude interpelovat pana ministra Milana Chovance ve věci hotspotů. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Petrů: Dobrý den ,dámy a pánové, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, ministři vnitra visegrádské čtverky Maďarska, Polska, Slovenska spolu s vámi se ve svém společném memorandu přijatém na poslední schůzce v Praze shodli, že v boji proti nelegální migraci je podle V4 prioritní naplnit závazek na spuštění funkčních záchytných center na vnější hranici Evropské unie. Ministři vnitra V4 se rovněž shodli, že tato záchytná centra, někdy se také hovoří o sběrných centrech Evropské unie, takzvané hotspoty, musí být zároveň detenčními zařízeními, tedy že migranti zde budou omezeni na pohybu a svobodě, dokud nebude ověřena jejich totožnost a nebudou prověřeni. Slovenský ministr vnitra Kaliňák upozornil, že záchytná centra by měla zabránit případům, kdy jsou uprchlíci zaregistrováni na různých místech pod různými identitami nebo kdy nejsou zaregistrováni vůbec. Zároveň by se mělo snížit zneužití falešných syrských pasů.

Další zásadní a důležitou funkci záchytných center má být rozlišení válečných uprchlíků a ekonomických migrantů. Je obecně známo, že dnes existující hotspoty v Itálii a Řecku fungují velmi nedokonale a laxně, jejich počet je nedostatečný a bez velmi silné intervence Evropské komise a všech členských států se kritická situace s přílivem běženců ani nezmění, ani nezlepší. Hovoří se v této souvislosti také ještě o vzniku takových center v Bulharsku.

Vážený pane ministře, v této souvislosti mě zajímá, zda a jaká je účast České republiky na zřizování záchytných center v Itálii a Řecku, případně jiné zemi, a jak zřizování těchto center pokračuje. Další otázka je, jakou záložní krizovou variantu má Česká republika a ostatní země V4 připravenu, pokud se situace s hotspoty nezmění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, vaše oblíbené téma. Máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych byl strašně šťastný, kdyby se toto téma vůbec nemuselo řešit a kdyby neexistovalo. Bohužel existuje. A pokud to řešit nebudeme, tak se nám bude vracet a připomínat ve stále větší a horší podobě.

Evropská komise i její zástupci dnes vyřkli, že - pokud média mluví pravdu - že 60 % lidí, kteří přicházejí do Evropy, jsou ekonomičtí běženci, to znamená lidé, kteří se rozhodli, že svým přesídlením získají lepší život a v Evropě najdou nový domov. Při takhle velkém náporu na vnější hranici Schengenu to potom znamená, že Evropa už nemá kapacity na to, aby pomáhala těm potřebným, a de facto se z toho stává problém, který se cyklí, který není možné vyřešit jinak než ostrahou vnější hranice. Už jsem o tom hovořil ve svých minulých vystoupeních.

Stávající stav je takový, že do konce roku mělo být funkčních jedenáct hotspotů, což byl závazek Evropské komise. Tyto hotspoty měly být v Itálii a v Řecku. Stav, který je pravdivý k dnešnímu dni, je takový, že hotspoty jsou funkční tři v Itálii a jeden hotspot je v Řecku na ostrovu Lesbos. Ani jeden z těchto hotspotů není detenčním zařízením, je pouze zařízením registračním. Do Švédska za loňský rok dorazilo více než 160 tisíc migrantů a podle vyjádření švédského ministra vnitra pouhých 30 % z nich mělo nějakou registraci. To znamená, když se podíváte na to, že vstoupili do Schengenu v Řecku, prošli celou Evropou, došli do Švédska, tak pouze 30 % z těchto lidí má nějakou registraci. O kvalitě těchto registrací můžeme pochybovat a budeme mít pravdu.

Jeden příklad za všechny, a já už jsem ho říkal několikrát. Můj slovenský kolega Kaliňák říkal, že zachytili v jedné romské osadě člověka, který měl čtyři identifikační průkazy na čtyři identity a čtyři národnosti. Naši policisté ve Slovinsku, když jsem s nimi hovořil, zachytili mimo jiné člověka, který měl v ruce irácký pas a měl řecký dokument vystavený na syrskou národnost. Když se ho ptali, jak je to možné, tak jim řekl, že Řekové po něm ten pas nechtěli a že v té době Syřané měli jednodušší průchod Evropou, a proto se tedy nahlásil Syřanem. To musí skončit. To znamená, máme čtyři hotspoty z jedenácti a ani jeden z nich neplní roli detence, o které jsme tady hovořili.

Česká republika nabízí své experty dlouhodobě, a to jak do agentury EASO, tak do Frontexu. Na každou žádost, která přišla, jsme reagovali okamžitě. Nominovali jsme deset expertů. Naši lidé v agentuře EASO sloužili i přes Vánoce. Byli jsme jedna z mála členských zemí, která tam své experty přes vánoční svátky nechala. V současné době máme v oblasti hotspotů dalších 25 expertů, tedy jsme celkově agentuře EASO, což je Evropská agentura pro migraci, nabídli 35 expertů. Česká republika má druhý nejvyšší počet v Evropské unii, to je téměř 10 % z požadovaného počtu. Za Českou republiku v Itálii a Řecku působí šest expertů. Nyní v hotspotech působí dalších pět, a to čtyři v Itálii, jeden v Řecku. My jsme informovali veřejnost o tom, jak to tito experti vidí, zhruba před měsícem. Jejich zkušenosti byly velmi tristní. Oni popisovali ten stav jako de facto hotspot, jako průtokové zařízení, kde ti lidé přijdou, jsou registrováni, většinou ta registrace v Řecku není kompatibilní se systémy Evropské unie a ne každý registrovaný v řeckých dokumentech se do této registrace dostane.

Pokud tyto hotspoty nebudou zřízeny, pokud se nám nepodaří už na vstupu rozdělovat migrující osoby na uprchlíky a ekonomické migranty, tak se tlak na naši hranici, na schengenskou hranici nesníží, protože ti lidé, kteří přicházejí do Evropy, mají vidinu, že i přesto, že nejsou uprchlíky, mají reálnou šanci v Evropě zůstat. Podle odhadů se na území Evropské unie dnes pohybuje více než 10 mil. lidí, kteří zde žijí nelegálně a kteří čekají na vyhoštění někdy i více let. Dejme tomu někdy až osm deset let. To znamená, je otázka, jestli má ještě cenu tyto lidi vracet do zemí původu po osmi letech pobytu, kdy znají jazyk a v podstatě se jakýmsi způsobem, sice nelegálním, integrovali do společnosti. To je na velmi vážnou debatu, co s tím.

Na tato čísla Česká republika přispěla do činnosti Frontexu 43 policisty a dalšími technickými prostředky. Ve výrazné podpoře Frontexu budeme pokračovat i v letošním roce, a to podle potřeb Komise.

