(14.10 hodin)
(pokračuje Černoch)
V roce 2015 ERÚ upozornil na to, že Česká republika schválení stále nemá z Bruselu a že pan ministr Mládek v této oblasti zcela hluboce pochybil, zejména poté, co se mu podařilo na sílu a proti našemu postoji protlačit energetický zákon, který přinesl více škod než užitku. Pan ministr tehdy dal hlavu na špalek, že zákon je v pořádku, a teď v tuto chvíli přichází další rána.
Co se tedy stalo loni v pozadí boje o energetický zákon? V lednu 2015 kontrolní závěr NKÚ potvrdil, že podpora je překompenzována a že došlo ke křížovým podporám, že šlo o extrémní dopad na českou ekonomiku. Ministerstvo průmyslu a obchodu dodnes kontrolní závěr nepředložilo vládě, což kritizoval kontrolní výbor Poslanecké sněmovny 3. prosince |2015. V kontrolní závěru NKÚ se jasně popisuje, že některé provozovny mají návratnost sedm let, ale podporujeme je po dobu dvaceti let. Třináct let tedy vydělávají čisté peníze. Některé projekty budou příští rok splaceny, ale peníze dostanou až do roku 2030. V březnu roku 2015 to ostatně svým dopisem na všechny poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky potvrdil pan ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, který napsal, že bývalé vedení ERÚ nastavilo výkupní ceny nad rámec zákona, a že tedy došlo k navýšení cen a překompenzaci.
V červenci 2015 se stala asi nejdůležitější věc. Bylo zveřejněno nařízení Rady Evropské unie 2015/1589, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie, které se týká výplaty veřejné podpory a jejích pravidel. To hlavní se píše v článku 2 odst. 1 tohoto nařízení: S výhradou odlišné úpravy v nařízeních přijatých na základě článku 109 Smlouvy o fungování Evropské unie nebo jiných příslušných ustanovení této smlouvy musí dotyčný členský stát oznámit Komisi s dostatečným časovým předstihem všechny plány na poskytnutí nové podpory.
Znamená to tedy, že podpora v České republice může být považována za protiprávní, protože nebyla s dostatečným časovým předstihem oznámena v Bruselu. Ona byla oznámena se zpožděním a navíc se o legalizaci podpory zřejmě u ministra Mládka moc nesnažili. Ještě v srpnu 2015 premiér Sobotka odpověděl ERÚ v odpovědi týkající se špatného nastavení výkupních cen, že ERÚ má řešit případnou překompenzaci ve svých cenových rozhodnutích. V říjnu 2015 ministr Mládek sdělil, že provozní podpora pro všechny uvedené výrobny by měla být v cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu stanovena až po udělení kladného notifikačního rozhodnutí ze strany Evropské unie. To znamenalo pro úřad jasné stanovisko, že premiér a ministr průmyslu chtějí, aby se věc vyřešila v cenovém rozhodnutí, kde neměla být podpora pro zdroje bez notifikace, což potvrdil i antimonopolní úřad nebo odbor kompatibility Úřadu vlády. Takže jsme tu měli jasná stanoviska řady úřadů, že nelegální podpora vypsána nebude a že všichni občané ušetří astronomických 42 mld. Kč.
Ale tak jak to v solárním byznysu chodí, samozřejmě tyto firmy nemohly nechat, aby se rozjel konec jejich podnikání, a tento tanec úřad nepamatuje. Vláda přijala nejdříve na začátku prosince usnesení, že co Evropská unie nezakázala, je povoleno. I vládní legislativci však pochopili, že jen tak tímto směrem to nepůjde, protože v případě veřejné podpory je to přesně opačně. Podpora je zakázána, pouze ve specifických případech po notifikaci ze strany Evropské komise může být povolena. Ministr Mládek proto připravil další vládní nařízení, které říkalo - cituji: Podle názoru MPO se v případě solárních baronů s mafiánskými projekty z roku 2010 jedná o existující podporu a ta notifikaci z Bruselu nepotřebuje.
S touto výhradou a zjevně až po obřím nátlaku podepsal dva dny před Silvestrem bývalý předseda ERÚ pan Nehoda cenové rozhodnutí, které říká, že se podpora nevyplatí, pokud by byl názor MPO mylný. A názor pana ministra Mládka byl tak mylný, že už mylnější být nemůže. Pan Gauer z Ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise totiž minulý týden poslal do České republiky jasnou zprávu: Podpora pro solární barony nemůže být ani omylem považována za existující a notifikaci z Bruselu potřebuje.