Česká republika nadále zastává pozici, že proces realokací bude možné spustit až v okamžiku plného fungování konceptu hotspots, tedy sítě, která umožní registrovat a rozdělovat migrující osoby. Na druhou stranu stále trváme na tom, že systém stálých závazných povinných kvót nebude funkční, a to především z důvodu neochoty těch lidí se usídlit v zemích, kde nechtějí být. Udržet takového člověka na území České republiky je nemožné, pokud bude fungovat schengenská hranice. A nemylme se, návrhy Evropské komise, že by ti lidé mohli čerpat sociální zabezpečení pouze v zemi, kam byli přiděleni, nebudou fungovat. Českých 130 eur, která Česká republika poskytuje, není tak velkým motivem, aby na našem území zůstávali. Odejdou stejně do Německa a do jiných zemí, kde se zapojí do šedé ekonomické zóny, budou pracovat načerno a ty peníze získají v násobném množství. To znamená, systém povinných kvót nebude fungovat nikdy.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku? Není tomu tak. Přikročíme k další interpelaci. Paní poslankyně Marie Pěnčíková bude interpelovat pana ministra životního prostředí Richarda Brabce ve věci EIA. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Děkuji za slovo, dobrý den. Vážený pane ministře, v České republice je 64 důležitých dopravních staveb, u nichž Evropská unie požaduje nové posouzení vlivu na životní prostředí. Takové posouzení by jejich výstavbu mohlo zdržet až o několik let. Dle informací se nyní vláda bude snažit s Evropskou komisí vyjednat pro tyto stavby zvláštní režim. Když se před časem novela zákona o posuzování vlivu na životní prostředí projednávala, my jsme vládu varovali a navrhovali přechodné opatření, které by zajistilo, že na již projednané projekty se novela zákona vztahovat nebude. Bylo to zcela standardní opatření, jež dáváme do všech zákonů, abychom zabránili retroaktivitě. Vy jste ale řekl a téměř vydíral poslance výhrůžkami, že Evropská komise zastaví čerpání evropských fondů. Vy ani pan premiér jste nás tenkrát neposlouchali. Naopak jste nám tady několikrát zopakoval, že EIA v takové podobě Evropská komise vyžaduje a žádné další vyjednávání na tom nic nezmění. Tak se vás nyní, vážený pane ministře, ptám, kde se ve vás bere ten optimismus, že Komise změní přístup. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážená paní poslankyně, děkuju za ten dotaz, on nebude první ani poslední. A je to na dlouhé povídání. Ale budu se snažit být velmi stručný.

My jsme tím rozhodnutím, novelou 39/2015, zachránili akutně hrozící ztrátu 100 mld. korun, minimálně 100 mld. z dobíhajícího programového období 2007 až 2013. To je prostě realita. To už je dneska i dokazatelné. Protože bez toho bychom prostě ty peníze dočerpat nemohli. Byla to významná kondicionalita pro čerpání všech evropských fondů. Mimo jiné jsme také zachránili počítáme až možná 25 mld. z dopravních projektů, které byly posuzovány individuálně, to je těch 23 dopravních projektů z dobíhajícího programového období.

Já jsem vás samozřejmě poslouchal, stejně jako všechny kolegy, o tom, že jsou tady nějaká přechodná ustanovení. My jsme tři měsíce intenzivně jednali včetně právníků o tom, že skutečně i my jsme byli přesvědčeni, že tím, že se jedná o předvstupní projekty, by tyto projekty měly být vyňaty z této povinnosti. Ale bohužel právní posudky jak naše, tak i evropské, tak i judikát soudního dvora nám potvrdil, že pokud bychom šli do sporu, tak bychom velmi pravděpodobně prohráli. Jinými slovy, Evropská unie dnes stejně jako tenkrát jasně říká: Pokud chcete naše peníze, musíte akceptovat naše podmínky. A pokud tady máte projekty, a bohužel jich je tolik, které mají někdy až 20 let stará posouzení dopadů na životní prostředí, a přitom se nekoplo do země - a navazuji na interpelaci na pana premiéra, který už to říkal -, tak jste prostě bohužel unikum v Unii a prostě rozhodněte se, zda ty peníze chcete.

Takže to nebylo vydírání, řekl bych, z mé strany, to byla konstatace toho, co se podařilo vyjednat. Protože nám se podařilo vyjednat ten kompromis. Protože Evropská unie od začátku říkala při tom vyjednávání: My od vás chceme, abyste si zopakovali všechny projekty EIA na všechny projekty dokonce i podle zákona 100. To znamená na všechny projekty před novelou 39. A my dneska celkem bez problému vydáváme osvědčení na projekty podle stovky, to znamená, které mají EIA od roku řekněme 2002, 2003. Ale opravdu je problém na ty posudky podle zákona 244/1992. A tady to řešení je v tom - a my dneska nezačínáme to jednání, my už jednáme přibližně šest měsíců velmi intenzivně s Evropskou komisí. Já mám na to vytvořený vlastní tým na Ministerstvu životního prostředí, ale musím říct, že to není vůbec jednoduché, společně i s Ministerstvem dopravy, kdy už byly desítky jednání na Komisi, s komisaři atd., kdy ten optimismus, jestli se tomu tak dá říct, vyplývá z toho, že my individuálně chceme každý projekt, a to dneska děláme, hájit před Komisí. Věříme, že uspějeme v těch projektech, kde za těch 15 až 17 let nedošlo k naprosto zásadním změnám např. v území nebo v projektu. To je totiž to, co tam Komise od začátku chtěla. To znamená, že bude posuzovat každý projekt.

Ale já bych chtěl zdůraznit jednu věc. To nebyl ústupek, to byl prostě reálně vytvořený kompromis toho, kdy Komise od začátku řekla: Vy máte deset let v podstatě správně netransponovanou směrnici EIA do českého právního řádu a vy si prostě zopakujete ty EIA třeba na 400 projektů. To znamená včetně zákona 100. To se nám podařilo odvrátit, řešíme dneska "pouze" dvěstěčtyřicetčtyřku. Ano, je to problém. A my jsme věděli, že to problém bude. Ale my jsme v tu chvíli hasili požár velmi akutní. A teď řešíme další problém, který s tím nastal. Ale říkám znovu s plnou vážností a s plnou odpovědností, kdybychom bývali stejně, jako jsme vyhrotili ten problém před rokem, někdy v tom lednu, únoru, ono se o tom jednalo několik měsíců, v podstatě pět měsíců, tak jsme dneska pravděpodobně jako Česká republika byli v situaci, kdy jsme neměli dočerpáno možná sto miliard z evropských fondů, z operačních programů 2007 až 2013. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Ano, já to chápu, jenom když si vzpomenu na vaše výroky před tím rokem a půl asi, tak bych tedy neřekla, že jste byl tak pesimistický a že jste očekával takový dopad, protože tenkrát jste tvrdil, že žádný problém v podstatě nebude, ale když to teď shrnu, tak vy nám vlastně říkáte, že Evropská komise svůj přístup vůbec nezměnila, že jsme tam, kde jsme byli, a jenže to teď zkoušíte individuálně na jednotlivé projekty.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pane mistře, prosím o vaši doplňující odpověď.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Ano, je to tak, paní poslankyně. Evropská komise říká stále: Vy musíte splňovat evropské právo v tom, že ty projekty musí splňovat směrnici EIA bez ohledu na to, že se jedná o předvstupní projekty před vstupem České republiky do Evropské unie, protože vy na ně žádáte peníze už ve chvíli, kdy vy členy jste, a navíc prostě v době, kdy ty projekty po těch, řekněme, po 17 letech nemají mnohdy ani územní rozhodnutí, natožpak stavební povolení. A my říkáme: My se teď pokoušíme na individuálně ty projekty, a to už děláme několik měsíců, připravit takové argumenty, které Komisi přesvědčí, že mnoho těch projektů to řešení lze najít v těch navazujících řízeních, především tedy ve stavebním řízení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Ano, přikročíme k další, jedenácté interpelaci. Pan poslanec Karel Šidlo bude interpelovat pana ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka ve věci podpory účasti podniků na veletrzích. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, podpora exportu souvisí určitě s podporou účasti podniků na veletrzích a tato podpora je prováděna Ministerstvem průmyslu a obchodu již řadu let a podporuje právě tuto účast našich českých podniků na vybraných veletrzích. Jedná se zejména o spotřební zboží a strojírenství. V minulosti bylo zvykem, že před koncem roku bylo stanoveno, na které veletrhy a v jaké výši je tato podpora vypsána. Zpravidla se jednalo hlavně o úhradu výstavní plochy. V letošním roce došlo k zásadní změně. Podle informací z organizace CzechTrade bude překvapivě rozhodováno o podpoře na rok 2016 teprve v květnu letošního roku. Například veletrh ve Frankfurtu probíhá v únoru a je jasné, že takový termín je s křížkem po funuse.

Proto se vás ptám, pane ministře za prvé: Opravdu jste letošní podporu účasti na zahraničních veletrzích odepsali? Za druhé: Pokud ano, tak proč? Za třetí: Jaká opatření přijmete, aby v příštích letech mohla podpora podniků touto formou pokračovat? Za čtvrté? Jakým způsobem bude Ministerstvo průmyslu a obchodu v dalších letech rozvíjet podporu exportu českých podniků, zejména těch, které mají sídlo v České republice? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Vážený pane interpelující, k vašemu dotazu bych rád uvedl, že MPO dlouhodobě zajišťuje program české oficiální účasti na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí, jehož hlavním cílem je podpořit české firmy v přístupu na zahraniční trhy a touto cestou přispět k diverzifikaci českého exportu a postupnému snižování závislosti na trzích EU, která v minulém roce dosáhla 84,5 %. MPO tímto způsobem zajistí zhruba tři desítky akcí napříč různými průmyslovými obory, včetně nových perspektivních oborů, jakými jsou biotechnologie či nanotechnologie. Obsahová náplň programu je naplánována a zveřejněna na webových stránkách MPO až do konce roku 2017, přičemž v tuto chvíli probíhají přípravy na rok 2018.

Vzhledem k systému výběru podporovaných veletrhů seznam oficiálních veletržních účastí plně reflektuje aktuální potřeby českých exportérů. Návrhy veletrhů totiž prostřednictvím oborových asociací a svazů předkládá především sama podnikatelská veřejnost. Vedle indikovaného zájmu ze strany podnikatelských reprezentací potom jako další klíčové kritérium pro výběr funguje koncept teritoriálních priorit a oborových příležitostí, rovněž vyhodnocení již proběhlých oficiálních účastí.

Z dosavadních zkušeností vyplývá, že podpora veletržní účasti patří mezi nejoblíbenější, ale také nejúčinnější prostředky podpory českých exportérů. Například jen za rok 2014 umožnil program české oficiální účasti podpořit více než 300 českých subjektů z 18 průmyslových oborů na veletrzích v 19 zemích světa. V minulém roce navíc MPO pružně zareagovalo na dění ve světě, když do programu oficiálních účastí zařadilo mimořádně veletrh FIHAV na Kubě a společně se Svazem průmyslu a dopravy zorganizovalo doprovodnou misi českých podnikatelů. Dalším perspektivním teritoriem, kde chceme soustředit podporu exportérů, je Írán, který jsem před několika dny navštívil s početnou podnikatelskou delegací. Čili toto dělá MPO.

Vedle popsaného programu českých oficiálních účastí fungují také komplementární projekty zajišťované agenturou CzechTrade, které využívají financování z fondů Evropské unie. V minulém roce byl s úctyhodnou bilancí 120 zrealizovaných veletrhů ve 40 zemích světa a 2 146 podpořených českých subjektů ukončen projekt SVV 2013-2014. Již v tuto chvíli se však pracuje na přípravě navazujícího projektu Novum, jehož spuštění je očekáváno ještě v tomto roce.

Čili jinými slovy to, co se financuje z národních zdrojů skrze MPO, samozřejmě probíhá jako v minulých letech, ten doplňkový program, který běží přes CzechTrade, tam je ta potíž, že se přechází na nové programovací období EU, a skutečně tam dochází k určitému zpoždění. Nicméně předpokládáme, že v dubnu, nejpozději v květnu, se to rozběhne, tak jak to běželo předtím.

Pokud se týká Frankfurtu, tak předpokládám, že veletrh Ambiente se koná ale až v únoru 2017, tak s tím by neměl být problém. Potřebná opatření již byla přijata, program českých oficiálních účastí je v tuto chvíli naplánován až do konce roku 2017 a projekt Novum na období let 2016 až 2018 je v přípravě. To je vše, děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Šidlo: Pane ministře, děkuji za vysvětlení, ale měl bych jednu doplňující otázku k programu Novum. Já rozumím tomu, že to je podporováno z evropských fondů, ale chtěl bych se zeptat k již proběhlé účasti. Budou moci žádat také retroaktivně o peníze z toho programu? Bude to možné?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pane ministře, bude to možné?

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane poslanče, s výhradou toho, že to ještě ověřím na úřadě, ale jsem si tím skoro jist, retroaktivně to proplácet bohužel nejde. To jsou peníze Evropské unie.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak, děkuji panu ministrovi, panu poslanci. Dvanáctou interpelaci přednese pan poslanec Leoš Heger, který bude interpelovat pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci hrazení léčby konopím.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře Němečku, v posledních měsících Ministerstvo zdravotnictví informovalo, že občanské sdružení na podporu léčby konopím dodá SÚKLu podklady pro rozhodování o úhradách této léčby z veřejného zdravotního pojištění v klasickém správním řízení. 11. 1. letos se objevila v médiích zpráva, že máte v úmyslu jednat se zdravotními pojišťovnami o úhradě léčebných přípravků z konopí u vybraných skupin pacientů, a to formou pilotního projektu.