Za této situaci by si minimálně tvůrci onoho vládního nařízení měli sáhnout na své svědomí, rezignovat hned za ministrem Mládkem, protože pravdou je, že všichni opět tvrdí, že se nic neděje a že ministr Mládek povolí protiprávní výplatu skoro 4 mld. Kč měsíčně. Každý měsíc se má podpora vyplácet, i když je vládní nařízení neplatné a cenové rozhodnutí ERÚ tím pádem také. Byl jsem v šoku, když jsem viděl pana Chalupu z Komory obnovitelných zdrojů v České televizi, kdy říkal: Podpora může být maximálně protiprávní, ale jasně by se měla vyplácet. A ministerstvo to nedementovalo a k výplatě prvních 4 mld. Kč se chystá.
Proto navrhuji na dnešní den jednání Sněmovny zařadit bod s názvem Usnesení Sněmovny k výplatě podpory obnovitelných zdrojů. Byl bych velmi rád, kdyby zde padly argumenty, jak to tedy doopravdy je. Ještě si myslím, že by bylo velmi dobré, kdyby se k této věci mohla vyjádřit přímo předsedkyně regulátora, ERÚ, paní Vitásková. V rámci tohoto bodu usnesení bych žádal po Sněmovně, aby odhlasovala její možné vystoupení a odpovědi na vaše dotazy. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče. Prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, máte slovo.
Poslanec Karel Fiedler: Dobré odpoledne, děkuji za slovo, paní předsedající. Dobré odpoledne, kolegyně a kolegové. Rád bych také navrhl zařazení nového bodu Sněmovny s názvem Finanční dopady podpory obnovitelných zdrojů v České republice. Tento bod navrhuji zařadit dnes odpoledne jako druhý bod po již pevně zařazeném bodu, tedy za bod, který navrhoval kolega Černoch.
Je potřeba znovu připomenout, jak je poplatek na podporu obnovitelných zdrojů koncipován. Po přijetí loňské velmi kritizované novely energetického zákona se poplatek na solární a další elektrárny má platit podle velikosti jističe, tedy pro průměrnou domácnost by to vyšlo asi na 12 tis. až 18 tis. Kč ročně. To se zdálo nepřijatelné i vládě, takže v zákoně zůstala zarážka ve výši 495 Kč za megawatthodinu. Průměrná rodina tedy zaplatí asi 2 tis. až 3 tis. Kč ročně. U větších odběratelů je to podobné. Loňská úprava se dělala víceméně proto, aby podniky ušetřily asi 4 až 6 mld. Kč ročně, ale tyto peníze se musejí někde vzít, takže se vezmou všem z jejich daní a z celkových 45 mld. Kč plánovaných jako dotace pro solárníky a další obnovitelné zdroje na jeden jediný rok se celých 22 mld. Kč zaplatí ze státního rozpočtu.
A tady jsme u jádra pudla. Těch 45 mld. Kč je největší dotační titul v dějinách České republiky. Je to více než rozpočet celého Ministerstva dopravy na celý rok včetně Státního fondu dopravní infrastruktury. Je to například skoro pět rozpočtů Ministerstva kultury. Mohli bychom postavit 65 km vysokorychlostních železnic každý rok, nebo dokonce přes 200 km dálnic za jediný rok. A tato podpora je opět různě důmyslně skryta v poplatcích na složence, aby nás to tolik nebolelo, nebo v bezedném státním rozpočtu, kde ty miliardy už nikdo nemá sílu řešit.
Pan ministr Babiš pořád opakuje, jak je potřeba vybírat více daní, ale na co? Abychom tedy platili solární tunel? 22 mld. Kč každý rok ze státního rozpočtu? Navíc zjevně protiprávně? Ještě jednou si to spočítejme: 45 mld. Kč ročně krát 20 let podpory je přibližně 1 bilion Kč, tedy tisíc miliard, 900 přesně. Za to bychom mohli postavit skoro tři jaderné elektrárny a mít navždycky vystaráno, levné zdroje elektřiny a stabilní ceny. Ale tady se plánuje, že by se na jadernou elektrárnu přispělo ještě jednou, opět abychom to zaplatili všichni, opět ze státního rozpočtu a opět v ceně elektřiny.
Za bilion korun by ovšem byla vyřešena i důchodová reforma, protože jen letos by v případě nevyplácení podpory pro solárníky ušetřil každý z nás včetně batolat a seniorů skoro 4 500 Kč. ***