Dovoluji si tedy zeptat, zda SÚKL uvedené podklady již obdržel, byly vyhodnoceny a zda obsahují jasné důkazy o účinnosti a nákladové efektivitě léčby. A pokud ano, pro jakou skupinu pacientů v České republice. Pokud ne, tak bych se dotázal, jak si ministerstvo představuje podporu těch finančních projektů, protože pokud je mi známo, tak nemá ze zákona zmocnění něco takového samo organizovat a nepatří to do skupiny, kterou podporuje formou různých zdravotních grantů. A jenom bych připomněl, že Česká lékařská komora se staví k této problematice výrazně negativně. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane interpelující poslanče, podle zprávy, kterou zveřejnila Česká tisková kancelář a řada českých médií 23. prosince 2015, podal stejného dne pacientský spolek KOPAC neboli konopní pacienti Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv podnět ke zrušení závazného opatření z dubna 2013, kterým SÚKL v květnu 2013 paušálně zakázal úhradu léčebného konopí, respektive individuálně vyráběných léčivých přípravků s jeho obsahem. Vaše otázka je proto trochu nepřesně formulovaná. KOPAC nepodal podnět k úhradě léčebného konopí a přípravků z něj, nýbrž podnět ke zrušení zákazu jeho úhrady, jež SÚKL vydal v dubnu 2013. Připomenu, že jej vydal navzdory obsáhlým námitkám téměř 20 organizací, orgánů státní správy, vědců a lékařů. Někteří z jednotlivců, kteří v roce 2013 nebyli SÚKLem vyslyšeni, nyní z titulu členů správní rady spolku KOPAC podali rozsáhlý rozklad, jímž podpořili svůj podnět ke zrušení obecně závazného opatření. Konkrétně jsou pod ním podepsáni prof. MUDr. Richard Rokyta, prezident České lékařské akademie a vědecký sekretář České společnosti pro studium a léčbu bolesti, prof. Lumír Ondřej Hanuš, objevitel anandamidu, tedy prvního identifikovaného kanabinoidu, jejž si vytváří samo lidské tělo, jeden z nejcitovanějších žijících českých vědců, a pan doktor Zábranský jako předseda správní rady spolku KOPAC. Podle vyjádření, které jsem obdržel z příslušného odboru SÚKLu, se ústav v současnosti podaným podnětem zabývá a rozhodnutí dosud nepadlo. Zprávu o podání podnětu ke zrušení zákazu úhrady přinesla 23. prosince média. Jak jsem si ověřil, podnět lze nalézt na webových stránkách spolku KOPAC. Vytiskl jsem to a mám to zde pro vás, pokud byste se chtěl seznámit s validitou argumentace tohoto spolku i jím citovaných studií.

Co se týče druhé otázky, Ministerstvo zdravotnictví pod mým vedením si v tento okamžik nepředstavuje nic, protože vyčkáváme na rozhodnutí SÚKLu a případný další vývoj. Nicméně předpokládáme, že spolek KOPAC o zrušení zmíněného OOP usiluje s cílem v dalším kroku iniciovat plnou nebo částečnou úhradu léčby konopím. Ministerstvo zdravotnictví tak činit nebude a nebude ani samo organizovat pilotní projekty, protože, jak správně uvádíte, k tomu nemá zákonné zmocnění.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec je s odpovědí spokojen. Děkuji oběma. Přikročíme k 13. interpelaci. Pan poslanec Jiří Valenta bude interpelovat pana ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ve věci aktivit velvyslanců cizích zemí na území ČR. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, mohl byste mi jako tápajícímu laikovi v mezinárodní politice a také diplomacii vysvětlit, nebo alespoň zprostředkovat vysvětlení, jak by dopadl český velvyslanec ve Spojených státech, Kanadě, Velké Británii, Norsku nebo Jižní Koreji, kdyby se tam spolupodílel například na kampani proti korupci, která tam také zcela nesporně existuje? Možná by byl vyhoštěn, možná silně pokárán, přišla by nějaká nóta, v Norsku možná i odebrání rodičům.

Ale teď zcela vážně. Nepřipadá vám, že za poslední dobu registrujeme takovýchto případů vměšování se do vnitřních záležitostí naší suverénní země stále více a více a česká vláda je k nim vždy až nepřijatelně benevolentní? Opravdu si myslíte jako ministr zahraničí, že toto by mělo být rolí cizího diplomata na našem území? Kdy jako ministr zahraničí České republiky dáte konečně jasně najevo, že některé věci jsou plně v rukou demokraticky zvolené české vlády a jejího voliče, českého občana?

Přecházením či pouze formálními odsudky takovýchto věcí, jako jsou maďarské útoky na Benešovy dekrety, dnes nově pokusy o zásahy do řešení vnitřních problémů a dalších záležitostí naší země, poskytujete české veřejnosti pouze medvědí službu. Osobně věřím, že i vaše vláda je schopna si s korupcí poradit, i když ta se nedá nikdy zcela vymýtit. Ale tímto způsobem přímého vměšování cizích velvyslanců prosím opravdu nikoliv.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra. Pane ministře, pomozte tápajícímu poslanci, prosím. (Veselost v sále.)

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji za interpelaci. Zkusím na ni odpovědět.

Otázka mířila na to, jestli ony aktivity, kampaň zaměřená na boj proti korupci, která byla spuštěna, tuším šestitýdenní, jestli neporušuje suverenitu České republiky. Pokud jde o suverenitu České republiky, je třeba vycházet z toho, že diplomatické mise, o kterých mluvíme, jsou při své činnosti v České republice skutečně povinny se řídit mezinárodním právem, to je první věc. Konkrétně jde přesně o Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích a její článek 41, kde všechny osoby, které tady požívají diplomatických výhod, mají povinnost dbát zákonů a předpisů státu, ve kterém působí. Dále potom jsou rovněž povinny nevměšovat se do vnitřních záležitostí tohoto státu. To je asi rámec situace, o které mluvíme.

Co se týče ustanovení Vídeňské úmluvy, bych chtěl uvést, když vztáhnu tyto principy na tu situaci, aktivity pěti diplomatických misí určitě nejsou v rozporu s právním řádem České republiky. A za druhé - cíle kampaně proti korupci jsou v souladu s prioritami vlády České republiky. My vlastně trvale a zcela jednoznačně prosazujeme boj proti korupci jako náš programový prvek, máme to tam jasně napsané a v tomto smyslu máme samozřejmě zájem sdílet zkušenosti s těmito státy, jejich zkušenosti v boji s korupcí. Rozhodně se nedá říct, že by cíl byl v rozporu s prioritou naší vlády, a dokonce s cílem, který se nám poměrně daří plnit, protože, jak se včera diskutovalo, Česká republika si ve vnímání podle měření tuším Transparency International výrazně polepšila, takže to není něco, kvůli čemu bychom vedli spor. O to nám jde také a není to něco, co bychom potřebovali nějakým způsobem zpochybňovat.

Na druhé straně organizace kampaní diplomatických misí v přijímacím státě, a tady bych trochu souhlasil, nelze považovat za standardní diplomatickou praxi. Dovedu si představit, že v určitém okamžiku se mohou stát čímsi hraničním, zvlášť když se z toho stává projev jakéhosi politického aktivismu, který je jakoby opravdu na hranici role diplomatické mise. V tom s vámi souhlasím, že možná některé prvky, některá vystoupení mohou působit dojmem politického aktivismu, který podle mě je na hraně toho, jaký je úzus působení v podobných misích v České republice. Pokud se vám zdá, že tato věc mě nenutí k nějaké tvrdé reakci, tak je to dáno tím, že to není v rozporu s právem České republiky a není to v rozporu dokonce ani s našimi cíli. Ale jiná věc je, a můžeme se o tom bavit, jestli to náhodou v některých prvcích nepřekračuje hranice toho, co je způsob, jak působit v diplomatických misích, a co je standardní v jejich působení.

Jiná věc, a to bych rozlišil, je to, co jste zmínil, to bylo vyhlášení předsedy maďarského senátu, které se týkalo dekretů prezidenta republiky. Tady si myslím, že mám k tomu zcela jiný vztah a mám na to jiný názor. Dovolím si ale říct, že jsem to dal naprosto jednoznačně najevo a že jsem na to reagoval nesrovnatelně jasnějším způsobem. Tam se domnívám, že se jedná o zpochybňování něčeho, co je součástí kontinuity českého právního řádu, a něco, co si myslím, že je třeba držet jako pozici České republiky. Tam si nemyslím, že to můžeme jen tak přejít nebo mlčet. Tohle vidím jako vážnou věc. Udělal bych velký rozdíl mezi první kauzou, co jste zmínil, a tou druhou. Jenom bych se snažil odkázat na to, že se domnívám, že má reakce ve druhé kauze byla naprosto jednoznačná a jasná. Je to pro mě i téma samozřejmě pro eventuální jednání s druhou stranou.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji, pane ministře, za odpověď. Co se týče toho maďarského vyhlášení, já bych se nad tím zase až tak nepozastavil. Ale vezměte si, už samotná reakce premiéra Orbána, který s kritikou Benešových dekretů začal v roce 2002 a pokračuje v tom neustále. To je jeden z mnoha útoků na suverenitu České republiky. Ale k tomu Maďarsku bych se teď nechtěl vracet.

V této kauze angažujících se velvyslanců zaujalo - sám jste tady zmínil zprávu Transparency International - že v letošním roce Česká republika poskočila o 16 míst vzhůru, že i ta zmiňovaná Jižní Korea je v tom žebříčku za námi. A jejich velvyslanec tady dělá takovéhle kampaně. Tak to mě zaujalo a chtěl jsem proto i z tohoto důvodu od vás odpověď. Děkuji. Ale už mi nemusíte teď odpovídat.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci i panu ministrovi. Čtrnáctou interpelaci přednese pan poslanec Josef Nekl. Bude interpelovat pana ministra životního prostředí Richarda Brabce ve věci výjimky pro stavby připravené dle EIA z roku 2014. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážená vládo, paní kolegyně Pěnčíková mi trošičku vzala vítr z plachet, ale já bych se přece jen k tomu problému vrátil a trochu konkrétněji. A pokud bude možné mi konkrétněji odpovědět na dvě události.

Ale přece jenom bych to uvedl tím, že jsem před nedávnem interpeloval pana ministra Ťoka ohledně věci dostavby D1 na úsecích 136, 137, na úsecích Říkovice - Přerov, Přerov - Lipník nad Bečvou, s tím, že nezbytnost urychlení této stavby je pro Přerov svým způsobem už dneska životně důležitá nejenom z ekonomických pohledů a hledisek, ale i z pohledu velmi zhoršeného životního prostředí, kdy např. v letošním roce byla mnohokrát vyhlášena smogová situace, kdy je tam velký rozptyl prachových částic a oxidu dusíku, tzn. je tam velký výskyt respiračních chorob a vůbec vliv na zdraví občanů. Při té interpelaci mi pan ministr Ťok právě odpověděl, že v rámci nově přijatého zákona EIA o vlivu staveb na životní prostředí tato stavba bude pravděpodobně zejména na úseku Říkovice - Přerov pozastavena, protože se bude celá situace muset znovu prověřit.

Vy jste odpověděl na řadu otázek, co se dělá, proč to nejde, jak to nejde. Já se zeptám na první otázku, zda dostavba D1 patří do těch, které se budou muset kompletně znovu, nebo jestli tam bude ta výjimka udělena, protože je to zpracováno. To je jedna věc. Druhá věc. U Plzně je postavené nové zařízení na energetické využití odpadů. Stálo miliardu korun a také nemůže být zprovozněno, protože neplatí EIA. Tak jestli ta jednání vedou k tomu, že i tady to bude urychleno a bude možno se s tím nějak vypořádat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, o vaši odpověď.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji ještě jednou za otázku ohledně EIA. To jsou dvě věci. Ony spolu souvisí jenom zdánlivě. Ta záležitost, ta je jednodušší. Vy asi máte na mysli, pane poslanče, spalovnu Chotíkov u Plzně. Tam se ale, protože ta spalovna byla opakovaně napadena za různá údajná pochybení, dneska ani tak tolik nečeká na stanovisko naše, tam není ani tak problém posuzování této záležitosti, jako spíš historie a opakovaně napadané třeba územní rozhodnutí, nebo dokonce stavební povolení. Ta stavba dokonce měla být částečně financována z operačního programu Životní prostředí. Nakonec z toho sešlo, nakonec se to nepovedlo, takže investor si ji financoval sám. Ta záležitost ale spíš souvisela s postojem Evropské komise směrem k těm velkým spalovacím zařízením v rámci operačního programu. Takže tam to ani nemá souvislost s vlastní EIA a tam by ta záležitost neměla být časově problematická.

Ta akce, o které hovoříte, je skutečně v těch 64 stavbách, stejně jako mnohé další. Já vám v této chvíli nedovedu odpovědět, zda bude, nebo nebude nakonec v těch, které se nám podaří obhájit, protože jednání bude probíhat 3. února příští týden na Evropské komisi. Už je to asi patnácté jednání, ale řekněme druhé nebo třetí na té vysoké úrovni, kdy z Čech pojede asi patnáct lidí z různých ministerstev obhajovat ten seznam. My v tom seznamu 64 staveb Evropské komisi akci po akci zdůvodňujeme, proč si myslíme, že by měla být v tom výjimečném režimu, nebo v tom režimu, kde jsme schopni obhájit v rámci stavebního řízení, tedy v rámci stavebního povolení a případné účasti veřejnosti ve stavebním řízení to, co tam vlastně chybělo. Protože ty stavby skutečně mají EIA podle zákona 244/1992, kde posouzení dopadu na životní prostředí mělo úplně jiný rozsah, jiný detail. Jenom ve zkratce, dřív posouzení mělo třeba 5 stránek, dneska běžně má 150. Takže samozřejmě ten rozsah je úplně jiný.

My se snažíme přesvědčit Evropskou komisi, že mnohé z těch staveb, kde nedošlo k nějakým zásadním změnám - a tady, jestli se nemýlím, je to nějaká změna stavby před dokončením, protože tam už je vlastně vydáno částečně stavební povolení -, je možné vyřešit, aniž by se musela celá EIA opakovat. Protože samozřejmě opakování EIA v případě složitějších staveb znamená třeba plus dva roky. U těch jednodušších možná plus rok, někde plus dva roky a možná někde ještě déle. Takže o tom, jaké konkrétní stavby se nám nakonec podaří prosadit tak, aby bylo možné je vyřešit v rámci stavebního povolení, tzn. dostaneme od Evropské komise pouvoir, palec na to, abychom mohli vydat to osvědčení, že skutečně splňuje ta požadovaná kritéria, tak to rozhodnutí vyjde z dalších jednání, která podle našeho názoru by měla být ukončena nejpozději do konce února, protože v návaznosti na toho 3. února bude pokračování řekněme dalších diskusí o tom seznamu. A tam se upírá naše snaha.

Takže bohužel teď vás asi nepotěším tím, že nevím, zda ta akce bude spadat do toho seznamu, ale budeme to vědět poměrně brzo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane předsedající. Já děkuji za odpověď panu ministrovi. Samozřejmě může odpovědět jenom to, co ví. Za prvé, vám budu tedy držet palce, protože my na tu stavbu, na ten obchvat kolem Přerova, čekáme 27 let, kdy se mělo poprvé kopnout. Takže snad už se to konečně nějak rozjede. Za druhé, snad tím vyplývá, že jsme v roce 2014 měli pravdu, když jsme říkali, že toto udělá velké problémy. Takže doufám, že to uznáte. A za třetí, tenkrát bylo slíbeno, že se udělá nějaká novela, která to zjednoduší. To znamená, že z toho, co jste řekl i paní kolegyni Pěnčíkové, vyplývá, že do toho zákona se teď sahat nebude a nebude se nic zjednodušovat.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Prosím, pane ministře, vaše doplňující odpověď.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Tak jenom rychlá reakce. Ten zákon se novelizovat bude. Bude se novelizovat v rámci stavebního zákona, který půjde brzy do vlády. Dneska jsem podepisoval, takže jde do Legislativní rady vlády během několika málo dní. Během dvou měsíců by měl být v Poslanecké sněmovně, takže tam je vlastně i nepřímá novela zákona EIA. Kromě toho chystáme a chceme právě s Evropskou komisí projednat možnost rychlé novely, která by právě mohla v případě, že Evropská komise bude souhlasit s některými našimi principy, umožnit schvalování těch 64 projektů podle zákona 244. To by byla asi relativně technická jednoduchá novela, kterou bychom připravili samostatně.

Ale jenom považuji za důležité říct ano, my jsme všichni věděli, že se tam ta rizika skrývají. Věděli. Ale my jsme prostě v tu chvíli hasili ten požár, který byl větší. Je to tak. Já to prostě přiznám. A nebylo to vyjednatelné v té chvíli. V této chvíli máte samozřejmě právo si myslet, že to vyjednatelné bylo. Ale my jsme u těch jednání byli, i u těch právních. Záležitost přechodných ustanovení a jaksi zpětnosti těch projektů byla na stole neustále. Věřte mi, že bych byl nejšťastnější, kdyby to tam nakonec nebylo. Ale ten tlak byl obrovský a ten zájem, aby to bylo přesně v tomto smyslu, tzn. aby tam ty projekty takto byly a byla tam přechodná ustanovení, ten byl jednoznačně explicitně vyjádřen Komisí. Takže určitě jsme vás neoslyšeli, ale prostě v té chvíli to nešlo vyjednat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře. Patnáctou interpelaci přednese paní poslankyně Anna Putnová, která bude interpelovat ministryni školství, mládeže a tělovýchovy Kateřinu Valachovou ve věci inkluze. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně. Obvykle se v rámci interpelací snažím dotázat na koncepční věci týkající se školství. V tomto případě mi dovolte velmi konkrétní dotaz. Jedná se o inkluzi a obrátil se na mě pan ředitel z Libereckého kraje, který píše: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozeslalo e-mailem newsletter ročník I číslo 1, jehož poslední odstavec nesl název "Kdy se školy dozví o plánovaných změnách více?", myslí se inkluze, ze kterého cituji: Na konci roku 2015 začne Ministerstvo školství organizovat pracovní schůzky ve všech krajích se zástupci krajských úřadů a zřizovatelů škol a s řediteli základních škol. Návazně týmy odborníků navštíví každou plně organizovanou školu a o plánovaných změnách budou na místě diskutovat.

Podle dohodnutých informací se vzdělávací seminář s názvem Informační seminář k novele školského zákona § 16 měl konat 3. 11. 2015. Dne 20. 10. 2015 tento pan ředitel obdržel od Národního institutu pro další vzdělávání mail tohoto znění: Vážený pane řediteli, dovoluji si vám oznámit, že plánované informační semináře k novele školského zákona § 16 pro zřizovatele škol a pro ředitele základních škol a středních škol byly včera rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zrušeny.

Můj dotaz je, zda tyto semináře budou pokračovat, proč jsou zrušeny a jakým způsobem se budou ředitelé dozvídat o plánovaných změnách. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Samozřejmě, vážená paní poslankyně, prověřím ještě tady ten konkrétní případ, ale co se týká vlastně toho příslibu, který byl ve zpravodaji Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, tak navazoval na školskou komisi Asociace krajů a tam jsme skutečně přislíbili, že po krajích budou probíhat semináře pro ředitele škol za mé osobní přítomnosti jako ministryně. Ústecký a Liberecký kraj takový seminář měl. Konalo se to v Ústí nad Labem a bylo tam několik stovek ředitelů. Samozřejmě prověřím, zda se nemohlo stát u tohoto konkrétního ředitele, že tuto informaci nedostal.

Co se týká těchto porad ke společnému vzdělávání za mé účasti, tak proběhly kraje Ústecký, Liberecký, Středočeský, Praha, Jihomoravský a Vysočina. A teď v pondělí proběhne Pardubický, Královéhradecký, 15. února Moravskoslezský, Zlínský, Olomoucký, 10. února Plzeňský, Jihočeský a Karlovarský. Dotace těchto porad jsou zhruba tří- až čtyřhodinové. Já se účastním dvě hodiny a následující dvě hodiny tam ještě zůstávají mí odborní spolupracovníci. Nicméně vedle toho samozřejmě budou pořádány informační a vzdělávací semináře přímo pro ředitele škol vlastně ještě v průběhu tady těch následujících měsíců.

Co se týká informace pro ředitele škol, tak jsme dokončili rukojeť ředitele základní školy, aby měl přesně popsáno, jaké změny ho čekají. Tato je hotová. Také jsme zpracovali otázky a odpovědi pro rodiče. Co se týká Národního ústavu pro vzdělávání a Národního institutu dalšího vzdělávání, tam průběžně probíhá vzdělávání jak učitelů, tak speciálních pedagogů, tak školských pedagogických zařízení. A co se týká rukojeti ředitele základních škol a toho, že dnes byla vyhlášena prováděcí vyhláška k novele školského zákona, tak jsme domluveni v území, že vybrané školy budou navštíveny ze strany našich týmů a budeme ještě ověřovat přesně v praxi, zda nám tam něco chybí nebo nechybí.

Každopádně bych se chtěla omluvit danému panu řediteli z hlediska způsobu, jak se dozvěděl o zrušení daného semináře, a na základě informací, které mi bezpochyby předáte, situaci u této konkrétní školy ještě prověřím.

Jinak samozřejmě nabízím, že veškeré věci, které jsem nyní zmínila, včetně harmonogramu kroků ke společnému vzdělávání, který jsme zpracovali, vám předám v elektronické formě, tak abyste mohla komunikovat s danou školou v regionu. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Anna Putnová: Není to doplňující otázka. Chci jenom poděkovat za velmi kompetentní odpověď paní ministryni a děkuji i za nabídku získání materiálu v elektronické podobě.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Šestnáctou interpelaci přednese pan poslanec Jaroslav Krákora, který bude interpelovat pana ministra vnitra Milana Chovance ve věci přesídlování českých krajanů. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Krákora: Dobré odpoledne, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážený pane ministře vnitra. Dovolte mi přednést interpelaci, která bude krátká, stručná a jasná.

Ministerstvo vnitra v loňském roce realizovalo přesídlování českých krajanů z Ukrajiny. Plánuje vláda pokračování programu i v letošním roce? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dne 20. 11. 2015 schválila vláda usnesení č. 962, kterým rozhodla o pokračování programu i pro rok 2016 s tím, že bude primárně financován prostředky uspořenými v rozpočtu na tento program v roce 2015. Program bude pokračovat ve stejném formátu. Není omezen zemí původu krajanů. Nicméně je posuzována potřebnost žadatelů tak, aby státní finanční prostředky byly vynakládány hospodárně. Jedná se o to, že návratová politika pro krajany funguje pro všechny státy světa, ale řekněme si upřímně, že hlavním zájmem současné doby jsou krajané z Ukrajiny. V loňském roce Česká republika přesídlila v rámci programu Ministerstva vnitra více než 220 krajanů. V roce 2016 počítáme minimálně se stejným počtem, případně i s počtem vyšším, pokud bude zájem ze strany krajanů v těchto zemích.

Integrace skupiny cizinců je v ČR velmi úspěšná. Lze konstatovat, že z 220 krajanů, kteří přišli v loňském roce, integrace proběhla naprosto bez problémů, a to jak v oblasti získání zaměstnání, tak získání bydlení. Velmi silně této skupině krajanů z Ukrajiny pomohli přesídlení volyňští Češi, kteří byli přesídlování v 90. letech, a mnozí z těchto krajanů směřovali právě do oblastí, kde tito lidé žijí.

Jako příklad vynikající spolupráce s municipalitami lze uvést např. město Cheb, které poskytlo pro potřeby krajanů pět bytů a zároveň krajanům, kteří se do bytů v průběhu 2016 nastěhují, pomáhá při zajištění zaměstnání v místní průmyslové zóně. Dalšími lokalitami, kde se krajané usazují, je např. Slavkov u Brna, kde našlo zaměstnání v loňském roce ve firmě LIKO-S, která poskytla i bydlení lidem, kteří u ní našli i práci. Další krajané se usazují např. v Tachově, Mimoni či v Praze.

Klíčovou roli v celém asistenčním programu hraje partner Ministerstva vnitra, kterým je od roku 2015 Arcidiecézní charita Praha. Pracovníci této organizace provázejí přesídlené krajany do momentu jejich příjezdu, po dobu jejich přechodného pobytu v ubytovacím zařízení, kterým je hotel Vltava, až do takzvaného osamostatnění a odchod do jednotlivých míst, kam tito lidé odcházejí.

Na druhou stranu je třeba zmínit i skutečnost, že ne všichni krajané nalezli v ČR nový domov. V průběhu 2015 se na Ukrajinu vrátilo celkem pět osob z těchto 220. Důvodem byl především vysoký věk a stesk po známé krajině a po domově. To znamená, tito lidé odešli zpátky na Ukrajinu, protože se neuměli sžít s novým prostředím.

Program je, jak už jsem říkal, určen krajanům z celého světa. Zatím se do něj zapojili pouze krajané z Ukrajiny a počítáme s přesídlováním volyňských Čechů i pro letošní rok.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec vypadá spokojeně, nemá doplňující otázku. Sedmnáctou interpelaci přednese paní poslankyně Věra Kovářová, která bude interpelovat nepřítomného pana ministra financí Andreje Babiše ve věci zabezpečení bývalých prezidentů republiky. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo pane předsedající. Chtěla bych se jenom zeptat, z jakého důvodu byl pan ministr omluven, mně to zřejmě uniklo. (Předsedající: Netuším). Netušíte. Nicméně dle facebooku zdravím pana ministra do restaurace U Glaubiců, kde měl k pozdnímu obědu guláš, a doufám že nealkoholické pivo. Nicméně předmětem mé interpelace je něco jiného.

Vážený pane ministře, média před několika měsíci psala o tom, jakým způsobem je nucena opatřovat si prostředky nadace Vize 97, která pečuje o odkaz prezidenta Václava Havla. Chci jednoznačně říct, že vybíráním nepřiměřených částek za pojmenování institucí, popřípadě veřejných prostranství právě jménem prezidenta Havla považuji za absurdní. Tím spíš, dochází-li k uplatňování těchto požadavků i vůči zahraničním subjektům, což poškozuje dobré jméno našeho státu.

Tato kauza mě vedla k závěru, že by patrně bylo žádoucí, aby střežení odkazu bývalých hlav státu bylo financováno odlišným způsobem, než je tomu dosud. Pokud nechceme, aby si naše jednotlivé bývalé prezidenty rozdělili jednotliví miliardáři, v případě Václava Havla Zdeněk Bakala, v případě Václava Klause Petr Kellner, a jen na jejich libovůli záleželo, zda budou instituce spravující odkaz polistopadových prezidentů vůbec existovat, je načase začít po vzoru amerických prezidentských knihoven uvažovat o hrazení skromné, ale důstojné existence institucí připomínajících hlavy státu přímo ze státního rozpočtu.

Vážený pane ministře, mohu se zeptat na váš názor na tuto myšlenku? Děkuji za odpověď a opožděně přeji dobrou chuť.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Bude jí odpovězeno písemně. Osmnáctou interpelaci přednese paní poslankyně Miroslava Strnadlová, která bude interpelovat přítomného pana ministra dopravy Dana Ťoka ve věci vlaků. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Miroslava Strnadlová: Dobrý večer dámy a pánové. Děkuji panu ministrovi, že na tuhle interpelaci počkal. Jsem ze Zlína a z Prahy jezdím do Otrokovic vlakem. Mnohé z těchto vlaků jezdí do Luhačovic, což je překrásné lázeňské město našeho kraje, a dá se tudíž předpokládat, že v těchto vlacích by měli jezdit nejenom lázeňští hosté, ale i turisté. Proto moc nechápu filozofii českých drah, že čím déle vlak jede, tím méně musí být pohodlný. Tyto vlaky mají do Luhačovic až dvacet zastávek, čemuž odpovídá i délka jízdy, a musím vám říct, že soupravy, mluvím o rychlících, nemluvím o nějakých expresech nebo něčem lepším, to jsou naprosto přestárlé soupravy, ve kterých se sice topí, ale v žádném případě tam není žádná klimatizace, protože do takových souprav se ani dát nedá.

Tak se vás chci zeptat, jestli do budoucna je nějaká naděje, že by tyhle zastaralé soupravy byly nahrazeny něčím modernějším, aby se konečně ti lázeňští hosté a turisté dostali k nám důstojnou cestou. Děkuji. (Potlesk v celém sále).

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Bude to dnes poslední interpelace, a přesto pana ministra čeká nelehký úkol vysvětlit filozofii Českých drah. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, mám nelehký úkol, vysvětlit filozofii Českých drah v objednávání rychlíků. Takže já zkusím nejdříve, co mě připravil můj úřad a jakým způsobem k této věci přistupujeme.

Ministerstvo dopravy objednává přímé železniční spojení dálkového významu do stanice Luhačovice ve formě linky R18 Praha - Olomouc - Luhačovice. Tato linka jezdí po dobu občanského dne ve dvouhodinovém intervalu a je koncipována tak, že v Olomouci existuje pro cestující ze střední Moravy možnost přestupu ve směru do Prahy na rychlejší vlaky v kategorii EC linky Ex2. Vlaky linky Ex2 jsou vždycky vedeny modernizovanými soupravami.

Linka R18 je v úseku Praha - Olomouc nejpomalejší vrstvou dálkové dopravy určenou primárně k obsluze sídel, kde vlaky vyšších kategorií nestaví. Jedná se například o Přelouč, Mohelnici a Červenku. Z tohoto důvodu je v současné době na lince R18 nabízena kvalita služby odpovídající rychlíkovému standardu, neboť se nepředpokládá, že by většina cestujících těmito vlaky cestovala na větší vzdálenosti.

Ministerstvo dopravy si dlouhodobě uvědomuje nižší úroveň služeb poskytovaných cestujícím ve vlacích linky R18, v jejichž soupravách tvoří většinu vozy vyrobené v bývalé NDR v osmdesátých letech, které dnešním požadavkům na železniční dopravu již ne zcela odpovídají. Obdobná kvalita je však nabízena i na většině linek této úrovně v České republice. Ve střednědobém výhledu chce Ministerstvo dopravy tuto úroveň významným způsobem zlepšit. Pro všechna nově vypisovaná nabídková řízení a v převážné míře i přímá zadání bude například uplatňovat přísné standardy kvality, které byly zveřejněny na webových stránkách ministerstva. Těmto standardům jsou postupně přizpůsobovány i všechny vlaky linky v závazku veřejné služby státu. Naposledy se jednalo třeba o linku R13 Olomouc - Břeclav - Brno.

Ke generační opravě vozového parku na lince R18 dojde po realizaci elektrizace trati Staré Město - Uherské Hradiště - Luhačovice, pro niž byla zpracována studie proveditelnosti, a realizace je očekávána v průběhu několika let. Děkuji.

Takže nemám úplně dobrou zprávu, nicméně platí to, že touto rychlíkovou linkou jezdí na kratší vzdálenosti všichni cestující a zatím je tato filozofie taková - nemáme tolik peněz, abychom ty rychlíky všechny změnili.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkujeme, pane ministře, za důkladné osvětlení filozofie Českých drah. Prosím, paní poslankyně má doplňující otázku.

 

Poslankyně Miroslava Strnadlová: Já bych vás chtěla jenom požádat, abyste si se svým ministerstvem do toho vlaku sedli a do těch Luhačovic jeli. Nutit někoho, aby v Olomouci přestupoval, třeba já tam s kufrem nikdy nepřesedám, protože už jsem tam spadla na nádraží na schodech, na které padá sníh a namrzají. A myslím si, že i lidé, kteří jezdí na kratší vzdálenosti, si zaslouží jezdit v pohodlném vlaku. Myslím si, že už máme nové tisíciletí a že by své cestující nemusely České dráhy urážet takovými vlaky. Vážně si to myslím. A pokud budete občas s tím ministerstvem tímhle vlakem jezdit, myslím, že velice rychle najdete i peníze na náhradu. Děkuji. (Potlesk v celém sále).

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pokud ministerstvo nejezdí soukromými vlaky, pane ministře, tak zkuste České dráhy.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, Ministerstvo dopravy soukromými vlaky nejezdí. Tady ten problém je trošku širší. Nechci se vymlouvat, to v žádném případě. Nicméně České dráhy mají dneska třicetimiliardové bondy, které úplně neví přesně, jak zaplatí, nakupují lokomotivy předraženě, dělají spoustu věcí, které jsou trošku problémem z minulosti, nebo ani ne trošku, spíše více. A já bych chtěl jenom říct, že my tady opravdu v operačním programu Doprava máme poměrně velkou část peněz určenou na obnovu vozového parku a že ten vozový park chceme a budeme zlepšovat, ale vězte, že vyměnit všechny vlaky v Českých dráhách, přestože bych to udělal velmi rád, nemůžeme, protože další zadlužení podobného typu by České dráhy nemusely přežít.

Takže já se vám musím za České dráhy omluvit a udělám všechno pro to, abychom jezdili dříve lepšími soupravami. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkujeme, pane ministře, za tento příslib. A to byla poslední odpověď na poslední interpelaci dnes. Přerušuji 39. schůzi Poslanecké sněmovny do 9. února 14 hodin, kdy budeme pokračovat body bloku druhého čtení. Přeji vám hezký večer.

 

(Schůze přerušena v 18.00 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.